Svět Hospodářství, 1976 (XVII/78-156)

1976-07-01 / No. 78

čs. ekonomika_________ PODNIKOVÉ INFORMACE PORCELÄNKA V LUBENCI vyrobí letos téměř 3,2 mil. kusů snídaňo­­vých hrnků Čtyř tvarů a celé řady dekorů. Díky dobré pracovní morálce se tak na zastaralém výrobním zaříze­ní podaří dodat na naše stoly o 100 tisíc hrnků více než loni. Porcelánka ]e připravena na celkovou rekonstruk­ci. Již nyní se pracuje na projekci a podle výhledového plánu se má s pře­stavbou začít v roce 1978. PRACOVNICI TEPLICKÉ TEPLO­­TECHNY dokončili s lOdenním před­stihem generální opravu sklářské va­ny v hostomickém provozu teplického závodu Sklárny Kavalier. Zkrácení generální opravy sklářské vany umož­ní hostomickým sklářům vyrobit na­víc přes 1100 km skleněných trubic, z nichž zhotovují ampule pro farma­ceutický průmysl. V TEPLICKÝCH KERAMICKÝCH ZÁ­VODECH vypálili první výrobky zdra­votní keramiky v nové tunelové peci, kterou vybudovali pracovníci stavební správy ,n. p. Teplotechna Teplice. Stav­ba pece byla dokončena před termí­nem. Nová tunelová pec, jejíž výstav­ba je součástí rozsáhlé rekonstrukce teplických Keramických závodů, bude mít o třetinu vyšší kapacitu a čistší výpal než dosavadní. STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC, N. P. PRAHA, ZÄVOD 7, HRADEC KRÁLOVÉ, zkrátily termín dokončení přeložky dálničního typu silnice E 15 o 38 dní. Přeložka, budovaná od prosince 1972 nákladem 50 mil. Kčs u Plaňan na Ko­línsku, byla slavnostně otevřena 25. června. K urychlení stavby přispěl i zlepšovací návrh stavitele P. Kubís­­ka na zjednodušené založení mostu, přetínajícího železniční trať Pečky— Kouřim. Nová technologie přinesla úsporu 350 tisíc Kčs. Byl zde rovněž uplatněn zlepšovací návrh ,na snížení pracností při budování příkopů. Stav­baři podniku při stavbě přeložky cel­kem ušetřili 2,5 mil. Kčs. Nový koksárenský závod Položením základního kamene byla 24 června ve Stonavě na Karvinskú zahá jena výstavba nového koksárenského zá vodu. Generálními dodavateli této nej větší investiční akce v OKR jsou národ ní podniky Výstavba Ostravsko-karvin ských dolů a Vítkovice — Železárny a strojírny Klementa Gottwalda. Staveniště se rozkládá pár set metrů od mohutného a perspektivního podniku Důl ČSM ve Stonavě. Přímé organické spojení těžebního podniku se zpracova­telským závodem bude mít značný eko­nomický přínos. Opravna Dolu CSM bude s koksovnou propojena pásovými doprav­níky. Závod bude vybaven nejmoderněj­ším zařízením. Kromě velkoprostorových koksárenských pecí sovětské konstrukce zde bude instalována řada technologic­kých zařízení, osvědčených v podobných provozech ve světě. Podle sovětské do­kumentace bude v tomto závodě zavede­no chlazení koksu suchou cestou. Výstavba první výrobní části nové kok­­sovny si celkem vyžádá investičního ná­kladu ve výši 3,1 mld Kčs. Její dokon­čení je plánováno v závěru roku 1981. Sklizeň obilí v SSR Na Slovensku se má v letošních žních sklidit z polí 3560 tisíc tun zrnin, z toho 2795 tisíc tun obilí. Zr­niny jsou zasety na ploše 935 tisíc hektarů. Obiloviny bude ve žních sklízet 6200 kombajnů, což je více než loni. Do žní bude třeba ještě opravit přes 1360 kombajnů. Skladovací kapacity jsou v letošním roce také vyšší — uskladnit lze o 563 tisíc tun obilí více. Úkoly lesního hospodářství Podle Směrnice XV. sjezdu KSČ je hlav.ní úlohou lesního hospodářství SSR intenzivněji využívat domácí dřevní surovinu, zvyšovat její pro­dukci a také. komplexně využít zejmé­na listnaté dřevo. Stejnou pozornost je třeba věnovat ochraně přírody. V letech 6. pětiletky se má zalesnit v SSR 100 tisíc hektarů půdy. Těžba dřeva v lesích Slovenska se zvýší o 7 procent a v roce 1980 má dosáhnout 5 mil. plm. Tyto náročné úkoly zabezpečí v re­sortu zejména racionalizací těžebního procesu a lepším využíváním strojů. Stupeň mechanizace výroby dřeva vzroste na 95 °/o. Komplexní využívání dřevní hmoty se má zabezpečit v úzké spolupráci s ministerstvem průmyslu. Bilance a perspektivy říční dopravy Československá plavba labsko-oderská zaznamenala v 5. pětiletce další roz­vojové tendence. Dynamického růstu přepravní činnosti bylo dosaženo při minimálním přírůstku kapacity lodního parku. Zatímco objem přepravní čin­nosti v tunách vzrostl za pětiletku celkem o 32,8 % (finanční výkony o 31,8 proč.), pak přírůstek tonáže plavidel činil za toto období jen 3,2%. Lodní park byl doplněn celkem 38 novými plavidly, a to 10 motorový­mi nákladními loděmi, 7 tlačnými remorkéry, 13 tlačnými čluny o růz­ných tonážích, 5 pramicemi, 2 bar­­kasy a 1 plovoucím jeřábem. K 31. 12. minulého roku bylo v evidenci celkem 414 plavidel, z 290 provoz­ních plavidel bvlo pořízeno v roce 1960 a později celkem 151 plavidel a před rokem 1940 celkem 31 plavidel. Pro zlepšení překladních podmínek byla v rámci 5. pětiletky dána do pro­vozu řada nových portálových a ji­ných, druhů jeřábů včetně 21 vysoko­zdvižných vozíků. Přes tento dílčí inovační proces zůstává v provozu ještě velký počet přestárlých plavi­del a jeřábů, které jsou. v současné době morálně i fyzicky zcela opotře­bené. Plnění pětiletkových přepravních úkolů bylo negativně ovlivněno jed­nak trvající nízkou substrátovou na­bídkou v exportní relaci, jednak ko. lísavými vodními stavy a mimořád­nou havárií trojského jezu v Praze. Tato havárie přechodně omezila v r. 1974 intenzitu říční dopravy a ztí­žila zejména možnost přepravy sub­strátů do hlavního města. Z hledis­ka plavebních podmínek byl kritický vývoj zaznamenán zvláště v roce 1973, kdy musela být po dobu 103 dnů plavidla nakládána na ponor nižší než 100 cm. V minulosti byla říční doprava za takovýchto plaveb­ních podmínek zastavována. Regis­trovaný roční průtok vody v profilu Ostí n. L. činil v tomto extrémním roce jen 51 % dlouhodobého průmě­ru. Udržovat přepravní proces se da­řilo zásluhou operativního nadlepšo­­vání vodních stavů z vltavské kaská­dy a vodních děl na Ohři. K nucené­mu uzavření provozu došlo jen na úseku Ostí—Děčín (po dobu jednoho a půl měsíce). Kolísavé vodní stavy si vyžádaly operativní zásahy i v os­tatních letech 5. pětiletky, a to např. ve formě nácestného odlehčení plavi­del během jednotlivých zahraničních jízd. Rovněž prohlubující se nepoměr mezi vývozní a dovozní relací si vy­žádal větší počet přesunů prázdných plavidel do zahraničí. Během šetře­ného období se měnila nejen vzájem­ná proporce jednotlivých přeprav­ních relací, ale i skladba přepravo­vaného substrátu. Nárůstu přepravních objemů bylo dosaženo zejména zásluhou zrychlo­vání přepravního cyklu (mj: z důvo­du zkracování přepravních vzdále­ností) a zvyšování úrovně využití do­pravních prostředků. Například obra­­tovost motorových nákladních lodí v zahraniční plavbě se v průběhu 5. pětiletky zlepšila o 22 % a u člunů o 9,6 %. Ve skladbě přepravy se pro­jevil výrazný vzestup přepravy sta­vebnin, a to na úkor přepravy uhlí a koksu. K trvalému poklesu uhelné relace došlo v letech 1971—74, kdy tento druh přepravy Se snížil z 619,8 na 205,1 tis. tun. K poklesu docháze­lo v důsledku vysokého předzásobei­­ní příjemců palivy (mírné zimy), ne­dostatku skládkových prostor a zru­šení dotační politiky pro tento druh kombinované přepravy. Teprve závě­rem roku 1974 byla pro některé pří­jemce tato přeprava opět dostatečně zvýhodněna, což s některými dalšími faktory (např. zabezpečení usnesení vlády ČSSR č. 259/75) vedlo opět k výraznému meziročnímu nárůstu té­to relace v loňském roce. V průběhu 5. pětiletky se výrazně zvýšila přeprava kontejnerů o hmot­nosti 19,3 tis. tun (v r. 1971 jen 3 kontejnery). Na celkovém objemu se podílela kontejnerová přeprava sla­du více než 96 %, zbytek pak tvořila přeprava konzerv, výstavního zboží, skla a pneumatik. Tento stále se roz­šiřující způsob přepravy přináší do­pravcům růst produktivity práce v přepravním procesu, zvýšení pře­pravních výkonů i úsporu živé práce v překladní činnosti. Z těchto důvo­dů pokračovala výstavba střediska pro překlad kontejnerů a těžkých a rozměrných zásilek v přístavu Měl­ník (zahájení provozu v roce 1976). V loňském roce významně vzrostla též přeprava těžkých a objemných substrátů. Ve vnitrostátní přepravě byla přepravena mimo jiné konstruk­ce mostního oblouku z Prahy do Zer­­nosek o váze 320 tun, což je v histo­rii říční plavby ČSPLO dosud nejvyš­­ší přepravená zátěž. Příznivě se vy­víjela i sběrná služba kusových zási­lek. Přepravní možnosti říční dopravy plně závisí na dosažené úrovni spo­lupráce (koordinace) s železnicí. Přepravní zákazy vydané z provoz­ních důvodů ČSD často narušovaly plynulost překladní práce v přísta­vech a způsobovaly prostoje plavidel i překladní kapacity. V loňském ro­ce bylo v přístavech ČSPLO nalože­no nebo vyloženo celkem 88142 vo­zových jednotek, železniční doprava stačila krýt požadavky přístavů na 93,5 %, což je o 5,6 % lépe než v ro­ce 1974. Vyšším přepravním výkonům ČSPLO bránila též správkovost lod­ního parku. Hlavní nedostatky opra­várenské základny spočívají v pozd­ních dodávkách materiálů, v nedo­statku výrobních dělníků — zvláště v řemeslnických profesích, v opoždě­ném provádění dodavatelských oprav hlavních motorů ap. Problémy mate­riálně technického zásobování vychá­zejí z nutností zajišťovat rozsáhlý sortiment náhradních dílů, přičemž v mnoha případech jde o speciální díly vyrobené většinou jedním výrob­cem v malé sérii. Největší správko­vost se projevuje u vlečných a tlač­ných remorkérů a motorových ná­kladních lodí ve vnitrostátní plavbě. Během jednotlivých let 5. pětiletky se projevoval nedostatek pracovníků v překladní a opravárenské činnosti, chyběly pracovní síly 1 v rámci lod­ních posádek vnitrostátní plavby. Ne­naplněný stav pracovníků se negativ­ně promítal do potřeby čerpání přes­časové práce. Například v minulém roce odpracovalo 65 pracovníků nad rámec zákonné pracovní doby více než 1000 přesčasových hodin ročně na 1 osobu. V důsledku vyšších pře­pravních výkonů překročily lodní po­sádky v souhrnu povolený limit přesčasové práce o 165,7 tis. hodin. Činnost říční dopravy ČSPLO je orientována v 6. pětiletce zejména na další: — zvyšování přepravních výkonů, a to mimo jiné cestou snižování ne­­produktivních prostojů plavebních a překladních kapacit a zrychlováním přepravního procesu (vyšším využi­tím plavidel), — rozvoj technologických prvků a využití dostupné techniky, což by mělo snížit měrnou spotřebu živé práce 1 hmotnou spotřebu materiálu a energie. Jde zejména o ještě širší uplatnění tlačné plavby ap., — rozvoj komplexní mechanizace v oblasti manipulace se zbožím, což by mělo dále zvyšovat kapacitní možnosti přístavů, — zvyšování provozní spolehlivos­ti a způsobilosti dopravní techniky, zkvalitňování péče o základní pro­středky a efektivnější provádění oprav a údržby, — zvyšování úrovně řízení. Hlavní pozornost je zaměřena na dlouhodobý úkol, zabezpečit přísun paliva po vodě pro budoucí elektrár­nu ve Chvaleticích. K tomuto účelu byly smluvně potvrzeny dodávky 60 kusů soulodí pro přepravu energe­tického uhlí (30 tlačných člunů+ 30 remorkérů) a pokračovaly rozsáhlé stavební práce na úpravě vodní ces­ty na středním Labi. Pro operativní řízení provozu je zajišťováno na plavidlech potřebné radiospojení. Radiová síť je již in­stalována téměř na všech motoro­vých nákladních lodích a remorké­­rech. Vytvářejí se předpoklady pro maximální rozšíření systému pravi­delných plaveb řízených grafikonem. Ve vnitrostátní plavbě bylo v minu­lém roce uplatněno řízení plavební činnosti podle grafikonu již v 5 re­lacích, v zahraniční plavbě v 1 rela­cí. Příznivě na růst produktivity prá­ce a snižování prostojů plavidel při nakládce a vykládce působí vedle kontejnerové přepravy též rozšiřová­ní přepravy pytlovaného zboží ve svazcích. V loňském roce bylo již přepraveno v unifikovaných svazcích za použití popruhů celkem 12,1 tis. tun pytlovaných zásilek. Pro zabez­pečení plavební činnosti při snížené viditelnosti proběhly zkoušky s říč­ním radiolokátorem, kdy snímková­ní plavební cesty má v budoucnu , umožnit sestavení bezpečné a plně J vyhovující radarové mapy. Ing. JIŘÍ KUPEC, ČSOÍ Přeprava zboží Skutečnost Index Dynamika struktury v % v tis. tunách 1975 75/70 1970 1975 Dovoz 753,5 130,7 22,1 21,7 Vývoz 555,1 100,6 21,1 16,0 Vnitrostátní přeprava včetně režijní 2 057,2 140,6 56,0 59,3 Přeprava v cizině 102,5 492,5 0,8 3,0 Přeprava zboží celkem 3 468,3 132,8 100,0 100,0 v tom: obilí a olejniny 421,7 170,9 9,4 12,2 cukr 2,3 5,4 1,7 0,1 průmyslová sůl 163,7 127,2 4,9 4,7 uhlí a koks 402,1 58,3 26,4 11,6 prům. hnojiva 140,1 108,1 5,0 4,0 stavebniny 1 816,1 199,8 34,8 52,4 ostatní suché zboží 487,1 105,1 17,7 14,0 tekuté zboží 35,2 1589,4 0,1 1 1,0 Sklizeň obilovin se blíží, a proto ve všech zemědělských podnicích věnují pozornost urychlené a kvalitní přípravě žňové techniky. Velmi dobře si vedou pracovníci šumperské STS', kteří již prakticky ukončili opravy všech 18 kom­bajnů, 9 vysokotlakých Usů a připravili 6 svých pojízdných opraven. Všechny kombajny ješté vybaví indikátory ztrát. Foto ČTK - v. Galgonek 1. července 1976 hospodářství Růst osobní — a společenské spotřeby Rostoucí tvorba hmotných zdrojů umožnila zvýšit v 5. pětiletce v SSR osobní spotřebu o 34 % a společen­skou spotřebu o 53 %. V porovnání s rokem 1970 se významně zvýšila spotřeba základních druhů potravin a v návaznosti na to vzrostl také pro­dej průmyslového zboží, zejména před­mětů dlouhodobé osobní spotřeby. V 5. pětiletce se významně zkva­litnila také struktura výživy. Zvýšil se prodej potravin živočišného původu s vyšším obsahem hodnotných bílko­vin, ovoce, zeleniny a nealkoholic­kých nápojů. Spotřeba masa na jed­noho obyvatele například vzrostla ze 60,3 kg v roce 1970 na 72 kg v roce 1975, mléka a mléčných výrobků ze 194 na 210 kg, vajec z 251 na 300 ks a rostlinných olejů z 6,5 na 7,3 kg. V prodeji průmyslového zboží rostl rychleji odbyt předmětů dlouhodobé spotřeby, které zvyšují úroveň bydle­ní, umožňují modernizaci domácností a účelné využití volného času. Vzrostl zejména prodej nábytku, bytového textilu, praček a šicích strojů. Osob­ních automobilů se prodalo přes 167 tisíc. Zvýšeným prodejem průmyslového zboží se dosáhlo stavu, že koncem pětiletky mělo pračku s odstředivkou 88 % domácností, ledničku 72 %, te­levizor 86 % a vysavač 76 % domác­ností. Plynový nebo elektrický sporák má každá druhá a osobní auto každá čtvrtá domácnost na Slovensku. Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Státní plánovací komise projednala na svém plenárním zasedání 28. červ­na v Praze informaci o českosloven­ských návrzích k dlouhodobým cílo­vým programům spolupráce člen­ských států RVHP. Materiál bude před­ložen vládě ČSSR. Zasedání koordinační rady ministrů obchodu ČSR a SSR Josefa Trávnička a Dezidera Gogy, které se konalo 28. června ve Znojmě, mělo na programu především zabezpečení úkolů XV. sjez­du KSČ ve vnitřním obchodě v letech 6. pětiletky. Maloobchodní obrat se má do roku 1980 zvýšit v ČSR o 22,3 procenta a v SSR o 31 %. Nositelem dynamiky obratu bude i nadále pro­dej průmyslového spotřebního zboží, který v ČSR vzroste o 27,6 % a v SSR se zvýší o 37,5 %. Zejména se má do­sáhnout rychlejšího tempa v prodeji předmětů dlouhodobé spotřeby. Za rozhodující kvalitativní úkoly vnitřní­ho obchodu v 6. pětiletce označilo jednání energičtější řešení tzv. nedo­statkových druhů zboží, zvyšování ná­ročnosti na kvalitu prodávaného zbo­ží, rozšíření nabídky o nové druhy s vyšší užitnou hodnotou zejména cestou rychlejší inovace a obměny sortimentu a zvyšování kulturnosti prodeje i ochrany spotřebitele na vnitřním trhu. Koordinační rada pro­jednala rovněž program koncepčního řešení rozvoje některých sortimentů spotřebního zboží, rozvoj výpočetní techniky v obchodě v 6. pětiletce, si­tuaci v oblasti sociálního plánování a některé otázky mezinárodní spolu­práce, zvláště přípravy říjnového 8. zásedání porady ministrů vnitřního obchodu členských států RVHP v Pra­ze. Výbor lidové kontroly ČSR projed­nal na svém zasedání 25. června zprá­vu o výsledcích prověrky hospoda­ření se zemědělským půdním fondem. Prověrka, provedená v 53 okresech, ukázala na mnohé rezervy, spočívající mimo jiné v neuspokojivém využívání luk a pastvin, ve značných výměrách neobhospodarované půdy, v nedůsled­ném vracení půdy dočasně odňaté ze­mědělské výrobě i v trvalém odnímání kvalitní půdy pro investiční výstavbu a těžbu. Kontrolou byla také zjištěna nedostatečná evidence zemědělské půdy. Sklizňových ploch, luk a past­vin postupně ubývá a výše nesklize­ných ploch dosahuje ročně 90 tisíc hektarů. Kontrolou bylo též zjištěno, že z hlediska ochrany zemědělské půdy se stala v posledních letech vážným problémem také výstavba re­kreačních'chat, a to pro svou živel­­nost a mimořádný rozsah. Ve všech prověřovaných krajích bylo zjištěno, že se vyskytují tzv. černé stavby. Na­příklad v okrese Břeclav jich bylo zjištěno na 350 a v okrese Br,no-ven­­kov 42 nepovolených chat. Výbor lidové kontroly ČSR projed­nal dále zprávu z prověrky péče o ja­kost a technickou úroveň výrobků ve vybraných podnicích a závodech re­sortu průmyslu ČSR. Předsednictvo SNR projednalo a schválilo 23. června v Bratislavě ná­vrh 6. pětiletého plánu rozvoje ná­rodního hospodářství SSR na léta 1976 až 1980 a směrnice pro prováděcí plán na rok 1977. Dále se předsednictvo zabývalo zprávou vlády SSR o výsled­cích plnění volebních programů NF v roce 1975 a za období 5. pětiletky. Seznámilo Se také se zprávou Výbo­ru lidové kontroly SSR o výsledku prověrky hospodaření se zemědělským půdním fondem. Porada funkcionářů a vedoucích pracovníků orgánů lidové kontroly ČSR, která se ktínala 24. červnä v Ne­­ratovicích, měla na programu hlav­ní programové směry a cíle zabezpe­čující závěry XV. sjezdu KSČ v sou­stavě orgánů lidové kontroly. Ostrava 76 skončila V Ostravě skončila 27. června celo­státní výstava „Za socialistické ži­votní prostředí — Ostrava ’76“. Letoš­ní, již 15. ročník této výstavy, na­vštívilo na Čtvrt miliónu lidí z celé naší vlasti i ze zahraničí. Výstavy se letos zúčastnilo téměř 100 výrobců a obchodních organizací z Československa, své expozice měly v největším výstavním pavilónu na Černé louce rovněž-Polská lidová re­publika, NDR a Kuba. Největší zájem návštěvníků se soustředil na expozice našich nábytkářských podniků, o čemž svědčí skutečnost, že z celkového obratu 68 mil. Kčs činila tržba za zakoupený nábytek téměř 55 mil. Kčs.

Next