Svět Hospodářství, 1984 (XXV/1-78)

1984-01-03 / No. 1

čs. ekonomika__________ Důraz na bezpečnost provozu jaderných elektráren (Pokračováni ze sir. 1) zení a činnosti, podmiňující jakost těchto zařízeni. Dále stanovuje pře­hled organizačních opatření pro za­jištění jakosti v rámci vztahu mezi od­běrateli a dodavateli. Technicky nejpodrobnějším stup­něm tohoto systému jsou individuální programy. Při zachování zásady, že tyto programy respektují a rozpra­covávají požadavky stanovené před­chozími stupni programů, jsou indi­viduální programy zpracovávány před zahájením výroby výrobci pro jed­notlivá vybraná zařízení s tím, že stanovují zejména jakostní požadavky na výrobu, montáž a provoz těchto zařízení. Individuální programy zajiš­tění jakosti pro oblast výroby jsou určující pro jadernou bezpečnost - a spolehlivost dané jaderné elektrárny. Individuální program zajištění ja­kosti určitého vybraného zařízení je jakousi „knihou života“ tohoto zaříze­ní. Jsou v něm předepsány kontrolní operace ověřující jakost během výro­by, kritéria přípustnosti, vad postup řešení odchylek od stanovených hod­not, záznamy o výsledcích těchto kontrol, záznamy o provedených kontrolách nezávislých kontrolními orgány, inventarizaci vad, které ma­jí přípustnou velikost, ale jejichž roz­voj v průběhu provozu by mohl pře­růst ve vadu nepřípustnou. V další části těchto programů jsou doporuče­ní a požadavky výrobce na ostatní činnosti týkající se daného zařízení po .skončení výroby. Tyto programy se později stávají i souhrnem skuteč­ností a informací z provozu zaříze­ní, které je možno využít k vytvoření zpětné vazby z provozovatele na vý­robce, nebo k vyhodnocování zbytko­vé životnosti jednotlivých zařízení a k rozhodování o jejich opravách, úpravách, případně je-li to reálné i o jejich výměně. Uvedený systém zajištění jakosti zabezpečuje nejen ovlivňování jakos­ti ve fázích projektování, výroby, montáže a spouštění, ale umožňuje provozovateli získání informací nut­ných pro bezpečný a spolehlivý pro­voz. Jaderná energetika tímto kom­plexním přístupem k zajišťování ja­kosti dává příklad i pro jiné oblas­ti průmyslové výroby, o čemž svěd­čí i to, že pojem individuální program zajištění jakosti se objevuje i v Ji­ných odvětvích průmyslu. Ing. JIŘÍ BERANEK Pracovníci n. p. Metrostav odtěžují vzduchovým nakladačem PPG 1 S rubaninu po odstřelu horniny při budování tří (dvouproudových tunelů procházejících petřínským mastvbm. Foto ČTK — Petr Matička URYCHLIT REALIZACI VÝZKUMNÝCH ÚKOLU Přibližně třetina kapacity čs. vě­deckovýzkumné základny je trvale zaměřena na řešení hlavních úkolů státního plánu technického rozvoje. I když tyto úkoly tvoří zhruba jen 2 procenta z celkového množství témat řešených na všech stupních řízení, mají pro intenzifikaci našeho národ­ního hospodářství zásadní význam. Na realizaci těchto cílů jsou v le­tech 7. pětiletky poskytovány značné neinvestiční prostředky — každoroč­ně téměř 5 mld korun. Ne ve všech případech jsou však využívány taik, aby přinesly náležitý efekt. Rada vý­zkumných a vývojových úkolů nepro­bíhá v souladu s- plánem a opožďuje se i praktické zavádění realizačních výstupů. Důsledkem této skutečnosti Jsou značné ekonomické ztráty. A to jak v nevyrobeném zboží, tak i sníže­ním exportní schopnosti výrobků vli­vem jejich technické zastaralosti. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je nedostatečná provázanost plánu vědeckotechnického rozvoje s plány a ekonomickými záměry jed­notlivých oborů, VHJ a podniků. Pří* stup vedoucích hospodářských pra­­covníků v organizacích, v nichž má být řešení úkolu státního plánu tech­nického rozvoje využito, vždy neod­povídá úloze, kterou tyto organizace mají sehrávat. Nejenže aktivně neza­sahují do průběhu řešení a neovlivňu­jí jeho budoucí technické parametry, ale často ani nepřipravují podmínky pro co nejrychlejší uplatnění výsled­ků v praxi. V některých případech uplyne od ukončení úkolu do jeho využití až 5 let. Cestou ke splnění cílů v této ob­lasti je koncentrace prostředků a tvůrčích sil, pravidelná kontrola prů­běhu řešení i postupu zavádění do praxe. Jen tak může být zajištěn pří­nos, který naše národní hospodářství očekává a s nímž ve svém dalším roz­voji počítá. —hu— Prvý priemyselný plazmomet na Slovensku overuje v súčasností kolek­tív rozvoja zvárania pri závode Údržba VSŽ Košice. Nová technológia umožňuje nanášal na kovový í nekovový podklad keramické prvky po­mocou kysličníkov kovov v hrúbke 0,6 mm až 30 mm. Za hodinu je za­riadenie schopné naniesť v milimetrovej vrstve až 40 kg kysličníkov ko­vov, kým obdobné zahraničné zariadenia nanesú 6—7 kg. Na foto S. Piseckého, ČSTK, je príprava plazmometu na striekanie. Sledování čistoty ovzduší/ Opakující se výskyty nadměrného znečištění ovzduší v určitých oblastech CSR si vyžádaly zavedení měřicích a varovných systémů s navazujícími opa­třeními. V roce 1981 byla Českým hydrometeorologickým ústavem uvedena do provozu I. etapa tohoto systému v severočeské hnědouhelné pánvi a po dlouholetém období se jeho provoz ukázal úspěšným. Když obsah kysličníku siřičitého do­sáhne určité hranice, jsou vydávány na dispečerské pracoviště resortů sig­nály a následují regulační opatření. Například v rámci energetiky — u velkoelektráren, se omezují emise náhradou běžně používaného paliva méně sírnatým a také snížením ener­getického výkonu o 500 MW proti dennímu rozpisu. Výstupy signálního systému využívá souběžně i Severo­český KNV pro regulaci pohybu oby­vatel v postiženém území, čímž se zmírňují dopady na zdraví lidí. V současnosti se připravuje auto­matizovaný imisní monitoring plyno­vých škodlivin v ČSR, který se bude skládat z oblastních prognózních a signálních systémů, situovaných do nejvíce postižených oblastí ČSR. Smys­lem těchto meteorologických, opera­tivních a informačních sledování je snížení nadměrně vysokých koncen­tračních špiček škodlivin. Propojení oblastních systémů tak vytvoří předpoklady pro řízenou ploš­nou územní regulaci imisí u energe­tických zdrojů neinvestiční cestou. Automatizovaný imisní monitoring ve svém komplexu nahradí současná ma­nuální měření na několika místech republiky a zčásti pomůže překlenout problémy odsíření elektráren. Jeho realizace je ve svém rozsahu první v zemích RVHP a je rozložena do dvou úseků. Do roku 1985 budou \ uvedeny do provozu stanice v seve­ročeské hnědouhelné pánvi, na úze­mí Prahy a na Ostravsku. Po ověření budou v příští pětiletce zřízeny v dal­ších částech ČSR, především na So­kolovsku, v oblasti Hradec Králové — Pardubice — Kolín á na jižní Mo­ravě. - če « Národní hospodářství a statistika Počet rozestavených staveb se snižuje Stanovisko k situaci ve stavebnictví a jeho neodkladným úkolům při plnění 7. pětiletky určilo jako jeden z rozhodujících cílů realizovat účinné kroky ke snižování rozestavěnosti a zkracování lhůt výstavby. Státní pián na rok 1982 a 1983 umožnil sníženými objemy stavebních prací realizovat struktu­rální změny kapacit suuvisející zejména se snižováním počtu zahajovaných staveb a koncentrací kapacit na dokončování staveb. Těmito úkoly se zabýval také Sou­bor cílů a opatření ke splnění státní­ho plánu ve zbývající části roku 1983, který, schválila vláda ČSR, a který ukládá mimo jiné stavebním podni­kům MSv ČSR rychleji realizovat pře­stavbu struktury stavebních kapacit s důrazem na dokončovací cyklus a koncentrovat kapacity na rozhodující závazné stavby. Podnikové plány ukládaly ústředně řízeným stavebním podnikům se síd­lem v ČSR (bez okresních stavebních podniků a n. p. Silnice) v roce 1983 snížit celkovou rozestavěnost z 3563 staveb rozestavěných k 1. 1. 1983 na 3308 staveb k 31. 12. 1983, tj. o 7,2 procenta. Podle ročních plánů mělo být dokončeno 2231 staveb, zatímco zahájeno pouze 1976 staveb. Počet ro­zestavěných staveb bývá v průběhu roku vyšší než ke konci roku. Příči­nou je skutečnost, že většina staveb bývá dokončena ve 4. čtvrtletí, zatím­co zahajování staveb probíhá ; rovno­měrněji. Porovnáme-li výsledky za tři čtvrtletí roku 1983 s rokem 1982, bylo dokončování staveb v roce 1983 rov­noměrnější. Ve třech čtvrtletích roku 1982 bylo dokončeno pouze 38,1 °/o z celoročního počtu dokončených sta­veb, v roce 1983 již 44,4 % z ročního plánu. Spolu se sníženým počtem za­hájených staveb to umožnilo snížit počet rozestavěných staveb k 30. 9. 1983 proti 30. 9. 1982 o 476 staveb, tj. o 10,1 %. Snižování rozestavěnosti ve třech čtvrtletích roku 1983 bylo umožněno plněním plánu prací na investiční vý­stavbě. Ústředně řízené stavební pod­niky se sídlem v ČSR splnily plán na 103,3 % při koncentrování kapacit na závazné stavby, na kterých byl plán splněn na 107,9 %. Vlivem úspěšného plnění plánu prací na Investiční vý­stavbě a vlivem nízkých rozpočtových nákladů zahajovaných staveb se po­dařilo snížit zásobu práce na stav­bách proti 1. 1. 1983 o 4,9 mld Kčs (o 7,1%). Proti srovnatelnému obdo­bí minulého roku byla zásoba práce nižší o 2,9 mld Kčs (o 4,3%). Celko­vé rozpočtové náklady rozestavěných staveb vzrostly -proti stejnému období roku 1982 o 2,3 %, což při růstu ob­jemu prací na investiční výstavbě o 5,7 % znamená pokles průměrné doby výstavby z 5,0 roku na 4,9 roku. Již v roce 1982 se podařilo zastavit neustálý pokles průměrného počtu pracovníků i dělníků na 1 stavbu. Růst průměrného počtu pracovníků na 1 stavbu pokračoval i ve třech čtvrtletích roku 1983 a proti stejné­mu období roku 1982 vzrostl z 59,7 na 67,1 pracovníků (o 12,4%). Průměrný počet dělníků na stavebních pracích na 1 stavbu se zvýšil z 31,5 na 35,8 (o 13,7%). Počet dělníků na staveb­ních pracích pracujících v podnicích MSv ČSR na 1 objektu vzrostl v tém­­že období ze 4,49 na 4,78, tj. o 6,5 %. V průběhu roku 1983 pokračovala tendence snižování rozestavěnosti, která se v ústředně řízených staveb­ních podnicích se sídlem v ČSR pro­jevila již v roce 1982. Snížil se počet rozestavěných staveb a zásoba práce na stavbách, zkrátila se průměrná doba výstavby a zvýšila koncentrace pracovníků na stavbách. Výsledky do­sažené ve třech čtvrtletích roku 1983 dávají reálné předpoklady k úspěšné­mu splnění ročních podnikových plá­nů. ANTONÍN JILEČEK, CSÚ 2 svět 3. ledna 1984 hospodářství KURSOVNf LÍSTEK (platí od 1984 — 1 — 1 ------ 31) Cis. 1 Státní banka Es. si vyhrazuje právo změny uvedených knrsů. n k 1 Po 1. Bankovky se nakupují ve všech hodnotách, avšak Jugoslávské dináry pouze ä 100 — a nižší, Italské Ury á Lit. 50 000,— a nižší, švédské koruny á Skr 100,— a nižší, řecké drachmy á Drs 500,- a nižší, finské marky a Fmk 100,- a nižší, portu­galské escudos do Esc 5000,—. Pokud budou nabízeny bankovky neznamenané, nutno Je předat k Inkasu nebo nabídnout k odkupu Státní bance československé nebo Jiné čs. bance. 2. Pří nákupu nebo prodeji vétšího množství bankovek e mincí může Státní bants' v Praze upravit kurs. 3. Letenky, Jízdenky a lodní lístky možno prodávat za všechny bankovky uvedené v kursovním lístku a za tyto devízy: US $, kan. $, Lstg, Hfl, Sirs, Bfrs, Ffrs, Skr, Nkr, rak. šilinky, DM, Lit. 4. Odběrní poukazy Tuzex mohou být nakoupeny podle smérnlc FMF a vyhlášky FMZO a FMF kursem valut za všechny bankovky nebo za devizy zemi, jejichž bankovky 'Státní banka běžně nakupuje. 5. Státní banka ěs. přijímá úhrady za vyvezené zboží a za služby ve všech bankov­kách v tomto kursovním lístku uvedených. 6. Podmínky vývozu a dovozu ěs. peněz a valut socialistických zemi Jsou upraveny zvláštními předpisy. 7. Ke kursovní hodnotě devizových prostředků v měnách nesocialistických zemf a SFRJ se v případech neobchodní povahy včetně cestovního styku pokud nejsou stanoveny výjimky, poskytule 75% příplatek nebo vybírá 75% přirážka k nákup­ním resp. prodejním kursům. STATNI BANKA ČESKOSLOVENSKA O'O g ^ «3 ZemS Měna g~ j f S' f f *8 Ohrady f— Devízy 2 Jsá Ei3 '3 t> 2 Qj ifi Austrálie za 1 austr. $ AUD 14 5,92 5,98 5,95 Belgie obchod, „ 100 Bfrs ' BEC 10 11,64 11,76 11,70 Belgie finan. „ 100 Bfrs BEL 11,44 11,56 11,50 Dánsko „ 100 Dkr DKK 7 • 65,67 66,33 66,— Finsko „ 100 Fmk FIM 9V4 112,44 113,56 113,— Francie „ 100 Ffrs FRF 9V2 77,61 78,39 78,— Nizozemí „ 100 Hfl NLG 5 212,93 215,07 214,— Indie „ 100 Rs INR > 62,69 63,31 63,— Itálie „1000 Lit ITL 17 3,93 3,97 3,95 Japonsko * 100 Jenů JPY 5 2,79 2,81 2,80 Jugoslávie „ 100 Din YUD 6,28 6,34 6,31 Kanada „ 1 kan.$ CAD 5,22 5,28 5,25 NSR „ 100 DM DEM 4 238,80 241,20' 240,— Norsko „ 100 Nkr NOK 8 84,58 85,42 85,— Rakousko „ 100 S ATS 3Vi 33,88 34,22 34,05 SSSR fj 1 rubl SUR 7,99 8,01 8,— Španělsko Ij, 100 Ptas ESP 8 4,13 4,17 4,15 Švédsko „ 100 Skr SEK 8l/i 81,59 82,41 82,— Švýcarsko „ 100 Šfrs CHF 4 302,48 305,52 304 — USA „ 1 US $ USD 8Vi 6,52 6,58 6^55 V. Británie „ 1 Lstg GBP 9,35 9,45 9,40 Valuty (bankovky, mince) Austrálie za 1 austr. $ AUD , 5,50 6,10 Belgie „ 100 Bfrs BEF 10,80 11,75 Dánsko „ 100 Dkr DKK 61,— 68 — Finsko „ 100 Fmk FIM 104,— 110,— Francie t „ 100 Ffrs FRF 73,— 80,— Nizozemí „ 100 Hfl NLG 203,— 219,— Itálie „1000 Lit ITL 3,70 4,05 Japonsko * 100 Jenů JPY 2,65 2,85 Jugoslávie „ 100 Din YUD . 3,85 6,55 Kanada s, 1 kan.$ CAD 4,95 5,35 NSR ,, 100 DM DEM 233,— 246,— Norsko „ 100 Nkr NOK 79,— 87,— Portugalsko M 100 Esc PTE 4,25 5,25 Rakousko Si 100 S ATS 32,90 34,75 Kecko „ 100 Drs GRD 5,50 7,05 Španělsko „ 100 Ptas ESP 3,75 4,25 Švédsko ,j 100 Skr SEK 77,— 84,— Švýcarsko „ 100 Sirs CHF 294,— 311,—i USA r. 1 US $ USD 6,35 6,70 V. Británie______„ 1 Lstg_____GBP 9,05 9,60 Albánie za 100 leků ALL 115,30 PŘEPOČÍTACÍ Bulharsko „ 100 leva BGL 1053,— KLDR „ 100 vonů KPW 670,14 POMERY Kuba sj 100 pesos CUP 810,— Maďarsko „ 100 Ft HUF 58,82 PRO NEKTERE Mongolsko „ 100 tugrlků MNT 239,20 NDR „ 100 M DDM 301,56 NEOBCHODNÍ Polsko „ 100 Pzl PLZ 23,15 Rumunsko „ 100 lei ROL 116,27 PLATY SSSR „ 100 rublů SUR 1000,-h VSR j, 100 dongö VND 150,—

Next