Svět Sovětů, červenec-prosinec 1953 (XVI/28-52)

1953-07-08 / No. 28

Л m Ш I \S • _ • W' _ W f Г Aby byl život jeste krasnejsi Dne 24. června vyšlo usneseni o vy­psání státní půjčky rozvoje národního hospodářství SSSR (vydání cenných papírů pro rok 1953). Setkalo se s vel­kým ohlasem po celém Sovětském svazu. „Aby byl život sovětských lidí ještě krásnější, upíše každý z nás ochotně půjčku!“, pravila kolchoz­nice alma-atské oblasti v Kazach­stanu Sulejmanovová. Podobně ho­vořilo mnoho sovětských lidí a již 27. června večer byla státní půjčka vypsaná ve výši 15 miliard rublů pře­kročena na 15.343,000.000 rublů. Mi­nisterstvo financi od 28. června další upisováni půjčky zastavilo. Ministr financi SSSR Arsenij Zve­rev napsal к vypsání nové půjčky do listu Pravda: „Půjčka byly vypsána proto, aby bylo možno použít pro­středků obyvatelstva při financováni pátého pětiletého plánu rozvoje SSSR. Tyto prostředky budou použity к dal­šímu rozvoji socialistického hospodář­ství, zvýšení hmotného blahobytu a kultury lidu. Letos byla vypsána půjčka ve výši 15 miliard rublů, t. j. o polovinu méně než v roce 1952. Výše půjčky byla snížena ve srovnání s minulým rokem, protože neustále roste peněžní akumulace socialistického hospodář­ství, jež tvoří hlavní část příjmů stát­ního rozpočtu SSSR. Proto považuje vláda za účelné podstatně omezit část rozpočtu získanou od obyvatelstva ve formě půjček.“ Nová státní půjčka byla jako v předešlých letech předložena oby­vatelstvu к upisování přímo v pod­nicích, závodech, kolchozech, sov­chozech, výrobních družstvech, ve správách domů a jiných organisacích. Při upisováni půjčky byla přísně do­držována zásada dobrovolnosti. Pra­cující upisovali půjčku ze své čtrnácti­denní mzdy. Závody a finanční orgány měly zakázáno přijímat větší půjčky než je dvoutýdenní mzda pracujících. Jako dřívější půjčky je také tato půjčka prémiová, slosovatelná. Zúro­čení nové půjčky je stanoveno na 3% ročně, místo dřívějších 4%. Úro­ková míra nové půjčky byla stanove­na s ohledem na zvýšení kupní síly rublu, jehož bylo dosaženo systematic­kým snižováním maloobchodních cen potravin a průmyslových výrobků. Každoročně, počínajíc rokem 1954, budou provedena dvě vylosování vý­her. Za celé trvání půjčky t. j. za dvacet let, bude 40 vylosování. Ne­­vylosované dluhopisy se umořují ve výši jmenovité hodnoty od 1. října 1958 po 15 let zbývajících do konce splatnosti půjčky. Při upisování nové státní půjčky měli sovětští pracující příležitost vy­jádřit svou radost a hrdost nad rych­lým tempem výstavby ve své vlasti. Zasloužilý tavič leningradského Kiro­­vova závodu Murzič prohlásil: „Hos­podářská moc naší země je tak velká, že sovětská vláda považuje za vhodné snížit celkovou částku půjčky proti loňskému roku o polovinu. Rádi po­můžeme svou prací, svými úsporami pozvednout ještě výše moc sovětské země.“ Tak vyjadřují sovětští pracující své přesvědčení, že nová půjčka jim po­může zkrášlit život ještě více. // Vlevo: V Ostravě-Přivoze byla 28. íervna odhalena pamětní deska na doml, kde v letech 1924—1926 pracoval jako redaktor slovenské Pravdy první dělnický president nah republiky Klement Gottwald. Pamětní desku odhalil náměstek předsedy vlády Václav Kopecký. Bronzová deska, dílo akad. sochaře Karla Vávry, bude neustále připomínat ostravským horníkům a hutníkům dobu, kdy se za jejich lepH život bil s uhlobarony soudruh Klement Gottwald. — Vpravo: Československý výbor obránců míru uspořádal 24. íervna ve velké aule Karolina v Praze slavnostní večer na polest laureátů Mezinárodní Stalinovy ceny „Za upevněni míru mezi národy“ Ilji Erenburga, Jamese C. Edincotta a Ikuo Ojamy. Na obrázku zleva: předsedkyně čs. výboru obránců míru a místopředsedkyně NS A. Hodinová-Spurná, laureáti Mezinárodní Stalinovy ceny prof. Ikuo Ojama, Ilja Erenburg, laureát Mezinárodni ceny míru V. Dobiál, dvojnásobný laureát státní ceny, nositel československé ceny míru a zlaté medaile Světové rady míru V. Nezval, laureát Mezinárodni Stalinovy ceny James C. Edincott a rektor Karlovy university akademik Jan Mukařovský V leningradském Domě spisovatelů se konalo slavnostní zasedání na počest osmdesátých narozenin velké sovětské spisovatelky historických románů Olgy Foriové. Zleva: spisovatelé K. Fedin, V. Rožděstvenskij, V. Ketlinská, Olga Foríová a V. Panová Do Moskvy přijely delegace žen z Indie a zemi Latinské Ameriky, které se zúčastnily Světového kongresu žen v Kodani. Na Kyjevském nádraží byly srdečně přivítány Mezinárodní soutěže houslistů a klavíristů v Paříži se zúčastnili také sovětlti umělci. V soutěži houslistů obsadili prvá dvě místa. Prvou byla sovětská houslistka N. Skolniková, druhým sovětský houslista R. Sobolevskij

Next