Technický Týdenik, červenec-prosinec 1974 (XXII/28-52)

1974-07-09 / No. 28

Jak jsme hospodařili Pražští novináři měli 24. Června příležitost sejít se s ministrem financí CSSR ing. Leopol­dem Lérem, CSc., na besedě o výsledcích hos­podaření v loňském roce. Z výkladu ministra vyplynulo, že vývoj národního hospodářství v roce 1973 pokračoval celkem pozitivně. Účinnost hospodářské politiky KSC se obra­zila v příznivém plnění základních směrů rozvo­je národního hospodářství, dynamičnost rozvo­je se projevila zejména překračováním pláno­vané tvorby hmotných zdrojů. Nepodařilo se však dosud plně odstranit některé problémy a negativní tendence, které jsou dlouhodobého charakteru. Společenský produkt se zvýšil o 5,4 °/o a ná­rodní důchod o 5,1 °/o. Průmyslová výroba se zvýšila o 6,4%, zemědělská produkce o 4,2%; produktivita práce v průmyslu i ve stavebnictví se zvyšovala rychleji, než se plánovalo. Úspěš­ně byl splněn úkol uložený zemědělství XIV. sjezdem KSC krýt zvýšenou spotřebu potravin z vlastních zdrojů. Plán nákupu obilí byl vyšší o 8,4 %, tržních brambor o 11,6 %. Úspěšné byly rovněž výsledky bytové výstavby, kde by­lo dokončeno 118 594 bytů, což je o 6,6 % více, než předpokládal plán. V zahraničním obchodě byla překročena dynamika celkového obratu, který se zvyšoval rychleji než národní důchod. Zasloužily se o to především KoOspol, Metali­­mex, Centrotex a oba Chemapoly. Proti roku 1972 došlo při vývozu k zlepšení reprodukčních hodnot u rublu a u dolaru. Investiční výstavba měla 1 v roce 1973 rych­lé tempo, které přesahovalo tempo růstu ná­rodního důchodu. V národním hospodářství by­ly realizovány investiční práce a dodávky v celkové hodnotě 120 mld korun. Stále vysoká je však rozestavěnost staveb státního sektoru; ke konci roku 1973 dosáhla výše 176 mld korun. Základních prostředků bylo získáno v hodnotě 113 mld korun, tj. o 16,5 % více než v roce 1972. Naproti tomu ve vývoji zásob došlo ve srovnání s vývojem posledních let k zhoršení. Jejich objem dosáhl 228 mld korun. Zrychlila se doba obratu zásob o 0,3 dne, předpokládalo se 1,2 dne. Plán maloobchodního obratu nebyl opět spl­něn. To ovlivnil zejména prodej průmyslového zboží, který byl proti plánu o 1,2 mld korun nižší. Zvýšila se míra úspor i úsporné vklady obyvatelstva. Podniková sféra vykazovala po celý rok příz­nivý vývoj. Zvýšily se výkony (o 6,2%); na­proti tomu materiálové a jiné náklady byly o 5,8 % a mzdové o 4 % vyšší. Tím byl ovliv­něn zisk, který byl proti roku 1972 o 12,2 % vyšší. Přebytek hospodaření Celkově pozitivní vývoj národního hospodář­ství se odrazil ve výsledcích hospodaření stát­ních rozpočtů a rozpočtů národních výborů. Hospodaření skončilo celostátním přebytkem 5.06 mld korun; z toho státním rozpočtům při­padá 2,22 mld korun a rozpočtům národních výborů 2,84 mld korun. Příjmy rozpočtové soustavy činily celostátně 242,3 mld korun, v plnění se dosáhlo 103 %. Dan z obratu, která je jednou z největších po­ložek příjmů, dosáhla částky 55,8 mld korun, přičemž plán byl splněn z 97,8 %. Příčiny, proč nedošlo ke splnění, spočívají zejména ve sní­žení maloobchodních cen k 1. dubnu 1973 (úbytek daně z obratu asi o 300 mil korun), ale zejména proto, že nebyl splněn plánovaný prodej osobních automobilů (méně asi o 1 mld korun). Proti plánovaným 148 000 automobilů bylo prodáno jen 109 000 vozů. Naproti tomu byly překročeny obvody hos­podářských organizací, které činily celkem 71.6 mld korun; plán překročen o 6,9 %. Nej­větší z těchto odvodů, odvod zisku, činil 49,4 mld korun a byl splněn na 106,2 %. Druhým největším odvodem je odvod z jmění (14 mld korun). Příznivé plnění bylo odrazem přízni­vého plnění finančně ekonomických ukazate­lů, např. překračování plánu výkonů, dosaho­váni úspor nákladů apod. Daň ze mzdy dosáhla částky 27,1 mld korun. Výdaje státních rozpočtů a rozpočtů národ­ních výborů byly čerpány celostátně ve výší 237,2 mld korun a byly splněny na 102 %. Z toho výdaje státních rozpočtů činily 157,7 mld. a výdaje NV 79,5 mld korun. Čerpání výdajů na investiční výstavbu před­stavuje významnou složku prostředků státních rozpočtů. Dotace na investice ústředně říze­ných hospodářských organizací činily 18,21 mld korun (tj. plán byl splněn z 93,3%). Pří­činou, proč se nečerpalo, je, že nebyl splněn plánovaný rozsah prací a dodávek u dotova­ných staveb. Investice u ústředně řízených roz­počtových a příspěvkových organizací činily 5,58 mld korun (plnění z 81,9%). Další velkou skupinou rozpočtových výdajů jsou neinvestiční dotace poskytované hospo­dářským organizacím. Jejich účelem je podpo­rovat zájem na plnění úkolů plánu, finančně vyrovnávat disproporce cen a působit na žá­doucí zvyšování výroby. Celkem bylo čerpáno 21,5 mld korun. Největší položkou výdajů ze státních rozpoč­tů i rozpočtů národních výborů jsou neinves­tiční výdaje na sociální a kulturní zabezpečení. Celostátně bylo vynaloženo 88,78 mld korun. Převážnou část tvoří výdaje na so­ciální zabezpečení, tj. důchodové zabezpečení a nemocenské pojištění. V celé CSSR to činí 50,01 mld korun. Nižší čerpáni této položky, tj. 98,8 %, bylo ovlivněno tím, že do důchodu odešlo méně důchodců a dosáhlo se nižší ne­mocnosti, než počítal plán. Ročně se vyplácí 3 459 000 důchodů. Školství obdrželo ze státního rozpočtu 15,79 mld korun, což, v porovnání s rokem 1972 je o 1,21 mld korun více. V mateřských školách se počet zapsaných dětí zvýšil o 29 000 a do­sáhl celkového počtu 414 433. Zdravotnictví vykazuje částku 13,68 mld ko­run, plén byl splněn z 99,4 %. Náklady na léky dosáhly celkové částky 2,1 mld korun tj. zhru­ba 144 Kčs na jednoho obyvatele. Výdaje ve zdravotnictví v propočtu na jednoho obyvatele dosáhly v roce 1973 v ČSR 976 Kčs a v SSR 857 Kčs. Výdaje na kulturu byly čerpány ve výši 2,95 mld korun. Bytové hospodářství Z hlavních položek věnujme pozornost ještě této problematice. Na bytovou výstavbu a byto­vé hospodářství se vynakládá značná část roz­počtových prostředků. Investiční výdaje na by­tovou výstavbu činily 9,97 mld korun (plnění 92,3%), neinvestiční 4,84 mld korun (93,9%). Z toho připadá nejvíce ná státní příspěvek na družstevní bytovou výstavbu, tj 2,51 mld korun. Příspěvek na individuální výstavbu činil 1,24 mld korun. Státní plán bytové výstavby byl splněn na 106,6 %, což představuje 118 594 do­stavěných bytů. Stále však dochází k velkému úbytku bytů. V roce 1973 bylo v ČSSR zrušeno 22 765 bytů. V závěru svého referátu ministr Lér konsta­toval, že výsledky, dosažené v národním hos­podářství, potvrzují soulad vývoje finančně eko­nomické oblasti se závěry XIV. sjezdu KSČ. Hlavním činitelem přitom byl aktivní vliv stát­ního rozpočtu na dynamický růst efektivnosti společenské výroby. (jm) NÁROKY Z KOLEKTIVNÍCH SMLUV El YX< /O N.j Z f. STRANY a snažit se najit cestu, které by umož­nila jeho splnění, popř. jiné řešení za podmínek přijatelných pro obě smluvní strany. Kdyby k smírnému řešení ne­došlo, posuzoval by se takový případ jako spor mezi závodním výborem (podnikovým) výborem a vedením. Plnění těchto závazků se může do­máhat jménem kolektivu závodní (podnikový) výbor jako smluvní part­ner kolektivní smlouvy. Jednotli­vý pracovník nemůže nároky z tako­vých závazků uplatňovat. V souvislosti s těmito problémy je třeba ještě odpovědět na otázku, zda a jakým způsobem je možno postih­nout pracovníky, kteří odpovídají za splnění těch závazků z kolektivní smlouvy, které se nesplnily. Nutno vy­cházet z toho, že smluvní stranou je vedení podniku a nikoliv jednotliví pracovníci, kteří jsou v kolektivní smlouvě výslovně uvedeni jako odpo­vědní za splnění určitého závazku. Proto také může závodní či podniko­vý výbor žádat splnění těchto zá­vazků pouze na vedení podniku a ni­koliv na jednotlivých pracovnících. Přitom však odpovídají podle § 20 odst. 4 zák. práce za splnění těchto závazků vedle podniku i tito pracov­níci. Vedoucí pracovníci odpovídají v rozsahu svých funkcí, ostatní pra­covníci za konkrétní závazek, jak je ve smlouvě uveden. Zaviněné nesplnění závazků v ko­lektivní smlouvě se u těchto pracov­níků posuzuje jako porušeni jejich pracovních povinností. Zavinění Jim musí prokázat vedení podniku. Jestli­že svým zaviněním závazek nesplnili, může jim být uloženo kárné opatření. Kárná opatření ukládá pracovníkům vedení podniku, řediteli podniku a jeho zástupci vedoucí nadřízeného or­gánu nebo jím zmocněný pracovník tohoto orgánu. Kdyby vedení vůči těmto pracovní­kům nevyvodilo žádné důsledky za zaviněné nesplnění závazků z kolek­tivních smluv, může závodní (podni­kový) výbor použít ustanovení čl. 22 Usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech. Může sám na­vrhnout, aby vedení těmto pracovní­kům odňalo prémie, uložit jim kárné opatření a u závažnějších případů by mohl navrhnout i odvolání z funkce. Před použitím těchto opatření by ovšem měl nejdříve tyto pracovníky upozornit na nedostatečné plnění po­vinností, popřípadě provést jejich kri­tiku na členské schůzi. (ou) — To víš, trénujeme na rok 1980, kdy tu bu­de dvakrát tolik aut net dnes!Kresba: J. Vančura 2 *. —. technický týdeník AktuAlity TÝDNE SUDOIMPORT Je sovětský pod­nik zahraničního obchodu za­bývající se dovozem a vývozem lodí a lodního zařízení. Na le­tošek připadá jeho dvacáté vý­ročí existence. V průběhu těch­to let získal podnik významné postavení na zahraničních tr­zích. Dlouholetá je jeho spolu­práce s Martinexem, který za­stupuje naše výrobce lodí. Od založení Sudoimportu jsme jeho prostřednictvím dodali do So­větského svazu asi 600 lodí a plavidel. Velký zájem je zvláště o naše sací bagry s různými výkony a o čerpací stanice, dá­le o osobní lodě pro říční plav­bu a o nákladní motorové lodě typu řeka—moře. Bagry a čer­pací stanice vyrábějí České lo­děnice v Praze, lodě dodávají Slovenské loděnice v Komárně, které jsou největším podnikem v Evropě v tomto oboru. Sudo­­import vyvez! v posledních le­tech námořní motorové lodě o různých nosnostech do Nor­ska, Švédska, NSR, Kuvajtu, In­die, Řecka a na Kubu. Do Fin­ska a Bulharska i plovoucí do­ky. Na zahraničních trzích je velká poptávka po motorových lodích typu Kometa, Raketa, Meteor a člunech Volga. Tyto čluny vyváží Sudoimport do ví­ce než 30 zemí, letos například dodá 100 člunů do USA. (ová) VINCENC MAKOVSKY vysta­voval od 5. května do 30. červ­na »vé celoživotní dílo. Sochař — národní umělec svérázného způsobu myšlení i tvorby, umě­lec evropského formátu i jmé­na, se svou tvorbou nemálo za­sloužil o rozvoj českosloven­ských výrobků. Kromě toho se stal zakladatelem čs. průmyslo­vé estetiky. Právě za válečného pobytu v tehdejším Zlíně, kde působil v roce 1939 až 1945 ja­ko profesor na škole umění, začal s designem. Nejdříve při­způsoboval tvar nástrojů lidské ruce, později design rozvinul do celé šíře navrhování vnějšího vzhledu a tvaru výrobků. Vy­choval mnoho pokračovatelů tvorby průmyslové estetiky a zasloužil se o to, že se dnes design stal nedílnou součástí našeho socialistického výrobní­ho průmyslu. (šu) V TERMINU JAKO LVT (19. července až 4. srpna) se koná v Jablonci nad Nisou IV. mezi­národní výstava bižutérie. Ná­vštěvníci LVT mají vynikající příležitost navštívit obě výstavy za jediný den, neboť jablonec­ké výstaviště je od Liberce vzdáleno necelých 15 km. Me­zinárodní výstavy bižutérie se pořádají jednou za tři roky. V průběhu devíti let, které uply­nuly od první výstavy, stal se Jablonec dostaveníčkem všech významných návrhářů a výrob­ců bižutérie z celého světa. Le­tos budou na výstavě v Jablonci vedle výrobců zemí RVHP a ostatních zemí Evropy opět zá­mořští vystavovatelé z Japon­ska, amerického kontinentu a Austrálie. DATOS potřetí. Tato meziná­rodní výstava prvků a systémů na přípravu, sběr a přenos dat a jiných periferních zařízení počítačů navazuje na úspěšné výstavy se stejným zaměřením, jež se konaly v roce 1967 a 1972. DATOS ’74 se bude konat v Bratislavě v Parku kultury a oddechu od 7. do 12. října. Zá­štitu nad výstavou, kterou po­řádá Slovenská vědeckotech­nická společnost a Početnická organizační služba, převzaly ministerstva obchodu obou re­publik a ministerstvo výstavby a techniky SSR, organizační stránku má na starosti ČTK— agentura Made in (Publicity). Podle dosavadních přihlášek zúčastní se výstavy přední vý­robci těchto zařízení z Anglie, Dánska, Rakouska, Itálie, NDR, Maďarska, Japonska, z našich pak Kancelářské stroje, Tesla Praha, Povážské strojírny, Slov­­pap, Výzkumný ústav mechani­zace a automatizace atd. Sou? částí výstavy bude sympozium na téma Aplikace prvků a sy­stémů na přípravu, sběr a pře­nos dat. Je to akce SVTS Domu techniky, Kocelova 17, Bratisla­va. _ (ová) Zlepšovatelské zkušenosti na Invexu 74 U příležitosti III. mezinárodní výstavy vy­nálezů a zlepšovacích návrhů INVEX 74 se ko­nala 25. června v Brně IX. celostátní konfe­rence na téma Zkušenosti z praxe a organizace zlepšovatelstvi a oynálezcovstoí. Uspořádaly ji ÜRO, ČSVTS, Úřad pro vynálezy a objevy, SSM ve spolupráci s bratislavským Domem techniky SVTS. Konferenci zahájil a řídil ing. Jaroslav Čer­mák, vědecký tajemník ústřední rady ČSVTS, který zdůraznil její význam zvláště v souvis­losti s úkoly dalšího vědeckotechnického roz­voje danými květnovým plenárním zasedáním 0V KSČ. Kam především zaměřit úsilí vynálezců, zlepšovatelů a organizátorů zlepšovatelského hnutí, o tom hovořili ing. Ján Gábel, první ná­městek federálního ministra pro technický a investiční rozvoj, a ing. Ladislav Jašík, tajem­ník ÜR0. „Je třeba koncentrovat síly a pro­středky v mezinárodním měřítku, tj. socialis­tickou ekonomickou integrací,“ řekl ing. Gábel. „Za jiných podmínek by práce našich vědecko­technických pracovníků nemohly být efektivní. Kdybychom chtěli dosáhnout špičkové úrovně všech našich strojírenských výrobků vlastními silami, museli bychom čtyřikrát rozšířit vě­deckovýzkumnou základnu. Velmi vážným úkolem je hospodárnější využívání materiálů dovážených ze zahraničí, šetření palivy a ener­gií a využíváni vlastních zdrojů surovin." Na několika příkladech ze strojírenství ukázal, kde jsou stále velké možnosti úspor. Například pouze ztráty z koroze materiálu činí ročně 10 miliard korun, velké ztráty vznikají špatnou dopravou materiálu a skladovací technikou. Vědeckotechnický rozvoj se musí stát osou ná­rodohospodářského plánování, řekl v závěru a sdělil, že se připravují koordinační plány vě­deckotechnického rozvoje. Bude ustanoven koordinátor, jehož povinností bude plány roz­pracovat, zabezpečit vědeckotechnický rozvoj včetně realizace. Z autority státního plánu bu­dou koordinátoru podřízeni všichni dodavatelé. Dosud tato povinnost neexistovala. „Velké úspory, jichž v posledních letech do­sáhli vynálezci a zlepšovatelé, by nebyly mož­né bez dobré politickoorganizátorské činnos­ti,“ řekl tajemník ÚRO ing. Jašík. „Dokladem toho je také 1 225 000 Kčs úspor nad plán v soutěži o Odborářskou miliardu. Proto odbory tuto činnost stále rozšiřují a prohlubují. Vý­sledky zlepšovatelského hnutí by mohly být ještě větší, kdyby se více využívalo zkušeností našich předních novátorů. První vlaštovkou je ve strojírenství škola novátorů, zřízená v Blan­sku CVTS — Institutem pro rozvoj a realizaci vynálezcovství a zlepšovatelstvi. Budeme půso­bit k tomu, aby se takovou školou mohlo po­chlubit každé odvětví našeho hospodářství.“ Zkušenostmi a rozvojem vynálezcovského a zlepšovatelského hnutí po vydání nového zá­kona se zabýval ing. Miloslav Bělohlávek, před­sedu Úřadu pro vynálezy a objevy. Řekl, že zlepšovací návrhy přinesly v minulém roce čty­ři a půl miliardy Kčs úspor. Nový zákon vytvořil podmínky pro další rozvoj vynálezcovství a zlepšovatelstvi, v jeho duchu bude však nutno vybudovat systém, aby se odstranily nedostat­ky, které se při uplatňování zákona někde pro­jevují. Ing. Bělohlávek věnoval pozornost také realizaci výsledků technické tvůrčí činnosti. Na téma Vynálezcovství a zlepšovatelstvi v epoše vědeckotechnické revoluce a úkoly vy­plývající pro ČSVTS hovořil prof. ing. Anton Raško, CSc., předseda komise ČSVTS pro vy­nálezcovství a zlepšovatelstvi. Poukázal na to, že kvalita i kvantita zlepšovacích návrhů a vynálezů přímo souvisí s plánovitým řízením a usměrňováním. Existuje zákonitá lineární zá­vislost mezi počtem vypisovaných tematických úkolů a zlepšovacích návrhů. Osvědčily se růz­né formy socialistických soutěží a ukázalo se, že pro zlepšovatele je často závažnější spole­čenské uznání jejich práce než odměna. Je nut­no však též vidět, že k dosavadním formám a způsobům rozvíjení vynálezcovského a zlepšo­vatelského hnutí bude třeba hledat další ade­kvátní socialistické nástroje soutěžení dvou světových soustav, které se koncentruje do oblasti vědeckotechnického rozvoje. Jsou to především požadavky na těsnější spojení výzku­mu s výrobou. Pokud jde o podíl ČSVTS na rozvo­ji zlepšovatelstvi, je významným přínosem po­moc a spolupráce poboček ČVTS při vyhledá­vání návrhů na tematické úkoly, kde se stále víc daří plánovitě usměrňovat tvořivou čin­nost zlepšovatelů. V další části konference hovořili ing. Václav Vaniš, náměstek předsedy Úřadu pro vynále­zy a objevy, o spolupráci států RVHP ve vyná­lezcovství a Josef Pitek, tajemník ÜV SSM, o technické tvořivosti v mládežnickém hnutí ZENIT. (mk) Prací uctívají 30. výročí SNP Závěry květnového pléna ústředního výboru KSČ k vědeckotechnickému rozvoji se zabýva lo IX. plenární zasedání městské rady ČVTS, jež se konalo 26. června v Praze za účasti před­sedů městských výborů odborných společností komitétů, komisí a předsedů poboček. Ing. Ja­roslav Volný, předseda městské rady ČVTS kladl ve svém referátu důraz na ty úkoly, je jichž realizace musí být v plánu Činnosti po­boček na prvém místě. To se týká především rozvoje energetické základny, kybernetizace a strojírenství, které nemůže stále plnit jen funk­ci exportní, ale musí zabezpečit obnovu výrob­ních fondů vlastních i v jiných oborech. Před­poklady k plnění jsou v 523 průmyslových zá­vodech, podnicích, výzkumných a projekčních ústavech, na vysokých a průmyslových ško­lách, ve stavebních závodech, v podnicích místního hospodářství a v dalších hospodář­ských organizacích, V jejich pobočkách je dnes organizováno 40 500 členů, z toho je 20 % mladých lidí. Na podporu rozvoje iniciativy poboček a jejich čle­nů vyhlásila městská rada ČVTS soutěž doto­vanou peněžními odměnami a nejlepší poboč­ka získá navíc standartu. Avšak iniciativa čle­nů městské rady ČVTS se výrazně projevuje i mimo soutěžní podmínky. Dokladem toho je množství závazků uzavřených na počest 30. vý­ročí Slovenského národního povstání a dalších výročí, která si budeme připomínat v průběhu příštího roku. Ze všech hlášení, jejichž hodnota přesahuje 300 mil. korun, je patrna snaha odevzdat společnosti víc, než předepisuje stát­ní plán. Může se zdát, že těch úspor je už ně­jak moc, avšak iniciativa lidí, kteří nemají na zřeteli jen vlastní zájmy, je vedena úsilím posu­nout naši techniku kupředu, uspořit materiál, nedostatkové energie, normohodlny, nahradit pracovní síly, zkrátka odstranit „úzká místa“, a je lhostejné, zda se na řešení podílejí bri­gády vzorné kvality, řešitelské kolektivy, kom­plexní racionalizační brigády, zlepšovatelé, vy­nálezci, výzkumníci, nebo brigády socialistic­ké práce. Společným motivem zůstává — pra­covat zítra lépe, snadněji, levněji a v pěkném prostředí. _ J ová)

Next