Svět Hospodářství, 1986 (XXVII/1-76)

1986-01-07 / No. 1

Ä,_xi P mff Ol Ji EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ W I“ Hi ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE == hospodářství Cena 2,50 Kčs ISř Na prahu prvního roku osmé pětiletky DŮSLEDNĚ V INTENZIFIKACÍ Chceme-li dále zvyšovat životní úroveň lidu a upevnit postavení Čes­koslovenska ve světě, vyžaduje to urychlit dynamiku sociálně ekono­mického rozvoje naší společnosti. Hlavní cestu k tomu vidíme přede­vším v daleko intenzivnějším uplatnění výsledků vědeckotechnického pokroku, v širokém zavádění špičkové techniky a progresivních tech­nologií. Velké možnosti v tomto směru nám otevírá urychlení postu­pu mezinárodní socialistické integrace se Sovětským svazem a další­mi socialistickými státy. Upřímně vítáme výsledky mimořádného za­sedání RVHP, které v minulých dnech v Moskvě přijalo Komplexní program vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP do roku 2000. Na prahu roku 1986 — prvního ro­ku osmé pětiletky — si celá naše společnost dobře uvědomuje, že pro zabezpečení jejího dalšího rozvoje budou mít rozhodujíc! význam výsled­ky národního hospodářství, jsou to­tiž určujícím faktorem nejen z hle­diska zvyšování životní úrovně na­šeho lidu, ale v širším pohledu vý­znamně přispívají i k upevnění jed­noty a síly celého socialistického spo­lečenství, k boji za mír ve světě. Naše veřejnost bude v nejbližší do­bě seznámena s hlavními směry so­ciálně ekonomického rozvoje v osmé pětiletce. Její hlavní zásady projedná a schválí XVII. sjezd strany v březnu letošního roku. Klíčový význam pro celou tyto pětiletku, podstatně nároč­nější než uplynulá sedmá, bude mít právě rok, do kterého nyní vstupuje­me. Je dobré zamyslet se nad tím, co nás čeká, soustředit se na úkoly vyš­ší a náročnější, a to vé složitějších podmínkách, než v uplynulé sedmé pětiletce. Pro rok 1986 se počítá se vzestu­pem národního důchodu o 3,5 °/o. Ten­to úkol se splní pouze tehdy, bude­­me-li podstatně lépe využívat všech intenzifikačních faktorů, jak zdůraz­nil v novoročním projevu generální tajemník ÜV KSČ a prezident ČSSR Gustáv Husák, budeme muset všude kvalitněji pracovat, lépe řídit a dobře hospodařit. To závisí především na lidech, na jejich odpovědnosti a ak­tivitě a na jejich tvůrčím pracovním zauieM. Proto má takový význam, abychom všude vytvářeli tvořivé o­­vzduší, podporovali nové přístupy a překonávali rutinu a setrvačnost, dbali o dobrou organizaci práce a je­jí spravedlivé odměňování, o dodržo­vání socialistických zásad, o disci­plínu a pořádek. ( Jestliže tedy v těchto dnech začíná­me uskutečňovat záměry prvního ro­ku osmé pětiletky, musíme si uvědo­mit, jak důležité je vyrovnávat se s plánovanými úkoly ód počátku a rov­noměrně. Chceme-li dosáhnout plá­novaného růstu národního důchodu, bude nutno především dále snížit po­díl výrobní spotřeby na společenském produktu a urychlit růst produktivi­ty práce. Pro konkrétní hospodářské organizace to bude znamenat, že bu­dou muset snižovat podíl materiálo­vých nákladů na výkonech zhruba dvakrát rychleji, než tomu bylo v závěrečném roce sedmé pětiletky. Pokud jde o plánované záměry v růstu životní úrovně, osobní spotřeba se má zvýšit o 1,9 % a reálné peněž­ní příjmy o 2,2 %. Ve srovnání s ob­dobím sedmé pětiletky (1981—1985) je toto tempo podstatně vyšší a bude charakteristické pro období celé osmé pětiletky. Jinou významnou skutečností v příštích letech bude to, že v roce 1986 a 1987 se prohloubí napjatost palivoenergetické bilance v důsledku nízkých přírůstků zdrojů. Proto bude dalším z naléhavých úkolů raciona­lizovat spotřebu paliv a energie. Spo­lu s celkovým prohlubováním hospo­dárnosti na všech úsecích to bude jedním z nejzávažnějších cílů v ob­dobí, do něhož právě vstupujeme. K dalším cílům roku 1986 patří přednostní rozvoj progresivních obo­rů strojírenství, elektrotechnického průmyslu a kvalifikované chemie. In­vestice bude během příští pětiletky orientovány na nejdůležitější směry rozvoje ekonomiky v souladu s před­pokládanými strukturálními změnami a intenzifikačními záměry. Podstat­ně stoupne objem dodávek strojů a zařízení, naopak se sníží objem sta­vebních prací. Stejně jako v předcházející, i v os­mé pětiletce se budeme snažit co nej­lépe využívat předností mezinárodní socialistické dělby práce. Nyní již jde o vyšší, nové formy spolupráce, pro něž existují příznivé podmínky vyplý­vající z charakteru socialistických výrobních vztahů. To předpokládá zejména sbližovat soustavy řízení v rámci členských států RVHP, jak to bylo již v zásadě v orgánech RVHP rozhodnuto, a účinněji k tomu využí­vat cenových, finančních a devizo­vých vztahů. Úloha vnějších ekonomických vzta­hů sé v osmé pětiletce ve srovnání s předchozím plánovacím obdobím vý­razně zvýší. Více než dosud musí ty­to vztahy přispívat k intenzifikaci národního hospodářství, což zname­ná, že se musíme orientovat na ne­ustálé zvyšování efektivnosti vývozu a na zlepšení relací mezi vývozními -a dovozními cenami. Vyrovnanost pla­tebních vztahů vůči zahraničí se mu­sí zabezpečovat především vyšším zhodnocováním našich výrobků na zahraničních trzích. Je však zároveň nezbytné, aby celkový obrat zahranič­ního obchodu rostl rychleji než ná­rodní důchod. V nadcházející pětilet­ce se zatím uvažuje o růstu vývozu celkem o 2p P/o a dovozu o 14 %; vý­voz do socialistických zemí se má podle předběžného předpokladu zvý­šit o 22 %, dovoz téměř o .17.%,. Plnění záměrů v 8. pětiletce u nás výrazně ovlivní všestrannější součin­nost s členskými státy RVHP. Opírá se o značný počet dvoustranných i mnohostranných programů hospodář­ské a vědeckotechnické spolupráce. Klíčový význam pro všechny země RVHP však nepochybně bude mít Komplexní program vědeckotechnic­kého pokroku členských zemí RVHP do roku -2000, který schválilo nedáv­né XLI. (mimořádné) zasedání RVHP v Moskvě. Tento dokument má pro celé socialistické společenství sku­tečně historický význam, neboť jeho záměrem je podstatně urychlit so­ciální a hospodářský rozvoj a tím i zvýšit životní úroveň jejich obyvatel. Pro Československo, jehož účast na realizaci tohoto programu je podle slov předsedy vlády Lubomíra Štrou­­gala dosti ambiciózní, to znamená, že bude muset kvalitně a v krátkém ča­sovém rozpětí zvládnout četné závaž­né úkoly. Jejich vysoká závaznost je pro naše hospodářské organizace faktorem nadmíru důležitým. Na prahu roku 1986 čerpáme po­vzbuzení do další práce také z toho, co se v minulosti podařilo, využívá­me zkušeností, které nás k dosaže­ným úspěchům přivedly. Současně však musíme analyzovat i příčiny vý­sledků horších než' se očekávalo a nalézt ta správná východiska, která by vedla k tomu, aby rok 1986 byl úspěšnější roku předcházejícího. To vyplývá také z novoročního přání, které na adresu sovětského lidu pro­nesl generální tajemník ÚV KSSS Mi­chail Gorbačov. Řekl: „Pustili jsme se do velkých věcí a pustili jsme se do nich energicky, s nadšením. Jas­něji dnes vidíme své možnosti a rea­lističtěji posuzujeme to, čeho jsme dosáhli, i to, co plánujeme do bu­doucna. Chceme plně využívat obrov­ský potenciál socialistického zříze­ní. Jde o kvalitativní společenské pře­měny a o dynamický, přesvědčivý po­stup na cestě zdokonalování všech oblasti života“ LUBOMÍRA ČÍŽOVA Z novoročního projevu generálního tajemníka ÚV KSC a prezidenta republiky Gustáva Husáka HLAVNÍ ZPRÁVY Československá účast na plynovodu Progress Více než dvacet miliard krychlo­vých metrů zemního plynu ročně bu­de dodávat do socialistických zemí no­vý dálkový plynovod Progress z jam­­burského naleziště na západní Sibiři. Vedle Sovětského svazu se jeho vý­stavby zúčastní dalších šest členských zemí Rady vzájemné hospodářské po­moci, včetně Československa, které ne­dávno podepsalo se Sovětským sva­zem dohodu o vzájemné spolupráci při budování tohoto významného díla. Československo se na celkových rozpočtových nákladech nové plyno­vodní tepny, jejíž délka přesáhne 4600 kilometrů, a na přípravných pracích k zahájení těžby v jamburském_ nale­zišti bude podílet asi 19 °/o. Česko­slovenští stavbaři mají do poloviny roku 1988 postavit 360kilometrový úsek, včetně dvou kompresorových stanic, směrem od čs.-sovětské hra­nice na východ. Přitom více než 120 km potrubí povede ve složitých hor­ských podmínkách přes Karpaty na Ukrajině. Účast československých organizací na budování plynovodu přispěje k dalšímu úspěšnému rozvoji čs. ekono­miky, neboť SSSR bude dodávat Čes­koslovensku zemní plyn nad dohod­nuté množství. První kubíky sibiřské suroviny začnou do ČSSR proudit již koncem příští pětiletky a póstuoně se budou zvyšovat, až v roce 1995 do­sáhnou plánovaného ročního objemu pěti miliard krychlových metrů. Obchodní výměna ČLR socialistické země Čínská obchodní výměna se socia­listickými státy východní Evropy (bez SSSR) činila loni 2.64 mld dolarů a zaznamenala nejrychlejší růst za po­sledních 30 let, uvádí list China Dai­ly­Téměř třetinu tohoto objemu před­stavuje čínský obchod s Rumunskem (760 mil. dolarů). Vzájemná obchod­ní výměna s Polskem proti roku 1984 vzrostla 2,8krát, s Maďarskem 2,7krát, s NDR o 54,5 % a s USSR o 39,6 %. Dlouhodobé obchodní dohody pode­­psané letos s těmito státy jšou — po­dle slov ministra zahraničního obcho­du a hospodářských styků ČLR Čeng Tchuo-pinga — zárukou stabilních ob­chodních vztahů a jejich dalšího růs­tu. Nepříznivý vývoj jugoslávské ekonomiky Minulý rok nepřinesl Jugoslávii oče­kávané zvýšení hospodářské aktivity, zejména růst průmyslové produkce byl značně nižší než určoval plán a dosáhl jen 2,4 °/o. Uvádí to zpráva Sva­zového statistického úřadu v Běle­hradě, kterou 2. ledna zveřejnila tis­ková agentura Tanjug. Vyplývá z ní, že nízký růst prů­myslové výroby provázel pokles osob­ní spotřeby o 1,5 °/o v porovnání s rokem 1984 a že nejtěžší situace by­la v zemědělství, Jehož produkce v roce 1985 'poklesla o 7,5 °/o. Hospo­dářský vývoj SFRJ provázelo také ne­dostatečné zvýšení exportu, které či­nilo pouze 6 místo plánovaných 12 procent. Společně s poklesem celospo­lečenské spotřeby to byla příčina ve­doucí k vytvoření nadměrných vý­robních zásob, které statistikové ozna­čují za hlavní důvod nestability ju­goslávské ekonomiky. Na druhé straně se koncem loňské­ho roku podařilo zastavit pětiletý po­kles reálných mezd a zvýšit proti roku 1984 o 2,2 % počet zaměstnaných osob, jenž však nebyl provázen odpo­vídajícím růstem produktivity práce. Ta se ve státním sektoru snížila o 2,3 °/o. Zpráva Svazového statistického úřadu dále připomíná, že Jugoslávie se bude i letos potýkat s nezaměstna­ností, jež nyní postihuje již více než milión lidí, a že si do nového roku přinesla téměř 80procentní inflaci. Vysoké výdaje SSSR na rozvoj průmyslu Hlavní hospodářské, sociální a poli­tické cíle sovětských plánů se proje­vují i ve státním rozpočtu SSSR na letošní rok. Jeho výdaje se ve srovná­ní s rokem 1985 zvýší téměř o 6 % a dosáhnou částky 414 mld rublů. Státní rozpočet na první rok 12. sovětské pětiletky (1986—1990) pre­feruje především ty oblasti, které za­jišťují další vzestup životní úrovně lidu a všestranný dynamický rozvoj ekonomiky. Největší částka — zhruba 247 mld rublů — bude letos vyčleně­na ze státního rozpočtu na potřeby průmyslu. Z toho více než dvě třetiny připadnou na rozvoj těžkého průmys­lu, zejména pak palivoenergetického komplexu. Vedle výrazného růstu in­vestic na rozšiřování průmyslové vý­roby zajišťuje rozpočet přednostní rozvoj těch průmyslových odvětví, kte­rá vyrábějí spotřební zboží. Na ty­to účely se v letošním roce vyčleňu­je až o 40% více finančních prostřed­ků než loni. Odhad nižší spotřeby oceli v EHS Spotřebu oceli v EHS v prvn:m čtrvtletí 1986 odhaduje komise ES na 26,70 ml. tun proti 27,60 mil. ve čtvrtém čtvrtletí 1985 a 25,75 mil. tun v prvním čtvrtletí 1985, napsal list Blick durch die Wirtschaft. Vývoz oceli v prvním čtvrtletí 1986 má činit 6 mil. tun, stejně jako v po­sledním loňském čtvrtletí. Avšak o i,“42 mil. tím méně než v prvním čtvrtletí 1985. Dovoz surové oceli do EHS je odhadován na 2,5 mil. tun proti 2,36 mil. v prvním čtvrtletí 1985. Dovoz surové oceli do EHS je od­hadován na 2,5 mil. tun proti 2,36 mil. v 1. čtvrtletí-1985. Produkce surové oceli je na základě výše uvedených prognóz odhadována na 30,20 mil. tun proti 30,50 mil. tun v posledním loňském čtvrtletí a 30,42 mil. tun v prvním čtvrtletí 1985. Ve zkratce V Praze byla 27. prosince podepsá­­na dlouhodobá obchodní dohoda o výměně zboží a plateb mezi vládami ČSSR a BLR na léta 1986 až 1990. Dlouhodobá dohoda vychází z vý­sledků koordinací národohospodář­ských plánů obou zemí do roku 1990. Výměna zboží se má proti období 1981 až 1985 zvýšit o více než 50 °/o a cel­kový obrat má dosáhnout 4,9 mld Rb. Mexická státní ropná společnost PEMEX oznámila, že Mexiko snižuje se zpětnou platností od 1. prosince ceny ropy v průměru o 90 centů za barel. Sníženi znamená pro Mexiko jen za prosinec ztrátu asi 40 mil. do­larů. Mexiko patří k zemím zvlášť těžce postiženým poklesém světových cen této suroviny. Ministerstvo obchodu USA 31. pro­since oznámilo, že deficit americké­ho zahraničního obchodu za prvních jedenáct měsíců roku 1985 činil 131,8 mld dolarů. Je to o osm miliard do­larů více než za stejné období roku 1984. Odborníci očekávají, že celko­vý zahraniční obchodní deficit USA za loňský rok dosáhne rekordní částky 140 až 150 mld dolarů. Ve srovnání s rokem 1984 se světo­vá letecká přeprava loni zvýšila o 6 %, uvedla Mezinárodní organizace pro civilní letectví (IACO). V roce 1984 však bylo zaznamenáno zvýšení o 8 % Loňský nižší nárůst způso­bila skutečnost, že přeprava zboží stoupla pouze o 1 °/o. Produkci hovězího a telecího masa v nejdůležitějších producentských ze­mích světa (ve statistikách kladenou na úroveň světové produkce) v roce 1985 odhadlo ministerstvo zeměděl­ství USA na 42 mil. tun. Je to množ­ství o 1 °/o vyšší než v roce 1984. UVNITŘ LISTU * Také v letošním roce bude věnována v ČSSR mimořádná pozornost veletržní a výstavní činnosti str. 2 Obchodu mezi SSSR a USA brání politické bariéry str. 5 Konjunktura v zemích OECD zklame i v roce 1986 str. 5 Poptávka po železné rudě koncem osmdesátých let znovu poroste str. 6

Next