Svět Hospodářství, 1974 (XV/1-78)
1974-01-03 / No. 1
V ývoj světového trhu surovin v uplynulém roce lze stáži označit jinak než jako zcela mimořádný. Všechny suroviny bez výjimky v roce 1973 výrazně zdražily. Ceny mědi například vzrostly téměř na dvojnásobek, zinku o 300 %, ceny pšenice se zvýšily více než na dvojnásobek, cukru, kávy a kakaových bobů stouply přibližně o 50 %. Bavlna zdražila asi o 120 % a přírodní kaučuk dokonce o 190 %. Průměrná cenová úroveň surovin, kalkulovaná na bázi britské libry šterlinků, během uplynulého roku stoupla zhruba o 80 %. Pro srovnání lze uvést, že se v roce 1972 průměrná hladina cen na světových trzích surovin zvýšila asi o 13 %. Ceny surovin začaly stoupat výraznějším tempem hned od začátku loňského roku. V té době byla rozhodujícím faktorem měnová krize kapitalistického světa, která přechodně vyvrcholila únorovou devalvací dolaru. Labilita směnných kursů kapitalistických měn zvyšovala riziko finančních operací a pozornost spekulantů se proto přesunovala na zbožové trhy. Zájem o suroviny oživil mnohem víee, než by odpovídalo relativně příznivému vývoji konjunktury ve vyspělých kapitalistických zemích, jestliže se nejprve spekulace zaměřovaly na neželezné kovy, brzy se nákupní aktivita přenesla i na trhy zemědělských, především technických plodin. Na jaře roku 1973 se růst cen dále zrychlil, dynamický vzestup průmyslové výroby se obrážel v živé poptávce po všech surovinách. Bez vlivu nebyla ani pokračující nejistota na devizových trzích. Pokles kursu do LOŇSKÝ ROK na trhu surovin laru, vezstup cen zlata a stále pevnější postavení některých západoevropských měn utvrzovalo spekulanty, že „záchranou“ mohou být jen suroviny. K růstu cen na světových trzích přispívala do značné míry 1 inflace, jejíž tempo se v kapitalistických zemích soustavně zrychlovalo. Poplašné zprávy z hlavních kapitalistických exportérských zemí obilnin o zpožďujících se osevech, rozsáhlé nákupy importérských zemí a klesající světové zásoby obilnin zvyšovaly napětí na trhu zemědělských plodin. Když koncem června president Nixon zakázal vývoz řady zemědělských produktů ze Spojených států amerických, vypukla na západoevropských trzích a v japonskú panika, kterou neztlumily ani velmi příznivě odhady sklizně v nastávajících žních. Začátkem podzimu se zdálo, že se světové trhy surovin poněkud uklidnily, spekulační horečka alespoň částečně opadla. Změna nálady na devizových trzích znovu zaostřila zájem na finanční sféru, trhy surovin už nepodléhaly tak výrazně spekulacím. I když ceny přestaly rychle stoupat, zdaleka nedošlo k nějakému výraznějšímu poklesu, takže cenová úroveň na trzích zůstávala stále vysoká. Období relativního uklidnění však trvalo jen velmi krátkou dobu. Začátkem října obchodní činnost na surovinových trzích znovu zaktivizovala válka na Středním východě. Nejmarkantněji se to obrazilo v cenách kovů. Strategický význam kovů byl podtržen i tím, že jejich nabídka i tak byla neobyčejně chabá — produkce za celý rok zřejmě zůstala pod úrovní očekávané spotřeby. V říjnu producentské země ropy z oblasti Perského zálivu oznámily, že zvyšují ceny ropy a současně hodlají její produkci a export postupně omezovat. Tento krok vyvolal další vlnu horečných nákupů, přestože odborné kruhy na Západě poukazovaly na to, že nedostatek energie se musí záporně promítnout v průmyslové i zemědělské produkci, takže skutečná spotřeba surovin nejen neporoste, ale naopak se sníží. Protože však současně ropná krize v kapitalistických zemích ohrozila dopravní možnosti, omezila výrobu syntetických vláken, kaučuku, plastů a těžbu primárních rud, začali spotřebitelé rychle nakupovat do zásob a v prosinci dosáhly ceny celoročního vrcholu. V prognézách dalšího vývoje je patrná výrazná zdrženlivost, nikdo se zatím zřejmě neodvažuje odpovědně předpovídat, jakým směrem půjdou ceny surovin dále. Západní ekonomové počítají s tím, že čtyřnásobné zdražení ropy podpoří inflační tendence — spotřebitelé ropných produktů, včetně energie se budou snažit přenést zvýšení produkčních nákladů do cen finálních výrobků. Na druhé straně energetická krize bezpochyby zbrzdí růst průmyslové výroby v kapitalistických zemích; vzestup spotřeby surovin bude asi pomalejší, než byl loni. Stěží lze však očekávat, že by ceny základních surovin klesly na hladinu ze začátku loňského roku. Všichni odborníci se shodují alespoň v tom, že období nízkých a poměrně stálých cen je definitivně skončeno. D° P tf O i ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD hospodářství CENA 2,50 Kčs “ gp5* '** “ Plány socialistických zemí na letošní rok Úspěšné hospodářské výsledky socialistických zemí v roce 1973 vytvořily pevnou základnu pro rozvoj jejich ekonomiky v letošním roce. Tato skutečnost se projevuje v návrzích plánů a rozpočtů na rok 1974, které projednávaly příslušné stranické a státní orgány. Bulharsko Ekonomika BLR se bude v roce 1974 rozvíjet rychlým tempem. Vytvořený národní důchod se proti roku 1973 zvýší nejméně o 10 % a společenská produktivita práce stoupne o 9,5 °/o, takže vyšší prodúktivita práce se na přírůstku národního důchodu bude podílet více než 90 %. Výroba v bulharském průmyslu se má zvýšit o více než 11%; nejrychlejl poroste produkce chemického a strojírenského průmyslu, zajistí se další rozvoj energetiky a rozšíří dodávky moderních dopravních prostředků. Podle bulharského státního plánu se bude dále zlepšovat struktura celého národního hospodářství zvyšováním vlivu nevýrobní sféry na celý reprodukční proces. K tomu přispěje urychlování vědeckotechnického pokroku, zlepšování odborného školství a růst životní úrovně lidí. Vlivem zvýšení investic na bytovou výstavbu, školství a zdravotnictví dosáhne podíl pracovníků v nevýrobní sféře na celkové zaměstnaností 14,4 % a podíl samotných investic do nevýrobní sféry stoupne na více než čtvrtinu všech investic do národního hospodářství BLR. Obrat zboží v maloobchodu a veřejném stravování se má zvýšit o 8,5 % na 7550 mil. leva. Zároveň se zvětší zásoby zboží pro vnitřní trh o 160 mil. leva, čímž se zabezpečí lepší stabilita vnitřního trhu. Objem průmyslových služeb pro obyvatelstvo vzroste o 13 procent. Hrubá zemědělská produkce v BLR se má v roce 1974 zvětšit ve srovnání s rokem 1973 nejméně o 5 %. Investice do tohoto odvětví jsou stanoveny ve výši 685 mil. leva; bude to přibližně o 173 mil. leva více než v uplynulém roce. Plán vytváří podmínky pro zvýšení stavu dojnic a prasnic, které by pomohlo zvětšit produkci hovězího, telecího a vepřového masa již v průběhu roku 1974. K tomu účelu se dočasně snížil nákup masa. Do celé ekonomiky BLR bude investováno 4452 mil. leva, což je o 517 mil. leva více než v roce 1973. Vzhledem k tomu stoupne objem stavebních a montážních prací o dalších 159 mil. leva. V roce 1974 se dokončí a uvedou do provozu základní fondy v hodnotě 4826 mil. leva. Strukturální změny ve stavebnictví budou zaměřeny na rozšíření bytové, kulturní a sociální výstavby. Využitím intenzivních faktorů se zajistí vzestup produktivity práce v průmyslu o 9 °/o a ve stavebnictví o 6,9 %. Výrobní náklady v průmyslu se mají dále snížit. Reálné přímý obyvatelstva BLR se zvětší o 5 %, tj. více než předpokládá pětiletý plán. Tyto příjmy porostou při zachování stabilních maloobchodních cen. Ze společenských fondů získá obyvatelstvo celkem 3364 mil. leva, čili o 370 mil. leva více než v roce 1973. Pro pokrok Bulharska na cestě výstavby socialismu má velký význam mezinárodní dělba práce a zejména účast Bulharska na integraci se Sovětským svazem. BLR uzavře v roce 1974 další dohody o výrobní specializaci a kooperaci a o založení nových mezinárodních organizací v rámci RVHP. Obrat její výměny se socialistickými zeměmi vzroste o 17 %. Československo Ve svém souhrnu navazuje plán československého národního hospodářství pro rok 1974 na úspěšné výsledky v uplynulém roce. V souladu s pětiletkou počítá státní plán CSSR IDokončení na str. 5] Krizové jevy v ekonomice Západu Na prahu nového roku 1974 přicházejí ze západních zemí četné zprávy o tom, že kapitalistický svět vstupuje do nového období všeobecného hospodářského poklesu, jehož základem je odvěký rozpor kapitalismu — rozpor mezi společenským charakterem výroby a soukromým způsobem přivlastňování, a také bezplánovitost a anarchie ve vývoji hospodářství těchto zemí. Píše o tom komentátor TASS Jevgenij Kisejlov. Pokles výroby, který nastává v podmínkách prohlubování energetické krize a nezadržitelné inflace, přináší další břemena pro pracující západních zemí, především prudký růst nezaměstnanosti. Západoněmecký list Unsere Zeit oznamuje, že vážné příznaky stagnace lze pozorovat ve více než deseti odvětvích západoněmeckého průmyslu. Například těžba uhlí klesla ze 102,5 mil. tun v roce 1972 na 97,3 mil. tun v roce 1973, kdy bylo v zemi zavřeno dalších pět dolů. Velké potíže má textilní a obuvnický průmysl, omezuje se výroba v průmyslu automobilovém, stavebním a dřevozpracujícím a v řadě dalších průmyslových odvětví. Ve Velké Británii státní společnost British Steel Corporation — hlavní výrobce oceli v zemi —• snížila výrobu na polovinu, takže desetitisícům hutníků hrozí propuštění. Pokles výroby se týká i dalšího důležitého odvětví britského průmyslu — výroby automobilů. Belgický list Libre Belgique se domnívá, že výroba automobilů v západních zemích se v roce 1974 sníží o 10 až 15 %. První příznaky se už projevují. Italský koncern Fiat snížil vývoz svých automobilů do evropských zemí o 30—50 % a prodej automobilů firmy DAF v Holandsku klesl o 40 procent. Na snímku O. Holana, ÚTK, je výstavba kombinátu v Cížkovicích v Severočeském kraji. Organizace, zúčastněné na výstavbě, se zavázaly zajistit dokončení všech stavebních prací přesně v termínu a podle technického režimu. Tím jsou vytvořeny předpoklady i pro montáž strojních částí, na níž se bude pracovat v letošním roce 1974. Z činnosti orgánů RVHP Vědečtí pracovníci ze států socialistického společenství se v roce 1974 budou podílet na zpracování hospodářských problémů dalšího rozvoje integrace, která se uskutečňuje v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. V tomto smyslu uzavřel Mezinárodní ústav pro hospodářské problémy světové socialistické soustavy dohody se šesti polskými plánovacími, finančními a statistickými ústavy a organizacemi a obdobné dohody již dříve i s ústavy a organizacemi československými. Chystají se dohody s ostatními evropskými členskými zeměmi RVHP a s pracovníky mezinárodních bank RVHP. O rozšíření spolupráce a prohloubení specializace v zemědělské výrobě socialistických zemí se jednalo na 38. zasedání stálé komise RVHP pro zemědělství v Moskvě. Mezi projednávanými otázkami byla i výška požadavků členských zemí na stroje a zařízení pro mechanizaci zemědělských prací, dále program spolupráce v oblasti zásobování zemědělství a lesnictví biologickými přípravky na ochranu rostlin a přípravky pro veterinárskou péči. Kromě zástupců členských zemí RVHP se zasedání komise zúčastnili pozorovatelé z Jugoslávie a Vietnamské demokratické republiky. Zvyšuje se výroba automobilů v ČSSR Letošní státní plán ukládá čs. automobilovému průmyslu vyrobit 1B8 000 osobních a 31000 nákladních automobilů, 2000 autobusů, 110 000 motocyklů, dále 430 000 jízdních kol a 320 traktorů Š 180. Okol je o to náročnější, že v letošním roce se také rozbíhá produkce nových nákladních automobilů LIAZ řady 100 a končí výroba nákladních vozů Praga S5T. Dodávky pro investice se zvyšují o 6,4 procenta, pro tržní fondy o 33 % a dodávky pro export na 119 %. Automobilový průmysl musí letos dodat také za 3158 mil. Kčs náhradních dílů, celků a příslušenství — z toho náhradních dílů pro nákladní automobily za více než půl miliardy korun. Objem výroby čs. automobilového průmyslu za posledních 15 let vzrosti na čtyřnásobek. Automatizace je vůdčí myšlenkou I v potravinářském průmyslu. Proto národní podnik Chotěbořské strojírny vyrábí celou řadu automatizovaných výrobních linek pro potřeby potravinářského průmyslu. V roce 1973 vyexpedovali z Chotěboře jen do SSSR např. dvanáct automatizovaných linek na plnění piva do lahví a tři linky na plnění nealkoholických nápojů. Na snímku j. Šarocha, CTK, příprava plnicího a zátkovacího automatu k expedici. Předčasně splní úkoly pětiletky Na přelomu let 1973/74 se v podnicích rozvinula iniciativa předčasně splnit úkoly páté pětiletky jako odpověď na výzvu stranických a vládních orgánů k rozvoji pracovní iniciativy na počest 30. výročí SNP a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Například zaměstnanci Továren mlýnských strojů Pardubic© splní úkoly 5. pětiletky za 4,5 roku a export do socialistických zemí už za 4 roky. Přijali také závazky na pomoc našemu zemědělství. V letošním roce zahájí výrobu nového granulátoru G-700, který má proti dosavadnímu typu dvojnásobný výkon. 0 18 dnů dříve splní úkoly 5. pětiletky pracující národního podniku Rudý říjen Otrokovice ne Gottwaldovsku. Slibují v něm, že hodnota zboží vyrobeného navíc bude činit 102 mil. Kčs. Pro splnění tohoto cíle chtějí již letos vyrobit navíc zboží za 20 mil. Kčs. V podniku věnují velkou péčí vývoji moderních výrobků; předpokládají, že zavedou 12 nových druhů radiálních pneumatik. Podle licence ze SSSR začnou vyrábět nákladní radiální pneumatiky s použitím nárazníků z ocelového kordu. V závazku též slibují ušetřit 14 mil. Kčs na nákladech realizací plánu komplexní socialistické racionalizace. Nejméně 4 milióny korun uspoří pracující n. p. Kovohutě G. Klímenta v Rokycanech. Kontinuální lití bronzových pásů, s kterým začali loni, doplní letos moderní válcovací stolice se zařízením na stáčení a rovinování materiálu. Náročný plán čeká letos rovněž pracovníky n. p. Škoda Plzeň. V letošním roce má vzrůst výroba zboží o 273 mil. Kčs, což při trvale klesajícím stavu pracovníků znamená mj. snížit náklady nejméně o 1,5 %. Škodovka splnila plán za loňský rok o 2 dny dříve. V průběhu loňského roku v podniku vyvinuli prototyp elektrické lokomotivy pro rychlosti kolem 200 km/hod., dále těžké převodové skříně, jež se u nás dosud nevyráběly, a zahájili intenzívní výrobu dosud největší čs. parní turbíny o výkonu 500 MW. Rozvoj atomové energetiky v SSSR Výroba elektrické energie v sovětských atomových elektrárnách se v roce 1973 ve srovnání s předchozím rokem zvýšila o 50 °/o. Zrodila se atomová energetika za polárním kruhem — do provozu byla uvedena atomová elektrárna na Kolském poloostrově o kapacitě 440 MW a atomová elek trárna v bilibinsko-čaunském okrese na Kamčatce, jejíž turbíny byly vyrobeny v Československu. Projekčního výkonu dosáhl čtvrtý energoblok Novovoroněžské elektrárny, jejíž celkový výkon dosáhl 1500 MW. Tím se stala Novovoroněžská atomová elektrárna nejvýkonnější v SSSR. Základní tendencí rozvoje atomové energetiky je nyní zvyšování jednotkové kapacity agregátů. Na Novovoroněžské atomové elektrárně zahájili montáž tisícimegawattového bloku; stejné energobloky budou instalovány také v Kurské a Černobylské atomové elektrárně. Sovětská atomová energetika se nyní zaměřuje na nový typ reaktorů, které pracují na principu rychlých neutronů. Na Mangyšlackéra poloostrově byla v městě Ševčenko uvedena do provozu elektrárna tohoto typu o výkonu 350 MW Letos oslaví sovětská atomová energetika dvacáté výročí; 27. června 1954 byla v Obninsku u Moskvy uvedena do provozu první atomová elektrárna.