Svět Hospodářství, 1970 (XI/1-78)

1970-06-30 / No. 78

Isvět LIST PRO PRŮMYSL, FINANCE A OBCHOD =Er hospodářství Ekonomické experimentyvSSSR Jedním z hlavních úkolů sovětské hospodářské reformy je snaha zajistit maximální výsledky ve výrobě při minimální spotřebě živé i minulé práce. Tomuto cíli se podřizuje nejen zvyšování úrovně hospodářského řízení a do­konalejší systém plánování, ale i účinnější systém stimulování kolektivů i jednotlivců. V současné době se v SSSR expe­rimentálně ověřují nové způsoby, jimiž se má dále zvýšit zaintereso­vanost podniků na růstu produktivi­ty práce. Některé z těchto experi­mentů hodnotí kandidát ekonomic­kých věd J. Lazutkin ve stati, kterou uveřejnila moskevská Pravda. Ekonomická reforma není nic ne­měnného. Je to Složitý dynamický proces, který vyžaduje, abychom zdo­konalovali mechanismus jeho půso­bení, abychom zajišťovali zejména přímou závislost ekonomických sti­mulů na růstu produktivity práce. Nyní je zřejmé, že zisk, jako mno­­hafaktorový ukazatel, lze zvyšovat i bez zvýšení produktivity práce. Protože pobídkový fond se tvoří pro­porcionálně k plánovaným mzdovým fondům, podniky dokonce nemají zájem na jejich snižování. Tato sku­tečnost brzdí omezování počtu pra­covníků při zavádění vědeckotechnic­kého pokroku a vědecké organizace řízení. Vedoucí činitelé jednotlivých pod­niků porušují plánovaný sortiment a bezdůvodně rozšiřují výrobu drahých výrobků. Jsou 1 případy, kdy ceny některých výrobků se svévolně zvy­šují, zvláště u jednorázových zaká­zek. V zájmů dalšího zdokonalení me­chanismu ekonomické reformy se v poslední době vyvíjí značná experi­mentální činnost. Ověřuje se zvyšo­vání zainteresovanosti podniků na růstu produktivity práce. , Obecně známý je zejména Ščokin­­ský Experiment. Spočívá v tom, že úspory v mzdovém fondu, získané omezením počtu pracovníků, jsou vypláceny jako příplatek k základ­ním mzdovým sazbám dělníků i úřed­níků, jejichž objem práce se zvýšil. Při takovém systému jsou ‘zvýhodně­ny výrobní kolektivy s nižší úrovní organizace práce a mzdového zá­kladu. Ščokinské zkušenosti rczvíjí baš­­kirský experiment. Sdružení „Baš­­něftěchimzavody“ ověřuje jejich zku­šenosti v měřítku mikroodvětví. Tři­cet procent ušetřeného mzdového fondu se zde centralizuje a potom je rozdělováno mezi podniky podle úrovně produktivity práce. Jinou zvláštností baškirského expe­rimentu je to, že velikost pobídko­vých fondů je závislá na tom, jak podnik plní plánovaný růst produk­tivity práce ve srovnání s normativ­ním tempem tohoto růstu. Jestliže podnik plánuje větší růst realizace produkce získané vyšším výkonem než ukládá normativ sdružení, dostá­vá do pobídkového fondu vyšší pří­děly. A naopak, jestliže realizovaná produkce se zvyšuje růstem produk­tivity práce, která je plánována níže než ukládá normativní ukazatel, část­ky do pobídkového fondu se snižují. Získané zkušenosti ukazují, že je reálně možné organicky spojit me­chanismus ekonomické reformy s pro­duktivitou práce. Společným zákla­dem takového spojení by mohlo být takové vytváření pobídkových fondů, kdy příděly by nebyly proporcionální veškerému přírůstku realizované produkce, ale jen té její části, která byla získána zvýšeným výkonem. V tomto směru byl učiněn již značný pokrok. V podnicích mnoha průmy­slových odvětví se tato zásada tvor­by pobídkových fondů prakticky ově­řuje. Rentabilitu je třeba spojovat s vlastními náklady a pří tvorbě po­bídkových fondů přihlížet především k zisku zajišťovanému snižováním nákladů na výrobu a zvyšováním kva­lity produkce. Takový přístup nevy žaduje rozšířit okruh ukazatelů UKlá­­daných podnikům shora, 'tutle však do značné míry ovlivňovat další rych­lý růst produktivity prite a přinutí každý výrobní kolektiv, aby dokona­leji využíval předností socialistické výroby. Závěr jednání o rozvoji vědy Po pětidenním jednání skončila ? pátek 26. června v Paříži konference evropských ministrů pověřených ří­zením vědy. Konference, svolaná pcd záštitou UNESCO, přijala řadu dokumentů, shrnujících zkušenosti a vyjadřují­cích doporučení pro sekretariát UNESCO a pro členské země v těch­to oblastech: 1. výběr, výchova a využití vědec­kých a technických kádrů; 3. 2. volba prioritních úkolů vědy v závislosti na podmínkách národ­ního ekonomického, sociálního a kulturního vývoje; národní úkoly v základním vý­zkumu; 4. evropská spolupráce v základním výzkumu. Konference zdůraznila význam plá­nování vědeckovýzkumné činnosti v národním měřítku a konstatovala, že reálné plánování je možné pouze v rámci komplexního plánování všech národních zdrojů. Je třeba pokračovat v rozvíjení spolupráce evropských států ve vě­deckém výzkumu. Tato spolupráce evropských států může Významně při­spět k upevnění míru a vzájemného porozumění v Evropě. Evropským státům doporučila kon­ference, aby podporovaly a usnad­ňovaly vědeckou spoluprácí a vzá­jemné styky vědeckých pracovníků, aby rozvíjely výměnu, vědeckých a technických informací a aby usilo­valy o společnou normalizaci kon­cepcí, terminologie a informačních systému. Konference dále doporučila, aby evropské země pomáhaly ve vědec­kém rozvoji a ve výchově vědeckých pracovníků v rozvojových zemích. Sekretariátu UNESCO doporučila konference, aby svolával periodicky konference ministrů pro vědu z evropských zemí a aby v rámci se­kretariátu vybudoval zvláštní útvar pro rozvoj evropské spolupráoe v oblasti vědy a techniky. Kromě těchto kladných výsledků pětidenního zasedání ministrů pro vě­du, které — jak zdůraznila řada de­legací — by mohly zahájit novou eta­pu ve spolupráci vědců všech evrop­ských zemí, zazněly na konferenci bo­hužel i tóny připomínající období „studené války“: proti hlasům socia­listických zemí i některých dalších realisticky uvažujících delegací schvá­lila většina konference stanovisko, podle kterého má být Německá de­mokratická republika nadále vylouče­na z evropské vědecké spoluprác% Většina sovětských závodů podie nových zásad řízeni Ze 49 000 průmyslových závodů SSSR už 42 000 podniků přešlo na nový systém řízení, plánování a eko­nomického stimulování. Produkce těchto podniků představuje 90 °/o ob­jemu výroby sovětského průmyslu a 95% jeho příjmů. Ze 13 000 sovcho­­zů přešlo na nový systém 5200 hos­podářství, tedy zhruba 40 %. Řídí se podle něho i spoje a všechna do­prava — vzdušná, námořní, říční, železniční i automobilová. Ze sféry služeb přešlá na nový systém zatím čtvrtina závodů. Tyto a další dosud neuveřejněné údaje o dosavadních výsledcích eko­nomické reformy v SSSR poskytl za­hraničním novinářům na tiskové konferenci, svolané tiskovým oddě­lením ministerstva zahraničních vě­cí, šéfredaktor týdeníku Ekonomičes­­kaja gazeta A. Rumjancév a jeho nej­­bližší spolupracovníci. Podle informací redaktorů týdení­ku Ekonomičeskaja gazeta je základ­ní strategickou úlohou pro další ob­dobí zvýšení produktivity práce. Je to nevyhnutelné, protože pro zapoje­ní do pracovního procesu nejsou už skoro žádné rezervy. Dokonce ani v zemědělství, které před revolucí za­městnávalo 75% obyvatelstva. Dnes počet pracovníků zemědělství klesl na jednu třetinu a další pracovníky z této oblasti bude možno použít na jiných úsecích až po dalším zvýšení mechanizace zemědělských prací. Z těchto zkušeností vycházelo prosin­cové plénum Ov KSSS, které projed­návalo dosavadní výsledky a otázky dalšího rozvoje pěti let důkladnou prověrkou času. TÉMĚŘ DVA MILIONY BUDlKO VYROBÍ LETOS podnik Chronotechna Štern­berk, z nichž plné tři čtvrtiny budou exportovány do oblasti volně směnitel­­nitelných měn. Není bez zajímavosti, že mezi odběrateli jsou tak průmyslově vyspělé země, jako NSR, Holandsko a Anglie. Významnou úlohu při prodeji těchto výrobků má zejména jejich přesnost, ověřovaná na časoměrr.ých pří­strojích, a moderní výtvarné řešení. Na snímku montáž budíků na moderní lin­ce Lanco Economic, opatřené prachotěsnými kazetami. Snímek ČTK — J. Šaroch Postupná konsolidace vnitřního trhu Postupná konsolidace vnitřního trhu svědčí o tom, žo předurčené záměry hospodářské politiky v zásobování obyvatelstva se plní — v některých směrech dokonce rychleji než se pů­vodně jjočítalo. Podařilo se zvládnout první etapu konsolidačního úsilí a do­sáhnout globální rovnováhy vnitřní­ho trhu, tj. rovnováhy plánovaného i skutečného maloobchodního obra­tu (odvozeného ■ příjmů obyvatei­ Charakter investic pro r. 1970 Z údajů o investičních akcích, které mají být zahájeny v tamto roce, ze­jména z kvalitativních i kvantitativních ukazatelů, vstupních a výstupních údajů je možno vyvodit závěry z hlediska úvěrové, měnové i investiční poli­tiky Státní banky, které jsou použitelné jak v její činnosti, tak i pro ostatní, zejména objektivní a řídící orgány centra: • výběr investičních akcí k zahájení v roce 1970 Je ve srovnání s celým souborem efektivnější, neboť umož­ňuje zvýšení efektivnosti výstavby, zkrácení investiční návratnosti, zvý­šení efektu na zahraničních trzích i zvýšení zisku na jednotku jednorá­zových nákladů, • vstupní finanční proudy (investič­ní prostředky, investiční úvěr, devi­zový úvěr i nenávratný prodej deviz a dotace z rozpočtu) dosahují maxi­ma koncem druhého roku výstavby; v posledních 2 až 3 letech jsou pak objemově nízké, • výstupní finanční proudy se sice začínají projevovat — pokud jde o tržby — již v prvém nebo druhém roce (v podstatě jde zřejmě o vliv těchto Investic na celkový provoz podniků), avšak k hlavním přínosům dochází mezi třetím až pátým rokem po zahájení výstavby, kdy zároveň se bude realizovat vývoz, případně pro­­íidovoz, • podíl hrubého zisku na 1 Kčs in­vestičních prostředků se v průměru pohybuje od 0,20 Kčs do 0,30 Kčs s výjimkou energetiky (0,15 Kčs v ČSR a 0,05 Kčs v SSR), strojírenství a metalurgie (cca 0,50 Kčs) a che­mie (ČSR 0,55 Kčs, SSR 0,45 Kčs), • splatnost investičního úvěru je po­měrně rovnoměrně rozložena mezi: akce se splatností do 3 let 20% akcí akce se splatností do 3-5 let 30% akcí akce se splatností od 5-7 let 23% akcí akce se splatností nad 7 let 27% akcí • z hlediska efektivnosti je možno považovat za průměrné akce, které mají: výnosnost 0,16, tj. uhradí -vy­naložené investiční prostředky během šesti až sedmi let, návratnost Inves­tičních prostředků z použitelného čis­tého zisku a odpisů 14 let, reproduk­ční hodnotu 1 US $ ve výši 26,25 Kčs, cenovou výhodnost ve výši 0,769 de­vizových Kčs a vnitřní výnosové pro­cento ve výši 16,12. štva) a celkových dodávek spotřební­ho zboží pro krytí tohoto maloob­chodního obratu. Tuto rovnováhu ne­jen zakotvuje národohospodářský plán, ale v praxi potvrzují i výsled­ky za první čtvrtletí. ■ Maloobchodní obrat za všechny sy­stémy dosáhl v I. čtvrtletí 25,9 mld Kčs, což představuje zvýšení proti stejnému období roku 1969 o 2,3 %; přitom tempo růstu obratu zůstal» pod stanoveným plánem. Celkové do­dávky z výroby do trhu ČSR dosáhly v I. čtvrtletí objemu 26,7 mld Kčs, tj. o 11,3 % více proti stejnému ob­dobí loňského roku. V důsledku to­hoto vývoje se dále zvýšily zásoby zboží v obchodě, a to u hlavních ob­chodních systémů ministerstva obcho­du za I. čtvrtletí o jeden a půl mi­liardy Kčs. Uklidnění situace na vnitřním trhu a zmírnění intenzity poptávky obyva­telstva je výsledkem působení postu­pující politické konsolidace, opatření v oblasti ekonomiky jako je plánovi­tá regulace vývoje příjmů obyvatel­stva a cenové moratorium a výsled­kem cílevědomého řešení některých klíčových položek vnitřního trhu, pře­devším pak masa. Tato konsolidace má i další příznačné aspekty, jako je obnova důvěry v hospodářský vývoj, v měnu a vede znovu ke spořivosti obyvatelstva. ■ Klidný vývoj poptávky pokračuje i ve II. čtvrtletí, jak potvrzují výsled­ky maloobchodního obratu n-ejdůleži­­tějších obchodních systémů. Hlavní obchodní systémy splnily, plán malo­obchodního obratu CSR na leden až květen pouze na 97 % a ve srovnání s loňským obdobím ledna až května vzrostl maloobchodní obrat pouze o 0,4 %. Přitom celoročně je plánován růst maloobchodního obratu v těchto systémech o 4,2 %. Jelikož meziroční index obratu uvedených systémů v lé­tech 1967—1968 činil za období le­den až květen 110,9 a meziroční in­dex z let 1969/1968 činí 115,6, je nut­no letošní vývoj nebo letošní index považovat i za důsledek loňských a předloňských překotných nákupů. ■ Přes nesporné pozitivní výsledky zůstávají nadále některé problémy. Na trhu existují jednak strukturální nedostatky v uspokojování poptávky, ať již’z hlediska užitných hodnot zbo­ží anebo z hlediska cenového sorti­mentu (nedostatky v nabídce levněj­šího zboží). Na řešení těchto problé­mů se soustřeďuje další úsilí obchod­ních organizací spolu s jejich doda­vateli. Rovněž tak je třeba aktivní jPokračování na straně 2.1 Chceme založit pátou pětiletku tak, aby zaručovala rovno­měrný a trvalý hospodářský růst, bez rizika lability a zvra­tů, které — jak jsme se v posledních desíti letech přesvěd­čili — vedou ke značným ekonomickým ztrátám a nepříznivě ovlivňují i politický vývoj. Považujeme proto za nutné obrátit pozornost všech hos­podářských organizací a orgánů od podniků až po vládu ke zdrojové části pětiletého plánu a růst produkce zabezpečo­vat růstem společenské produktivity práce. Pouze na tomto základě rozšiřovat hmotnou zainteresovanost a opřít ji o normování spotřeby práce. Ze zprávy předsednictva ŮV KSČ, kterou přednesl první tajemník Ov KSČ s. Gustav Husák na červnovém plenárním zasedání Ov KSČ. Obchodní komory ZST již podesáté Již podesáté se sešli předsedové obchodních kotnor členských zemí RVHP a Jugoslávie na své každoroční poradě, která tvoří pomocný orgán stálé ko­mise RVHP pro zahraniční obchod. Do Bukurešti, dějiště letošní porady, se sjely v červnu delegace obchodních komor z Bulharska, ČSSR, Madarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Rumunska, Sovětského svazu a Jugoslávie. Byl přítomen rovněž zástupce sekretariátu stálé komise RVHP pro zahraniční obchod. Po přednesení zpráry o splnění úkolů z poslední porady účastnící konstatovali, že došlo k dalšímu pro­hloubení spolupráce mezi obchodní­mi komorami socialistických zemí. Důležitým bodem programu bvla výměna informací o činnost; obchod­ních komor v souvislosti s provádě­nými opatřeními ke zdokonalení sou­stavy plánování a říiEni národního hospodářství v řadě členských zemi RVHP a v Jugoslávií. Delegace Všesvazové obchodní ko­mory informovala poradu o postupu realizace hospodářské reformy v SSSR. Uvedla, že cílem hospodářské reformy v Sovětském svazu je řešit vnitřní problémy řízení ekonomiky, materiální zainteresovanosti podniků a jednotlivců na výsledcích práce, nových ukazatelů hospodaření atd. Podniky, hodnocené podle nových kritérií, dosáhly vesměs dobrých vý­sledků. Nová soustava se projevuje také v tom, že do přípravy plánu za­hraničního obchodu jsou více zapo­jena resortní výrobní ministerstva a tím také nepřímo výrobní podniky. Jinak se ovšem hospodářská refor­ma dotýká zahraničního obchodu jen okrajově. Bulharská obchodní komora orien­tuje svoji činnost v zahraničních stycích více na socialistické země. Organizační předpoklady k tomu by­ly vytvořeny po reorganizaci obchod­ní komory začátkem letošního roku vytvořením samostatného oddělení pro socialistické státy. Dalším bodem programu porady byla věcná a obšírná výměna zkuše­ností z práce obchodních komor v oblasti poskytování ýiformací. I kdvž je struktura, organizace a působ­nost obchodních komor jednotlivých socialistických zemí rozdílná, všude jsou obchodní komory místem, kde se jejich členům zprostředkovávají informace o hospodářské problema­tice. Zúčastněné komory konstatova­ly, že další vzájemná výměna infor­mací mezi nimi přispěie k bližšímu seznámení členských podniků ob­chodních komor v jednotlivých socia­listických zemích s odbytovými mož­nostmi na socialistických trzích. V dalším průběhu jednání se ho­vořilo o spolupráci obchodních ko­mor členských zemí RVHP a SFRJ při prohlubování kontaktů mezi členy obchodních komor prostřednictvím sekcí, smíšených komor a jiných fo­rem. Všeobecně se konstatovalo, že 1 mezi obchodními komorami sociali­stických zemí je prospěšné a účelné zakládat reciproční sekce pro rozvoj spolupráce mezi členy komor. Po­stupně se rozšiřuje počet sekcí pro socialistické státy u jednrtlivých ko­mor. Tato skutečnost ie určitým no­vým prvkem, protože obchodní ko­mory socialistických zemí do nedáv­ lPokračování na str 5/

Next