Svět Sovětů, červenec-prosinec 1953 (XVI/28-52)
1953-07-08 / No. 28
Л m Ш I \S • _ • W' _ W f Г Aby byl život jeste krasnejsi Dne 24. června vyšlo usneseni o vypsání státní půjčky rozvoje národního hospodářství SSSR (vydání cenných papírů pro rok 1953). Setkalo se s velkým ohlasem po celém Sovětském svazu. „Aby byl život sovětských lidí ještě krásnější, upíše každý z nás ochotně půjčku!“, pravila kolchoznice alma-atské oblasti v Kazachstanu Sulejmanovová. Podobně hovořilo mnoho sovětských lidí a již 27. června večer byla státní půjčka vypsaná ve výši 15 miliard rublů překročena na 15.343,000.000 rublů. Ministerstvo financi od 28. června další upisováni půjčky zastavilo. Ministr financi SSSR Arsenij Zverev napsal к vypsání nové půjčky do listu Pravda: „Půjčka byly vypsána proto, aby bylo možno použít prostředků obyvatelstva při financováni pátého pětiletého plánu rozvoje SSSR. Tyto prostředky budou použity к dalšímu rozvoji socialistického hospodářství, zvýšení hmotného blahobytu a kultury lidu. Letos byla vypsána půjčka ve výši 15 miliard rublů, t. j. o polovinu méně než v roce 1952. Výše půjčky byla snížena ve srovnání s minulým rokem, protože neustále roste peněžní akumulace socialistického hospodářství, jež tvoří hlavní část příjmů státního rozpočtu SSSR. Proto považuje vláda za účelné podstatně omezit část rozpočtu získanou od obyvatelstva ve formě půjček.“ Nová státní půjčka byla jako v předešlých letech předložena obyvatelstvu к upisování přímo v podnicích, závodech, kolchozech, sovchozech, výrobních družstvech, ve správách domů a jiných organisacích. Při upisováni půjčky byla přísně dodržována zásada dobrovolnosti. Pracující upisovali půjčku ze své čtrnáctidenní mzdy. Závody a finanční orgány měly zakázáno přijímat větší půjčky než je dvoutýdenní mzda pracujících. Jako dřívější půjčky je také tato půjčka prémiová, slosovatelná. Zúročení nové půjčky je stanoveno na 3% ročně, místo dřívějších 4%. Úroková míra nové půjčky byla stanovena s ohledem na zvýšení kupní síly rublu, jehož bylo dosaženo systematickým snižováním maloobchodních cen potravin a průmyslových výrobků. Každoročně, počínajíc rokem 1954, budou provedena dvě vylosování výher. Za celé trvání půjčky t. j. za dvacet let, bude 40 vylosování. Nevylosované dluhopisy se umořují ve výši jmenovité hodnoty od 1. října 1958 po 15 let zbývajících do konce splatnosti půjčky. Při upisování nové státní půjčky měli sovětští pracující příležitost vyjádřit svou radost a hrdost nad rychlým tempem výstavby ve své vlasti. Zasloužilý tavič leningradského Kirovova závodu Murzič prohlásil: „Hospodářská moc naší země je tak velká, že sovětská vláda považuje za vhodné snížit celkovou částku půjčky proti loňskému roku o polovinu. Rádi pomůžeme svou prací, svými úsporami pozvednout ještě výše moc sovětské země.“ Tak vyjadřují sovětští pracující své přesvědčení, že nová půjčka jim pomůže zkrášlit život ještě více. // Vlevo: V Ostravě-Přivoze byla 28. íervna odhalena pamětní deska na doml, kde v letech 1924—1926 pracoval jako redaktor slovenské Pravdy první dělnický president nah republiky Klement Gottwald. Pamětní desku odhalil náměstek předsedy vlády Václav Kopecký. Bronzová deska, dílo akad. sochaře Karla Vávry, bude neustále připomínat ostravským horníkům a hutníkům dobu, kdy se za jejich lepH život bil s uhlobarony soudruh Klement Gottwald. — Vpravo: Československý výbor obránců míru uspořádal 24. íervna ve velké aule Karolina v Praze slavnostní večer na polest laureátů Mezinárodní Stalinovy ceny „Za upevněni míru mezi národy“ Ilji Erenburga, Jamese C. Edincotta a Ikuo Ojamy. Na obrázku zleva: předsedkyně čs. výboru obránců míru a místopředsedkyně NS A. Hodinová-Spurná, laureáti Mezinárodní Stalinovy ceny prof. Ikuo Ojama, Ilja Erenburg, laureát Mezinárodni ceny míru V. Dobiál, dvojnásobný laureát státní ceny, nositel československé ceny míru a zlaté medaile Světové rady míru V. Nezval, laureát Mezinárodni Stalinovy ceny James C. Edincott a rektor Karlovy university akademik Jan Mukařovský V leningradském Domě spisovatelů se konalo slavnostní zasedání na počest osmdesátých narozenin velké sovětské spisovatelky historických románů Olgy Foriové. Zleva: spisovatelé K. Fedin, V. Rožděstvenskij, V. Ketlinská, Olga Foríová a V. Panová Do Moskvy přijely delegace žen z Indie a zemi Latinské Ameriky, které se zúčastnily Světového kongresu žen v Kodani. Na Kyjevském nádraží byly srdečně přivítány Mezinárodní soutěže houslistů a klavíristů v Paříži se zúčastnili také sovětlti umělci. V soutěži houslistů obsadili prvá dvě místa. Prvou byla sovětská houslistka N. Skolniková, druhým sovětský houslista R. Sobolevskij