Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-04-22 / No. 49

J ak vyplývá z návrhu směrnic XIV. sjezdu KSČ k 5. pětiletému plá­nu rozvoje národního hospodářství na léta 1971 až 1975, je hlavním cílem hospodářské politiky Komunistické strany Československa lepši uspoko­jování potřeb obyvatelstva a další upevnění životních jistot pracujících. Tento dokument, který je ekono­mickým programem strany na příš­tích pět let, zároveň ukazuje cesty, jak dosáhnout splnění uvedeného cí­le. Nár-čnost těchto úkolů je zvýše­na i tím, že vývoj v létech 1968 až 1969 znamenal prakticky rozvrácení soustavy plánovitého řízení národní­ho hospodářství a orientoval hospo­dářský rozvoj mnohde nežádoucími směry při podcenění jiných, důleži­tých oblastí, jako např. palivo-ener­­getické základny. Pro splnění úkolů ve zvyšování ži­votní úrovně je v našich podmínkách jedině možná cesta podpory inten­zivních činitelů hospodářského růstu při zkvalitnění metod řízení ekono­miky. K nejvýznamnějším faktorům toho­to procesu patří rychlé uplatňová­ní poznatků vědeckotechnické revo­luce v hospodářské praxi, zúžení vý­robního sortimentu a soustředění in­vestiční výstavby na rozhodující nos­né programy tak, aby produkované výrobky kromě jiného zaručily efek­tivní zahraniční směnu. Proto zaměření investiční výstav­by na progresivní strukturální změny znamená, že se tato oblast stává jed­ním z rozhodujících článků úsilí o přechod československé ekonomiky na novou, kvalitativně vyšší úroveň. Hlavní cíl: růst životní úrovně Přitom nelze opomenout, že význam­ným hnacím momentem rozvoje vý­robních sil je samotný růst životní úrovně, který ovlivňuje jednoho z nej­důležitějších výrobních činitelů — pracovní sílu. Další specifikou ČSSR je, že znač­né zdroje lze mobilizovat pomocí me­zinárodní hospodářské spolupráce a zahraničního obchodu, který se u nás značnou měrou podílí na národním důchodu. Podle směrných čísel se má obrat zahraničního obchodu v páté pětiletce podstatně zvýšit (se socia­listickými zeměmi o 43 až 45 % a cel­kový obrat o 36 až 38%). To současně znamená, že úkoly pod­niků, vyrábějících zboží určené na export, budou zvláště náročné, neboť musí zaručit, aby při velké kvanti­tě exportovaných výrobků neklesala celková efektivnost zahraničního ob­chodu. Proto je nezbytné zaměřit po­zornost na obory a odvětví, pro něž jsou v ČSSR nejvhodnější podmínky; půjde tedy především o strojírenství. Pouze tak bude možno zajistit splně­ní úkolu, který kladou směrnice k 5. pětiletému plánu, tj. dosáhnout před­stihu vývozu před dovozem. Velmi podstatným přínosem pro rozvoj naší ekonomiky je hospodář­ská integrace s ostatními socialistic­kými státy sdruženými v RVHP, zvláš­tě se Sovětským svazem. Tato cesta je jednak v souladu s celosvětovými hos­podářskými tendencemi, jednak umož­ňuje plněji využít předností socialis­tické spolupráce na základě rovno­právnosti a vzájemných výhod. Je ne­pochybné, že výroba řady výrobků je pouze pro národní potřebu velmi ne­ekonomická, vůbec už nemluvě o vý­hodách, které plynou z perspektiv­ního zajištění nové techniky a suro­vin pro náš průmysl ze Sovětského svazu. Velkou rezervou pro růst životní úrovně u nás je zdokonalování sou­stavy plánovitého řízení národního hospodářství. Návrh směrnic k 5. pě­tiletému plánu ukazuje na oblasti, ve kterých je třeba provádět tato zlep­šení. Zároveň se zdůrazňuje, že roz­víjení a zdokonalování soustavy plá­novitého řízení je třeba chápat jako systematický proces; přitom nelze opomíjet práce na dlouhodobém vý­hledu národního hospodářství, který v minulých létech nebyl prakticky prováděn. V oblasti řízeni podniků se zvlášt­ní důraz klade na komplexní socialis­tickou racionalizaci, která se má stát trvalou metodou organizátorské a ří­dící práce; vedoucí hospodářští pra­covníci musí soustavně organizovat přenášení nových poznatků vědy a techniky do praxe. Ze zkušenosti ví­me, že právě tato oblast byla jed­ním ze slabých míst procesu rozšíře­né socialistické reprodukce. jk­ Zakázka z NDR Představitelé podniků zahraničního obchodu Merkuria a Union podepsali v Brně kontrakt na dodávku plyno­vých sporáků čs. výroby do NDR. Letos má být podle kontraktu do­dáno 8200 sporáků, v příštím roce se má tento počet ještě zvýšit ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD CENA 2,50 Kčs hospodářství Slibný začátek pětiletky v BLR V předvečer X. sjezdu BKS uveřejnil bulharskí isk zprávu Státní správy pro informace při radě ministrů BLR o to u, že bulharští pra­cující splnili závazky přijaté na počest sjezdu a v plnění plánu náro­dohospodářského rozvoje Bulharska v prvním čtvrtletí 1971 dosáhli velmi dobrých výsledků. Státní a družstevní průmysl BLR vyrobil od ledna do března t. r. pro­dukci v celkové hodnotě 3216 mil. leva (ve srovnatelných výrobních cenách k 1. lednu 1971), takže ve srovnání s prvním čtvrtletím loňské­ho roku zvětšil výrobu o 11,1 %. Ob­jem letošní čtvrtletní produkce byl dokonce větší než v celém roce 1958. Samotný čtvrtletní plán průmyslové výroby byl překročen o 4,8'% a nad plán bylo vyprodukováno výrobků za 147 mil. leva. V rámci bulharského průmyslu nad­průměrně stoupla produkce v rop­ném, chemickém a gumárenském prů­myslu, ve strojírenství a kovoprů­myslu, tj. v odvětvích, která ^sou těsně spojena s výstavbou surovino­vé základny, urychlováním technic­kého pokroku v národním hospodář­ství a aktivní účastí lidového Bul­harska na mezinárodní socialistické dělbě práce. Uvedená odvětví se ta­ké podílela téměř 50'% na celkovém zvýšení průmyslové výroby ve sledo­vaném období. Proti prvnímu čtvrtletí 1970 vzrost­la v BLR výroba elektřiny o 8,6'% na 5,2 mid kWh, tekutých paliv o 24,2 %, surového železa o 6,1 %, su­rové oceli o 5,7 %, válcovaného ma­teriálu o 15,6 %, spalovacích motorů 0 11,6soustruhů o 44,2 %, trak­torů 2,5krát, elektrických kladkostro­jů o 19,4 %, elektrických vozíků o 14,7 %, elektronických počítačů o 90 %, kyseliny sírové o 8,9%, dusí­katých hnojiv (podle živin) o 7,6 %, fosforečných hnojiv o 14,5 %, che­mických vláken a automobilových pneumatik o 60 %. Zároveň stoupla 1 produkce průmyslového spotřební­ho zboží. Vysoké tempo průmyslové výroby v letošním prvním čtvrtletí bylo pře­devším důsledkem zvýšené produkti­vity práce. Počet pracovníků v prů­myslové výrobě se proti loňskému období zvětšil (ve státním sektoru) o 3,8 % a průměrná produktivita prá­ce o 7,3 %, takže vlivem intenziv­ních faktorů bylo dosaženo 66% pří­růstku výroby. Zlepšilo se využívá­ní výrobních kapacit v průmyslu a kvalita výrobků, racionálněji se vy­užívalo surovin a materiálu a zna­telně klesly výrobní náklady, což při­vodilo vzestup rentability průmyslové výroby. V živočišné výrobě zesipolečenště­­r.ého zemědělství BLR vzrostly k 1. dubnu 1971 proti situaci před rokem stavy hovězího dobytka o 4,6'%, z toho krav o 2,5'%, dále prasat o 34,5%, ovcí o 3,6% a drůbeže o 15,7 %. Produkce mléka ve srovná­ní s loňským prvním čtvrtletím se zvýšila o 3,5 % a vajec o 6,9 %. V uplynulém čtvrtletí byly v BLR provedeny stavební a montážní prá­ce v hodnotě 268 mil. leva, čímž byl plán překročen o 4,9 %. Přitom plán výstavby záběhových objektů byl splněn na 114,8'% a do provozu byly dány základní fondy v hodnotě 340 mil. leva. Kromě toho byly dokonče­ny stavební práce na objektech v hodnotě 364 mil. leva. K nejdůleži­tějším dokončeným objektům patři­ly nové provozy v hutích, sklárnách, textilních továrnách a některých stro­jírnách. V BLR pokračoval rozvoj veřejné dopravy. Ve srovnání s loňským prv­ním čtvrtletím stoupla celková pře­prava nákladů o 6,4 % na 47,15 mil. tun a plán nákladové přepravy byl překročen o 1,1'%, z toho na želez­nici o 2 % a v automobilové dopra­vě o 1,8 %. Přeprava cestujících se proti loňskému období zvětšila cel­kem o 12,6 % na 402,88 mil. osob a její plán byl překročen o 5,8 %. Po díl elektrické a motorové trakce na bulharské železnici vzrostl za po­slední rok z 58,4 % na 63 %. Objem služeb poskytnutých spoji BLR se podle příjmů zvýšil proti prvnímu čtvrtletí 1970 o 12,7 %. K 31. březnu 1971 bylo v Bulharsku přihlášeno již 2,3 mil. rozhlasových a 1,1 mil. te­levizních abonentů. Obyvatelé BLR nakoupili v prvním čtvrtletí 1971 zboží v celkové hodno­tě 1,32 mld leva — o 4,5 % více než před rokem. Prodej v obchodní síti stoupl o 3,8 % a ve veřejném stravo­vání o 7,5 %. Ospěšně se v této době rozvíjel i bulharský zahraniční ob­chod. Jeho obrat se zvětšil o 11,4 %, přičemž vývoz stoupl o 7,4'% a do­voz o 15,7'%. Čtvrtletní vývozní plán byl překročen v relaci se socialistic­kými, kapitalistickými i rozvojový­mi zeměmi. Tyto výsledky v národohospodář­ském rozvoji BLR během prvního čtvrtletí letošního roku, prvního ro­ku nové pětiletky, potvrzují, že bul­harští pracující zahájili plnění no­vých úkolů úspěšně. Usnesení X. sjez­du BKS povedou k dalšímu urychle­ní tempa hospodářského rozvoje, růstu efektivnosti národního hospo­dářství země a k úspěšnému splnění úkolů ve výstavbě rozvinuté socia­listické společnosti v Bulharské li­dové republice. Pracující závodů oborového podniku ČKU Praha se na počest 5U. výročí vzniku KSČ a na počest XIV. sjezdu strany zavázali mj. zvýšit v letošním roce objem výroby o 7,4 %, objem exportu o 13,3 % a zvýšit produktivitu práce o 6,5 procenta. Také v novém závodě ČKD v Kutné Hoře vyrobí v prvním pololetí 1971 nad plánované úkoly zboží v hodnotě 415 000 Kčs. Foto ČTK —• J. Šaioch Z ČINNOSTI RVHP V Praze začalo 20. 4. jednání od­borníků členských zemí RVHP, kteří zpracovávají soustavy a metody ope­rativního plánování a řízení strojí­renské výroby. Spolupráce v této oblasti nebyla od svého vzniku v roce 1964 přeru­šena. Na základě současného pětile­tého plánu práce dosahují zúčastnění partneři ze Sovětského svazu, Bulhar, ska, NDR, Polska, Rumunska a Česko­slovenska zatím nejvyššího stupně dělby práce. ČSSR zastupují odborní pracovníci Výzkumného ústavu stro­jírenské technologie a ekonomiky Pra­ha. Současný dlouhodobý úkol se za­měřuje na vypracování standardních bloků a metod pro projektování auto­matizovaných soustav řízení v růz­ných podmínkách strojírenské výroby. Cílem je sestavení a zavedení systé­mových řešení zdokonalené soustavy řízení výroby strojírenských podniků a použití matematických metod a sa­močinných počítačů. V Moskvě se koná tento týden za­sedání Rady mezinárodní banky hos­podářské spolupráce. Československou delegaci vede předseda Státní banky československé s. ing. Svatopluk Po­táč. Na programu zasedání je schvá­lení výroční zprávy za minulý rok a projednání úvěrového plánu a úvě­rových postupů na další období. Zasedání EHK V ženevském Paláci národu začalo 19. dubna 26. plenární zasedání Ev­ropské hospodářské komise OSN. Jednání, jež potrvá dva týdny, se účastní zástupci téměř všech evrop­ských zemí, dále USA, mezinárodních organizací a pozorovatelé z někte­rých rozvojových zemí. Českosloven­skou delegaci na zasedání EHK ve­de náměstek ministra zahraničních věcí ČSSR ing. Miloslav Hrůza. Výkonný tajemník EHK IJanez Sta­­novnik se v úvodním projevu zabý­val otázkou hospodářské spolupráce v Evropě. Řekl mj., že zatímco ko­operace v OECD postupovala v uply­nulém období směrem k harmoniza­cí hospodářské politiky jednotlivých zemí a kooperace členů RVHP smě­rem ke koordinaci národohospodář­ských plánů, celoevropská kooperace v rámci EHK směřovala hlavně k pod­poře obchodu, usnadnění dopravy, výměně a rozšiřování technických a ekonomických informací a k uza­vírání dohod o technických problé­mech. Hlavním tématem rozpravy na le­tošním plenárním zasedání EHK bu­dou strukturální tendence v evrop­ském průmyslu. Zasedání rovněž po­soudí celkovou hospodářskou situací v Evropě a zhodnotí práci pomocných výborů komise. Jde zejména o čin­nost výborů pro zemědělství, chemic­ký průmysl, uhlí, elektrickou ener­gii, plyn, bydlení a výstavbu, pláno­vání, vnitrozemskou dopravu, ocel, dřevo a výboru pro rozvoj obchodu. Z hlediska prioritních cílů stano­vených na předchozím zasedání ko­mise bude věnována pozornost zvláš­tě otázkám obchodu Východ—Západ, rozvoji dlouhodobého plánování, pod­poře spolupráce při uplatňování vě­dy a techniky v národním hospodář­ství členských zemí a zlepšení ži­votního prostředí. Stále aktuálnější problematika ži­votního prostředí bude na pořadu mezinárodní konference, jež se pod záštitou EHK uskuteční od 3. do 11. května t. r. v Praze. Očekává se, že její účastníci patrně doporučí někte­ré oblasti vhodné pro mezinárodní zásah a zpřesní program EHK za­měřený na ochranu a zlepšení život­ního prostředí. Překonávání revizionismu v ekonomické vědě a praxi Český úřad pro tisk a informace uspořádal 19. dubna tiskovou kon­ferenci, na níž se novináři seznámili se záměry připravované ideologické konference „Překonávání revizionismu v ekonomické vědě a praxi", která se bude konat ve dnech 27. a 28. dubna v Praze. Na tiskové konferenci, kterou řídil předseda CÜTI dr. Vlastimil Neu­bauer, hovořili představitelé pořá­dajících institucí — Vysoké školy po­litické OV KSČ, Vysooké školy eko­nomické a Československého komité­tu pro vědecké řízení. V úvodním vystoupení prohlásil doc. ing. Stanislav Hradecký, CSc., rektor Vysoké školy ekonomické, že snad v žádné jiné oblasti se ne­podařilo pravicovému oportunismu zasít tolik nesprávných, revizionistic­­kých názorů, tolik iluzí a falešných představ, jako právě v ekonomické oblasti. Překonávání těchto revizio­­nistických názorů v hlavách výzkum­ných pracovníků, vysokoškolských učitelů i studentů, vedoucích i řado­vých pracovníků hospodářské praxe je nejaktuálnějším úkolem ekonomic­ké fronty. Je současně podmínkou úspěšné práce na zdokonalování naší soustavy řízení a tím i faktorem, kte­rý bude mít vliv na další vývoj celé naší ekonomiky. Vysoké škole politické, Vysoké ško­le ekonomické i Československému komitétu pro vědecké řízení připadá v boji proti revizionismu v ekonomi­ce významné místo. Je to proto, že obě vysoké školy i komitét předsta­vují značnou koncentraci teoretic­kých pracovníků a mají značný vliv, ale také značnou odpovědnost za dal­ší vývoj ekonomických názorů u nás. Je nutné hlouběji analyzovat koře­ny revizionismu i vnitřní a vnější podmínky, které umožnily jeho vznik i rozvoj, řekl dále ing. Hradecký. Mu­sí být provázen bojem proti vlastní teoretické slabosti a za výrazné zlep­šení naší vědecké, pedagogické i praktické práce. Cílem konference je shrnout dosa­vadní kritické názory k projevům re­vizionismu v naší teorii 1 v ekono­mické praxi, zejména pří realizaci hospodářské reformy. — Na konfe­renci budou předneseny čtyři úvodní referáty: „Kořeny revizionismu v eko­nomické vědě a praxi“, „Buržoázni teorie jako nástroj ideologické diver­­ze“, „Projevy revizionismu v ekono­mické teorii a praxi hospodářské re­formy v ČSSR“ a „Leninské pojetí řízení socialistické společnosti“. Dá­le je přihlášeno asi 80 diskusních příspěvků. Vlastní kořeny revizionismu musí­me hledat daleko před rokem 1968. Jedním z nejdůležitějších kořenů je teoretická slabost většiny pracovníků teoretické fronty, jejich nedostatečné a jen povrchní marxistické ekonomic­ké vzdělání a podcenění metody mar­xistické politické ekonomie. Teoretická slabost československých ekonomů znamenala současně jejich nepřipravenost a neschopnost zásado­vě čelit současné buržoázni politické ekonomii a novodobým maloburžoaz­­ním koncepcím socialismu. Ekono­mické potíže, které se objevily po­čátkem šedesátých let, vyvolaly sna­hu hledat nové, netradiční cesty k překonání těchto nedostatků. Bur­žoázni politická ekonomie takové ces­ty nabídla. Mnozí čs. ekonomové byli okouzleni formální dokonalostí ně­kterých buržoazních koncepcí, vnější elegancí jejich analytického aparátu, zdánlivě striktní exaktností, matema­tizací jednotlivých pouček. Příliš snadno přijala značná část čs. eko­nomů tezi o tom, že je třeba roz­lišovat mezi ideologickou stránkou tzv. „nemarxistické“ politické ekono­mie a její funkcionální analýzou, kte­rá prý postrádá jakýkoliv ideologický aspekt, má jisté obecné poznávací hodnoty a je smiřitelná a slučitelná s marxistickou politickou ekonomií a může se jí proto bez nebezpečí a úspěšně používat při analýze a vý­kladu jevů socialistické ekonomiky. Značný ' ohlas měly u nás teorie manažerismu, které jednostranně zdů­razňovaly odbornost řízení a vedly nakonec de facto až k popření a od­mítání centrálního řízení a k tenden­ci k osamostatnění podniků na zá­kladě podnikového vlastnictví. Živnou půdu u nás měly í tzv. teo­rie konvergence, teorie o postupném, na základě třídního smíru probíhají­cím sbližování socialistické a kapita­listické společnosti. Dost příznivců našla u nás i teorie Industriálni spo­lečnosti, sp :ečnosti, kde postupně zmizí rozdíl zi kapitalismem a so­cialismem, a vznikne nová společ­nost, která řesáhne hranice obou systémů. (Pokračování na stráni ij

Next