Svět Hospodářství, 1974 (XV/1-78)

1974-01-03 / No. 1

V ývoj světového trhu surovin v uplynulém roce lze stáži označit jinak než jako zcela mimořádný. Vše­chny suroviny bez výjimky v roce 1973 výrazně zdražily. Ceny mědi na­příklad vzrostly téměř na dvojnáso­bek, zinku o 300 %, ceny pšenice se zvýšily více než na dvojnásobek, cuk­ru, kávy a kakaových bobů stouply přibližně o 50 %. Bavlna zdražila asi o 120 % a přírodní kaučuk dokonce o 190 %. Průměrná cenová úroveň su­rovin, kalkulovaná na bázi britské libry šterlinků, během uplynulého ro­ku stoupla zhruba o 80 %. Pro srov­nání lze uvést, že se v roce 1972 průměrná hladina cen na světových trzích surovin zvýšila asi o 13 %. Ceny surovin začaly stoupat výraz­nějším tempem hned od začátku loň­ského roku. V té době byla rozhodu­jícím faktorem měnová krize kapita­listického světa, která přechodně vy­vrcholila únorovou devalvací dolaru. Labilita směnných kursů kapitalis­tických měn zvyšovala riziko finanč­ních operací a pozornost spekulantů se proto přesunovala na zbožové trhy. Zájem o suroviny oživil mnohem víee, než by odpovídalo relativně přízni­vému vývoji konjunktury ve vyspě­lých kapitalistických zemích, jestliže se nejprve spekulace zaměřovaly na neželezné kovy, brzy se nákupní akti­vita přenesla i na trhy zemědělských, především technických plodin. Na jaře roku 1973 se růst cen dá­le zrychlil, dynamický vzestup prů­myslové výroby se obrážel v živé po­ptávce po všech surovinách. Bez vli­vu nebyla ani pokračující nejistota na devizových trzích. Pokles kursu do­ LOŇSKÝ ROK na trhu surovin laru, vezstup cen zlata a stále pev­nější postavení některých západoev­ropských měn utvrzovalo spekulanty, že „záchranou“ mohou být jen suro­viny. K růstu cen na světových trzích přispívala do značné míry 1 inflace, jejíž tempo se v kapitalistických ze­mích soustavně zrychlovalo. Poplaš­né zprávy z hlavních kapitalistických exportérských zemí obilnin o zpož­ďujících se osevech, rozsáhlé náku­py importérských zemí a klesající světové zásoby obilnin zvyšovaly na­pětí na trhu zemědělských plodin. Když koncem června president Nixon zakázal vývoz řady zemědělských produktů ze Spojených států americ­kých, vypukla na západoevropských trzích a v japonskú panika, kterou ne­­ztlumily ani velmi příznivě odhady sklizně v nastávajících žních. Začátkem podzimu se zdálo, že se světové trhy surovin poněkud uklid­nily, spekulační horečka alespoň čás­tečně opadla. Změna nálady na de­vizových trzích znovu zaostřila zá­jem na finanční sféru, trhy surovin už nepodléhaly tak výrazně spekula­cím. I když ceny přestaly rychle stoupat, zdaleka nedošlo k nějakému výraznějšímu poklesu, takže cenová úroveň na trzích zůstávala stále vy­soká. Období relativního uklidnění však trvalo jen velmi krátkou dobu. Začátkem října obchodní činnost na surovinových trzích znovu zaktivizo­vala válka na Středním východě. Nej­markantněji se to obrazilo v cenách kovů. Strategický význam kovů byl podtržen i tím, že jejich nabídka i tak byla neobyčejně chabá — pro­dukce za celý rok zřejmě zůstala pod úrovní očekávané spotřeby. V říjnu producentské země ropy z oblasti Perského zálivu oznámily, že zvyšují ceny ropy a současně hodla­jí její produkci a export postupně omezovat. Tento krok vyvolal další vlnu horečných nákupů, přestože od­borné kruhy na Západě poukazovaly na to, že nedostatek energie se musí záporně promítnout v průmyslové i zemědělské produkci, takže skuteč­ná spotřeba surovin nejen neporoste, ale naopak se sníží. Protože však sou­časně ropná krize v kapitalistických zemích ohrozila dopravní možnosti, omezila výrobu syntetických vláken, kaučuku, plastů a těžbu primárních rud, začali spotřebitelé rychle naku­povat do zásob a v prosinci dosáhly ceny celoročního vrcholu. V prognézách dalšího vývoje je pa­trná výrazná zdrženlivost, nikdo se zatím zřejmě neodvažuje odpovědně předpovídat, jakým směrem půjdou ceny surovin dále. Západní ekono­mové počítají s tím, že čtyřnásobné zdražení ropy podpoří inflační ten­dence — spotřebitelé ropných pro­duktů, včetně energie se budou sna­žit přenést zvýšení produkčních ná­kladů do cen finálních výrobků. Na druhé straně energetická krize bez­pochyby zbrzdí růst průmyslové vý­roby v kapitalistických zemích; vze­stup spotřeby surovin bude asi po­malejší, než byl loni. Stěží lze však očekávat, že by ceny základních su­rovin klesly na hladinu ze začátku loňského roku. Všichni odborníci se shodují alespoň v tom, že období níz­kých a poměrně stálých cen je defi­nitivně skončeno. D° P tf O i ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD hospodářství CENA 2,50 Kčs “ gp5* '** “ Plány socialistických zemí na letošní rok Úspěšné hospodářské výsledky socialistických zemí v roce 1973 vytvořily pevnou základnu pro rozvoj jejich ekonomiky v letošním roce. Tato skutečnost se projevuje v návrzích plánů a rozpočtů na rok 1974, které projednávaly příslušné stranické a státní orgány. Bulharsko Ekonomika BLR se bude v roce 1974 rozvíjet rychlým tempem. Vytvořený národní důchod se proti roku 1973 zvýší nejméně o 10 % a společenská produktivita práce stoupne o 9,5 °/o, takže vyšší prodúktivita práce se na přírůstku národního důchodu bude po­dílet více než 90 %. Výroba v bul­harském průmyslu se má zvýšit o ví­ce než 11%; nejrychlejl poroste pro­dukce chemického a strojírenského průmyslu, zajistí se další rozvoj ener­getiky a rozšíří dodávky moderních dopravních prostředků. Podle bulharského státního plánu se bude dále zlepšovat struktura ce­lého národního hospodářství zvyšo­váním vlivu nevýrobní sféry na celý reprodukční proces. K tomu přispěje urychlování vědeckotechnického po­kroku, zlepšování odborného školství a růst životní úrovně lidí. Vlivem zvý­šení investic na bytovou výstavbu, školství a zdravotnictví dosáhne po­díl pracovníků v nevýrobní sféře na celkové zaměstnaností 14,4 % a podíl samotných investic do nevýrobní sfé­ry stoupne na více než čtvrtinu všech investic do národního hospodářství BLR. Obrat zboží v maloobchodu a veřej­ném stravování se má zvýšit o 8,5 % na 7550 mil. leva. Zároveň se zvětší zásoby zboží pro vnitřní trh o 160 mil. leva, čímž se zabezpečí lepší sta­bilita vnitřního trhu. Objem průmys­lových služeb pro obyvatelstvo vzros­te o 13 procent. Hrubá zemědělská produkce v BLR se má v roce 1974 zvětšit ve srovná­ní s rokem 1973 nejméně o 5 %. In­vestice do tohoto odvětví jsou stano­veny ve výši 685 mil. leva; bude to přibližně o 173 mil. leva více než v uplynulém roce. Plán vytváří podmín­ky pro zvýšení stavu dojnic a pras­nic, které by pomohlo zvětšit produk­ci hovězího, telecího a vepřového ma­sa již v průběhu roku 1974. K tomu účelu se dočasně snížil nákup masa. Do celé ekonomiky BLR bude in­vestováno 4452 mil. leva, což je o 517 mil. leva více než v roce 1973. Vzhledem k tomu stoupne objem sta­vebních a montážních prací o dalších 159 mil. leva. V roce 1974 se dokončí a uvedou do provozu základní fondy v hodnotě 4826 mil. leva. Strukturál­ní změny ve stavebnictví budou za­měřeny na rozšíření bytové, kulturní a sociální výstavby. Využitím inten­zivních faktorů se zajistí vzestup pro­duktivity práce v průmyslu o 9 °/o a ve stavebnictví o 6,9 %. Výrobní ná­klady v průmyslu se mají dále snížit. Reálné přímý obyvatelstva BLR se zvětší o 5 %, tj. více než předpokládá pětiletý plán. Tyto příjmy porostou při zachování stabilních maloobchod­ních cen. Ze společenských fondů zís­ká obyvatelstvo celkem 3364 mil. le­va, čili o 370 mil. leva více než v ro­ce 1973. Pro pokrok Bulharska na cestě vý­stavby socialismu má velký význam mezinárodní dělba práce a zejména účast Bulharska na integraci se So­větským svazem. BLR uzavře v roce 1974 další dohody o výrobní speciali­zaci a kooperaci a o založení nových mezinárodních organizací v rámci RVHP. Obrat její výměny se socialis­tickými zeměmi vzroste o 17 %. Československo Ve svém souhrnu navazuje plán československého národního hospo­dářství pro rok 1974 na úspěšné vý­sledky v uplynulém roce. V souladu s pětiletkou počítá státní plán CSSR IDokončení na str. 5] Krizové jevy v ekonomice Západu Na prahu nového roku 1974 přichá­zejí ze západních zemí četné zprávy o tom, že kapitalistický svět vstupu­je do nového období všeobecného hos­podářského poklesu, jehož základem je odvěký rozpor kapitalismu — roz­por mezi společenským charakterem výroby a soukromým způsobem při­vlastňování, a také bezplánovitost a anarchie ve vývoji hospodářství těch­to zemí. Píše o tom komentátor TASS Jev­­genij Kisejlov. Pokles výroby, který nastává v podmínkách prohlubování energetické krize a nezadržitelné in­flace, přináší další břemena pro pra­cující západních zemí, především prudký růst nezaměstnanosti. Západoněmecký list Unsere Zeit oznamuje, že vážné příznaky stagna­ce lze pozorovat ve více než deseti odvětvích západoněmeckého průmys­lu. Například těžba uhlí klesla ze 102,5 mil. tun v roce 1972 na 97,3 mil. tun v roce 1973, kdy bylo v ze­mi zavřeno dalších pět dolů. Velké potíže má textilní a obuvnický prů­mysl, omezuje se výroba v průmys­lu automobilovém, stavebním a dře­vozpracujícím a v řadě dalších prů­myslových odvětví. Ve Velké Británii státní společnost British Steel Corporation — hlavní výrobce oceli v zemi —• snížila výro­bu na polovinu, takže desetitisícům hutníků hrozí propuštění. Pokles vý­roby se týká i dalšího důležitého od­větví britského průmyslu — výroby automobilů. Belgický list Libre Belgique se do­mnívá, že výroba automobilů v západ­ních zemích se v roce 1974 sníží o 10 až 15 %. První příznaky se už proje­vují. Italský koncern Fiat snížil vý­voz svých automobilů do evropských zemí o 30—50 % a prodej automobilů firmy DAF v Holandsku klesl o 40 procent. Na snímku O. Holana, ÚTK, je výstavba kombinátu v Cížkovicích v Severočeském kraji. Organizace, zúčastněné na výstavbě, se zavázaly zajistit dokončení všech stavebních prací přesně v ter­mínu a podle technického režimu. Tím jsou vytvořeny předpo­klady i pro montáž strojních částí, na níž se bude pracovat v letošním roce 1974. Z činnosti orgánů RVHP Vědečtí pracovníci ze států socia­listického společenství se v roce 1974 budou podílet na zpracování hospo­dářských problémů dalšího rozvoje integrace, která se uskutečňuje v rám­ci Rady vzájemné hospodářské pomo­ci. V tomto smyslu uzavřel Meziná­rodní ústav pro hospodářské problé­my světové socialistické soustavy dohody se šesti polskými plánovací­mi, finančními a statistickými ústavy a organizacemi a obdobné dohody již dříve i s ústavy a organizacemi čes­koslovenskými. Chystají se dohody s ostatními evropskými členskými ze­měmi RVHP a s pracovníky meziná­rodních bank RVHP. O rozšíření spolupráce a prohlou­bení specializace v zemědělské výro­bě socialistických zemí se jednalo na 38. zasedání stálé komise RVHP pro zemědělství v Moskvě. Mezi projed­návanými otázkami byla i výška po­žadavků členských zemí na stroje a zařízení pro mechanizaci zeměděl­ských prací, dále program spolupráce v oblasti zásobování zemědělství a lesnictví biologickými přípravky na ochranu rostlin a přípravky pro vete­rinárskou péči. Kromě zástupců člen­ských zemí RVHP se zasedání komise zúčastnili pozorovatelé z Jugoslávie a Vietnamské demokratické republiky. Zvyšuje se výroba automobilů v ČSSR Letošní státní plán ukládá čs. auto­mobilovému průmyslu vyrobit 1B8 000 osobních a 31000 nákladních auto­mobilů, 2000 autobusů, 110 000 moto­cyklů, dále 430 000 jízdních kol a 320 traktorů Š 180. Okol je o to nároč­nější, že v letošním roce se také roz­bíhá produkce nových nákladních automobilů LIAZ řady 100 a končí vý­roba nákladních vozů Praga S5T. Do­dávky pro investice se zvyšují o 6,4 procenta, pro tržní fondy o 33 % a dodávky pro export na 119 %. Auto­mobilový průmysl musí letos dodat také za 3158 mil. Kčs náhradních dí­lů, celků a příslušenství — z toho ná­hradních dílů pro nákladní automo­bily za více než půl miliardy korun. Objem výroby čs. automobilového průmyslu za posledních 15 let vzrosti na čtyřnásobek. Automatizace je vůdčí myšlenkou I v potravinářském průmyslu. Proto národní podnik Chotěbořské strojírny vyrábí ce­lou řadu automatizovaných výrobních li­nek pro potřeby potravinářského prů­myslu. V roce 1973 vyexpedovali z Cho­­těboře jen do SSSR např. dvanáct auto­matizovaných linek na plnění piva do lahví a tři linky na plnění nealkoholic­kých nápojů. Na snímku j. Šarocha, CTK, příprava plnicího a zátkovacího automa­tu k expedici. Předčasně splní úkoly pětiletky Na přelomu let 1973/74 se v pod­nicích rozvinula iniciativa před­časně splnit úkoly páté pěti­letky jako odpověď na výzvu stra­nických a vládních orgánů k roz­voji pracovní iniciativy na počest 30. výročí SNP a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Například zaměstnanci Továren mlýnských strojů Pardubic© splní úkoly 5. pětiletky za 4,5 roku a export do socialistických zemí už za 4 roky. Přijali také závazky na pomoc našemu zemědělství. V le­tošním roce zahájí výrobu nové­ho granulátoru G-700, který má proti dosavadnímu typu dvojná­sobný výkon. 0 18 dnů dříve splní úkoly 5. pětiletky pracující národního pod­niku Rudý říjen Otrokovice ne Gottwaldovsku. Slibují v něm, že hodnota zboží vyrobeného navíc bude činit 102 mil. Kčs. Pro splně­ní tohoto cíle chtějí již letos vy­robit navíc zboží za 20 mil. Kčs. V podniku věnují velkou péčí vý­voji moderních výrobků; předpo­kládají, že zavedou 12 nových dru­hů radiálních pneumatik. Podle li­cence ze SSSR začnou vyrábět ná­kladní radiální pneumatiky s po­užitím nárazníků z ocelového kor­du. V závazku též slibují ušetřit 14 mil. Kčs na nákladech realiza­cí plánu komplexní socialistické racionalizace. Nejméně 4 milióny korun uspo­ří pracující n. p. Kovohutě G. Klí­­menta v Rokycanech. Kontinuální lití bronzových pásů, s kterým za­čali loni, doplní letos moderní válcovací stolice se zařízením na stáčení a rovinování materiálu. Náročný plán čeká letos rovněž pracovníky n. p. Škoda Plzeň. V letošním roce má vzrůst výroba zboží o 273 mil. Kčs, což při trva­le klesajícím stavu pracovníků znamená mj. snížit náklady nej­méně o 1,5 %. Škodovka splnila plán za loňský rok o 2 dny dříve. V průběhu loňského roku v podni­ku vyvinuli prototyp elektrické lo­komotivy pro rychlosti kolem 200 km/hod., dále těžké převodové skříně, jež se u nás dosud nevy­ráběly, a zahájili intenzívní výro­bu dosud největší čs. parní turbí­ny o výkonu 500 MW. Rozvoj atomové energetiky v SSSR Výroba elektrické energie v sovět­ských atomových elektrárnách se v roce 1973 ve srovnání s předchozím rokem zvýšila o 50 °/o. Zrodila se ato­mová energetika za polárním kruhem — do provozu byla uvedena atomová elektrárna na Kolském poloostrově o kapacitě 440 MW a atomová elek trárna v bilibinsko-čaunském okrese na Kamčatce, jejíž turbíny byly vy­robeny v Československu. Projekčního výkonu dosáhl čtvrtý energoblok Novovoroněžské elektrár­ny, jejíž celkový výkon dosáhl 1500 MW. Tím se stala Novovoroněžská atomová elektrárna nejvýkonnější v SSSR. Základní tendencí rozvoje ato­mové energetiky je nyní zvyšování jednotkové kapacity agregátů. Na No­vovoroněžské atomové elektrárně za­hájili montáž tisícimegawattového bloku; stejné energobloky budou in­stalovány také v Kurské a Černobyl­­ské atomové elektrárně. Sovětská atomová energetika se ny­ní zaměřuje na nový typ reaktorů, které pracují na principu rychlých neutronů. Na Mangyšlackéra polo­ostrově byla v městě Ševčenko uve­dena do provozu elektrárna tohoto typu o výkonu 350 MW Letos oslaví sovětská atomová ener­getika dvacáté výročí; 27. června 1954 byla v Obninsku u Moskvy uvedena do provozu první atomová elektrárna.

Next