Technický Týdenik, červenec-prosinec 1966 (XIV/28-52)
1966-10-18 / No. 42
Technicky týdeník ROČNÍK XIV — V PRAZE 18. ŘÍJNA 1966 — CENA 80 HAL Z M/Lk Polský Výzkum tenkých vrstev feromangetických je na světové úrovni. Proto tu mohou úspěšně stavět matematické stroje nadějné budoucnosti. Na obrázku jsou konstruktéři feromagnetické paměti z Ústavu pro výzkum základních problémů techniky Polské akademie věd [zleva mgr. inž. H. lechowicz, mgr. ini. A. Hildebrandt a mgr. ini. B. Lisowskij. Snímek CAF!s CÍLE A PROBLÉMY čtvrté pětiletky V nadcházejícím obdob! tvorby plánu na rok 1967 a formováni záměrů čtvrté pětiletky jde o to podložit tyto záměry našimi možnostmi a umocnit je přednostmi socialistických výrobních vztahů. Plenární schůze ústředního výboru KSČ v říjnu určila postup při rozpracování návrhu čtvrté pětiletky i při tvorbě plánu na rok 1967. Ústřední výbor strany zdůraznil, že vstupujeme do období, v němž pozornost musí být zaměřena na zvýšení úlohy plánu i na výrazné posílení ekonomických nástrojů. Plán zůstává nejvýznamnějším nástrojem řízení socialistické společnosti. Na druhé straně ekonomické nástroje mají aktivně působit na dosažení cílů stanovených plánem. Podmínkou vytvoření souladných zdrojů a potřeb, vyvážených proporcí a efektivního hospodaření, je to, že bude široce rozvíjena účast pracujících na řízení výroby, na budování hospodářské základny. Tato účast pracujících je nedílnou součástí socialistického zřízeni budovaného principu demokratického centralismu. Ústřední výbor strany ukázal hlav*ní směry postupu zpracování a zajištění IV. pětiletky, v níž jde o to, obnovit rovnováhu a konsolidaci národního hospodářství. Investice bude nyní nutno zaměřo Současny stav chemizace v ČSSR • Ve světě se chemický průmysl rozvíjí rychleji 9 Rozvoj kvalifikované chemie • Větší péči zasluhuji petrochemie, syntetická vlákna a plastické hmoty • Slabý podíl kombinovaných a vysoce koncentrovaných hnojiv • Je třeba urychlit potřebnou výstavbu • Chemizace národního hospodářství Je typickým jevem současné technické revoluce ve světě. Chemické procesy a produkty chemického průmyslu pronikají do všech odvětví, rozšiřují a zkvalitňují materiální základnu a zvyšují významně produktivitu práce. Chemická výroba se ve všech hospodářsky vyspělých státech rozvíjí rychleji než celková průmyslová výroba, jak je patrno z diagramu vpravo indexy 1962—1950). Z diagramu je patrnq, že za období 1950 až 1962 se v hospodářsky vycharakterizovat podle jejích aejdůležitějších oblastí takto: V chemizaci zemědělství stoupla výroba průmyslových hnojív velmi značně; jsou rozestavěny další velké kapacity, takže od roku 1970 dosáhneme dávek živin, odpovídajících zemím s vyspělým zemědělstvím. Ovšem sortiment nebude odpovídat dnešním požadavkům zemědělské techniky, podíl kombinovaných a vysoce koncentrovaných hnojiv je nízký a tady čeká i po roce 1970 chemický průmysl ještě mnoho úkolů. Výroba agrochemispělých evropských státech rozvíjela chemická výroba vlče než l,5krát rychleji než celková průmyslová- výroba. Za totéž období v ČSSR při celkově vyšším tempu průmyslové vý-oby dosáhla chemická výroba předstihu jen 1,15. Růst výroby nejdůležitějších produktů chemického průmyslu ČSSR je patrný z tabulky 1. úroveň výroby v přepočtu na 1 obyvatele za rok ve srovnání s vybranými západoevropskými státy je patrna z tab. 2. Z uvedených údajů lze stav chemizace v-ßSSR v současném období kálií je zabezpečena až na herbicidy, jejichž vývoj, zejména pro okopaniny, není ještě dokončen Značné úkoly zbývá řešit 1 v oblasti zabezpečení krmivářského průmyslu — zejména výrobu bílkovin, aminokyselin, vitamímínů, minerálních a konzervačních přídavků do krmiv. Zpracování ropy díky rostoucím dodávkám ze Sovětského svazu ropovodem „Družba“ rychle stoupá. Zejména vzrostla výroba motorové nafty, umožňující rozvoj motorové železniční a silniční dopravy a mechanizaci zemědělství. Rostoucí výroba topných •>) V roce 1964, olejů zefektivňuje řadu průmyslových výrob, zejména v metalurgickém a silikátovém průmyslu, a umožní dále i zlepšit ovzduší při vytápění sídlišti Rozvoj petrochemie je však zatím v začátcích, teprve do r? 1970 se bude postupně budovat významnější základna pro výrobu syntetických vláken, plastických hmot, syntetických kaučuků, syntetických pryskyřic, syntetických pracích prostředků a podobní? Výroba chemických vláken je poměrně vysoká, ovšem její rozvoj se ve třetí pětiletce velmi zpomalil. Vysoká je jen výroba viskózových vláken, zejména viskózové střiže, jejíž kvalitativní charakteristiky zaostaly za světovou úrovni. Výroba syntetických vláken je zatím velmi nízká a teprve kolem roku 1970 dosáhne dnešní úrovně hospodářsky vyspělých států; Výhodou je, že vé výrobě syntetických vláken je dohoda o dělbě výrobních programů mezi státy RVHP a že se ČSSR může soustředit na vybraný sortiment (zejména vlákna polyamidová, polyesterová a polypropylenová), pro který rozvíjí i surovinovou základnu. Výroba plastických hmot je zatím nejslabším článkem chemizace našeho národního hospodářství. Nedostatečná výrobní kapacita, malý sortiment a často i nízká kvalita výroby značně brzdí vysoce efektivní aplikace zejména ve stavebnictví, strojírenství, elektrotechnice, spotřebním průmyslu i v obalové technice. Tady je nyní nutné zvláště soustředit pozornost, vypracovat koncepci dalšího rozvoje a urychlit potřebnou výstavbu? Rozvoj kvalifikované chemie je oblast, v níž dosahuje náš chemický průmysl postupně významných úspěchů, současně je to oblast, v níž se může dobře uplatnit i na zahraničních trzích, neboť jde o výrobky malotonážnf, bez velké spotřeby surovin, ale vysoce náročné na kvalifikovanou práci a přesnou výrobní i regulační aparaturu. Jde například o výrobu dehtových barviv, pomocných chemikálií pro textilní, kožedělný, gumárenský a plastikářský průmysl, farmaceutické suroviny, katalyzátory, laboratorní chemikálie, luminofory,monokrystaly apod. Závěrem lze tedy konstatovat, ža československý chemický průmysl se v minulém období rozvíjel velmi rychle, ale ještě zdaleka neuspokojuje potřeby chemizace dnes ve světě známé. Do roku 1970 v některých oblastech (zejména v chemizaci zemědělství), dosáhne dobré úrovně, ale musí ještě mnoho dohánět zejména při rozvoji petrochemie a výrobě!syntetických vláken a plastických hmot. Inž. Jan Neumann vat zejména na koncentraci prostředků k modernizaci základních fondů ve výrobě a na racionálnější využití stávajících kapacit. Do progresivních oborů se budou soustřeďovat vědeckotechnický rozvoj a kvalifikované kádry. Úspěch pětiletého plánu bude podmíněn tim, jak se podaří zlepšit kvalitativní stránky hospodářského rozvoje. Nejde jen o dosahování co nejvyšších temp růstu společenské výroby, ale zároveň a především o efektivnost rozvoje. Musíme lépe využívat pracovních sil, surovin i energetických zdrojů. Půjde o to efektivněji zaměřovat fondy akumulace, využívat lépe základních fondů soustředit se na růst společenské produktivity práce. Obtížným problémem zůstává dosáhnout souladu struktury výroby so strukturou základních fondů. Úsoěšné splnění tohoto úkolu, který jo nutno dopracovat, je ztěžováno v řadě případů i soustředěním těchto kapacit do průmyslových aglomeraci s nedostatkem pracovních sil. Konsolidace a obnova dynamiky ve IV. pětiletce je podmíněna zaměřením investic na racionálnější využiti surovin, energie a na zvýšeni efektivnosti — zejména v těchto dvou letech — základních fondů, tedy na neinvestiční činitele. Strukturální změny ve výrobních programech a investicích se musí opirat o rozvážné uplatňování nejvhodnějších směrů technické politiky. Strana vytyčuje cti už v pětiletém plánu zrychlit růst národního důchodu tak. aby se ke konci pětiletky přiblížil k takovému průměrnému ročnímu vzestupu, který je nutný pro obnovu proporcionálního vývoje hospodářství a životní úrovně. To umožni zabezpečit přednostní růst osobní spotřeby založený na přfiném odměňování reálných výsledků práce před uspokojováním potřeb ze společenských fondů. Záměry čtvrté pětiletky vycházejí ■ hlubšího zapojeni československé ekonomiky do mezinárodni dělby práce a z podstatného zvýšení výměny zboží zejména se Sovětským svazem, ostatními socialistickými zeměmi i se státy kapitalistickými. Zcela odlišný postup proti dřívějším pětiletkám jak v obsahovém zaměření, a zejména ve způsobu zpracování a zabezpečení čtvrtého pětiletého plánu, vyžaduje, aby také všechny výrobní obory, podniky a odborové orgány v tomto směru postupovaly. Zatímco v přípravách minulých pětiletých plánů bylo mnoho úsilt zbytečně vynaloženo i na různá dohadováni, která odvětví či obor mi obdržet více prostředků a dotací, nyní v souladu se zásadami nové soustavy bude záležet především na tom, kolik těchto prostředků si vytvářejí a jak jich nejlépe využijí. V souladu s usnesením XIII. sjezdu KSČ byly vytvořeny základní podmínky pro širší a důslednější uplatnění nových metod řízení od r. 1987. Je zabezpečována přestavba velkoobchodních cen a objektivizovány ekonomické nástroje řfzení, takže je možno systém jednotných odvodů z hrubého důchodu rozšířit o financování investic z vlastních zdrojů podniku, přistoupit postupně k provádění pružnější mzdově politiky v závislosti na množství, kvalitě a významu práce pro společnost. V tvorbě plánu na příští rok se již musí promítnout všechny tyto požadavky a zásady naši hospodářské politiky. Tabulka 1 — Výroba v ČSSR Index 1 _____________________________ 1950 1955________1960_______1965 1965/50 Průmyslová hnojívá dusíkatá (103tN) 34,5 60,4 139,9 219,5 635,4 Průmyslová hnojivá fosforečná (lCrtPíOs) 81,0 98,3 147,0 257,9 422,8 Kyselina sírová 100% (lCPt) 252,0 383,0 553,0 934,0 370,3 Hydroxid sodný 100% (103t) 48,5 82.2 114,8 158,2 325,9 Motorová nafta (lift) 189,0 40i,0 1170,0 2072,0 .1093,7 Chemická vlákna (lCPt) 26,4 48,9 82,3 78,9 298,3 z toho syntetická (ÍO3!) 0,05 0,91 3,36 9,69 186krát Plastické hmoty (103tj . 83,6 123,5 Buničina nebílená (103t) 270,0 318,0 443,0 456,0 196,0 Papír f 10=t) 291,0 345,0 443,0 519,0 178,1 Lepenka (ÍO3!) 87,0 123,0 170,0 183,0 210,9 Index 1950 1955 1960 1965 1965/50 Index průmyslové výroby (1948*100%) 132,0 224,0 372,0 480,0 364,0 Elektřina (mldkWh) 9,28 15,0 24,4 34,2 368,4 Ocel (mil t) 3,12 4,47 6,77 8,60 275,4 ') Od roku 1980 změna náplně, nelze srovnávat. Tabulka 2 — Výroba na 1 obyvatele (v r. 1982, za CSSR v r. 1985) Spojené království Francie NSR Itálie ČSSR Průmyslová hnojiva dusíkaté kg N 9,2 17,8 21,1 15.0 15,5 Průmyslová hnojívá fosforečná kg P2OS 7,5 18,3 13,0 8,4 18,2 Kyselina sírová 100% kg 52,0 47,0 57,0 51,0 86,0 Hydroxid sodný 100% kg — — 16,4 10,4 11,2 Motorová nafta kg 225,0 — 115,0 203,0 147,0 Chemická vlákna kg 6,4') 5,0*) 7,5*) 6,2*) 5,56 z toho syntetická kg 2,33*) 1,91*1 2,40*) 2,00*) 0,68 Plastické hmoty kg 16,2*) 10,5*) 30,1*) 14,9*) 8,7 Buničina nebílená kg — 16,9 14,5 4,8 32,2 Papír kg 53,3 51,8 49,3 26,8 36,5 Lepenka kg 20,2 8,5 - 16,5 4,7 12,9 Elektřina kWh 3369,0*) 1937,0*) 2821,0*) 1441,0*) 2420,0 Ocel kg 492,0*) 409,0*) 641,0*) 191,0*) 605,0 tiKYtMMKltl VfROBY 19621958 ITáUE 400 300 ZáP. EVROPA CELKEM1 200 V. BRITÁNIE FRANCIE ■ČSSR, INDEX CELKOVÍ PRuMYSUlVr VÝROBY