Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)
1970-06-30 / No. 78
Isvět LIST PRO PRŮMYSL, FINANCE A OBCHOD =Er hospodářství Ekonomické experimentyvSSSR Jedním z hlavních úkolů sovětské hospodářské reformy je snaha zajistit maximální výsledky ve výrobě při minimální spotřebě živé i minulé práce. Tomuto cíli se podřizuje nejen zvyšování úrovně hospodářského řízení a dokonalejší systém plánování, ale i účinnější systém stimulování kolektivů i jednotlivců. V současné době se v SSSR experimentálně ověřují nové způsoby, jimiž se má dále zvýšit zainteresovanost podniků na růstu produktivity práce. Některé z těchto experimentů hodnotí kandidát ekonomických věd J. Lazutkin ve stati, kterou uveřejnila moskevská Pravda. Ekonomická reforma není nic neměnného. Je to Složitý dynamický proces, který vyžaduje, abychom zdokonalovali mechanismus jeho působení, abychom zajišťovali zejména přímou závislost ekonomických stimulů na růstu produktivity práce. Nyní je zřejmé, že zisk, jako mnohafaktorový ukazatel, lze zvyšovat i bez zvýšení produktivity práce. Protože pobídkový fond se tvoří proporcionálně k plánovaným mzdovým fondům, podniky dokonce nemají zájem na jejich snižování. Tato skutečnost brzdí omezování počtu pracovníků při zavádění vědeckotechnického pokroku a vědecké organizace řízení. Vedoucí činitelé jednotlivých podniků porušují plánovaný sortiment a bezdůvodně rozšiřují výrobu drahých výrobků. Jsou 1 případy, kdy ceny některých výrobků se svévolně zvyšují, zvláště u jednorázových zakázek. V zájmů dalšího zdokonalení mechanismu ekonomické reformy se v poslední době vyvíjí značná experimentální činnost. Ověřuje se zvyšování zainteresovanosti podniků na růstu produktivity práce. , Obecně známý je zejména Ščokinský Experiment. Spočívá v tom, že úspory v mzdovém fondu, získané omezením počtu pracovníků, jsou vypláceny jako příplatek k základním mzdovým sazbám dělníků i úředníků, jejichž objem práce se zvýšil. Při takovém systému jsou ‘zvýhodněny výrobní kolektivy s nižší úrovní organizace práce a mzdového základu. Ščokinské zkušenosti rczvíjí baškirský experiment. Sdružení „Bašněftěchimzavody“ ověřuje jejich zkušenosti v měřítku mikroodvětví. Třicet procent ušetřeného mzdového fondu se zde centralizuje a potom je rozdělováno mezi podniky podle úrovně produktivity práce. Jinou zvláštností baškirského experimentu je to, že velikost pobídkových fondů je závislá na tom, jak podnik plní plánovaný růst produktivity práce ve srovnání s normativním tempem tohoto růstu. Jestliže podnik plánuje větší růst realizace produkce získané vyšším výkonem než ukládá normativ sdružení, dostává do pobídkového fondu vyšší příděly. A naopak, jestliže realizovaná produkce se zvyšuje růstem produktivity práce, která je plánována níže než ukládá normativní ukazatel, částky do pobídkového fondu se snižují. Získané zkušenosti ukazují, že je reálně možné organicky spojit mechanismus ekonomické reformy s produktivitou práce. Společným základem takového spojení by mohlo být takové vytváření pobídkových fondů, kdy příděly by nebyly proporcionální veškerému přírůstku realizované produkce, ale jen té její části, která byla získána zvýšeným výkonem. V tomto směru byl učiněn již značný pokrok. V podnicích mnoha průmyslových odvětví se tato zásada tvorby pobídkových fondů prakticky ověřuje. Rentabilitu je třeba spojovat s vlastními náklady a pří tvorbě pobídkových fondů přihlížet především k zisku zajišťovanému snižováním nákladů na výrobu a zvyšováním kvality produkce. Takový přístup nevy žaduje rozšířit okruh ukazatelů UKládaných podnikům shora, 'tutle však do značné míry ovlivňovat další rychlý růst produktivity prite a přinutí každý výrobní kolektiv, aby dokonaleji využíval předností socialistické výroby. Závěr jednání o rozvoji vědy Po pětidenním jednání skončila ? pátek 26. června v Paříži konference evropských ministrů pověřených řízením vědy. Konference, svolaná pcd záštitou UNESCO, přijala řadu dokumentů, shrnujících zkušenosti a vyjadřujících doporučení pro sekretariát UNESCO a pro členské země v těchto oblastech: 1. výběr, výchova a využití vědeckých a technických kádrů; 3. 2. volba prioritních úkolů vědy v závislosti na podmínkách národního ekonomického, sociálního a kulturního vývoje; národní úkoly v základním výzkumu; 4. evropská spolupráce v základním výzkumu. Konference zdůraznila význam plánování vědeckovýzkumné činnosti v národním měřítku a konstatovala, že reálné plánování je možné pouze v rámci komplexního plánování všech národních zdrojů. Je třeba pokračovat v rozvíjení spolupráce evropských států ve vědeckém výzkumu. Tato spolupráce evropských států může Významně přispět k upevnění míru a vzájemného porozumění v Evropě. Evropským státům doporučila konference, aby podporovaly a usnadňovaly vědeckou spoluprácí a vzájemné styky vědeckých pracovníků, aby rozvíjely výměnu, vědeckých a technických informací a aby usilovaly o společnou normalizaci koncepcí, terminologie a informačních systému. Konference dále doporučila, aby evropské země pomáhaly ve vědeckém rozvoji a ve výchově vědeckých pracovníků v rozvojových zemích. Sekretariátu UNESCO doporučila konference, aby svolával periodicky konference ministrů pro vědu z evropských zemí a aby v rámci sekretariátu vybudoval zvláštní útvar pro rozvoj evropské spolupráoe v oblasti vědy a techniky. Kromě těchto kladných výsledků pětidenního zasedání ministrů pro vědu, které — jak zdůraznila řada delegací — by mohly zahájit novou etapu ve spolupráci vědců všech evropských zemí, zazněly na konferenci bohužel i tóny připomínající období „studené války“: proti hlasům socialistických zemí i některých dalších realisticky uvažujících delegací schválila většina konference stanovisko, podle kterého má být Německá demokratická republika nadále vyloučena z evropské vědecké spoluprác% Většina sovětských závodů podie nových zásad řízeni Ze 49 000 průmyslových závodů SSSR už 42 000 podniků přešlo na nový systém řízení, plánování a ekonomického stimulování. Produkce těchto podniků představuje 90 °/o objemu výroby sovětského průmyslu a 95% jeho příjmů. Ze 13 000 sovchozů přešlo na nový systém 5200 hospodářství, tedy zhruba 40 %. Řídí se podle něho i spoje a všechna doprava — vzdušná, námořní, říční, železniční i automobilová. Ze sféry služeb přešlá na nový systém zatím čtvrtina závodů. Tyto a další dosud neuveřejněné údaje o dosavadních výsledcích ekonomické reformy v SSSR poskytl zahraničním novinářům na tiskové konferenci, svolané tiskovým oddělením ministerstva zahraničních věcí, šéfredaktor týdeníku Ekonomičeskaja gazeta A. Rumjancév a jeho nejbližší spolupracovníci. Podle informací redaktorů týdeníku Ekonomičeskaja gazeta je základní strategickou úlohou pro další období zvýšení produktivity práce. Je to nevyhnutelné, protože pro zapojení do pracovního procesu nejsou už skoro žádné rezervy. Dokonce ani v zemědělství, které před revolucí zaměstnávalo 75% obyvatelstva. Dnes počet pracovníků zemědělství klesl na jednu třetinu a další pracovníky z této oblasti bude možno použít na jiných úsecích až po dalším zvýšení mechanizace zemědělských prací. Z těchto zkušeností vycházelo prosincové plénum Ov KSSS, které projednávalo dosavadní výsledky a otázky dalšího rozvoje pěti let důkladnou prověrkou času. TÉMĚŘ DVA MILIONY BUDlKO VYROBÍ LETOS podnik Chronotechna Šternberk, z nichž plné tři čtvrtiny budou exportovány do oblasti volně směnitelnitelných měn. Není bez zajímavosti, že mezi odběrateli jsou tak průmyslově vyspělé země, jako NSR, Holandsko a Anglie. Významnou úlohu při prodeji těchto výrobků má zejména jejich přesnost, ověřovaná na časoměrr.ých přístrojích, a moderní výtvarné řešení. Na snímku montáž budíků na moderní lince Lanco Economic, opatřené prachotěsnými kazetami. Snímek ČTK — J. Šaroch Postupná konsolidace vnitřního trhu Postupná konsolidace vnitřního trhu svědčí o tom, žo předurčené záměry hospodářské politiky v zásobování obyvatelstva se plní — v některých směrech dokonce rychleji než se původně jjočítalo. Podařilo se zvládnout první etapu konsolidačního úsilí a dosáhnout globální rovnováhy vnitřního trhu, tj. rovnováhy plánovaného i skutečného maloobchodního obratu (odvozeného ■ příjmů obyvatei Charakter investic pro r. 1970 Z údajů o investičních akcích, které mají být zahájeny v tamto roce, zejména z kvalitativních i kvantitativních ukazatelů, vstupních a výstupních údajů je možno vyvodit závěry z hlediska úvěrové, měnové i investiční politiky Státní banky, které jsou použitelné jak v její činnosti, tak i pro ostatní, zejména objektivní a řídící orgány centra: • výběr investičních akcí k zahájení v roce 1970 Je ve srovnání s celým souborem efektivnější, neboť umožňuje zvýšení efektivnosti výstavby, zkrácení investiční návratnosti, zvýšení efektu na zahraničních trzích i zvýšení zisku na jednotku jednorázových nákladů, • vstupní finanční proudy (investiční prostředky, investiční úvěr, devizový úvěr i nenávratný prodej deviz a dotace z rozpočtu) dosahují maxima koncem druhého roku výstavby; v posledních 2 až 3 letech jsou pak objemově nízké, • výstupní finanční proudy se sice začínají projevovat — pokud jde o tržby — již v prvém nebo druhém roce (v podstatě jde zřejmě o vliv těchto Investic na celkový provoz podniků), avšak k hlavním přínosům dochází mezi třetím až pátým rokem po zahájení výstavby, kdy zároveň se bude realizovat vývoz, případně proíidovoz, • podíl hrubého zisku na 1 Kčs investičních prostředků se v průměru pohybuje od 0,20 Kčs do 0,30 Kčs s výjimkou energetiky (0,15 Kčs v ČSR a 0,05 Kčs v SSR), strojírenství a metalurgie (cca 0,50 Kčs) a chemie (ČSR 0,55 Kčs, SSR 0,45 Kčs), • splatnost investičního úvěru je poměrně rovnoměrně rozložena mezi: akce se splatností do 3 let 20% akcí akce se splatností do 3-5 let 30% akcí akce se splatností od 5-7 let 23% akcí akce se splatností nad 7 let 27% akcí • z hlediska efektivnosti je možno považovat za průměrné akce, které mají: výnosnost 0,16, tj. uhradí -vynaložené investiční prostředky během šesti až sedmi let, návratnost Investičních prostředků z použitelného čistého zisku a odpisů 14 let, reprodukční hodnotu 1 US $ ve výši 26,25 Kčs, cenovou výhodnost ve výši 0,769 devizových Kčs a vnitřní výnosové procento ve výši 16,12. štva) a celkových dodávek spotřebního zboží pro krytí tohoto maloobchodního obratu. Tuto rovnováhu nejen zakotvuje národohospodářský plán, ale v praxi potvrzují i výsledky za první čtvrtletí. ■ Maloobchodní obrat za všechny systémy dosáhl v I. čtvrtletí 25,9 mld Kčs, což představuje zvýšení proti stejnému období roku 1969 o 2,3 %; přitom tempo růstu obratu zůstal» pod stanoveným plánem. Celkové dodávky z výroby do trhu ČSR dosáhly v I. čtvrtletí objemu 26,7 mld Kčs, tj. o 11,3 % více proti stejnému období loňského roku. V důsledku tohoto vývoje se dále zvýšily zásoby zboží v obchodě, a to u hlavních obchodních systémů ministerstva obchodu za I. čtvrtletí o jeden a půl miliardy Kčs. Uklidnění situace na vnitřním trhu a zmírnění intenzity poptávky obyvatelstva je výsledkem působení postupující politické konsolidace, opatření v oblasti ekonomiky jako je plánovitá regulace vývoje příjmů obyvatelstva a cenové moratorium a výsledkem cílevědomého řešení některých klíčových položek vnitřního trhu, především pak masa. Tato konsolidace má i další příznačné aspekty, jako je obnova důvěry v hospodářský vývoj, v měnu a vede znovu ke spořivosti obyvatelstva. ■ Klidný vývoj poptávky pokračuje i ve II. čtvrtletí, jak potvrzují výsledky maloobchodního obratu n-ejdůležitějších obchodních systémů. Hlavní obchodní systémy splnily, plán maloobchodního obratu CSR na leden až květen pouze na 97 % a ve srovnání s loňským obdobím ledna až května vzrostl maloobchodní obrat pouze o 0,4 %. Přitom celoročně je plánován růst maloobchodního obratu v těchto systémech o 4,2 %. Jelikož meziroční index obratu uvedených systémů v létech 1967—1968 činil za období leden až květen 110,9 a meziroční index z let 1969/1968 činí 115,6, je nutno letošní vývoj nebo letošní index považovat i za důsledek loňských a předloňských překotných nákupů. ■ Přes nesporné pozitivní výsledky zůstávají nadále některé problémy. Na trhu existují jednak strukturální nedostatky v uspokojování poptávky, ať již’z hlediska užitných hodnot zboží anebo z hlediska cenového sortimentu (nedostatky v nabídce levnějšího zboží). Na řešení těchto problémů se soustřeďuje další úsilí obchodních organizací spolu s jejich dodavateli. Rovněž tak je třeba aktivní jPokračování na straně 2.1 Chceme založit pátou pětiletku tak, aby zaručovala rovnoměrný a trvalý hospodářský růst, bez rizika lability a zvratů, které — jak jsme se v posledních desíti letech přesvědčili — vedou ke značným ekonomickým ztrátám a nepříznivě ovlivňují i politický vývoj. Považujeme proto za nutné obrátit pozornost všech hospodářských organizací a orgánů od podniků až po vládu ke zdrojové části pětiletého plánu a růst produkce zabezpečovat růstem společenské produktivity práce. Pouze na tomto základě rozšiřovat hmotnou zainteresovanost a opřít ji o normování spotřeby práce. Ze zprávy předsednictva ŮV KSČ, kterou přednesl první tajemník Ov KSČ s. Gustav Husák na červnovém plenárním zasedání Ov KSČ. Obchodní komory ZST již podesáté Již podesáté se sešli předsedové obchodních kotnor členských zemí RVHP a Jugoslávie na své každoroční poradě, která tvoří pomocný orgán stálé komise RVHP pro zahraniční obchod. Do Bukurešti, dějiště letošní porady, se sjely v červnu delegace obchodních komor z Bulharska, ČSSR, Madarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Byl přítomen rovněž zástupce sekretariátu stálé komise RVHP pro zahraniční obchod. Po přednesení zpráry o splnění úkolů z poslední porady účastnící konstatovali, že došlo k dalšímu prohloubení spolupráce mezi obchodními komorami socialistických zemí. Důležitým bodem programu bvla výměna informací o činnost; obchodních komor v souvislosti s prováděnými opatřeními ke zdokonalení soustavy plánování a říiEni národního hospodářství v řadě členských zemi RVHP a v Jugoslávií. Delegace Všesvazové obchodní komory informovala poradu o postupu realizace hospodářské reformy v SSSR. Uvedla, že cílem hospodářské reformy v Sovětském svazu je řešit vnitřní problémy řízení ekonomiky, materiální zainteresovanosti podniků a jednotlivců na výsledcích práce, nových ukazatelů hospodaření atd. Podniky, hodnocené podle nových kritérií, dosáhly vesměs dobrých výsledků. Nová soustava se projevuje také v tom, že do přípravy plánu zahraničního obchodu jsou více zapojena resortní výrobní ministerstva a tím také nepřímo výrobní podniky. Jinak se ovšem hospodářská reforma dotýká zahraničního obchodu jen okrajově. Bulharská obchodní komora orientuje svoji činnost v zahraničních stycích více na socialistické země. Organizační předpoklady k tomu byly vytvořeny po reorganizaci obchodní komory začátkem letošního roku vytvořením samostatného oddělení pro socialistické státy. Dalším bodem programu porady byla věcná a obšírná výměna zkušeností z práce obchodních komor v oblasti poskytování ýiformací. I kdvž je struktura, organizace a působnost obchodních komor jednotlivých socialistických zemí rozdílná, všude jsou obchodní komory místem, kde se jejich členům zprostředkovávají informace o hospodářské problematice. Zúčastněné komory konstatovaly, že další vzájemná výměna informací mezi nimi přispěie k bližšímu seznámení členských podniků obchodních komor v jednotlivých socialistických zemích s odbytovými možnostmi na socialistických trzích. V dalším průběhu jednání se hovořilo o spolupráci obchodních komor členských zemí RVHP a SFRJ při prohlubování kontaktů mezi členy obchodních komor prostřednictvím sekcí, smíšených komor a jiných forem. Všeobecně se konstatovalo, že 1 mezi obchodními komorami socialistických zemí je prospěšné a účelné zakládat reciproční sekce pro rozvoj spolupráce mezi členy komor. Postupně se rozšiřuje počet sekcí pro socialistické státy u jednrtlivých komor. Tato skutečnost ie určitým novým prvkem, protože obchodní komory socialistických zemí do nedáv lPokračování na str 5/