Tvorba, leden-březen 1986 (LI/1-12)
1986-03-26 / No. 12
TÝDENÍK PRO POLITIKU/VEDU A KULTURU cena^K*. ZDAR JEDNÁNÍ XVII. SJEZDU KSČ Čtyřicet let od Vlil. sjezdu KSČ Koncem března uplyne 40 let od historického VIII. sjezdu KSČ, který se konal ve dnech 28. až 31. března 1946 v Praze. Tento první poválečný sjezd komunis-tické strany vešel do dějin jako sjezd budovatelů nové, silné a šťastné republiky. Jeho příprava i průběh se staly mohutnou mobilizací dělnické třídy a všeho pracujícího lidu pod vedením KSČ k upevnění výsledků Květnové revoluce. Sjezd dokumentoval pevný a principiální postoj KSČ v době Mnichova i nacistické okupace a vedoucí úlohu strany v národně osvobozeneckém boji. Vzdal hold více než 25 tisícům komunistů, kteří v boji za svobodu vlasti položili svoje životy. V důsledku správné a zásadové politiky se KSČ stala po osvobození vedoucí politickou silou v zemi. V době konání sjezdu sdružovala ve svých řadách již přes jeden milión členů. Hlavním programovým dokumentem sjezdu se stal referát předsedy strany Kl. Gottwalda. Základní linie VIII. sjezdu KSČ vycházela z hodnocení dosavadního postupu strany v průběhu národní a demokratické revoluce. Měl být udržen a upevněn dosavadní kurs československé domácí i zahraniční politiky, její lidový a demokratický charakter. Sjezd orientoval stranu na další důsledné provádění a tvůrčí rozvíjení všeho, čeho již bylo v dosavadním revolučním procesu dosaženo. Další rozvíjení národní a demokratické revoluce mělo vytvářet nezbytně nutné předpoklady pro budoucí perspektivu přeměn socialistického charakteru. Tuto perspektivu vyjádřil v závěru svého referátu Kl. Gottwald slovy: »Konečným smyslem celého našeho snažení, celého života nás komunistů ... je uskutečnění velkých a svátých ideálů socialismu. Jsme na dobré cestě. Mnoho překážek je ještě před námi. Ale my, spjati s národem jako jedno tělo a jedna duše, spolu s národem všechny překážky překonáme a zdoláme.« RICHARD KRUTKI Pražský Palác kultury je v těchto dnech dějištěm vskutku velkolepé události. Probíhá zde XVII. sjezd Komunistické strany Československa, jehož jednání poutá pozornost nejen více než 1600 000 československých komunistů, ale také dalších miliónů občanů naší vlasti. Je to pochopitelné, neboť jeho význam se dotýká celé naší veřejnosti, dalšího rozvoje národního hospodářství a života Udí v našem socialistickém státě. Myšlenky, podněty i otevřená kritická slova, která uvedl na sjezdu generální tajemník ŰV KSČ soudruh Gustáv Husák ve Zprávě ústředního výboru KSČ o vývoji společnosti od XVI. sjezdu KSČ a další úkoly strany, jakož i fakta a záměry ze Zprávy o hlavních směrech hospodářské a sociální politiky strany v letech 1986 až 1990 a výhled na období do roku 2000, přednesené soudruhem Lubomírem Strougalem, inspirují delegáty k činorodé diskusi. Jejich vystoupení jsou prodchnuta odhodláním přispět ze všech sil k dalšímu mírovému a pokrokovému vývoji u nás i ve světě a k urychlení intenzifikace naší socialistické ekonomiky. Stejné odhodlání provází atmosféru těchto sjezdových dnů i v jednotlivých závodech a místech v naší zemí. Svědčí o tom stovky pozdravných dopisů, socialistických závazků a hrdých hlášení, která do pražského Paláce kultury den co den docházejí od kolektivů pracujících a občanů ze všech okresů republiky. Jsou zároveň vyjádřením jejich důvěry ve stranu, jejíž politika odpovídá tužbám a ušlechtilým cílům života všech poctivých lidí. Snímek Stanislav Tereba PABLO NERUDA Mé straně Tys mne sbratřila se všemi dříve neznámými lidmi. Tys mi vlila do srdce sílu všech soudruhů, co žijí. Tys mi vrátila mou vlast, tak jako bych se znovu narodil. Tys mi dala svobodu, kterou nikdy nepozná samotář. Tys mne jako v ohni naučila rozdmýchávat dobrotu. Tys mi dala přímost, kterou k růstu potřebuje strom. Tys mne naučila vidět jednotu a nerovnost lidí. Tys mi ukázala, jak bolest jediného zemřela ve vítězství všech. Tys mne naučila spát na tvrdých ložích mých bratří. Tys mne přiměla budovat na skutečnosti jako na skále. Tys mne učinila odpůrcem zločinců a nepřítelem zběsilých. Tys dokázala, že vidím jas světa a zrod příštích radostí. Tys mne učinila nezničitelným, protože s tebou nekončím sám v sobě.' O ti >« OW22H w Škola - součást života Staré a známé rčení — škola základ života — budeme muset co nejdříve chápat daleko Siřeji a hlouběji, než dosud. Je málo lidí již dnes, a v budoucnosti zmizí vůbec ti, kdo vystačí s těmi znalostmi a vědomostmi, které získali v mládí ve škole. Af se nám to líbí nebo ne, přestáváme být i ve stáří škole odrostlí. Růst nových poznatků a objevů neustává, a to, čemu jsme se učili včera, nás již neuspokojuje dnes, a zcela nedostatečné bude zítra. Nároky na školu a na kvalitu učitelů rostou. Další postup socialistické společnosti je nerozlučně spjat s využíváním vědeckotechnické revoluce, klade vysoké nároky na vzdělání a odbornou přípravu nejen mládeže, ale i dospělých. Učitelé a školští pracovníci patří ve svém celku k lidem, kteří své poslání plní většinou se zápalem, s trpělivostí a dovedností, která se od pedagogů vyžaduje. Není náhoda, že více než pět set jich v příštích dnech, u příležitosti Dne učitelů, obdrží čestné tituly zasloužilý nebo vzorný učitel a další čestná uznáni a vyznamenáni. Přesto přitom nemůžeme nevidět, že úroveň přípravy mládeže končící střední nebo vysokou ško'u neodpovídá nárokům současné etapy rozvoje společnosti. Mnohým absolventům škol chybí fyzická i psychická zdatnost a odolnost, jsou zjevné nedostatky v učňovském školství a pomalu se ve vysokých školách rozvíjí postgraduální a jiné formy studia dospělých. I školský systém musí rychle — a to rychleji než jiná odvětvi — rozvíjet intenzívní a kvalitativní rozvoj. Pokračován I na str 4