Svět Hospodářství, 1972 (XIII/1-78)

1972-01-04 / No. 1

és. ekonomika PODNIKOVÉ INFORMACE LETOŠNÍ ÜKOLY, uložené provádě­cím plánem ve výrobě zboží, splnil 17. 12. základní závod Adamcvských strojírrn v Adamově. AdamovštI ko­váči sl vytvořili předpoklady k vý­robě zboží za devět miliónů korun navíc. Slíbili to v celozávodním so­cialistickém závazku. NA VÝSTAVBĚ TRANZITNÍHO PLY­NOVODU byl 16. prosince splněn sdružený socialistický závazek doda­vatelů liniové části. Stalo se tak zá­sluhou n. p. Plynostav Pardubice a zejména n. p. Hydrostav Bratislava. Pardubičtí překročili již délku 172 km svařeného 920mm potrubí, bratislav­ští svůj závazek na 1220 mm potrubí v délce 94,1 km překročili o více než 0 km. Celkem je na východní části irasy souvisle svařeno přes 231 km lZ20mm potrubí — sdružený socia­listický závazek dodavatelských or­ganizaci zněl na 230,2 km. PRACUJÍCÍ DOLU DUKLA v Haví­řově splnili 17. 12. svůj socialistický závazek, který uzavřeli začátkem ro­ku na počest 50. výročí KSC a 14. sjezdu strany. Vytěžili — poprvé v šedesátileté historii této šachty — dva milióny tun uhlí za rok. Do kon­ce roku tam vytěží ještě 40 000 tun, a to znamená, že celková letošní těž­ba bude o 213 000 tun vyšší, než stanovil plán. Na Dole Dukla již po­dvacáté plní včas roční plán a za tu dobu vytěžili navíc 1400 000 tun uhlí. Pracovníci této šachty usilují o dosažení Standarty Klementa Gott­walda. ZÁVAZKY NA ÜSPORU 300 MILIO­NŮ KORUN se připojilo šesnáct jiho­moravských kováckých podniků a zá­vodů k výzvě krajského výboru Od­borového svazu pracovníků v kovo­průmyslu — ušetřit v páté pětiletce nejméně půl miliardy Kčs. Největší částkou ke splnění odborářského zá­vazku — 100 milióny korun — přispě­je První brněnská strojírna. Z dalších podniků ušetří např. Královopolská strojírna v Brně 52 miliónů, Adamov­­ské strojírny v Adamově 30 miliónů, CKD Blansko 17 miliónů a Brněnské elektrotechnické závody Julia Fučíka 10 miliónů korun. PRACOVNICI ÜSTREDI PRO VÝPO­ČETNÍ TECHNIKU Tesly Praha předa­li výpočetnímu středisku Pozemních staveb Ostrava střední samočinný počítač Tesla 270. Je to padesátý vý­robek tohoto podniku, ale prvý, kte­rý bude pracovat v Severomoravském kraji. S montáží tam začali v březnu a pracovníci Pozemních staveb při­spěli k jeho urychlené montáži tím, že odpracovali navíc 1500 brigádnic­kých hodin. Přispěli tak k vytvoření díla, které má celkovou hodnotu 22 mil. Kčs. VĚDECKOVÝZKUMNÝ UHELNÝ USTAV v Ostravě - Radvanicích, který se zabývá komplexní problematikou bezpečnosti důlních prací a zkouše­ním všech výrobků, určených pro po­užití v dolech, slaví dvacetileté trvá­ní. V devíti výzkumných střediscích dnes pracuje přes 500 zaměstnanců, z toho 350 techniků a inženýrů. Pra­covníci ústavu vyřešili řadu závaž­ných úkolů. Zabývali se např. velmi podrobně výzkumem neřízených zá­valů ve stěnových porubech, vývojem chladiče důlních plynů, Jiskrově bez­pečnými cbvody, výzkumém odpalo­vání ve zvýšených koncentracích metanu a dalšími. Rada odborníků ústavu pracuje ve vědeckotechnických radách stálé uhelné komise RVHP. Spolupracují s obdobnými ústavy v socialistických zemích, ve Francii a Anglii. Své poznatky v oboru bez­pečnosti hornické práce si vyměňují s 18 státy ve všech světadílech. KOVOLIS HEDVIKOV, n. p. Třemoš­­nice, splnil úkoly státního plánu 23. prosince. Jak nám sdělil ředitel inž. Karel Noga, podnik odevzdá v nad­­plánu zboží v hodnotě 1 mil. Kčs. V SOUČASNÉ DOBĚ se neustále zvyšuje zájem o výrobky velvarského zavedu Spolany. Největší nápor je soustředěn na autopřípravky a čisticí prostředky pro domácnost. Od roku 1958 stoupla jejich výroba na trojná­sobek a závod stále není schopen vyřídit všechny objednávky. Svůj ši­roký sortiment výrobků již vyváží do MLR, Rumunska, SSSR, Mali, Rakou­ska, Anglie a jiných zemí, což svěd­čí o kvalitě výrobků. Podnik bude v páté pětiletce řešit růst výroby vý­stavbou nových moderních hal, roz­šířením a modernizací balicí linky a pravděpodobně i vlastní výrobcu obalové techniky. 2 svět 4'ledna 1972 hospodářství JAK PRACOVAL KOLEKTIV VŽKG O hospodářských výsledcích v uplynulém roce a o plánech v roce 1972 hovořil zpravodaj ČTK s podnikovým ředitelem Vítkovických železáren Kl. Gottwalda v Ostravě Ing. Rudolfem Peškou. Na roku 1971 je nejpozoruhodnější široký rozmach aktivity a iniciativy pracujících. Projevil se nejenom v počtu lidí zapojených do socialis­tické soutěže, ale došlo i k závažné kvalitativní změně. Závazky směřo­valy k rozhodujícím plánovaným úkolům, např. k plnění dodávek pro nosné rozvojové programy a též pro vývoz. Jejich předmětem se v mno­hem větší míře než jindy stala opa­tření komplexní socialistické racio­nalizace. Výsledky realizace racionalizačních opatření byly v roce 1971 vskutku pozoruhodné. Jejich přínos ve zvý­šení výroby v jednotlivých provo­zech podniku činí asi 180 mil. Kčs, uspořilo se jimi 160 pracovníků a přínos v zisku činí více než 200 mi­liónů Kčs. Přitom návratnost jedno­rázových nákladů na racionalizační opatření je 0,16 roku. I když je nutné hodnotit kladně vý­sledky socialistické soutěže ve všech závodech, chtěl bych vyzvednout zvlášť osádky ocelářských pecí zá­vodu 3, které mají na svém účtě 291 rychlotaveb při vzorné kvalitě oceli, kolektivy obručárny, které dosáhly rekordních výkonů pří válcování ob­ručí pro potřeby USD, brigádu so­cialistické práce směny ve válcovně tlustých plechů, která vysoko pře­kračovala směnový plán v tunách a celou řadu dalších rekordů jak u vy­sokých pecí, v ocelárnách a válcov­nách, tak t v našem vlastním stro­jírenství. Tyto rekordy v podniku pečlivě vyhodnocujeme, abychom z nich mohli v naší každodenní praxi uplatnit pokrokové zkušenosti. Ve smyslu usnesení předsednictva ÚV KSC o kádrové a personální prá­ci potvrzeného XIV. sjezdem KSC jsme v podniku provedli více než 500 kádrových změn. Dnes již může­me konstatovat, že přispěly ke zlep­šení politické í odborné práce na jednotlivých úsecích. Přijali jsme v uplynulém roce beze­sporu náročný a tvrdý plán. Celo­podnikově jsme jej splnili těsně před Novým rokem. Výrobu zboží prav­děpodobně překročíme o 10 miliónů Kčs, čistý zisk podniku nejméně o 8 miliónů Kčs. Výrobu surového železa o 60 000 tun, výrobu oceli o 36 tis. tun a výrobu válcovaného materiálu o 1000 tun. Překročena bu­de výroba koksu, studené pásky a bezešvých trubek. To všechno při nižším počtu pracovníků proti plá­nu a tedy při vyšší produktivitě prá­ce. Vývoz, který činí 26 % z celko­vého objemu naší výrobv zboží, bude mírně překročen. Vysoce bude pře­kročen vývoz do socialistických ze­mí, kde Je největším odběratelem Sovětský svaz. Za nejdůležitější považují zabezpe­čování vysokého růstu výroby na zá­kladě lepšího využití všech výrob­ních činitelů, především na základě realizace investičně nenáročných racionalizačních opatření. Důraz v podniku klademe — vzhledem k ne­dostatku pracovních sil — na růst produktivity práce, pro který bude­me vytvářet podmínky jak opatření­mi směřujícími k lepšímu využívání pracovní doby, k zvyšování směn­­nosti, snižování absence a fluktuace, tak opatřeními technologické povahy a zvlášť lepší organizátorskou a ří­dící prací. Pozornost soustřeďujeme na snižování materiálové a energe­tické náročností naší výroby a na relativní snižování zásob. V této sou­vislosti jsme též vytyčili zásady pro zkvalitňování technicko - hospodář­ských norem pro rozpočty režie a pro sledování výnosnosti výrobních fondů. Činíme také opatření ve výzkumu i ve výrobě, aby výsledky práce na­šich předvýrobních etap byly rych­leji využívány v podnikové praxi. Oživujeme hnutí za vysokou kva­litu a rentabilitu našich výrobků. Rozhodující výrobní programy bude­me neustále . srovnávat se světovou špičkou a na základě takového srov­nání usměrňovat práci výzkumníků, vývojářů, projektantů, konstruktérů a technologů. Máme připravenou úpravu pravidel vnitropodnikového řízení, včetně úpravy hmotné zainte­resovanosti. Musí nám napomáhat k plnění rozhodujících, především kvalitativních úkolů. E fektivnost průmyslové výroby se­hraje v letošním hospodářském roce rozhodujíc! roli při dalším zvy­šování životní úrovně našeho obyva­telstva. V průmyslu nadále první místo patří strojírenství, které letos bude rozhodovat o úspěších celé řa­dy odvětvi, především o investiční výstavbě. Podstatně vzroste i objem strojírenských výrobků pro vývoz: export do socialistických zemi má vzrůst o 11 °/e a do západních států o 15 %. Polovina všech prostředků vložených do strojírenství půjde na obměnu výrobních prostředků. Rov­něž v plánu je strojírenství rozvíjeno přednostně (8,3%). Zemědělská výroba má plánovaný růst 5 %, z toho živočišná výroba 2,2 % a rostlinná 8,3 %. U živočišné výroby jsou přírůstky ve výrobě mlé­ka, hovězího a vepřového masa niž­ší než v roce 1971. Vysoký přírůstek u rostlinné výroby dosáhne předpo­kládaná výroba ovoce a zeleniny (44%), vzhledem k neúrode v loň­ském roce. Plán na druhé straně Zaměstnanci Státních výroben auto­­dílů, závod Rousínov, vyrábějí karo­sářské náhradní díly pro účelová vo­zidla — pojízdné prodejny, radiovozy, poštovní vozy aj. Na obr. O. Heleport boduje kapoty pro T 138. Foto CTK - F. Nesvadba Snížit materiálovou spotřebu Generální ředitelé výrobně hospodářských jednotek resortu hutnictví a strojírenství se sešli v Praze, aby se poradili o tom, jak co nejlépe zajistit plnění úkolů v roce 1972 a dalších letech pátého pětiletého plánu. Mezi čest­nými hosty aktivu byl člen předsednictva a tajemník ÜV KSC Josef Kempný. „Tisíce splněných socialistických závazků spolu s dalšími výsledky iniciativy pracujících vytvářejí reálné předpoklady, aby resort hutnictví a strojírenství jako celek překročil le­tošní cíl, stanovený plánem o hod­notu zhruba 1 miliardy Kčs“ — zdů­raznil v úvodu svého vystoupení fe­derální ministr hutnictví a strojíren­ství. ing. Josef Šimon. „Tento přízni­vý výsledek však provázejí některé trvající nedostatky. Jde zejména o vysokou materiálovou spotřebu ve­doucí mnohdy spolu s dalšími fak­tory ke zvyšování výrobních nákla­dů, k neplnění výroby některých dů­ležitých sortimentních položek, např. určitých textilních strojů a řady ná­hradních dílů, a to i pro export. Potíže v řadě podniků působí ne­dostatek slévárenských kapacit. Zde by měly i další podniky následovat príkladu národního podniku ADAST, závod Blansko a Vagónky Poprad, kde nahradí odlitky svařovanými dí­ly a ušetří tak každoročně 1000 tun odlitků z oceli a temperované li­tiny.1' Úkoly státního plánu v hutnictví a strojírenství pro rok 1972 jsou cha­rakterizovány těmito vzestupy: cel­ková výroba se má zvýšit o 6,8 °/o, z toho v hutních závodech o 4,5 % a ve strojírenských o 8,3 %. Dodáv­ky pro tržní fondy mají stoupnout o 7,1 % a jsou zaměřeny především na tzv. nedostatkové výrobky, jako jsou některé druhy elektrospotřebi­čů. Pro splnění těchto nemalých úkolů nelze počítat s vyššími počty pracovníků, ani s nějakým význam­ným růstem výrobních kapacit. Roz­hodne tedy, podle slov ministra Ši­mona, zejména další zvýšení produk­tivity práce, především lepším využi­tím pracovní doby. Jde o to, aby stoupala tzv. hodinová produktivita práce a ne produktivita získávaná prodlužováním pracovní doby. „Splněním úkolu plánu v roce 1972 si vytvoří hutnictví a strojírenství rozhodující předpoklady pro úspěšné zvládnutí cílů 5. pětiletky, které rov­něž nejsou v resortu nízké,“ připo­mněl v závěru svého vystoupení mi­nistr Šimon. V diskusi, která po je­ho vystoupení následovala, hovořili jednotliví generální ředitelé o tom, jakými opatřeními přispěji k úspěš­nému plnění plánu nejen v roce 1972, ale i v dalších letech pětiletky. Do druhého roku páté pětiletky předpokládá, že hektarové výnosy u obilovin nedosáhnou rekordní úrov­ně poslední žně. Jednou z úloh pětiletého plánu je zvýšit podíl tekutých paliv a zem­ního plynu v celkové palivoenerge­­tické bilanci na 30 %. Letos se bu­de podíl těchto efektivních druhů paliv pohybovat již na hranici 25 % celkové energetické bilance USSR. Další úkol — dosáhnout v roce 1975 těžbu pevných paliv ze 44 % kom­plexní mechanizací — bude v roce 1972 splněn již ze 36 %. Směrnice dále určují snížit podíl parní trak­ce ke konci pětiletky na celkovém objemu železniční dopravy na 2%; na konci letošního roku bude parní trakce používána jen v 11,9 % cel­kového objemu přepravy. Rok 1972 má též přinést celou řa­du rozhodujících opatření směřují­cích ke strukturálním změnám v hut­nictví. Umožní to rozsáhlá investič­ní výstavba i racionalizační opatře­ní. Pětiletý program předpokládá např. dosáhnout vyšší podíl výroby ocele na konvertorech proti výrobě v Siemens Martinských pecích. Z pro­gramovaných úkolů plánu dosáhne­me letos vyšší podíl v produkci ple­chu, pásů a ploché oceli. Začne vý­roba vlastních kvalitních karosář­ských plechů. Podle plánu se budou uvádět do provozu nové kapacity a začínat důležité investice v oblasti rozvoje automobilismu a chemického průmyslu. V příslušné relaci má vzrůšťi podíl automatizačnich strojů a zařízení. Za roky 1971 a 1972 bude odevzdá­no 210 tisíc bytových jednotek, což rovněž vytváří příznivé podmínky pro splnění celého pětiletého plánu a programu strukturálních změn ve stavebnictví směrem k vyššímu po­dílu bytové výstavby. -rs­ |*|roveň úsporných vkladů obyvatelstva w hraje v národním hospodářství významnou úlohu, a to ze dvou hlavních důvodů. Především může dosti výrazně ovlivňovat situaci na vnitřním trhu, ja« názorně ukázaly zkušenosti několika po­sledních let. Zpomaleni růstu vkladů v letech 1968 a 1969 přispělo ke zvýšení již talk nadměrné poptávky obyvatelstva, zostřilo napětí na vnitřním trhu a spolu­působilo na zesilování inflačních tlaků. V roce 1970 naproti tomu vklady obyva­telstva sehrály pozitivní úlohu, když je­jich zrychlená tvorba napomohla k uklid­nění na vnitřním trhu. Na druhé straně vklady obyvatelstva představují základní, dlouhodobě stabili­zovaný zdroj úvěrové soustavy. Mohou být výhodně používány pro poskytování Investičních úvěrů, např. na družstevní bytovou výstavbu, na rozvoj spotřebního průmyslu, ale i v jiných odvětvích ná­rodního hospodářství. Kromě toho jsou zdrojem pro poskytování půjček obča­nům na bytovou výstavbu, na nákup spo­třebního zboží i jiné účely. Vývoj vkladů obyvatelstva byl v po­sledních letech značně nerovnoměrný, neboť citlivě reagoval- na výkyvy a otřesy v celém hospodářství. Za rok 1967 dosáhl přírůstek vkladů u peněžních ústavů v ČSR rekordní výše 3,9 mld Kčs a celkový stav vkladů se zvýšil proti předchozímu rolku téměř o 13 %. V roce 1968 se přírůstek snížil na 2,4 mld Kčs a v roce 1969 na 2,7 mld Kčs. Meziroční růst celkové částky vkladů se pohybo­val v obou letech kolem pouhých 7 %. V roce 1970 naproti tomu spořivost obyvatelstva prudce vzrostla a přírůstek vkladů dosáhl výše 7,1 mld Kčs. Také relativně byl tento růst mimořádný. Cel­kový stav vkladů se zvýšil téměř o 18 %, a to bylo řádové zrychlení proti 1 % předchozích let. Bylo předmětem mnoha úvah, co bylo příčinou tak prudkého obratu ve vývoji vkladů. Rada konsolidačních opatření vedla jistě k tomu, že se obnovila dů­věra v měnu a další hospodářský rozvoj. Ostaly paniky, horečné nákupy, snaha ímšnit peníze za naturální statky stůj co stůj, což bývá příznakem narůstající in­flace. Lidé začali opět spořit, ale nejen v té míře jako dříve, nýbrž podstatně Intenzivněji. Zvýšil se jak absolutní pří­růstek vkladů, tak i jeho podíl na cel­kových příjmech obyvatelstva. Zároveň stagnoval prodej zboží na vnitřním trhu a podíl průmyslového zboží na celkovém prodeji opět po letech poklesl pod úro­veň předchozího roku. Tato fakta je možno vysvětlit tím, že obyvatelstvo po předchozích mimořád­ných nákupech přistoupilo k doplnění svých peněžních rezerv. Kromě toho ně­které údaje ukazuji na to, že spotřebite­lé uskutečnili v letech 1968 a 1969 ně­které nákupy v předstihu, tj. v určitém Tento vývoj souvisí s oživením na vnitřním trhu. Na počátku loňského roku rostl maloobchodní obrat velmi pomalu a zvláště prodej průmyslového zboží sta­gnoval. Zdálo se, že plánovaný malo­obchodní obrat zůstane hluboko ne­splněn. Od dubna však je možno pozoro­vat zrychlení růstu prodeje, jak ukazuje vývoj tempa maloobchodního obratu proti stejnému období roku 1970. Za 1. čtvrtletí vzrostl maloobchodní obrat hlav nich obchodních systémů o 1,6 %, za 1. pololetí o 3,1 % a od počátku rolku do konce 3. čtyrtletí o 4,0% (z . toho v sa­motném září o 6,5%). Zpomalení tvorby úspor smyslu do zásoby, takže jejich potřeba byla na nějakou dobu .kryta. Například prodej některých druhů průmyslového zboží se podstatně zvýšil a zcela mimo­řádně vybočil z dlooihodobého trendu, zvláště v roce 1968. Určitou roli mohlo sehrát i zvýšení ce nové hladiny, zvláště těch druhů zboží a služeb, které patří mezí hlavní cíle spoření, jaiko jsou motorová voizidla, rekreační chaty, stavební materiály, za­hraniční cesty a některé výrobky spo­třebního strojírenství, ať už k tomuto zvýšení došlo úpravou nominálních cen nebo změnou sortimentu. Spotřebitel mu­sel proto od roku 1969 ušetřit větší částku, chtěl-li si žádaný druh zboží nebo služby opatřit. Všechny tyto důvody ukazovaly na to, že mimořádné zvýšení absolutního pří­růstku i míry úspor v roce 1970 bylo •přechodného rázu a že spořivost oby­vatelstva se postupně opět vrátí do nor­málních kolejí. Dosavadní vývoj v roce 1971 se zdá potvrzovat tento předpoklad. Absolutní přírůstek vkladů poklesl za tři čtvrtiny roku na 97,5 % loňské úrovně. Při růstu celkových příjmů to představuje ještě hlubší relativní pokles. Podíl přírůstku vkladů na celkových pe­něžních příjmech: 1970 1971 1. čtvrtletí 8,82 8.71 1. pololetí 8.02 5,80 1 čtvrtletí 4,79 4,49 Celkovou situaci dokresluje skutečnost, že při poklesu přírůstku vkladů naopak rychle roste přírůátek hotovosti v rukou obyvatelstva, který je za tři čtvrtletí téměř o 30 % vyšší než v roce 1970. Zrychlený růst hotovostí obvykle nasvěd­čuje tomu, že spotřebitelé hodlají více nakupovat. Současně s tím trvale stoupá podíl dlouhodobých úspor na celkových vkla­dech. Na počátku roku 1970 před­stavovaly tyto vk’ady necelých 14 % z celkové uložené částky. Snížení spořivosti obyvatelstva, oživení na vnitřním trhu a růst hotovostí na jed­né straně, a zvyšování váhy dlouhodo­bých vkladů na straně druhé vypadá jako určitý protiklad. Je možno si klást otázku, co vlastně signalizují tyto údaje. Jsou to příznaky, že obyvatelstvo hodlá vytvářet dlouhodobé úspory nebo že bude /více utrácet? Odpověď může dát pohled na strukturu vkladů nebo alespoň na hlavní účely spoření obyvatelstva. Podle ankety, kte­rou organizoval ČSO na jaře loňského roku, cíle, na něž spoří největší počet domácností, jsou: šetření ve prospěch dětí, nákup předmětů tvořících vybavení bytu, ošacení a rekreace. Značný je též podíl domácností, které mají úspory na bytovou výstavbu (družstevní byty, ro­dinné domky, opravy) a na nákup osob­ních automobilů. V jednotlivých sociál­ních skupinách jsou určité rozdíly, např, velká část (téměř čtvrtina) domácností družstevních rolníků šetří na stáří. • Úspory obyvatelstva lze tedy rozdělit do dvou základních skupin: a) úspory krátkodobé, kam by bylo možno zahrnout úspory na ošacení, vy­bavení bytu nebo i rekreaci; b) úspory dlouhodobé, což jsou zřejmě úspory ve prospěch dětí a na stáří, ale též na bytovou výstavbu, nákup automo­bilu aj. Úspory na tyto účely mohou ležet v peněžním ústavu řadu let, než je střadatelé použiji. Dlouhodobé úspory se oddělily od cel­kového bloku vkladů zásluhou cílevědo­mé depozitní politiky Státní spořitelny, která postupně vytvořila střadatelům možnosti ukládat dlouhodobě odložené peněžní prostředky odděleně od ostat­ních vkladů, a to za vyšší úrok. Vývoj v posledních měsících loňského roku se zdá nasvědčovat tomu. že po­malu přestávají působit přechodné pří­činy, které vedly k mimořádně vysoké spořivosti obyvatelstva a stagnaci ná­kupů na vnitřním trhu a že se právě ona krátkodobá část celkových úspor dává do pohybu. Vedle toho všalk budou dále působit důvody, pro které obyvatelstvo shromaž­ďuje peněžní prostředky dlouhodobě, Kromě šetření ve prospěch dětí a na stáří obyvatelstvo zřejmě stále více orien tuje své prostředky na zlepšení úrovní bydlení. Ukazuje to rychlý vzestup Indi viduální bytové výstavby, zájem o nákuj stavebních hmot a o družstevní výstavbu Zároveň s oživením na vnitřním trhu se ukazuje, že se podstatně zvyšuj: nároky spotřebitelů na kvalitu a tech­nickou úroveň průmyslového zboží. Ro­stoucí nároky spotřebitelů nebude možne uspokojit zastaralou technikou, nebol největší zájem se soustřeďuje na špičko vé výrobky. Budou-li však naše výroba a obchod schopny uspokojit zvýšené po žadaviky spotřebitelů, nebude problémeir splnit záměry 5. pětiletky ve zvýšení po­­dílu průmyslového zboží na celkovém prodeji. Ing. Jindřich Všetička, CSÜ

Next