Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-02-23 / No. 23

ZPRAVODAJSTVÍ % PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Pětiletá bilance ekonomiky MLR Tempo hospodářského rozvoje v Maďarské lidové republice v letech I960 až 1970 předstihlo ukazatele národohospodářského plánu. Změny v systému hospodářského řízeni probíhaly v tomto období bez výkyvů a příznivě ovliv­ňovaly vývoj preferovanými směry. Konstatoval to nedávno v rozboru dosa­žených výsledků náměstek předsedy Státního plánovacího úřadu MLR józsef Drecin. Třetí pětiletý plán sociálně ekono­mického rozvoje MLR v letech 1966 až 1970 sledoval tyto základní cíle: zvýšit spotřebu a akumulaci přibliž­ně stejným tempem, přiblížit tempo rozvoje zemědělství k růstu průmys­lu zintenzívnením zemědělské pro­dukce, postupně vyrovnat platební bilanci v relacích s kapitalistickými zeměmi. Z hospodářskopolitického hlediska měly by se v pětiletce zvy­šovat pracovní příjmy v rámci spo­třeby a stoupat podíl základních fon­dů na úkor zásob v rámci akumula­ce. Rozvojová politika se zaměřila na další intenzívní modernizaci hospo­dářské struktury. Tempo růstu národního důchodu se zvýšilo v třetí pětiletce na ročních 6,5 %; v předcházejícím pětiletém ob­dobí činilo v ročním průměru 4,5 %. Národní důchod v přepočtu na jed­noho pracovníka se v letech 1966 až 1970 í\>čně zvyšoval o 5,5 %. Maďarská průmyslová výroba se zvětšovala v souladu s předpoklady o 6 % ročně. Rychleji stoupal podíl průmyslové produkce na národním důchodu, a to o 7 °/o v ročním prů­měru. Přitom v první polovině pěti­letky byly přírůstky průmyslové vý­roby vyšší a ve druhé nižší, avšak výroba se lépe přizpůsobila poptáv­ce. Struktura průmyslové produkce svými změnami odpovídala tendencím v ostatních socialistických zemích t v kapitalistických státech. Nadprů­měrné tempo vzestupu zaznamenal elektronický, strojírenský, chemický, papírenský a polygrafický průmysl. Průmyslová výroba byla také v uplynulých pěti letech charakterizo­vána extenzívním vývojem. Při růstu počtu pracovníků se produktivita prá­ce nezvyšovala uspokojivým způso­­bem. Byl to důsledek zkrácení pra­covní doby, vývoje nových průmyslo­vých závodů na venkově 1 skutečnos­ti, že podniky nadále dávaly přednost zvyšování výroby prostřednictvím vyššího počtu pracovních sil. V roca 1970 se však v této oblasti projevily příznivé změny. Zemědělská produkce v letech 1966 až 1970 stoupala v MLR rychleji než v předchozí pětiletce a také rychleji než se naplánovala. V ročním prů­měru činil růst asi 3 %, což je ob zviášf pozoruhodné vzhledem ke sku­tečnosti, že počet pracovníků v země­dělství během pětiletky klesal. Další mechanizace prací, stále širší použí­vání strojených hnojív a prostředků k ochraně rostlin a zlepšování sys­tému pobídek měly na růst zeměděl­ské produkce příznivý vliv. V rost­linné produkci byl vzestup dynamič­tější díky vyšším hektarovým výno­sům všech plodin. V letech 1968 až 1969 se Maďarsko změnilo z dovozce značného ntnožství chlebovin a krm­ného obilí v jejich vývozce. Profes modernizace a zvyšování výkonů všech druhů dopravy v Ma­ďarsku v letech 1966—1970 pokračo­val. Potřeba dopravních prostředků byla v podstatě uspokojena až na že­lezniční dopravu, která vzhledem k nedostatečné kapacitě nemohla zcela splnit své úkoly. Podíl elektrických a dieselových lokomotiv na trakci vzrostl ze 30 % na 60 °/o. V téže době klesl podíl železnic na celkovém pře­pravním výkonu o 9—10 %, zatímco v automobilové dopravě a potrubním transportu došlo k vzestupu. Protože národní důchod Maďarské lidové republiky stoupal tempem rychlejším než stanovil pětiletý plán, vznikly podmínky pro rychlejší růst spotřeby a akumulace. V neposlední řadě se příznivý vývoj národního dů­chodu projevil v zachování rovnová­hy zahraničně obchodní bilance MLR. Osobní spotřeba vzrostla v pěti uplynulých letech místo plánovaných 19 % přibližně o 30—32 %. Tento vý­voj byl celkem rovnoměrný. Také re­álné příjmy stouply o 30—32 %. Na tom se podílela vyšší zaměstnanost, růst mezd a platů všech skupin a kategorií pracujících a sociálně po­litická opatření v oblasti důchodo­vého zabezpečení, nemocenského a sociálního pojištění. Maloobchodní obrat v Maďarsku se v uplynulé pětiletce zvýšil přibližně o 46—48 %. Podíl průmyslových vý­robků na struktuře spotřeby a na ob­ratu vzrostl na úkor potravinářských výrobků. U průmyslového zboží se nejrychleji zvětšovala poptávka po výrobcích dlouhodobé spotřeby. Tak­to se ve srovnání s rokem 1965 zvět­šil např. počet televizorů v domác­nostech na dvojnásobek a počet chladniček na čtyřnásobek. Úroveň spotřebitelských cen se v Maďarsku za celou třetí pětiletku zvýšila jenom o 5—6 %. Obrat zboží v rámci zahraničního obchodu se vy­víjel podle očekávání. Lze říci, že uskutečněním třetího pětiletého plá­nu byly splněny všechny základní po­žadavky nerušeného společenského a ekonomického rozvoje lidového Ma­ďarska a vytvořeny dobré podmínky pro nástup do současné čtvrté pěti­letky. Mezinárodní úmluva o pšenici V sobotu 20. února bylo na konfe­renci OSN iv Ženevě dosaženo formál­ní dohody o nové, omezené úmluvě o obchodu pšenicí v příštích třech le­tech. (Nová úmluva, která vstoupí v platnost 1. července t. r., neobsahuje žádné cenové předpisy, práva nebo povinosti spojené s úmluvou, ani po­vinnosti dovozních zemí nakupovat určité množství pšenice od zemí vý­vozních. Neúspěch jednoměsíčního jednání je výsledkem hlavně rozporných ná­zorů na výběr referenční odrůdy, ne­bo více odrůd pšenice, které by byly bází pro cenovou strukturu. Hlavními oponenty tu byly USA s Kanadou. Omezená účinnost dohody zname­ná, že poprvé po mnoha letech bude trh pšenice úplně bez kontroly. Zú­častněných 12 vývozních a 49 dovoz­ních zemí jen přislíbilo uplatňovat zásady řádného obchodování a za­chovat nedotčenou funkci londýnské Mezinárodni pšeničné rady jako fóra pro (konzultace o trhu pšenice. Důležité upozornění podnikům V Cenovém zpravodaji č. 8, který vyjde 25. února jako přfloha Světa hospodářství č. 24, budou uveřejněny Směrnice k sestavení výkazu o nákla­dech a výnosech podle oborů za rok 1970 (Uě 5A-01), zpracované statistic­kými úřady ve spolupráci s ceno­vými orgány. Výkazy, které jsou jedním ze základních materiálů pro zpracování návrhů vývoje cen v 5. pětiletce a pro sestavení plánu vývoje cen na rok 1972, vyplňují všechny průmyslové a sta­vební podniky a VHJ. Samostatný dotisk Cenového zpra­vodaje č. 8 si mohou zájemci zakou­pit za 1,— Kčs v prodejně ČTK v Pra­ze 1, Žitná 29 (telefon 22 87 85), ne bo objednat v odbytovém oddělení CTK, Praha 1, Haštalská 14 (telefon B9 445). Hospodářský rozvoj Mongolska Průmyslová výroba v Mongolské li­dové republice vzrostla v roce 1970 v celkovém objemu o 10 % ve srov­nání s rokem 1969. Oznámila to v Ulánbátaru tisková kancelář Monca­Nejvyššího tempa růstu dosáhla energetika a výroba paliv a staveb­ních hmot. Výroba elektrické energie vzrostla loni o 15 %, uhlí se vytěžilo o 21,3 % více a produkce stavebnin byla v porovnání s rokem 1969 do­konce o 38,6 % vyšší. Letos, v prvním roce páté pětilet­ky, má hrubá průmyslová výroba v MoLR stoupnout o dalších 9,2%. Dů­raz se klade ma rozvoj klíčových od­větví mongolského průmyslu, přede­vším na energetiku, výrobu vlněných látek a na kožedělný průmysl. Hlavním úkolem letošního hospo­dářského plánu je zvýšit efektivnost průmyslu Mongolské lidové republi­ky lepším využitím současných výrob­ních kapacit a vnitřních ekonomic­kých rezerv. Zároveň se počítá s vý­stavbou mnoha nových průmyslových závodů. Pracovníci tlakové plynárny Kombinátu pro využití hnědého uhlí ve Vřesové vyrobili v lednu 35,9- mil. m3 čistého plynu, o 2,5 mil. m3 více než slíbili v socialistickém závazku vyhlášeném na počest 50. výročí založení KSC. Proti původnímu plánu dodali navíc dokonce čtyři a půl miliónu kubíků. Na snímku celkový pohled na generátorovou stanici. Foto ČTK - J. Vlact Spolupráce v lesním hospodářství Cs. delegace vedená ministrem les­ního a vodního hospodářství ČSR ing. L. Hruzíkem se nedávno zúčastnila v Berlíně jednání o spolupráci s de­legací NDR vedenou předsedou Stát­ního výboru pro lesní hospodářství při Radě pro zemědělskou produkci a potravinářství NDR Horstem Heidri­­cliem Výhodnost spolupráce obou partne­rů je dána nejen sounáležitostí do socialistického tábora, ale i bohatou tradicí lesního hospodářství za při­bližně stejných podmínek. Přímá vě­deckotechnická spolupráce na úseku lesního hospodářství mezi ČSSR a NDR se uskutečňuje na základě do­hody z 6. června 1968. Při hodnocení výsledků spolupráce za rok 1970 se oboustranně konstatovalo, že stano­vené úkoly byly splněny, což přispě­lo k dalšímu rozvoji lesního hos­podářství obou států. Významná je skutečnost, že v roce 1970 se přešlo od formy jednorázových studijních požadavků k dlouhodobě sledované a řízené spolupráci. Byly vytvořeny tři smíšené pracovní skupiny pro koordi­naci řešení stěžejních problémů les­ního hospodářství obou států. Řídící pracovní skupina má za úkol sledovat strukturu předpokládaného vývoje lesního hospodářství obou stá­tů do roku 1980 v jeho hlavních pro­blémech, projednávat otázky dělby práce v oblastech lesnické vědy, vý­zkumu, vývoje a výroby speciálních strojů a zařízení, vyměňovat si zprá­vy a poznatky o zkouškách a použití strojů, projednávat a organizovat spolupráci na problematice ekono­mické úpravy systému a programu ukazatelů řízení lesního hospodář­ství a sledovat vývoj spolupráce me­zi lesním hospodářstvím a dřevozpra­cujícím průmyslem, se zvláštním zře­telem k využití a zhodnocení dřev­ních rezerv. Pracovní skupina pro otázky ochra­ny lesa v pohraničních oblastech má za úkol pravidelně informovat své­ho partnera a popřípadě společně s ním řešit aktuální otázky ochrany lesů včetně kouřových škod v pohra­ničních oblastech, a to v návaznosti na dosavadní výsledky. Úkolem pracovní skupiny pro otáz­ky ochrany a tvorby přírodního pro­středí je vzájemná výměna informa­ci o zkušenostech na tomto úseku činnosti, se zaměřením na víceúče­lové využití lesa jako přírodního zdroje pro potřeby společnosti. Jde především o využití funkce lesa pro aktivní ovlivňování vodohospodář­ských poměrů, jeho hygienické funk­ce, vlivu na ochranu půdy a klima­tické jevy a jeho využití k rekreaci. Plán spolupráce na rok 1971 obsa­huje kromě údajů o vzájemném pře­dání některých výsledků vědeckový­zkumných prací a kromě témat stu­dijních cest lesnických odborníků především dohodu o spolupráci při řešení vědeckovýzkumných úkolů za­jímajících obě strany a dohodu o čs. účasti na výstavbě AGRA 71 v Lipsku -Markkleebergu. Témata čs. odborní­ků pro studijní cesty do NDR v roce 1971 jsou zaměřena především na Otázky organizačního uspořádání, metod vnitropodnikového řízení, eko­nomického řízení, výměny zkušenos­tí na úseku racionalizace, hodnocení objemu produkce, ukazatelů produk­tivity práce a tvorby cen surového dříví. Obě strany shodně konstatovaly, že dosavadní průběh spolupráce v roce 1970 i dohodnutý program spoluprá­ce pro rok 971 a obdob! 1971—1975 plně odpovídá „Společnému prohlá­šení stranických a vládních delegací ČSSR a NDR“ z 24. října 1970 i zá­věrům XXIII. a XXIV. zasedání RVHP a přispěje k upevnění a prohloube­ní přátelských vztahů obou států. Ubývá zemědělské půdy Naše zemědělství v současné dobť zabezpečuje zhruba 80 % spotřeby zá­kladních potravin z vlastních zdroji a má krýt i další přírůstek spotřeby potravin v pětiletce; přitom mu ne­bezpečně ubývá půdy. Za posledních 50 let bylo zemědělství odňato množ­ství půdy, představující celou výmě­ru Středočeského a Severočeského kraje. Na jednoho obyvatele ČSR připadá dnes 0,46 ha zemědělské a jen 0,34 orné půdy, což je jeden z nejnižších průměrů v Evropě. V letech 1955 až 1965 ubývalo ročně 15 000 ha v le­tech 1966 až 1968 zhruba 9000 ha, Podle současných předpokladů se zemědělský půdní fond v ČSR do ro­ku 1975 dále sníží asi o 48 000 ha tedy ina 4 425 000 ha. Přitom máme dnes přes 3 mil. ha půd s kyselou půdní reakcí, které vy­žadují intenzívní vápnění, téměř 90 % orné půdy nemá dostatek kvalitního sorpčně nasyceného humusu, 1,5 mil. ha oozemků je ohroženo erozf, 800 tisíc ha je trvale nebo přechodně za­mokrených, naproti tomu 310 000 ha má nedostatek vláhy a přes 100 000 ha je ohrožováno záplavami neupra­vených vodních toků apod. V pětiletce se proto počítá s hlav­ními půdními úpravami na několikí stech tisících hektarů — odvodňová­ním, závlahami, postupnými rekulti­vacemi a technickými úpravami luk. K investičnej výstavbe na Slovensku O aktuálnych problémoch investičnej výstavby na Slovensku informoval vedúcich pracovníkov stavebných a projektových organizácii, vybraných prie­myselných podnikov, predsedov ONV a predsedov Komisie pre výstavbu KNV, minister výstavby a techniky SSR prof. ing. Juraj Buša na celoslovenskom aktíve o investičnef výstavbe, ktorý sa uskutočnil v Bratislave. Rýchly rozvoj našej ekonomiky za posledných 25 rokov bol v rozhodujú­cej miere podmienený vefkými obje­mami investícií do národného hospo­dárstva. Základné prostriedky v ná­rodnom hospodárstve ČSSR dosiahli objem 1427 mld Kčs, z toho na Slo­vensku 346 mld Kčs, čiže 24 % ce­loštátneho objemu základných pro­striedkov. Ekonomické zaostávanie Slovenska v porovnaní s českými krajmi, ktoré sa odhadovalo za prvej ČSR na 50 rokov, sa znížilo na 10— 15 rokov. Jednou z hlavných úloh v roku 1970 bolo obmeziť začínanie stavieb a za­staviť narastenie rozostavanosti. Len radikálnym zásahom sa podarilo nie­len zastaviť narastanie rozostavanos­ti, ale túto aj znížiť v odvetviach s re­gulovanou výstavbou, kde došlo k zníženiu zostatkov rozpočtových ná­kladov do konca roku 1970. Naďalej sa však oneskoruje dokon­čovanie stavieb a uvádzanie kapacit do prevádzky. Podfa predbežných pre­počtov sklzy v uvedení kapacít do prevádzky v roku 1970 zapríčinili v priemysle zníženie výroby asi o 3/4 mld Kčs a zvýšenie nárokov na do­voz asi o 100 mil. Kčs. Preto aj v tomto roku sa bude re­gulovať začínanie novej výstavby presne podfa plánu a ústredné orgá­ny utvoria takú rezervu v začínaní, ktorá zabezpečí dodržanie limitu zo­statkov rozpočtových nákladov. Medzi pripravované opatrenia patri predovšetkým vyhlásenie systému jednotného usmerňovania lehôt vý­stavby pomocou záväzných noriem. Na utvorenie záujmu investorov a do­dávateľov na znižovaní nadmernej rozostavaností sa pripravuje sústava zainteresovanosti na dodržovaní a skracovaní lehôt výstavby. Naďalej sa bude uplatňovať systém povotovacie­­ho konania pred začatím výstavby. V ďalšej časti sa minister ing. Bu­ša zaoberal problematikou bytovej vý­stavby. Poukázal na dobré výsledky, avšak zdôraznil, že chronicky sa ne­plní výstavba občianskych a technic­kých zariadení, čas výstavby sa sú­stavne predlžuje a dosahuje v prie­mere až 3 roky. Kľúčovým problémom pre realizá­ciu zvýšeného počtu bytov v piatej päťročnici je rozvoj kapacít staveb­nej výroby a zladenie podmieňujúcicl s komplexnou bytovou výstavbou., Nf riešenie kapacít stavebnej výroby sa realizuje výstavba nových panelärni s osobitným zretetom na potreby hlavného mesta SSR Bratislavy. „Plán na rok 1971 pokračuje v línii doterajšej hospodárskej politiky stra­ny“ — konštatoval s. ing. Buša, „V súlade s cieľmi pripravovaného päťročného plánu nepripustíme rozší­renie rozostavanosti a neustúpime sil­ným tlakom na začínanie nových sta­vieb. Fond akumulácie nepovažujeme za nízky, ale za primeraný a nebude­me postupovať na úkor životnej úrov­ne obyvatelstva. Pozornosť sústredí­me na uvádzanie kapacít do prevádz­ky, najmä v odvetviach palivo-ener­­getickej základne, chémie a staveb­ných látok. Ťažisko stavebných in­vestícií sa naďalej presúva do kom­plexnej bytovej výstavby, ktorej po­diel vzrastie z 13,7 % v roku 1970 n-a 14,8 % v tomto roku. V odvetví pali­­vo-energetickej základne čo do roz­sahu najväčšou stavbou bude výstav­ba tranzitného plynovodu. Rozsah tejto stavby môžeme porovnávať iba s výstavbou VSŽ v Košiciach.“ V závere informoval minister ing. Buša účastníkov aktívu o opatreniach na zabezpečenie úloh v investičenej výstavbe v roku 1971. Plynofikácia na Slovensh' Okolo 350 000 < acnosti na Slo­vensku bude v rc 1975 zásobova­ných zemným plyi (v uplynuloir roku ich bolo 127 000). Počet domác­nosti, v ktorých sa používa propan­­butan sa v porovnaní s rokom 197G zdvojnásobí a dosiahne 200 000. Po­diel plynofikovaných domácnosti sa zvýši z dnešných 22,5 % na 40% na konci piatej päťročnice.

Next