Svoboda, duben 1971 (LXXX/77-101)

1971-04-22 / No. 94

★ Proletáři všech zemí, spojte sel, iVOBODA ČTVRTEK 22. DUBNA 1971 • CENA 50 HALÉŘŮ • ROČNÍK LXXX • ČÍSLO 94 Oslavy 80. výročí Svobody vrcholí SVÄTEK, KTERÝ ZAVAZUJE PRAHA (vz) — Když přibývají láta lidem, říká se, že stárnou. O novinách nelze tvrdit totéž. Noviny, jako »literatura jediného dne«, jak se Často zjednodušené řiká. nemohou zestárnout, i kdyby jim roky narůstaly geometrickou řadou. Běh času. různé události, společenské přeměny jim to nedovoli. A noviny, které nerespektují společenský pohyb — zaniknou. Svoboda patří se svou osmdesátkou к těm šťastným novinám, které od svého vzniku bojovaly za správnou věc a s přibývajícími lety vzrůstal 1 zájem čtenářů o ni. Svoboda — slovo samo o sobě symbolické — bojovala plných osm desetiletí za osvobození pracujícího, dělného člověka. Dnes přicházejí na adresu redakce telegramy, blahopřání, dopisy ... Dopisy — to je největší klad dělnických novin a je to také nejvýraznější rys Svobody za celých 80 let její existence: způsobem tvorby každého čísla je založena na nejužší spolupráci 6 pracujícími lidmi celého kraje. Píší nám dělníci, lidé z družstev, kulturních a vědeckých pracovišť, ze škol — prostě ze všech úseků lidské činnosti. Posílají zprávy, názory, kritické připomínky, žádají o radu, upoxorůují na nedostatky. To všechno by nedělali, kdyby nevěřili svým novinám. Dnes a zítra se se všemi svými spolupracovníky sejdeme ve větší míře, Velký zájem PRAHA (jh). Zahraniční hosté Svobody, kteří přijeli na oslavy jejího 80. výročí; navštívili včera dopoledne AZNP Ml. Boleslav. Asistent podnikového ředitele dr. Josef Hone seznámil šéfredaktory družebnlch novin s historií a perspektivami závodu. Po prohlídce moderního provozu zodpověděli představitelé AZNP na besedě množství dotazů. Odpoledne přivítalo zahraniční novináře JZD Vítězný únor ve Strakách na Nymbursku. Předseda JZD Jaroslav Plachý se svými spolupracovníky měli mnoho práce, aby odpověděli na všechny dotazy. Hovořilo se nejen o zemědělských provozech, ale i o sociálních podmiň kách zaměstnanců JZD. Předseda MNV Stanislav Prokeš seznámil hosty s rozvojem obce, která před pěti léty získala titul obec 20. výročí osvobození republiky, a s dalšími plány. Informací o situaci v zemědělství na Nymbursku podal Stanislav Malík, tajemník OV KSČ. než je běžně možné: na aktivu к 80. výročí, v pátek pak na družné plavbě na parníku. — To není jakási »atrakce« související s jubileem. To je velká příležitost pohovořit si o všem z očí do očí, poznat se navzájem a znovu si uvědomit, že »osmdesátka« Svobody Je svátek jedinečný svého druhu — pro novináře z profese i pro početné řady jejích spolupracovníků. A tak se také na tuto příležitost díváme — jako na milník, který upozorňuje, nabádá к ohlédnutí а к hodnocení všeho, co v dosavadní historii Svobody dosud bylo, 1 к pohledu do budoucnosti. Dnešní slavnostní shromáždění, které pořádá středočeský krajský výbor KSČ spolu s redakcí Svobody, je vyvrcholením oslav. Zúčastní se ho představitelé stranických orgánů, hosté z družebnlch redakcí ze socialistických zemí, pracovníci z tiskárny, zástupci Poštovní novinové služby, dopisovatelé, redaktoři Svobody. Zítra ее dostane do rukou čtenářů rozšířené vydání Svobody, obsahově zaměřené к jejímu jubileu. Toto čísle bude bohatě vybaveno historickými dokumenty a zvlášť cenné budou fak simile čtyř titulních stran: na jedné je vůbec původní stránka Svobody z 23. dubna 1891, na druhé pak tituinl stránka Svobody ze 14. května 1921 kdy vyšla naposledy jako časopis sociální demokracie, na třetí titul z 18 května 1921, v záhlaví označený slovy Časopis Komunistické strany Československa. A konečně na čtvrté bude přetisk titulní strany jednoho z čísel zachycujících historické události úno ra 1948. To všechno však jsou především průvodní znaky oslav úctyhodnéhc výročí. Ostatní je záležitostí další úporné, poctivé práce, protože minulost Svobody je nesmírným závazkem pro všechny, kdo se na její podobě podílejí dnes. Druhý den jednání X. sjezdu BKS Pozdravy bratrských stran SOFIA (čtk). Na X. sjezd Bulharské komunistické strany přicestoval v úterý večer první tajemník OV PSDS Edward Gierek a včera první tajemník Ov MSDS János Kádár. Na včerejším dopoledním jednání přednesl jako prvni z vedoucích zahraničních delegací pozdravný projev generální tajemník OV KSSS Leonid Brežněv. Soudruh Brežněv vyslovil přesvědčení, že nové smělé plány, o nichž hovoří zpráva Todora Živicová i dosavadní vystoupení delegátů, budou splněny. Zárukou toho je Bulharská komunistická strana, která celou svou činnosti, zralostí a hlubokou znalosti života prokázala právo stát v čele svého lidu a země. »Sovětské delegace přijela do Sofie pod přímým dojmem XXIV. sjezdu naší strany,« řekl dále Leonid Brežněv. »Sjezdová usnesení otvírají komunistům a všem sovětským lidem široké perspektivy komunistické výstavby. V nové pětiletce budeme houževnatě pokračovat v orientaci na zvyšování efektivnosti veškeré společenské výroby, na urychlení uplatňování vymožeností vědeckotí *5picRěho pokroku v národním hospo-ářství, na zdokonalování systému řízení a plánováfPokračování na str. 2.) ■ MILIONY NĚKOLIKALETÝCH SAZEN 1C-vysadí letos lesní závody v celé naší republice. Pracovnice Lesního závodu Brandýs n/L. vysazují v polesí Kersko sazenice červeného dubu. Foto: ČTK KRONIKA DNE PRVNÍ TAJEMNÍK Cv KSČ GUSTAV HUSÄK přijal včera ředitele naklade telstvf Československý spisovatel Ivana Skálu, který mu předal souboi knih vydaných nakladatelstvím к 50 výročí KSČ. ČTVRTMILIONTÉHO NÁVŠTĚVNÍKA přivítali na výstavě 50 let KSČ v Pra ze. Byla jím Bronislava Skotnicová důchodkyně z Ostravy-Kunčlček. v Slávnostní uctění 101. výročí narození V. I. Lenina Živé učení leninismu PRAHA (sv). Včera se v Národním divadle v Praze konal slavnostní večer u příležitosti 101. výročí narození V. I. Lenina. Zúčastnili se ho členové předsednictva ÜV KSČ Evžen Erban, Antonín Kapek a Josef Kempný, kandidát předsednictva GV KSČ Dalibor Hanes, předseda ÜKRK KSČ Miloš Jakeš, tajem níci ÜV KSČ Miloslav Hruškovič a Oldřich Švestka a další představitelé česko slovenského politického, společenského, hospodářského a kulturního života Přítomni byli rovněž představitelé diplomatického sboru socialistických zemi v ČSSR a velvyslanec SSSR v ČSSR S. V. Červoněnko. Večera se zúčastnili zástupci ústředních úřadů a institucí a pracující pražských závodů a podniků. Program byl zahájen hymnami. V úvodním projevu tajemník OV KSČ Jan Fojtík připomněl »bohatství a životnost myšlenek V. I. Lenina, jejichž hloubka a pravdivost vynikají v současnosti tím výrazněji, čím více se vzdalujeme době, v níž vůdce první socialistické revoluce a zakladatel KSSS žil.« Dále řekl: »Ideje marxismu-leninismu se staly materiální silou naší epochy a inspirují revoluční hnutí. Leninovo jméno je bojovou výzvou všech, kdo dosud trpí pod útiskem imperialismu.« Když hovořil o nedávno skončeném XXIV. sjezdu KSSS, zdůraznil: »Právě toto jednání bylo dalším skvělým dokladem toho, jak se leninismus rozvíjí v díle, které vzešlo z Velkého října — v sovětské skutečnosti.« V závěru řekl: »Nechť je nám spolehlivým kompasem nesmrtelné Leninovo učení, které je marxismem současné epochy, epochy zániku vykořisťovatelských zřízení a přechodu od kapitalismu к socialismu a ke komunistické výstavbě.« Po projevu soudruha Fojtíka následoval kulturní program. Slavnostní večer byl zakončen Internacionálou. Ke stému prvému výročí narození V. I. Lenina Nezapomenutelné setkání Hrdina Sovětského svazu Ivan Semjonovič Vaganov je postava známá mnohým občanům okresu Praha-východ V roce 1945 se podílel na osvobození Československa. Útvar, kterému velel, byl jedním z prvních, který к ránu 9. května dorazil do Prahy a v následujících dnech osvobodil město Brandýs nad Labem. Vděční občané jmenovali I S. Vaganova čestným občanem. Ten při každé návštěvě Československa nezapomene do Brandýsa zavítat. Koncern loňského roku mu bylo 76 let. Bez ohledu na poměrně vysoký věk vyvíjí Ivan Semjonovič velikou iniciativu ve společenském životě. Často a mnoho píše o svých bohatých životních zkušenostech a o setkáních s vynikajícími lidmi O jednom z nich, o setkání s V. I. Leninem, vypráví v deníku Gorkovskaja Pravda. »Se jménem Vladimíra Iljiče Lenina jsem se setkal popr né, kdyi mi bylo 12 let. Tenkrát dělník Svormovského závodu P. Mansurov „náhodou“ zapomněl knihu V. I. Lenina Dvě taktiky sociální demokracie v demokratické revoluci v zámečnické dílně mistra Krylova v městečku Arzamas. Protoíe jsem uměl číst lépe neí druzí, četl jsem ji dělní kum na dílně. V dobách těžké reakce a zvláště po událostech na řece Leně v roce 1912 isem často býval v Nižním Novgorodu Tam jsem se v bytě soudruha Mansurova setkával se sormovskými pracujícími a mnoho se dovídal o Leninovi a revoluční činnosti. A v létě roku 1919 jsem měl štěstí po znát toho velikého člověka, Vladimíra Iljiče Lenina, osobně. Mezi ЗЯ vojenskými veliteli, kteří měli za úkol posílit vojenské kádry jižní fronty, jsem byl i já. Po našem příjezdu do Moskvy na Kazaňské nádraží 30. července 1912 nás očekával zástupce hlavního velitele Rudé armády R. P. Eideman. Upozornil nás, že druhý den se máme v 10 hodin dopoledne dostavit do přijímací kanceláře V. I. Lenina v Kremlu. Byli jsme ubytováni v hotelu Metropol a já téměř celou noc vzrušením nespal. Přemýšlel jsem zejména o zdravotním stavu V. I. Lenina, nebot od srpna roku 1918, kdy byl těžce raněn, neuplynul ještě rok. Brzy zrána jsme se dali do pořádku, vzali s sebou dárky, které Leninovi postlali pracující a vojenské útvary na Urale, a odebrali se do Kremlu. Soudruh Lenin vešel do kanceláře přesně v deset hodin. Uklonil se a řekl: „Buďte zdrávi, soudruzi. Dobře, že jste přijeli v pořádku. Čeká vás velmi odpovědný úkol." Poté nám každému podal ruku, přičemž nás soudruh Eideman představoval. Vladimíra Iljiče zajímala nálada dělníků, rolníků a inteligence. Zvláštní zájem projevoval o bojovou činnost Rudé armády. Když nás vyzval, abychom usedli za stůl, vysvětlil nám, že musíme zkušenosti, které jsme získali v bo jích s Kolčakovými bělogvardějci, využít v bojích proti vojskům generála Děnikina. Musíme docílit rozhodný obrat na jižní frontě a vést vojska Rudé armády do útoku. Dal ší beseda se zabývala splněním úkolu, který vytyčila stra na o hesle: Proletáři, sedlej koně! je třeba posadit na koně dělníky, rolníky a zvláště mládež. Pravda je, že oni nikdy nebojovali se šavlí v ruce, zato mají hrdinné bojovné proletářské srdce a jsou odhodlání celou svou bytostí bránit vlast. V průběhu besedy přinesli čaj a po kousku černého chleba. Vladimír Iljič nám řekl: „Promiňte, soudruzi, takové občerstvení, ale co máme, to dáme." Když beseda skončila, začali jsme odevzdávat dárky, které jsme z Uralu a Sibiře dovezli. Byla to bílá mouka, cukr, sušenky, sádlo a jiné. Lenin poděkoval za to, co jsme mu dali, a ihned rozhodl, aby všechno bylo odevzdáno do mateřské školy, kte rá byla v Kremlu. Když jsme vyšli z přijímací kanceláře na kremelské nádvoří, doznívaly v našich hlavách a srd cích dojmy získané od nejdražšího pro nás člověka, vůdce strany a státu.« Přeložila a předmluvu napsala Marie Kusová Ze zasedání SKNV PRAHA (šk). Včera v dopoledních hodinách zahájil předseda Středočeského KNV soudruh Adolf Holý plenární zasedání krajského národního výboru, kterému byli přítomni také někteří poslanci České národní rady a Federálního shromáždění. V úvodu zasedání podal soudruh Holý informaci o průběhu a závěrech konference komunistů Středočeského kraje. Tlumočil poslancům slova uznání za dobré výsledky v procesu konsolidace, upozornil ne- některé dosud nepříznivé prvky v práci aparátu NV a podrobně hovořil o budoucích směrech činnosti národních výborů. Poslanci KNV potom přikročili к provedení změn, jejichž smyslem je zlepšit činnost dosavadní školské a kulturní komise SKNV. Namísto této komise byly zřízeny dva samostatné orgány. Předsedou kulturní komise byl zvolen Václav Koča, předsedkyní školské komise Jiřina Rolencová. Zasedáni pokračovalo zprávou o činnosti rady SKNV a projednalo některé další zprávy. Do průvodu společně PRAHA (sy). Krajský výbor SSM svo lal včera poradu předsedů OV SSM Hlavním bodem porady byla účast člení SSM v prvomájovém průvodě. Bylo do hodnuto, že členové SSM půjdou spo léčně, s vlajkami a transparenty. Dále byl na poradě hodnocen průběh besed Strana, mládež a budoucnost, kte r£ph se v kraji dosud uskutešoilo 210 JIT mezi lidi Často jsem slyšela vyprávěni starších soudruhů o tom, jak oni chápali po roce 1948 stranickou práci. Bezprostřední styk s lidmi v závodech a vesnicích byl pro ně samozřejmostí. A nejen s komusisty na členských či výročních schůzích, ale na schůzích veřejných, kdy se všichni občané mohli vyjád řit к práci nadřízených orgánů. Gottwaldovské heslo Čelem к masám bylo do posledního písmene převedeno do praxe. Je potěšující, že v poslední dobá se množí příklady takto chápané stranic ké práce. Mluvím-li konkrétně, pah především o okresním výborn české ho svazu žen v Nymburce, který za čátkem roku začal pořádat besed) s občany. Výsledky předčily očekává ní. Byla jsem na besedě občanů ze Strak na Nymbursku s představiteli OV KSČ, ONV a dalších stranických a státních orgánů. Malý sál místníhc hostince byl nabit к prasknutí. Obča né otevřeně mluvili ke všem ožeha vým problémům a soudruhům z okre su bylo nejednou horko. Nebyla tn žádná nezávazná debata. Soudruzi si jsou vědomi, že připomínky občanů musí také řešit. Podobně to vypadala i v dalších obcích, kam představitelé okresu dosud zavítali. Iniciativy, s kterou přišel OV ČSŽ, je nutno si vážit. Lidé nám budou vé řit, nebudeme-li s nimi jednat od zeleného stolu, jestliže nebudeme litovat času, abychom za nitni zajeli, fen tady, přímo mezi lidmi, můžeme dělat tu správnou politiku. BOHUMILA NOVÄKOVÄ