Svět Hospodářství, 1973 (XIV/79-156)

1973-07-03 / No. 79

A If Of ZPRAVODAJSTVÍ V i I* I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A ODCHOD hospodářství Současné rozpory kapitalistické ekonomiky HOSPODÁŘSKÁ LABILITA A VZROSTAJÍCÍ INFLACE Vývoj kapitalistického hospodářství loni .a v prvních měsících roku 1973 svědčí o tom, že se kapitalistická ekonomika postupně vymaňuje z po­malého rozvoje výroby a krizového období let '1970—19Í1. K tomuto závěru dospívá ve své studii o soudobé konjunktuře v kapitalistických zemích doktor ekonomických věd D. Kosťuchin. Studie upozorňuje na nejednotný a rozporný obraz kapitalistické eko­nomiky za období let 1971—1972. Prů­myslová výroba stoupla v kapitalis­tických státech vcelku o 3 % za rok 1971 a o 5 % za rok 1972, fyzic­ký objem jejich zahraničního obcho­du o 5,5 o/o, resp. 8 %/Za těmito úda­ji se však skrývají nejednotné pří­růstky jednotlivých zemí. Je to tím, že v kapitalistických státech se pro­sazují po rozdílně dlouhá období a s nestejnou intenzitou podněty, kte­ré vyvolávají zpomalení ekonomické­ho růstu, krizové procesy a celko­vou labilitu národního hospodářství. Rozporný vývoj a labilita ekono­miky se promítají nejen do nestejno­­rodosti ekonomických procesů, ale přispívají i k zostřování měnové kri­ze, narůstání sociálních konfliktů, zvyšují inflaci i nezaměstnanost a prohlubují celkové rozpory uvnitř ka­pitalistické hospodářské soustavy. Rozdílný charakter hospodářského vývoje v jednotlivých zeuních je stá­le zřejmější. Ve Spojených státech bylo dvouleté období poklesu výroby a celkové hospodářské stagnace vy­střídáno v loňském roce vzestupem objemu produkce o 6,8 %. Obdobně v Japonsku začala příznivější fáze konjunktury po stagnaci z roku 1971. Tendence k hospodářskému oživení je patrná i v řadě západoevropských zemí, jako NSR, Velké Británii a Itálii. ZVLÁŠTNOSTI SOUDOBÉHO VÝVOJE Procesy, které probíhají v kapita­listické ekonomice v posledních třech létech, nelze považovat za běžné fá­ze konjunktury. Úpornost, s níž zde působí depresivní faktory, i délka je­jich působení svědčí o nezvykle širo­kém komplexu rozporů v ekonomice, měnově finanční oblasti i mezinárod­ním obchodě. Hospodářské oživení, které lze sle­dovat ve většině kapitalistických ze­mí, bylo podmíněno zvýšenou inves­tiční aktivitou, stoupající poptávkou na domácím trhu a růstem meziná­rodní výměny zboží. Zejména ve Spo­jených státech došlo po dvouleté stagnaci k rychlejšímu vzestupu in­vestičních výdajů, především u sou­kromých podniků. V západní Evropě dosud stoupaly investice pomaleji; některé známky však svědčí o tom, že ještě v průběhu letošního roku se tato situace podstatně zlepší. Růst spotřebitelské poptávky v kapitalis­tických zemích je již nyní mnohem výraznější; její prudký vzestup za­znamenaly především USA, Japon­sko a Francie. Na vývoj konjunktmry uplynulého roku měla podstatný [vliv i meziná­rodní obchodní výměra. V řadě stá­tů — například NSR,\Francii, Itálii — měl tento faktor tplněř rozhodu­jící význam. NapioTi tomu se vý­znam zahraničního obchodu jako konjunkturního činitele snížil v. řa­dě menších západoevropských států a v Japonsku. S uvedenými kladnými činiteli však jdou ruku v ruce negativní fak­tory, mezi něž patří na prvém místě inflace a měnová krize. Ve většině hlavních států západního světa naby­la inflace hrozivých rozměrů. Postu­pem doby se z ní stal celospolečen­ský problém, ohrožující nejen zákla­dy ekonomiky, nýbrž i sociální sféru. RYCHLÝ VZESTUP CEN Přes četná a různorodá opatření, jako je zmrazování cen a mezd, za­vádění mimořádných kontrolních a regulačních opatření, stouply v ka­pitalistickém světě ceny za uplynu­lý rok v průměru o 4,5 %. V řadě států byl však tento vzestup mnohem rychlejší. V Itálii se zvýšily malo­obchodní ceny zhruba o 8 %, v Bri­tánii o 7 %, ve Francii o 6 % apod. Úsilí o zabrzdění inflace vede mno­hé vlády ke zvyšování úrokových sa­zeb; toto opatření přichází však v době, kdy v zájmu oživení konjunktu­ry by bylo naopak zapotřebí úroko­vé míry snížit. Složitá situace ve sfé­ře cen a financí nedovoluje mnohým vládám hledat východisko v podpoře ekonomického růstu; hospodářská po­litika těchto zemí se musí současně potýkat jak s problémy pomalého hospodářského rozvoje, tak s infla­cí a měnovými problémy; přitom ře­šení jednotlivých potíží si vyžaduje ve skutečnosti zcela protichůdných opatření. Výrazným rysem soudobé inflace je její mezinárodní povaha a pronikání i do oblasti zahraničního obchodu. Ještě v šedesátých létech stoupaly vývozní ceny kapitalistických zemí průměrně o 1 % ročně, tj. několika­násobně pomaleji než ceny na domá­cích trzích. V současném .období však světové ceny rostou v podstatě stej­ně rychle jako na vnitřním trhu. Mezinárodní dosah inflace je ješ­tě násoben účinky mezinárodní mě­nové krize. Rozvrat měnové sousta­vy kapitalistického světa spolu s úpadkdm vedoucí měny — afneric­­kého dolaru — a vratkost směnných poměrů i zavádění volných kursů při­(Pokračování na str. 5) Nedostatek krmiv na světovém trhu Rozhodnutí Spojených států amerických zastavit zatím veškerý vývoz sójo­vých bobů, bavlníkových semen a z nich vyráběných produktů, vzbudilo ne­obyčejně živou odezvu ve všech západoevropských zemích i v Japonsku. Ne­gativní reakce je pochopitelná, protože krytí potřeby bílkovinných krmiv a dalších zemědělských produktů je v těchto zemích v rozhodující míre od­kázáno na dovoz ze Spojených států amerických. Mluvčí americké vlády prohlásil, že zákaz vývozu .sójových bobů a dal­ších zemědělských produktů je zřej­mě jedinou možností, která pomůže zpomalit tempo růstu cen masa na americkém trhu. Ministr zemědělství E. Butz zdůraznil, že opatření je pře­chodného rázu a — jakmile nová sklizeň oživí nabídku — bude bezpo­chyby zrušeno. Podotkl, že letošní vý­voz sójových bobů byl o 6 procent vyšší, než ministerstvo v prognózách předpokládalo, a export sójové mouč­ky převýšil odhad dokonce o 27 pro­cent. Na druhé straně však finanční odborníci poukazují na to, že zákaz vývozu nejen poškodí reputaci Spoje­ných států na zahraničních trzích, ale navíc i negativně ovlivní americkou už tak nepříznivou obchodní bilanci. Státy EHS patří spolu s Japonskem mezi největší odběratele amerických sójových bobů a sójové moučky. Zá­padoevropští odborníci s rozhořčením poukazují na to, že zákaz exportu mů­že ohrozit dobytkářství v celé západ­ní Evropě. Komise ES začala okamži­tě studovat důsledky, které z kroku Spojených států bezprostředně vyplý­vají. Francouzský ministr financí pří­mo označil za zarážející, že USA za­stavují vývoz právě v době, kdy se chystají na rozhovory s EHS o ob­­nobení jedenáctileté dohody o obilni­nách, při nichž budou bezpochyby vy­žadovat volný přístup amerických ze­mědělských plodin na trh EHS. Před­stavitel dánského svazu pěstitelů do­bytka potvrdil, že zásoby krmiv v ze­mi postačí asi jen na tři dny. Velmi prudce reagovalo na rozhod­nutí Spojených států Japonsko, které dovozem z USA kryje asi 90 procent domácí potřeby sójových bobů. Ja­ponský ministr zemědělství prohlásil, že vláda musí podniknout rozhodná opatření, která by zabránila katastro­fální situaci. Mluvčí japonské vlády ostatně naznačil, že se Japonsko po­kusí přimět USA, aby už kontrahova­né dodávky japonským spotřebitelům ze zákazu vyjmuly. Příčiny, které vedly k revalvaci Západoněmecká marka byla, jak známo, 29. června revalvována o 5,5 procenta; nový kurs představuje 0,310580 jednotek zvláštního práva čerpání (ZPČ), resp. zúčtovacích jednotek EHS za 1 DM proti předcho­zímu kursu 0,294389. Je to pátá revalvace od vytvoření této měny v roce 1949. Revalvace je důsledkem celkového vývoje v současné etapě měnové kri­ze západního světa. Bezprostřední příčinou revalvace je vysoký vzestup kursu marky proti americkému dola­ru a měnám, jež jsou na dolar vá­zány. Za poslední pětitýdenní období (od 23. května do 27. červnaj se vze­stup kursu marky na volných devizo­vých trzích zrychlil z 2,26 % na 11,85 procenta proti oficiálnímu směnnému poměru, tj. zhruba na pětinásobek. Měny států, které jsou signatáři no­vého měnového systému EHS, vyká­zaly v uvedeném obdabí rovněž vyso­ký vzestup proti dolaru, protože jsou vázány ujednáním o udržování pev­ného vzájemného směnného poměru. Tento vzestup byl nejvyšší u holand­ského zlatého (čtyřnásobek) a dán­ské koruny (trojnásebek), zatímco u francouzského a belgického franku a švédské koruny byl přibližně dvojná­sobný. Ve prospěch těchto měn zá­padoněmecká ústřední banka interve­novala. Vysoké intervenční zásahy ve výši 4 mld DM se staly pro měnový systém EHS neúnosnýiňi a vláda pro­to raději zvolila revalvaci. Podle zahraničního tisku mohly by tohoto postupu použít i některé z ostatních zemí, jejichž měny prošly vůči dolaru obdobným vzestupem. V úvahu tu přichází především Rakous­ko, jehož neoficiální členství v no­vém měnovém systému EHS je zalo­ženo na udržování směnného poměru mezi markou a šilinkem. Na druhé straně Švédsko, Francie, Nizozemí a Dánsko prohlásily již oficiálně, že k úpravám kursu'jejich měny nedojde. Spolupráce se SSSR Koncem minulého týdne byl v Pra­ze podespsán protokol o vědecko­technické spolupráci mezi minister­stvem zemědělství a výživy ČSSR a ministerstvem potravinářského prů­myslu SSSR na léta 1973—1974. Pro­tokol podepsali náměstek ministra ze­mědělství a výživy ČSSR ing. Franti­šek Kord a náměstek ministra potra­vinářského průmyslu SSSR Alexandr Ivanovič Bělozorov. Na základě protokolu dojde k dal­šímu rozšíření spolupráce v oblasti potravinářského průmyslu. Pověřené čs. a sovětské výzkumné ústavy bu­dou společně řešit některé aktuální problémy, uskuteční se široká výmě­na odborníků ke studijním pobytům, výměna dokumentačního a informač­ního materiálu apod. Přínos výzkumu Realizací výsledků v chemickém prů­myslu SSR se jen za léta 1966—197C dosáhlo zvýšení hrubé hodnty výroby o 3 mld Kčs. Výzkumně vývojová zá­kladna chemického průmyslu SSR má 10 % pracovníků z celkového počtu výzkumníků v Československu. Podíl neinvestičních prostředků, který je vynakládán na výzkum v chemickém průmyslu, tvoří 12 % nákladů na od­větví celého národního hospodářství Slovenska. Budovatelé dálnice Malacky—Bratislava si dali k 56. výročí VŘSR sdruže­ný socialistický závazek, že dálnici dokončí do 7. listopadu letošního ro­ku — původně plánovaný termín byl 31. 12. 1973. V současné době se hlav­ní práce soustřeďují na kladení poslední asfalto-betonové vrstvy. Náš sní­mek je z dálnice nedaleko Kamenného Mlýna. Foto ČTK - J. Lofaj PŘEVAŽOVALY DOVOZNÍ KONTRAKTY Bratislavská přehlídka chemie skončila Do soboty 30. června, kdy skončil V. mezinárodní chemický veletrh Inche­­ba 73, navštívily bratislavské výstaviště desetitisíce odborníků, chemiků, techniků, představitelů zahraničního obchodu, vědeckých pracovníků a dal­ších zájemců. Záměry této přehlídky světové chemie, dokumentující pětadvacetileté vý­sledky znárodněného československého chemického průmyslu a zdůrazňující význam socialistické ekonomické, integrace zemí RVHP v oblasti chemie, byly uskutečněny s úspěchem. Důkazem rostoucí úrovně veletrhu Incheba a tím i jeho významu pro československý zahraniční obchod jsou podepsané kontrakty. Letos česko­slovenské podniky zahraničního obchodu dohodivše svými partnery ze so­cialistických zemí a ostatních států vzájemnou výměnu zboží v hodnotě 2,5 miliardy devizových korun, což je o třetinu více než, na loňském veletrhu. Rozhodující část — 80% — uzavřených obchodů tvpří kontrakty se so­cialistickými zeměmi. Nejvýznamnějšími partnery československých podniků byly i na Incljebě obchodní organizace ze SSSR. Více než 43 % z celkové­ho objemu výměny bude tvořit právě obchoď se Sbvětskými podniky. Vý­znamný podíl — 26 % — na československých obchodech mají podniky z NDR. Důležité kontrakty podepsali reprezentanti zahraničního obchodu ČSSR i s partnery z kapitalistických zemí, zejména z NSR, Rakouska, Švý­carska. V dohodnutých objemech převažuje československý dovoz — tvoří až 60 % celkového obratu. Při výměně zboží půjde zejména o chemické suroviny a vý­robky, jen nepatrnou část (4%) tvoří strojní a laboratorní zařízení. Nejvý­znamnější kontrakty podepsaly na Inchebě podniky Chemapol Praha a Che­mapol Bratislava. Jejich hodnota představuje až 88 % z celkové dohodnuté výměny. DVACET PĚT LET SOCIALISTICKÉ CESTY Cíle potravinářského průmyslu Rozšířené plenární zasedání ústřed­ního výboru Odborového svazu pra­covníků potravinářského průmyslu, které se konalo 30. června v Olo­mouci, zhodnotilo úspěchy tohoto re­sortu za uplynulých 25 let. Potravináři z celé ČSSR uvítali me­zi sebou delegaci ÚV KSČ, kterou vedl místopředseda vlády ČSR Ště­pán Horník. Zasedání se rovněž zúčastnil ministr zemědělství a vý­živy ČSR ing. J. Nágr a ministr ze­mědělství a výživy SSR ing. L. Kozel. Úkoly a cíle, jež potravinářskému průmyslu vytyčila KSČ, se v minu­lých létech většinou plnily, a to ze­jména díky přeměnám v našem ze­mědělství. Od roku 1948 do roku 1970 se celková výroba v potravinářském průmyslu v celé ČSSR zvýšila 3,7- krát a v oborech, jež zpracovávají živočišné produkty dokonce pětkrát. Nejprogresívnější trend zaznamenal zatím drůbežářský průmysl, kde vý­roba jatočné drůbeže proti roku 1955 vzrostla desetkrát. Zatímco v počátcích, po roce 1948, byla výroba roztříštěna ve 44 000 jed­notkách, dnes zajišťuje tento úkol 3500 moderních závodů a provozo­ven. ' Předpokládá se, že celkový objem hrubé výroby v potravinářském prů­myslu vzroste v roce 1975 ve srov­nání s výchozím rokem pětiletky o 23,3 % proti 18 % stanoveným Směr­nicí XIV. sjezdu. Při srovnání s ro­kem 1970 se na konci pětiletky oče­kává zvýšení výroby masa na 123,6 procenta, drůbeže na 138,5 % a más­la téměř na 122 %. V dalších létech půjde především o rozšiřování sortimentu a jeho kva­lity. Cílem potravinářů je snížit ob­jem _dovozu masa, zcela zrušit dovoz drůbeže, másla a vajec a dovoz orientovat spíše na potravinářské su­roviny z tropických pásem. Ani v budoucnu se však náš potra­vinářský průmysl neobejde bez inves­tic; během 5. a 6. pětiletky dosáh­nou částky asi 37 mld Kčs. Česko­slovensko pak při zachování -acio­­nální výživy bude ve spotřebě potra­vin patřit k nejvyspělejším státům světa. Pěstování pšenice v zemích RVHP Cyklus čtyř sympozií s mezinárod­ní účastí na téma „Zkušenosti s pěs­továním pšenic v zemích RVHP“, kte­rá pořádala Česká zemědělská spo­lečnost v Písku, Trutnově, Olomouci a v Žatci, skončil 29. června. Cí­lem jednání bylo vyřešit otázku obil­ního problému. Zahraniční odborníci ze SSSR, PLR, NDR a BLR spolu s našimi specialisty z ministerstva ze­mědělství a výživy a Výzkumného ústavu obilnářského České akademie zemědělské seznámili téměř 2000 ve­doucích zemědělských pracovníků a agronomů s výsledky pěstování so­větských pšenic v zahraničních i na­šich podmínkách. Rozšiřovat se bude plocha odrůdy Hironovská 808, která se vloni pěs­tovala na 58 % osevní plochy pše­nice. Více budou nyní zařazovány od­růdy Aurora a Kavkaz. Tyto dvě od­růdy s vysokou výkonností a s odol­ností proti poléhání a houbovým chorobám zaujmou od roku 1975 asi třetinu osevní plochy ozimé pšenice. Dálkové potrubí z NDR Po nedávném dokončení severní větve tranzitního plynovodu zahájili minulý týden pracovníci pardubické­ho Plynostavu v severních Čechách stavbu dalšího neméně významného potrubí — etylénovodu. Bude se jím na základě kooperace při výstavbě petrochemických komplexů mezi ČSSR a NDR přivádět v plynném sta­vu etylén z chemického kombinátu v Böhlenu do Chemických závodů čs.-sovětského přátelství v Záluží u Mostu a neratovické Spolany.

Next