Svět Hospodářství, 1987 (XXVIII/77-156)

1987-07-01 / No. 77

«■ li U H EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE Er hospodářství f A , jde, Rada vzájemné hospodářské pomoci: Pro lepší organizaci obchodu Pro podniky má velký význam právo samostatného provádění zahraničněobchodní činnosti V hospodářském mechanismu členských států RVHP dochází v poslední dobé k podstatným změnám, jejichž podstata tkví v důsledném zlepšování řízení s ohledem na rostoucí výrobní kapacity, požadavky všestranné inten­zifikace a vědeckotechnický pokrok. SouCástí komplexního zdokonalování hospodářského mechanismu je i reorganizace zahraničněobchodní činnosti. Jedním z hlavních záměrů této stra­tegie Je zdokonalení systému dvojí­ho podřízení organizací zahraniční­ho obchodu a jejich převedení do kompetence resortních ministerstev, kombinátů či výrobních sdružení, při současném zachování kontroly ze strany ministerstev zahraničního ob­chodu v příslušných zemích RVHP. Systém dvojího podřízení podniků a organizací zahraničního obchodu se nejvýrazněji prosadil' v Německé demokratické republice a tato sku­tečnost odpovídá specifickému cha­rakteru hospodářského mechanismu v této zemi. Základním článkem ří­zení průmyslu v této zemi je kom­binát. Jde o velkou hospodářskou jednotku, která nese plnou odpověd­nost za krytí potřeb národního hos­podářství, pokud jde o výrobu a do­dávky příslušného druhu zboží. K to­muto účelu kombináty koncentrují ve svých rukou výrobní a vědecko­technický potenciál, zásobování a od­byt (včetně vývozu a dovozu) výrob­ku svého profilu. Vysoká úroveň, koncentrace výroby v kombinátech s vlastními zahraničněobchodními podniky, značný podíl vývozu a do­vozu na celkovém objemu produkce, přímé vztahy se zahraničními part­nery — to vše je podkladem pro rea­lizaci vnějších hospodářských vztahů prostřednictvím vlastních zahraničně­obchodních organizací. V současné době je v NDR 22 or­ganizací zahraničního obchodu pod­řízeno kombinátům, 20 jich je v pů­sobnosti resortních ministerstev a pouze tři pracují výlučně v systému ministerstva zahraničního obchodu. Analogická situace te i v některých jiných státech RVHP, kde platí zá­sada dvojího podřízení PZO. V Ru­munsku bylo v polovině 80. let re­gistrováno kolem 50 podniků zahra­ničního obchodu a jejich převážná část byla podřízena resortním mi­nisterstvům nebo průmyslovým sdru­žením, a zároveň i ministerstvu za­hraničního obchodu a výrobní koope­race RSR. Systém dvojího podřízení je charakteristický také pro organi­zací zahraničního obchodu v Bulhar­sku. Od roku 1982 se v OZO podříze­ných resortním ministerstvům NDR začaly postupně vytvářet specializo­vané firmy s úzce vymezeným sorti­mentem vývozu a dovozu. Tyto firmy nemají statut právního subjektu a je­jich vztah k příslušnému kombinátu se v každém jednotlivém případě u­pravuje dohodou. Z toho vyplývá, že vývoz a dovoz někólika kombinátů je vlastně soustředěn do jedné firmy či OZO, podřízené příslušnému resortní­mu ministerstvu. Zkušenosti 80. let ukázaly, že sys­tém dvojího podřízení v podstatě u­­možnil propojit zájmy průmyslu a za­hraničního obchodu. Změnila se také úloha ministerstva zahraničního ob­chodu v plánovací a řídící činnosti, zlepšila se koordinace činnosti stát­ních orgánů a hospodářských orga­nizací a zvýšila se odpovědnost MZO za jednotnou obchodněpolitickou li­nií a, plnění mezinárodních závazků. Důležitým faktorem ve zdokonalo­vání hospodářského mechanismu v zahraničněobchodní činnosti evrop­ských členských států RVHP bylo vy­tvoření společných zahraničněob­chodních organizací (společností s ručením omezeným v PLR a zahranič­něobchodních sdružení či akciových společností v BLR, MLR a CSSR). Finanční aktivita obchodních spo­lečností s ručením omezeným v Pol­sku vychází ze základního kapitálu sestávajícího z příspěvků podílníků. Ministerstvo zahraničního obchodu přispívá podílem v rozsahu nejméně 51 °/o, zbytek tvoří kapitál podniků - - vývozců. Podle dostupných údajů koncem roku 1985 bylo v systému ministerstva zahraničního obchodu PLR registrováno celkem 37 podniků zahraničního obchodu, z nichž 28 mělo statut obchodní společnosti s ručením omezeným. Na tyto společ­nosti připadalo 62 % zahraničněob­chodního obratu registrovaného v MZO, včetně téměř veškerého vývo­zu strojírenské produkce. Vedle toho v PLR existuje okolo 10 státních zahraničněobchodních podniků, které se zabývají vývozem a dovozem tuhých paliv, rud, kovů, stavebnin, potravin a zemědělských surovin i některých druhů spotřeb­ního zboží. Činnost těchto podniků podléhá kontrole ministerstva zahra­ničního obchodu, ale všechny úkoly spojené s plněním výrobního progra­mu zabezpečují řídící orgány podni­ku samotného (tj. členská schůze pracujících, dělnická rada a ředitel). Direktivní ukazatele připadají v úva­hu pouze tehdy, jde-li o plnění mezi­národních závazků, zabezpečení obra­nyschopnosti země či o likvidaci pří­rodních katastrof, i když pro období realizace hospodářské reformy mo­hou být stanoveny i další direktivní ukazatele, týkající se vývozu či do­vozu zboží mimořádně důležitého pro národní hospodářství země. V organizačních změnách zahranič­něobchodní činnosti všech členských států RVHP se vesměs přikládá velký význam právu samostatného provádě­ní zahraničněobchodních operací pro vybrané podniky. V tomto směru je základním cílem vyšší zájem podniků na výsledcích podnikání, stimulace výroby pro vývoz a růst aktivity ve všech etapách uzavírání příslušných kontraktů. Významnou okolností je i to, že samostatný přístup na vnější trhy umožňuje navazovat a upevňo­vat přímé vztahy se zahraničními partnery a má pozitivní vliv na roz­voj výrobní kooperace a specializace v rámci socialistického společenství. V největším rozsahu využívají prá­va na samostatnou zahraničněob­chodní činnost podniky Maďarska a Polska. V roce 1985 připadalo v MLR okolo 80 % zahraničněobchodního obratu na podniky ministerstva za­hraničního obchodu a pouhých 20 % na podniky s právem samostatné za­hraničněobchodní činnosti. V součas­né době se touto činností zabývá již asi 270 podniků a organizací, kromě toho MZO vydává značné množství povolení na jednorázové obchodní akce. V roce 1985 bylo vydáno na­příklad zhruba 900 takových povo­lení. Nutno zdůraznit, že v poslední době se v MLR podstatně zjednoduši­la agenda související s vyřizováním práva na samostatnou zahraničněob­chodní činnost, a to i na vývozní či dovozní operace s oblastí účtující ve volně směnitelných měnách. V PLR se v letech 1982—1985 po­čet podniků oprávněných k zahranič­něobchodní činnosti zvýšil ze 100 na 180. Jako v případě Maďarska, tak i v případě Polska mají přednost velké podniky s nejvyšším podílem na do­mácí produkci příslušného profilu, je­jichž činnost je vázána na vývoz. Zpravidla mohou tyto podniky samo­statně vyvážet pouze vlastní výrobky. Na specifiku organizačních změn v zahraničním obchodě členských zemí RVHP má podstatný vliv struktura národního hospodářství každé jednot­livé země, úroveň koncentrace výro­by, závislost na zahraničních trzích a zdrojích surovin, zvláštnosti systému plánování a řízení národního hospo­dářství aj. Nicméně přes tyto specific­ké rozdíly existuje jednotný záměr — navázat těsnější kontakt mezi prů­myslem a zahraničním obchodem a zapojit resortní ministerstva, kombi­náty a průmyslové podniky do zahra­ničněobchodní činnosti. Průmyslové podniky by se tak postupně staly zá­kladním článkem hospodářské spolu­práce mezí socialistickými státy. LUBOMÍRA ČÍŽOVA Významné kroky ke zkvalitnění komerční činnosti uskutečňují v poslední dobé také organizace zahraničního obcho­du Sovětského svazu. Výrobní sdružení Elektrotažmaš vyrábí mj. velké elektromotory, které se montují do válcova­cích stolic dodávaných do Bulharska, Madarska, Indie, Polska, Rumunska a Tureaka. Na snímku je expedice kotvy 6300 kW elektromotoru pro. válcovací trat. Foto archiv HLAVNI ZPRÁVY Význam spolupráce evropských států Na mimořádný význam hospodář­ské spolupráce mezi evropskými ze­měmi poukázal 2B. června na násled­né schůzce Konference o bezpečnos­ti a spolupráci v Evropě vedoucí de­legace CSSR Milan Kadnár. V proje­vu na plenárním zasedání informoval účastníky jednání také o přestavbě československého hospodářství. Výhodnost spolupráce mezi evrop­skými zeměmi ilustroval příklady součinnosti některých českosloven­ských podniků a bank se západoev­ropskými partnery. V této souvislos­ti uvítal návrh devíti neutrálních a nezúčastněných zemí na podporu vy­tváření společných podniků a výmě­nu informací v této oblasti. Růst nezaměstnanosti v zemích Beneluxu Organizace pro hospodářskou spo­lupráci a rozvoj (OECD) očekává le­tos zpomalení růstu belgické a nizo­zemské ekonomiky, což bude mít pravděpodobně za následek zvýšení nezaměstnanosti v zemích Beneluxu. Letos obě země počítají s 1,5% přírůstkem hrubého domácího pro­duktu. V příštím roce se tento uka­zatel v Belgii patrně zvýší o dalších 1,5 %, v Nizozemí však tempo hos­podářského růstu klesne na 1 %. Lu­cemburské hospodářství by se mělo letos vyvíjet o něco rychleji v dů­sledku růstu mezd. Míra inflace se bude letos v Belgii zřejmě stabilizovat na 1,5 až 2 %, zatímco v Nizozemí by spotřebitelské ceny měly klesnout přibližně o 0,5 procenta. Prvenství Švýcarska ve výrobě na obyvatele Švýcarsko loni předstihlo USA, Ja­ponsko a další vyspělé kapitalistické země ve výrobě na jednoho obyvate­le, uvádí zpráva Union Bank of Switzerland. Jeho hrubý domácí pro­dukt (HDP) na obyvatele činil 20,44 tis. dolarů. Na druhém místě skončily USA se 17,26 tis. dol. na osobu, dále Japon­sko (16,21 tis.), Švédsko (15,87 tis.), NSR (14,65 tis.), Francie (12,88 tis.), Rakousko (12,45 tis.), Nizozemí (11,8 tis.), Belgie (11,21 tis.), Itálie (10,47 tis.) a V. Británie (9,65 tis.). Co se týče státních výdajů, Švý­carsko ukončilo rok 1986 s přebyt­kem rozpočtu ve výši 1,1 mld dola­rů (v přepočtu), zatímco všechny ostatní země vykázaly schodek — da­leko nejvyšší USA (220,7 mld dola­rů). Banka upozorňuje na to, že vše­chny přepočty jsou výrazně ovlivně­ny poklesem kursu dolaru vůči ostat­ním měnám. Optimistický výhled japonské ekonomiky Japonsko si udrží do roku 2000 rovnoměrný růst ekonomiky o 4 °/o ročně. Zároveň také sníží přebytek na účtu běžných položek platební bi­lance na 1 % nominálního hrubého národního produktu za předpokladu, že budou hladce pokračovat struktu­rální změny japonské ekonomiky v souladu se zvyšováním koordinace mezinárodní hospodářské politiky. Uvádí to zpráva japonského 0- řadu pro hospodářské plánování (EPA), která očekává do konce sto­letí průměrný růst světové ekonomi­ky o 3 %, jestliže se podaří podstat­ně snížit schodek amerického státní­ho rozpočtu, zvýšit konkurenční schopnost amerického průmyslu, roz­šířit domácí poptávku v NSR a v Ja­ponsku a zvýšit spolupráci mezi nej­bohatšími zeměmi při řešení krize zadluženosti rozvojových zemí. Po­kud by se však Japonsku nepodařilo přebudovat vlastní ekonomiku a po* kud by dovolilo, aby kurs dolaru klesl o 100 jenů, mohl by se reálný růst ekonomiky snížit na 2,1 % a nominální na 3,3 %. Závěrem EPA předpovídá do roku 2000 zvýšení příjmů na jednoho oby­vatele Japonska na 28,5 tis. dolarů, což by znamenalo první místo sa světovém pořadí před USA, kde od­haduje příjem na 22,2 tis. dolarů. Ve Vídni skončila konference OPEC Ve Vídni skončila 28. června 81 konference Organizace zemí vyváže­jících ropu (OPEC). Její účastníci se po třídenním jednání shodli na spo­lečném postoji při regulaci objemu těžby ropy a také jejích cen ve dru­hé polovině letošního roku. Od 1. července do konce roku bu­de OPEC těžit 16,6 mil. barelů ropy denně a bude usilovat o udržení ce­ny ropy na světovém trhu na dosa­vadní úrovni 18 dol. za barel. Při ja­kékoliv výrazné změně tržních cen bude ihned svolána mimořádná kon­ference, která posoudí nutnost pří­padné změny těžebního limitu a za­jistí tak potřebnou stabilitu trhu. Ve své práci bude pokračovat pětičlen­­ná skupina pro navazování styků s nečlenskými producentskými zeměmi, zřízená na mimořádném zasedání v. dubnu 1986. Dohodu odmítl podepsat Irák (stej­ně jako v prosinci 1986). jeho kvó­ta na druhé pololetí byla stanovena na 1,5 mil. barelů denně. Irák však již nyní těží přibližně 2 mil. barelů. Proto byl jmenován tříčlenný výbor, složený ze zástupců Indonésie, Nigé­rie a Venezuely, který Irák navštíví a pokusí se jej přesvědčit, aby tě­žební kvótu nepřekračoval. Další pra­videlné zasedání ministerské konfe­rence OPEC se bude konat opět ve Vídni od 9. prosince 1987. Ve zkratce Na pět hlavních producentských zemí připadlo v roce 1985 asi 55 % světového obchodu obráběcími stroji a 52 % dovozu. NSR se podílela na světovém vývozu 20 % a ztratila pr­venství, předstihlo ji Japonsko podí­lem 22 %. Na USA a SSSR připadlo v roce 1985 společně asi 39 % svě­tového dovozu obráběcích strojů. Pá­tou hlavní producentskou zemí je Itá­lie. Kontrakty na výměnu zboží za 325,9 mil. korun uzavřely čs. orga­nizace zahraničního obchodu na V. mezinárodní slévárenské výstavě Fond-ex 87, která skončila 26. červ­na v Brně. Ředitel čs. účasti Jan Sto­lár kladně hodnotil zejména změny struktury vývozu, v němž téměř po­lovinu tvoří stroje a slévárenská technologie. Pákistán, Irán a Turecko hodlají do konce roku 1987 pokusně zavést systém vzájemných preferenčních cel. Ministři obchodu těchto tří islám­ských zemí se ještě sejdou, aby do­končili a podepsali příslušnou doho­du, neboť zatím ještě není stanoven rozsah snížení cel. Peruánský zahraniční dluh stoupl v roce 1986 na 14,5 mld dolarů. Na jeho umořování bylo věnováno 495 mil. dolarů. V roce 1985 Peru roz­hodlo věnovat na splácení zahranič­ního dluhu a úroků z něho pouze 10 % příjmu z vývozu, aby si zajis­tilo dostatečné zdroje pro další roz­voj hospodářství. Mimořádné sucho zasáhlo praktic­ky všechny zimbabwské provincie. Počet lidí postižených živelnou po­hromou činí 1,4 mil., což je 17 % obyvatelstva Zimbabwe. Letos vydá vláda na mimořádnou pomoc 84 miU dolarů. Projekt počítá i s vytvářením pracovních příležitostí pro obyvatel­stvo nejvíce postižených oblastí, kde se budou stavět veřejné budovy a sil­nice. UVNITŘ ■ Pátá společná schůze sněmoven Federálního shromáždění schváli­la státní závěrečný účet čs. federace za rok 198B str. 2 ■ Světová ekonomika v letech 1986—1987 — Evropské socialistická země příloha ■ Akciová společnost s podílem sovětského kapitálu Koneisto Norge již 20 let prodává sovětské obráběcí stroje v Norsku flr. 5 ■ Situace na kapitalistickém trhu železné rudy se v roce 1986 vyzna­čovala převahou nabídky nad poptávkou a v důsledku toho i pokle­sem vývozních cen str g

Next