Svoboda, listopad 1971 (LXXX/258-283)

1971-11-08 / No. 264

Prolet ä f i v Se c h zemi, spojte set SVOBODA PONDĚLÍ 8. LISTOPADU 1971 • CENA 50 HALÉŘŮ • ROČNÍK LXXX • ČÍSLO 264 VŠECHNY SÍLY PRO MfR Mohutná přehlídka ozbrojených sil Sovětského svazu na Rudém náměstí v Moskvě a dal­ších městech SSSR • Projev maršála Grečka • Manifestace moskevských pracujících MOSKVA (čtk). V sobotu se v kremelském sjezdovém paláci konalo slav­nostní zasedání věnované 54. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Zúčastnili se ho pracující moskevských závodů, účastnici revoluce, vědci, kulturní pracovníci, veřejní a státní činitelé. V předsednictvu zasedání zasedli Leonid Brežněv, Alexej Kosygin, Nikolaj Podgornyj a další vedoucí předsta­vitelé komunistické strany a sovětské vlády. Slavnostní projev к 54. výročí VRSR přednesl člen politického byra ÜV KSSS Viktor Grišin. Na Rudém náměstí v Moskvě se konala včera v 8 hodin středoevrop­ského času přehlídka jednotek sovět­ských ozbrojených sil na počest Vel­ké říjnové socialistické revoluce. Na tribunách na Rudém náměstí se shromáždili pracující moskevských závodů, významní vědečtí a kulturní pracovníci, kosmonauti, účastnící Říjnové revoluce, hrdinové občanské a druhé světové války. Přehlídku sledovali také četní za­hraniční hosté, mj. odborové delega­ce z evropských, asijských, afrických a latinskoamerických zemí a členo­vé diplomatického sboru. Tribuny uvítaly bouřlivým potleskem Leonida Brežněva, Alexeje Kosygina, Nikolaje Podgorného a dalěí vedoucí předsta­vitele SSSR provázené známými so­větskými vojenskými činiteli. Pod zástavami s připnutými bojo­vými řády byli seřazeni vojáci, před­stavující ozbrojené síly Sovětského svazu. Slavnostní projev к 54. výročí Vel­ké říjnové socialistické revoluce pro­nesl ministr obrany SSSR maršál Andrej Grečko. Zdůraznil, že se neustále upevňuje hospodářský a obranný potenciál So­větského svazu a že se dále upevnila politická jednota a hospodářská spo­lupráce spřátelených socialistických států. Komunistická strana a sovětský stát se v souladu s programem aktiv­ní obrany míru a upevnění meziná­rodní bezpečnosti, vypracovaným XXiV. sjezdem KSSS, důsledně a vy­trvale zaměřuji na zajišťování přízni­vých podmínek pro budování komu­nismu. Rozhodně vystupují proti im­perialistické agresivní politice a pod­porují osvobozenecký boj národů. Sovětský svaz a země socialistické­ho společenství aktivně uskutečňují koordinovanou linii dalšího upevňo­vání sil míru a společenského pokro­ku, prohlásil sovětský ministr obra­ny. Po ukončení projevu ministra obra­ny SSSR maršála Andreje Grečka oznámily dělostřelecké salvy a státní hymna Sovětského svazu začátek vo­jenské přehlídky, které se zúčastnily jednotky rozličných druhů vojsk, vy­bavené nejmodernější bojovou tech­nikou. Bouřlivý potlesk vyvolaly obři tří­stupňové rakety s vysoce efektivním palivem a mezikontinentální strate­gické rakety, jejichž účinnost a přes­nost nebyly překonány. Po skončení přehlídky začala za zvuků revolučních pochodů manifes­tace pracujících. Moskvané nesli transparenty s hesly, která vítají mí­rový program vyhlášený XXIV. sjez­dem KSSS a schvalují vnitřní a za­hraniční politiku komunistické stra­ny. Ministr obrany SSSR Andrej Grečko vydal ke státnímu svátku SSSR — 54. výročí Velké říjnové revoluce — rozkaz, v němž se praví, že »sovětští vojáci, těsně semknuti kolem komu­nistické strany, bděle střeží výsledky velkého Října«. ■ PRACUJÍCÍ Moskvy a celého Sovětského svazu prožívali včera velký svá­tek. Na Rudém náměstí manifestovali Moskvané svoji věrnost odkazu Velkého října a odhodlání splnit úkoly XXIV. sjezdu KSSS, Foto ČTK DÁM SVŮJ HLAS MIROSLAV ROUS, člen Divadla Jaroslava Průchy, Kladno: Prožil jsem své dětství v pohraničí a poznal jsem v celé naho­tě a drastič nosti před­­okupační ob­dobí. Za vál­ky jsem pra­coval v ko­lektivu sta­rých komu­nistů, kteří mi pomohli formovat politické názory, po­mohli poznat nesprávnou politic­kou orientaci naši první republi­ky. A další poválečný život mi jen potvrdil, že cesta budováni socia­listické společnosti v těsném spo­jenectví s bratrskými socialistický mi státy je jedině správná a že toto spojenectví je také jedinou zárukou naší bezpečnosti a klid­ného mírového života. Z mé 261eté divadelní práce hra­ji 22 roků pro diváky Středočes­kého kraje. Poznal jsem za ta léta jejich diváckou vyspělost a citli­vost к hercově práci, ale poznal jsem i různé problémy života v jednotlivých okresech. Vždyť di­vadlo a v něm dramaturg a herec musí být v neustálém spojení se životem svého kraje, svého okre­su, svého města, se životem svého diváka, musí ho umět nejen poba­vit, ale musí mu i odpovědět na různé otázky našeho současného života, je naším prvořadým úko­lem, abychom uměleckou tvorbou obohacovali a pomohli utvářet myšlení občana naší socialistické společnosti. A s tímto vědomím odpovědnosti dám svůj hlas kan­didátům Národní fronty, kteří ma ji důvěru svých spoluobčanů, své ho národa, kteří budou pokračova teli v mírovém budování socialis­tického života v naší zemi. 26.—21. listopadu své rozhodné řekneme Ад— Průmyslová výroba vzrostla za uplynulých 25 let více než šestkrát a její podíl na celostátní produkci činí 12,7 procenta. Teprve v socialistickém státě se uskutečnila výstavba vltavské kaská­dy — Orlík, Kamýk, Slapy — o níž buržoázni politici a ekonomové do­kázali jen mlnvit. Za poslední volební období 1954 až 1970 stoupla průmyslová výroba v kraji o 36 procent. Salva z Aurory Byl jsem svědkem, jak se vlna, vyvolaná událostmi roku 1917, převalila po celém světě a vyvo­lala dosud nevídané sociálně poli­tické zemětřesení, píše ve včerej­ším slavnostním čísle listu Izves­­tija český spisovatel Donát Šej­­ner. Ocitli jsme se na křižovatce: hle, zde je cesta do minulosti a zde do budoucnosti, pokračuje A my zvolili. Od té doby jsme nikdy nezapomínali na salvu Au­rory. Tužby pokolení a naše tuž­by se stávají skutečností. NE TAK OBYČEJNÝ VEČER Kandiduje do Sněmovny lidu za vo­lební obvod č. 32 na berounském okrese a za rakovnický okres. Soudruh Bohuslav Laštovička, kterého navrhuje OV NF, se narodil 29. dubna 1905, je členem OV KSC. Působil jako předseda Národního shromáždění, předseda za­hraničního výboru Sněmovny lidu a místopředseda Meziparlamentní unie. Byl posluchačem vojenské aka­demie v Hranicích a Vysoké školy strojní. Pracoval jako redaktor Rudé­ho práva a šéfredaktor Nové myslt. Z příkazu strany vedl protiletadlovou baterii ve Španělsku. Po druhé světo­vé válce pracuje Jako velvyslanec v Moskvě. Zastával funket ředitele Cs. rozhlasu, náměstka ministra národní obrany, vedoucího mezinárodního od­dělení OV KSC a předsedu Národního shromáždění. Značnou část svého ži­vota zasvětil boji za vítězství dělnic­ké třídy a socialismu. Je obětavým a zkušeným funkcionářem. V KSC Je od roku 1931. Je nositelem Řádu rudé hvězdy. Řádu 25. února, Rádu bílého lva a Řádu republiky. V současné do­bě věnuje Bohuslav Laštovička své veškeré síly a zkušenosti pro upevně­ní jednoty strany a její vedoucí úlo­hy ve společnosti. Již šest let patří Praskolesy mezi vzorné obce. Občané Praskoles jsou na své bydliště skutečně hrdí. V pá­­tek večer docela zaplnili velký sál místní sokolovny. Přišli na předvo­lební schůzi ve svátečním odění, aby se seznámili s kandidáty na poslance do zastupitelských sborů, aby si s ni­mi pohovořili. Je zcela samozřejmé, že nejdříve na této předvolební schůzi uvítali občané kandidáty na poslance do zastupitelských sborů — Bohusla­va Laštovičku, který kandiduje na poslance do Sněmovny lidu, Jaroslava Ungra, předsedu JZD ze Zaječova, kte­rý kandiduje na poslance do České národní rady, a poté kandidáta na poslance do Středočeského krajského národního výboru soudruha Mirosla­va Hlavatého a kandidáty na poslan­ce do MNV. Kandidát do Okresního národního výboru v Berouně soudruh František Malý, který zahajoval schů­zi, pozdravil mezi přítomnými ve­doucího tajemníka okresního výboru strany v Berouně soudruha Jaroslava Konráda. Po programu žáků místní národní školy začal hovořit soudruh Bohuslav Laštovička. Slova jeho projevu jsou jasná, srozumitelná. Říká mimo Jiné: »Velmi často si nedovedeme uvědomit obrovské úsilí Sovětského svazu o udržení světového míru.« Soudruh Laštovička se pak vrací к roku 1968 u nás a zabývá se otázkami současné politiky strany ... Diskuse tady byla živá, dotýkala se problémů Praskoles. Na schůzi se představili kandidáti na poslance do MNV. Soudruh Konrád představil ješ­tě kandidáty do vyšších zastupitel­ských orgánů. Jedna z předvolebních schůzí skon­čila. Pro nikoho z přítomných to ne­byl tak dooela obyčejný večer. Vždyť vlastně na schůzi sl narýsovali i svo­ji vlastní budoucnost do nejbližších let. (Je) Pomdlce sovítsbých novinám Na nevelkém pomníku s černou deskou jsou vepsána dvě jména so­větských novinářů, pracovníků tisko­vé agentury Novosti, s označením ro­ku jejich narozeni: Karel Jefremovič Něpomjaščij, 1919, a Alexandr Alexan­­drovič Zvorikin, 1928. Oba soudruzi tragicky zahynuli v blízkosti obce Kostomlaty na Tepličku 24. srpna 1988 při plnění bratrské internacionální pomoci československému lidu. Na písku v barvě okru jsou navr­šeny věnce s rudými květy, jak je sem položily delegace dělníků, horní­ků, novinářů, pionýrů, vojáků Sovět­ské armády za zvuků Pochodu pad­lých revolucionářů. Sobotní dopoledne bylo v Kostomla­­tech slunečné. V dlouhém průvodu, podobném barevné stuze, kráčeli lidé pod červenými střechami obce na ze­lené prostranství к pomníku. Sl! zde zástupci ústředního výboru KSČ v čele s vedoucím oddělení řízení stranické práce ve sdělovacích pro­středcích Vladimírem Divišem, zá­stupci ústředí novinářů ČSSR, ve­doucí pracovníci Rudého práva, Čes­koslovenského rozhlasu a ČTK, sou­druzi Zdeněk Hoření, Miloš Marko, Josef Skála, Otakar Svěrčina, zástupci stranického a veřejného života Seve­ročeského kraje, zástupci velvysla­nectví SSSR v čele s radou-vy­­slancem S. I.' Trosolovem, sovětští no­vináři akreditovaní v ČSSR U pomníku vytvořily zástupy lidí veliký čtverec. Po jeho levé straně stojí dvě ženy — skromné a tiché, obě jsou vdovy po soudruzích, kteří několik desítek metrů odtud zahynu­li. Je s nimi syn manželů Zvorikino­­vých. Dívám se na jejich tváře. Co se děje v srdcích těch tří lidí, mohu jen vytušit, nedokážu však popsat. Vím jen, že slzy, stesk, lítost a ne­návist к nacionalismu buržoazie zůstanou na věky tady, u nás, nejen utopeny v písku barvy okru a na plátcích rudých růží, ale v nás, v každém člověku, jenž se přišel po­klonit památce mrtvých a sejmout roušjcu z pomníku — z černé desky se zlatým písmem jmen dvou sovět­ských novinářů v předvečer výročí Velkého října. Teď všichni pozorně posloucháme řeč předsedy Svazu českých novinářů dr. Josefa Valenty. V duchu si kreslí­me tváře a postavy soudruhů, jejichž jména, Něpomjaščij a Zvorikin, jsou vyryta v desce pomníku a o jejichž /Pokračování na str. Z.) Příbram má nový stadión Nikdo nepřišel o život ani se nic nezbořilo, a přece se ozývaly včera v Příbrami detonace a salvy. Radost­né detonace a salvy čtyř tisíců hlasi­vek, které zvěstovaly světu, že Pří­bram má »zimák«I Opravdový, s umě­lou lední plochoui Veliké události v Příbrami se zúčastnila delegace moskevského oblastního výboru KSSS. Své podpisy zde už vykreslili naši reprezentanti v čele s Pospíšilem, Ne­­domanským, Holíkem a hlavně Pepí­kem Černým z nedalekého Rožmltálu. Městu horníků se splnil dávný sen. Má zimní stadión — může tedy na­vázat na starou tradici. Vždyt se tu hrávala i první Itga. leště před rokem to tu zdaleka nevypadalo na stavbu. Tu a tam se pár dobrovolníků hraba­lo v blátě, ale to bylo všechno. Potom však převzal patronát nad stavbou městský národní výbor spolu s od­štěpným závodem Uranových dolů a ostatními podniky, které na »ostře sledovanou stavbu« sdružily prostřed­ky. Doly dodaly potřebnou mechani­zaci včetně osádek strojů, MěstNV or­ganizoval a lidé přiložili ruce к dílu. Závazky na počest XIV. sjezdu stra­ny se jen hrnuly a sotva se lidé do­zvěděli o volbách, rozhodli se, že sta­dión bude Jejich dar к volbám a že ho dokončí к zahájení Měsíce česko­­slovensko-sovětského přátelství. Svůj slib splniliI Bílá plocha se leskne umělým le­dem, vedle ní se pyšní strojovna a šatny a čtyřtisícové ochozy se včera zaplnily do posledního místečka. Dílo v hodnotě 3,5 miliónu korun už slouží obyvatelům města i širokého okolí. Ze širokého okolí se sem sjíždějí ho­kejisté к tréninkům, chystá se celá řada akcí pro mládež a také na ostatní přijde řada. Stadión slouží nejen hokejistům, ale především mladé generaci. Té, která tady udělá první krůčky s bruslemi, té, která snad Jednou povznese slávu budoucího Sedesátifisícového města na hokejové výsluní. Zářný příklad už místní kluci dostali od reprezentantů, kteří zde včera vybojovali výběrové utkání modří proti červeným. Dost možná, že t na tomto ledě vy­rostou Jejich nástupci. Proč ne, když to dokázal Pepík Černý na rožmi­­fálských rybnících, a to musel každý rok čekat, až mu zamrznou. Oni to budou mít podstatně lehčí. Prostě se zapne mrazicí zařízení a hraje se! («)

Next