Technický Týdenik, leden-červen 1970 (XVIII/1-26)

1970-03-31 / No. 13

technický týdeník ? a V PRAZE 31. BŘEZNA 1970 m ROČNÍK XVIII B CENA 1 Kčs UO VÉDOMt PRACOVNÍKŮ vstoupily nové poznatky a nové zkušenosti a z nich vyrůstá proud nové názorové a především akční iniciativy. Jeho hlavnfm výrazem je snaha stupňovat výkonnost podniků, a to všech jeho pracovišť. Děje se tak racionalizací, na niž se zaméřuje socialistická soutěž na počest 25. výročí osvobození naši vlasti. Pracující hledají cesty, jak snížit náklady a podíl času ve výrobě. Ve světě člověka je nejdůležitější čas a to platí především o světě naší práce. A nejde jen o čas operační, ale také o čas přestávek, v nichž se s výrobkem nic neděje. I zkoušky jdou urychlit a to na tomto spektrálním analyzátora OSA 24 z NDR. Výrobni porody a výrobni výbory Výrobní porady u nás prošly slo­žitým vývojem. Z počátku se za vý­robní porady považovaly dijsetiminu­­tovky k aktuálním politickým událos­tem nebo normální členská schůze odborového úseku, či dokonce pra­covní porady několika hospodářských pracovníků. To vše překonal čas a vý­robní porady se postupně staly vý­znamnou a účinnuu formou účasti pracujících na řízení výroby. Avšak přišlo neblahé období uplynulých dvou let, v němž význam výrobních porad byl potlačen, neboť v některých závodech ..začaly pravicové síly pro­klamovat teorie o tom, že odbory se mají starat pouze o sociální a mzdo­vé otázky pracujících a nikoli o vý­robu, že rozvoj ekonomiky patří vý­lučně řídícím odborným pracovníkům, a tak popíraly leninské principy účas­ti odborů na rozvoji národního hospo­dářství. Očast odborů na rozvoji eko­nomiky dávaly do rozporu s požadav­kem vědeckého řízení a organizace práce. Podceňovaly se tím schopnosti a zkušenosti pracujících. Přestože mnohde došlo k likvidaci nejen výrobních porad, ale i ostatních forem účasti pracujících na řízení, v mnoha závodech, například v hor­nictví, byly uchovány a dále organizo­vány. Výrobní porady tu zejména v přípravě plánu na letošní rok se­hrály mimořádnou úlohu. Právě na výrobních poradách inženýři, technici a vedoucí jednotlivých útvarů vyložili své představy o tom, jak lze státní plán splnit, na nich docházelo k ve­liké aktivizaci mozků k využití všech tvůrčích, technických i organizačních schopností. Praktické zkušenosti ukazují, že vý robnl norady jsou především nejma­sovější formou účasti pracujících na řízení výroby. Jejich svolávání přímo na pracovištích, v dílnách, brigádách, v četách umožňuje získávat prakticky každého k aktivní účasti na řešení vý­robních problémů pracoviště. Jejich ncucenitelný význam spočívá v tom, že se .jich- zúčastňují ti, kteří vyrá­bějí, a často přímo na sobě pocitují všechny nedostatky v řízení výroby a v organizaci práce, a mají tu mož­nost o svých zkušenostech hovořit a upozorňovat na chyby a nedostatky i navrhovat, jak je odstranit. V Sovětském svazu jsou významnou formou účasti pracujících na řízení výroby stálé výrobní porady — orgá­ny řízené odborovou organizací. Podle sovětských zkušenosti ze stálých vý­robních porad a vlastních zkušeností z výrobních výborů, které sehrály u nás významnou úlohu při konsoli­daci závodů v letech 1947—Í952, při­stoupili v některých závodech k vy­tváření výrobních výborů. Výrobní vý­bory byly vytvářeny uváženě, ne ná­­hudně, s velkým porozuměním a pod­porou dělníků, ale i techniků, inže­nýrů, zlepšovatelů a vynálezců. Vý­robní výbory byly voleny jako pomoc­né orgány dílenských, závodních a podnikavých výborů ROH, tedy nebyly to orgány hospodářského vedení. Ře­šily hospodářskotechnické problémy, ale především z hlediska zájmu za­městnanců závodu a společnosti. Technici, mistři, ekonomové ve výrob­ním výboru měli možnost posuzovat a řešit problémy i z hlediska účasti pracujících a jejich výrobních zkuše­ností. Posuzovali práci vedení závadu a upozorňovali na chyby, které se v řízení a výrobě vyskytovaly, a po­máhali je řešit. Vedoucí hospodářští pracovníci vykonávali ve výrobním vý­boru i důležitou společenskou a poli tickovýchovnou funkci. Výrobní výbory byly však dosud v plenkách, nedosáhly masového uplatnění, když s úvahami a diskuse­mi o nové soustavě řízení byly odsou­vány na vedlejší kolej. Nakonec se pro naprosté přehlížení z některých vyšších odborových orgánů postupně rozpadly a náhražkou okleštující funkci odborů se staly rady pracují­cích. Ty měly funkci odborů na roz­voji hospodářství převzít, být nezávis­lými na straně a státu. Pochopitelně, že s takovým postavením nemohly odbory nikdy souhlasit. Diskutujeme-li dnes n renesanci usvědčených a účinných forem účasti pracujících na řízení výroby je už zcela nesporné, že ve většině závodů už běžně organizují výrobní porady, a v mnoha dalších závodech o jejich organizování jednají. O výrobních vý­borech se však dosud nediskutuje, ne ho velmi málo. Neměli bychom si na stránkách Technického týdeníku vy­měnit zkušenosti a názory na výrob­ní výbory? Mnoho techniků, inžený­rů, vynálezců, zlepšovatelů, ale i zá­stupců aktivních závodních poboček ČSVTS bylo členy výrobních výborů. Osvědčovalo se to, výrobní výbory mě­ly větší autoritu, uváženě přijímaly svá doporučení či usnesení. Rehabilitujeme-li pracovní iniciati­vu, vrácíiue-li jí její původní smysl, musíme jí dát pevné místo, v celém našem hospodářském, kulturním a po­litickém životě. Nejde pochopitelně o to vracet se k překonaným formám účasti pracujících na řízení, nebo do­konce k různým projevům formalis­mu. Ovšem, aby se každý mohl jakkoli angažovat, pak musí mít k tomu vhod­né podmínky. Ty sice mnohde nejsou ideální, ale na závěry lednového plé­na ČV KSČ a V. plenární schůze Ostřední rady Čs. revolučního odboro­vého hnutí lze už odpovědět na kaž­dém závodě dobrým činem. A všem těmto iniciativním počinům musí dát plnou a důraznou podporu závodní vý bor. A i z těchto hledisek bychom měli posuudit výrobní výroby, jejichž těžiš­tě práce spočívalo ve vypracování kvalifikovaného stanoviska k< návrhu plánu, prosazování osvědčených zku šeností a iniciativních návrhů pracu jících, i se zlepšovacími návrhy, do ná­vrhu plánu, pomoc při komplexním řešení problémů zajištujících zvyšová­ní produktivity práce, kvality a hos podárnosti, řešení zásadních návrhů pracujících, a i v pomoci při organi­zování účasti pracujících na řešení vý robních problémů. JAN VtZNER Pomocná ruka našemu průmyslu MOBILNÍ POČÍTAČ ARGUS 500 Historickou etapou ve využití sa­močinného počítače v ČSSR bylo v minulých dnech zahájení provozu mobilního počítače ARGUS 500 na experimentálním pracovišti (v mini­sterstvu průmyslu) 0stavu pro auto­matizaci řízení v -průmyslu — INORGA v Praze. Jde o první čs. projekt In­stalace řídícího počítače třetí gene­race nejmenší soustavy v návúsu, který pro tentg účel vyrobili v Avii, kompletářském závodě v Ivančicícih u Brna. Instalace počítače v návěsu umožňuje, že jeho přeprava na místo využití je jednoduchá a rychlá. Počítač ARGUS 500 je stavebnicové konstrukce — pro každý projekt po­užití počítače se navrhuje speciální sestava, která nejlépe vyhovuje řešeni daného problému jak po stránce funkční, tak i nákladů ,na realizaci. Sestavu lze také jjoměrpě rychle roz­šířit i po instalaci základního systé­mu, a tím se přizpůsobit změněným požadavkům na počítač. Sestava počítače byla volena tak, aby s minimálními náklady obsáhla většinu uvažovaných použití. Počítač v dnešním stavu může zpracovávat analogově vstupy nízké úrovně pro měření teplot termočlánky, analogo­vé vstupy vysoké úrovně pro snímání poloh mechanismů a má dvouhodno­tové číslicové vstupy 1 výstupy. Ope­rační paměť má 16 tisíc slov a uva­žuje se s přídavnou diskovou pamětí s kapacitou 600 tisíc slov. Počítač lze rozšířit o téměř ničím neomezený počet vstupů i výstupů analogových a číslicových, přídavných pamětí, tis­káren, speciálních displejů a kláves­nic apod. Styk lidí pracujících v ří­zeném objektu s počítačovým systé­mem je jednoduchý. Tím, experimentální pracoviště Ústavu, pro automatizaci řízení v prů­myslu, — INORGA má dnes k dispo­zici tento mobilní počítač, je vybave­no výpočtovým prostředkem k řešení konkrétních projektů. Výpočtový pro­středek by však nebyl použitelný bez programovací techniky. Teprve správ­ná vazba těchto dvou. částí tvoří po­třebnou výpočtovou techniku. Proto důležitým úkolem experimentálního pracoviště pro přímé řízení bude péče o programovací techniku a přípravu příslušných aplikačních programů, které budou na počítači realizovat řídicí algoritmy dané aplikace. Letos se mobilního počítače použije k řízení hlubinné pece v NHKG v Kunčtofch, k řízení energetického režimu (plynu a elektřiny) v Třinec­kých železárnách v Třinci a k prově­ření a řízení dynamických vlastnosti jedné elektrárny (m) POZORUHODNÝ SOVĚTSKÝ MOTOR Sovětský populárně vědecký časo­pis Sputnik, vydávaný v několika ci­zojazyčných mutacích, referuje (bohu­žel jen povšechně) o pozoruhodné no­vince v konstrukci spalovacích moto­rů. Píše o motoru dávajícím 14 000 koní, dvěstěkrát menším než stejně výkonný diesel, což je až neuvěřitelný rekord. Serge) Balandin zkonstruoval čtyřválcový motor podle obrázku se dvěma protiběžnými písty, bez ojnlc. Protější písty jsou spojeny tuhými, přímými táhly, která se ve středu mo­toru protínají na klikových čepech trojdílného zalomeného hřídele. V kaž­dém pracovním cyklu levá a pravá klika otáčí hlavními ozubenými koly na koncích hřídele, spojenými pastor­ky na pomocném hřídeli. Ztráty v ojnicích a třením pístů o válce spotřebují u dosud běžných motorů čtvrtinu výkonu. Jejich vylou­čením dosahuje Balandinův motor účinnosti 94 %. Na válcích stačí men­ší chladicí žebra. Zkoušený model dá­val výkon 100 koní z litrového obsahu válců, při velmi zmenšených rozmě­rech. Jiný model, dávající 14 000 koní, zaujímal objem jen 6,1 m3, vážii méně než 4 (uny. Podobný diesel by vážil aspoň 500 tun. Písty také měly mno­hem menší opotřebení. Podrobnější a odborný popis není zatím znám, už z uvedených údajů však plyne, že konstrukce zaslouží nejvyšší pozornost. Z připomínek, kte­ré v populárním popisu pravděpodob­ně nebyly vzaty v úvahu, je asi nej­vážnější problém, jak vyvážit síly vznikající při pohybu pístů stejným smyslem. Budou asi nutná větší proti­závaží na hřídeli, která na schématu nejsou zakreslena. Tím váha motoru o něco vzroste I kdyby byly tyto úvahy založeny jen na práci menšího modelu, je Ba landinův motor velmi zajímavým po­čátkem vývoje nového typu spalova­cího motoru, a zaslouží nejvyšší po­zornosti všech specialistů. Balandinův čtyřválec; 1 — píst, 2 — táhlo spojující písty, 3 — příčka! 4 — kli­kový hřídel, 5 — pracovní prostory válce. 8 — pastorky na pomocném hřídeli, 7 — hlavní ozubená kola na klice, 8 — střední rameno kliky

Next