Svoboda, duben 1971 (LXXX/77-101)

1971-04-22 / No. 94

★ Proletáři všech zemí, spojte sel, iVOBODA ČTVRTEK 22. DUBNA 1971 • CENA 50 HALÉŘŮ • ROČNÍK LXXX • ČÍSLO 94 Oslavy 80. výročí Svobody vrcholí SVÄTEK, KTERÝ ZAVAZUJE PRAHA (vz) — Když přibývají láta lidem, říká se, že stárnou. O novinách nelze tvrdit totéž. Noviny, jako »literatura jediného dne«, jak se Často zjed­nodušené řiká. nemohou zestárnout, i kdyby jim roky narůstaly geometric­kou řadou. Běh času. různé události, společenské přeměny jim to nedovoli. A noviny, které nerespektují společenský pohyb — zaniknou. Svoboda patří se svou osmdesátkou к těm šťastným novinám, které od svého vzniku bojovaly za správnou věc a s přibývajícími lety vzrůstal 1 zájem čtenářů o ni. Svoboda — slo­vo samo o sobě symbolické — bojo­vala plných osm desetiletí za osvo­bození pracujícího, dělného člověka. Dnes přicházejí na adresu redakce te­legramy, blahopřání, dopisy ... Dopi­sy — to je největší klad dělnických novin a je to také nejvýraznější rys Svobody za celých 80 let její exis­tence: způsobem tvorby každého čís­la je založena na nejužší spolupráci 6 pracujícími lidmi celého kraje. Pí­ší nám dělníci, lidé z družstev, kul­turních a vědeckých pracovišť, ze škol — prostě ze všech úseků lidské činnosti. Posílají zprávy, názory, kri­tické připomínky, žádají o radu, upo­­xorůují na nedostatky. To všechno by nedělali, kdyby nevěřili svým novi­nám. Dnes a zítra se se všemi svými spo­lupracovníky sejdeme ve větší míře, Velký zájem PRAHA (jh). Zahraniční hosté Svo­body, kteří přijeli na oslavy jejího 80. výročí; navštívili včera dopoledne AZNP Ml. Boleslav. Asistent podniko­vého ředitele dr. Josef Hone seznámil šéfredaktory družebnlch novin s his­torií a perspektivami závodu. Po pro­hlídce moderního provozu zodpově­děli představitelé AZNP na besedě množství dotazů. Odpoledne přivítalo zahraniční no­vináře JZD Vítězný únor ve Strakách na Nymbursku. Předseda JZD Jaroslav Plachý se svý­mi spolupracovníky měli mnoho prá­ce, aby odpověděli na všechny dota­zy. Hovořilo se nejen o zemědělských provozech, ale i o sociálních podmiň kách zaměstnanců JZD. Předseda MNV Stanislav Prokeš seznámil hosty s roz­vojem obce, která před pěti léty zís­kala titul obec 20. výročí osvobození republiky, a s dalšími plány. Informací o situaci v zemědělství na Nymbursku podal Stanislav Malík, tajemník OV KSČ. než je běžně možné: na aktivu к 80. výročí, v pátek pak na družné plavbě na parníku. — To není jakási »atrak­ce« související s jubileem. To je vel­ká příležitost pohovořit si o všem z očí do očí, poznat se navzájem a znovu si uvědomit, že »osmdesátka« Svobody Je svátek jedinečný svého druhu — pro novináře z profese i pro početné řady jejích spolupracovníků. A tak se také na tuto příležitost dí­váme — jako na milník, který upo­zorňuje, nabádá к ohlédnutí а к hod­nocení všeho, co v dosavadní historii Svobody dosud bylo, 1 к pohledu do budoucnosti. Dnešní slavnostní shromáždění, kte­ré pořádá středočeský krajský výbor KSČ spolu s redakcí Svobody, je vy­vrcholením oslav. Zúčastní se ho představitelé stranických orgánů, hosté z družebnlch redakcí ze socia­listických zemí, pracovníci z tiskár­ny, zástupci Poštovní novinové služ­by, dopisovatelé, redaktoři Svobody. Zítra ее dostane do rukou čtenářů rozšířené vydání Svobody, obsahově zaměřené к jejímu jubileu. Toto čísle bude bohatě vybaveno historickými dokumenty a zvlášť cenné budou fak simile čtyř titulních stran: na jedné je vůbec původní stránka Svobody z 23. dubna 1891, na druhé pak tituinl stránka Svobody ze 14. května 1921 kdy vyšla naposledy jako časopis so­ciální demokracie, na třetí titul z 18 května 1921, v záhlaví označený slovy Časopis Komunistické strany Česko­slovenska. A konečně na čtvrté bude přetisk titulní strany jednoho z čísel zachycujících historické události úno ra 1948. To všechno však jsou především průvodní znaky oslav úctyhodnéhc výročí. Ostatní je záležitostí další úporné, poctivé práce, protože mi­nulost Svobody je nesmírným závaz­kem pro všechny, kdo se na její po­době podílejí dnes. Druhý den jednání X. sjezdu BKS Pozdravy bratrských stran SOFIA (čtk). Na X. sjezd Bulharské komunistické strany přicestoval v úterý večer první tajemník OV PSDS Edward Gierek a včera první tajemník Ov MSDS János Kádár. Na včerejším dopoledním jednání přednesl jako prvni z vedoucích zahraničních delegací pozdravný projev generální tajemník OV KSSS Leonid Brežněv. Soudruh Brežněv vyslovil přesvěd­čení, že nové smělé plány, o nichž hovoří zpráva Todora Živicová i do­savadní vystoupení delegátů, budou splněny. Zárukou toho je Bulharská komunistická strana, která celou svou činnosti, zralostí a hlubokou znalosti života prokázala právo stát v čele svého lidu a země. »Sovětské delegace přijela do Sofie pod přímým dojmem XXIV. sjezdu na­ší strany,« řekl dále Leonid Brežněv. »Sjezdová usnesení otvírají komunis­tům a všem sovětským lidem široké perspektivy komunistické výstavby. V nové pětiletce budeme houževnatě pokračovat v orientaci na zvyšování efektivnosti veškeré společenské vý­roby, na urychlení uplatňování vy­možeností vědeckotí *5picRěho pokro­ku v národním hospo-ářství, na zdo­konalování systému řízení a plánová­­fPokračování na str. 2.) ■ MILIONY NĚKOLIKALETÝCH SAZEN 1C-vysadí letos lesní závody v celé naší republice. Pracovnice Lesního závodu Brandýs n/L. vysazují v polesí Kersko sazenice červeného dubu. Foto: ČTK KRONIKA DNE PRVNÍ TAJEMNÍK Cv KSČ GUSTAV HUSÄK přijal včera ředitele naklade telstvf Československý spisovatel Iva­na Skálu, který mu předal souboi knih vydaných nakladatelstvím к 50 výročí KSČ. ČTVRTMILIONTÉHO NÁVŠTĚVNÍKA přivítali na výstavě 50 let KSČ v Pra ze. Byla jím Bronislava Skotnicová důchodkyně z Ostravy-Kunčlček. v Slávnostní uctění 101. výročí narození V. I. Lenina Živé učení leninismu PRAHA (sv). Včera se v Národním divadle v Praze konal slavnostní večer u příležitosti 101. výročí narození V. I. Lenina. Zúčastnili se ho členové před­sednictva ÜV KSČ Evžen Erban, Antonín Kapek a Josef Kempný, kandidát předsednictva GV KSČ Dalibor Hanes, předseda ÜKRK KSČ Miloš Jakeš, tajem níci ÜV KSČ Miloslav Hruškovič a Oldřich Švestka a další představitelé česko slovenského politického, společenského, hospodářského a kulturního života Přítomni byli rovněž představitelé diplomatického sboru socialistických zemi v ČSSR a velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko. Večera se zúčastnili zástupci ústředních úřadů a institucí a pracující pražských závodů a podniků. Program byl zahájen hymnami. V úvodním projevu tajemník OV KSČ Jan Fojtík připomněl »bohatství a ži­votnost myšlenek V. I. Lenina, jejichž hloubka a pravdivost vynikají v sou­časnosti tím výrazněji, čím více se vzdalujeme době, v níž vůdce první socialistické revoluce a zakladatel KSSS žil.« Dále řekl: »Ideje marxis­­mu-leninismu se staly materiální si­lou naší epochy a inspirují revoluční hnutí. Leninovo jméno je bojovou vý­zvou všech, kdo dosud trpí pod útis­kem imperialismu.« Když hovořil o nedávno skončeném XXIV. sjezdu KSSS, zdůraznil: »Prá­vě toto jednání bylo dalším skvělým dokladem toho, jak se leninismus roz­víjí v díle, které vzešlo z Velkého říj­na — v sovětské skutečnosti.« V zá­věru řekl: »Nechť je nám spolehli­vým kompasem nesmrtelné Leninovo učení, které je marxismem současné epochy, epochy zániku vykořisťovatel­­ských zřízení a přechodu od kapita­lismu к socialismu a ke komunistické výstavbě.« Po projevu soudruha Fojtíka násle­doval kulturní program. Slavnostní ve­čer byl zakončen Internacionálou. Ke stému prvému výročí narození V. I. Lenina Nezapomenutelné setkání Hrdina Sovětského svazu Ivan Semjonovič Vaganov je postava známá mnohým občanům okresu Praha-východ V roce 1945 se podílel na osvobození Československa. Útvar, kterému velel, byl jedním z prvních, který к ránu 9. května dorazil do Prahy a v následujících dnech osvo­bodil město Brandýs nad Labem. Vděční občané jmeno­vali I S. Vaganova čestným občanem. Ten při každé ná­vštěvě Československa nezapomene do Brandýsa zavítat. Koncern loňského roku mu bylo 76 let. Bez ohledu na poměrně vysoký věk vyvíjí Ivan Semjonovič velikou ini­ciativu ve společenském životě. Často a mnoho píše o svých bohatých životních zkušenostech a o setkáních s vynikají­cími lidmi O jednom z nich, o setkání s V. I. Leninem, vypráví v deníku Gorkovskaja Pravda. »Se jménem Vladimíra Iljiče Lenina jsem se setkal popr né, kdyi mi bylo 12 let. Tenkrát dělník Svormovského zá­vodu P. Mansurov „náhodou“ zapomněl knihu V. I. Lenina Dvě taktiky sociální demokracie v demokratické revoluci v zámečnické dílně mistra Krylova v městečku Arzamas. Protoíe jsem uměl číst lépe neí druzí, četl jsem ji dělní kum na dílně. V dobách těžké reakce a zvláště po událostech na řece Leně v roce 1912 isem často býval v Nižním Novgorodu Tam jsem se v bytě soudruha Mansurova setkával se sor­­movskými pracujícími a mnoho se dovídal o Leninovi a revoluční činnosti. A v létě roku 1919 jsem měl štěstí po znát toho velikého člověka, Vladimíra Iljiče Lenina, osobně. Mezi ЗЯ vojenskými veliteli, kteří měli za úkol posílit vojenské kádry jižní fronty, jsem byl i já. Po našem pří­jezdu do Moskvy na Kazaňské nádraží 30. července 1912 nás očekával zástupce hlavního velitele Rudé armády R. P. Eideman. Upozornil nás, že druhý den se máme v 10 ho­din dopoledne dostavit do přijímací kanceláře V. I. Leni­na v Kremlu. Byli jsme ubytováni v hotelu Metropol a já téměř celou noc vzrušením nespal. Přemýšlel jsem zejmé­na o zdravotním stavu V. I. Lenina, nebot od srpna roku 1918, kdy byl těžce raněn, neuplynul ještě rok. Brzy zrána jsme se dali do pořádku, vzali s sebou dárky, které Leninovi postlali pracující a vojenské útvary na Ura­le, a odebrali se do Kremlu. Soudruh Lenin vešel do kan­celáře přesně v deset hodin. Uklonil se a řekl: „Buďte zdrávi, soudruzi. Dobře, že jste přijeli v pořádku. Čeká vás velmi odpovědný úkol." Poté nám každému podal ruku, přičemž nás soudruh Eideman představoval. Vladimíra Iljiče zajímala nálada dělníků, rolníků a in­teligence. Zvláštní zájem projevoval o bojovou činnost Ru­dé armády. Když nás vyzval, abychom usedli za stůl, vy­světlil nám, že musíme zkušenosti, které jsme získali v bo jích s Kolčakovými bělogvardějci, využít v bojích proti vojskům generála Děnikina. Musíme docílit rozhodný obrat na jižní frontě a vést vojska Rudé armády do útoku. Dal ší beseda se zabývala splněním úkolu, který vytyčila stra na o hesle: Proletáři, sedlej koně! je třeba posadit na ko­ně dělníky, rolníky a zvláště mládež. Pravda je, že oni nikdy nebojovali se šavlí v ruce, zato mají hrdinné bojov­né proletářské srdce a jsou odhodlání celou svou bytostí bránit vlast. V průběhu besedy přinesli čaj a po kousku černého chle­ba. Vladimír Iljič nám řekl: „Promiňte, soudruzi, takové občerstvení, ale co máme, to dáme." Když beseda skončila, začali jsme odevzdávat dárky, které jsme z Uralu a Sibiře dovezli. Byla to bílá mouka, cukr, sušenky, sádlo a jiné. Lenin poděkoval za to, co jsme mu dali, a ihned roz­hodl, aby všechno bylo odevzdáno do mateřské školy, kte rá byla v Kremlu. Když jsme vyšli z přijímací kanceláře na kremelské nádvoří, doznívaly v našich hlavách a srd cích dojmy získané od nejdražšího pro nás člověka, vůdce strany a státu.« Přeložila a předmluvu napsala Marie Kusová Ze zasedání SKNV PRAHA (šk). Včera v dopoledních hodinách zahájil předseda Středočes­kého KNV soudruh Adolf Holý ple­nární zasedání krajského národního výboru, kterému byli přítomni také někteří poslanci České národní rady a Federálního shromáždění. V úvodu zasedání podal soudruh Holý informaci o průběhu a závě­rech konference komunistů Středo­českého kraje. Tlumočil poslancům slova uznání za dobré výsledky v pro­cesu konsolidace, upozornil ne- ně­které dosud nepříznivé prvky v práci aparátu NV a podrobně hovořil o bu­doucích směrech činnosti národních výborů. Poslanci KNV potom přikročili к provedení změn, jejichž smyslem je zlepšit činnost dosavadní školské a kulturní komise SKNV. Namísto této komise byly zřízeny dva samostatné orgány. Předsedou kulturní komise byl zvolen Václav Koča, předsedkyní školské komise Jiřina Rolencová. Zasedáni pokračovalo zprávou o čin­nosti rady SKNV a projednalo ně­které další zprávy. Do průvodu společně PRAHA (sy). Krajský výbor SSM svo lal včera poradu předsedů OV SSM Hlavním bodem porady byla účast člení SSM v prvomájovém průvodě. Bylo do hodnuto, že členové SSM půjdou spo léčně, s vlajkami a transparenty. Dále byl na poradě hodnocen průběh besed Strana, mládež a budoucnost, kte r£ph se v kraji dosud uskutešoilo 210 JIT mezi lidi Často jsem slyšela vyprávěni star­ších soudruhů o tom, jak oni chápali po roce 1948 stranickou práci. Bez­prostřední styk s lidmi v závodech a vesnicích byl pro ně samozřejmostí. A nejen s komusisty na členských či výročních schůzích, ale na schůzích veřejných, kdy se všichni občané mohli vyjád řit к práci nadřízených orgánů. Gott­waldovské heslo Čelem к masám by­lo do posled­ního písmene převedeno do praxe. Je potěšující, že v poslední dobá se množí příklady takto chápané stranic ké práce. Mluvím-li konkrétně, pah především o okresním výborn české ho svazu žen v Nymburce, který za čátkem roku začal pořádat besed) s občany. Výsledky předčily očekává ní. Byla jsem na besedě občanů ze Strak na Nymbursku s představiteli OV KSČ, ONV a dalších stranických a státních orgánů. Malý sál místníhc hostince byl nabit к prasknutí. Obča né otevřeně mluvili ke všem ožeha vým problémům a soudruhům z okre su bylo nejednou horko. Nebyla tn žádná nezávazná debata. Soudruzi si jsou vědomi, že připomínky občanů musí také řešit. Podobně to vypadala i v dalších obcích, kam představitelé okresu dosud zavítali. Iniciativy, s kterou přišel OV ČSŽ, je nutno si vážit. Lidé nám budou vé řit, nebudeme-li s nimi jednat od ze­leného stolu, jestliže nebudeme lito­vat času, abychom za nitni zajeli, fen tady, přímo mezi lidmi, můžeme dě­lat tu správnou politiku. BOHUMILA NOVÄKOVÄ

Next