Svět Hospodářství, 1983 (XXIV/79-156)
1983-07-05 / No. 79
čs. ekonomika___________ Důraz na využití pracovních míst V podnicích ústředně řízeného průmyslu se sídlem na území ČSR bylo ke konci roku 1982 soustředěno 1 055 756 pracovních míst dělníků, z toho 404 840 ~ t], 38,3 % — tvořila strojní pracovní místa, zbytek ruční pracovní místa. Z porovnání konečných stavů PM v roce 1982 a 1981 vyplývá, že v roce 1982 došlo ke sníženi celkového počtu o 0,31 %, u strojních pracovních míst o 1,2 S Příčinou poklesu stavu pracovních míst dělníků bylo zejména snížení stku z investiční výstavby (proti loňsku o 3,4 %) a relativně značným úbytkem v důsledku likvidací, které byly o 9,2 % vyšší než v předchozím roce. Z odvětvového hlediska největší počet pracovních míst dělníků stabilně váže strojírenství — 30,7 %, odvětví průmyslu potravin a pochutin — 9,4 proč., elektrotechnický a kovodělný průmysl1 a průmysl textilní — po 9 proč. K nejvýraznějšímu pohybu stavu pracovních míst došlo proti roku 1981 v odvětví průmyslu paliv — nárůst 'o 2,3 body (stav ke konci roku 1982 byl 1 055 756 PM), v hutnictví železa (stav 58 971 PM) a v elektrotechnickém průmyslu (stav 99 562 PM) — pokles o 1,6 bodu a v textilním průmyslu — pokles o 1,3 bodu (stav 95 494 PM). Struktura pracovních míst dělníků v průmyslu ČSR z hlediska jejich rozdělení na strojní a ruční pracovní místa zůstala v porovnání s předchozími lety obdobná a charakterizuje ji mírně klesající tendence v neprospěch strojních pracovních míst fproti roku 1981 poklesl podíl strojních PM na celku o 0,4 bodu). Jednou z nejdůležitějších zásad ekonomického rozvoje pro léta 7. pětiletky, je využívat v maximální míře intenzivních faktorů růstu k dosažení vyšší efektivnosti výroby a zvýšení produktivity práce. V oblasti pracovních míst charakterizuje uplatňování této zásady ukazatel využívání pracovních míst (především strojních pracovních míst). Využívání pracovních míst, představujících bezprostřední spojení pracovní síly se základními prostředky, podstatnou měrou ovlivňuje využívání materiálně technické základny a efektivnost vy. naložených investičních prostředků. Přestože v posledních letech došlo ve využívání pracovních míst k určitému zlepšení a příznivěji se vy. víjela i relace mezi počtem dělníků ' a počtem dělnických pracovních míst v průmyslu (v roce 1980 připadalo na 1 tis. PM 1237 dělníků, v roce 1981 1244 a v roce 1962 1255 délnikú),~Ižě~ 'konstatovat, že stupeň využívání pracovních míst v průmyslu ČSR stále ještě neodpovídá potřebám dynamického rozvoje ekonomiky. Tuto skutečnost dokumentují např. údaje o využívání použitelného časového fondu strojních pracovních míst v provozech s přetržitým procesem výroby (což jsou provozy, v nichž charakter používané technologie dovoluje, aby převážná část strojů a zařízení byla v činnosti méně než 24 hodin), ve kterých je soustředěna podstatná část strojních pracovních míst dělníků v průmyslu ČSR — 357 923, tj. 88,4 % strojních PM ze všech průmyslových provozů. Vzhle. dem k tomu, že využívání pracovních míst v provozech s přetržitým procesem výroby úzce souvisí především s využíváním 2. směny, měla na dosažené využití strojních PM silný vliv i dosažená úroveň směnností vyjádřená koeficientem směnnosti (teoreticky dosažitelná hodnota koeficientu ve dvousměnných provozech = 2,0). Použitelný časový fond strojních pracovních míst v přetržitých provozech ve všech ústředně řízených průmyslových podnicích na území ČSR byl v roce 1982 v průměru využíván na 63,0 %. průměrný koeficient směn, nostl byl 1,396, Hodnoty obou ukazatelů jsou však značně diferencované v jednotlivých průmyslových od-vět. vích. Nejvyšší úrovně dosáhly v průmyslu paliv (využití 101,2%, koeficient směnnosti 1,743), v energetickém průmyslu (83,7%, 1,632), chemickém a gumárensko-osinkovém průmyslu (73,5 %, 1,550). Situace se proti předchozím letům zlepšila i v klíčovém průmyslovém odvětví —, strojírenství (63,6%, 1,389). K poklesu ve využívání strojních pracovních míst došlo naproti tomu v konfekčním průmyslu (49,8%, 1.282) a v kožedělném průmyslu (38,6%, 1,245). Klesající tendence v úrovni obou ukazatelů v porovnání s předchozími roky je patrná také v odvětví průmyslu papíru a celulózy a v průmyslu stavebních hmot. Závěrem lze říci,, že závažnou a dlouhodobou příčinou nízkého využívání pracovních míst a jimi podminěT ných pracovních příležitostí dělníků v průmyslu ČSR zůstávají přetrvává^ jící nedostatky plynoucí z nesladil nosti reprodukce základních prostředků s reprodukcí pracovních sil. Tento nesoulad, který se navenek projevuje jako nedostatek pracovních sil. ie ve skutečnosti — vzhledem k dosaženému stupni ekonomické aktivity obyvatelstva — nadbytkem pracovních příležitostí, jako důsledku rozsahu a technické úrovně základních prostředků. Ing. NADĚŽDA MAVROVOVÄ, PšO Náročně ve výrobě - efektivně ve vývozu merční práce zahraničního obchodu. Na úseku organizace vývozu investičních celků nejde pouze o výrobní problematiku, ale zejména a specificky u dodávek investičních celků vystupuje do popředí celá škála inženýrsko-kompletačních otázek. V podmínkách těžkého strojírenství je řeší speciální organizační útvary vyšších dodavatelů u nejvýznamnějších VHJ, jako jsou koncern Skoda Plzeň, trust Chepos Brno, o. p. ČKD Praha, koncern Vítkovice Ostrava a Sigma Olomouc. Stále složitější podmínky na zahraničních trzích nás nutí ke kritičtějšímu pohledu na dosavadní teehnicko-inženýrskou a dodavatelsko-obchodní úroveň činnosti těchto útvarů (hlavních a finálních dodavatelů). Je nesporné, že v této činnosti zůstává ješlě mnoho k zlepšení, k zavedení a dořešení. Pokud jde o otázku dosahování vysoké technickoekonomické úrovně vyvážených investičních celků, je třeba si uvědomit, že jejich základní charakteristikou je svým způsobem unikátní povaha každé této zahraničně obchodní operace. Dodávané technologické zařízení musí splňovat specifické požadavky zahraničního zákazníka, což znamená zpracovat individuální projekt a průběžně inovovat příslušná zařízení. V podmínkách malé, i když vysoce průmyslové vyspělé země jako je Československo, nelze ve všech případech zabezpečit požadované druhy technologie. Zejména tehdy, nejsou-li zabezpečovány těžkým strojírenstvím pro čs. vnitřní potřebu. Potom je nutno přistupovat k nákupu příslušných pasivních licencí nebo inženýrských služeb. Povaha a průběh inovací u technologických souborů a částí investičních celků je samozřejmě dlouhodobější a jejich realizační výstupy nemusí být vždy v časovém souladu s požadovanými dodacími lhůtami konkrétního vývozu investičního celku. I toto úskalí je možno řešit a překonat účelně volenou spoluprací s vybranými zahraničními firmami. Dosavadní praxe našich hlavních dodavatelů a partnerských organizací zahraničního obchodu svědčí o tom, že je to schůdná cesta. Přestože lze obecně říci, že u každého vyváženého investičního celku je více nebo méně prováděna inovace dodávaného technologického zařízení, nelze se s tím do budoucna spokojit, neboť jde o to, aby tyto inovace byly realizovány rychleji a přinášely podstatně výraznější zvýšení technickoekonomické úrovně čs. dodávek investičních celků do zahraničí. Jedině tak bude možno v úzké spolupráci čs. zahraničního obchodu a výroby zabezpečovat kvantitativní a kvalitativní úkoly vyplývající z koncepce a záměrů čs. vnějších ekonomických vztahů. Ing. VLADIMÍR FORMAN, FMHTS Sklizeň travin a víceletých pícnin na senát zahájili v těchto dnech pracovníci jZD v lilovém u Prahy. Na senát letos posečou 450 ha travin a 150 ha jetele. Vzájemně výhodná spolupráce Úspěšný průběh mezinárodního chemického veletrhu Incheba 83 K rozvoji mírové hospodářské spolupráce významně přispěl mezinárodní chemický veletrh Incheba ’83, který skončil 1. července v Bratislavě. Stal se místem setkání partnerů jak ze socialistických států, tak nesocialistických zemí. Letošní účast Sovětského svazu na tomto veletrhu podtrhla především prohlubující se dělbu práce se socialistickými zeměmi. V minulé pětiletce např. začal pracovat velký dřevařský objekt Usť-iliínská celulózka, kterou postavili na Sibiři společně odborníci ze šestí socialistických zemí. V této pětiletce ČSSR, Kuba, NDR, PLR a SSSR zahájily výstavbu závodu na výrobu krmného droždí v běloruském městě Mozyr. Rada dohod, které SSSR uzavřel s BLR, ČSSR, MLR a RSR, předpokládá společné využívání sovětských surovinových a energetických zdrojů za dodávky energeticky méně náročných výrobků, jako jsou barvy, laky, bělicí látky apod. SSSR bude dodávat průmyslová hnojiva, polyetylén a metanol. K prohlubování vzájemné spolupráce mezi socialistickými státy přispívá i stálá komise RVHP pro chemie, ký průmysl. Spolupráce v chemickém průmyslu mezi Bulharskem a Československem se úspěšně rozvíjí na základě smluv o specializaci ve výrobě přípravků k ochraně rostlin, pomocných přípravků pro textilní průmysl, dále ve výrobě organických barviv a ve farmaceutickém průmyslu. Dobře například pokračuje spolupráce mezi CHZJD Bratislava a bulharským podnikem Sviloza Svištov ve výrobě chemických vláken, a to zejména výměnou technologií, odborníků apod. Maďarský chemický průmysl se představil na Inchebě výrobky spotřební chemie, základní a zpracovatelské chemie, farmacie, i přístroji a zařízeními pro chemický průmysl. Širokým sortimentem byla zastoupena i maďarská výrobní a zemědělská družstva. Např. výrobní družstvo (VD) Ferrokémie nabízelo lepidla na bázi PVC, VD Polikor disperzní laky, krystalická lepidlaf VD Univerzál rozprašovače pro sociální zařízení a tekutá mýdla, VD Metakémie např. avivážni přípravky na textilie a VD Me.dikémie prostředky k čištění skel a autokosmetiku. Přibližně 2,4 mld Rb představuje hodnota zboží, které si vzájemně dodají letos ČSSR a NDR. Velké zastoupení v těchto dodavkách mají ehe. mioké výrobky; na letošní Inchebě představili naši obchodní partneři z NDR především výsledky kooperace s čs. výrobci v oblasti olefínové chemie, v produkci syntetických vláken, přípravků k ochraně rostlin, silikonů a laboratorních přístrojů. Např. ve spolupráci se Slovenou Žilina, která se podílela na vývoji barevných odstínů, začali v chemickém kombinátu Premnitz vyrábět speciální druh PAN vláken Wolpryla na koberce. Jsou to vlákna hrubého typu s 85% obsahem akrylnitrylu. V současné dově je produkují v osmi barevných odstínech. Zvyšování obsahu rostlinných pří pravků, které z velké části nahrazují i konzervační umělé látky, je charakteristickým trendem ve výrobě kosmetiky PLR. Firma Pollena jako první v zemích RVHP začala vyrábět sérii přípravků na alergickou a zvláště citlivou pleť a pokožku. Jsou výsledkem dlouholetých klinicko-dermatologických výzkumů, zaměřených na zkoumání dráždivých a alergických vlastností. Co si přečtete v publikacích ČTK HOSPODÁŘSKÉ INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ C. 26 pfináSeji úvodem druhou část přehledu o výsledcích mnohostranné vědeckotechnické spolupráce zemí RVHP. Sovětské ekonomice jsou věnovány dva materiály, první pojednává o finančních nástrojích v soustavě řízení, druhý charakterizuje Centrální ekonomickou oblast SSSR. V rubrice socialistických zemí je dále uveřejněn výtah z projevu T. Zlvkova na celostátní poradě o otázkách kvality a článek o smluvních vztazích v jugoslávské ekonomice. Vývojem v kapitalistických státech se zabývaií příspěvky o vlivu moderní techniky a technologie na americké hospodářství, vyhlídkách britské ekonomiky podle prognózy OECD, „obchodní válce“ mezí USA a západní Evropou i ve zbrojním průmyslu atd. Závěrečný příspěvek pojednává o zahraničním zadlužení Brazílie. 2 SVěf července 1983 hospodářství Hlavní směry činnosti ČSVTS Ostřední rada Československé vědeckotechnické společnosti projednala koncem června v Praze úkoly, které pro ČSVTS vyplývají z 8. zasedání OV KSČ. Jednání vytyčilo hlavní směry činnosti a zdůraznilo potřebu bezprostřední orientace vědců a techniků na popularizaci, objasňování a uskutečňování národohospodářské politiky KSČ. V politickoodborné činnosti bude ČSVTS nadále prohlubovat svou podporu rozvoji a intenzifikaci naší ekonomiky. Její členové se budou aktivně podílet na zajišťování deseti komplexních cílových programů, mj. na programu pro výzkum, vývoj a využití mikroelektroniky a elektroniky, pro rozvoj zemědělství a výživy, výrobu a využití průmyslových robotů a manipulátorů apod. Čs. vědeckotechnická společnost dále zvýší svou účast při zdokonalování předvýrobních činností. Zaměří se přitom na práci a postavení konstruktérů. V součinnosti s ROH zintenzívni své působení ve vynálezcovství a zlepšovatelství a bude rozšiřovat osvědčená formy zvyšování odborné kvalifikace pracujících. V mezinárodních stycích bude Čs. vědeckotechnická společnost dále rozvíjet spolupráci se socialistickými zeměmi s hlavním zřetelem na podporu plnění komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Z konkrétních akcí je možno jmenovat např. přípravu dohody mezi ČSVTS a Vědeckotechnickými společnostmi SSSR na podporu výstavby čtvrté vělve plynovodu Sojuz. • jar nás kom entá ŕ Z e závěrů XVI. sjezdu KSČ a úkolů 7. pětiletky vyplynulo na úseku vývozu investičních celků kromě požadavků týkajících se výraznějšího prosazení na trzích nesocialistických zemí a zabezpečení závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod sé socialistickými státy, také se vyrovnat ve všech směrech s konkurencí zahraničních firem. To se samozřejmě a především týká toho, aby čs. investiční celky určené pro vývoz byly konkurenceschopné svými technickoekonomickými parametry. Také nedávné 8. zasedání ÜV KSČ podtrhlo zásadní význam zabezpečování vědeckotechnického rozvoje jako základní podmínky pro další intenzívní rozvoj čs. ekonomiky. Vysoká technická úroveň dodávek investičních celků je jedním ze základních předpokladů k dosažení efektivnosti jejich vývozu do obou hlavních teritoriálních oblastí. Je si třeba uvědomit, že jde o celý široký komplex problematiky, neboť investiční celky patří mezi nejsložitější druh strojírenské výroby a vývozu. Jejich vnitřní struktura totiž zahrnuje nejen vlastní stroje a technologická zařízení, ale také projekty, montážní práce, technickou pomoc, v řadě případů i zabezpečování stavební části a konečně i tzv. nehmotné dodávky, do kterých patří aktivní licence, výrobní a technologické know-how apod. Ve svém souhrnu kladou tyto aspekty vysoké nároky na technickou, ekonomickou a organizační vyspělost nejen výrobce a dodavatele jako organizace, ale v podstatě celé dodavatelské země. Je proto zcela na místě položit si otázku, jak v našich podmínkách a ve srovnání se zahraničím zabezpečujeme, případně přistupujeme k řešení všech aktuálních otázek k dosažení žádoucí vysoké technické úrovně dodávek investičních celků na vývoz. Nezbytným obecným předpokladem je tak vnitřní sladěnost v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, tak i pružnost ko Vyhlídky sklizně ovoce a zeleniny Podle odhadu bude letošní úroda jahod, angreštu, rybízu a třešní asi o 4 až 6 % vyšší než loni, u jablek se zatím předpokládá asi o 10 % nižší. Prodej meruněk a broskví (zahrnující i dovoz) bude zvýšen o 30 a 5 % (ve srovnání s rokem 1982). Rovněž se letos počítá s vyšší úrodou paprik, rajčat a hlávkového salátu. Tyto a další informace uvedli zástupci ministerstva vnitra ČSR, ministerstva obchodu ČSR, ministerstva zemědělství a výživy ČSR a Českého svazu spotřebních družstev na tiskové besedě, která se konala 23. 6. 1983 v Praze. Vykupovat ovoce a zeleninu bude letos 5704 nákupních středisek, z toho 4479 Českého svazu spotřebních družstev, což je o 70 více proti loňsku. Nebudou se však letos vykupovat padaná letní jablka a hrušky. Zvýší se spotřeba ovoce a zeleniny v podnicích veřejného stravování. Zabezpečují se podmínky oro lepší zásobování obyvatel než tomu bylo v minulém roce. Zvláštní pozornost bude věnována smluvním vztahům mezi pěstiteli a zpracovatelskými podniky. Lihovary, konzervárny, lisovny a další závody již zahájily třísměnný provoz 1 o sobotách a nedělích. Letos se také očekává zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny na 1 obyvatele, která loni činila 52 a 66 kg. Ze socialistických zemí se doveze více některých druhů ovoce (zvláště jablek, meruněk a broskví) i zeleniny. Budeme mít i více zemědělských produktů pro vývoz do zahraničí. Pro zabezpečení plynulého průběhu letošní sklizně je však nezbytná dostatečná odpovědnost a pracovní kázeň všech Dracovníků na jednotlivých úsecích celého zemědělsko-potravinářského komplexu. -še Z ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ Česká národní rada na svém zasedání 27. a 28. června projednala a Jednomyslné přijala vládní návrh usnesení, kterým schválila státní závěrečný účet CSR za rok 1982. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 138 025 mil. Kčs, výdaje činily 138 005 mil. Kčs. Státní íozpočet skončil přebytkem 20 mil. Kčs. Rozpočtová i finanční ipolitika v roce 1982 odpovídajícím způsobem reagovala na složitý vývoj ekonomiky a aktivně napomáhala prosazovat rozhodující záměry. Jako velmi pozitivní je třeba hodnotit, že byla plně zajištěna vyrovnanost rozpočtu. I když představuje ten dílčí součást celkové ekonomické rovnováhy, byla docílena především růstem vlastních příjmů rozpočtu a nikoli neplněním Jeho výdajové stránky. Projevily se ale dopady nedostatečně důrazného a iychlého prosazování procesu Intenzifikace naší ekonomiky založeného na rozhodujícím působení i ědy a techniky v praxi, i pomalého zvyšování efektivnosti a kvality veškeré naší práce. Všechny výbory ČNR projednaly výsledky hospodaření za rok 1982 u přikázaných kapitol státního rozpočtu. Vesměs ocenily pozitivní výsledky, kterých resorty v loňském roce dosáhly ve vlastním finančním hospodaření a při naplňování úkolů hospodárnosti na 7. pětiletku. Zároveň však kriticky věcně poukázaly na nedostatky v plnění plánovaných úkolů i některých závěrů finanční politiky v oblasti řídící působnosti Jednotlivých resortů. V loňském roce se ukázala slabina v ;om, že jsme nedokázali potřebným způsobem vytvořit podmínky pro sjednocení podnikových a celospolečenských hledisek na efektivnost. Tím směrem orientují pozornost odpovědných pracovníků, ale 1 poslanců přijatá usnesení výborů ČNR. Dále se poslanci ČNR zabývali zprávou vlády ČSR o plnění úkolů rozvoje hl. města Prahy v letech 6. a 7. pětiletky. V závěrečném usnesení k této problematice se konstatuje, že péčí Komunistické strany Československa bylo' zejména po jejím XVI. sjezdu dosaženo v rozvoji Prahy významných úspěchů. Důsledné, urychlené a komplexní řešení přetrvávajících problémů však vyžaduje zvýšit náročnost a odpovědnost za úroveň řídící, koordinační a kontrolní funkce Národního výboru hl. m. Prahy, obvodních a m'stních národních výborů v těsné součinnosti se všemi ústředními orgány ČSSR a ČSR, s hospodářskými a společenskými organizacemi.