Svět Hospodářství, 1987 (XXVIII/77-156)
1987-07-01 / No. 77
«■ li U H EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE Er hospodářství f A , jde, Rada vzájemné hospodářské pomoci: Pro lepší organizaci obchodu Pro podniky má velký význam právo samostatného provádění zahraničněobchodní činnosti V hospodářském mechanismu členských států RVHP dochází v poslední dobé k podstatným změnám, jejichž podstata tkví v důsledném zlepšování řízení s ohledem na rostoucí výrobní kapacity, požadavky všestranné intenzifikace a vědeckotechnický pokrok. SouCástí komplexního zdokonalování hospodářského mechanismu je i reorganizace zahraničněobchodní činnosti. Jedním z hlavních záměrů této strategie Je zdokonalení systému dvojího podřízení organizací zahraničního obchodu a jejich převedení do kompetence resortních ministerstev, kombinátů či výrobních sdružení, při současném zachování kontroly ze strany ministerstev zahraničního obchodu v příslušných zemích RVHP. Systém dvojího podřízení podniků a organizací zahraničního obchodu se nejvýrazněji prosadil' v Německé demokratické republice a tato skutečnost odpovídá specifickému charakteru hospodářského mechanismu v této zemi. Základním článkem řízení průmyslu v této zemi je kombinát. Jde o velkou hospodářskou jednotku, která nese plnou odpovědnost za krytí potřeb národního hospodářství, pokud jde o výrobu a dodávky příslušného druhu zboží. K tomuto účelu kombináty koncentrují ve svých rukou výrobní a vědeckotechnický potenciál, zásobování a odbyt (včetně vývozu a dovozu) výrobku svého profilu. Vysoká úroveň, koncentrace výroby v kombinátech s vlastními zahraničněobchodními podniky, značný podíl vývozu a dovozu na celkovém objemu produkce, přímé vztahy se zahraničními partnery — to vše je podkladem pro realizaci vnějších hospodářských vztahů prostřednictvím vlastních zahraničněobchodních organizací. V současné době je v NDR 22 organizací zahraničního obchodu podřízeno kombinátům, 20 jich je v působnosti resortních ministerstev a pouze tři pracují výlučně v systému ministerstva zahraničního obchodu. Analogická situace te i v některých jiných státech RVHP, kde platí zásada dvojího podřízení PZO. V Rumunsku bylo v polovině 80. let registrováno kolem 50 podniků zahraničního obchodu a jejich převážná část byla podřízena resortním ministerstvům nebo průmyslovým sdružením, a zároveň i ministerstvu zahraničního obchodu a výrobní kooperace RSR. Systém dvojího podřízení je charakteristický také pro organizací zahraničního obchodu v Bulharsku. Od roku 1982 se v OZO podřízených resortním ministerstvům NDR začaly postupně vytvářet specializované firmy s úzce vymezeným sortimentem vývozu a dovozu. Tyto firmy nemají statut právního subjektu a jejich vztah k příslušnému kombinátu se v každém jednotlivém případě upravuje dohodou. Z toho vyplývá, že vývoz a dovoz někólika kombinátů je vlastně soustředěn do jedné firmy či OZO, podřízené příslušnému resortnímu ministerstvu. Zkušenosti 80. let ukázaly, že systém dvojího podřízení v podstatě umožnil propojit zájmy průmyslu a zahraničního obchodu. Změnila se také úloha ministerstva zahraničního obchodu v plánovací a řídící činnosti, zlepšila se koordinace činnosti státních orgánů a hospodářských organizací a zvýšila se odpovědnost MZO za jednotnou obchodněpolitickou linií a, plnění mezinárodních závazků. Důležitým faktorem ve zdokonalování hospodářského mechanismu v zahraničněobchodní činnosti evropských členských států RVHP bylo vytvoření společných zahraničněobchodních organizací (společností s ručením omezeným v PLR a zahraničněobchodních sdružení či akciových společností v BLR, MLR a CSSR). Finanční aktivita obchodních společností s ručením omezeným v Polsku vychází ze základního kapitálu sestávajícího z příspěvků podílníků. Ministerstvo zahraničního obchodu přispívá podílem v rozsahu nejméně 51 °/o, zbytek tvoří kapitál podniků - - vývozců. Podle dostupných údajů koncem roku 1985 bylo v systému ministerstva zahraničního obchodu PLR registrováno celkem 37 podniků zahraničního obchodu, z nichž 28 mělo statut obchodní společnosti s ručením omezeným. Na tyto společnosti připadalo 62 % zahraničněobchodního obratu registrovaného v MZO, včetně téměř veškerého vývozu strojírenské produkce. Vedle toho v PLR existuje okolo 10 státních zahraničněobchodních podniků, které se zabývají vývozem a dovozem tuhých paliv, rud, kovů, stavebnin, potravin a zemědělských surovin i některých druhů spotřebního zboží. Činnost těchto podniků podléhá kontrole ministerstva zahraničního obchodu, ale všechny úkoly spojené s plněním výrobního programu zabezpečují řídící orgány podniku samotného (tj. členská schůze pracujících, dělnická rada a ředitel). Direktivní ukazatele připadají v úvahu pouze tehdy, jde-li o plnění mezinárodních závazků, zabezpečení obranyschopnosti země či o likvidaci přírodních katastrof, i když pro období realizace hospodářské reformy mohou být stanoveny i další direktivní ukazatele, týkající se vývozu či dovozu zboží mimořádně důležitého pro národní hospodářství země. V organizačních změnách zahraničněobchodní činnosti všech členských států RVHP se vesměs přikládá velký význam právu samostatného provádění zahraničněobchodních operací pro vybrané podniky. V tomto směru je základním cílem vyšší zájem podniků na výsledcích podnikání, stimulace výroby pro vývoz a růst aktivity ve všech etapách uzavírání příslušných kontraktů. Významnou okolností je i to, že samostatný přístup na vnější trhy umožňuje navazovat a upevňovat přímé vztahy se zahraničními partnery a má pozitivní vliv na rozvoj výrobní kooperace a specializace v rámci socialistického společenství. V největším rozsahu využívají práva na samostatnou zahraničněobchodní činnost podniky Maďarska a Polska. V roce 1985 připadalo v MLR okolo 80 % zahraničněobchodního obratu na podniky ministerstva zahraničního obchodu a pouhých 20 % na podniky s právem samostatné zahraničněobchodní činnosti. V současné době se touto činností zabývá již asi 270 podniků a organizací, kromě toho MZO vydává značné množství povolení na jednorázové obchodní akce. V roce 1985 bylo vydáno například zhruba 900 takových povolení. Nutno zdůraznit, že v poslední době se v MLR podstatně zjednodušila agenda související s vyřizováním práva na samostatnou zahraničněobchodní činnost, a to i na vývozní či dovozní operace s oblastí účtující ve volně směnitelných měnách. V PLR se v letech 1982—1985 počet podniků oprávněných k zahraničněobchodní činnosti zvýšil ze 100 na 180. Jako v případě Maďarska, tak i v případě Polska mají přednost velké podniky s nejvyšším podílem na domácí produkci příslušného profilu, jejichž činnost je vázána na vývoz. Zpravidla mohou tyto podniky samostatně vyvážet pouze vlastní výrobky. Na specifiku organizačních změn v zahraničním obchodě členských zemí RVHP má podstatný vliv struktura národního hospodářství každé jednotlivé země, úroveň koncentrace výroby, závislost na zahraničních trzích a zdrojích surovin, zvláštnosti systému plánování a řízení národního hospodářství aj. Nicméně přes tyto specifické rozdíly existuje jednotný záměr — navázat těsnější kontakt mezi průmyslem a zahraničním obchodem a zapojit resortní ministerstva, kombináty a průmyslové podniky do zahraničněobchodní činnosti. Průmyslové podniky by se tak postupně staly základním článkem hospodářské spolupráce mezí socialistickými státy. LUBOMÍRA ČÍŽOVA Významné kroky ke zkvalitnění komerční činnosti uskutečňují v poslední dobé také organizace zahraničního obchodu Sovětského svazu. Výrobní sdružení Elektrotažmaš vyrábí mj. velké elektromotory, které se montují do válcovacích stolic dodávaných do Bulharska, Madarska, Indie, Polska, Rumunska a Tureaka. Na snímku je expedice kotvy 6300 kW elektromotoru pro. válcovací trat. Foto archiv HLAVNI ZPRÁVY Význam spolupráce evropských států Na mimořádný význam hospodářské spolupráce mezi evropskými zeměmi poukázal 2B. června na následné schůzce Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě vedoucí delegace CSSR Milan Kadnár. V projevu na plenárním zasedání informoval účastníky jednání také o přestavbě československého hospodářství. Výhodnost spolupráce mezi evropskými zeměmi ilustroval příklady součinnosti některých československých podniků a bank se západoevropskými partnery. V této souvislosti uvítal návrh devíti neutrálních a nezúčastněných zemí na podporu vytváření společných podniků a výměnu informací v této oblasti. Růst nezaměstnanosti v zemích Beneluxu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává letos zpomalení růstu belgické a nizozemské ekonomiky, což bude mít pravděpodobně za následek zvýšení nezaměstnanosti v zemích Beneluxu. Letos obě země počítají s 1,5% přírůstkem hrubého domácího produktu. V příštím roce se tento ukazatel v Belgii patrně zvýší o dalších 1,5 %, v Nizozemí však tempo hospodářského růstu klesne na 1 %. Lucemburské hospodářství by se mělo letos vyvíjet o něco rychleji v důsledku růstu mezd. Míra inflace se bude letos v Belgii zřejmě stabilizovat na 1,5 až 2 %, zatímco v Nizozemí by spotřebitelské ceny měly klesnout přibližně o 0,5 procenta. Prvenství Švýcarska ve výrobě na obyvatele Švýcarsko loni předstihlo USA, Japonsko a další vyspělé kapitalistické země ve výrobě na jednoho obyvatele, uvádí zpráva Union Bank of Switzerland. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele činil 20,44 tis. dolarů. Na druhém místě skončily USA se 17,26 tis. dol. na osobu, dále Japonsko (16,21 tis.), Švédsko (15,87 tis.), NSR (14,65 tis.), Francie (12,88 tis.), Rakousko (12,45 tis.), Nizozemí (11,8 tis.), Belgie (11,21 tis.), Itálie (10,47 tis.) a V. Británie (9,65 tis.). Co se týče státních výdajů, Švýcarsko ukončilo rok 1986 s přebytkem rozpočtu ve výši 1,1 mld dolarů (v přepočtu), zatímco všechny ostatní země vykázaly schodek — daleko nejvyšší USA (220,7 mld dolarů). Banka upozorňuje na to, že všechny přepočty jsou výrazně ovlivněny poklesem kursu dolaru vůči ostatním měnám. Optimistický výhled japonské ekonomiky Japonsko si udrží do roku 2000 rovnoměrný růst ekonomiky o 4 °/o ročně. Zároveň také sníží přebytek na účtu běžných položek platební bilance na 1 % nominálního hrubého národního produktu za předpokladu, že budou hladce pokračovat strukturální změny japonské ekonomiky v souladu se zvyšováním koordinace mezinárodní hospodářské politiky. Uvádí to zpráva japonského 0- řadu pro hospodářské plánování (EPA), která očekává do konce století průměrný růst světové ekonomiky o 3 %, jestliže se podaří podstatně snížit schodek amerického státního rozpočtu, zvýšit konkurenční schopnost amerického průmyslu, rozšířit domácí poptávku v NSR a v Japonsku a zvýšit spolupráci mezi nejbohatšími zeměmi při řešení krize zadluženosti rozvojových zemí. Pokud by se však Japonsku nepodařilo přebudovat vlastní ekonomiku a po* kud by dovolilo, aby kurs dolaru klesl o 100 jenů, mohl by se reálný růst ekonomiky snížit na 2,1 % a nominální na 3,3 %. Závěrem EPA předpovídá do roku 2000 zvýšení příjmů na jednoho obyvatele Japonska na 28,5 tis. dolarů, což by znamenalo první místo sa světovém pořadí před USA, kde odhaduje příjem na 22,2 tis. dolarů. Ve Vídni skončila konference OPEC Ve Vídni skončila 28. června 81 konference Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Její účastníci se po třídenním jednání shodli na společném postoji při regulaci objemu těžby ropy a také jejích cen ve druhé polovině letošního roku. Od 1. července do konce roku bude OPEC těžit 16,6 mil. barelů ropy denně a bude usilovat o udržení ceny ropy na světovém trhu na dosavadní úrovni 18 dol. za barel. Při jakékoliv výrazné změně tržních cen bude ihned svolána mimořádná konference, která posoudí nutnost případné změny těžebního limitu a zajistí tak potřebnou stabilitu trhu. Ve své práci bude pokračovat pětičlenná skupina pro navazování styků s nečlenskými producentskými zeměmi, zřízená na mimořádném zasedání v. dubnu 1986. Dohodu odmítl podepsat Irák (stejně jako v prosinci 1986). jeho kvóta na druhé pololetí byla stanovena na 1,5 mil. barelů denně. Irák však již nyní těží přibližně 2 mil. barelů. Proto byl jmenován tříčlenný výbor, složený ze zástupců Indonésie, Nigérie a Venezuely, který Irák navštíví a pokusí se jej přesvědčit, aby těžební kvótu nepřekračoval. Další pravidelné zasedání ministerské konference OPEC se bude konat opět ve Vídni od 9. prosince 1987. Ve zkratce Na pět hlavních producentských zemí připadlo v roce 1985 asi 55 % světového obchodu obráběcími stroji a 52 % dovozu. NSR se podílela na světovém vývozu 20 % a ztratila prvenství, předstihlo ji Japonsko podílem 22 %. Na USA a SSSR připadlo v roce 1985 společně asi 39 % světového dovozu obráběcích strojů. Pátou hlavní producentskou zemí je Itálie. Kontrakty na výměnu zboží za 325,9 mil. korun uzavřely čs. organizace zahraničního obchodu na V. mezinárodní slévárenské výstavě Fond-ex 87, která skončila 26. června v Brně. Ředitel čs. účasti Jan Stolár kladně hodnotil zejména změny struktury vývozu, v němž téměř polovinu tvoří stroje a slévárenská technologie. Pákistán, Irán a Turecko hodlají do konce roku 1987 pokusně zavést systém vzájemných preferenčních cel. Ministři obchodu těchto tří islámských zemí se ještě sejdou, aby dokončili a podepsali příslušnou dohodu, neboť zatím ještě není stanoven rozsah snížení cel. Peruánský zahraniční dluh stoupl v roce 1986 na 14,5 mld dolarů. Na jeho umořování bylo věnováno 495 mil. dolarů. V roce 1985 Peru rozhodlo věnovat na splácení zahraničního dluhu a úroků z něho pouze 10 % příjmu z vývozu, aby si zajistilo dostatečné zdroje pro další rozvoj hospodářství. Mimořádné sucho zasáhlo prakticky všechny zimbabwské provincie. Počet lidí postižených živelnou pohromou činí 1,4 mil., což je 17 % obyvatelstva Zimbabwe. Letos vydá vláda na mimořádnou pomoc 84 miU dolarů. Projekt počítá i s vytvářením pracovních příležitostí pro obyvatelstvo nejvíce postižených oblastí, kde se budou stavět veřejné budovy a silnice. UVNITŘ ■ Pátá společná schůze sněmoven Federálního shromáždění schválila státní závěrečný účet čs. federace za rok 198B str. 2 ■ Světová ekonomika v letech 1986—1987 — Evropské socialistická země příloha ■ Akciová společnost s podílem sovětského kapitálu Koneisto Norge již 20 let prodává sovětské obráběcí stroje v Norsku flr. 5 ■ Situace na kapitalistickém trhu železné rudy se v roce 1986 vyznačovala převahou nabídky nad poptávkou a v důsledku toho i poklesem vývozních cen str g