Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-08-04 / No. 93

Z porady ředitelů 0 slovenské ekonomice ■ Generální ředitel Slovchemie ing. TSclev Voskár: Zabezpečování zvýše­ného plánu chemické výroby je ob­tížné. Uvádění nových kapacit do pro­vozu se zpožiluje. Jde konkrétně • výrobnu čpavku v Chemlonu Humen­né, novou destilační jednotku ve Slovnaftu, provoz chlórprénového kau­čuku v Šale a podobně. Vážným pro­blémem Je 1 nedostatek deviz na ná­kup surovin, bez nichž je výroba ně­kterých chemických látek ohrožena. Podniky slovenského chemického prů­myslu se vážně zabývají racionaliza­cí výroby, intenzifikací a jinými opa­třeními, které bez větších investič­ních nákladů a podstatnějšího zvýše­ní stavu pracovníků umožní rozšířit výrobu. ■ Ing. Jozef Richter, náměstek gene­rálního ředitele Slovakoiexu. Nedosta­tek některých surovin pro textilní vý­robu je vážný. Cnybí například 280 tun vlněných česaných přízí, které musí nahradit dovozem chemických vláken, a 260 t viskózové stříže. Pro neplnění investiční výstavby, hlavně stavební, se opožďuje uvádění nových kapacit do provozu (bavlnářský kom­binát v Levicích, teplárna v Ružom­berku, úpravna v Liptovském Mikulá­ši, Pleta v Nitře, Zornica v Bánov­­clch). Generální ředitelství Slovako­­texu pro příští období navrhuje zá­kaz vývozu těch surovin, které potře­bují československé výrobní podniky. Navrhuje také přednostní rozvoj tex­tilní prvovýroby, neboť už dnes dě­lá potíže pokrýt polotovarem a tkani­nami vybudované kapacity textilní druhovýroby. ■ Generální ředitel Slovenských ce­lulózek a papíren ing. Ladislav Šeli­ga: Pomalé tempo investiční výstavby způsobuje nedostatek některých dru­hů papíru a lepenky. Lepenkárna v Hencovcích měla vyrábět už od dub­na. Vázne výstavba harmanecké pa­pírny v Zarnovické pile i celulózy v Ružomberku. Situace vyžaduje zjed­nodušení a zrychlení schvalovacích postupů v investiční výstavbě a pruž­nější politiku v devizové regulaci pod­niků. ■ Vojtech Dubovský, oborový ředitel generálního ředitelství Slovenských energetických závodů v Bratislavě: Československá energetika se dosta­la do vážné situace. Existující dispro­porce je možno řešit jen cílevědomou investiční výstavbou. Pro nedostatek paliva pracují dnes parní elektrárny na Slovensku jen s výkonem 85 °/o, přičemž v dodávkách elektrické ener­gie je proti potřebě schodek asi 3—4 procenta. V zájmu zlepšení situace bude potřebné urychlit racionalizací spotřeby energie a přistoupit k opti­málnějšímu rozložení elektrických špiček. Do roku 1975 dáme do provo­zu dohromady 1460 NV nového elek­trického výkonu, což je skoro dvoj­násobek nynějšího výkonu. Na inves­tice se věnuje v letech 1971—75 ko­lem 10 mld korun. Administrativní komplikace ztěžují zahájení 15 schvá­lených staveb a rozestavěnost v ener­getice představuje v současné době více než 2,4 mld Kčs. ■ Ředitel Dolu Cígef v Prievidzi ing. Milan Pešl: Důl splnil plán těžby za první pololetí 1970 na 53,6 °/o. Pra­covníci dolu patří mezi iniciátory hnu­tí „každý socialisticky“ a dosahují v něm příznivých výsledků. Svůj celo­podnikový závazek zpřesnili a i přes nedávnou havárii vytěží v tomto ro­ce 110 000 tun uhlí navíc. Největší starosti jim dělají vysoká fluktuace a nedostatek učňovského dorostu. Podnikový ředitel Podpolianských strojíren v Detvě ing. Ján Becher: Od­běratelsko-dodavatelské vztahy ztěžu­jí kompletizaci výrobků. Na letošní rok nemá například zabezpečené sub­dodávky v hodnotě 60 mil. Kčs, z to­ho na 50 °/o jsme nedostali ani pří­slib od svých partnerů. Vážnou si­tuací vyvolává v podniku odliv ková­čů a slévačů, což úzce souvisí s ne­dořešením odměňování ppacovníků. A #1 ZPRAVODAJSTVÍ V , i PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD gk hospodářství Na severním břehu Balatonu je nej­větším hotelem reprezentační hotel Marína v Bai'afohjüredu, který ie o plném provozu teprve první sezónu. V jeho konstrukci použili maďarští stavbaří mnoha moderních materiálů, zejména hliník, sklo a plastické hmo­ty, V hotelu Marina s restauraci, ka­várnou a nočním barem je ubytováni pro více než 400 osob. Foto CTK STABILNÍ ROZVOJ EKONOMIKY NOR Jak vyplývá ze zprávy ústředního statistického úřadu Německé demokratické ké republiky o plnění národohospodářského plánu v prvním pololetí 1970, pokračova' v tomto období plynulý růst národního důchodu. Podle předběž­ných údajů vzrostl proti prvnímu pololetí 1969 národní důchod o 5 %, prů­myslová výroba o 7,5 %, produktivita práce o více než 6 °/o. Investice se zvý­šily v uvedeném období o 5 %, objem stavebních a montážních prací vzrostl o 2 °/o, což znamená podstatně méně než stanovil plán. Průmysl Zatímco v 1. čtvrtietí zaznamenala průmyslová výroba vzestup pouze v rozsahu 4,2 %, podařilo se v 2. čtvrt­letí dohnat zpoždění v plnění plánu. Vzestup produkce v ústředně říze­ných podnicích uvádí tabulka (v °/o proti 1. pololetí 1969): průmysl základních materiálů 103 těžba rud, hutní a draselný prům. 109 chemický průmysl 110 elektrotechnika a elektronika 113 těžké strojírenství 106 stroje pro zpracovatelský průmysl a výroba vozidel 112 lehký průmysl 107 potravinářství a průmysl řízený krajskými radami 104 Produkce výrobků, jež mají rozho­dující vliv na strukturu hospodářství, stoupla ve sledovaném období o 20 °/o. Zvlášť vysoké přírůstky zaznamenala produkce skupin výrobků majících velký význam při realizaci vědecko­technické revoluce, jako jsou petro­chemické výrobky, plastické hmoty a syntetická vlákna. Na základě usne­sení politického byra OV SED z říj­na 1969 a státní rady z března 1970 o vědecké organizaci v chemickém průmyslu byly v této oblasti podnik­nuty úspěšné kroky, aby se plynule zvyšoval stupeň chemizace v národ­ním hospodářství. V průmyslu se zvýšilo využití zá­kladních fondů. Úspěchy ve výrobě, zaznamenané v 2. čtvrtletí, vytvořily rozhodující předpoklady pro splnění národohospodářského plánu na rok 1970. Investice činily v prvním pololetí tohoto roku zhruba 13 mld marek tj. o 5% více ve srovnání s týmž obdobím před ro­kem. U většiny investic, rozhodují­cích pro strukturu národního hospo­dářství, se dosáhlo plánovaných cílů a zajistilo se splnění termínů jejich realizace v prvním pololetí. K rozho­dujícím odvětvím, kde se soustředila hla.vní část investiční činnosti, patří chemický průmysl, elektrotechnika, elektronika, výroba přístrojů aj. Ke kapacitám, které byly v letošním prv­ním pololetí uvedeny do provozu, pat­ří kapacity na výrobu chemických vláken, cementu, měřicí, kontrolní a regulační techniky, jemné mechaniky, optiky, jakož i kapacity v oblasti spo­třebního průmyslu. Stavebnictví se muselo vyrovnat se ztrátami vzniklými v zimních měsících. V prv­ním čtvrtletí byl objem stavební pro­dukce o 1,5 % nižší než v témže ob­dobí minulého roku. Přesto, že růst produkce v 2. čtvrtletí ö 3,7 °/o zna­menal zlepšení v tomto odvětví, ne­dosáhlo se plánovaného vzestupu. Stavební produkce v podnicích socia­listického sektoru vzrostla v prvním pololetí 1970 o 2 %, výroba staveb­ních hmot v podnicích téhož sektoru vykázala vzestup o 9 %. Do užívání bylo předáno 25 600 nových bytových jednotek, tj. o 5600 více než ve srov­natelném období loni. Plán výstavby bytů byl však v prvním pololetí spl­něn jen na 85 %. Podstatnou příčinou nesplnění plá­nu ve stavební výrobě je neuspoko­jivý vývoj produktivity práce. Zemědělství zaznamenalo jisté potíže v důsled­ku zvlášť nepříznivých povětrnostních podmínek. Projevily se potíže v ob­lasti zásobování krmivý, které se ne­příznivě obrazily na vývoji živočišné výroby. Stav dobytka v NDR k 31. květnu 1970 a rozdíl v % proti téže době před ro­kem vyplývá z tabulky: jistila další Intenzifikace produkce, byly věnovány další prostředky na meliorační práce. Investice vynalože­né v této oblasti dosáhly v 1. polole­tí 341 mil. marek. Roční plán melio­­račních prací byl splněn zhruba na 40 procent. Doprava zaznamenala zvýšeni výkonů proti prvnímu pololetí 1989 o 4 °/o na 346 mil. tun přepraveného zboží. Železni­ce NDR pokračovaly v racionalizaci přepravních procesů, a to zejména tím, že byl uveden do provozu elek­trifikovaný úsek Drážďany—Lipsko. Podíl moderní trakce na celkové ka­pacitě železniční dopravy gtoupl z 50 proč. koncem roku 1969 na 56 % v polovině roku 1970. Nadále pokračo­vala výstavba kontejnerových linek. Námořní přístavy dosáhly zvýšením výkonu o 30 % dosud nejvyšší pře­kládky. Zahrcťniční obchod se vyznačoval plněním plánu v ob­lasti zvyšování vývozu; u dovozu by­lo překročeno plánované tempo jeho růstu. Mezinárodní socialistická dělba prá­ce, zejména se Sovětským svazem, se dále plánovitě rozvíjela v souladu s usneseními XXIII. mimořádného zase­dání RVHP. V procesu socialistické ekonomické integrace rozvíjel se plá­novitě obchod s SSSR a ostatními členskými zeměmi RVHP. Výměna zboží se socialistickými zeměmi se zvýšila proti stejnému období loni o 2,1 mld devizových marek. Její podíl na celkovém zahraničně obchodním obratu NDR činil 75 %. Dále se upevnily zahraničně ob­chodní vztahy NDR s rozvojovými ze­měmi, zejména se státy, s nimiž NDR udržuje diplomatické styky. Týká se to zejména SAR, Sfrie a Iráku. Zvýšila se rovněž výměna zboží * kapitalistickými průmyslovými země­mi, k nimž patřila Belgie, NSR, Fin­sko, Francie, Nizozemí, Rakousko a Švédsko. Přitom se v exportu NDR do těchto zemí zvýšil podíl kovozpracu­­jícíh» průmyslu. Pokud jde o vývoj životní úrovně obyvatelstva, zpráva statistického úřadu uvádí, že peněžité příjmy oby­vatel stouply v prvním pololetí 1970 proti témuž období loni o 1,6 mld ma­rek, resp. 3,7 %. Maloobchodní obrat zaznamenal ve sledované době .vzestup o 1,5 mld marek, resp. 5,2 %. Odbyt potravin a poživatin stoupl asi o 770 mil. ma­rek, odbyt průmyslového zboží vzrostl o 700 mil. marek. tis. ks rozdíl hovězí dobytek 5312 — dojnice 2136 — 0,8 prasata 8657 — 4,1 prasnice 1004 + 14,5 ovce 1755 _ 57 nosnice (mil. ks) 26,4 + 2,7 Aby se zvýšila úrodnost půdy a za­ Mezinárodní spolupráce v jaderné energii V souladu s úkoly rozvoje jaderné techniky, které vytýčil projekt stát­ní technické politiky, se bude v lé­tech 1971—1975 pokračovat v mezi­národní vědeckotechnické spolupráci v oblasti jaderné energetiky se SSSR, Belgií a Francií a v oblasti jaderné­ho záření se SSSR, MLR, PLR, RSR, NDR a SFRJ. V jaderné energetice je třeba v na­stávající pětiletce výzkumně řešit především úkoly, spojené se zapu­­ěetím výstavby dvou jaderných elek­tráren typu WER 440, dodávaných ze SSSR. Bude pokračovat výzkum a vývoj rychlých reaktorů, chlazených sodíkem a disociovanými plyny, při soujíasném zahájení výstavby zkušeb­ního rychlého reaktoru. Výzkumné a vývojové práce se orientují i na vý­stavbu jaderné teplárny Brno a na dokončení výstavby první jaderné elektrárny v jaslovských Bohunicích, včetně jejího spuštění a sledování provozu. V oblasti využití jaderného záření se budou vyvíjet nové druhy radio­aktivních látek a typů zářičů, zejmé­na pro lékařské a biologické účely, dále laboratorní, měřicí a dozimetric­ké přístroje, vybavené nejmoderněj­­šími elektronickými prvky. Výzkum a vývoj se zaměří i na rádionukli­­dové přístroje pro kontrolu a řízení průmyslových procesů. Zvláštní okruh výzkumu předsta­vuje aplikace zdrojů záření v oblas­ti sterilizace zdravotnických materiá­lů, prodloužení skladovateínosti ze­mědělských a potravinářských výrob­ků a v jaderné chemii. V neposlední řadě je třeba vyvinout nové metody a zařízení pro jadernou ochrannou techniku ■ likvidaci radioaktivních odpadů, Prahs-New York telefonicky Od 28. července Je v provozu pří­mý telefonní okruh Praha — New York. Technicky vede z Prahy do pozemské stanice Fucino u Ríma, pro­bíhá zčásti po radioreléových, zčás­ti po kabelových spojeních, dále přes telekomunikační družici nad Atlan­tickým oceánem, přímo do New Yor­ku. Až na malou odchylku na evrop­ském kontinentu je to stejná ces­ta okruhů pro rozhlasové a televiz­ní přenosy z nedávného mistrovství světa v kopané v Mexiku. Nového okruhu se bude používat pro tele­fonní styk Československa se všemi zeměmi Severní a jižní Ameriky i pro příležitostné rozhlasové přenosy v obou těchto směrech. Dosáhne se jim zrychleni a zkvalitnění telefonního provozu a také devizových úspor. Do­savadní výše poplatků za telefonní hovory zůstává zatím nezvýšena. Automobily a ovzduší Automobily s benzínovými motory nebudou pravděpodobně schopny vy­hovět v osmdesátých letech požadav­kům, které budou kladeny na čistotu ovzduší. Tento názor sdělil Bílému domu speciální poradní sbor pro tuto problematiku. Také navrhl, aby vlá­da USA vyhlásila zvláštní program zaměřený na vývoj alternativní po­honné jednotky. Navzdory vysokým nákladům ce zdá, že nejslibnějším řešením je motor s plynovou turbí­nou. Tento názor údajně sdílejí nej­větší 3 americké automobilky, Gene­ral Motors. Ford a Chrysler. Z Nixonova podnětu zahájilo minis­terstvo zdravotnictví a sociální péče USA program subvencí na vývoj no­vého typu automobilových motorů a podle zákona navrženého senátorem Magnusonem má federální vláda vy­plácet prémie výrobcům těch vozů, které nejméně znečišťují ovzduší. Ben­zínové motory s určitým úpravami budou ještě schopny vyhovět normám čistoty ovzduší platným od roku 1975, avšak pro zpřísněné normy plánované od roku 1980 bude nutno hledat jiné řešení. Zahraniční úvěry v zájmu exportu KAPITALISTICKÉ STÁTY A ROZVOJOVÁ POMOC Od konce války, zejména však v po­sledním desetiletí, vzrostla ne­bývalou měrou důležitost mezinárod­ních úvěrových operací pro světovou výměnu zboží. Zvláště ve vztazích vy­spělých kapitalistických států a roz­vojových zemí nabyly značného vý­znamu. Někdejší prosté soukromé úvěry v dvoustranném obchodním styku po­malu mizí. ]ako forma vládní pomoct exportu se v kapitalistickém světě rychle vžilo zajlštování poskytova­ných komerčních úvěrů státem a pod vlivem celé řady okolností, jejichž rozbor by vyžadoval zvláštní statě, se rozrůstá úvěrová aktivita na bilaterál­ním základě i prostřednictvím mezi­národních instituci. Obojí se zahrnuje pod pojem pomoci rozvojovým zemím. Retrospektivní pohled na dosavadní praxi a její výsledky však ukazuje, že kapitalistické státy, od nichž tato po­moc třetímu světu přichází, využívají poskytnutých úvěrů pro vlastní ob­chodně politické cíle. Zejména bilate­rální soukromé a vládní úvěry bývají běžné určeny přímo pro nějaký účel, a je pravidlem, že jde o dodávku zbo­ží nebo poskytnutí služeb ze strany státu poskytující úvěr. Výjimky jsou řídké. V nedávném článku sovětského odborného listu B1K1 na toto téma se přitom upozorňuje na pozoruhodnou skutečnost, že poměrně nejméně ome­zují použití poskytnutých úvěrů spíše malé země kapitalistického světa. Z velmoci je podle autora tohoto článku relativně liberální Německá spolková republika, což se vysvětluje velkou konkurenční schopností zápa­­doněmeckých firem na světovém trhu. Nicméně zkušenosti potvrzují, že i v případech, kdy nejde o vysloveně vázaný úvěr, má rozvojová země, kte­ré byl poskytnut, omezené možnosti. Její rozhodování je ovlivňováno nej­­různějším způsobem. Výčet je možno začít působením bý­valých mateřských zemí v někdejších závislých územích, v nichž i po osa­mostatnění přetrvávají četné svazky s dřívější metropolí. Konkrétně to platí hlavně o Velké Británii a Fran­cii na jedné straně a zemích Britské­ho společenství národů a frankové oblasti na druhé straně. Dále je to velká hospodářská zá­vislost, která je charakteristická pro některé dvoustranné relace kapitalis­tických a rozvojových zemí a mj. brání rozvojové zemi, jež je takto znevýhodněna, ve volném nakládání s úvěry poskytnutými jejím hlavním zahraničním partnerem. Za třetí je známou skutečností, ž° ve prospěch států, poskytujících roz­vojovým zemím úvěry, působí přímo na místě množství poradců a expertů, jakož i filiálek kapitalistických pod­niků pro technické konzultace. Pří­značné je v tomto ohledu vyjádření příslušného výboru Organizace pro pro hospodářskou spolupráci a rozvoj IOECDj: pokud jsou do přípravy ně­jakého projektu zapojeni techničtí experti lakékolt jiné země, je možno očekávat, že doporučí zařízení, s nímž jsou obeznámeni. Podobný vliv vykonávají často I dt­ fP'-kračování na str 5/

Next