Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1969 (II/27-52)
1969-09-19 / No. 38
I Týdeník & aktualit 19. táli 1949 Sovětský svaz byl jedním z prvních států, které využily výbuchů pro účely národního hospodářství. Každým rokem výbuch nabývá ílršiho významu a využití. Jak probíhá tento proces, jaká budoucnost je určena »mírovým výbuchům«! O tom se dozvíte z rozhovoru našeho dopisovatele B. Konovalova s předsedou vědecké rady pro využiti výbuchů v národním hospodářství Mlchallem Lavrentěvem. Buďte tak laskav a povězte o rozsahu využití výbuchů v národním hospodářství, na co se naše věda nejvíce zaměřuje. — Nejdúležltějším polem Činností zůstává 1 nadále dobývání užitkových nerostů. Pří této práci se každý den využívá statisíce tun výbušnin. 2elezná ruda. kolem třiceti procent uhlí, žula, meď, mramor — všechny tyto nerosty a mnohé Jiné se dobývají pomocí výbuchů. Tímto způsobem se objevují naležlště, drtí horniny. Základním problémem, nad kterým se nyní pracuje v této oblasti — Je naučit se drtit horninu tak, aby nevznikaly Jakékoli kousky libovolného rozměru, ale určité formy vhodné pro převážen Neméně rozsáhlá oblast využití výbuchů Jsou zemní práce velkého rozsahu jako kladení ochranných náspů a hrází, přehrazování řek. stavby kanálů. Práce obrovského rozsahu a významu byla například provedena u horského stadiónu Medeo nedaleko Alma-Aty v Kazachstánu. Dvěma takto usměrněnými výbuchy tam bylo vytváno z bočních stěn rozsedliny kolem deseti tisíc tun horniny a tím byla vytvořena umělá hráz, chránící hlavní město Kazachstánu před horskými bystřinami, které čas od času působily nesmírné škody. Nedávno byla pomocí výbuchu vytvořena Bajpazlnská hráz, která přehradila prudkou horskou řeku Vachš a vytvořila se tak umělá přehrada. Nálože maloprůměrového vrtu, které po odpalu vytvářejí hotové rýhy se nyní začínají široce používat k vysušování bahnisek, k boji proti lesním požárům, pro zavádění kanálů a drobných sítí zavlažovacích systémů. Už nyní bylo dosaženo velkých úspěchů 1 v teorii 1 v praxi usměrněného výbuchu. S pomocí náloží určité formy můžeme vyhazovat zeminu potřebným směrem Jako pevnou látku, nezávisle na tom, Je-U to žula nebo písek. Dá se hovořit o využití výbuchu při obrábění kovů. Nejznámější metoda Je exploslvní tváření. Touto metodou je možno vytvářet z kovolistu výrobky Jakékoli složité formy, dokonce 1 automobilovou karoserii. V po slední době byla tato metoda Ještě vylepšena. Podařilo se vytvořit bezpečné rozbušky. Výbušnina sama o sobě není nebezpečná Je možno například klidně do ní tlouci kladivem, aniž by se něco stalo. Avšak s rozbuškou, která způsobuje výbuch by pro nás taková hta byla nebezpečná. Je velmi citlivá a může vybuchnout 1 při docela slabém nárazu, nebo 1 když na nl třeba šlápnete A nedávno se podařilo tento nedostatek odstranit. Nové rozbušky nejsou více nebezpečné než sama výbušnina. To velmi zjednodu šilo bezpečnostní techniku. — Na co se orientuje věda v poslední době při používání výbuchů? — Poměrně nová oblast použití výbuchu Je zpevňování kovu pomocí výbuchu. Tady úderná výbušná vlna hraje úlohu kladiva, kov — kovadliny. Vlna proběhne po povrchu kovu a mění strukturu poměrně silné vrstvy jako lis. Touto metodou Je velmi výhodné zpevňovat dílce z manga nové ocele, kterých se používá v různých strojích na obrušování — například zuby lopaty u rypadel, kladívka a čelisti drtičů kamene. Po zpevnění výbuchem tyto dílce pracují dvojnásobně delší dobu. Byly zhotoveny velké zkušební průmyslové série srdcovek železničních kolejí, po kterých se vlakové soupravy přestavují z Jedné tratě na druhou. Po zpevnění výbuchem se trvanlivost těchto nejvíce zatížených úseků železničních tratí dvojnásobně zvyšuje. Dá se říci. že Ještě v dětském věku se nachází metoda využití výbuchů při svařování, která se zrodila současně s námi také v USA. Nehledě na krátkou dobu. tato metoda se velmi rozšířila. Dá se to objasnit tím, že pomocí této metody se daří »slepovat« materiály, které se Jiným způsobem svařovat nedají. Při svařování výbuchem Je možno spojovat Jakékoli kovy. kovy s nekovy, obkládat Jednotlivé dílce, řekněme lopatky letadlových turbín, žáruvzdorným povlakem. V našem sibiřském oddělení Ústavu hydrodynamiky už Jsme získali přes šedesát spojení kovů a slitin pomocí výbuchů. Rozvoj takových oblastí nové techniky, kde se konstrukce nacházejí pod vlivem velmi vysokých a velmi nízkých tlaků, teplot, agresivních prostředí, radiace Je v mnohém závislý na vytvoření materiálů s potřebnými vlastnostmi. Svařování výbuchem dovoluje konstruovat materiály, svými vlastnostmi unikátní, které Jiným! metodami vytvořit nelze — Jaký význam má výbuch pro vědecké výzkumy? — Výbuch je bezesporu Jednou z nejdůležltějších metod vědeckého zkoumání. Při využití schopnosti výbuchu »vynakládat« obrovské množství energie za velmi krátkou dobu, je možno vést výzkumy v pracovních podmínkách, nedostupných jiným metodám. Pomocí výbuchu je například možné vyvolat obrovské tlaky o desítkách miliónů atmosfér. Pod takovým tlakem látky mění svou strukturu a to až tak, že elektronové sloupky atomu vtlačujf dovnitř. To nám dává možnost vytvářet nové materiály a v určité míře sledovat, jak se mění obyčejné látky v hlubinách zemských. kde panuje vysoký tlak a teplota. Chemikům výbuch dává nové možnosti zkoumat průběh reakce při velmi vysokých teplotách, protože umožňuje Ihned a nikoli postupně zahřát celý objem reaktoru. Fyzikům detonační úderné vlny pomáhají vytvářet vysokoteplotní plazmu, nutnou pro podporování termojaderné reakce. Pro odborníky zabývající se kosmickými výzkumy je výbuch důležitý jako Imitátor meteorltového nebezpečí. — Nedávno tiskem proběhly zprávy o tom, že mezi SSSR a USA se vedou Jednáni o mírovém využití jaderných výbuchů. Nemohl byste nám řlcí několik slov jaké perspektivy se objevuji v tomto směru? — Podle mého názoru má mírové využití Jaderných výbuchů velkou budoucnost. Mohly by se stát jednou z mohutných pák pokroku. Jaderný výbuch může najednou otevřít řekněme rudné naleziště na velkém území. Přirozeně odpalovat se budou speciální — čisté nálože, které nezpůsobují radlači. aby za několik dnů mohlo být přistoupeno k práci. Mimo toho by mohlo být Jaderných výbuchů, budeme-11 mít na mysli Jejich »geologické« aspekty, využito k likvidování požárů na naftových a plynových vrtech, kde se s ohněm Jen těžko vypořádáváme. Existuje názor, že podzemní jaderné výbuchy mohou zintenzívnil těžbu nafty a dokonce přinutit k aktivní činnosti už opuštěné vrty. Velmi zajímavé perspektivy se otvírají při využití Jaderných výbuchů k vytváření umělých vodojemů. Prakticky bychom mohli měnit tvář naší planety na mnohých místech podle přání člověka a přetvořit naši zem k mnohem spokojenějšímu životu člověka... Dávným snem stavbařů byl stroj, který by pracoval způsobem, Jakým šl krtek ryje své nory. Takový stroj by byl schopen pohybovat se samostatně pod zemí, prokládal by tunely pod asfaltovými ulicemi, trasy vodovodních, plynových a elektrických komunikací pod železniční tratí nebo silnicí. Před několika lety se nad tímto problémem zamyslili novosibirští vědci z Ústavu hornické práce sibiřského oddělení Akademie věd SSSR a pokusili se o vytvoření podzemního torpéda. Vedení práce bylo svěřeno profesoru B. V. Sudnlšklnovl. známému specialistovi na pneumatické stroje úderného účinku. Z výsledků namahávé práce tvůrčího kolektivu vyrůstala konstrukce pneumatického průbojníku pro stavbu bezpodkladových komunikací na pilotech. Příznačnými vlastnostmi tohoto zařízení Je Jednoduchá obsluha a vysoká spolehlivost. Pneumatický průbojník se pohybuje pod zemí podobně Jako při zavádění pilotů. Rozhrnuje zeminu kolem sebe a zanechává za sebou vrt s hladkými zpevněnými stěnami o průměru asi půl metru. V kyprých půdách dosahuje razící rychlost 60-80 m/hod. Nové stroje jsou velmi rentabilní. Možnosti jejich využití Jsou mnohem širší než by se na první pohled mohlo zdát. Je možno je používat pro zpevněni půdy při důlních zabraných pracích, pro očišťování svařovaných trub od zeminy, k dobývání užitkových nerostů, pro zpevňování stěn vrtu rychletvrdnoucím obalem atd. V. KOVALEVSKIJ VEDA SLOUŽÍ VÝROBE VÝBUCHU MIROVE VYUŽITI A TORPÉD 14. dubna 1967 zahřměly v rokli Medeo, která je vzdálená 20 km od hlavního města Ka zachstanu Alma-Aty tři výbuchy. Nejprve 779, potom 337 a nakonec 2825 tun výbušniny vyho dilo do povětří přes milión kubických metrů půdy. Hráz, která se vytvořila přehrad! cestu dokonce takovým nebezpečným rozvodněným bystřinám, které vznikají Jednou za tisíc let. Foto I. BUDNEVIC Pojízdná seismická stanice namontovaná na tažném automobilu v Markovském roponosném kraji na řece Leně. Geofysikové pomáhají geologům určovat rozměry a strukturu roponosného kraje. Foto B. KAUFMAN způsoben rovněž změnou technologie tisku, ale vzniká také při rozřezávání papírových peněz. Porovnáním velkého množství bankovek našich 1 cizích bylo zjištěno, že náš tisk bankovek má celkem příznivé tolerance. někde dokonce lepší než dolary nebo západoněmecké marky. A co Je nejdůležltější, naši odborníci prohlašují, že v současné době se u nás žádné padělky československých peněz nevyskytují. Nejsou tedy u nás ani žádné padělané, falešné peníze, které údajně natiskli v SSSR a které prý rozšiřují sovětští důstojníci a vojáci, aby vyvolali Inflaci. Každý soudný člověk, který ze své vlastní zkušenosti nebo jen z novin zná současnou situaci našeho hospodářství, dobře ví, že inflační jevy nám nemusí nikdo uměle vyvolávat, že jsme se o ně vrchovatou měrou postarali sami a že to vše nezačalo teprve v srpnu 1968, kdy k nám vstoupila spojenecká vojska, ale už dávno, několik let předtím. Trvají u nás dosud a stále se Ještě hrozivěji a ve větších rozměrech obnovují ekonomické disproporce. Nejnebezpečnější z nich Je nepoměr mezi rychlým růstem mezd na Jedné straně a pomalejším růstem cen produktivity práce na straně druhé. Stále rostoucí rozestavěnost průmyslových závodů 1 bytů. růst nadnormativních zásob svazují ohromné množství prostředků hmotných 1 finančních, kterých nelze využít ke krytí potřeb obyvatelstva. Také příčiny toho všeho Jsou dnes už Jasné: Je to nevyhovující struktura ekonomiky. Její technická zaostalost, nízká úroveň řídící práce a pracovní kázně, především pak léta trvající nedostatek koncepce a výhledu do budoucnosti. Na odpovědnosti za tento stav — v socialistickém táboře dnes ojedinělý — se podílí vedení strany a státu zejména před lednem, ale 1 po něm. Velké a neblahé zásluhy o to má, zejména dobrodružné fanfarónství Oty Sika a jeho přátel, kteří zbavili naše hospodářství jeho největší přednosti — totiž centrálního, plánovitého řízení, které ničím nedokázali nahradit. A to spojeno ještě se sociální demagogií a líbivou politikou se zvláště zhoubně projevilo právě v oblasti mezd a Jiných příjmů, kde podniky a Instituce ustupovaly spontánnímu živelnému tlaku a nedovedly nebo ani nechtěly naše společné hospodářství účinně ochránit. Protilék na tyto dnes už chronické neduhy našeho hospodářství je do značné míry obsažen v několika usneseních našich vlád o konsolidaci ekonomie. Konečné slovo pak nepochybně řekne — podle sdělení nejvýš Sich představitelů strany — zasedání ÜV KSC k ekonomickým otázkám. Vůbec mne neudivuje, že tak »dojem nou«, ale zbytečnou starost o Inflační jevy u nás sl dělá právě časopis Italský, kde — Jako všude na Západě — Je Inflace trvalou, stálou hrozbou horečnaté, nepevné konjunktury. Také s falešnými penězy okupantů — ovšem okupantů skutečných, nikoli domnělých — tam mají své zkušenosti. Za války a těsně po ní hospodařili v západní Evropě americké a anglické armády. které hned ve druhém sledu vezli s sebou složitou mašinérii AMGOT — Allied Military Government of Occupied Territories, což česky znamená Spojenecká vojenská vláda okupováného území. Tato »podařená« vláda, složená z čilých a výkonných ředitelů a akcionářů velkých monopolů, jejich advokátů a úředníků, přivezla do Evropy 1 své emise místních neněz. Je známo, že američtí GIA a angličtí tommies, zejména pak Jejich důstojníci, nakupovali za tyto peníze vše. co ještě tehdy ve vyhladovělé Evropě zbylo po nacistech: od francouzských voňavek a Italských vín až po lyonské hedvábí, ale také ochotné slečny a paní. TI podnikavější, kteří měli zejména přístup k vojenským skladům, kupovali i průmyslové podniky a jejich akcie. Takřka všichni, tedy 1 prostí vojáci, posílali domů víc peněz a dárků, než činil jejich žold, což znepokojovalo dokonce i tehdejší vojenský tisk na západní frontě. Velmi podrobně a přesvědčivě o tom napsal německý spisovatel Stefan Heym ve své knize Křižáci na Západě. S Inflačními Jevy v našem hospodářství, které nám nikdo uměle nevyvolal a za něž jsme odpovědni Jen my sami, sl musíme, poradit také sami. A Italskému časopisu radíme, aby větší pozorovost věnoval tíživým ekonomickým problémům své vlastní země. zejména pak její závislosti na monopolech NATO. a stávkám a výlukám, které právě v těchto dnech sužují Italské pracující. František J. KOLÁR