Svět Hospodářství, 1983 (XXIV/79-156)

1983-07-05 / No. 79

čs. ekonomika___________ Důraz na využití pracovních míst V podnicích ústředně řízeného průmyslu se sídlem na území ČSR bylo ke konci roku 1982 soustředěno 1 055 756 pracovních míst dělníků, z toho 404 840 ~ t], 38,3 % — tvořila strojní pracovní místa, zbytek ruční pracovní místa. Z porovnání konečných stavů PM v roce 1982 a 1981 vyplývá, že v roce 1982 došlo ke sníženi celkového počtu o 0,31 %, u strojních pracovních míst o 1,2 S Příčinou poklesu stavu pracovních míst dělníků bylo zejména snížení stku z investiční výstavby (proti loňsku o 3,4 %) a relativně značným úbytkem v důsledku likvidací, které byly o 9,2 % vyšší než v předchozím roce. Z odvětvového hlediska největší po­čet pracovních míst dělníků stabilně váže strojírenství — 30,7 %, odvětví průmyslu potravin a pochutin — 9,4 proč., elektrotechnický a kovodělný průmysl1 a průmysl textilní — po 9 proč. K nejvýraznějšímu pohybu sta­vu pracovních míst došlo proti roku 1981 v odvětví průmyslu paliv — ná­růst 'o 2,3 body (stav ke konci roku 1982 byl 1 055 756 PM), v hutnictví že­leza (stav 58 971 PM) a v elektro­technickém průmyslu (stav 99 562 PM) — pokles o 1,6 bodu a v textil­­ním průmyslu — pokles o 1,3 bodu (stav 95 494 PM). Struktura pracovních míst dělníků v průmyslu ČSR z hlediska jejich roz­dělení na strojní a ruční pracovní místa zůstala v porovnání s předcho­zími lety obdobná a charakterizuje ji mírně klesající tendence v nepro­spěch strojních pracovních míst fpro­ti roku 1981 poklesl podíl strojních PM na celku o 0,4 bodu). Jednou z nejdůležitějších zásad ekonomického rozvoje pro léta 7. pě­tiletky, je využívat v maximální míře intenzivních faktorů růstu k dosažení vyšší efektivnosti výroby a zvýšení produktivity práce. V oblasti pracov­ních míst charakterizuje uplatňování této zásady ukazatel využívání pra­covních míst (především strojních pracovních míst). Využívání pracov­ních míst, představujících bezpro­střední spojení pracovní síly se zá­kladními prostředky, podstatnou mě­­rou ovlivňuje využívání materiálně technické základny a efektivnost vy. naložených investičních prostředků. Přestože v posledních letech do­šlo ve využívání pracovních míst k určitému zlepšení a příznivěji se vy. víjela i relace mezi počtem dělníků ' a počtem dělnických pracovních míst v průmyslu (v roce 1980 připadalo na 1 tis. PM 1237 dělníků, v roce 1981 1244 a v roce 1962 1255 délnikú),~Ižě~ 'konstatovat, že stupeň využívání pra­covních míst v průmyslu ČSR stále ještě neodpovídá potřebám dynamic­kého rozvoje ekonomiky. Tuto skutečnost dokumentují např. údaje o využívání použitelného časo­vého fondu strojních pracovních míst v provozech s přetržitým procesem výroby (což jsou provozy, v nichž charakter používané technologie do­voluje, aby převážná část strojů a za­řízení byla v činnosti méně než 24 hodin), ve kterých je soustředěna podstatná část strojních pracovních míst dělníků v průmyslu ČSR — 357 923, tj. 88,4 % strojních PM ze všech průmyslových provozů. Vzhle. dem k tomu, že využívání pracovních míst v provozech s přetržitým proce­sem výroby úzce souvisí především s využíváním 2. směny, měla na dosa­žené využití strojních PM silný vliv i dosažená úroveň směnností vyjádře­ná koeficientem směnnosti (teoretic­ky dosažitelná hodnota koeficientu ve dvousměnných provozech = 2,0). Použitelný časový fond strojních pracovních míst v přetržitých provo­zech ve všech ústředně řízených prů­myslových podnicích na území ČSR byl v roce 1982 v průměru využíván na 63,0 %. průměrný koeficient směn, nostl byl 1,396, Hodnoty obou ukaza­telů jsou však značně diferencované v jednotlivých průmyslových od-vět. vích. Nejvyšší úrovně dosáhly v prů­myslu paliv (využití 101,2%, koefi­cient směnnosti 1,743), v energetic­kém průmyslu (83,7%, 1,632), che­mickém a gumárensko-osinkovém prů­myslu (73,5 %, 1,550). Situace se pro­ti předchozím letům zlepšila i v klí­čovém průmyslovém odvětví —, stro­jírenství (63,6%, 1,389). K poklesu ve využívání strojních pracovních míst došlo naproti tomu v konfekčním prů­myslu (49,8%, 1.282) a v kožedělném průmyslu (38,6%, 1,245). Klesající tendence v úrovni obou ukazatelů v porovnání s předchozími roky je pa­trná také v odvětví průmyslu papíru a celulózy a v průmyslu stavebních hmot. Závěrem lze říci,, že závažnou a dlouhodobou příčinou nízkého využí­vání pracovních míst a jimi podminěT ných pracovních příležitostí dělníků v průmyslu ČSR zůstávají přetrvává^ jící nedostatky plynoucí z nesladil nosti reprodukce základních prostřed­ků s reprodukcí pracovních sil. Ten­to nesoulad, který se navenek pro­­jevuje jako nedostatek pracovních sil. ie ve skutečnosti — vzhledem k dosa­ženému stupni ekonomické aktivity obyvatelstva — nadbytkem pracovních příležitostí, jako důsledku rozsahu a technické úrovně základních pro­středků. Ing. NADĚŽDA MAVROVOVÄ, PšO Náročně ve výrobě - efektivně ve vývozu merční práce zahraničního obchodu. Na úseku organizace vývozu investičních celků nejde pouze o výrobní problematiku, ale zejména a specificky u dodá­vek investičních celků vystupuje do popředí celá škála inženýrsko-kompletač­­ních otázek. V podmínkách těžkého strojírenství je řeší speciální organizační útvary vyšších dodavatelů u nejvýznamnějších VHJ, jako jsou koncern Skoda Plzeň, trust Chepos Brno, o. p. ČKD Praha, koncern Vítkovice Ostrava a Sigma Olomouc. Stále složitější podmínky na zahraničních trzích nás nutí ke kritič­tějšímu pohledu na dosavadní teehnicko-inženýrskou a dodavatelsko-obchodní úroveň činnosti těchto útvarů (hlavních a finálních dodavatelů). Je nesporné, že v této činnosti zůstává ješlě mnoho k zlepšení, k zavedení a dořešení. Pokud jde o otázku dosahování vysoké technickoekonomické úrovně vyvá­žených investičních celků, je třeba si uvědomit, že jejich základní charakte­ristikou je svým způsobem unikátní povaha každé této zahraničně obchodní operace. Dodávané technologické zařízení musí splňovat specifické požadavky zahraničního zákazníka, což znamená zpracovat individuální projekt a průběž­ně inovovat příslušná zařízení. V podmínkách malé, i když vysoce průmyslové vyspělé země jako je Československo, nelze ve všech případech zabezpečit požadované druhy technologie. Zejména tehdy, nejsou-li zabezpečovány těž­kým strojírenstvím pro čs. vnitřní potřebu. Potom je nutno přistupovat k ná­kupu příslušných pasivních licencí nebo inženýrských služeb. Povaha a prů­běh inovací u technologických souborů a částí investičních celků je samozřej­mě dlouhodobější a jejich realizační výstupy nemusí být vždy v časovém sou­ladu s požadovanými dodacími lhůtami konkrétního vývozu investičního cel­ku. I toto úskalí je možno řešit a překonat účelně volenou spoluprací s vybra­nými zahraničními firmami. Dosavadní praxe našich hlavních dodavatelů a partnerských organizací zahraničního obchodu svědčí o tom, že je to schůd­ná cesta. Přestože lze obecně říci, že u každého vyváženého investičního celku je ví­ce nebo méně prováděna inovace dodávaného technologického zařízení, nelze se s tím do budoucna spokojit, neboť jde o to, aby tyto inovace byly realizo­vány rychleji a přinášely podstatně výraznější zvýšení technickoekonomické úrovně čs. dodávek investičních celků do zahraničí. Jedině tak bude možno v úzké spolupráci čs. zahraničního obchodu a výroby zabezpečovat kvantita­tivní a kvalitativní úkoly vyplývající z koncepce a záměrů čs. vnějších eko­nomických vztahů. Ing. VLADIMÍR FORMAN, FMHTS Sklizeň travin a víceletých pícnin na senát zahájili v těchto dnech pracovníci jZD v lilovém u Prahy. Na senát letos posečou 450 ha travin a 150 ha jetele. Vzájemně výhodná spolupráce Úspěšný průběh mezinárodního chemického veletrhu Incheba 83 K rozvoji mírové hospodářské spolupráce významně přispěl meziná­rodní chemický veletrh Incheba ’83, který skončil 1. července v Bra­tislavě. Stal se místem setkání partnerů jak ze socialistických států, tak nesocialistických zemí. Letošní účast Sovětského svazu na tomto veletrhu podtrhla především prohlubující se dělbu práce se so­cialistickými zeměmi. V minulé pě­tiletce např. začal pracovat velký dře­vařský objekt Usť-iliínská celulózka, kterou postavili na Sibiři společně odborníci ze šestí socialistických ze­mí. V této pětiletce ČSSR, Kuba, NDR, PLR a SSSR zahájily výstavbu závo­du na výrobu krmného droždí v bělo­ruském městě Mozyr. Rada dohod, které SSSR uzavřel s BLR, ČSSR, MLR a RSR, předpo­kládá společné využívání sovětských surovinových a energetických zdrojů za dodávky energeticky méně nároč­­ných výrobků, jako jsou barvy, laky, bělicí látky apod. SSSR bude dodá­vat průmyslová hnojiva, polyetylén a metanol. K prohlubování vzájemné spoluprá­ce mezi socialistickými státy přispí­vá i stálá komise RVHP pro chemie, ký průmysl. Spolupráce v chemickém průmyslu mezi Bulharskem a Československem se úspěšně rozvíjí na základě smluv o specializaci ve výrobě přípravků k ochraně rostlin, pomocných příprav­ků pro textilní průmysl, dále ve vý­robě organických barviv a ve farma­ceutickém průmyslu. Dobře například pokračuje spolupráce mezi CHZJD Bratislava a bulharským podnikem Sviloza Svištov ve výrobě chemic­kých vláken, a to zejména výměnou technologií, odborníků apod. Maďarský chemický průmysl se představil na Inchebě výrobky spo­třební chemie, základní a zpracova­telské chemie, farmacie, i přístroji a zařízeními pro chemický průmysl. Širokým sortimentem byla zastoupe­na i maďarská výrobní a zemědělská družstva. Např. výrobní družstvo (VD) Ferrokémie nabízelo lepidla na bázi PVC, VD Polikor disperzní laky, krys­talická lepidlaf VD Univerzál rozpra­šovače pro sociální zařízení a teku­tá mýdla, VD Metakémie např. avi­vážni přípravky na textilie a VD Me.­­dikémie prostředky k čištění skel a autokosmetiku. Přibližně 2,4 mld Rb představuje hodnota zboží, které si vzájemně do­dají letos ČSSR a NDR. Velké zastou­pení v těchto dodavkách mají ehe. mioké výrobky; na letošní Inchebě představili naši obchodní partneři z NDR především výsledky kooperace s čs. výrobci v oblasti olefínové che­mie, v produkci syntetických vláken, přípravků k ochraně rostlin, silikonů a laboratorních přístrojů. Např. ve spolupráci se Slovenou Žilina, která se podílela na vývoji barevných od­stínů, začali v chemickém kombiná­tu Premnitz vyrábět speciální druh PAN vláken Wolpryla na koberce. Jsou to vlákna hrubého typu s 85% obsahem akrylnitrylu. V současné do­­vě je produkují v osmi barevných odstínech. Zvyšování obsahu rostlinných pří pravků, které z velké části nahrazu­jí i konzervační umělé látky, je cha­rakteristickým trendem ve výrobě kosmetiky PLR. Firma Pollena jako první v zemích RVHP začala vyrábět sérii přípravků na alergickou a zvláště citlivou pleť a pokožku. Jsou výsledkem dlouholetých klinicko-der­­matologických výzkumů, zaměřených na zkoumání dráždivých a alergic­kých vlastností. Co si přečtete v publikacích ČTK HOSPODÁŘSKÉ INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ C. 26 pfináSeji úvodem druhou část přehledu o výsledcích mnohostranné vědeckotech­nické spolupráce zemí RVHP. Sovětské ekonomice jsou věnovány dva materiá­ly, první pojednává o finančních ná­strojích v soustavě řízení, druhý cha­rakterizuje Centrální ekonomickou ob­last SSSR. V rubrice socialistických ze­mí je dále uveřejněn výtah z projevu T. Zlvkova na celostátní poradě o otáz­kách kvality a článek o smluvních vzta­zích v jugoslávské ekonomice. Vývojem v kapitalistických státech se zabývaií příspěvky o vlivu moderní techniky a technologie na americké hospodářství, vyhlídkách britské ekonomiky podle pro­gnózy OECD, „obchodní válce“ mezí USA a západní Evropou i ve zbrojním průmyslu atd. Závěrečný příspěvek po­jednává o zahraničním zadlužení Brazí­lie. 2 SVěf července 1983 hospodářství Hlavní směry činnosti ČSVTS Ostřední rada Československé vě­deckotechnické společnosti projednala koncem června v Praze úkoly, které pro ČSVTS vyplývají z 8. zasedání OV KSČ. Jednání vytyčilo hlavní smě­ry činnosti a zdůraznilo potřebu bez­prostřední orientace vědců a tech­niků na popularizaci, objasňování a uskutečňování národohospodářské po­litiky KSČ. V politickoodborné činnosti bude ČSVTS nadále prohlubovat svou pod­poru rozvoji a intenzifikaci naší eko­nomiky. Její členové se budou ak­tivně podílet na zajišťování deseti komplexních cílových programů, mj. na programu pro výzkum, vývoj a vy­užití mikroelektroniky a elektro­niky, pro rozvoj zemědělství a výživy, výrobu a využití průmyslových ro­botů a manipulátorů apod. Čs. vědec­kotechnická společnost dále zvýší svou účast při zdokonalování před­výrobních činností. Zaměří se přitom na práci a postavení konstruktérů. V součinnosti s ROH zintenzívni své působení ve vynálezcovství a zlepšo­­vatelství a bude rozšiřovat osvědčená formy zvyšování odborné kvalifikace pracujících. V mezinárodních stycích bude Čs. vědeckotechnická společnost dále roz­víjet spolupráci se socialistickými ze­měmi s hlavním zřetelem na podporu plnění komplexního programu socia­listické ekonomické integrace. Z kon­krétních akcí je možno jmenovat např. přípravu dohody mezi ČSVTS a Vě­deckotechnickými společnostmi SSSR na podporu výstavby čtvrté vělve ply­novodu Sojuz. • jar­ nás kom entá ŕ Z e závěrů XVI. sjezdu KSČ a úkolů 7. pětiletky vyplynulo na úseku vývozu investičních celků kromě požadavků týkajících se výraznějšího prosazení na trzích nesocialistických zemí a zabezpečení závazků vyplývajících z dlou­hodobých obchodních dohod sé socialistickými státy, také se vyrovnat ve všech směrech s konkurencí zahraničních firem. To se samozřejmě a především tý­ká toho, aby čs. investiční celky určené pro vývoz byly konkurenceschopné svými technickoekonomickými parametry. Také nedávné 8. zasedání ÜV KSČ podtrhlo zásadní význam zabezpečování vědeckotechnického rozvoje jako zá­kladní podmínky pro další intenzívní rozvoj čs. ekonomiky. Vysoká technická úroveň dodávek investičních celků je jedním ze základ­ních předpokladů k dosažení efektivnosti jejich vývozu do obou hlavních te­ritoriálních oblastí. Je si třeba uvědomit, že jde o celý široký komplex proble­matiky, neboť investiční celky patří mezi nejsložitější druh strojírenské výro­by a vývozu. Jejich vnitřní struktura totiž zahrnuje nejen vlastní stroje a tech­nologická zařízení, ale také projekty, montážní práce, technickou pomoc, v řa­dě případů i zabezpečování stavební části a konečně i tzv. nehmotné dodávky, do kterých patří aktivní licence, výrobní a technologické know-how apod. Ve svém souhrnu kladou tyto aspekty vysoké nároky na technickou, ekonomickou a organizační vyspělost nejen výrobce a dodavatele jako organizace, ale v pod­statě celé dodavatelské země. Je proto zcela na místě položit si otázku, jak v našich podmínkách a ve srovnání se zahraničím zabezpečujeme, případně přistupujeme k řešení všech aktuálních otázek k dosažení žádoucí vysoké technické úrovně dodávek inves­tičních celků na vývoz. Nezbytným obecným předpokladem je tak vnitřní sladěnost v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, tak i pružnost ko­ Vyhlídky sklizně ovoce a zeleniny Podle odhadu bude letošní úroda jahod, angreštu, rybízu a třešní asi o 4 až 6 % vyšší než loni, u jablek se zatím předpokládá asi o 10 % nižší. Prodej meruněk a broskví (zahrnující i dovoz) bude zvýšen o 30 a 5 % (ve srovnání s rokem 1982). Rovněž se letos počítá s vyšší úrodou paprik, rajčat a hláv­kového salátu. Tyto a další informace uvedli zástupci ministerstva vnitra ČSR, ministerstva obchodu ČSR, ministerstva zemědělství a výživy ČSR a Českého svazu spotřebních družstev na tiskové besedě, která se konala 23. 6. 1983 v Praze. Vykupovat ovoce a zeleninu bude letos 5704 nákupních středisek, z to­ho 4479 Českého svazu spotřebních družstev, což je o 70 více proti loň­sku. Nebudou se však letos vykupovat padaná letní jablka a hrušky. Zvýší se spotřeba ovoce a zeleniny v podni­cích veřejného stravování. Zabezpeču­jí se podmínky oro lepší zásobování obyvatel než tomu bylo v minulém roce. Zvláštní pozornost bude věnována smluvním vztahům mezi pěstiteli a zpracovatelskými podniky. Lihovary, konzervárny, lisovny a další závody již zahájily třísměnný provoz 1 o so­botách a nedělích. Letos se také očekává zvýšení spo­třeby ovoce a zeleniny na 1 obyva­tele, která loni činila 52 a 66 kg. Ze socialistických zemí se doveze více některých druhů ovoce (zvláště jab­lek, meruněk a broskví) i zeleniny. Budeme mít i více zemědělských pro­duktů pro vývoz do zahraničí. Pro zabezpečení plynulého průběhu letošní sklizně je však nezbytná do­statečná odpovědnost a pracovní ká­zeň všech Dracovníků na jednotlivých úsecích celého zemědělsko-potravinář­­ského komplexu. -še­ Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Česká národní rada na svém zasedá­ní 27. a 28. června projednala a Jed­nomyslné přijala vládní návrh usnese­ní, kterým schválila státní závěrečný účet CSR za rok 1982. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 138 025 mil. Kčs, vý­daje činily 138 005 mil. Kčs. Státní íoz­­počet skončil přebytkem 20 mil. Kčs. Rozpočtová i finanční ipolitika v roce 1982 odpovídajícím způsobem reagovala na složitý vývoj ekonomiky a aktivně napomáhala prosazovat rozhodující zá­měry. Jako velmi pozitivní je třeba hodnotit, že byla plně zajištěna vyrov­nanost rozpočtu. I když představuje ten dílčí součást celkové ekonomické rov­nováhy, byla docílena především růs­tem vlastních příjmů rozpočtu a niko­li neplněním Jeho výdajové stránky. Projevily se ale dopady nedostatečně důrazného a iychlého prosazování pro­cesu Intenzifikace naší ekonomiky za­loženého na rozhodujícím působení i ě­­dy a techniky v praxi, i pomalého zvy­šování efektivnosti a kvality veškeré naší práce. Všechny výbory ČNR pro­jednaly výsledky hospodaření za rok 1982 u přikázaných kapitol státního roz­počtu. Vesměs ocenily pozitivní výsled­ky, kterých resorty v loňském roce do­sáhly ve vlastním finančním hospodaře­ní a při naplňování úkolů hospodár­nosti na 7. pětiletku. Zároveň však kri­ticky věcně poukázaly na nedostatky v plnění plánovaných úkolů i některých závěrů finanční politiky v oblasti řídí­cí působnosti Jednotlivých resortů. V loňském roce se ukázala slabina v ;om, že jsme nedokázali potřebným způsobem vytvořit podmínky pro sjednocení pod­nikových a celospolečenských hledisek na efektivnost. Tím směrem orientují pozornost odpovědných pracovníků, ale 1 poslanců přijatá usnesení výborů ČNR. Dále se poslanci ČNR zabývali zprávou vlády ČSR o plnění úkolů rozvoje hl. města Prahy v letech 6. a 7. pětiletky. V závěrečném usnesení k této proble­matice se konstatuje, že péčí Komunis­tické strany Československa bylo' zejmé­na po jejím XVI. sjezdu dosaženo v roz­voji Prahy významných úspěchů. Dů­sledné, urychlené a komplexní řešení přetrvávajících problémů však vyžaduje zvýšit náročnost a odpovědnost za úro­veň řídící, koordinační a kontrolní funkce Národního výboru hl. m. Prahy, obvodních a m'stních národních výbo­rů v těsné součinnosti se všemi ústřed­ními orgány ČSSR a ČSR, s hospodář­skými a společenskými organizacemi.

Next