Technický Týdenik, červenec-prosinec 1966 (XIV/28-52)

1966-10-18 / No. 42

Technicky týdeník ROČNÍK XIV — V PRAZE 18. ŘÍJNA 1966 — CENA 80 HAL Z M/Lk Polský Výzkum tenkých vrstev feromangetických je na světové úrovni. Proto tu mohou úspěšně sta­vět matematické stroje nadějné budoucnosti. Na obrázku jsou konstruktéři feromagnetické paměti z Ústa­vu pro výzkum základních problémů techniky Polské akademie věd [zleva mgr. inž. H. lechowicz, mgr. ini. A. Hildebrandt a mgr. ini. B. Lisowskij. Snímek CAF!s CÍLE A PROBLÉMY čtvrté pětiletky V nadcházejícím obdob! tvorby plánu na rok 1967 a formováni zá­měrů čtvrté pětiletky jde o to pod­ložit tyto záměry našimi možnostmi a umocnit je přednostmi socialistic­kých výrobních vztahů. Plenární schůze ústředního výboru KSČ v říj­nu určila postup při rozpracování návrhu čtvrté pětiletky i při tvorbě plánu na rok 1967. Ústřední výbor strany zdůraznil, že vstupujeme do období, v němž pozornost musí být zaměřena na zvýšení úlohy plánu i na výrazné posílení ekonomických nástrojů. Plán zůstává nejvýznamnějším ná­strojem řízení socialistické společ­nosti. Na druhé straně ekonomické nástroje mají aktivně působit na do­sažení cílů stanovených plánem. Podmínkou vytvoření souladných zdrojů a potřeb, vyvážených propor­cí a efektivního hospodaření, je to, že bude široce rozvíjena účast pra­cujících na řízení výroby, na budo­vání hospodářské základny. Tato účast pracujících je nedílnou sou­částí socialistického zřízeni budova­ného principu demokratického cen­tralismu. Ústřední výbor strany ukázal hlav­­*ní směry postupu zpracování a za­jištění IV. pětiletky, v níž jde o to, obnovit rovnováhu a konsolidaci ná­rodního hospodářství. Investice bude nyní nutno zaměřo­ Současny stav chemizace v ČSSR • Ve světě se chemický průmysl rozvíjí rychleji 9 Rozvoj kvalifiko­vané chemie • Větší péči zasluhuji petrochemie, syntetická vlákna a plastické hmoty • Slabý podíl kombinovaných a vysoce koncen­trovaných hnojiv • Je třeba urychlit potřebnou výstavbu • Chemizace národního hospodářství Je typickým jevem současné technic­ké revoluce ve světě. Chemické pro­cesy a produkty chemického průmys­lu pronikají do všech odvětví, rozši­řují a zkvalitňují materiální základ­nu a zvyšují významně produktivitu práce. Chemická výroba se ve všech hospodářsky vyspělých státech roz­víjí rychleji než celková průmyslová výroba, jak je patrno z diagramu vpravo indexy 1962—1950). Z diagramu je patrnq, že za obdo­bí 1950 až 1962 se v hospodářsky vy­charakterizovat podle jejích aejdůle­žitějších oblastí takto: V chemizaci zemědělství stoupla vý­roba průmyslových hnojív velmi znač­ně; jsou rozestavěny další velké ka­pacity, takže od roku 1970 dosáhne­me dávek živin, odpovídajících ze­mím s vyspělým zemědělstvím. Ovšem sortiment nebude odpovídat dnešním požadavkům zemědělské techniky, po­díl kombinovaných a vysoce koncen­trovaných hnojiv je nízký a tady čeká i po roce 1970 chemický průmysl ješ­tě mnoho úkolů. Výroba agrochemi­spělých evropských státech rozvíjela chemická výroba vlče než l,5krát rychleji než celková průmyslová- vý­roba. Za totéž období v ČSSR při cel­kově vyšším tempu průmyslové vý-o­­by dosáhla chemická výroba předsti­hu jen 1,15. Růst výroby nejdůležitějších pro­duktů chemického průmyslu ČSSR je patrný z tabulky 1. úroveň výroby v přepočtu na 1 obyvatele za rok ve srovnání s vybranými západoevrop­skými státy je patrna z tab. 2. Z uvedených údajů lze stav che­mizace v-ßSSR v současném období kálií je zabezpečena až na herbicidy, jejichž vývoj, zejména pro okopaniny, není ještě dokončen Značné úkoly zbývá řešit 1 v oblasti zabezpečení krmivářského průmyslu — zejména výrobu bílkovin, aminokyselin, vitamí­­mínů, minerálních a konzervačních přídavků do krmiv. Zpracování ropy díky rostoucím do­dávkám ze Sovětského svazu ropovo­dem „Družba“ rychle stoupá. Zejmé­na vzrostla výroba motorové nafty, umožňující rozvoj motorové železnič­ní a silniční dopravy a mechanizaci zemědělství. Rostoucí výroba topných •>) V roce 1964, olejů zefektivňuje řadu průmyslových výrob, zejména v metalurgickém a si­likátovém průmyslu, a umožní dále i zlepšit ovzduší při vytápění sídlišti Rozvoj petrochemie je však zatím v začátcích, teprve do r? 1970 se bude postupně budovat významnější základ­na pro výrobu syntetických vláken, plastických hmot, syntetických kau­čuků, syntetických pryskyřic, synte­tických pracích prostředků a podobní? Výroba chemických vláken je po­měrně vysoká, ovšem její rozvoj se ve třetí pětiletce velmi zpomalil. Vy­soká je jen výroba viskózových vlá­ken, zejména viskózové střiže, jejíž kvalitativní charakteristiky zaostaly za světovou úrovni. Výroba syntetic­kých vláken je zatím velmi nízká a teprve kolem roku 1970 dosáhne dneš­ní úrovně hospodářsky vyspělých stá­tů; Výhodou je, že vé výrobě synte­tických vláken je dohoda o dělbě vý­robních programů mezi státy RVHP a že se ČSSR může soustředit na vy­braný sortiment (zejména vlákna po­lyamidová, polyesterová a polypropy­lenová), pro který rozvíjí i surovino­vou základnu. Výroba plastických hmot je zatím nejslabším článkem chemizace naše­ho národního hospodářství. Nedosta­tečná výrobní kapacita, malý sorti­ment a často i nízká kvalita výroby značně brzdí vysoce efektivní aplikace zejména ve stavebnictví, strojírenství, elektrotechnice, spotřebním průmys­lu i v obalové technice. Tady je nyní nutné zvláště soustředit pozornost, vypracovat koncepci dalšího rozvoje a urychlit potřebnou výstavbu? Rozvoj kvalifikované chemie je oblast, v níž dosahuje náš chemický průmysl postupně významných úspě­chů, současně je to oblast, v níž se může dobře uplatnit i na zahraničních trzích, neboť jde o výrobky maloto­­nážnf, bez velké spotřeby surovin, ale vysoce náročné na kvalifikovanou práci a přesnou výrobní i regulační aparaturu. Jde například o výrobu dehtových barviv, pomocných chemi­kálií pro textilní, kožedělný, gumá­renský a plastikářský průmysl, far­maceutické suroviny, katalyzátory, la­boratorní chemikálie, luminofory,mo­nokrystaly apod. Závěrem lze te­dy konstatovat, ža československý chemický průmysl se v minulém ob­dobí rozvíjel vel­mi rychle, ale ješ­tě zdaleka neuspo­kojuje potřeby chemizace dnes ve světě známé. Do roku 1970 v někte­rých oblastech (zejména v chemi­zaci zemědělství), dosáhne dobré úrovně, ale musí ještě mnoho dohá­nět zejména při rozvoji petroche­mie a výrobě!syn­tetických vláken a plastických hmot. Inž. Jan Neumann vat zejména na koncentraci prostřed­ků k modernizaci základních fondů ve výrobě a na racionálnější využití stávajících kapacit. Do progresiv­ních oborů se budou soustřeďovat vědeckotechnický rozvoj a kvalifi­kované kádry. Úspěch pětiletého plánu bude pod­míněn tim, jak se podaří zlepšit kvalitativní stránky hospodářského rozvoje. Nejde jen o dosahování co nejvyšších temp růstu společenské výroby, ale zároveň a především o efektivnost rozvoje. Musíme lépe vy­užívat pracovních sil, surovin i ener­getických zdrojů. Půjde o to efek­tivněji zaměřovat fondy akumulace, využívat lépe základních fondů sou­středit se na růst společenské pro­duktivity práce. Obtížným problémem zůstává do­sáhnout souladu struktury výroby so strukturou základních fondů. Úsoěš­­né splnění tohoto úkolu, který jo nutno dopracovat, je ztěžováno v řa­dě případů i soustředěním těchto kapacit do průmyslových aglomeraci s nedostatkem pracovních sil. Konsolidace a obnova dynamiky ve IV. pětiletce je podmíněna zaměře­ním investic na racionálnější využiti surovin, energie a na zvýšeni efek­tivnosti — zejména v těchto dvou letech — základních fondů, tedy na neinvestiční činitele. Strukturální změny ve výrobních programech a investicích se musí opirat o rozváž­né uplatňování nejvhodnějších smě­rů technické politiky. Strana vyty­čuje cti už v pětiletém plánu zrych­lit růst národního důchodu tak. aby se ke konci pětiletky přiblížil k ta­kovému průměrnému ročnímu vze­stupu, který je nutný pro obnovu proporcionálního vývoje hospodář­ství a životní úrovně. To umožni za­bezpečit přednostní růst osobní spo­třeby založený na přfiném odměňo­vání reálných výsledků práce před uspokojováním potřeb ze společen­ských fondů. Záměry čtvrté pětiletky vycházejí ■ hlubšího zapojeni československé ekonomiky do mezinárodni dělby práce a z podstatného zvýšení vý­měny zboží zejména se Sovětským svazem, ostatními socialistickými ze­měmi i se státy kapitalistickými. Zcela odlišný postup proti dřívěj­ším pětiletkám jak v obsahovém za­měření, a zejména ve způsobu zpra­cování a zabezpečení čtvrtého pěti­letého plánu, vyžaduje, aby také vše­chny výrobní obory, podniky a odbo­rové orgány v tomto směru postupo­valy. Zatímco v přípravách minulých pětiletých plánů bylo mnoho úsilt zbytečně vynaloženo i na různá do­hadováni, která odvětví či obor mi obdržet více prostředků a dotací, nyní v souladu se zásadami nové soustavy bude záležet především na tom, kolik těchto prostředků si vy­tvářejí a jak jich nejlépe využijí. V souladu s usnesením XIII. sjez­du KSČ byly vytvořeny základní pod­mínky pro širší a důslednější uplat­nění nových metod řízení od r. 1987. Je zabezpečována přestavba velko­obchodních cen a objektivizovány ekonomické nástroje řfzení, takže je možno systém jednotných odvodů z hrubého důchodu rozšířit o finan­cování investic z vlastních zdrojů podniku, přistoupit postupně k pro­vádění pružnější mzdově politiky v závislosti na množství, kvalitě a významu práce pro společnost. V tvorbě plánu na příští rok se již musí promítnout všechny tyto poža­davky a zásady naši hospodářské politiky. Tabulka 1 — Výroba v ČSSR Index 1 _____________________________ 1950 1955________1960_______1965 1965/50 Průmyslová hnojívá dusíkatá (103tN) 34,5 60,4 139,9 219,5 635,4 Průmyslová hnojivá fosforečná (lCrtPíOs) 81,0 98,3 147,0 257,9 422,8 Kyselina sírová 100% (lCPt) 252,0 383,0 553,0 934,0 370,3 Hydroxid sodný 100% (103t) 48,5 82.2 114,8 158,2 325,9 Motorová nafta (lift) 189,0 40i,0 1170,0 2072,0 .1093,7 Chemická vlákna (lCPt) 26,4 48,9 82,3 78,9 298,3 z toho syntetická (ÍO3!) 0,05 0,91 3,36 9,69 186krát Plastické hmoty (103tj . 83,6 123,5 Buničina nebílená (103t) 270,0 318,0 443,0 456,0 196,0 Papír f 10=t) 291,0 345,0 443,0 519,0 178,1 Lepenka (ÍO3!) 87,0 123,0 170,0 183,0 210,9 Index 1950 1955 1960 1965 1965/50 Index průmyslové výroby (1948*100%) 132,0 224,0 372,0 480,0 364,0 Elektřina (mldkWh) 9,28 15,0 24,4 34,2 368,4 Ocel (mil t) 3,12 4,47 6,77 8,60 275,4 ') Od roku 1980 změna náplně, nelze srovnávat. Tabulka 2 — Výroba na 1 obyvatele (v r. 1982, za CSSR v r. 1985) Spojené království Francie NSR Itálie ČSSR Průmyslová hnojiva dusíkaté kg N 9,2 17,8 21,1 15.0 15,5 Průmyslová hnojívá fosforečná kg P2OS 7,5 18,3 13,0 8,4 18,2 Kyselina sírová 100% kg 52,0 47,0 57,0 51,0 86,0 Hydroxid sodný 100% kg — — 16,4 10,4 11,2 Motorová nafta kg 225,0 — 115,0 203,0 147,0 Chemická vlákna kg 6,4') 5,0*) 7,5*) 6,2*) 5,56 z toho syntetická kg 2,33*) 1,91*1 2,40*) 2,00*) 0,68 Plastické hmoty kg 16,2*) 10,5*) 30,1*) 14,9*) 8,7 Buničina nebílená kg — 16,9 14,5 4,8 32,2 Papír kg 53,3 51,8 49,3 26,8 36,5 Lepenka kg 20,2 8,5 - 16,5 4,7 12,9 Elektřina kWh 3369,0*) 1937,0*) 2821,0*) 1441,0*) 2420,0 Ocel kg 492,0*) 409,0*) 641,0*) 191,0*) 605,0 tiKYtMMKltl VfROBY 19621958 ITáUE 400 300 ZáP. EVROPA CELKEM1 200 V. BRITÁNIE FRANCIE ■ČSSR, INDEX CELKOVÍ PRuMYSUlVr VÝROBY

Next