Tribuna, leden-červen 1976 (VIII/1-27)

1976-01-01 / No. 1

DEMOKRACIE NA HUNTÉ Americká zpravodajská kancelář Associated Press / APj přinesla v těchto dnech i Washingtonu zprávu, která podává další svědectví o přední zemi dnešního kapitalistického světa: »Pokud definujeme znalost písma jako schopnost přečíst a napsat své vlastní jméno nebo zvládnout nejprostší cvičení z,e standardního testu pro děti, potom USA nemají žádný vážnější problém. Takový je závěr průzkumu, který texaská univerzita v Austinu uskutečnila z pověření amerického ministerstva pro vzděláni. Studie stála milión dolarů a byla nyní zveřejněna ve Washingtonu. Po čtyři roky byly tisíce dospělých Američanů zkoušeny a vedly se s nimi rozhovory — s výsledkem, že 23 milióny občanů ve věku od 18 do 60 let nejsou s to přečíst novinová oznámení „Hledají se pomocné síly“ nebo levně nakupovat. Třicet procent — tj. 34,7 miliónu obyvatel — propadlo při spotřebitelském testu a 39 miliónů nedokázalo číst noviny. Tři cet devět miliónů například nedokázalo spočítat, které z různých druhů balení ovesných vloček je cenově nejvýhodnější. Do střední kategorie v tomto úkolu se dostalo 29,5 miliónu lidí, kteří tento úkol sice vyřešili, ale dalo jim to nemalou práci. Nejlépe dopadli Američané ve psaní, ale i zde bylo 16,4 procenta, neboli 18,9 miliónu lidí, kteří nedovedli správně opsat předložený text. Studie ukázala, ie starší, nevzdělaní a zpravidla ještě nezaměstnaní lidé mají zvláště velké problémy a potíže v každodenním životě. Jenom 46,3 procenta všech zkoušených osob vyřešilo všechny úlohy, 33,9 procenta zčásti a 19,7 procenta nezvládlo téměř žádný z poměrně prostých úkolů.« □ Znalost psaní a čtení je jed ním ze základních předpokladů demokracie. Kde není dána, tam o nějaké možnosti opravdového uplatnění byt formálně demokratických práv nemůže být ani řeči. Tak se na tuto otázku dívají země, jež se dávají cestou socialistického rozvoje. Je známo, jaké úsilí v tomto směru na příklad vyvinuli úspěšní kubánští revolucionáři. A naopak ty státy, kde demokracie a práva lidu jsou záležitostí čistě formální, se ani o vzdělání všech pracujících řádně nestarají. A že demokracie ve Spojených státech je ve skutečnosti na huntě, to mezi jiným také nyní zveřejněná fakta jenom znovu dokládají. —s— COINTAT PŘEDPOVÍDÁ HLAD Bývalý francouzský ministr ze mědělství Michel Cointat předpovídá na rok 1977 nebývalý nedostatek potravin. Jako příznaky, které už dnes naznačují nadcházející pohromu, uvádí Cointat těžkosti, s jakými se na světovém trhu nakupuje cukr, pšenice a kukuřice. Pravda, jsou prý i přebytky, například másla a sušeného mléka, ale současně ne dostatek čerstvých výrobků. Rok 1980 má být podle Cointata poznamenán i nedostatkem čerstvého mléka a mléčných výrobků. Nedostatky ve výrobě potravin mají tvrdě postihnout především rozvojové země. Zatímco počet světového obyvatelstva ročně vzrůstá o dvě procenta, zemědělská výroba se zvyšuje jen o jedno procento. Rezervy ve výrobě potravin podle francouzského po litika existují, avšak jen v některých oblastech. A bude záležet na tom, nakolik si budou rozvo-Jové země moci zajistit prostředky, aby mohly nakoupit nejnutnější potraviny pro své obyvatelstvo. Cointatovy předpovědi dále naznačují, že nejen rozvojové země budou mít co dělat, aby uživily své obyvatelstvo, ale rovněž vyspělé státy kapitalistického světa se mohou vrátit do dob hladu. Úvahy francouzského politika otázky, neřeší, jen varuji. Nepřiznávají skutečnost, že příčinou všech těžkostí je právě kapitalistický výrobní způsob. Dodnes se na Západě ničí obilí, vylévá mléko, buldozerem zahrabává sklizené ovoce a víno vypouští na silnici. To vše v době, kdy i západní politikové varují před nedostatkem potravin. Důkaz, jaké nesmírné škody přináší lidstvu kapitalismus také v oblasti výživy. NOVÝ PROGRAM (g) Informační středisko APN a SČSP umístěné mezi Opletalovou ulicí a hlavním nádražím v Praze uvádí nový program zaměřený na období mezi XXIV. a XXV. sjezdem KSSS. Na příkladech 15 sovětských republik názorně seznamuje pomocí barevných diafilmú s jejich všestranným hospodářským a kulturním rozvojem a s typickými změnami v jejich životě za období sovětské vlády. V dalším pásmu 140 barevných snímků ukazuje nesmírnou rozmanitost a vkus lidového a užitého umění národů svazových socialistických republik. Filmový program je sestaven z těchto desetiminutových filmů: KAMAZ — gigant 9. pětiletky, Leningrad, Na Volze, Sverdlovsk; pro děti se počítá s kresleným filmem Zajíčkovy příhody. Panely s fotografiemi jsou zaměřeny na výstavbu SSSR v letech 9. pětiletky, životní prostředí, školství, technické objevy, pomoc SSSR rozvojovým zemím, zdravotnictví, sport apod. Dále je zde seriál fotografií Velká severní cesta o plavbě nového atomového ledoborce Arktika. SNY SE ROZPLYNULY »Je pod penzí,« říkávalo se za předmnichovské buržoázni republiky o některých lidech. Dotyční, jichž se tato výsada týkala, byli v očích žen obzvláště výhodnou partií. Nevadilo, zda vyvolený si dřel za několik stovek rukávy u přepážky úřadu či dělal hlídače v parku. Hlavní bylo »kouzelné« slovo penze, výsada státních zaměstnanců. Co je pro nás v Německé spolkové vzpomínkou, republice trvá. Žhavou skutečností je touha dostat se do státní služby, třeba jako malý úředníček bez naděje na postup. Podobné »terno« si mnozí vysnili jako svůj životní cíl. Nedávno v Mnichově se rozhodl vrchní rada Baurner přijmout do státních služeb 600 nových zaměstnanců za přestárlé. Jednalo se o podřadná místa s nízkým platem bez naděje na postup. Jak se u nás říkávalo, o »lesklou bídu«. Zájemců bylo tolik, že se podivil i otrlý vrchní rada Baurner. 11 000 uchazečů se dralo do veřejných služeb hodlalo se podrobit i nejpřísněja ším zkouškám. Mnozí uchazeči svým vzděláním daleko převyšovali požadovanou kvalifikaci. Lepší však malý plat než žádný. Pro tisíce vysokoškoláků západoněmeckých se rozplynuly možnosti najít zaměstnání odpovídající jejich schopnostem. Léta strávená studiem, často za značných obětí, skončila hubeným výsledkem: nezaměstnaností. Tužby a sny se rozplynuly a zůstal jen nejskromnější požadavek: uchytit se. Alespoň jako úředníček ve státní službě pod penzí. Proto i ten nevídaný zájem v Mnichově. Příště, jak navrhují politikové CSU, se má podobným návalům předejít. Nevyhlíží to dobře před veřejností. Žádné konkursy se nebudou vypisovat a přijmou se ti, jejichž vzdělání (a protekce — pozn. aut.) budou nejvyšší. Tím odpadne i »zbytečná agenda«. Kde zůstaly v NSR neomezené možnosti pro každého? Ve stejném nedohlednu jako sliby kapitalismu o »společnosti hojnosti a blahobytu«. (gh) OD SJEZDU KE SJEZDU Rozvoj ekonomiky orientovat tak, aby národní důchod vzrostl přibližně o 28 procent, a současně zajistit, aby nejméně 95 procent jeho přírůstku se dosáhlo růstem společenské produktivity práce. (Směrnice XIV. sjezdu KSČ k 5. pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1971-1975.) NÁRODNÍ DOCHOD vzrostl v 5. pětiletce o více než 32 procent — rostl rychleji, než předpokládal plán. Ve srovnání s rokem 1948 je 5,3krát větší. Růst byl dynamický, opíral se o vysokou produktivitu práce, o zavádění nových výrobních fondů do provozu i o plnou zaměstnanost V JAPONSKU jsou dnes nejméně dva milióny nezaměstnaných. Rostou životní náklady a po celé zemi se Protestů proti neustálému poklesu se účastní i japonské ženy šíří lavina stávek a demonstrací, životní úrovně pracujících v zemi Foto ČTK — japan Press Belgičtí studenti protestují proti snižování výdajů na školství. Nedávné demonstrace v Bruselu se zúčastnilo na deset tisíc mladých Udí. Jejich protest byl namířen nejen proti školské politice vlády, ale i proti nezaměstnanosti, která citelně postihuje i mládež Foto ČTK — TASS Určeno nejen k Opět jeden rok je za námi. Skončily horečné nákupy od kapra po stromek, od dárků pro děti po tradiční bačkůrky babičkám. Tu byla ruka štědřejší, jinde se musela sevřít Podle toho, kdo kolik peněz si podle zásluh vydělal. Zřejmě se však ještě našli i takoví, jejichž kupní síla byla neúměrná množství a kvalitě odevzdané práce. Ale všeho do času. Není nepravdivé pořekadlo: »Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.« Aby se však. ne chodilo dlouho pro »vodu« nepoctivě získaných příjmů a třeba i úplatků, je přece jen věcí nás všech. Před a na Nový rok se občas přijímají předsevzetí typu: »nebudu kouřit, nebudu pít, budu cvičit...« To nejsou špatná předsevzetí — jen vydržetI Ale v tuto dobu by se měl každý náš občan zamýšlet také nad závažnou otázkou Nad kterou? — Nad svým vztahem ke společnosti. Jak on přispěl svou prací — a to jak v zaměstnání tak i mimo ně, svou dobrovolnou činností — k rozkvětu této země. Jak se podílel na tom, že při prohlubující se všeobecné krizi v ka pitalistickém světě je u nás opět o stupínek posunuta životní úroveň. Jak on pomohl k tomu, že naše socialistická republika spolu s ostatními socialistickými státy v čele se Sovětským svazem získaly na takové síle a autoritě, že se dnes základní otázka další existence lidstva, tj. zajištění trvalého míru, stává postupně stále reálnější. Aby si uvědomil hloubku a pravdivost hesla vyřčeného ústy soudruha Gottwalda: »Buduj vlast, posílíš mír!« Vánoce jsou svátky míru, štěstí a pohody. My ale chceme, aby to nebyly jen vánoce, ale aby se toto stalo obsahem celého našeho dalšího života i života našich potomků. Jenže k tomu nestačí sentimentální nálady v době vánoc a přijímání novoročních předsevzetí. Chce to usilovnou práci každého z nás po celý další rok, každý den — po celý další život. A tak by bylo třeba zamyslet se nad tím, jak bych i já mohl lépe přispět k celkovému rozvoji naší společnosti. Svou prací v zaměstnání, zapojením do práce národního výboru, občanského výboru, některých společenských organizací, při práci s dětmi atp. zamyšlení Druhou otázkou by mělo být, jak pomohu odstraňovat i nedostatky kolem sebe. Jak se zbavím netečnosti, jak vykořením sklon k názoru: »Co tě nepálí — nehas!« Jak přemohu sám v sobě pohodlí, někdy i zbabělost, lak onen vánoční a novoroční vztah k lidem, kdy si přejeme se slzami v očích, plni dojetí a lásky k bližnímu — to: »NEJ, NEJ...» — budu měnit v denní vztah náročností k sobě i druhým. Náročnost neznamená necitlivost, kritika neznamená tvrdost či hrubost. Vztahy mezi lidmi mohou být plné pochopení, úcty — ale musí zde mít prioritu spoluodpovědnost za celou naši společnost. V dnešní době přichází čím dál tím více do popředí vzájemná výchova a působení v pracovních kolektivech. Ale to samo o sobě nestačí. Je nutné, aby na sebe lidé působili i v místě bydliště —- v panelácích, v blocích, ulicích a celých čtvrtích. Aby zde byl vztah já a naše sídliště, ulice, vesnice, obec. Jde o to, aby ono: »moje auto, má chalupa, má zahrádka« bylo až za »náš blok, naše ulice, naše sídliště, naše město, vesnice« i »naše dopravní prostředky, naše kulturní zařízení«. Abychom v tomto duchu vedli i naše děti, které se budou podílet na rozvoji socialistické společnosti v dalším jejím vývoji. Těžko by šlo asi sladit kolektivní potřeby této společnosti a ryze individualistické zájmy jedinců. Vánoční a novoroční svátky jsou za námi. Vratme se tudíž plni odhodlání a elánu do reality dnešních dnů, kdy se celá naše společnost vedená Komunistickou stranou Československa aktivizuje k dalšímu rozvoji socialistické vlastí. Jak se podaří naplňovat závěry, které přijme XV. sjezd naší strany a které mají na zřeteli prospěch nás všech, to záleží na každém z nás. Jak budeme nároční k sobě a k druhým, jak dokážeme dát vždy a všude prioritu společnému před osobním. Vždyt ono osobní lze opět naplňovat jedině tím, že budeme naplňovat to, co je prospěšné celé společností na všech úsecích našeho života. KVĚTOSLAV MATĚJKA 2 tribuna VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ SVOBODA Zasedání ústředního výboru KSČ ve dnech 6.— 7. října 1975 Materiál obsahuje dopis ústředního výboru KSČ stranickým orgánům a organizacím, všem komunistům k přípravě XV. sjezdu KSČ a otázky dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu. 80 stran, kart. 2 Kčs Jaroslav Kabrhel: Úkoly a perspektivy rozvoje socialistického zemědělství Závazný studijní text pro základní stupeň stranického vzdělávání, studijní útvar aktuálních otázek rozvoje naší socialistické společnosti. Podává přehled o vývoji československého zemědělství od Hradeckého programu po XIV, sjezd KSČ. 54 stran, kart. 1,50 Kčs