Svoboda, březen 1968 (LXXVII/53-79)
1968-03-01 / No. 53
Zb dobrý nápad - peníze na ruku Na všech závodech a podnicích Uranového průmyslu v Příbrami se v současné době rozšiřuje hnutí, které je možno nazvat »za dobrý nápad peníze na ruku«. Protože je vždycky lepší jít místo ke kováříčkovi rovnou ke kováři, první moje cesta vedla na důl III Uranových dolů Příbram, kde hnutí vzniklo. Provozní inženýr Jiří Boček se nedal dlouho pobízet a prozradil, jak začínali, jaké má hnutí poslání, co si od něho slibují. Trápilo je, že o spoustu drobných nápadů není nikde zájem, že většina z nich zapadne a nikdo neví kam, že lidé při práci málo přemýšlejí, nebo vůbec ne. Hovořili o tom několikrát ve výboru vědeckotechnické společnosti. Loni v květnu přišel ing. V. Novák, předseda jejich pobočky, p návrhem, jak podchytit drobné nápady mezi pracujícími dolu. Zásada, aby se každý nápad okamžitě projednal a ohodnotil a tomu, kdo s ním přijde, aby se do 48 hodin vyplatila odměna až do výše 300 Kčs, se ukázala brzy jako velmi dobrá. Jakmile vedení národního podniku rozhodlo, aby to u nich na dole zkusili, vylepili do oken letáčky s nápisem: Máš nápad •— nenech si ho pro sebe. Čekali celí netrpěliví, ale první den byl klid jako po pěšině. Nikdo se nehlásjl. Ale druhého dne přišel dělník a že by věděl, jak zlepšit u nich pracovní postup. Mistr to sepsal, dal nápadu tak říkajíc »kulturní« formu a podal ho na vedení dolu. Během dvou dnů se návrh prověřil a ukázalo se, že je dobrý. Dělník dostal za svůj rozum pe Myslet š na cesty! Sídliště v Berouně »v Hlinkách« patří svou polohou mezi nejhezčí čtvrtě města. Je vzdáleno od zdroje prachu, od Králodvorských cementáren, je v blízkosti lesa a je též vzdáleno od ruchu středu města. Toto vše činí místo v Hlinkách ideální pro další výstavbu bytů. Horší je to však na tomto sídlišti š úpravou cest. V Družstevní ulici již druhý rok, a v Nerudově ulicí již skoro rok jsou připraveny v hrubé úpravě chodníky, ale asfaltovat se pořád nezačíná. Hrubý kámen na chodníku še přes zimu vydrolí, dostane se do asfaltové vozovky, a potom musí znovu pracovníci Průmstavu kámen vrátit zpět na chodník, a ten silničním válcem uválcovat a upravovat. Podobně je to i s úpravou terénu před domy. Před naším domem například již dvakrát prováděl výkopové práce podnik, mající na starosti veřejné osvětlení. Původní kabel, položený před dvěma roky, byl znehodnocen špatným uložením, a tak byl položen kabel nový. Nyní se proslýchá, že má být do země uložen i kabel na telefon, což by opět narušilo sadové úpravy. Pak je těžké, aby lidé uzavírali závazky v rámci akce Z, na upravení prostranství před jejich domem, když za krátký čas je jejich práce znehodnocena. Myslím, že se práce jednotlivých podniků nekoordinuje. Nejhorší zážitek pro obyvatele sídliště v Hlinkách je však cesta do města a zpět. Auta, která dovážejí nebo odvážejí stavební materiál, rozrušila cestu od kasáren к sídlišti, přeměnila ji v moře bahna. Obyvatelé sídliště, kteří třeba pro časovou tíseň nemohou použít okliky cestou přes část Černého vršku, musí se brodit po kotníky v blátě. Cesta byla vysypána škvárou, ale toto nepatrné množství pohltilo stejně znovu moře bahna. Myslím, že by se vyplatilo na čas položit na cestu panelové desky, aby se cesta stala schůdnou a sjízdnou i pro ty, kteří třeba tlačí před sebou kočárek. Richard Röchelt, Beroun níže na ruku, sto nebo dvě stě korun. Kolik to bylo přesně — to sl už nepamatuje, ale to není rozhodující. Rozhodující však bylo, že se o případu začalo mluvit, že se mezi lidmi rozkřiklo, jak mohou získat peníze. Za první čtyři dny se sešlo sedm vesměs dobrých nápadů. Ale potom jako když utne. Nikdo se nehlásil. Hnutí začalo stagnovat. »Proč? Co se stalo?« Dumali nad tím. Zkusili zainteresovat i vedoucí úseků, mistry. Vyhlásili, že každému vedoucímu nebo mistrovi dají za sepsání a podání nápadu odměnu 10 korun. Stávalo se totiž, jak průzkum ukázal, že dělníci by s lecčíms přišli, ale neuměli to dát na papír. Výsledkem tohoto opatření bylo, že ve III. čtvrtletí minulého roku dostávali víc než jeden návrh denně. V posledním čtvrtletí byl sice menší pokles, ale i přesto byla celková bilance velmi příznivá. Do konce minulého roku bylo podáno celkem 76 nápadů (Pozor! Nejde o zlepšovací návrhy!) Celková úspora dosažená jejich uplatněním představuje téměř 100 000 Kčs, Přitom fixní úspora včetně těch návrhů, které nebylo možno přesně vyčíslit, je daleko vyšší — 350 000 Kčs. Na odměnách lidé získali více než 9000 korun, z toho mistři 560 korun za to, že podávané nápady evidovali. Není bez zajímavosti, že za každou korunu odměny dostal závod nazpět 10,60 Kčs. Pozoruhodné je, že z 55 lidí, kteří se zatím do hnutí zapojili, je plná polovina dělníků. Nelze přehlédnout ani to, že 10 % nápadů doporučili podat jako zlepšovací návrhy. Lidé na dole začali při práci víc přemýšlet. Stalo se například, že se razila sledná chodba, kde se používalo železné výztuže. Jeden z havířů přišel s návrhem nahradit ji tzv. molovou výztuží, rovněž železnou, ale ze starého materiálu. Výhodné bylo, že se nechala vyrábět přímo na šachtě. Nebo dodnes jim přináší pěkné peníze návrh, s nímž přišel Mirek Gros. Na šachtu se vozila prkna, tzv. krajiny. Sloužily pří provizorním šalování. Navrhl řezivo přebírat a z nejlepších kusů připravovat fošny dlouhé jeden a půl metru, které by se nechaly použít při bednění komínů. Na kubíku dřeva ušetřili »jen« 400 korun. Za rok to znamená 42 000 korun. Přepočteno na mzdy, úspora představuje měsíční výplatu pro deset dobrých lamačů. Když se tak probírám drobnými nápady, na které pracující dolu III Uranových dolů Příbram přišli, člověk si pomyslí, že jsou docela jednoduché. Ale on v podstatě každý vynález byl jednoduchý. Ale někdo na to musel přijít. Hnutí Za dobrý nápad peníze na ruku, které začalo na dole III, by nemělo zůstat jen za branami resortu uranového průmyslu. Neobstojí totiž tvrzení, že to, co si mohou dovolit »Jáchymováci«, jinde si dovolit nemphou. Těch pár tisícovek by se jistě i v ostatních závodech našlo. A kdyby nic jiného nezískali, kromě tvůrčí aktivity lidí v pracovním procesu, což i to samo o sobě nestojí za námahu? Štěpán Stibor r 9 tarou příbramskou mlékárnu znal kdekdo. Stála ve staré částí města, poblíž svatohorských schodů. O nové mlékárně toho lidé mnoho nevědí. Je až na samém konci města nedaleko silnice, která vede z Příbrami na Jince. Lidé z třicetitisícového města sem málokdy přijdou. A stane-li se, že se některý z nich u brány mlékárny zastaví, je ta spíš ze zvědavosti. Abych byl upřímný, také nás sem zavedla zvědavost. Na nádvoří musí člověk dávat bedlivý pozor, aby nevběhl pod kola některému z nákladních vozů. Každou chvíli přijíždějí nebo odjíždějí. Třicet nákladních vozů denně opouští brány závodu, aby svezlo mléko z 33 linek. Jen polovina automobilů patří mlékárně, ostatní pohotově pristavuje místní dopravní závod ČSAD. Je to někdy úplný kolotoč jízd, aby šoféři stačili svézt z celého obvodu 54 000 litrů mléka za jediný den. Někdy se stane, že vůz na cestě za mlékem vysadí, motor ne a ne spustit známou písničku. A tak šoférům nezbývá než svézt mléko i za kamaráda, který neměl toho dne šťastný den. Zvědavost nás přivedla i do míst nosti, kde to jen cinkalo. A tam nám svěřili své tajemství: každý den v průměru odtud expedují 45 000 lahví mléka. Ale někdy má plnicí stroj dánské Výroby co dělat, aby stačil stále větší poptávce. (st) Я Bránou nové příbramské mlékárny denně projede třicet nákladních aut. Plné láhve z dánské línky ukládají do beden soudružky Kymlová a Naučová. Я Přísun prázdných lahví z terénu к mycímu zařízení má na starosti soudružka Vlková (na obrázku dole). Foto E. Varadínek Z 1 > O "1 Novo strukturo Pionýrské organizace? V poslední době se výrazně mění struktura práce pionýrských organizací a mění se к lepšímu. Od bývalé pionýrské činnosti, která spočívala v tom, že se za rok uspořádalo šest schůzí a několik málo »občasakcí«, se přešlo к velmi atraktivní, zajímavé a malé pionýry přitahující práci. Chtěl bych zde napsat několik poznámek к této nové formě, jak jsem to poznal na ZDŠ v Křivoklátě, která přišla s touto změnou velmi brzy a s velmi kladným výsledkem. Škola pozměnila složení jednotlivých pionýrských skupin. Zvlášť se sdružují přespolní žáci, přímo na vesnicích. Kromě toho jsou však vytvořeny oddíly, které jsou určeny pro pionýry s určitým specifickým zájmem. To znamená, že byly vytvořeny oddíly, nesoucí název Cyklisté, Raketa, Turisté atd. Všechny oddíly mají své zástupce ve skupinové radě, která je řídícím orgánem, organizátorem činnosti. Teď bych mohl dostat otázku: A v čem spočívá vlastní činnost? Odpověď není snadná, neboť práce je tak různorodá, že by na takovýto seznam nebylo vůbec místo. Napíši tedy alespoň to nejdůležitější. Skupinová rada pořádá a organizuje různé sportovní soutěže, jako například ve stolním tenise, vybíjené, košíkové atd. Turistika je mezi dětmi také velmi oblíbená. V letních měsících pořádají pionýři každou sobotu a neděli srazy pod stanem. O prázdninách pak užívají nejméně 14 dní společně, neboť právě v takovýchto chvílích se tvoří pravá »parta«. Děti nezapomínají ani na kulturu, je tu skupina zabývající se literaturou, poezií, jezdí se však také na zájezdy do divadel, na výstavy a koncerty. Skupinová rada také pořádá soutěže, v nichž mají žáci možnost sl ověřit své znalosti. Průměrně každý měsíc se objevuje na nástěnkách a ve vitrínách přes padesát otázek a exponátů ze všech oborů, na které musí najít pionýři správné odpovědi. A potom je zde ještě něco... »Sedm jednou ranou«. Opravdul Podle rozhlasových pravidel této soutěže, ale s tím rozdílem, že soutěž probíhá po telefonu a že se jí zúčastní ne dvě města, ale všechny oddíly. A jaké jsou otázky? Jsou nejen světového a státního významu, ale jsou to i otázky lokální, takže pionýři musí obsáhnout co nejvíce. V loňském roce byl vítězný kolektiv odměněn tím, že se zúčastnil opravdového »Sedm jednou ranou«. Chlapci a děvčata si prohlédli zákulisí takovéto soutěže a pohovořili si s dr. Pixou. O dobré práci Křivoklátských vědí také v cizině, a to zejména ve Finsku, neboť finská pracovnice s mládeží navštívila Křivoklát a v sérii článků v jednom z časopisů se velmi pochvalně vyjádřila o péči, kterou věnujeme mládeži v naší republice. Tedy znovu: vytvoření nové struktury Pionýrské organizace bylo vydařeným krokem. Pionýři se sdružují podle svých zálib, podle zájmů, a to je také znát. Zdeněk Pavlis, Sýkořlce ANO! CTĚNI NEJEN PRO MLADÉ Universita pro ženy • Kursy podle požadavků závodů Dlouhodobé cíle základem Lektory Socialistické akademie znají obyvatelé většiny míst na Mladoboleslavsku z přednášek a besed. Ty však nejsou jen hlavním »chlebem«. O činnosti Akademie, která byla vybrána jako jedno z celostátních vzorových míst, jsme hovořili s tajemníkem doktorem Jaroslavem Vránou. Co dostala Akademie do vínku v letošním roce? »Loni jsme uskutečnili o 300 akcí víc než v předchozím roce. Nejvíce mě uspokojuje, že se nám podařilo přejít od jednotlivých popularizačních, víceméně živelně organlzovaných přednášek nebo krátkých cyklů к dlouhodobým systematickým formám vzdělávání, jako je např. dvouletý kurs vědeckého řízení pro vedoucí pracovníky v průmyslu, který nyní běží druhým rokem. Dalším je dvouletý kurs vědeckého řízení pro pracovníky v zemědělství. Vedle toho probíhá devět ročních kursů к vybraným otázkám psychologie, sociologie, kultury a bezpečnosti práce pro mistry a vedoucí pracovních kolektivů.« Co tím především sledujete? »Ukazuje se jedna zásadní věc: systém dlouhodobých forem vzděláváni má mnohem větší význam pro získání potřebných znalostí. Právě letos budou v našem programu z 80 °/o dlouhodobé vzdělávací formy a postupně chceme vytvořit předpoklady к Institucionallzacl Akademie.« A další program? »Počátkem února Isme otevřeli roční universitu pro ženy; samozřejmě ve spolupráci s Čs. svazem žen. V jejím obsahu jsou základní otázky úlohy ženy ve společnosti, o výchově dětí v rodině, o spolupráci rodiny a školy, ale i módní zajímavosti, i seznámení s problémy kosmetiky a správné výživy. Rád bych se také zmínil, že ostatní instituce nacházejí pro naše úkoly pochopení. Příkladně nám vyšel vstříc ředitel SW3 v Mladé Boleslavi Resl, který nám umožnil využívat učebny ve škole.« Nejčerstvější náměty? »Právě v blízkých dnech chystáme zahájení specializovaných jazykových kursů pro pracovníky jednotlivých profesí, např. němčiny a angličtiny z textilního a strojírenského oboru, podle požadavků podniků v okrese.« Rozmlouval: J. Najman Všechno tam, kam náleží Na členské schůzi družstevníků závisí další osud jednotného zemědělského družstva. Když se usnesou, že postaví kravin, dříve nebo později se v nové stáji objeví dojnice. Reknou-li, že nic pořizovat nebudou, a co nejvíce si rozdělí na odměny, rychle zbohatnou, ale jejich společný podnik chátrá. Kdysi jsme byli zvyklí, že se sešli družstevníci ke společnému rozhodování každý měsíc. Nyní se to stává na mnoha místech jednou za čtvrt roku. Mnohý člen jednou nemůže, podruhé se mu nechce a tak je nemálo takových, kteří po celý rok na žádné schůzi nebyli, až teď na výroční. Ze zápisů členských schůzí JZD Kounice a pohovoru s některými družstevníky vyplývá, že jsou 1 ti, kteří si libují v ohromování. Na společném jednání vystoupí se svým problémem, který je v pravomoci představenstva nebo ho může vyřešit stranická skupina v družstvu. Přirozená senzacechtivost, žárlivost a osobní neshody pak v takových případech začnou být hlavním Impulsem jednáni závažným věcem se věnuje málo času nebo musí být svolána schůze nová. Na výroční schůzi v JZD Milešov před několika lety nechtěl nikdo diskutovat. Po delší době poystal družstevník a říká: »Soudruzi, vždyť je to zbytečné. Zpočátku jsme na schůze družstva chodili všichni, každý svou troškou rozumu chtěl společné věci přispět, ale když jsme viděli, že naše náměty zůstávají bez povšimnutí, a usnesení nejsou plněna, nač schůzovat a diskutovat? Funkcionáři si nesmějí myslet, že jenom oni mají pravdu.« Hodně záležitostí, o kterých se ještě teď povídá na členských schůzích, může předem vyřešit sama revizní komise. Na tu se však ve většině případů pamatuje až naposledy. I při volbách. Jsou v ní všude charakterově 1 pracovně nejlepší lidé z místa? Jsou její členové iniciativní a je v nich záruka, že při výkonu své funkce nezneužijí moc ve prospěch osobních zájmů na účet celku? leště dost revizních komisí nechává bez povšimnutí činnost funkcionářů z obavy, aby to některý její člen nepoznal na odměně. Kde má předseda revizní komise nebo její Člen takovou vážnost, jako každý jiný funkcionář? Na mnoha schůzích družstevníků je slyšet hlas traktoristů: »To si vyřiďte mezi sebou v kravíně,« nebo opačně: »To je věc traktoristů.« Minulý týden družstevník Hadraba z JZD Písnice řekl: »Po poradě funkcionářů družstva se všemi traktoristy se mnoho věcí, o kterých byla řeč jenom mezi lidmi, vyjasnilo. Už se tak „skrz prsty“ na sebe nedíváme. Více sl rozumíme, a jde nám to lépe.« I v družstvech jsou skupiny lidí, které kromě celodružstevních zájmů mají své specifické, vyplývající z jejich pracoviště. Měsíční porady podle výrobních úseků, hospodářských nebo nákladových středisek mohou mnoho členských schůzí nahradit. Zavedli je např. v JZD Čistá. Vedoucí středisek tam nyní nenapadne, aby výrobní poradu nesvolali. Jednak poznali, že jsou pohyblivou Částí odměny družstevníci na výsledcích hospodaření střediska závislí a s náměty ke zlepšení přicházejí a nesvolávat je, by bylo ke škodě funkcionářů samotných. Funkcionáři v Čisté mají pohyblivou část odměny ve výši dvaceti procent z platu. Jednou z podmínek, 'aby těchto dvacet procent platu mohli dostat, je pravidelné konání výrobních porad jim podřízených pracovníků. Neudělá-li některý z nich v měsíci poradu, přinese domů při výplatě o osmdesát až sto korun méně. A na takové poradě si mohou říci své i veterináři, zástupci Zeleniny, Laktosu, STS i jiných spolupartnerů družstev. Na členské schůzi družstva stačí projednat jenom to zásadní (plán, jeho plnění, způsob odměňování, normy, volby aj.J. Výrobní porady, dobrá činnost představenstva, revizní komise, úcta člověka к člověku dokáží plně mnohou členskou schůzi nahradit. Vždyť všude schválili stanovy a domácí pracovní řád. Členská schůze jednou za tři měsíce postačí, budeme-li všechno projednávat tam, kam to svým obsahem náleží. A vnitrodružstevní demokracie bude také zachována. Václav Klicpera 2Ш SVOBODA » I. března I960