Technický Týdenik, leden-červen 1970 (XVIII/1-26)
1970-03-31 / No. 13
technický týdeník ? a V PRAZE 31. BŘEZNA 1970 m ROČNÍK XVIII B CENA 1 Kčs UO VÉDOMt PRACOVNÍKŮ vstoupily nové poznatky a nové zkušenosti a z nich vyrůstá proud nové názorové a především akční iniciativy. Jeho hlavnfm výrazem je snaha stupňovat výkonnost podniků, a to všech jeho pracovišť. Děje se tak racionalizací, na niž se zaméřuje socialistická soutěž na počest 25. výročí osvobození naši vlasti. Pracující hledají cesty, jak snížit náklady a podíl času ve výrobě. Ve světě člověka je nejdůležitější čas a to platí především o světě naší práce. A nejde jen o čas operační, ale také o čas přestávek, v nichž se s výrobkem nic neděje. I zkoušky jdou urychlit a to na tomto spektrálním analyzátora OSA 24 z NDR. Výrobni porody a výrobni výbory Výrobní porady u nás prošly složitým vývojem. Z počátku se za výrobní porady považovaly dijsetiminutovky k aktuálním politickým událostem nebo normální členská schůze odborového úseku, či dokonce pracovní porady několika hospodářských pracovníků. To vše překonal čas a výrobní porady se postupně staly významnou a účinnuu formou účasti pracujících na řízení výroby. Avšak přišlo neblahé období uplynulých dvou let, v němž význam výrobních porad byl potlačen, neboť v některých závodech ..začaly pravicové síly proklamovat teorie o tom, že odbory se mají starat pouze o sociální a mzdové otázky pracujících a nikoli o výrobu, že rozvoj ekonomiky patří výlučně řídícím odborným pracovníkům, a tak popíraly leninské principy účasti odborů na rozvoji národního hospodářství. Očast odborů na rozvoji ekonomiky dávaly do rozporu s požadavkem vědeckého řízení a organizace práce. Podceňovaly se tím schopnosti a zkušenosti pracujících. Přestože mnohde došlo k likvidaci nejen výrobních porad, ale i ostatních forem účasti pracujících na řízení, v mnoha závodech, například v hornictví, byly uchovány a dále organizovány. Výrobní porady tu zejména v přípravě plánu na letošní rok sehrály mimořádnou úlohu. Právě na výrobních poradách inženýři, technici a vedoucí jednotlivých útvarů vyložili své představy o tom, jak lze státní plán splnit, na nich docházelo k veliké aktivizaci mozků k využití všech tvůrčích, technických i organizačních schopností. Praktické zkušenosti ukazují, že vý robnl norady jsou především nejmasovější formou účasti pracujících na řízení výroby. Jejich svolávání přímo na pracovištích, v dílnách, brigádách, v četách umožňuje získávat prakticky každého k aktivní účasti na řešení výrobních problémů pracoviště. Jejich ncucenitelný význam spočívá v tom, že se .jich- zúčastňují ti, kteří vyrábějí, a často přímo na sobě pocitují všechny nedostatky v řízení výroby a v organizaci práce, a mají tu možnost o svých zkušenostech hovořit a upozorňovat na chyby a nedostatky i navrhovat, jak je odstranit. V Sovětském svazu jsou významnou formou účasti pracujících na řízení výroby stálé výrobní porady — orgány řízené odborovou organizací. Podle sovětských zkušenosti ze stálých výrobních porad a vlastních zkušeností z výrobních výborů, které sehrály u nás významnou úlohu při konsolidaci závodů v letech 1947—Í952, přistoupili v některých závodech k vytváření výrobních výborů. Výrobní výbory byly vytvářeny uváženě, ne náhudně, s velkým porozuměním a podporou dělníků, ale i techniků, inženýrů, zlepšovatelů a vynálezců. Výrobní výbory byly voleny jako pomocné orgány dílenských, závodních a podnikavých výborů ROH, tedy nebyly to orgány hospodářského vedení. Řešily hospodářskotechnické problémy, ale především z hlediska zájmu zaměstnanců závodu a společnosti. Technici, mistři, ekonomové ve výrobním výboru měli možnost posuzovat a řešit problémy i z hlediska účasti pracujících a jejich výrobních zkušeností. Posuzovali práci vedení závadu a upozorňovali na chyby, které se v řízení a výrobě vyskytovaly, a pomáhali je řešit. Vedoucí hospodářští pracovníci vykonávali ve výrobním výboru i důležitou společenskou a poli tickovýchovnou funkci. Výrobní výbory byly však dosud v plenkách, nedosáhly masového uplatnění, když s úvahami a diskusemi o nové soustavě řízení byly odsouvány na vedlejší kolej. Nakonec se pro naprosté přehlížení z některých vyšších odborových orgánů postupně rozpadly a náhražkou okleštující funkci odborů se staly rady pracujících. Ty měly funkci odborů na rozvoji hospodářství převzít, být nezávislými na straně a státu. Pochopitelně, že s takovým postavením nemohly odbory nikdy souhlasit. Diskutujeme-li dnes n renesanci usvědčených a účinných forem účasti pracujících na řízení výroby je už zcela nesporné, že ve většině závodů už běžně organizují výrobní porady, a v mnoha dalších závodech o jejich organizování jednají. O výrobních výborech se však dosud nediskutuje, ne ho velmi málo. Neměli bychom si na stránkách Technického týdeníku vyměnit zkušenosti a názory na výrobní výbory? Mnoho techniků, inženýrů, vynálezců, zlepšovatelů, ale i zástupců aktivních závodních poboček ČSVTS bylo členy výrobních výborů. Osvědčovalo se to, výrobní výbory měly větší autoritu, uváženě přijímaly svá doporučení či usnesení. Rehabilitujeme-li pracovní iniciativu, vrácíiue-li jí její původní smysl, musíme jí dát pevné místo, v celém našem hospodářském, kulturním a politickém životě. Nejde pochopitelně o to vracet se k překonaným formám účasti pracujících na řízení, nebo dokonce k různým projevům formalismu. Ovšem, aby se každý mohl jakkoli angažovat, pak musí mít k tomu vhodné podmínky. Ty sice mnohde nejsou ideální, ale na závěry lednového pléna ČV KSČ a V. plenární schůze Ostřední rady Čs. revolučního odborového hnutí lze už odpovědět na každém závodě dobrým činem. A všem těmto iniciativním počinům musí dát plnou a důraznou podporu závodní vý bor. A i z těchto hledisek bychom měli posuudit výrobní výroby, jejichž těžiště práce spočívalo ve vypracování kvalifikovaného stanoviska k< návrhu plánu, prosazování osvědčených zku šeností a iniciativních návrhů pracu jících, i se zlepšovacími návrhy, do návrhu plánu, pomoc při komplexním řešení problémů zajištujících zvyšování produktivity práce, kvality a hos podárnosti, řešení zásadních návrhů pracujících, a i v pomoci při organizování účasti pracujících na řešení vý robních problémů. JAN VtZNER Pomocná ruka našemu průmyslu MOBILNÍ POČÍTAČ ARGUS 500 Historickou etapou ve využití samočinného počítače v ČSSR bylo v minulých dnech zahájení provozu mobilního počítače ARGUS 500 na experimentálním pracovišti (v ministerstvu průmyslu) 0stavu pro automatizaci řízení v -průmyslu — INORGA v Praze. Jde o první čs. projekt Instalace řídícího počítače třetí generace nejmenší soustavy v návúsu, který pro tentg účel vyrobili v Avii, kompletářském závodě v Ivančicícih u Brna. Instalace počítače v návěsu umožňuje, že jeho přeprava na místo využití je jednoduchá a rychlá. Počítač ARGUS 500 je stavebnicové konstrukce — pro každý projekt použití počítače se navrhuje speciální sestava, která nejlépe vyhovuje řešeni daného problému jak po stránce funkční, tak i nákladů ,na realizaci. Sestavu lze také jjoměrpě rychle rozšířit i po instalaci základního systému, a tím se přizpůsobit změněným požadavkům na počítač. Sestava počítače byla volena tak, aby s minimálními náklady obsáhla většinu uvažovaných použití. Počítač v dnešním stavu může zpracovávat analogově vstupy nízké úrovně pro měření teplot termočlánky, analogové vstupy vysoké úrovně pro snímání poloh mechanismů a má dvouhodnotové číslicové vstupy 1 výstupy. Operační paměť má 16 tisíc slov a uvažuje se s přídavnou diskovou pamětí s kapacitou 600 tisíc slov. Počítač lze rozšířit o téměř ničím neomezený počet vstupů i výstupů analogových a číslicových, přídavných pamětí, tiskáren, speciálních displejů a klávesnic apod. Styk lidí pracujících v řízeném objektu s počítačovým systémem je jednoduchý. Tím, experimentální pracoviště Ústavu, pro automatizaci řízení v průmyslu, — INORGA má dnes k dispozici tento mobilní počítač, je vybaveno výpočtovým prostředkem k řešení konkrétních projektů. Výpočtový prostředek by však nebyl použitelný bez programovací techniky. Teprve správná vazba těchto dvou. částí tvoří potřebnou výpočtovou techniku. Proto důležitým úkolem experimentálního pracoviště pro přímé řízení bude péče o programovací techniku a přípravu příslušných aplikačních programů, které budou na počítači realizovat řídicí algoritmy dané aplikace. Letos se mobilního počítače použije k řízení hlubinné pece v NHKG v Kunčtofch, k řízení energetického režimu (plynu a elektřiny) v Třineckých železárnách v Třinci a k prověření a řízení dynamických vlastnosti jedné elektrárny (m) POZORUHODNÝ SOVĚTSKÝ MOTOR Sovětský populárně vědecký časopis Sputnik, vydávaný v několika cizojazyčných mutacích, referuje (bohužel jen povšechně) o pozoruhodné novince v konstrukci spalovacích motorů. Píše o motoru dávajícím 14 000 koní, dvěstěkrát menším než stejně výkonný diesel, což je až neuvěřitelný rekord. Serge) Balandin zkonstruoval čtyřválcový motor podle obrázku se dvěma protiběžnými písty, bez ojnlc. Protější písty jsou spojeny tuhými, přímými táhly, která se ve středu motoru protínají na klikových čepech trojdílného zalomeného hřídele. V každém pracovním cyklu levá a pravá klika otáčí hlavními ozubenými koly na koncích hřídele, spojenými pastorky na pomocném hřídeli. Ztráty v ojnicích a třením pístů o válce spotřebují u dosud běžných motorů čtvrtinu výkonu. Jejich vyloučením dosahuje Balandinův motor účinnosti 94 %. Na válcích stačí menší chladicí žebra. Zkoušený model dával výkon 100 koní z litrového obsahu válců, při velmi zmenšených rozměrech. Jiný model, dávající 14 000 koní, zaujímal objem jen 6,1 m3, vážii méně než 4 (uny. Podobný diesel by vážil aspoň 500 tun. Písty také měly mnohem menší opotřebení. Podrobnější a odborný popis není zatím znám, už z uvedených údajů však plyne, že konstrukce zaslouží nejvyšší pozornost. Z připomínek, které v populárním popisu pravděpodobně nebyly vzaty v úvahu, je asi nejvážnější problém, jak vyvážit síly vznikající při pohybu pístů stejným smyslem. Budou asi nutná větší protizávaží na hřídeli, která na schématu nejsou zakreslena. Tím váha motoru o něco vzroste I kdyby byly tyto úvahy založeny jen na práci menšího modelu, je Ba landinův motor velmi zajímavým počátkem vývoje nového typu spalovacího motoru, a zaslouží nejvyšší pozornosti všech specialistů. Balandinův čtyřválec; 1 — píst, 2 — táhlo spojující písty, 3 — příčka! 4 — klikový hřídel, 5 — pracovní prostory válce. 8 — pastorky na pomocném hřídeli, 7 — hlavní ozubená kola na klice, 8 — střední rameno kliky