Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1969 (II/27-52)

1969-09-19 / No. 38

I Týdeník & aktualit 19. táli 1949 Sovětský svaz byl jed­ním z prvních států, které využily výbuchů pro účely národního hospo­dářství. Každým rokem výbuch nabývá ílršiho významu a využití. Jak probíhá tento proces, jaká budoucnost je urče­na »mírovým výbuchům«! O tom se dozvíte z roz­hovoru našeho dopisova­tele B. Konovalova s předsedou vědecké rady pro využiti výbuchů v ná­rodním hospodářství Ml­­challem Lavrentěvem. Buďte tak laskav a povězte o rozsahu využití výbuchů v národ­ním hospodářství, na co se naše věda nejvíce zaměřuje. — Nejdúležltějším polem Čin­ností zůstává 1 nadále dobývání užitkových nerostů. Pří této práci se každý den využívá statisíce tun výbušnin. 2elezná ruda. kolem třiceti procent uhlí, žula, meď, mramor — všechny tyto nerosty a mnohé Jiné se dobývají pomocí výbuchů. Tímto způsobem se ob­jevují naležlště, drtí horniny. Základním problémem, nad kte­rým se nyní pracuje v této ob­lasti — Je naučit se drtit horninu tak, aby nevznikaly Jakékoli kousky libovolného rozměru, ale určité formy vhodné pro převážen Neméně rozsáhlá oblast využití výbuchů Jsou zemní práce velkého rozsahu jako kladení ochranných náspů a hrází, přehrazování řek. stavby kanálů. Práce obrovského rozsahu a významu byla například provedena u horského stadiónu Medeo nedaleko Alma-Aty v Ka­zachstánu. Dvěma takto usměr­něnými výbuchy tam bylo vytvá­­no z bočních stěn rozsedliny ko­lem deseti tisíc tun horniny a tím byla vytvořena umělá hráz, chrá­nící hlavní město Kazachstánu před horskými bystřinami, které čas od času působily nesmírné škody. Nedávno byla pomocí vý­buchu vytvořena Bajpazlnská hráz, která přehradila prudkou horskou řeku Vachš a vytvořila se tak umělá přehrada. Nálože maloprůměrového vrtu, které po odpalu vytvářejí hotové rýhy se nyní začínají široce pou­žívat k vysušování bahnisek, k boji proti lesním požárům, pro zavádění kanálů a drobných sítí zavlažovacích systémů. Už nyní bylo dosaženo velkých úspěchů 1 v teorii 1 v praxi usměr­něného výbuchu. S pomocí nálo­ží určité formy můžeme vyha­zovat zeminu potřebným směrem Jako pevnou látku, nezávisle na tom, Je-U to žula nebo písek. Dá se hovořit o využití vý­buchu při obrábění kovů. Nejzná­mější metoda Je exploslvní tváře­ní. Touto metodou je možno vytvářet z kovolistu výrobky Jakékoli složité formy, dokonce 1 automobilovou karoserii. V po slední době byla tato metoda Ještě vylepšena. Podařilo se vytvořit bezpečné rozbušky. Výbušnina sama o sobě není nebezpečná Je možno například klidně do ní tlouci kladivem, aniž by se něco stalo. Avšak s rozbuškou, která způsobuje výbuch by pro nás taková hta byla nebezpečná. Je velmi citlivá a může vybuchnout 1 při docela slabém nárazu, nebo 1 když na nl třeba šlápnete A nedávno se podařilo tento ne­dostatek odstranit. Nové rozbušky nejsou více nebezpečné než sama výbušnina. To velmi zjednodu šilo bezpečnostní techniku. — Na co se orientuje věda v poslední době při používání vý­buchů? — Poměrně nová oblast pou­žití výbuchu Je zpevňování kovu pomocí výbuchu. Tady úderná výbušná vlna hraje úlohu kladiva, kov — kovadliny. Vlna proběhne po povrchu kovu a mění strukturu poměrně silné vrstvy jako lis. Touto metodou Je velmi vý­hodné zpevňovat dílce z manga nové ocele, kterých se používá v různých strojích na obrušová­­ní — například zuby lopaty u rypadel, kladívka a čelisti drtičů kamene. Po zpevnění výbuchem tyto dílce pracují dvojnásobně delší dobu. Byly zhotoveny velké zkušební průmyslové série srdco­­vek železničních kolejí, po kte­rých se vlakové soupravy přesta­vují z Jedné tratě na druhou. Po zpevnění výbuchem se trvanlivost těchto nejvíce zatížených úseků železničních tratí dvojnásobně zvyšuje. Dá se říci. že Ještě v dětském věku se nachází metoda využití výbuchů při svařování, která se zrodila současně s námi také v USA. Nehledě na krátkou dobu. tato metoda se velmi rozšířila. Dá se to objasnit tím, že pomocí této metody se daří »slepovat« materiály, které se Jiným způso­bem svařovat nedají. Při svařování výbuchem Je možno spojovat Jakékoli kovy. kovy s nekovy, obkládat Jednot­livé dílce, řekněme lopatky le­tadlových turbín, žáruvzdorným povlakem. V našem sibiřském oddělení Ústavu hydrodynamiky už Jsme získali přes šedesát spo­jení kovů a slitin pomocí vý­buchů. Rozvoj takových oblastí nové techniky, kde se konstrukce nacházejí pod vlivem velmi vyso­kých a velmi nízkých tlaků, teplot, agresivních prostředí, ra­diace Je v mnohém závislý na vytvoření materiálů s potřebnými vlastnostmi. Svařování výbuchem dovoluje konstruovat materiály, svými vlastnostmi unikátní, které Jiným! metodami vytvořit nelze — Jaký význam má výbuch pro vědecké výzkumy? — Výbuch je bezesporu Jednou z nejdůležltějších metod vědeckého zkoumání. Při využití schopnosti výbuchu »vynakládat« obrovské množství energie za vel­mi krátkou dobu, je možno vést výzkumy v pracovních podmín­kách, nedostupných jiným meto­dám. Pomocí výbuchu je například možné vyvolat obrovské tlaky o desítkách miliónů atmosfér. Pod takovým tlakem látky mění svou strukturu a to až tak, že elektronové sloupky atomu vtla­­čujf dovnitř. To nám dává mož­nost vytvářet nové materiály a v určité míře sledovat, jak se mění obyčejné látky v hlubinách zem­ských. kde panuje vysoký tlak a teplota. Chemikům výbuch dává nové možnosti zkoumat průběh reakce při velmi vysokých teplotách, protože umožňuje Ihned a nikoli postupně zahřát celý objem reak­toru. Fyzikům detonační úderné vlny pomáhají vytvářet vysokoteplotní plazmu, nutnou pro podporování termojaderné reakce. Pro odborníky zabývající se kosmickými výzkumy je výbuch důležitý jako Imitátor meteorlto­­vého nebezpečí. — Nedávno tiskem proběhly zprávy o tom, že mezi SSSR a USA se vedou Jednáni o mírovém využití jaderných výbuchů. Ne­mohl byste nám řlcí několik slov jaké perspektivy se objevuji v tomto směru? — Podle mého názoru má mírové využití Jaderných výbuchů velkou budoucnost. Mohly by se stát jednou z mohutných pák po­kroku. Jaderný výbuch může najednou otevřít řekněme rudné naleziště na velkém území. Přirozeně od­palovat se budou speciální — čisté nálože, které nezpůsobují radlači. aby za několik dnů mohlo být přistoupeno k práci. Mimo toho by mohlo být Jader­ných výbuchů, budeme-11 mít na mysli Jejich »geologické« aspek­ty, využito k likvidování požárů na naftových a plynových vrtech, kde se s ohněm Jen těžko vypo­řádáváme. Existuje názor, že pod­zemní jaderné výbuchy mohou zintenzívnil těžbu nafty a do­konce přinutit k aktivní činnosti už opuštěné vrty. Velmi zajímavé perspektivy se otvírají při využití Jaderných výbuchů k vytváření umělých vo­dojemů. Prakticky bychom mohli měnit tvář naší planety na mno­hých místech podle přání člověka a přetvořit naši zem k mnohem spokojenějšímu životu člověka... Dávným snem stavbařů byl stroj, který by pracoval způso­bem, Jakým šl krtek ryje své nory. Takový stroj by byl schopen pohybovat se samostatně pod zemí, prokládal by tunely pod asfaltovými ulicemi, trasy vodo­vodních, plynových a elektrických komunikací pod železniční tratí nebo silnicí. Před několika lety se nad tímto problémem zamyslili novo­sibirští vědci z Ústavu hornické práce sibiřského oddělení Akade­mie věd SSSR a pokusili se o vytvoření podzemního torpéda. Vedení práce bylo svěřeno profe­soru B. V. Sudnlšklnovl. známé­mu specialistovi na pneumatické stroje úderného účinku. Z výsled­ků namahávé práce tvůrčího ko­lektivu vyrůstala konstrukce pneumatického průbojníku pro stavbu bezpodkladových komuni­kací na pilotech. Příznačnými vlastnostmi tohoto zařízení Je Jed­noduchá obsluha a vysoká spoleh­livost. Pneumatický průbojník se po­hybuje pod zemí podobně Jako při zavádění pilotů. Rozhrnuje zeminu kolem sebe a zanechává za sebou vrt s hladkými zpevně­nými stěnami o průměru asi půl metru. V kyprých půdách dosa­huje razící rychlost 60-80 m/hod. Nové stroje jsou velmi renta­bilní. Možnosti jejich využití Jsou mnohem širší než by se na první pohled mohlo zdát. Je možno je používat pro zpevněni půdy při důlních zabraných pracích, pro očišťování svařovaných trub od zeminy, k dobývání užitkových nerostů, pro zpevňování stěn vrtu rychletvrdnoucím obalem atd. V. KOVALEVSKIJ VEDA SLOUŽÍ VÝROBE VÝBUCHU MIROVE VYUŽITI A TORPÉD 14. dubna 1967 zahřměly v rokli Medeo, která je vzdálená 20 km od hlavního města Ka zachstanu Alma-Aty tři výbuchy. Nejprve 779, potom 337 a na­konec 2825 tun výbušniny vyho dilo do povětří přes milión ku­bických metrů půdy. Hráz, která se vytvořila přehrad! cestu do­konce takovým nebezpečným roz­vodněným bystřinám, které vzni­kají Jednou za tisíc let. Foto I. BUDNEVIC Pojízdná seismická stanice na­montovaná na tažném automobilu v Markovském roponosném kraji na řece Leně. Geofysikové pomá­hají geologům určovat rozměry a strukturu roponosného kraje. Foto B. KAUFMAN způsoben rovněž změnou technologie tisku, ale vzniká také při rozřezávání papírových peněz. Porovnáním velkého množství ban­kovek našich 1 cizích bylo zjištěno, že náš tisk bankovek má celkem příznivé toleran­ce. někde dokonce lepší než dolary nebo západoněmecké marky. A co Je nejdůležl­­tější, naši odborníci prohlašují, že v sou­časné době se u nás žádné padělky česko­slovenských peněz nevyskytují. Nejsou tedy u nás ani žádné padělané, falešné peníze, které údajně natiskli v SSSR a které prý rozšiřují sovětští dů­stojníci a vojáci, aby vyvolali Inflaci. Každý soudný člověk, který ze své vlastní zkušenosti nebo jen z novin zná současnou situaci našeho hospodářství, dobře ví, že inflační jevy nám nemusí nikdo uměle vyvolávat, že jsme se o ně vrchovatou měrou postarali sami a že to vše nezačalo teprve v srpnu 1968, kdy k nám vstoupi­la spojenecká vojska, ale už dávno, několik let předtím. Trvají u nás dosud a stále se Ještě hro­zivěji a ve větších rozměrech obnovují ekonomické disproporce. Nejnebezpečnější z nich Je nepoměr mezi rychlým růstem mezd na Jedné straně a pomalejším růstem cen produktivity práce na straně druhé. Stále rostoucí rozestavěnost průmyslových závodů 1 bytů. růst nadnormativních zásob svazují ohromné množství prostředků hmotných 1 finančních, kterých nelze vyu­žít ke krytí potřeb obyvatelstva. Také pří­činy toho všeho Jsou dnes už Jasné: Je to nevyhovující struktura ekonomiky. Její technická zaostalost, nízká úroveň řídící práce a pracovní kázně, především pak léta trvající nedostatek koncepce a výhle­du do budoucnosti. Na odpovědnosti za tento stav — v socialistickém táboře dnes ojedinělý — se podílí vedení strany a stá­tu zejména před lednem, ale 1 po něm. Velké a neblahé zásluhy o to má, zejména dobrodružné fanfarónství Oty Sika a jeho přátel, kteří zbavili naše hospodářství je­ho největší přednosti — totiž centrálního, plánovitého řízení, které ničím nedokázali nahradit. A to spojeno ještě se sociální de­magogií a líbivou politikou se zvláště zhoubně projevilo právě v oblasti mezd a Jiných příjmů, kde podniky a Instituce ustupovaly spontánnímu živelnému tlaku a nedovedly nebo ani nechtěly naše spo­lečné hospodářství účinně ochránit. Proti­­lék na tyto dnes už chronické neduhy na­šeho hospodářství je do značné míry obsa­žen v několika usneseních našich vlád o konsolidaci ekonomie. Konečné slovo pak nepochybně řekne — podle sdělení nejvýš Sich představitelů strany — zasedání ÜV KSC k ekonomickým otázkám. Vůbec mne neudivuje, že tak »dojem nou«, ale zbytečnou starost o Inflační jevy u nás sl dělá právě časopis Italský, kde — Jako všude na Západě — Je Inflace trva­lou, stálou hrozbou horečnaté, nepevné konjunktury. Také s falešnými penězy okupantů — ovšem okupantů skutečných, nikoli domnělých — tam mají své zkuše­nosti. Za války a těsně po ní hospodařili v západní Evropě americké a anglické ar­mády. které hned ve druhém sledu vezli s sebou složitou mašinérii AMGOT — Allied Military Government of Occupied Territories, což česky znamená Spojenecká vojenská vláda okupováného území. Tato »podařená« vláda, složená z čilých a vý­konných ředitelů a akcionářů velkých mo­nopolů, jejich advokátů a úředníků, při­vezla do Evropy 1 své emise místních ne­­něz. Je známo, že američtí GIA a angličtí tommies, zejména pak Jejich důstojníci, nakupovali za tyto peníze vše. co ještě tehdy ve vyhladovělé Evropě zbylo po na­cistech: od francouzských voňavek a Ital­ských vín až po lyonské hedvábí, ale také ochotné slečny a paní. TI podnikavější, kteří měli zejména přístup k vojenským skladům, kupovali i průmyslové podniky a jejich akcie. Takřka všichni, tedy 1 prostí vojáci, posílali domů víc peněz a dárků, než činil jejich žold, což znepokojovalo dokonce i tehdejší vojenský tisk na západ­ní frontě. Velmi podrobně a přesvědčivě o tom napsal německý spisovatel Stefan Heym ve své knize Křižáci na Západě. S Inflačními Jevy v našem hospodářství, které nám nikdo uměle nevyvolal a za něž jsme odpovědni Jen my sami, sl musíme, poradit také sami. A Italskému časopisu radíme, aby větší pozorovost věnoval tíži­vým ekonomickým problémům své vlastní země. zejména pak její závislosti na mono­polech NATO. a stávkám a výlukám, které právě v těchto dnech sužují Italské pracu­jící. František J. KOLÁR

Next