Svět Hospodářství, 1981 (XXII/79-156)

1981-07-02 / No. 79

čs. ekonomika_______________ KONFERENCE, AKTIVY, SYMPOZIA, SEMINÁŘE • Aktuálními úkoly v zemědělství a potravinářském průmyslu po XVI. sjezdu KSČ se zabýval 25.—26. června celo­slovenský seminář v Nitře. Hlavní re­ferát přednesl vedoucí oddělení ÚV KSČ Julius Varga • Pod názvem CAD’ES 81 se uskutečnil 24.-25 června v Kutné Hoře celostátní seminář věnovaný automatizaci projek­tování v elektrotechnice a strojírenství. Přibližně 100 odborníků se seznámilo s různými aspekty využití výpočetní techniky při zkracování inovačních pro­cesu. Metoda automatizace projektováni může v budoucnu přispět k daleko větší ekonomické efektivnosti, zvýšení kvali­ty výrobků a při širším nasazení přine­se velkou úsporu pracovních sil v kon­strukčních a vtfvnhivých útvarech Nejmodernějšim závodem k. p. Jihočes­ké mlékárny České Budějovice je mlé­kárna v Jindřichové Hradci, která den­ně zásobuje tekutými mléčnými výrobky okresy Jindřichův Hradec a Pelhřimov, tvarohem kromě celého Jihočeského kra­je i Prahu a Jihočeský sýr dodává do celé republiky. Foto Jaroslava Sýbka, ČTK. zachycuje pracovníka závodu Anto­nína Jantače při obsluze pasterizační stanice. Realizace důležitých cílů /Dokončení -e sir. 1] je, zařízení, materiály, spotřební zbo­ží a volně směnitelné měny v hod­notě 238,5 mil. ipřevoditelných rubili Celková výše čs. [podílu z této jader­né elektrárny odpovídá výkonu 000 MW, jenž má být dodáván ze sousta­vy SSSR do naší republiky při ma­ximálním využití 6000 hodin ročne. Energetická zařízení před zimním obdobím Ve všech elektrárnách na severu Čech, které se podílejí 38 % na celo­státní produkci elektřiny, využijí let­ní měsíce k přípravě výrobního zaří­zení na zimní období. V největším československém ener­getickém komplexu — k. p. Elektrár­ny SSM v Tušimicích provedou 5 ge­nerálních' oprav 110MW výrobních bloků a jednu generální opravu 200- MW bloku. Nejrozsáhlejší program oprav při­pravili v elektrárně Tušimice 1. Vy­měněny již byly, ve velmi krátkém termínu 7 týdnů místo plánovaných 12 týdnů, kouřovody a komínové ve­stavby. Rozsáhlé rekonstrukci se v elektrárně Tušimice 1 podrobí blok č. 3. Všichni, kteří se na pracích bu­dou podílet, připravují sdružený so­cialistický závazek na zkrácení pro­stoje bloku o 3 týdny. Naproti tomu pomalu probíhá ge­nerální oprava bloku č. 1 v elektrár­ně Prunéřov 1. Vlivem opožděných a nekompletních dodávek zařízení ze Slovenských energetických strojíren v Tlmačích, především čtvrtého pře­­hřívače, má plánovaná oprava skluz jednoho měsíce. Na včasném dodání ohřívače vody a práškových hořáků z Tlmač závisí rovněž připravovaná generální oprava 200MW bloku č. 1 v elektrárně Tušimice 2. Kromě generálních oprav, které si vyžádají náklady ve výši 400 mil. Kčs, bude v k. p. Elektrárny SSM v Tušimicích provedena také řada běž­ných oprav a revizí neenergetického zařízení. Tuto elektrickou energii bude SSSR dodávat do ČSSR po dobu 20 let po­čínaje rokem 1984. Přitom od roků 1988 d-o roku 2003 to bude již 3,6 mid kWh ročně. Výstavba této jaderné elektrárny je spojena s vybudováním přenosového elektrického vedení 750 kV do pol­ského města Rzeszówa, včetně výstav­by rozvodny 750/400 kV v tomto měs­tě. ČSSR, spolu s ostatními zaintere­sovanými státy (MLR, PLR), vybudu­jí společným úsilím vedení o délce 117 km od hranic SSSR, včetně ne­zbytné rozvodny. Na ČSSR připadá podíl zhruba 30 %, což v hodnotovém vyjádření představuje 14,545 mil. pře­­voditelných rublů. Tento podíl bude naplňován dodávkami materiálu, stro­jů a zařízení, spotřebního zboží a dal­ších druhů výrobků do PLR. Z Rze­szówa bude elektrická energie přená­šena do ČSSR prostřednictvím pol­ských elektrických sítí o napětí 400 kV. Významnou měrou přispěla spolu­práce ČSSR s členskými státy RVHP k rozvoji hutnictví. Výroba oceli v ČSSR vzrostla z 11,5 mil. tun v roce 1970 na 15,2 mil. tun v roce 1980. V roce 1975 byla podepsána Doho­da o mnohostranné mezinárodní spe­cializaci a kooperaci výroby poloto­varů z neželezných kovů a jejich sli­tin, která vytvořila předpoklady r.ro optimální využívání výrobních kapa­cit v ČSSR. Určité pozitivní výsledky přinesla i spolupráce ČSSR s ostatní­mi zainteresovanými státy RVHP v rámci mezistátní ekonomické organi­zace Intermetall. Pokud jde o společnou , investiční činnost ve sféře hutnictví, má pro ČSSR značný význam mezivládní do­hoda ze dne 4. prosince-1974, která upravuje podmínky pro čs. účast na výstavbě kapacit pro výrobu železo­­rudných surovin na území SSSR. Ta­to účast má formu dlouhodobého úče­lového investičního úvěru, jehož př ;d­­mětem byly v letech 1975—1978 do­dávky stanovených druhů zboží do SSSR a prostředky na nákup vybra­ného zařízení v třetích zemích. SSSR zabezpečuje od roku 1979 po dobu 12 let do ČSSR dodávky železorud­­nýcli surovin v. celkovém množství 17 250 tis. tun v přepočtu na kov. Obdobné dohody mají se SSSR uza­vřeny 1 některé další členské státv RVHP. Další významnou akcí je čs. účast na rozvoji výroby feroslitin na úze­mí SSSR. Počínaje rokem 1979 zabez­pečuje SSSR do ČSSR dodávky 'ěch­­to velmi žádaných surovin po dobu dvanácti let, přičemž v roce 1979 do­sáhla tato dodávka výše 6000 iun. Dlouhodobý účelový investiční úvěr poskytovaný ČSSR byl zbožově na­plňován v souladu s příslušnými se­znamy zboží zejména v letech 1975 až 1978. V posledních letech se rozvíjí t spo­lupráce ČSSR s Kubou při získávání některých deficitních neželezných ko­vů. V souvislosti s objevením roz­sáhlých nalezišť niklu,. kobaltu a dal­ších cenných surovin na Kubě byla uzavřena rámcová mnohostranná io­­heda o výstavbě kapacit na produk­ci těchto kovů, kde se účastní t ČSSR. Náplní našich úvěrových dodávek jsou především příslušná technologic­ká zařízení, přičemž samotný rozsah čs. podílu na této výstavbě a výše dodávek niklu se upřesní podle roz­počtu na základě dohody zaintereso­vaných stran. Stručná bilance jednotlivých akcí ve sféře palivoenergetického a suro­vinového . komplexu ukazuje, že jde z hlediska ČSSR o významnou sou­část celkového integračního proce­su, jejíž význam se bude v nejbližší budoucnosti nepochybně zvyšovat v souvislosti s realizací příslušného dlouhodobého cílového programu. Doposud získané praktické poznatky a zkušenosti se tak stávají cenným prostředkem k dalšímu zdokonalová­ní plánování a řízení socialistické ekonomické integrace v této oblasti. —vk­ Co si přečtete v publikacích ČTK HOSPODÁŘSKÉ INFORMACE ze zahraničí e. 25 rozebírap úvodem ekonomickou strate­gii reálného socialismu, dále pak kon­cepci rozvinutého - socialismu ve strate­gii a taktice KSSS a problémy bilance času obyvatelstva. Star k 10. výročí Komplexního programu je věnována čin­nosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce v r. 1980. Na oblast zahra­ničního obchodu je zaměřen příspěvek o pásmech volného obchodu. V dalším je popisován neúspěšný pokus o likvi­daci zemědělských přehytků EHS. O no­vé francouzské průmyslové a finanční politice informuje rozhovor s novým ministrem hospodářství J. Delorsem. Dal­ší články pojednávají o vyhlídkách au­tomatizace výroby v Japonsku a o hos­podářské depresi v Argentině. Závěrem jsou vyvraceny buržoázni koncepce po­litiky států RVHP vůči rozvojovým ze­mím. 2 SV©t 2. července 1981 hospodářství Výstavba potravinářských závodu V minulé pětiletce bylo podle dlouhodobého programu rekonstrukce a mo­dernizace výrobně technické základny potravinářského průmyslu ČSR uve­deno do provozu 21 nových závodů a 4 rekonstruované, které významnou měrou rozšířily kapacitní možnosti tohoto odvětví. Súčasné s tím se zvýšila technická úroveň u řady starších provozů, především instalováním komplex­ně mechanizovaných nebo automatizovaných linek. Posilování technické základny re­sortu bude pokračovat 1 v letech té­to pětiletky. Je zaměřeno na vytváření lepšího souladu se surovinovou zá­kladnou zemědělství, na snížení ener­getické náročnosti výroby a na roz­šíření mrazírenských, a chladíren­ských kapacit. Letos bude např. do­končena rekonstrukce rybného závo­du v Hodoníně, o rok později výstav­ba mrazírny v Kunovicích. Nové závo­dy tak rozšíří kapacitu mrazíren o 14 tis. tun výrobků. Mrazírenský průmysl se v spolupráci se zemědělskými pod­niky podílí také na dovozu mecha­nizačních prostředků pro sklizeň ze­leniny a na výstavbě skladů. Mezi prvořadé úkoly potravinářské­ho průmyslu patří dokončení výstav­by závodů, s jejichž budováním se za­čalo v 6. pětiletce. Jde např. o zá­kladní část masokombinátu v Čakovi­­cích, která má být uvedena do pro­vozu letos a kde se ročně bude zpracovávat 40 tis. tun masa. Další část závodu, určená pro výrobu kon­zerv, má zahájit provoz v příštím ro­ce. Zhruba 20 tis. tun masných vý­robků a 10 tis. tun masa budou po dokončení výstavby v letošním roce produkovat masný průmyslový závod ve Studené a masokombinát v Cho­mutově. V mlékárenském průmyslu půjde především o zavedení zkušební­ho provozu benešovské mlékárny, která po dobudování denně zpracuje až 500 tis. litrů mléka. V závodě bu­dou moderní kontinuální linky na vý­robu másla, tvarohu, tvarohových sý­ Tematické úkoly v zemědělství SSR V 6. pětiletce podali pracující re­sortu zemědělství a výživy SSR 34 tis. zlepšovacích návrhů s celkovým společenským přínosem ve výši 870 mil. Kčs a dále 300 vynálezů. Úkoly pro 7. pětiletku se zaměřují především na úspory krmiv, energie a surovin, zvyšování hektarových vý­nosů a na dosažení vyšší užitkovostt hospodářských zvířat. Realizací více než 15 tis. vyhlášených tematických úkolů v odvětví zemědělství a výži­vy v letech 1981 až 1985 se má zís­kat přibližně 1,3 mld Kčs. rů, smetanových krétaů a zakysaných výrobků. Plánovité rozšiřování výrobní zá­kladny potravinářského průmyslu ČSR vytváří dobré podmínky pro uskuteč­ňování záměrů 7. pětiletky; mezi ně patří také vyšší produkce hotových jídel a polotovarů, kvalitních výrob­ků pro děti, zvýšení nutriční hodnoty potravin apod. -Ca­ Přínos využití upotřebených olejů Našemu chemickému průmyslu ukládají Hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981—1985 zvýšit výrobu o 12 °/o, při nezměněném množství zpracováva­ných surovin — zejména ropy. Toho­to cíle má být dosaženo i prostřed­nictvím úspor ve výrobě a spotřebě i zvyšováním podílu zpracovávaných druhotných surovin, např. využíváním upotřebených olejů. K výrobě tuny mazacích olejů je třeba 8 tun surové ropy, ale pouze 1,3 tuny starého oleje. K tomu je nutno ještě připočítat úspory ve spotřebě energie, která je při zpracování oje­tých olejů nižší. Vhodnou volbou tech­nologie je možno získat až 80 % re­generovaného maziva. Z 300 tis. tun (tj. přibližně roční množství upotře­bených olejů u nás) by bylo tedy možno vyrobit 240 tis. tun regenero­vaných olejů a navíc na úspoře spo­třeby topného oleje, který je mezi­produktem k , výrobě ropy, získat té­měř 120 tis. tun měrného paliva. V loňském roce n. ip. Benzina Pra­ha, který v ČSR ojetý olej vykupuje, soustředil však jen asi pětinu z cel­kového množství. Proto má velký vý­znam 1 opětné zavedení povinného odevzdávání upotřebených ropných olejů od socialistických organizací, které bylo zavedeno koncem minulé­ho roku. Předpokládá se, že v závěru 7. ‘pětiletky by mělo být dosaženo 35 proč. návratnosti těchto ropných vý* Příznivé výsledky výzkumu Za 30 let své existence přispěl Výzkumný ústav keramiky v Plzni, jako vědeckovýzkumná základna VHj Československé keramické závody, velmi výrazně k rozvoji technické úrovně výroby jejích národních podniků, ke zvýšení jejich výrobních kapacit, rozšíření sortimentu, zkvalitnění produkce i k podstatnému růstu hospodárnosti. Během 6. pětiletky podali pracov­níci 40 přihlášek vynálezů s ekono­micky zdůvodněným přínosem ročně přes 12 mil. Kčs. V posledních letech byl jedním z nejvýznamnšjších úkolů výzkum gla­zur pro obkládačky a dlaždice. Vý­sledky již byly ověřeny v podnicích VHJ Čs. keramické závody a ( mají přinést úsporu 500 tis. GJ energie, 54 mil. Kčs na materiálových nákla­dech a snížení dovozu z kapitalistic­kých zemí ročně o 7 mil. Kčs. Na pracovišti ústavu v Rájci-Jestřebí na­vrhli linku na výrobu výlevek z tave­ného křemene, nezbytných pro kon­tinuální lití oceli, která přinese ná­rodnímu hospodářství úsporu ve výši 7 mil. a dalších 2,25 mil. Kčs na nákladech v čs. ocelárnách. -sad­robků, což by znamenalo úsporu asi 600 tis. tun ropy ročně. Aby bylo možno zpracovat co nej­větší množství vrácených olejů, je však třeba podstatně rozšířit kapaci­ty k jejich regeneraci, které jsou sou* středěny do koncernového podimku Ostrama v Ostravě a zvýšit sběr -od malospotřebitelů. -jar* Zelená pice sklizená z ploch ne­přístupných mechanizaci, mj. i z příkopů podél silnic, je důležitou součástí krmivové základny země­dělských podniků, jako každoroč­ně pomáhají zemědělcům v Fou­nících na Nymbursku pracovníci národního výboru a zaměstnanci dílen . Státní památkové péče a ochrany přírody. Foto František Tóth, CTK Poznatky z uplatňování Zlobinovy metody Důsledné uplatňování metod sovět­ského novátora Nikolaje Zlobina v podmínkách pražského stavebnictví příznivě ovlivňuje realizaci Souboru opatření v této oblasti. Plných pět let trvalo shromažďování zkušeností a ověřování v praxi, postupně se do hnutí zapojilo 12 tis. stavbařů, tj. 14,1 proč. z celkového počtu, kteří budu­jí hlavní město ČSSR. Hned zpočátku tato novátorská me­toda práce, kterou přijaly zejména brigády socialistické práce, ovlivnila proudovou výstavbu, aplikaci opako­vaných projektů, plynulost v odběra­­telsko-dodavatelských vztazích, plné využití pracovní doby a moderní tech­niky. Zkušenosti z uplatňování Zlobinovy metody práce změnily 1 organizaci a řízení v jednotlivých stavebních pod­nicích. V podmínkách pražského me­tra pracují dnes dispečeři n. p. Me­trostav a n. p. Vojenské stavby Praha přímo v podzemí, kde zařizují veške­rou manipulaci s technikou a mate­riálem, starají se o opravu zařízení atd. V n. p. Montované stavby Praha pomohla Zlobinova metoda odstranit nesoulad ve výstavbě bytů a inženýr­ských staveb. Podle potřeby přechá­zejí stavbaři na jiná pracoviště a pro­stoje jsou minimální. V n. p. Pozemní stavby Praha již 20% zaměstnanců využívá praktic­kých zkušeností sovětského novátora. Díky tomu se jim jako jediným poda­řilo splnit plán 6. pětiletky. Namísto plánovaných 12 764 bytů odevzdali 1? 872 bytových jednotek a splnili úkol na 101 °/o. Důsledná racionaliza­ce výstavby právě pomocí Zlobinovv metody umožnila v tomto podniku mj. montáž topných rozvodů v bytech zkrátit o polovinu, uspořit práci 120 topenářů a navíc 31 kg ocelových rru­­bek na jeden byt. -pet­ 6jP|aíl; J Ci Í:1HI ^ V N. P. TATRAMAT POPRAD je cí­lem rozsáhlého Inovačního programu v letech sedmé pětiletky další snižo­vání materiálu a energetické nároč­nosti výrobků. Do konce roku zde vy­robí např. prvních 40 000 nových ty­pů praček Tatramat 245.2, které bu­dou mít nižší poruchovost a jedno­dušší servis. Současně připravují mo­difikaci tohoto typu, která přinese ve výrobě značné devizové úspory. Ve druhém čtvrtletí 1982 obohatí výrobní sortiment automatická pračka TAMAT 500, která kromě tříkomorové násyp­ky a zvýšených obrátek při odstřeďo­­vání bude mít 1 úsporný program pro praní polovičního množství prádla. V N. P. JIHOČESKÉ DŘEVAŘSKÉ ZÁVODY ČESKÉ BUDĚJOVICE snížili v závěru minulé pětiletky moderni­zací výroby, novými formami práce a nahrazováním tuhých paliv dřevem množství nevyužité dřevní hmoty, kte­ré činilo v roce 1976 52 000 metrů krychlových, na 4000 metrů krychlo­vých. Rozhodující podíl na této sku­tečnosti mají pracovníci pobočného závodu v Soběslavi, Nová linka zde zaručuje 100% zpracování dřeva, te­dy roční úsporu téměř milión korun. Proti tradičnímu opracování na rá­mových pilách šetři progresivní tech­nologický způsob osminu dřevní hmo­ty, jež se dříve vyvážela na skládku. PRACOVNICI K. P. VÍTKOVICE — ŽELEZÁRNY A STROJÍRNY KLEMEN­TA GOTTWALDA chtějí v 7. pětiletce podat celkem 580 tisíc zlepšovacích návrhů a přihlásit 670 vymílezů. Vý­sledkem této tvůrčí technické aktivi­ty má být mj. snížení spotřeby o 18 tisíc tun kovů a 50 tisíc tun měrného paliva. K realizaci záměrů přispěje i řízení zlepšovatelského a vynález­covského hnutí výpočetní technikou. Tato metoda . je v podniku úspěšně uplatňována pět let a v současné do­bě umožňuje kdykoliv přesně a pře­hledně zjistit skutečný stav.

Next