Technický Týdenik, červenec-prosinec 1968 (XVI/27-52)
1968-07-02 / No. 27
KONTRAST V ČSSR. Sice malou, ale velmi zdařilou přehlídku sdtféásné úrovne výroby 'a kvality-tiskových bprev Uspořádaljl7.,až 1S. čerVnä, národní poiflWik Barvy a laky v Praze. Smvstem bylo, spotřebitelské veřejnosti ukázat,- že má možnóst dokonalého výběru ze 745 sortimentů i. získat odborné porady v případech, kdy je toho třeba. Ukazuje se totiž, že d úkone lý tišk netvoří právě jen ty bárvy, ale že .tu mnoho záleží, .na správné volbě druhu a kvality papíru i přesném dodržování předepsané technologie. Vedení podniku hledá další vhodné -prostředky, jak dále zlepšit. situaci v tiskových barvách, . ať- již . Jde o vlastni tiskoviny nebo obalovou' techniku. Dobře se tu osvědčuje spolupráce s firmou Hartmann vo Frankfurtu nad Mohanem, dobrých výsledků dosahuje i technický servis podniku. Tutéž výstavku uvidí zájemci b tiskové barvy v Brně a v Bratislavě. (jmj BEZPEČNOST — A MLÉKO. Dopis, došlý nedávno z Rakouska, nesl ■ na známce — i výrazné obdélníkové razítko FAHRE SICHER — TRINKE MILCH! Jezdi bezpečně — pij mlékol V malé sousední zemi tak 1 pošty propagují úsilí o větší bezpečnost na silnicích. Současně bojují proti alkoholu, něhot budoucnost patří střízlivým. Nešlo by něco podobného i u nás? Nemuselo by to být jer. mléko. Máme světové proslulé minerální vody. Nepůsobilo by stejně Účinně například razítko jezdi bezpečně — pij minerálku? PŘIBUDOU ODBORNÍCI. V průmyslové večerní škole kožařské z Závodech Gustava Klimonta v Třebíči-Borovině ukončí pětileté studium 12 pracovníků maturitou. Většina z nich zastává hospodářské funkce a po dokončení studia posílí stav pracovníků, kteří ukončili střední odborné vzdělání. (jukl PRAŽSKÝ DÚM TECHNIKY CSVTS uspořádal technickou besedu s firmou CIMEX z Anglie,' která, předvedla 520 Učástníkům lěhké a výkonné stroje na čištěni prostor jak sálů,-tak koberců a jiných prostranství. I u nás je třeba se zabývat tímto problémem a najít cestij, jak tyto výkonné stroje koupit pro naše podniky služeb a tak ulehčit namáhavou práci žen při úklidu a vytvořit podmínky pro skutečně čisté prostředí. (dr | ŽELEZNOBRODŠTÍ SKLÁŘI odeslali do Prahy díly okna pro svatováclavskou kapli chrámu sv. Víta. Je to zakázka mimořádné důležitostí nejen proto, že jde o budovu tak památnou, ale i proto, že vyžadovala vysoce uměleckého zpracování. Výška okna je šest metrů. (kiš) V ZÁVODECH GUSTAVA KLIMENTA v. Třebíči-Borovině se připravují na příjem asi 220 učňů do I, ročrfíku na strojní obuvníky, vysekávače usní a svrškařky pro strojní výrobu obuvi. V punčoChárnách budou učit profesím Upravářky, pletaře a mechanika pletacích strojů. Mimo to přibudou učni do odborných řemesel strojní zámečník a další pro pomocné provozy. (jük) — Pohleďte, milá přítelkyně, právě mi posílají manžela z hospodyl Kresba: Jiří Vančur* ATLASE! „MODRÝ OHEN“ — zemní plyn — patří k největším darům, kterými matička Země obdarovala civilizaci této epochy. So větský svaz má v dosud zjištěných zásobách osm až deset trilionů, kubických metrů této ušlechtilé suroviny. Čerpáni je záležitosti stavby ocelových arterii. Zatím jich je 58 0ÜU km a sovětské válcovny pracují plným tempem, aby do roku 1970 bylo rovných 70 0U0 km rozvodových magistrál. V suučasné době se pokládá druhá větev plynovodu Střední Asie —Moskva, nejdelšího na světě. Projektuje se magistrála Záře severů **■ končin kolem ústí Obu na západ. Naše republika je napojena na toto bohatství plynovodem - Přátelství, který v délce přes 521) km přivádí k nám karpatský plyn. Počítáme š Jim, že podíl zemního plynu; se ;v npší palivoenergetické bilanci' v nejbližších dvou letech zdvojnásobí, v roce 1975 ztrojnásobí. Vzestup je zabezpečen dohodou, kterou nedávno uzavřela v Moskvě naše vládní hospodářská delegace. Přinášíme schéma sovětských plynových magistrál. Z mikrosveta techniky Nebylo by možné úzký profil skladových prostor v některých podnicích vyřešit prostě větším odbytem výrobku? Mnoho podniků ve svých dopisech upozorňuje, že jejich výrobky jsou určeny pro VÝVOZ. Zapomenou dodat — do šrotu. Jeden z největších technických problémů měl závod v tom, kam umístit zvětšenou administrativu. Textilní průmysl nám oznamuje, že st ávl zboží je u nich zcela normální. ') é V naší dílně trvají dusné poměry. Zkusíme ještě jedno — vyvětrat. * Všichni technici jsou prý na jedné lodi. Jenže v různě zařízených kajutách. Chtěl udělat díru do světa, ale brzy od toho upustil po zjištění, že neumí udělat ani díru pro skobu do zdi. 0 TECHNICKÉ NORMALIZACI a zásadách úprav právních předpisů jednal seminář, který uspořádala krajské komise ČSVTS pro technickou normalizací při krajské radě ČSVTS v Košicích. Ing. J. Hrádek z Úřadu pro normalizaci a měření svůj referát doplnil texty, jenž byly dosud k této tématice vydány. Dobrou propagací technické normalizace byla 1 výstavka knih a publikací. Některé z podniků Východoslovenského, kraje obeslaly výstavu i podnikovými normami a katalogy svých výrobků. Seminář, který je prvou odbornou akcí krajské komise pro technickou, normalizaci Východoslovenského kraje, byl příležitostí pro normalizační techniky si vyměnit zkušeností. (jm) VEDA OVLIVŇUJE PRAXI. Dvoudenní konferenci na toto téma uspořádal v červnu pardubický Dům techniky CSVTS. Řešila se tu zejména problematika účinného využití prostředků, které se vynakládají na výzkum. Nedostatkem je stále malá vzájemná koordinace vědy s výrobní praxí. (M) 2. SVĚTOVÁ VÝSTAVA fotografie, která se koná ve dnech 28. září až 6. října 1968 v Kolíně h. R. (NSR 1, sl zvolila za téma ženu. Ze 40 000 snímků bylo vybráno 525 fotografií, které budou instalovány na světové výstavě, aby se po jejím skončení vydaly na cestu uměleckými galériemi a muzeí celého světa. PRAHAv 5 BRATISLAVA^ Dašava MINSK “KYJEV .Šebeíini JEREVAN? I^Stavropol BAKU RIGA plynovody ve výstavbě projektované A těžba zemního plynu 3Leningrady. ."T [MOSKVA > Darývaza/ ASCHABADf tCerepovec Vuktyi Berezovo K x X gelsk Nov. Port Nyda ALMA-ATA FRUNZE Urengoj r Novosibirsk SSSR1 vGazli 1 Sverdlovsk Myldžino' Karaganda TAŠKENT 2 t e c h n i c k ý t ý d e n í k K prvnímu setkání Toto setkáni, organizované Ústřední radou ČSVTS, bylo bezesporu významné, protože umožnilo konfrontaci názorů s předními představiteli politického a hospodářského života. V životě vědeckotechnické společnosti to bylo poprvé, kdy mezi její členy přišlí předseda vlády a předseda Národního shromáždění a hovořili s nimi o účasti technické inteligence na rozvoji ekonomiky našeho státu a o významu jejich dalši práce. Výměna zkušenosti a konfrontace názorů touto, cestou má bezesporu význam a nebyla jistě poslední. Setkaní bylo však poznamenáno, podle našeho názoru, některými rysy, které na nás nepůsobily dobře a utvrdily v nás dojem, že v nazírání na další cestu našeho průmyslu nejenom zůstává, ale sílí „železná koncepce“. Po slovech předsedy Ústřední rady ČSVTS ing. Miroslava Smoka, který zřejmě pochopil, že vedle těžkého průmyslu jsou i jiná průmyslová odvětví, mezi nimi i spotřební průmysl, kam je třeba orientovat pozornost, rozvíjet je především proto, že je to životni zájem společnosti, jsme očekávali, že se těmito otázkami bude zabývat i předseda vlády. Bohužel, ani zmínka o tom, že je třeba odčinit křivdy a diskriminaci spotřebního průmyslu, ani slovo uznání za významné Úspěchy, kterých dosáhla technická inteligence tohoto průmyslového odvětvi, ani zmínka o tom, že je třeba dát zelenou rozvoji vědy a techniky a investovat do tohoto průmyslu, protože se to vyplatí. Slyšeli jsme jenom, jak významné je před námi obdob! strukturálních změn, ale ty sp chápou jen podle toho, zda se budou vyrábět ty nebo ony druhy ocelí, zda místo jednoho oboru těžkého průmyslu rozvíjet druhý nebo třetí. Dále několik slov o významu chemického průmyslu, zvlášť o výrobě hnojiv, což Je jistě také významné, ale o rozvoji spotřebního průmyslu a strukturálních změnách v jeho prospěch ani zmínka. Je to škoda, ale alespoň víme a spolu s námi 500 tisíc pracovníků spotřebního průmyslu, že máme zřejmě malou naději a že zřejmě budeme muset nové úkoly řešit dalším zvyšováním intenzity práce. Bylí bychom rádi, kdybychom se mohli alespoň spolehnout na několikrát zdůrazněná slova Ing. Oldřicha Černíka, že „rozhodující Jsou ne slova, ale činy“. JOSEF HOUSKA a VLADIMÍR ŠABACH, Členové CSVTS Dálnice v kostce Výstavba dálnice spojující Prahu s Brnem a Bratislavou byla sice již zahájena,, jenže starých potíží se nezbavila. Nejsou to potíže rázu technického. Technikou je Stavba vybavena dobře, jak dokazuje například obrovská (na naše poměry) automatická'mísirna živičné směsi WIBAU, dovezená a postavená ve Středoklukách u Prahy. Její výkon je tak velký [až 150 tun směsi za hodinut tj. 1100 tun za směnu — 140 nákladních aut), že mu naše pracovní tempo vůbec nestačí. Stává se tedy velmi často, že kapacita tohoto robota není vůbec vyčerpaná. To se ostatně stává i u jiných výkonných strojů, které Jsou schopny mnohem větší produktivity, Jíž naši lidé prostě nestačí. Je to pak ovšem příliš drahý luxus kupovat a zaměstnávat takové stroje, dovezené většinou za tvrdé valuty, když pracovní tempo na dálnici fale nejen tam) Je z nejrůznějších příčin jim neúměrné. Není to vždy jen ve mzdách (na Západě musí dělníci za stejnou mzdu těmto strojům stačit), ale i v naprosto špatné organizaci práce, návaznosti Jednotlivých operací, nedostatku dopravních prostředků atd. Nevím, proč se na stavbě dálnice, která se stává osou naší dopravní výstavby, neuplatni nejprogresívnějši ekonomické a organizační metody, které by byly s progresívni technikou adekvátní. I když tyto věci pochopitelně Národní technické muzeum v Praze (Kostelní 7) neřeší, bude mit Jistě jeho malá výstavka, na níž je vystaven model zmíněného mísícího zařízení WIBAU a přesná, podrobná trasa budoucí dálnice, alarmující význam: lidé — především odborníci, se budou o život na dálnici a prosperitu harmonogramu práce Jistě zajímat. Tento zájem by se měl pak odrazit zpětně od těch, kteří mají se stavbou cokoliv společného. Neboť o tom, že dálnice je pro nás výhodná, nikdo nepochybuje. Jde jen o to, aby se po ní už dalo co nejdříve jezdit. VÁCLAV ŠPAŇHEL Cesta zarúbaná Sešli se nedávno knihovnici několika větších ostravských závodních knihoven, jejichž čtenáři jsou zaměstnanci průmyslových podniků. Mezi jiným jen tak náhodně padlo slovo o věkovém průměru čtenářů. U beletrie se přítomní shodli na stáří (čí . snad mládí) od 15 do 65 let. Shodní byli i v poznáni, že nejžádanější literaturou posledního roku jsou dobrodružné knihy. Jakmile však dialog vstoupil na půdu technických knih, najednou oni tři muži a dvě ženy zjistili, že s technickou knížkou je to poněkud složitější. Ba, že nad ní a jejími čtenáři visí otazník. Přiznali totiž, že zatímco u beletrie připadá na čtenáře 2,5 knihy měsíčních výpůjček, technická kniha skromně zůstává u čísla 1,6 knihy. Což o to, odbornou publikaci přece nečteme jako kriminální román, jenže zjištění ukázalo háček: průměrný věk čtenářů technických knih se pohyboval od čtyřicítky výše! I když byly výjinaky, že mladý předák, technik nebo inženýr navštěvovali pravidelně technickou knihovnu, rozhodně jen potvrzovali pravidlo. Jako by divné kouzla obestřivalo ony nenápadné regály, plné zkušeností, cenných poznatků a znalostí: Málo lidi k nim nachází cestičku, ač není zarúbaná. Projevuje se „věno“ minulosti, kdy podceňovaný technik neměl zájem vědět vic, nepudilo ho snažení poznat podstatně širší obzor své profese. Abychom nyní učili mladou technickou generaci pídit se po novinkách, prošukávat haldy literatury, než objeví jeden jediný fakt, perně získaný snahou nezůstat u míry vědění, nabytého kdysi ve škole. K profilu technika dneška by měla patřit neutuchající píle prosekávat ony „zarúbané“ cesty i magistrály. MILAN DANĚK Rychle a odborně Přípravný výbor Svazu knihovníků a informačních pracovníků vydal 3. května prohlášení, v němž zdůrazňuje, že jsme na prahu vědeckotechnické revoluce, která velmi posílí nároky na schopnosti člověka, na jeho věcné a kritické myšlení, na duševní pružnost a pohotovost a na jeho informovanost, na potřebu uměleckého prožitku přinášejícího pocit krásy a štěstí, tolik potřebného pro harmonický rozvoj člověka. „Prudce rostoucí množství dokumentárně zachycených informací vyžaduje racionalizaci jejich pohybu i společenského tlaku na usměrňování jejich vzniku. Stojíme před nutností řešit složitou, zatím otevřenou otázku další tvorby celého systému „kolektivního rozumu1. Ti, kteří dnes pracuji v různých typech knihoven, v bibliografických zařízeních a střediscích vědeckých a technických informací, aby tyto nezbytné společenské funkce zajistili, mají před dnešní společností i budoucími generacemi společnou odpovědnost. Spoločnou proto, že jde o historickou a logickou návaznost knihovnické, bibliografické a informační činnosti. Zdravý rozvoj této společenské funkce vyžaduje nejen silný, schopnými tvůrčími odborníky zajištěný systém řízení, ale i. stálou demokratickou kontrolu. Za takový demokratický nástroj, za účinnou společenskou sílu, jež by byla schopna podněcovat zdravý vývoj na tomto úseku společenské činnosti, považujeme Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Představujeme si jej jako dobrovolnou zájmovou organizaci pro české země, jako nezávislou silu sjednocujíc! odborníky z různých pracovišť k plnění této společenské funkce, organizaci přicházející s odbornými podněty a skupinově zájmovými požadavky a vytvářející podmínky pro plné uplatněni tvůrčích schopností odborných pracovníků v knihovnách, na bibliografických a informačních pracovištích. Chceme ve Svazu sjednotit všechny, kteři bez ohledu na resortní příslušnost instituce, v níž pracují, chtějí se zaujetím pro věc přispět svým podílem, a zveme je ke spolupráci. Při plnění vytyčených cílů hodláme těsně spolupracovat se všemi příbuznými organizacemi, zejména s Čs. vědeckotechnickou spor lečností Informačních pracovníků“. , Za přípravný výbor se podepsali dr. Jarmila Burgetová, tajemnice, a dr. Jiří Cejpek, CSc, předseda, kromě 34 dalších členů přípravného výboru. PHOTOKINA 1968 je název již desátého veletrhu i výstavy z oblastí fotografie a filmu, které se budou konat ve dnech 28. záři až 6. října v Kolíně nad Rýnem (NSR). Nejnovějši kamery a dalši podniky z oboru fotografie tu předvede 554 vystavovatelů z 21 zemí. Výstavní část bude zaměřena na fotografii a kinematografii jako zaměstnání i hobby miliónů lidí na celém světě. V obrovském ateliéru, který tu bude Instalován, mohou návštěvnici sledovat evropské mistry fotografováni „v akcí“. Dále se seznámí s nejmodernějšímí metodami práce tiskových fotoreportérů a zhlédnou velkou přehlídku krátkých průmyslových a propagačních filmů. Kino mladých připravuje promítáni úzkých filmů, které byly vyznamenány cenami na březnn vém festivalu amatérů do 25 let věku v Berlíně. Na deseti přehlídkách uvidí návštěvníci 1700 mistrovských fotografií všeho druhu — od reklamních snímků přes sportovní momenky až k avantgardní barevné fotografii. 2. MEZINÁRODNI KONGRES o fotografii a filmu bude uspořádán ve dnech 2. až 4. října v Kolíně nad Rýnem (NSR). Problematika použití fotografie a filmu v průmyslu a technice bude tématem 33 přednášek odborníků ze 6 zemL MEDICÍNSKOU LITERATURU ze Západu jste si mohli důkladně prohlédnout v pražském Středisku technické literatury. Na 800 titulů nejnovějšich publikaci tu vystavuje 8 nakladatelství z Německé spolkové republiky, Rakouska, Švýcarska a z Anglie. Knihy si lze na výstavbě 1 koupit. Tisková konference u příležitosti zahájení výstavy konstatovala, jaké potíže vznikají v posledních letech při obstarávání odborné lieratury, nikoli jen lékařské. Kvóty devíz určené na nákup zahraničních knih a časopisů dnes už nestačí, protože ceny publikací na Západě podstatně vzrostly. !e na příslušných orgánech, aby posoudily, jak velké škody vznikají, není-li dost prostředků na nástroje, které naši vědci a technici k své práci potřebují. (jdj JOHANNES GUTENBERG (1468 —1968) je název pozoruhodné výstavy v Kulturním a informačním středisku Německé demokratické republiky v Praze. V konfrontaci se současnou polygrafickou technikou ukazuje úroveň prvních tisků z volných pfsem, které J. Gutenberg vynalezl před půltisíctlettm a umožnil tak nebývalé rozšíření vědeckých znalostí, vzděláni a kultury po celém světě. (jd) ROČNÍK XVI. — ČÍSLO 27/1968