Svět Sovětů, červenec-prosinec 1962 (XXV/27-52)

1962-07-04 / No. 27

PŘI V Moskvě máji výstavu. Na tom by nebylo celkem nic zvláštního veliké město, srdce obrovské země tam najdeš současně desítky expozic, ale tahle výstava je vlastně maturitou. Název má prozaický: „Všesvazová výstava oděvů, obuvi, pletených a kožešinových výrobku ohlas bohatýrský. O jejím významu svědčí skutečnost, že si ji velmi pozorně .prohlédli i vedoucí političtí před­stavitelé Sovětského svazu. Soudruh N. S. Chruš ji také ukázal státníkům, kteří přijeli do Moskvy na zase­dání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Ta výstava má, jako každá jiná, výstavní výbor. Dejme teď slovo jeho předsedovi soudruhu V. F. Uljanovovi: „Pracovníci našeho lehkého průmyslu tady před tváři statisíců skládají zkoušku vyspělosti. Předkládají vý­sledky a dávaji к posouzení své plány pro nejbližši bu­doucnost. Této výstavě (účastní sé jí přes tisíc továren a mode lových domů) předcházelo mnoho menších přehlídek výrobků lehkého průmyslu po celé zemi. Kupující měli na nich hlavni slovo. Sami rozhodli, co se jim líbí a oč nemají zájem Výsledkem jejich „soud­cováni“ bylo, že továrny ihned zastavily výrobu čtyř tisíc zastaralých druhů oděvů a obuvi a začaly vy­rábět devět a půl tisíce no­vých modelů Počítáme s tím, že vše­chny výrobky od návštěv­níků Všesvazové výstavy „vstupenku do života“ ne­dostanou. Co spotřebite­lé odmítnou, vyškrtneme z výrobního programu. jVa výstavě je stále plno návitévniků, kterým nestačí jen se díval, a proto s odborníky o dobrém vkusu taky beseduji VZDUŠNÉ VLAKY NAD KONTINENTY NejnovějŠi sovětské dopravní tryskové letadlo TU-124 vezme na palubu 56 cestujících. To nic není proti čtyř­­motorovému turbovrtulovému 11-18, který má místo pro 80 pasažérů. A další čtyřmotorový turbovrtulový gigant TU-114 pobere najednou 170 lidí. To už je malý vlak, který křižuje nad Evropou a Asií. Jeho linka je za­kreslena v pavučině jiných na mapě, zabírající celou stěnu v kanceláři náčelníka hlavní správy dopravního letectva SSSR generálplukovníka letectva J. F. Logi­nova. Z mapy se dá vyčíst, že sovětský Aeroflot létá na 25 mezinárodních linkách, měřicích celkem 50 tisíc kilometrů, a na množství linek domácích. Na ostatní je třeba se zeptat. Má mapa sovětského Aeroflotu ještě nějaká ,,bilá‘ místa'! Takových míst mnoho není. Sovětští dopravní letci přistáli už ve všech kontinentech, nevyjímaje ani ledo­vou Antarktidu. Zvláštní rekord dosáhl náš An-10: při­stál na ledové kře Severní pól 8 v Arktidě a ve stanici Vostok v Antarktidě. Teď chystáme navázání pravidel­ného leteckého spojeni s pěti mladými africkými repub­likami Co je nového a zajímavého na domácích linkách? Některé dny a hodiny bývá na našich vzdušných lin­kách velmi živo. V jedné hodině totiž vypravujeme na cestu vzduchem až 150 tisíc pasažérů. To znamená, že si vyletělo na vzďušný výlet od nemluvňat až po staříky všechno obyvatelstvo celého Smolenska nebo Sevasto­pol^ Délka všech vnitrozemských spojů dosahuje 400 tisíc kilometrů. Tak dlouhá stuha by se desetkrát ovi­nula kolem Země. Mezi tyto linky patři i nejdelší spoj na světě bez jediného přistání Moskva Chabarovsk, na kterém létají už dva roky TU-114. Lázeňské Soči má například pravidelné letecké spojeni s 68 velkými městy v SSSR Л doprava nakladli ? Jen ovoce a zeleniny dopravujeme na sever denně 350 tun. Za letní sezónu to bude 15 tisíc tun zeleniny a ovoce. Aeroflot je samozřejmě také pomocníkem našeho ze­mědělství. Jen letos civilní letci ošetří ze vzduchu 25 miliónů hektarů osevů. Postřik a práškování ze vzduchu znamenalo zvýšení hektarových výnosů obilovin při­bližně o 5 centů po hektaru. Předpokládáme, že na konci sedmiletky bude naše civilní letectvo ošetřovat na 40 miliónů hektarů půdy. Také tady zaznamenávají naši letci úspěchy nejen doma, ale i v zahraničí. V Afghá­nistánu, v Iránu, ale i v africké Republice Mali, v Guineji a na Kubě. ze

Next