Svět Hospodářství, 1985 (XXVI/79-156)

1985-07-02 / No. 79

lpi % B 3 EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ tf a Ü ČESKOSLOVENSKÉ TSSKOVÉ KANCELÁŘE §r hospodářství r I f o L^v -fb Rakouský státní průmysl hledá cesty ze strukturální krize VELKÝ VÝZNAM PRO POSÍLENÍ POZIC MÁ OBCHOD SE SOCIALISTICKÝMI STÁTY ledním z charakteristických rysů rakouské ekonomiky je poměrně mohutný státní sektor, který svými rozměry pod­statně převyšuje rozsah státního vlastnictví ve většině vyspělých kapitalistických zemí. Na rakouský státní sektor při­padá více než 30 % tvorby hrubého domácího produktu, téměř čtvrtina z celkové zaměsinanosti a kolem poloviny Z ročního objemu hrubých investic. Tento sektor zahrnuje široký komplex podniků a institucí, velmi různorodých z hlediska povahy a organizačních forem. Tvoří jej tzv. státní monopoly, podniky v oblasti komunálních služeb, do­pravy a spojů, úvěrově finanční a pojišťovací ústavy a rovněž průmyslové podniky. Průmysl zaujímá vedoucí •místo v rakouském' státním sektoru. Státní podnikání zasahuje do čtvrtiny prů­myslových odvětví — do těžebního průmyslu, černé a barevné metalur­gie, chemického průmyslu, strojíren­ství a elektrotechnického průmyslu, dominantní postavení má však přede­vším v metalurgii. Ve státních prů­myslových podnicích pracuje v sou­časnosti 18 % celkového počtu za­městnaných v průmyslu, připadá na ně ětvrtina průmyslových investic, 20 % produkce a 25 % exportu toho­to odvětví. Vznik rakouského státního průmys­lu spadá do těsně poválečného obdo­bí, kdy na základě zákonů o naciona­­llzacl byly bývalé německé podniky — především podniky těžkého prů­myslu a téměř celá energetika — pře­dány do státního vlastnictví. Organi­zační formy státního průmyslu nebyly však poměrně dlouho ustanoveny a jeho řízení nejednou přecházelo od jednoho úřadu ke druhému. Od roku 4jš/0 je řízením státního sektoru po­věřena holdingové společnost ÖIAG, provádějící samostatnou finanční, in­vestiční a personální politiku. K po­vinnostem vytvořeného koncernu, za­kotveným v prvém paragrafu zákona o ÖIAG, patří však brát v úvahu po­třeby celého hospodářství a napomá­hat stabilizaci ekonomického vývoje země. Rakouský zestátněný prffmysl půso­bí v zásadě na základě samofinanco­vání a jeho podniky jsou stejně jako soukromé společnosti podřízeny trž­ním zákonům. Nemají výsady v ob­lasti úvěrové či daňové a nedisponu­jí za normálních podmínek finanční podporou ze strany státu. Přes nepří­tomnost státní pomoci však svědčily ekonomické ukazatele koncernu v 70. letech o životaschopnosti státního průmyslu a jestliže až do počátku 80. lét oficiální míra nezaměstnanosti v Rakousku nepřevyšovala 2 °/o, měly na tom nemalou zásluhu státní průmys­lové podniky. Počátek 80. let však pro zestátně­ný průmysl přinesl krizové období. Pokles hospodářské konjunktury v zemi, odvětvová krize postihující zá­padoevropská těžební a surovinová odvětví a zejména ocelářství spolu s růstem konkurence na světových tr­zích vedly k prudkému zhoršení fi­nanční situace ÖIAG. Státní průmysl zaznamenává v tomto období vysoké ztráty, .dochází k poklesu jeho inves­tic : zaměstnanosti. Do nejtěžší situa­ce se dostává vedoucí státní metalur­gický koncern VÖEST-Alpine a jeho dceřinná společnost VEW vyrábějící ušlechtilé oceli. V těchto podmínkách byla Ö1AG nucena obrátit se o pomoc ke státu. Vzhledem k tíživé finanční situaci koncernu, do značné míry spojené se změnou mezinárodních ekonomických podmínek, souhlasila vláda v roce 1981 s poskytnutím pomoci na prove­dení nutné strukturální přestavby v rozsahu 9.5 mld šilinků. To však nemohlo radikálně zlepšit situaci koncernu, nuceného reagovat na probíhající strukturální krizi znač­nými modernizačními a racionalizač­ními programy v oblasti odvětví su­rovin a polotovarů a současně přesu­nout těžiště investic do sféry finální produkce a výroby moderních tech­nologií. Skupina ÖIAG se proto na podzim 1983 obrátila na spolkového kancléře s meniorandem, obsahujícím program modernizace státních podni­ků a jejich strukturní přestavby, před­pokládající poskytnutí finanční porno Ci koncernu na léta 1983—1985 v roz sáhu 16.6 mld šilinků. Po dlouhých debatách rakouský parlament pro­gram obsažený v memorandu a fi­nanční pomoc ze státního rozpočtu schválil. Problémy, se kterými se potýká ra­kouský státní průmysl v prvé polovi­ně 80. let, nesouvisejí jen s projevy cyklické krize kapitalistické ekonomi­ky. Odrážejí hlubší procesy, na které naráží celý rakouský průmysl. Patří k nim vysoký podíl odvětví surovin a polotovarů a nízký podíl finální produkce, převaha výrobků s nevyso­kým stupněm zpracování a nedosta­tečný rozvoj moderních technologií náročných na vědu. Tyto strukturální charakteristiky silně zhoršily na po­čátku 80. let rakouské konkurenční postavení na světových trzích a ci­telně postihly státní podniky surovi­nových odvětví, exportující v průměru 40% (a v některých případech až 80 %) své produkce. V rakouských odborných kruzích je rozšířen názor, že prosperuje-li státní průmysl, odráží se to příznivě na ce­lém hospodářském rozvoji, prožívá­­-11 však potíže, automatiky, strádá celás ekonomika země. Na strukturál­ní přestavbu a modernizaci státního průmyslu však nebylo včas věnováno dostatečné množství prostředků. Jak zdůraznil v roce 1984 generální ředi­tel VÖEST-Alpine, „v případě, že se nepodaří provést nutné strukturální změny, existuje nebezpečí, že Rakou­sko, jako průmyslově vyspělá země, ztratí pozice, které s velkým úsilím získalo ve třech předchozích deseti­letích“. K hlavním směrům ozdravění stát­ního průmyslu, o něž usiluje vedení ÖIAG v posledním období, patří pod­pora nových výrob, zvýšení rentabili­ty podniků a rozšíření odbytových tr­hů. Důležité místo v procesu strukturní přestavby má rozvoj výzkumu. Výda­je státního průmyslu na vědu a vý­zkum v posledních dvou letech prud­ce vzrostly a směřují zejména do ob­lasti projektů nových typů finální produkce, zavádění progresivních technologií a odkrývání nových nale­zišť surovin. Vedle rozšiřování vlast­ní vědecko-výzkumné základny se státní průmysl snaží, v posledním ob­dobí urychlit strukturální přeměny rovněž cestou získávání účastí na za­hraničních podnicích. Politika účastí sleduje tři hlavní cíle: získání mo­derní technologie k urychlení výro­by nové produkce, vytvoření opěr­ných bodů na tradičních i nových od­bytových trzích a získání přístupu k dodatečným zdrojům surovin. Příkla­dem tohoto postupu je proniknutí koncernu VÖEST-Alpine do sféry elektroniky na základě spolupráce s IBM-Europe. Při provádění strukturální politiky se v Rakousku veliký důraz klade na zvýšení možností odbytu a diverzifi­kaci zahraničního obchodu. Vzhledem k poměrně vysokému podílu ÖIAG na celkovém exportu země je přirozené, že rozvoj koncernu je do značné mí­ry podmíněn vývojem zahraničního obchodu. Více než dvě třetiny rakouského exportu směřuje do zemí západní Ev­ropy. V posledních letech však objem obchodný výměny s těmito zeměmi roste pomaleji než celkový zahranič­ní obchod Rakouska. Perspektivnější pro zestátněný sektor se v poslední době stává trh rozvojových zemí, ze­jména arabských států. Velký význam pro posílení pozic rakouského státního sektoru má ob­chod se SSSR a ostatními socialistic­kými zeměmi. Do těchto zemí napří­klad VÖEST-Alpine exportuje více než 30 % své produkce. Spolupráce ra­kouského státního průmyslu se socia­listickými zeměmi má však i jiné po­doby: příkladem je výstavba metalur­gického závodu „na klíč“, kterou pod­nik VÖEST-Alpine v současnosti pro­vádí v běloruském městě Žlobině. Spolupráce se socialistickými zeměmi významně přispívá k zachování pra­covních míst v podnicích zestátněné­ho průmyslu. Značné prostředky věnované na vý­zkum, provádění strukturální přestav­by tradičních odvětví a vzrůst pro­dukce nových odvětví, jako je elek­tronika, umožňují očekávat, že zestát­něný průmysl v Rakousku v nejbliž­­ších letech zlepší své výrobní a od­bytové ukazatele a bude dále podstat­ně přispívat k udržení vysoké úrovně zaměstnanosti v Rakousku. Odstraně­ní všech jeho současných strukturál­ních problémů si však zřeiimě vyžádá delší období. JAN URBAN Největším výrobcem oceli v Rakousku je firma Vöest-Alpine. Ve svých slévárnách využívá nové moderní technologie k urychlení výrobního procesu a ke zvýšení kvality oceli. Na obrázku pohled do slévárny této firmy. Eoto archív HLAVNÍ ZPRÁVY Intenzifikace osou XL. zasedání RVHP Podpisem závěrečných dokumentů a přijetím komuniké skončilo ve čtvr­tek 27. června ve Varšavě XL. zase­dání Rady vzájemné hospodářské po­moci. Kromě protokolu ze zasedání byly podepsány: rámcová dohoda o mnohostranné spolupráci při vývoji a zaváděni specializované a koopero­vané výroby pružných výrobních systémů pro strojírenství a při jejich širokém zavádění do národního hos­podářství, rámcová dohoda o mnoho­stranné spolupráci při využití zemní­ho plynu pro pohon motorů doprav­ních prostředků, úmluva o právní způ­sobilosti, výsadách a imunitách RVHP a dokument o schválení dohody o spolupráci mezi RVHP a Mosambic­­kou lidovou republikou. Vedoucí delegace- ČSSR, člen před­sednictva ÚV KSČ a předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal v rozhovoru s československými novináři k vý­sledkům XL.. zasedám! RVHP zdůraz­nil, že osou jednání bylo urychlení Intenzifikace ekonomiky. To je spoje­no s některými otázkami, ikteré byly projednávány ve velmi otevřené dis­kusi. Kromě jiného k nim patří otáz­ky mechanismů řízení, a to jak uvnitř členských států Rady, tak i v souvis­losti s mezinárodním mechanismem socialistické integráce. O těchto pro­blémech přemýšlíme již delší dobu a některé věci zavádíme. Vyměnili jsme si zkušenosti a domnívám se, že to nezůstane bez vlivu i na tvorbu urči­tého ekonomického mechanismu, kte­rý má podpořit rychlejší proces so­cialistické integrace vůbec, řekl L. Štrougal. Je třeba říci, že v oblasti surovin a energií, především dodávaných ze So­větského svazu, jsme v podstatě do­hodnuti, řekl dále čs. premiér. Avšak v oblasti zpracovatelského průmyslu postupuje kooperace a specializace pomaleji. Podniky nejsou dostatečně zainteresovány a stimulovány, aby sa­my vstupovaly do přímých vztahů. K tomu dosud nejsou dostatečné práv­ní a ekonomické podmínky, které musíme vytvořit. Z tohoto hlediska bylo XL. zasedání RVHP velkým pří­nosem. Všechny tři hlavní otázky, které byly na zasedání projednány, tj. otáz­ky kr-ordinace plánů, hospodárného, racionálního využívání zdrojů, a ta­ké otázka Strategie a mechanismů spolupráce s rozvojovými zeměmi spolu nerozlučně souvisejí a týkají se rovněž Československa, uvedl dále L. Štrougal.. Klíčová je zvláště otázka snížení výrobní spotřeby hospodár­ným, racionálním využitím hmotných zdrojů. My, jak se domnívám, máme dobré podmínky pro to, abychom se do tohoto programu zapojili. Poptávka našich partnerů v Radě je na daleko vyšší kvalitativní úrovni, než tomu bylo v minulých pětiletkách; žádá se , světová úroveň. Tomu se musíme při­způsobit. Bez rozvoje socialistické ekonomické integrace se nemůžeme obejít, protože 38—40 procent národ­ního důchodu vytváříme mezinárodní směnou zboží, řekl v rozhovoru mi­mo jiné L. Štrougal. (Další informace v příštím čísle) Potřeba změn ve struktuře MOP Po třítýdenním jednání skončila 27. června v Ženevě 71. generální kon­ference Mezinárodni organizace prá­ce. Její průběh ukázal, že tato jedna z nejstarších mezinárodních organi­zaci naléhavě vyžaduje řadu zásad­ních změn. Týká se,, to především struktury MOP, která se prakticky nezměnila od založení organizace v roce 1919. Ne­zbytné je také seriózně hledat způso­by, jak MOP dostat z hluboké politic­ké krize zaviněné reakčními silami. Skupina nezúčastněných a rozvojo­vých zemí odsoudila obchodní em­bargo USA proti Nikaragui a požado­vala jeho okamžité zrušení. Tento po­ žadavek bezvýhradně podpořily dele­gace řady socialistických zemí, mezi jinými BLR, ČSSR, MLR, MoLR, NDR a SSSR. Generální konference schválila řa­du rozhodnutí a návrhů týkajících se ochrany práce a rovnoprávnosti žen v zaměstnání. S poukazem na neštěstí v továrně americké společnosti Union Carbide v Indickém Bhópá.lu, při němž zahynulo 2500 lidí, vyzvali de­legáti nadnárodní společnosti, aby zvýšily bezpečnost průmyslových pro­vozů. Přípravný výbor pro konferenci SARC V Bangladéši byl 27. června vytvo­řen 21členný koordinační výbor pro přípravu 1. konference Jihoasijské ob­lastní spolupráce (SARC) na nejvyšší úrovni. Předsedou výboru je prezident Husajn Muhammad Eršád. Konference SARC, která se bude ko­nat letos ve dnech 7.-8. prosince v bangladéšském hlavním městě Dhá­­ce, schválí strukturu organizace a je­jí chartu, jejíž návrh přijala letošní, třetí konference ministrů zahraničí v Thimphu v Bhútánu. Vytvořeni SARC navrhl v roce 1980 Bangladéš. Kromě něj jsou v organizací Bhútán, Indie, Meledlvy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka. Odmítavý postoj USA k požadavkům EHS Spojené státy americké nemíní změ­nit nynější tvrdou protekcionistickou obchodní politiku, která již pomáhá řešit vnitřní ekonomické problémy na úkor jiných zemí, včetně EHS. Vyply­nulo to ze čtvrtečního setkání před­sedy komise Evropských společenství jacquese Delorse s americkým vice­prezidentem Georgem Bushem v Bru­selu. Podle sdělení mluvčích obou před­stavitelů došlo sice k „užitečné výmě­ně názorů“ na nejožehavějíí problé­my, nebylo však dosaženo žádných konkrétních výsledků pro zlepšení si­tuace. V praxi to znamená, že 13. čer­vence propukne „špagetová válka“, protože od toho dne chtějí USA uva­lit vvsoká cla na dovoz těstovin ze zá­padní Evropy. ■ EHS se hodlá bránit obdobnými opatřeními při dovozu amerických ořechů a citrónů. % ]. Detorsevi se nepodařilo G. Bushe přesvědčit, aby Spojené státy americ­ké jednaly s EHS jako s rovnocenným partnerem v oblasti technologické kooperace. Obdobně odmítavý postoj zaujala americká strana k požadavku EHS, aby USA změnily politiku umě­lého nadhodnocování dolaru a vyso­kých úrokových sazeb, což silně po­škozuje ekonomický rozvoj zemí spo­lečenství. Ve zkratce Sovětský svaz a Island podepsaly dohodu o rozšíření obchodu na léta 1986 až 1990. Na jejím základě dodá Sovětský svaz Islandu petrochemické produkty, automobily a dřevo, zatím­co Island vyveze do SSSR rybí pro­dukty a vlněné zboží. V první polovině července podepí­­ší Sovětský svaz a Čína obchodní do­hodu na léta 1986 až 1990. Podle čínského ministerstva zahraničních věcí přijede do Moskvy podepsat, tu­to dohodu náměstek předsedy státní rady ČLR Jao I-lin. Nezaměstnanost v EHS se v květ nu snížila především vlivem sezón nich faktorů na 10,9 procenta činné­ho obyvatelstva z 11,2 proč. v dubnu. Jak uvedl statistický úřad Eurostat bez práce bylo 12,3 mil. osob ve srov­nání s 12,6 mil. v dubnu. Roční míra inflace v zemích EHS se v kveuiu zpomalila na 6 ze 6,1 % v dubnu. Přesto však je stále podstatně vyšši než v USA (3,7%) a v Japonsku (1.2 procenta). UVNITŘ LISTU ■ Zkušenosti VEB Robotron ukazují, že pokud má být splněn plán na rok 1986, podle něhož by jeden robot měl uspořit 2,5 pracovní síly, vy­žaduje to v současné době realizovat další opatření ve sféře řízení a or­ganizace práce str. 3 ■ Zmrazení cen, k němuž došlo v Argentině, je jedním z protiinflač­ních opatření, která zavedla vláda, aby vyhověla požadavkům MMF str. 5 ■ Zástupci předních producentských a spotsefiteiských zemí se roz­hodli prodloužit platnost současná Mezinárodní dohody o přírodním kaučuku, která skončí v říjnu, o další dva roky str. 6 * Klíčovou rezervní měnou je stále americký dolar, jehož podíl na celkové hodnotě všech měnových rezerv Jiní 66 e/o, na druhém místě je západoněmecká marka s podílem 12 “ > str. 6

Next