Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1969 (II/27-52)

1969-09-19 / No. 38

PROLETÁŘI VŠECH ZENÍ, SPOITE SEI Oslo 18 (SO) — Ročník 2 19. záři 1969 Cena 50 haléřů Vydává Tisková agentura Novosti mmtMvnmjNWY XfiHBnn« Věda slouží výrobě VÝBUCHY ▲ TORPÉDA pro mírové účely čtěte na stráni 3 * O marxlsmu-leninismu jako UCELENÉM INTERNACIONÁLNÍM UČENI čtěte na straně 4 * Ze stránek historie na straně 5 čtěte k 31. výroči ČERNÉ ZRADY a nové dokumenty JAK SE PRIPRAVOVALA »BLESKOVÁ VÁLKA« * SEDMNÁCTILETÝ J!oj2fan O výchově a problémech mládeže na straně í * Na straně 9 svědectví o Špionáži proti ČSSR NEPŘÍTEL V TVÉM DOME LITVA ZEMĚ JANTARU A MALÉHO NÁRODA S VELKÝM SRDCEM (Původní reportáž čtěte na straně 6 a 7) íJcnmenKanm TĚŽKÉ POSLÁNÍ 0DPÚRCÜ LENINISMU Deset dokumentů přijatých me­zinárodní poradou komunistických a dělnických stran Jakýsi novinář nazval »tak výbušným materiá­lem«, že publicistická a filoso­fická polemika s nimi hrozí vyvrátit všechny téze vypraco­vané protikomunistickými exper­ty. Mezi těmito tézeml protlkomu­­nlstů Jsou tvrzení o »neuskutečnl­­telnostl vlastní ideje porady«, o »neřešitelných rozporech« mezi komunisty, o »nadcházejícím no­vém rozkolu« a konečně o »ničem novém v materiálech moskevské porady«. Výsledky porady však těmto tézím protikomunlstů naprosto neodpovídají. Proto se tiskové or­snaží zachovat sl v očích ítenářú pověst objektivnosti a tak nyní píší o »propagandistickém vítězství« porady například v listu Economist. Nebo Observer poznamenává, že »porada je po­­zorovattelným diplomatickým a politickým úspěchem Sovětského svazu«. Times zpočátku přesvěd­čivě předpovídaly neúspěch pora­dy. Nyní přiznávají, že »výsledky porady není možno považovat za záporné jak pro Sovětský svaz. tak pro celý světový komunis­mus«. U mnohých čtenářů západního tisku zřejmě se vyskytla otázka, proč ani Jeden z těchto listů neu­verejnil širší rozbor dokumentů porady. Proč se nepokusil vystou­pit i jejich vážnou kritikou. Což to nehovoří o slabosti teoretické pozice těch, kteří sl za hlavní cíl své činnosti postavili zavrhnout marxismus. Červnové plenární zasedání OV KSSS schválilo dokumenty přijaté poradou. Mezi Jiným zdů­raznilo, že principiální význam má mezinárodní poradou přijatá Výzva k 100. výrčí narozeni V. I. Lenina. V této souvislosti nelze nevz­pomenout, že dlouho před moskev­skou poradou a Ještě ve dnech Jejího zasedání »kremlologové« z různých zemí věnovali návrhu uvedeného dokumentu velkou po­zornost. Ovšem Jeho obsah neu­váděli, ale s udivující »Informo­vaností« tvrdili, že tento doku­ment bude těžko přijat, neboť zřejmě většina komunistických stran to považuje za neúčelné. Poté následovalo objasnění pro­tikomunistických expertů: Spo­lečný dokument k této otázce prý není potřebný, změnily se pod­mínky, »leninismus zastaral« • vůbec toto učení Je »čistě ryským Jevem«... Autoři podobných koncepcí však upadli do velmi těžké situace hned. Jakmile byly známy výsled­ky moskevské porady. V komu­niké přijaté poradou se Jednoz­načně říká. že účastníci porady projednali otázku o oslavách le­(Pokraioodnl na str. 4.)

Next