Svoboda, únor 1971 (LXXX/26-49)

1971-02-25 / No. 47

křížem krážem naším krajem • S AKTIVNÍM ftolportérem stranické­ho tisku, dlouholetým členem strany soudruhem Josefem Jarouškem se vče­ra rozloučili v motolském krematoriu zástupci stranických orgánů berounské­ho okresu. Soudruh Jaroušek bývalý valclř KŽ, patřil mezi neohrožené rozši­rovatele Zpráv v roce 1968—1969. (Jč) • PREDNÁŠKY SPOJENE S FILMEM při právu jí každý rok pro děti členové Mys­liveckého sdružení v Radotíně. Objasňují v nich na příkladech smysl myslivosti a přírody vůbec, (za) • SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOS­TI v Rynholcl připravil za uplynulý rok uvítání 13 novým občánkům. Oslavil jednu diamantovou a jednu zlatou svatbu, odeslal celou řadu bla­hopřání 1 projevy soustrasti. Patnácti­letým předal 22 občanských průkazů a při zahájení školního roku pro prv­ňáčky pěknou knížku. Nebylo zapome­nuto ani na důchodce, s nimiž byla uspořádána filmová beseda. • MODERNÍ svářecí technika, to je název prodejní výstavy, která je od vče­rejška otevřena v železářství U Rotta na Starém Městě v Praze. Výstava je spo­jena s praktickým předváděním někte­rých z vystavovaných exponátů a potrvá 14 dnů. Jha) • LOŇSKÝ EXPORT z rakovnického okresu byl proti roku 1969 o osmnáct procent vyšší. Zvýšeni představuje hod­notu skoro 25 miliónů korun, (fk) • POUČNOU BESEDU se zasloužilými členy etrany B. Štatnerem, stálým za­městnancem Králodvorských železáren, a J. Humlem z TOS Žebrák uspořádala okresní odborová rada společně s OV 8SM včera v závodním klubu KDC v Be­rouně. Na besedě byli přítomni funkcio­náři ze základních organizací ROH a SSM z celého okresu. Soudruh Stainer vyprávěl o začátcích stranické práce před 50 lety. Soudruh Huml o vlastních zkušenostech z února 1948. (jč) • MAJÍ JIŽ SPLNĚN Jeden ze svých závazků. Chlapci a děvčata z beroun­ského gymnasia Již 19. února splnili část svého závazku uzavřeného na po­čest 50. výročí založení KSČ. Od za­čátku školního roku odevzdali do sběr­ných eurovln 51,5 tuny odpadových su­rovin. Z toho 35 tun starého papíru. Průměr na Jednoho žáka gymnasia se přibližuje ke dvěma metrákům. Peněž­ní hodnota odevzdaných surovin dosáhla téměř 24 000 Kčs. V těchto dnech si žáci školy připravují závazek ke XIV. sjezdu strany, (bn) • NEDOSTATEK BYTU řeší bytová ko­mise MěstNV v Novém Strašecí, které v současné době ma 60 žádostí o přidě­lení bytu. Pomůže к tomu započatá vý­stavba 40 bytových jednotek, které sta­věj! Pozemní stavby Karlovy Vary. Stej­ní tak dokončení rodinných domků ve mfeckém sídlišti, fknl) • VÝSTAVBA NOVÉ SILNICE, která po­vede přes Zátiší v Rakovníku, uvázla pod železničním - mostem. Přes značné tech­nické potíže má být dokončena v září letošního roku. (aspj • JAK SE DÄ SPOJIT zábava s užiteč­nosti, to ukázali požárníci z Mělníka Vfihlovlc: na plese Instalovali výstavku obrazů jednatele sboru Františka Mišky. Výstavka byla středem pozornosti míst­ních občanů, (vg) • SLAVNOSTNÍ VEČER v místním kině u příležitosti. 23. výročí Února uspořá­dali v Novém Strašecí. Po projevech byl promítnut film Kavárna na hlavni třídě. (kol) • VÝSTAVBA PLAVECKÉHO BAZÉNU s tělocvičnou v Příbrami byla zahájena v minulém roce. Generální dodavatel ZRUP Příbram však provedl v roce 1970 práce pouze v rozsahu necelých 300 000 korun. V letošním roce by však měla výstavba pokročit. Má být provedeno prací za více než tři milióny korun. • VALNÉ ZASEDANÍ pořádá IV. župa sdruženi Baráčnfků na Kladensku, kte­ré se koná dne 28. února 1971 v 8 ho­din v Kulturním domě Baráčnfků na Kladně v ulici L. Kuby. • CESTIČKA K MAYROVCE je nazván pořad, který zhlédnou naší občané na televizní obrazovce 24. února ve 20.50 hod. Pořad byl natáčen v hornických koloniích v Libušině a v Kladně. Vy­stoupí v něm Luděk Nekuda a Milena Zahrynovská. (vp) • K OSLAVE MDŽ se sejdou ženy z podniku Výstavba kamenouhelných dolů Kladno v pátek 5. března v míst­nostech kladenského zimního stadiónu. Program pro ně připravily společně ZV ROH VKD a závodu 01. (vp) • TRl ESTRÁDY připravil už Česko­slovenský soubor písní a tanců Praha pro členy odbočky SČSP v Řevnicích. Vztahy mezi tímto souborem a řevnlckou organizaci, která sdružuje sto padesát tamějších občanů, mají už formu druž­by; (br) • KRAJSKÁ pedagogicko-psychologlcká poradna zahájila činnost v červnu 1969. Od té doby bylo vyšetřeno a projednáno 1147 osob, z toho 197 žáků škol I. a 11. cyklu v oblasti výchovné, tj. při poru­chách čtení a chování. Poradna je umís­těna v budově střední zemědělské tech­nické školy v Krči. (may) • PROTIPOŽÁRNÍ RÁD pro výškové domV schválila rada MěstNV v Kolíně. Rád bude vytištěn a předán bytovým or­ganizacím, které zajistí doručení do do­mů, kde jsou víc než tři poschodí. (may) • PĚKNOU BESEDU o Sovětském sva­zu měli členové SČSP iv Milostíně na Rakovnicku. Ředitel ekonomické školy J. Chudoba předvedl diapozitivy ze zá­jezdů do SSSR a doplnil je magnetofo­novými záznamy dojmů a zážitků žáků, kteří cestovali po různých místech Sovět­ského svazu. V ekonomické škole v Ra­kovníku se staly zájezdy žáků do SSSR již tradiční záležitosti. I v letošním ro­ce žáci opět pojedou, tentokráte do Sočí. (jw) • O ROZMACHU bytové výstavby v okrese Rakovník v minulém roce svěd­čí 187 dokončených bytů, 372 zaháje­ných a 669 bytů rozestavěných. Nejvíce se staví bytů družstevních, (fk) KONEC TRADIČNÍ VÝROBY Tradiční výroba smaltovaných koupa­cích van v komárovském Buzuluku skon­čila. Ustoupila náročné výrobě pístních kroužků, kterých je stále nedostatek. Již v roce 1900 byla v Komárově za­hájena výroba van pod vedením Akcio­vé společnosti. Ještě dnes v závodě pra­cují síévači, kteří si pamatují tyto za­čátky, kdy se za jednu směnu vyrobila jedna vana. Pak se výkon začal stupňo­vat. Ještě za nebožky první republiky poslalo vedení tehdejších akciových že­lezáren vedoucího slévárny do Ameriky, aby odkoukal nějakou mechanizaci. Erzy byl přivezen stroj značky »Bafa«, na kterém 6 síévačů vyrábělo na dvě směny. Každá šestičlenná parta vyráběla 22—24 van za jednu směnu. Po roce 1945 byl dovezen německý stro) Sanslinger, na kterém se vyrábělo 35 van v pěti lidech za směnu, jistě úctyhodný výkon. Přesto se výroba van na Sanslingeru zrušila. Byla zavedena malá mechanizace, na které ve čtyřech slévačlch se vyrábělo 22 van denně. By­ly dobré kvality a dodávaly se do Švý­carska, Itálie, Francie, Německa, Holand­ska aj. Vzpomínáme na doby, kdy za první republiky jméno vanař mělo zvuk, kdy i v obchodech se pGznalo, která žena má to štěstí být manželkou vanaře. I při vysazování z práce v době sníže­ných poptávek měli vanaři výhodu proti jiným zaměstnancům závodu, protože va ny jakž takž šly vlče na odbyt proti ji­né výrobě. Tato výroba zůstane ještě dlouho v myslích slévačů na vanách, nehof mnozí tu prožili skoro celý život. Avšak staré musí ustoupit novému. Pro­to vany musely z hlediska potřeby ustou pít moderní a ekonomicky výhodné vý­robě pístních kroužků. Vedení podniku umožňuje všem za­městnancům z výroby van, aby mohli pře­jít na jinou výrobu a po dokončení vý­stavby slévárny pístních kroužků budou mit všichni zaměstnáni. Ale nejen oni, ale celá řada žen a i těch, kteří nemají již tolik sil, najdou ve výrobě pfstnich kroužků své zaměstnánf. Za zmínku sto­jí, že výstavba pístních kroužků překročí částku 140 miliónů korun, je to velká investice, která po dokončeni bude mít rychlou návratnost, je teď na vedení podniku, aby výstavba byla co nejdříve ukončena. Na přiloženém obrázku vidí čtenáři nakládání formovacích rámů na vany, které odkoupila slévárna v Bratislavě, kde se vany vyrábějí. Hvizdem. lokomo­tivy, která naložené vagóny odvezla, byl udělán konec tradici komárovských van, která kromě Blanska neměla konkurenci. František Hytka, Komárov Foto: F. Hytka Čestné tituly nejlepším V čele soutěže NV Středočeského kraje MěstNV Pečky a MNV Bratronice ■ Dvanáct měst a obcí ponese titul město — obec 25. výročí osvobození PRAHA (*k). Rada Středočeského KNV po zhodnoceni socialistické sou­těže národních výborů v uplynulém roce a na základě návrhů rad ONV navrhla vládě CSR udělit MěstNV Pečky, okres Nymburk, titul město 25. výročí osvobození naší vlasti So­větskou armádou. Současně navrhla na udělení titulu obec 25. výročí osvobození MNV Bratronice, okres Kladno. V případě, že vláda návrh přijme, budou s udělenými tituly spo­jeny i finanční odměny v celkové vý­ši 300 tisíc korun. Kromě toho udělila rada KNV ze své pravomoci čestné tituly spojené s finančními odměnami 50 000 Kčs městským národním výborům Mladá Boleslav a Brandýs nad Labam-Stará Boleslav a místním národním výbo­rům Dolní Královice, okres Benešov, Praskolesy, okres Beroun, Pchery, okres Kladno, Kozojedy, okres Kolín, Vlastějovice, okres Kutná Hora, Lu­­žec nad Vltavou, okres Mělník, Pňov- Předhradí, okres Nymburk, Vrané nad Vltavou, okres Praha-západ, Vranovi­ ■ г ш r - v v Lakava soutěž HÝSKOV (jč). Odkrývat skryté rezervy 1 tam, kde se předpokládá, že již ne­jsou, to je hlavním cílem racionalizační soutěže zlepšovatelů, kterou vyhlásil ná­rodní podnik Prefa Hýskov u příležitosti 14. sjezdu strany. Soutěž bude ukončena 31. května a vyhodnoceny budou tři nej­­lepšl návrhy. Podle docílených úspor budou vyhod­nocena také nejlepšl střediska, provozy a závody. Racionalizační soutěž je do­tována mimořádnými odměnami a navíc 18 cenami v hodnotě od 5 do 50 tisíc. ce, okres Příbram, a Lužná, okres Ra­kovník. Dodržení zásad soutěžního hnutí, stanovených vládou, ve všech zmíně­ných městech a obcích bylo prověře­no pracovními skupinami, ustavenými KNV. Cestné tituly budou předány na slavnostních schůzích MěstNV a MNV. К získání vysokého oceněn! aktivity poslanců a občanů všech vy­znamenaných obcí a měst blahopře jeme. BEROUN (jb). Nedaleko Cjezda na berounském okrese uprostřed lesů je partyzánský úkryt, kde se za druhé světové války ukrýval jeden г členů 3.*llegálního ústředního výboru KSC soudruh Josef Košfálek. Tento úkryt již 26 let udržuje a všechny návštěv­níky к němu uvádí soudruh J. Kuče­ra, jeden z předválečných a zakláda­jících členů strany na Hořovicku. Ani vysoké stáří, 76 let, nedokázalo toho­to obětavého soudruha odradit, aby, kdykoliv někdo do krytu jde, s ocho­tou a úsměvem mu nevyprávěl celou historii. Zásluhy soudruha Kučery vy­soce ocenila 1 výroční členská schů­ze KSC v Újezdě, která se konala v minulých dnech. Na schůzi obdržel od soudruhů z Králodvorských cemen­táren pamětní album fotografií a do­kumentů z historie partyzánského hnutí kolem Újezda. Z cementáren tak poděkovali soudruhovi Kučerovi za jeho1 ochotu a trpělivost, kterou projevil, když bunkr navštívili se so­větskými soudruhy. SLUNEČNÝ. 0NOR na chmelnici. Foto K. Slavík VZPOMNĚLI ONE SOVĚTSKÉ ARMÁDY STARA BOLESLAV (mun). Místní organizace SCSP ve Staré Boleslavi uspořádala v CUerý na počest 53. vý­ročí Sovětské armády a vojenského námořnictva výroční členskou schůzi. Zúčastnila se jí dvoučlenná delegace Střední skupiny sovětských vojsk, de­legace naší armády, zástupci OV SCSF Praha-východ a další hosté. Po zahájení místopředsedou organi­zace J. Hoškem zazpívaly a přednesly děti z 1. ZDS české a ruské písně a básně. Slavnostní projev ke Dni so větské armády přednesl pplk. Jandu­­ra. Shromáždění pozdravil zástupce Sovětské armády pplk. Borisenko, který vyzvedl veliký význam družby sovětských a československých náro­dů pro všestranný rozvoj obou našich států a jejich bezpečnost. V další části jednání schůze před­nesla zprávu o činnosti organizace její předsedkyně T. Slomnická. Cín nosť organizace, která byla obnovena v roce 1969, je velmi bohatá, jak po­tvrdil ve svém příspěvku předseda OV SCSP Praha-východ J. Kučera 1 předseda MV NF J. Stibinger. Poté byl zvolen nový výbor organi­zace a přijato usnesení. Zdařilou schůzi zakončil soudruh Hošek slovy: Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Clen, sou­druh Zítak, toto Gottwaldovo heslo pak doplnil, »za socialismus a mír va světě«. Standarta za iniciativu MĚLNÍK (ště). Oslava 23. výročí únorového vítězství byla v úterý 23. 2. pro zaměstnance loděnic v Mělníku dvojnásob význačná. O únoru 1948 a jeho analogii s rokem 1968 hovořil předseda ZO KSC soudruh Vajnrich. Připomněl základní linii KSC. Ve dru­hé části slavnostní schůze poděkoval zaměstnancům mělnického závodu za podnik České loděnice Praha jeho ob­chodní náměstek soudruh Paprskář, který také předal pracujícím mělnic­kých loděnic putovní standartu pod­niku. Závod Mělník jl získal za vy­nikající výsledky ve 2. pololetí 1970 a za iniciativní pomoc ve valutovém hospodářství celého podniku. ■ PREDJARl na novém sídlišti U nádra li v Brandýse nad Labem. Foto: M. Voděrt P sal se rok 1870 a s ním se v No­vém Strašecí objevila budova, určená pro staré občany města i oko­lí. Nesla pro tehdejší dobu název pří­značný — chudobinec. Nacházeli v ni dočasné útočiště lidé, kteří na stará kolena neměli kam jít, lidé, jimi po letech dřiny zbývaly jen mozoly a vrásky. Přišel osmačtyřicáty rok a naše spo­lečnost skoncovala s' rozdělením na chudé a bohaté. Nikdo neměl trpět nouzi, vznikla tedy potřeba postarat se o občany, kteří o sebe sami jit pe­čovat nemohou. Do objektu, na kterém se objevila okrouhlá tabule s nápisem Domov důchodců, začal pravidelně do­cházet lékař, životní podmínky jeho obyvatel se změnily od základu. Jen jedno prozatím zůstalo při starém — důchodci museli vzít zavděk velkými šerými pokoji, pokoji s řadami poste­lí jako v kasárnách. Nebylo možyé naráz odstranit neradostné dědictví minulosti, tolik prostředků novy spo­lečensky řád, stavějící se odvážné na nohy, neměl. Léta ubíhala a důchodci v tomto domově prožívali podzim své­ho života v pokojích po šesti, dvanácti ba i čtrnácti obyvatelích. To víte, to­lik lidí pohromadě, tolik lidí se svými vzpomínkami, se svými bolestmi i ne duhy. Nebylo divu, že obyvatelé do­mova toužili po větším klidu, po vět ším pocitu soukromí. A tak, když se začalo hovořit o při­ Hotel pro důchodce pravované výstavbě nového pavilónu, lidé se náramně těšili. Opravdu už do­šlo i na ně, opravdu budou moci opus­tit budovu, která bude po opravě slou­žit už jen hospodářským účelům? Stavbaři, jejichž dílo se začalo zdvihat od země, měli stále spoustu vděčných diváků. výstavba šla kupředu tempem sviž­ným, a soudružka Blanka Černá, ve­doucí domova, nás proto může s roz­zářenou tváří, týden po oficiálním ote­vřeni pozvat na návštěvu pavilónu vo­nícího novotou. Nuže, půjdeme se po­dívat? Musíme se ovšem proplést štaf­lemi řemeslníků, kteří natahují do po­kojíků rozhlas po drátě. Ach, ty nové pokojíky! Lidé v nich bydlí po dvou, mezí dvojicí pokojů je čistá vykachlíkovaná umývárna. Kde jsou vlhké místnosti s podlahou naru­šenou houbou, ve kterých se topilo čadícími kamny? Dnes stačí otočit uzávěrem ústředního topeni a starý člověk má teploučko, jaké potřebuje. A kdyby jen to, navíc má každý к dis­pozici několik skříněk na osobní věci, patří mu skříň vestavěná do zdi i skříňka na lůžkoviny. Konferenční stolek, pohodlná křesílka, moderní sví­tidla doplňují vybavení. At se na nás nikdo nezlobí, ale tady si člověk při­padá jako v hotelu, že? Pamatovalo se i na personál, najde­te zde šatnu pro zaměstnance, moc se myslelo i na koupání. V obou poscho­dích napočítáte deset van, tři sprcho­vé kouty. I lékař tu má nyní vlastní ordinaci, nechybí místnost pro rehabi­litaci, ba ani pokoj pro izolaci nemoc­ných. Vkusně vyzdobená chodba nás vede do společenské místnosti. I to je NĚ­CO, dají se tu promítat jilmy, pořádat kulturní pořady a velikánská televize čeká už jen na zapojení. Posadíme se do křesel. Máme čas, abychom si připomenuli, kdo se o vše postaral. Tíhu výstavby i jejího finan­cování nesl Středočeský krajský ná­rodní výbor, vydatně pomohly i OV KSČ a ONV v Rakovníku a MěstNV v Novém Strašecí. Řekněme rovnou, že všichni dohromady projevili našim starým občanům překrásnou pozor­nost. Tak krásnou, že se až bojíme, abychom její význam nepokazili zby­tečnou frází. Ten rozdíl mezi starým a novým prostředím, tak jak se nyní utvořil, je totiž právě tak propastný jako oněch sto let, která uběhla od postavení původní budovy a naším so­cialistickým dneškem. Karel Šebek 25. února 1971 - SVOBODA ■ 3

Next