Technický Týdenik, červenec-prosinec 1974 (XXII/28-52)
1974-07-09 / No. 28
Jak jsme hospodařili Pražští novináři měli 24. Června příležitost sejít se s ministrem financí CSSR ing. Leopoldem Lérem, CSc., na besedě o výsledcích hospodaření v loňském roce. Z výkladu ministra vyplynulo, že vývoj národního hospodářství v roce 1973 pokračoval celkem pozitivně. Účinnost hospodářské politiky KSC se obrazila v příznivém plnění základních směrů rozvoje národního hospodářství, dynamičnost rozvoje se projevila zejména překračováním plánované tvorby hmotných zdrojů. Nepodařilo se však dosud plně odstranit některé problémy a negativní tendence, které jsou dlouhodobého charakteru. Společenský produkt se zvýšil o 5,4 °/o a národní důchod o 5,1 °/o. Průmyslová výroba se zvýšila o 6,4%, zemědělská produkce o 4,2%; produktivita práce v průmyslu i ve stavebnictví se zvyšovala rychleji, než se plánovalo. Úspěšně byl splněn úkol uložený zemědělství XIV. sjezdem KSC krýt zvýšenou spotřebu potravin z vlastních zdrojů. Plán nákupu obilí byl vyšší o 8,4 %, tržních brambor o 11,6 %. Úspěšné byly rovněž výsledky bytové výstavby, kde bylo dokončeno 118 594 bytů, což je o 6,6 % více, než předpokládal plán. V zahraničním obchodě byla překročena dynamika celkového obratu, který se zvyšoval rychleji než národní důchod. Zasloužily se o to především KoOspol, Metalimex, Centrotex a oba Chemapoly. Proti roku 1972 došlo při vývozu k zlepšení reprodukčních hodnot u rublu a u dolaru. Investiční výstavba měla 1 v roce 1973 rychlé tempo, které přesahovalo tempo růstu národního důchodu. V národním hospodářství byly realizovány investiční práce a dodávky v celkové hodnotě 120 mld korun. Stále vysoká je však rozestavěnost staveb státního sektoru; ke konci roku 1973 dosáhla výše 176 mld korun. Základních prostředků bylo získáno v hodnotě 113 mld korun, tj. o 16,5 % více než v roce 1972. Naproti tomu ve vývoji zásob došlo ve srovnání s vývojem posledních let k zhoršení. Jejich objem dosáhl 228 mld korun. Zrychlila se doba obratu zásob o 0,3 dne, předpokládalo se 1,2 dne. Plán maloobchodního obratu nebyl opět splněn. To ovlivnil zejména prodej průmyslového zboží, který byl proti plánu o 1,2 mld korun nižší. Zvýšila se míra úspor i úsporné vklady obyvatelstva. Podniková sféra vykazovala po celý rok příznivý vývoj. Zvýšily se výkony (o 6,2%); naproti tomu materiálové a jiné náklady byly o 5,8 % a mzdové o 4 % vyšší. Tím byl ovlivněn zisk, který byl proti roku 1972 o 12,2 % vyšší. Přebytek hospodaření Celkově pozitivní vývoj národního hospodářství se odrazil ve výsledcích hospodaření státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů. Hospodaření skončilo celostátním přebytkem 5.06 mld korun; z toho státním rozpočtům připadá 2,22 mld korun a rozpočtům národních výborů 2,84 mld korun. Příjmy rozpočtové soustavy činily celostátně 242,3 mld korun, v plnění se dosáhlo 103 %. Dan z obratu, která je jednou z největších položek příjmů, dosáhla částky 55,8 mld korun, přičemž plán byl splněn z 97,8 %. Příčiny, proč nedošlo ke splnění, spočívají zejména ve snížení maloobchodních cen k 1. dubnu 1973 (úbytek daně z obratu asi o 300 mil korun), ale zejména proto, že nebyl splněn plánovaný prodej osobních automobilů (méně asi o 1 mld korun). Proti plánovaným 148 000 automobilů bylo prodáno jen 109 000 vozů. Naproti tomu byly překročeny obvody hospodářských organizací, které činily celkem 71.6 mld korun; plán překročen o 6,9 %. Největší z těchto odvodů, odvod zisku, činil 49,4 mld korun a byl splněn na 106,2 %. Druhým největším odvodem je odvod z jmění (14 mld korun). Příznivé plnění bylo odrazem příznivého plnění finančně ekonomických ukazatelů, např. překračování plánu výkonů, dosahováni úspor nákladů apod. Daň ze mzdy dosáhla částky 27,1 mld korun. Výdaje státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů byly čerpány celostátně ve výší 237,2 mld korun a byly splněny na 102 %. Z toho výdaje státních rozpočtů činily 157,7 mld. a výdaje NV 79,5 mld korun. Čerpání výdajů na investiční výstavbu představuje významnou složku prostředků státních rozpočtů. Dotace na investice ústředně řízených hospodářských organizací činily 18,21 mld korun (tj. plán byl splněn z 93,3%). Příčinou, proč se nečerpalo, je, že nebyl splněn plánovaný rozsah prací a dodávek u dotovaných staveb. Investice u ústředně řízených rozpočtových a příspěvkových organizací činily 5,58 mld korun (plnění z 81,9%). Další velkou skupinou rozpočtových výdajů jsou neinvestiční dotace poskytované hospodářským organizacím. Jejich účelem je podporovat zájem na plnění úkolů plánu, finančně vyrovnávat disproporce cen a působit na žádoucí zvyšování výroby. Celkem bylo čerpáno 21,5 mld korun. Největší položkou výdajů ze státních rozpočtů i rozpočtů národních výborů jsou neinvestiční výdaje na sociální a kulturní zabezpečení. Celostátně bylo vynaloženo 88,78 mld korun. Převážnou část tvoří výdaje na sociální zabezpečení, tj. důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění. V celé CSSR to činí 50,01 mld korun. Nižší čerpáni této položky, tj. 98,8 %, bylo ovlivněno tím, že do důchodu odešlo méně důchodců a dosáhlo se nižší nemocnosti, než počítal plán. Ročně se vyplácí 3 459 000 důchodů. Školství obdrželo ze státního rozpočtu 15,79 mld korun, což, v porovnání s rokem 1972 je o 1,21 mld korun více. V mateřských školách se počet zapsaných dětí zvýšil o 29 000 a dosáhl celkového počtu 414 433. Zdravotnictví vykazuje částku 13,68 mld korun, plén byl splněn z 99,4 %. Náklady na léky dosáhly celkové částky 2,1 mld korun tj. zhruba 144 Kčs na jednoho obyvatele. Výdaje ve zdravotnictví v propočtu na jednoho obyvatele dosáhly v roce 1973 v ČSR 976 Kčs a v SSR 857 Kčs. Výdaje na kulturu byly čerpány ve výši 2,95 mld korun. Bytové hospodářství Z hlavních položek věnujme pozornost ještě této problematice. Na bytovou výstavbu a bytové hospodářství se vynakládá značná část rozpočtových prostředků. Investiční výdaje na bytovou výstavbu činily 9,97 mld korun (plnění 92,3%), neinvestiční 4,84 mld korun (93,9%). Z toho připadá nejvíce ná státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu, tj 2,51 mld korun. Příspěvek na individuální výstavbu činil 1,24 mld korun. Státní plán bytové výstavby byl splněn na 106,6 %, což představuje 118 594 dostavěných bytů. Stále však dochází k velkému úbytku bytů. V roce 1973 bylo v ČSSR zrušeno 22 765 bytů. V závěru svého referátu ministr Lér konstatoval, že výsledky, dosažené v národním hospodářství, potvrzují soulad vývoje finančně ekonomické oblasti se závěry XIV. sjezdu KSČ. Hlavním činitelem přitom byl aktivní vliv státního rozpočtu na dynamický růst efektivnosti společenské výroby. (jm) NÁROKY Z KOLEKTIVNÍCH SMLUV El YX< /O N.j Z f. STRANY a snažit se najit cestu, které by umožnila jeho splnění, popř. jiné řešení za podmínek přijatelných pro obě smluvní strany. Kdyby k smírnému řešení nedošlo, posuzoval by se takový případ jako spor mezi závodním výborem (podnikovým) výborem a vedením. Plnění těchto závazků se může domáhat jménem kolektivu závodní (podnikový) výbor jako smluvní partner kolektivní smlouvy. Jednotlivý pracovník nemůže nároky z takových závazků uplatňovat. V souvislosti s těmito problémy je třeba ještě odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem je možno postihnout pracovníky, kteří odpovídají za splnění těch závazků z kolektivní smlouvy, které se nesplnily. Nutno vycházet z toho, že smluvní stranou je vedení podniku a nikoliv jednotliví pracovníci, kteří jsou v kolektivní smlouvě výslovně uvedeni jako odpovědní za splnění určitého závazku. Proto také může závodní či podnikový výbor žádat splnění těchto závazků pouze na vedení podniku a nikoliv na jednotlivých pracovnících. Přitom však odpovídají podle § 20 odst. 4 zák. práce za splnění těchto závazků vedle podniku i tito pracovníci. Vedoucí pracovníci odpovídají v rozsahu svých funkcí, ostatní pracovníci za konkrétní závazek, jak je ve smlouvě uveden. Zaviněné nesplnění závazků v kolektivní smlouvě se u těchto pracovníků posuzuje jako porušeni jejich pracovních povinností. Zavinění Jim musí prokázat vedení podniku. Jestliže svým zaviněním závazek nesplnili, může jim být uloženo kárné opatření. Kárná opatření ukládá pracovníkům vedení podniku, řediteli podniku a jeho zástupci vedoucí nadřízeného orgánu nebo jím zmocněný pracovník tohoto orgánu. Kdyby vedení vůči těmto pracovníkům nevyvodilo žádné důsledky za zaviněné nesplnění závazků z kolektivních smluv, může závodní (podnikový) výbor použít ustanovení čl. 22 Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech. Může sám navrhnout, aby vedení těmto pracovníkům odňalo prémie, uložit jim kárné opatření a u závažnějších případů by mohl navrhnout i odvolání z funkce. Před použitím těchto opatření by ovšem měl nejdříve tyto pracovníky upozornit na nedostatečné plnění povinností, popřípadě provést jejich kritiku na členské schůzi. (ou) — To víš, trénujeme na rok 1980, kdy tu bude dvakrát tolik aut net dnes!Kresba: J. Vančura 2 *. —. technický týdeník AktuAlity TÝDNE SUDOIMPORT Je sovětský podnik zahraničního obchodu zabývající se dovozem a vývozem lodí a lodního zařízení. Na letošek připadá jeho dvacáté výročí existence. V průběhu těchto let získal podnik významné postavení na zahraničních trzích. Dlouholetá je jeho spolupráce s Martinexem, který zastupuje naše výrobce lodí. Od založení Sudoimportu jsme jeho prostřednictvím dodali do Sovětského svazu asi 600 lodí a plavidel. Velký zájem je zvláště o naše sací bagry s různými výkony a o čerpací stanice, dále o osobní lodě pro říční plavbu a o nákladní motorové lodě typu řeka—moře. Bagry a čerpací stanice vyrábějí České loděnice v Praze, lodě dodávají Slovenské loděnice v Komárně, které jsou největším podnikem v Evropě v tomto oboru. Sudoimport vyvez! v posledních letech námořní motorové lodě o různých nosnostech do Norska, Švédska, NSR, Kuvajtu, Indie, Řecka a na Kubu. Do Finska a Bulharska i plovoucí doky. Na zahraničních trzích je velká poptávka po motorových lodích typu Kometa, Raketa, Meteor a člunech Volga. Tyto čluny vyváží Sudoimport do více než 30 zemí, letos například dodá 100 člunů do USA. (ová) VINCENC MAKOVSKY vystavoval od 5. května do 30. června »vé celoživotní dílo. Sochař — národní umělec svérázného způsobu myšlení i tvorby, umělec evropského formátu i jména, se svou tvorbou nemálo zasloužil o rozvoj československých výrobků. Kromě toho se stal zakladatelem čs. průmyslové estetiky. Právě za válečného pobytu v tehdejším Zlíně, kde působil v roce 1939 až 1945 jako profesor na škole umění, začal s designem. Nejdříve přizpůsoboval tvar nástrojů lidské ruce, později design rozvinul do celé šíře navrhování vnějšího vzhledu a tvaru výrobků. Vychoval mnoho pokračovatelů tvorby průmyslové estetiky a zasloužil se o to, že se dnes design stal nedílnou součástí našeho socialistického výrobního průmyslu. (šu) V TERMINU JAKO LVT (19. července až 4. srpna) se koná v Jablonci nad Nisou IV. mezinárodní výstava bižutérie. Návštěvníci LVT mají vynikající příležitost navštívit obě výstavy za jediný den, neboť jablonecké výstaviště je od Liberce vzdáleno necelých 15 km. Mezinárodní výstavy bižutérie se pořádají jednou za tři roky. V průběhu devíti let, které uplynuly od první výstavy, stal se Jablonec dostaveníčkem všech významných návrhářů a výrobců bižutérie z celého světa. Letos budou na výstavě v Jablonci vedle výrobců zemí RVHP a ostatních zemí Evropy opět zámořští vystavovatelé z Japonska, amerického kontinentu a Austrálie. DATOS potřetí. Tato mezinárodní výstava prvků a systémů na přípravu, sběr a přenos dat a jiných periferních zařízení počítačů navazuje na úspěšné výstavy se stejným zaměřením, jež se konaly v roce 1967 a 1972. DATOS ’74 se bude konat v Bratislavě v Parku kultury a oddechu od 7. do 12. října. Záštitu nad výstavou, kterou pořádá Slovenská vědeckotechnická společnost a Početnická organizační služba, převzaly ministerstva obchodu obou republik a ministerstvo výstavby a techniky SSR, organizační stránku má na starosti ČTK— agentura Made in (Publicity). Podle dosavadních přihlášek zúčastní se výstavy přední výrobci těchto zařízení z Anglie, Dánska, Rakouska, Itálie, NDR, Maďarska, Japonska, z našich pak Kancelářské stroje, Tesla Praha, Povážské strojírny, Slovpap, Výzkumný ústav mechanizace a automatizace atd. Sou? částí výstavy bude sympozium na téma Aplikace prvků a systémů na přípravu, sběr a přenos dat. Je to akce SVTS Domu techniky, Kocelova 17, Bratislava. _ (ová) Zlepšovatelské zkušenosti na Invexu 74 U příležitosti III. mezinárodní výstavy vynálezů a zlepšovacích návrhů INVEX 74 se konala 25. června v Brně IX. celostátní konference na téma Zkušenosti z praxe a organizace zlepšovatelstvi a oynálezcovstoí. Uspořádaly ji ÜRO, ČSVTS, Úřad pro vynálezy a objevy, SSM ve spolupráci s bratislavským Domem techniky SVTS. Konferenci zahájil a řídil ing. Jaroslav Čermák, vědecký tajemník ústřední rady ČSVTS, který zdůraznil její význam zvláště v souvislosti s úkoly dalšího vědeckotechnického rozvoje danými květnovým plenárním zasedáním 0V KSČ. Kam především zaměřit úsilí vynálezců, zlepšovatelů a organizátorů zlepšovatelského hnutí, o tom hovořili ing. Ján Gábel, první náměstek federálního ministra pro technický a investiční rozvoj, a ing. Ladislav Jašík, tajemník ÜR0. „Je třeba koncentrovat síly a prostředky v mezinárodním měřítku, tj. socialistickou ekonomickou integrací,“ řekl ing. Gábel. „Za jiných podmínek by práce našich vědeckotechnických pracovníků nemohly být efektivní. Kdybychom chtěli dosáhnout špičkové úrovně všech našich strojírenských výrobků vlastními silami, museli bychom čtyřikrát rozšířit vědeckovýzkumnou základnu. Velmi vážným úkolem je hospodárnější využívání materiálů dovážených ze zahraničí, šetření palivy a energií a využíváni vlastních zdrojů surovin." Na několika příkladech ze strojírenství ukázal, kde jsou stále velké možnosti úspor. Například pouze ztráty z koroze materiálu činí ročně 10 miliard korun, velké ztráty vznikají špatnou dopravou materiálu a skladovací technikou. Vědeckotechnický rozvoj se musí stát osou národohospodářského plánování, řekl v závěru a sdělil, že se připravují koordinační plány vědeckotechnického rozvoje. Bude ustanoven koordinátor, jehož povinností bude plány rozpracovat, zabezpečit vědeckotechnický rozvoj včetně realizace. Z autority státního plánu budou koordinátoru podřízeni všichni dodavatelé. Dosud tato povinnost neexistovala. „Velké úspory, jichž v posledních letech dosáhli vynálezci a zlepšovatelé, by nebyly možné bez dobré politickoorganizátorské činnosti,“ řekl tajemník ÚRO ing. Jašík. „Dokladem toho je také 1 225 000 Kčs úspor nad plán v soutěži o Odborářskou miliardu. Proto odbory tuto činnost stále rozšiřují a prohlubují. Výsledky zlepšovatelského hnutí by mohly být ještě větší, kdyby se více využívalo zkušeností našich předních novátorů. První vlaštovkou je ve strojírenství škola novátorů, zřízená v Blansku CVTS — Institutem pro rozvoj a realizaci vynálezcovství a zlepšovatelstvi. Budeme působit k tomu, aby se takovou školou mohlo pochlubit každé odvětví našeho hospodářství.“ Zkušenostmi a rozvojem vynálezcovského a zlepšovatelského hnutí po vydání nového zákona se zabýval ing. Miloslav Bělohlávek, předsedu Úřadu pro vynálezy a objevy. Řekl, že zlepšovací návrhy přinesly v minulém roce čtyři a půl miliardy Kčs úspor. Nový zákon vytvořil podmínky pro další rozvoj vynálezcovství a zlepšovatelstvi, v jeho duchu bude však nutno vybudovat systém, aby se odstranily nedostatky, které se při uplatňování zákona někde projevují. Ing. Bělohlávek věnoval pozornost také realizaci výsledků technické tvůrčí činnosti. Na téma Vynálezcovství a zlepšovatelstvi v epoše vědeckotechnické revoluce a úkoly vyplývající pro ČSVTS hovořil prof. ing. Anton Raško, CSc., předseda komise ČSVTS pro vynálezcovství a zlepšovatelstvi. Poukázal na to, že kvalita i kvantita zlepšovacích návrhů a vynálezů přímo souvisí s plánovitým řízením a usměrňováním. Existuje zákonitá lineární závislost mezi počtem vypisovaných tematických úkolů a zlepšovacích návrhů. Osvědčily se různé formy socialistických soutěží a ukázalo se, že pro zlepšovatele je často závažnější společenské uznání jejich práce než odměna. Je nutno však též vidět, že k dosavadním formám a způsobům rozvíjení vynálezcovského a zlepšovatelského hnutí bude třeba hledat další adekvátní socialistické nástroje soutěžení dvou světových soustav, které se koncentruje do oblasti vědeckotechnického rozvoje. Jsou to především požadavky na těsnější spojení výzkumu s výrobou. Pokud jde o podíl ČSVTS na rozvoji zlepšovatelstvi, je významným přínosem pomoc a spolupráce poboček ČVTS při vyhledávání návrhů na tematické úkoly, kde se stále víc daří plánovitě usměrňovat tvořivou činnost zlepšovatelů. V další části konference hovořili ing. Václav Vaniš, náměstek předsedy Úřadu pro vynálezy a objevy, o spolupráci států RVHP ve vynálezcovství a Josef Pitek, tajemník ÜV SSM, o technické tvořivosti v mládežnickém hnutí ZENIT. (mk) Prací uctívají 30. výročí SNP Závěry květnového pléna ústředního výboru KSČ k vědeckotechnickému rozvoji se zabýva lo IX. plenární zasedání městské rady ČVTS, jež se konalo 26. června v Praze za účasti předsedů městských výborů odborných společností komitétů, komisí a předsedů poboček. Ing. Jaroslav Volný, předseda městské rady ČVTS kladl ve svém referátu důraz na ty úkoly, je jichž realizace musí být v plánu Činnosti poboček na prvém místě. To se týká především rozvoje energetické základny, kybernetizace a strojírenství, které nemůže stále plnit jen funkci exportní, ale musí zabezpečit obnovu výrobních fondů vlastních i v jiných oborech. Předpoklady k plnění jsou v 523 průmyslových závodech, podnicích, výzkumných a projekčních ústavech, na vysokých a průmyslových školách, ve stavebních závodech, v podnicích místního hospodářství a v dalších hospodářských organizacích, V jejich pobočkách je dnes organizováno 40 500 členů, z toho je 20 % mladých lidí. Na podporu rozvoje iniciativy poboček a jejich členů vyhlásila městská rada ČVTS soutěž dotovanou peněžními odměnami a nejlepší pobočka získá navíc standartu. Avšak iniciativa členů městské rady ČVTS se výrazně projevuje i mimo soutěžní podmínky. Dokladem toho je množství závazků uzavřených na počest 30. výročí Slovenského národního povstání a dalších výročí, která si budeme připomínat v průběhu příštího roku. Ze všech hlášení, jejichž hodnota přesahuje 300 mil. korun, je patrna snaha odevzdat společnosti víc, než předepisuje státní plán. Může se zdát, že těch úspor je už nějak moc, avšak iniciativa lidí, kteří nemají na zřeteli jen vlastní zájmy, je vedena úsilím posunout naši techniku kupředu, uspořit materiál, nedostatkové energie, normohodlny, nahradit pracovní síly, zkrátka odstranit „úzká místa“, a je lhostejné, zda se na řešení podílejí brigády vzorné kvality, řešitelské kolektivy, komplexní racionalizační brigády, zlepšovatelé, vynálezci, výzkumníci, nebo brigády socialistické práce. Společným motivem zůstává — pracovat zítra lépe, snadněji, levněji a v pěkném prostředí. _ J ová)