Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-02-26 / No. 25
* jf > ZPRAVODAJSTVÍ V PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Úspěšné plnění plánu v Rumunsku Cřední zpráva o splnění národohospodářského plánu Rumunské socialistické republiky na období 1966—1970 uvádí, že uplynulé pětiletí představuje nejúspěšnější etapu výstavby socialismu v Rumunsku. V uvedeném období byla pozornost soustředěna především na kvalitu hospodářského rozvoje: byla modernizována struktura výroby, dále se rozšířila nejnovější technika a technologické postupy ve výrobě; celková efektivnost hospodářské činnosti stoupla. Společenský produkt Rumunska stoupl v roce 1970 proti roku 1965 o 51 % (roční průměrný vzestup činil 8,5%), národní důchod se zvýšil o 45 % (7,7 %), investice z centralizovaných fondů o 69 % (11,1 %), hrubá průmyslová výroba o 75 % (11,8 proč.), stavební 1 montážní činnost o 71% (11,3%) a produktivita práce v průmyslu o 45% (7,7%). Roční průměr zemědělské produkce v období 1966—1970 převýšil o 24 % průměrnou roční úroveň předchozích pěti let, obrat zahraničního obchodu stoupl loni ve srovnání s rokem 1965 o 75 % (11,8%), maloobchodní obrat o 49% (8,3 %) a reálné příjmy v přepočtu na Jednoho obyvatele o 22% (4,1%). PROMYSL Prudký rozvoj průmyslu Rumunska v letech uplynulé pětiletky dále upevnil Jeho vedoucí postavení v hospodářství. Ve sledované době se uskutečnily strukturální změny průmyslové výroby, zaměřené na urychlený rozvoj odvětví a oborů důležitých pro technický pokrok celého hospodářství. Přitom byla veškerá činnost průmyslu důsledně zaměřena na zvýšen! Jeho efektivnosti. Současně probíhal intenzívní proces zdokonalování řízení a organizace výroby; byla vytvořena průmyslová ústředí, kombináty a seskupení podniků, zavedena organizace výroby a práce na vědeckém základě aj., což zajistilo předpoklady pro lepší využití materiálních prostředků a pracovních sil. Návrh směrnic pro novou pětiletku BLR Ústřední výbor Bulharské komunistické strany schválil na plenárním zasedání 22. února návrh směrnic pro šestý pětiletý plán společenského a hospodářského rozvoje Bulharské lidové republiky v letech 1971—1975. Návrh se předkládá k celonárodní diskusi a k projednání na X. sjezdu BKS, který bude zahájen 12. dubna 1971. Hlavním cílem nové pětiletky bude zajistit lepší uspokojování rostoucích materiálních a kulturních potřeb bulharského lidu a zvýšit jeho socialistické uvědomění. To bude podmíněno všestranným využitím výsledků vědeckotechnické revoluce, zvýšením společenské produktivity práce a rychlým vzestupem národního hospodářství. Zvýší se úsilí o zintenzívnění a růst efektivnosti hospodářství na bázi progresivních změn ve struktuře výroby, technické rekonstrukce a modernizace podniků, racionálnějšího využívání pracovních a materiálních zdrojů a širší účasti BLR v mezinárodní socialistické integraci. Návrh předpokládá zvýšení národního důchodu BLR ve srovnání s předchozí pětiletkou o 47—50 % a reálných příjmů obyvatelstva o 25 až 30 proč. V socialistickém sektoru bude postaveno 250 000 bytů, rozšíří se služby obyvatelstvu a postupně se přejde na zkrácený pracovní týden. Rychle bude pokračovat industrializace země. Průmyslová produkce stoupne o 55—60 %, především v důsledku vyšší produktivity práce. Další koncentrace a specializace zemědělské výroby se uskuteční v rámci agrárně průmyslových komplexů. Průmyslová produkce skupiny A zaznamenala v posledním roce pětiletky ve srovnání s rokem 1965 zvýšení o 82 % proti plánovaným 70—77 %. Znamená to, že v ročním průměru stoupla o 12,7 %. Z toho činil vzestup výroby elektrické a tepelné energie 20% (plánováno 10—13%), paliv 33 proč. (27—28 %), železné metalurgie 77% (82—84 %), neželezné metalurgie 80% (57—62%), strojírenství 109 proč. (78—94%), chemie, celulózy a papíru 149 % (131—146 %), stavebních materiálů 77% (66—67 %). Při zvýšení výroby skupiny B o 60 % (60 až 65 %) vykázal lehký průmysl rozšíření produkce o 73% (53—60%) a potravinářství o 36% (53—56 %). Hodnota hrubé průmyslové produkce převýšila v uvedeném období o 26,9 mld lei horní hranici stanovenou plánem a její absolutní přírůstek ve sledovaném pětiletí činil' 125,8 mld lei. V roce 1970 realizovaná výroba se rovná produkci celého období 1950 až 1965. Vysokou dynamiku růstu zaznamenala produkce výrobních prostředků (skupiny A). Strukturální změny uskutečněné prioritním rozvojem výroby elektrické a tepelné energie, metalurgie, strojírenství a chemie dokazuje také vzestup jejich podílu na celkové průmyslové výrobě Rumunska, a to z 43,2 % v roce 1965 na 52,4 % loni. V těžebním průmyslu byla pozornost soustředěna především na objevení a exploataci nových zdrojů ropy, plynu, rud a nerostů. Investice ze státních centralizovaných fondů na geologický průzkum a těžbu činily v letech 1966—1970 13,6 mld lei. V oblasti primární energie vykázala výraznější vzestup produkce uhlí a přírodního plynu, které představovaly v roce 1970 dvě třetiny těchto zdrojů. Ve srovnání s rokem 1965 stoupla loni těžba měděných rud na více než dvojnásobek, komplexních rud l,5krát, pyritů l,6krát a bauxitu na 3,6násobek. Koncem roku 1970 činil úhrnný instalovaný výkon rumunských elektráren 7300 MW, zhruba o 4000 MW více než v roce 1965. Přitom je asi 70 % instalovaného výkonu soustředěno ve velkých elektrárnách s výkonem nad 100 MW. Metalurgický průmysl zdvojnásobil v letech 1966—1970 výrobu surového železa, oceli a válcovaného materiálu. Plánované úkoly výroby legované oceli však byly splněny jen na 91 %. Přesto se zlepšilo uspokojování rostoucích potřeb metalurgických výrobků v národním hospodářství. Strojírenství zaznamenalo značné úspěchy v urychleném rozvoji moderních oborů, ovlivňujících vědeckotechnický pokrok. Např. výroba elektroniky stoupla v letech pětiletky 2,8krát, elektrotechniky 2,4krát, jemné mechaniky a optiky na dvojnásobek a třískových obráběček 2,5krát. Podíl nových a modernizovaných výrobků na celkové hodnotě strojírenské výroby dosáhl v roce 1970 více než 60 %. V současné době zabezpečuje strojírenství přes dvě třetiny potřeb národního hospodářství, v některých případech, jako je hloubení vrtů a těžba ropy, automobilová a železniční doprava, zemědělství aj., kryje potřeby téměř úplně. V chemickém průmyslu, jenž dosáhl největšího přírůstku výroby, zaznamenala nadprůměrný vzestup petrochemie, a to na čtyřnásobek. Její podíl na globální chemické produkci stoupl loni 1 na 39,8 % proti 25,2 % v roce 1965. Vzestupu výroby dřevařského průmyslu o 38 % bylo dosaženo při zhruba nezměněném množství spotřebovaných surovin ve srovnání s předchozím obdobím. Lehký průmysl vyrobil nad plán značné množství tkanin, trikotáže, obuvi a jiného zboží, při současném rozšíření sortimentu výroby a zlepšení její jakosti. Potravinářský průmysl — přes zásobovací potíže surovinami způsobené v některých letech nepříznivými podmínkami v zemědělství — zvýšil loni ve srovnání s rokem 1965 výrobu mléka a mléčných výrobků o 45 proč., masa o 38 %, masných výrobků a konzerv o 97 %, zeleninových konzerv o 91 %. Místní průmysl zvýšil výrobu ve sledované době o 55 % a výrobní družstva vyprodukovala v roce 1970 2,2krát více než v roce 1965, přičemž jejich dodávky na vnitřní trh stouply na 2,7násobek. Dobrých výsledků bylo během pětiletky dosaženo v automatizaci produkce. Koncem plánovacího období byla automatizována téměř celá výroba čpavku, polyetylénu a dusičnanu amonného, 78 % výroby kyseliny sírové, 86 % produkce stolního oleje apod. Stupeň energetického vybavení práce v přepočtu na jednoho pracovníka v průmyslu stoupl o 60 %, ze 7000 kWh v roce 1965 na 11 000 kWh loni. Vlastní náklady připadající na 1000 lei produkce byly v roce 1970 o 10,6 % nižší než v roce 1965, čímž byly plánované ukazatele splněny a překročeny. (Pokračováni na str, 57 0 rozvoji slovenskej ekonomiky Úlohy štátneho plánu na tento rok, zameranie hospodárskeho rozvoja Slovenska v piatej päťročnici a rozvíjanie vzťahov medzi socialistickými krajinami v rámci RVHP bolo ťažiskom záverečného dňa celoslovenského seminára predsedov, podpredsedov a tajomníkov KNV a ONV, ktorý sa konal v Bratislave. K tejto problematike prehovoril na seminári podpredseda vlády SSR a predseda SPK ing. Herbert Úurkovič. Uviedol, že postupný proces politickej konsolidácie v našej strane a spoločnosti pokročil natoľko, že v súčasnom období sa úsilie koncentruje na oblasť hospodárskej politiky, ktorá je : rozhodujúca pre definitívne zavŕšenie konsolidácie celého nášho spoločensko-politického života. Súdruh Ďurkovič sa tiež zaoberal výsledkami plnenia úloh v uplynulom roku, ktoré ukazujú, že základné ciele štátneho plánu sa dosiahli. Cieľom štátneho plánu rozvoja hospodárstva SSR v roku 1971 je pokročiť v dynamickom rozvoji základných odvetví materiálovej výroby a v efektívnom zvyšovaní spoločenských zdrojov najmä lepším využívaním základných fondov, surovin, energie a pracovných sil. Plán na tento rok réta s rastom národného dôchodku Slovenska o 6,9 percent. Jeho realizáciou sa utvoria predpoklady na zvýšenie osobnej spotreby obyvateľstva o 6 %, čo umožní zvýšiť oproti vlaňajšku objem investícií o 6,3 %. O postupe a tempe konsolidačného procesu bude aj v tomto roku rozhodovať oblasť investičnej výstavby, vnútorného a zahraničného trhu. V investičnej výstavbe sa má dosiahnuť objem prác a dodávok za 30,6 miliárd korún, z toho stavebných prác v hodnote 19 miliárd korún. Rozostavanosť sa má znížiť o 5,7 miliárd korún. Dokončiť sa má 34 560 a začať stavať 34 332 bytov. Na komplexnú bytovú výstavbu sa vynaloží vyše 4,5 miliardy korún. Za jednu z rozhodujúcich a politicky velmi závažných úloh považujeme aj naďalej splnenie plánovaných dodávok pre vnútorný obchod, zdôraznil s. Ďurkovič. V priemyselnom tovare sa ráta so vzrastom predaja d 7,3 %. Významne sa zvýšia dodávky osobných automobilov a celý rad ďalších tovarov dlhodobej spotreby. V zásobovaní obyvateľstva potravinami sa fáta so zvýšením predaja o 4,7 %. Zameranie hospodárskej politiky ná roky 1971—1975 vychádza zo zásady, že ďalší rozvoj Slovenska sa má zabezpečiť predovšetkým utvorením podmienok pre intenzifikáciu a optimalizáciu reprodukčného procesu, intenzívnym využívaním jestvujúcich výrobných fondov, surovinových a materiálových zdrojov. Návrh piateho päťročného plánu vytyčuje program štrukturálnych zmien, určuje konkrétne nosné rozvojové programy v základných odvetviach materiálovej výroby najmä v priemysle — osobitne v chémii a strojárstve. Zabezpečuje zapojenie slovenskej ekonomiky do riešenia úloh v rámci integrovanej ekonomiky ČSSR a do medzinárodnej socialistickej deľby práce s krajinami RVHP. Závod 1. máje v PloieStí je jedním z největších rumunských výrobců zařízení pro těžbu ropy. Tato zařízení vyváží Rumunsko do mnoha zemí včetně Československa. Loni Slo na export téměř 80 % rumunské produkce hlubinných zařízení. V současné době se v Závodě 1. máje — na snímku pohled do jeho hlavní montážní haly — připravuje výroba tříkuželových vrtáků pro práci v tvrdých horninách až do hloubky 8000 metrů. Foto CTK - Agerpr s Z ČINNOSTI RVHP Vedoucí plánovacích orgánů členských zemí RVHP stanovili opatření, jejichž cílem je zdokonalit formy a metody spolupráce. Především se budou rozvíjet mnohostranné styky. Uvádí se to v protokolu, který 24. t. m. podepsali v Moskvě představitelé Bulharska, Československa, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Příjmy a výdaje obyvatelstva Vývoj hospodářství v uplynulém roce a výsledky dosažené při plnění úkolů státního plánu umožnily dále zvýšit osobní spotřebu. Pokračoval růst příjmů obyvatelstva, i když pomalejším tempem než v předchozích letech. Podařilo se zvrátit inflační tendence těchto let, kdy při zvyšování maloobchodních cen rychlý růst příjmů obyvatelstva předstihoval růst produktivity práce. V roce 1970 při stabilizaci hladiny taaloobchodních cen došlo ke zrychlení růstu produktivity práce a podařilo se dosáhnout zdravé relace mezi jejím růstem a zvýšením mezd. Pro rok 1970 je charakteristický i nejnižší absolutní přírůstek oběživa ve srovnání s vývojem předchozích let při zvýšené míře spořivosti (4,8 % v roce 1970, 2,6 % v roce 1969, 2,3 % v roce 1968). Uvedené tendence, v nichž se typickým způsobem projevují pozitivní prvky konsolidace národního hospodářství v uplynulém roce, zaslouží hlubší pozornosti. Příjmy obyvatelstva se loni proti roku 1969 zvýšily o 4,2 % při předpokládaném růstu národního důchodu o 5,2 %. Výdaje obyvatelstva se zvýšily pomalejším tempem zhruba o 2,1 proč. Příjmy z průměrných mezd v průmyslu se zvýšily o 3,8 % při růstu produktivity práce o 7,9 %, ve stavebnictví stouply o 3,3 % při růstu produktivity práce o 6,3 %. Vývoj příjmů z mezd zčásti ovlivnila i změna výplat záloh na hospodářské výsledky roku 1970. Ve srovnání s předchozím rokem bylo v roce 1970 vyplaceno jen 56,8 % jejich objemu. Tím se větší část doplatků přesunuje do letošního roku, po zhodnocení celoročních výsledků dosažených v uplynulém roce. Příjmy obyvatelstva z JZD a za dodávky zemědělské produkce stouply podle odhadu o 1,6 % při zlepšujících se výsledcích v živočišné výrobě. Sociální příjmy se zvýšily o 7,4 %. Příjmy obyvatelstva z nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení vzrostly o 7,3 %. Zvýšení příjmů z nemocenského pojištění bylo vyvoláno vyšší nemocností, která stoupla z 4,83 proč. v roce 1969 na 5,2 % v roce 1970 (odhad). Dávky důchodového zabezpečení byly vyšší (za tři čtvrtletí) v průměru o 7,8 % v důsledku zvýšení důchodové základny a úpravy nízkých důchodů. (Pokračováni na stranS 2) SOUČASNÉ ÚKOLY ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ KOMORY V Praze se 24. února konala řádná valná hromada Čs. obchodní komory. Požádali jsme jejího předsedu Ludvíka Černého, aby nám odpověděl na několik otázek. ■ Pádné valné hromady ČSOK se zúčastnilo mnoho významných představitelů čs. průmyslu a zahraničního obchodu. jaké byly úkoly tohoto aktivu? Cílem tohoto zasedání bylo do značné míry projednání otázek konsolidace statutárních orgánů CSOK, tj. jejího představenstva, revizní komise i vedoucích představitelů, dále pojetí práce Komory a uspořádání její činností. Hojná účast významných představitelů průmyslu a zahraničního obchodu, jejich živý zájem o rozvoj vnějších hospodářských vztahů, o kterém svědčí průběh jednání a povaha dalších záměrů, jsou znaky kladného hospodářského vývoje. ČSQK a její členská základna sdružující dnes 564 hospodářských organizaci se pochopitelně plně angažuje v konsolidačním úsl' .......................... ■ V čem vidíte hlavni poslání ČSOK v celé této důležité práci. Jaké postavení v reorganizovaném systému hospodářských institucí Komora zaujímá? CSOK je organizace sloužící 'éjmům rozvoje vnějších hospodářských vztahů CSSR. Sdružuje převážnou vělšínu čs. průmyslových oborových ředitelství, podniků i závodů, institucí, jakož i výzkumných ústavů, které mají vztah k práci se zahraničím, a všechny organizace oprávněné k provádění zahraničního obchodu. Je organizací s působností pro celé území ČSSR. Její činnost je především zaměřena k poradenským službám pro členskou základnu, na uplatňování zájmů jejích členů při tvorbě obchodní politiky státu, ekonomické propagandy, exportního náboru, propagací správných komerčních metod. To vše za účelem dalšího rozvoje hospodářských vztahů ČSSR se zeměmi socialistického tábora a zejména SSSR, dále s vyspělými kapitalistickými státy a rozvojovými zeměmi. Samozřejmě jejím posláním je i zpětné ovlivňování členských podniků z hledisek celospolečenských. ■ jaké jsou naše vyhlídky na zahraničních trzích a jaké úkoly očekávají v tomto roce v zahraničním obchodě členské podniky ČSOK? Růst objemu čs. zahraničního obchodu předstihl loni ukazatele růstu světového obchodu. I pro letošní rok by měla bý> tato tendence udržena. Výsledky ruku 1970 tedy svědčí o dobré práci a předpokládané letošní cíle ukazují na nutnost velkého úsilí našich výrobců a vývozců tuto tendenci udržet. Podaří se to především tehdy, budeme-lí mít dostatek prvotřídního zboží, dostatek novinek, ale také pokročíme-lí dále ve zlepšování servisu, ve zlepšování komerčních metod apod. Členské podniky ČSOK si všechny tyto okolnosti uvědomují a já věřím, že budou y tomto roce pokračovat v úspěšné cestě kvantitativního 1 kvalitativního rozvoje našeho zahraničního obchodu. ■ Co byste si osobně přál, aby se splnilo v období do další valné hromady ČSOK? Vstupujeme do období, které bude důležitým mezníkem v politickém i hospodářském životě naší společnosti. Do období příprav XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, který bude přirozeným vyvrcholením úspěšného konsolidačního procesu u nás, který zhodnotí velmi složitou fázi v životě našich národů a stanoví úkoly dalšího rozvoje naší socialistické společnosti. Členové Čs. obchodní komory se na dnešní valné hromadě jednomyslně přihlásili k politice naší strany dopisem, který odeslali ústřednímu výboru KSČ. Přál bych si, aby se nám podařila splnit všechny úkoly, které jsme si stanovili, i závěry, které pro naší práci vyplynou z jednání XIV. sjezdu KSČ. V ČSOK jsou vytvořeny takové předpoklady, které skýtají záruku, že i ona může kladně přispět k rozvoji čs. zahranlfntho obchodu, a tím i celého národního hospodářství. Věřím, že členské podniky i statutární orgány Komory budou vedení 1 aparátu. ČSOK aktivně pomáhat při správném výběru úkolů, hledání správného zaměření naší činností a v nejúčinnějším způsobu jejích plnění. Přál bych si, aby se práce Čs. obchodní komory stala přitažlivou pro všechny její členy a současně aby měla 1 příznivou odezvu v zahraničí.