Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1970 (XXVI/27-52)

1970-08-04 / No. 31

NÁŠ ROZHOVOR se ZDEŇKEM VÁVROU, předsedou Jihomoravského KNV 0 proměnách v kraji tybníků Soudruhu předsedo, po řadu dlouhých desetiletí bývaly Jižní Čechy dosti chudičkou části naši země. Nejednou vandrovali pracovití Jihočeši za prací do ciziny. Ví se, že třeba zedníci z Jižních Čech stavěli Vídeň. Ví se í to, že tu v mnoha obcích stávaly kolébky šikovných cirkusáků. Co byste mohl říci o lidech svého kraje dnes? Jižní Cechy v minulosti skutečně patřily mezi nejzaostalejši části našeho státu. Nerentabilní zemědělství a máto rozvinutý průmysl nemohly uživit všechny obyvatele, kteří byli nuceni hledat práci v jiných oblastech naší vlasti nebo i v zahraničí. To jsou mimo jiné i příčiny, proč se tak význačné a chrakteristické vlastnosti jihočeského obyvatelstva, jako jsou příkladná pracovitost, zručnost a tvůrčí schopnosti nemohly plně rozvinout a uplatnit ve prospěch tohoto kraje a proč jižni Cechy zůstaly politicky, hospodářsky. sociálně i kulturně zaostalé za jinými oblastmi. v Teprve po osvobozeni Československa Sovětskou armádou v roce 1945 dochází i v jižních Cechách k rychlému hospodářskému rozvoji. Ořivéjši stav, vyznačující se nezaméstanosti pro jižní Cechy tak typickým nedostatkem praa covních příležitostí, se' postupně změnil natolik, že se dnes v některých částech kraje již projevuje nedostatek pracovníků. Lidé se v našem kraji natrvalo usldluji, jsou zde vice spokojeni a vámi vzpomínané vandrování a hledáni práce v cizině připominaji jen dřívější minulost a historickou pravdu. Co všechno se u Vás v kraji za uplynulé čtvrtstoletí změnilo? Převratné události, kterými prošla Československá republika po roce 1945 a zejména po únoru 1948, nezůstaly bez vlivu ani na utvářeni politického, hospodářského a kulturního života v jižních Cechách. Období let 1945—1970 představuje vývojovou etapu, v jejímž rámci byla uvolněna cesta rozvoje a socialistické přestavby i této dřivé opomijené oblasti. Je možno bez nadsázky konstatovat, že v posledních dvaceti pěti létech zaznamenal hospodářský a kulturní život v jižnich Cechách takový rozmach, že se s ním nemůže měřit žádná předchozí historická etapa. O této skutečnosti se lze přesvědčit na každém kroku. Výrazných úspěchů bylo dosaženo zejména v rozvoji průmyslu. Průmyslová výroba se v jižních Cechách v letech 1950—1968 zvýšila téměř šestkrát. Novou výstavbou, rekonstrukcemi a rozšířením závodů bylo vytvořeno asi 58 000 nových pracovních příležitosti. Zaměstnanost v průmyslu dosáhla více než dvojnásobku stavu v roce 1949. V zemědělství došlo k revolučním přeměnám drobného individuálního rolnického hospodářství v socialistické zemědělské závody a byly tak položeny základy pro rychlý rozvoj zemědělské velkovýroby. I při těchto hlubokých přeměnách se zemědělská výroba nepřestala zvyšovat. Například jen v obdob! let 1961—1968 vzrostla hrubá zemědělská produkce v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy o 32,4 % a tržní produkce v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy o 32,4% a tržní produkce v porovnání let 1960 a 1968 o téměř 59%. Vzrostla produkce masa, mléka, vajec, jakož i dalšffch zemědělských produktů, což umožnilo i růst objemu nákupu. Jihočeský kraj se tak trvale a významně podílel na celostátních dodávkách, jejichž podíl dosáhl například v roce 1968 u nákupu obilí 8,1 %, brambor (tržních) 19,5 %, masa celkem 9,3 %, mléka 10% a vajec 10,3 Vo. Spolu s těmito hlavnimi odvětvími výroby se v Jihočeském kraji rozvíjelo i lesní hospodářství, stavebnictví, doprava, energetika, vodni hospodářství a další odvětví. Celkový objem investic dosáhl v letech 1949 až 1968 v Jihočeském kraji vice než 27 miliard Kčs (v cenách jednotlivých let) z toho asi 17 miliard bylo vynaloženo na financováni stavebních prací. Přes potíže v realizaci investiční výstavby, zvláště ve stavební výrobě, byly v kraji postaveny významné stavby, které umožnily rozvoj výrobních sil, zlepšováni dopravních a energetických podmínek a růst občanského a technického vybaveni měst a obci. V letech 1946—1970 bylo v kraji převážně ze státních prostředků vybudováno přibližně 57 800 nových bytů. Tato rozsáhlá investiční činnost — i přes trvající nedostatky například v bytové výstavbě a v zabezpečování některých dalšich potřeb — výrazné ovlivnila hospodářský a kulturní život jihočeského obyvatelstva. v V návaznosti na hospodářský rozmach rostla kraji i životni úroveň obyvatel, rychle se zvyšovala osobni a společenská spotřeba. Například zatím co v roce 1948 činila průměrná mzda 1 pracovníka v socialistickém sektoru (bez JZD) 814 Kčs, zvýšila se v roce 1953 na 936 Kčs a v roce 1968 dosáhla 1657 Kčs. Růst přijmů vytvořil — i přes mírné zvýšeni životních nákladů — dobré předpoklady pro zvyšováni osobní spotřeby. Zlepšilo se postaveni lidi odkázaných na důchody ze společenských fondů. Vedle růstu pracovních přijmů docházelo v uplynulých dvaceti pěti letech i k soustavnému zvyšování prostředků rozdělovaných obyvatelstvu cestou společenské spotřeby, což se projevilo zejména v rozvoji školství a kultury, zdravotnických služeb a sociálního zabezpečeni. Bilance ekonomického vývoje uplynulých dvaceti pěti let je nesporné příznivá. Bylo to období, v němž se hospodářství v podmínkách třídního boje o hospodářské pozice formovalo v jednotný ucelený systém, který přinesl I Jihočeskému kraji rychlý hospodářský vzestup, v jehož rámci byla vyřešena značná část závažných problémů jak v oblasti výrobních sil, tak v nevýrobních odvětvích. V které oblasti Vás, obrazné řečeno, nejvíce bota tlači? Vedle dosažených úspěchů, které jsou výsledkem budovatelského úsilí pracujících jižních Cech vedených Komunistickou stranou Československa k socialistickým cílům, existuji v kraji i některé nedořešené problémy. Slabým článkem v ekonomice kraje je stavebnictví, jehož stav nepříznivě působí na realizaci investiční výstavby. Základním problémem je dlouhodobě trvající nerovnováha mezi požadavky na investiční výstavbu a kapacitními možnostmi stavební výroby. I když v letošním roce bylo přistoupeno k omezujicim opatřením v zahajování nových staveb a dřívější poměrně vysoké schodky v bilancích investiční výstavby a stavební výroby se snížily, kapacita stavebních organizaci zůstává i nadále limitujícím činitelem rozvoje. Nemalé starostí nám v kraji dělá i nadměrná rozestavěnost staveb a jejich materiálové zabezpečováni. Zvýšenou pozornost věnujeme i otázkám souvisejícím s hospodařenim s pracovní silou. Je tomu tak proto, že zdroje pracovních sil jsou do značné míry vyčerpány a přitom navfc existuji i některé disproporce v jejich rozdělení. S nedostatkem pracovních sil máme problémy zejména ve stavebnictví, lesnim hospodářství, nedaří se nám v potřebné míře zabezpečovat reprodukci pracovníků v zemědělství apod. Zdrojové možnosti jednoznačně orientují naše úsilí k hospodárnosti v požadavcích na další pracovni sily a k potřebnému důrazu na jejich efektivní využíváni ve všech odvětvích národního hospodářství. Z vnitrooblastnich problémů bych se chtěl zmínit o jihočeském pohraničí, kde zatím trvají některé nedostatky v dosažené úrovni výrobních sil a infrastruktuře. Dosud prováděná dílčí opatření uvedené problémy poněkud zmírnila, zásadně se však ekonomické a životni podmínky ve vlastním pohraničí, zejména v porovnáni s vnitrozemskými oblastmi, nepodařilo změnit. To má pochopitelně vliv i na úroveň stabilizace obyvatelstva, i když i v tomto směru jsou již patrny příznivější tendence. Co plánujete na KNV pro to, aby se Jihočechům spokojeně a dobře v Jejich kraji žilo: a) v oblasti průmyslu b) zemědělství c) školství d) zdravotnictví a sociální péče I když zatím není ještě zpracován ani návrh perspektivního plánu na léta 1971—1975, lze již nyní konstatovat, že v kraji jsou vytvářeny příznivé podmínky jak pro další rozvoj materiálni výroby, tak pro růst životni úrovně obyvatel. Již v současné době se například provádí výstavba celé řady investičních akci, které do značné míry předurčují další růst průmyslové výroby. Je to například výstavba nového závodu n. p. Motor v Kaplici, rekonstrukce základního závodu n. p. Lada v Soběslavi a výstavba nového závodu téhož podniku v Jindřichově Hradci, stavba klimatizované haly v n. p. Kovosvit v Sezimově Hradci, stavba klimatizované haly v n. p. Kovosvit v Sezimově Osti, další výstavba v n. p. Silon v Plané nad Lužnici a v papírně ve Větřni. výstavba cihelen v Dolním Bukovsku a v Cíčenicích, panelárny v Lišově, výrobny kameniny v závodě n. p. Calofrig v Borovanech, těžby živců v Halámkách, rekonstrukce skláren n. p. Český křišťál v Chlumu u Třeboně a v Lenoře, výstavba třístupňového závodu n. p. Jitka v Otlně u Jindřichova Hradce, n. p. Fezko ve Strakonicích, dřevozávodu ve Vyšším Brodě, rekonstrukce a rozšířeni závodu n. p. Jitona ve Vimperku, výstavba velkokapacitní mlékárny v Jindřichově Hradci, masozávodu v Plané nad Lužnicí, rekonstrukce pivovaru Budvar v Českých Budějovicích atd. Další rozvoj zemědělství v Jihočeském kraji se předpokládá zaměřit v souladu s přírodními a ekonomickými podmínkami na chov Skotu, produkci masa a mléka. Těmto hlavnim směrům rozvoje bude podřízena skladba rostlinné výroby, zejména výroby krmiv a použití investičních a materiálových prostředků. Jedním z rozhodujících faktorů při realizováni uvažovaného dalšího rozvoje zemědělské výroby bude zabezpečeni pracovních sil. zejména jejich doplňováni dorostem a vytvářením lepších ekonomických a pracovních podmínek. Za nezbytnou podmínku žádoucího dalšího hospodářského vzestupu Jihočeského kraje považujeme i komplexní posíleni terciární sféry. V rámci tohoto úkolu jeví se jako prvořadé řešeni bytového problému. Předpokládáme, že v letech 1971 až 1975 bude v kraji vybudováno celkem 26 000 bytových jednotek, z toho 16 800 dodavatelským způsobem. Postupně zvyšovaná výstavba bytů si vyžádá i další vytvářeni podmínek pro dodávku vody a tepla, budeme pokračovat v budování kanalizaci a kanalizačních čistíren. V oblasti služeb se předpokládá především další posíleni materiální základny obchodu, veřejného stravování a rozšířeni ubytovacích kapacit. Nezapomíná se ani na další rozvoj komunálních služeb a na výstavbu a rekonstrukce školských, zdravotnických, sociálních a tělovýchovných zařízení. Ve výstavbě je například areál vysokých škol, zimni plovárna a dům odborů v českých Budějovicích, pokračuje výstavba nového lázeňského sanatoria v Třeboni, přístavba infekčního pavilónu v nemocnici v C. Budějovicích, výstavba zdravotního střediska ve Frymburku, realizuje se výstavba školních budov v Soběslavi. Chýnově, v Pisku, ve Vimperku, Radomyšli, Pacově, mateřské školy v Rožmitále, atd. Počítáme i se zvýšenou údržbou a obnovou řady památkových objektů. V čem a kde zejména by Vám mohli a měli Jihočeši pomáhat? V celé sféře hospodářského a společenského života stoji před námi velmi závažné a rozsáhlé úkoly. Jihočeský KNV a národní výbory nižších stupňů uplatňujíce důsledkě vytyčené cíle Komunistickou stranou Československa, budou soustavně a plánovitě vytvářet potřebné podminky pro jejich plněni. Vlastni realizace vytyčených cilů však bude záviset především na úsilí a pracovitosti dělníků, rolniků a inteligence jižnich Čech. Stejně jako tomu bylo v minulosti, budeme si i nadále vážit každého, kdo se bude aktivně podílet na dalším budováni Jihočeského kraje a tirn i na zabezpečováni lepšího a spokojenějšího života jihočeského obyvatelstva. Věřime v náš pracujíc! lid. Jsme přesvědčeni, že i v další etapě výstavby socialismu splní čestně svůj podíl, který je mu určen státním plánem. Děkujeme za rozhovor. Z obsahu čísla: Z DOMOVA Putování za bílým zlatém str. 7—9 Lidé od starého železa str.-12—13 ZE ZAHRANIČÍ Hirošima varuje str. 3 Všední den v Budapešti str. 16—17 Další reportáž B. Šnajdra z cesty kolem světa str. 14 K situaci v Kambodži str. 15 KULTURA K šedesátinám V. Jírů str. 24 ZAJÍMAVOSTI Horníčkovy Hovory H str. 25 Chvilka na chatě s herečkou Olgou Schoberovou str. 18—19 Příště: Vyřeší to atomy? — Náš typ na dovolenou v Jihomoravském kraji — Reportáž z Karlovarského festivalu — Horníčkovy Hovory H — Povídka — Kabinet starožitností. V čísle 32 ukončíme seriál „Pro milión zahrádkářů“. Od čísla 33 jsme připravili zajímavé i poučné čtení pro milovníky bytových minizoologických zahrádeček ... © obrázkový týdeník, Praha 1, Národní třída 17, telefon 24-69-51-4. Šéfredaktor: Rudolf Jelínek, zástupce šéfredaktora: Jiří Čapek. Grafická úprava: Antonín Baudyš a Václav Rytina. Vydává Svaz českých novinářů ve vydavatelství Novinář. Praha 1, Pařížská 9. Tiskne Polygrafia n. p. závod 2, Praha 5, Grafická ul. 1. Cena 3,— Kčs, celoroční předplatné Kčs 156.— Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace podá a objednávky přijímá každý poštovní úřad a doručovatel. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.