Svět Hospodářství, 1973 (XIV/79-156)

1973-11-08 / No. 134

.I ZPRAVODAJSTVÍ I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD i- hospodářství Prvořadý úkol: intenzivněji využívat základních prostředků Modernizace čs. výrobní základny V příštích dvou letech se bude rozhodovat o koneč ných výsledcích pětiletého plánu a současně dostane definitivní podobu další pětiletka 1976—1980. Za jed en z rozhodujících činitelů, který bezprostředně ovliv­ňuje efektivnost celé naší ekonomiky, je přitom třeba považovat mnohem účinnější investiční politiku v těs­né souvislosti s lepším využíváním základních prostředků. Za posledních 25 let se do čs. ná­rodního hospodářství investovalo čol­kem 1280 mld Kčs, z toho do výrob­ní sféry 922 mld Kčs. Objem základ­ních prostředků se tak zvýšil 2,3krát a vybavenost pracovníků stroji a za­řízením vzrostla 3,7krát. Tento beze­sporu ohromný potenciál je nutné co nejlépe využívat. V dosavadním vývoji se však zvláš­tě v posledních letech projevují ne­gativní tendence, spočívající v nižším přírůstku výroby ve srovnání s růs­tem základních prostředků. V řadě VHJ se rozvoj výrobních zá­kladních prostředků, kterým se zajiš­ťuje především vyšší produktivita, opožďuje za růstem celkového obje­mu základních prostředků. Je to na­­př. Tatrasklo Trnava, Chemopetrol Praha, České závody gumárenské a plastikářské Gottwaldov, Elitex Libe­rec, Kovohutě Praha aj. Další příči­nou nepříznivého vývoje jsou dlouhé lhůty náběhu výroby u podniků s roz­sáhlou výstavbou. ZVVZ Milevsko vy­budovaly nový závod v Prachaticích, který zahájil výrobu v roce 1968, avšak teprve v roce 1976 dosáhne projektem předpokládané úrovně výroby. V loňském roce dosáhl objem výroby ve srovnání s projektem 71 % a počet pracovníků 52 °/i>. Podobně v letech 1970—1972 byly ve VHJ Che­mopetrol dokončeny kapacity na vý­robu čpavku, močoviny, polystyrénu, fenolplastů a na zplynění mazutu za 2,5 mld Kčs, avšak pro technické a technologické problémy hebyl dosud zahájen provoz. V závodě Krásňany Polygrafických závodů Bratislava bu­de dosaženo plánované kapacity až za 5 let. Nedostatečně se mění struktura zá­kladních prostředků; investice nepo­silují dosti výrazně jejich nejaktiv­nější složku, tj. stroje a zařízení, energetické a hnací vybavení. Rozbo­ry časového a výkonového využití strojů a technologických zařízení prokazují v jednotlivých podnicích vysoké kapacitní disproporce mezi jednotlivými zařízeními a agregáty, značné časové rezervy a konzervativ­ní tendence nadále udržovat v provo­zu morálně opotřebenou a fyzicky za­staralou techniku. Stále přežívají ná­zory, že je výhodnější mít univerzální kapacity v malosériové výrobě místo jednoúčelové moderní techniky s vy­sokou jednotkovou kapacitou. Přežívání těchto názorů a tenden­cí má za následek růst vybavenosti pracovníků stroji a zařízením při cel­kovém poklesu stupně využití základ­ních prostředků. Proces rozšířené re­produkce záklauních prostředků tak klade vyšší nároky na užití národní­ho důchodu, než přispívá k jeho tvor­bě. Klesá rentabilita základních pro­středků a jejich několikanásobně vyšší produkční schopnost není do­statečně využívána. Pozitivním jevem je skutečnost, že v řadě podniků se zvyšuje péče o re­produkci základních prostředků, pře­devším pracovních strojů a zařízení. Hlavní řešení vyššího využití základ­ních prostředků, jako největší rezer­vy naší ekonomiky, je třeba spatřo­vat v modernizaci a rekonstrukci ne­jen jednotlivých strojů a zařízení, ale především celých linek, dílen, provo­zů a závodů. Při tomto komplexním pojetí se dosáhne vysoce pozitivních výsledků. Tak například rekonstrukce a mo­dernizace výroby punčochovin v n. p. Elite umožnila za období 1957—1972 zvýšili výrobu 5,4krát, tj. např. v pun­čochových kalhotách o 20 mil. kusů. Počet pracovníků se přitom zvýšil (Pokračování na str. 2j Energetická krize v západní Evropě Tento týden se konalo v Bruselu zasedání ministrů zahraničních vění členských států EHS, které se sou­středilo především na energetickou krizi, vyvolanou omezením dodávek arabské ropy do západní Evropy. Ve společném prohlášení se sice ministři nezmiňují přímo ani o embargu na vývoz ropy do Nizozemí, ani o zámě­ru arabských zemí dál postupně sni­žovat těžbu, avšak podporují rezoluce Rady bezpečnosti, jejichž splnění mů­že být pevnou základnou k obnovení míru na Středním východě. Včera pak bylo do embarga zahrnuto také Portugalsko. Arabské země těžící ropu založily zvláštní výbor, jehož úkolem je do­hlížet, aby arabská ropa nebyla re­­exportována do států podporujících Izrael. Předpokládá se, že arabští mi­nistři zahraničí vypracují seznam všech spotřebitelských zemí a případ­ně navrhnou státy, kam by byl export ropy zastaven, jako je tomu dosud v případě Nizozemí a USA. Podle zpráv západních agentur předloží producentské země z oblasti Perského zálivu 17. listopadu západ­ním ropným koncernům oficiální vy­světlení postupného snižování produk­ce, na kterém se dohodli jejich před­stavitelé v Kuvajtu. (Pokračování na str. 4) Hospodářský rozvoj zemí RVHP Letošní rok se o členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci vyznačuje vyšším tempem hospodářského růstu proti plánovaným předpo­kladům a dalším urychlením rozvoje odvětví, jež zajišťují vědeckotech­nický pokrok, uvádí týdeník Ekonomičeskaja gazeta. Od ledna do září letošního roku činil přírůstek průmyslové výroby v SSSR ve srovnání se stejným obdobím minulého roku 7,3 °/o. V Bulharsku se prů­myslová výroba za těchto devět měsíců zvýšila o 10,2 %, v Maďarsku asi o 6 %, v NDR o 8 °/o, v Mongolsku o 9,3 % a v Rumunsku o 14,3 %. Značných úspěchů se dosáhlo i v ostatních členských zemích RVHP. List konstatuje, že v současné době činí podíl výroby členských zemí RVHP na světové průmyslové výrobě asi jednu třetinu. Za dva a půl roku nynější pětiletky vyrobily celkem asi 2806 mld kWh elektrické energie, 1600 mil. tun kamenného uhlí, 1010 mil. tun ropy, 607 mld metrů krychlových zemního plynu a plynu získaného při těžbě ropy a 421 mil. tun oceli. Úspěšný rozvoj národního hospodářství zajišťuje plnění sociálních progra ­mů v členských zemích RVHP. Stále se zlepšují životní a pracovní pod­mínky pracujících a vzrůstají reálné příjmy skupin obyvatelstva. Časopis dále zdůrazňuje, že významným činitelem zvyšování ekonomického potenciálu členských zemí- RVHP je jejich vědeckotechnická spolupráce. Od začátku roku 1973 podepsaly kompetentní orgány těchto zemí 41 dohod o společném řešení vědeckotechnických úkolů. V rámci výboru RVHP pro vě­deckotechnickou spolupráci se vykonal již velký kus práce, zejména při určo­vání základních problémů a nejdůležitějších směrů vývoje vědy a techniky v letech 1976—1980 a v pozdějším období. Příznivé podmínky pro dynamický rozvoj ekonomik členských zemí RVHP vytváří vzájemná specializace a kooperace výroby. Země RVHP uzavřely do­sud asi 10 mnohostranných a přes 60 dvoustranných specializačních a koope­račních dohod. Dohody na mnohostranném základě zahrnují přes 790 strojí­renských výrobků. Dynamicky se rozvíjí také spolupráce při zajišťování po­třeb surovin, paliv a energie. Do konce roku má stát v tatarském mě tě Nižněkamsku nový chemický kom­binát na výrobu divinylu — suroviny pro výrobu syntetického kaučuku. Foto­grafie CTK — APN je z výstavby tohoto kombinátu a znázorňuje dokončovací práce na propouštěcím ventilu. Pracující odštěpného závodu Zbro­jovka ve Vyškově vyrobili pro pod­niky v Bulharsku automatické skříně typu AC - 3 na řízení technologic­kých pochodů v průmyslových pod­nicích. Podobné skříně však dodai' také do elektráren ve Vojanech, Tu­­šimicích a pro výstavbu panelárny v Malešicích. Náš snímek ukazuje seři­zování funkce automatické cyklické skříně AC-3 na zkušebním zařízení. Foto ČTK - Fr. Nesvadba Í ' ’ ' *" 1 PŘEHLÍDKA MODERNÍ POLSKÉ ELEKTRONIKY Ve dnech od 5. do 16. listopadu probíhá v Praze výstava polských elektronických přístrojů, kterou uspo­řádal podnik zahraničního obchodu Unitra z Varšavy v Polském infor­mačním a kulturním středisku. Expo­zice, jejíhož zahájení se zúčastnil také velvyslanec PLR v Československu Lucjan Motyka, předvádí různé typy moderních radiopřijímačů, černobílé i barevné televizory, kazetové magne­tofony, monofonní i stereofonní gra­mofony, zesilovače hi-fi, hudební ste­­reo-automat i profesionální elektro­nická zařízení. Určitý počet typů, je­jichž vývoz zajišťuje Unitra, se v PLR vyrábí v kooperaci s ostatními země­mi, mimo jiné též s Československem. Pro letošní rok má Unitra s čs. ob­chodním partnerem podepsány kon­trakty ve výši 13,8 mil. rublů. Vynikající výsledky sovětské ekonomiky Clen politického byra a tajemník CV KSSS Andrej Kirilenko před­nesl na slavnostním zasedání v kremelském Sjezdovém paláci u příležitosti 56. výročí Říjnové revoluce projev, v němž značnou pozornost věnoval úspěchům dosa­ženým v národním hospodářství Sovětského svazu. „Rok 1973 vstoupí právem do kroniky 9. pětiletky jako rok vý­znamných pracovních úspěchů děl­nické třídy, kolchozního rolnictva a lidové inteligence,“ konstatoval Andrej Kirilenko a oznámil, že podle předběžných údajů bude le­tos v SSSR vyrobeno 915 mld kWh elektřiny, vytěženo asi 420 mil. tun ropy, vytaveno 131 mil. tun oceli a vyrobeno 72 mil. tun prů­myslových hnojív. „Spolu s těžkým průmyslem, který tvoří základ naší ekonomiky, se nepřetržitě rozvíjí i lehký a potravinářský průmysl. Spotřební­ho zboží vyrobíme v hodnotě 130 mld rublů. Objem průmyslové výroby se za tři roky nynější pětiletky v porov­nání s odpovídajícím obdobím mi­nulé pětiletky zvýší o 50 % a ná­rodní důchod o 40 %.“ Andrej Kirilenko poukázal na skutečnost, že letos se dosáhlo nejvyšší celkové sklizně obilnin v dějinách sovětského zemědělství — přes 215 mil. tun. Všechny sva­­zevé republiky splnily národohos­podářský plán a přijaté závazky týkající se prodeje obilí státu. „Sýpky naší vlasti se zaplnily re­kordním množstvím obilí,“ prohlá­sil. „Sklidili jsme také rekordní úrodu bavlny, státu bude prodáno více než 7,5 mil. tun surové ba­vlny.“ Člen politického byra a tajem­ník DV KSSS řekl, že v těchto úspěších sovětského hospodářství se projevuje obrovská převaha a životnost socialismu. „Strana považuje za nejvyšší smysl celé své činnosti štěstí lidu, štěstí člověka, a proto přikládá pochopitelně prvořadý význam zvyšování hmotné životní úrovně sovětských lidí,“zdůraznil A. Kiri­lenko. Zvýšené možnosti našeho národního hospodářství umožnily XXIV. sjezdu KSSS schválit široký společenskoekonomický program, který se důsledně plní.“ INTERATOMINSTRUMENT POPRVÉ V PRAZE Výstava přístrojů jaderné techniky V budově Národního technického muzea v Praze na Letné byla 6. lis­topadu 1973 zahájena výstava Mezi­národního hospodářského sdružení pro jadernou přístrojovou techniku „Interatominstrument“, která potrvá do 15. 11. t. r. Organizátorem této významné akce je propagační agen­tura ČTK Made in Publicity. Výstavu slavnostně zahájil ministr pro tech­nický a investiční rozvoj ČSR ing. Ladislav Šupka za přítomnosti ředi­tele Mezinárodního hospodářského sdružení pro jadernou přístrojovou techniku dr. ing. Zbygniewa Twardo­­ně, předsedy Československé komise pro atomóvou energii ing. Jana Neu­manna a dalších představitelů člen­ských států RVHP. Sdružení bylo zřízeno na základě mezivládní Dohody, podepsané zástup­ci vlád BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR, jako výraz další realizace Komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Je zároveň první mezinárodní hospodářskou or­ganizací, která pracuje na zásadách chozrasčotu. Za ČSSR jsou jeho členy Podniky elektroniky a slaboproudé techniky Tesla Praha a PZO Kovo Praha. Pět zúčastněných členských států RVHP — SSSR, ČSSR, PLR, NDR a BLR — předvede na této výstavě, první svého druhu v Československu, na 120 přístrojů a zařízení jaderné techniky. Výstava je spojena se se­minářem, v jehož průběhu budou mít českoslovenští specialisté možnost se­známit se podrobně s některými vý­sledky použití přístrojů a zařízení z oblastí jaderné techniky Úspěšná spolupráce mezi Českosk venskem a Bulharskem DLOUHODOBÝ SPOLEČNÝ PRC GRAM V ZEMĚDĚLSTVÍ Vítězství socialistické revoluce v Bulharsku dalo základ obrovským změ­nám v hospodářském rozvoji země. Pod vedením Bulharské komunistické stra­ny se Bulharsko za necelá tři desetiletí změnilo ve vyspělou průmyslově ze­mědělskou zemi. Rychlá industrializace země vytvo­řila nezbytnou materiálně technickou základnu rozvoje všech hospodář­ských odvětví. Zemědělství se ubírá cestou socialistických přeměn. Po­dle usnesení dubnového plenárního zasedání ÚV BKS z roku 1970 bylo v Bulharsku zřízeno již 172 agrárně průmyslových komplexů s průměr­nou plochou obdělávané půdy u jed­noho komplexu 25 000 hektarů. Za dva roky své existence dosáhly agrárně průmyslové komplexy znač­ných úspěch*. Objem zemědělské produkce se v roce 1972 ve srovná­ní s předchozím rokem zvětšil (ve srovnatelných cenách) o 4,8 %. Vlivem socialistických přeměn v bulharském zemědělství značně vzrostly výnosy zemědělských plodin a užitkbvost hospodářského zvířec­tva. Tím je zajištěna surovinová zá­kladna k rychlému rozvoji potravi­nářského průmyslu. Ve výrobě a ve vývozu některých druhů zboží, např. cigaret, lahvového vína, ovocných a zeleninových konzerv, zaujímá bul­harský průmysl jedno z předních míst na světě. Předpokládá se, že koncem roku 1975 bude celková pro­dukce potravinářského průmyslu BLR ve srovnání s výrobou v roce 1970 o 47 % větší, Na úspěších zemědělské výroby a potravinářského průmyslu má velký podíl hospodářská a vědeckotechnic­ká spolupráce mezi BLR a ČSSR, uskutečňovaná v rámci koordinace národohospodářských plánů, výrobní specializace a kooperace a zahranič­ně obchodní výměny zboží. Spolupráce Bulharska a Českoslo­venska v zemědělství a potravinář­ském průmyslu se trvale rozšiřuje a prohlubuje. Kladný vliv na tuto spo­lupráci má podepsaný program spo­lečné činnosti do roku 1985. Pro­gram stanoví rozpracování řady dů­ležitých otázek, jako výměny infor­mací a odborníků ke studiu zkuše­ností, vývoje společných projektů do bvtkářských farem, vysoce efektiv­ních průmyslových metod v rostlinné výrobě a v chovu hospodářského, zvířectva, ve výrobě kombinovaných krmiv, v mechanizaci výrobních po­stupů, zdokonalování technologie a a zvyšování kvality produkce atd. Vývoz bulharských zemědělských a potravinářských výrobků do ČSSR neustále stoupá. Tyt;; výrobky se na celkovém bulharském vývozu do ČSSR podílejí zíiruba 32 %. Tento podíl se bude i nadále zvyšovat. Po­dle podepsané ďouhodobé dohody a protokolu o výměně zboží mezi obě­ma našimi zeměmi na rok 1977 do­dalo Bulharsko Č-skoslovensku 180 tisíc tun různých zemědělských vý­robků. V letošním roce dodají bulharská zemědělská sdružení na českosloven­ský trh přes 75 000 t čerstvého ovoce a zeleniny. 5009 t n’-n"nVh a ze'-ni­­nových konzerv, 6000 t cigaret, 4000 tun tabáku a mícho dalšfch země­dělských a potravinářských výrobků. Počítá se s tím, že vzroste výměna ovocných a zeleninových konzerv, čerstvé zeleniny a lahvového vína.

Next