Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1970 (III/27-52)
1970-07-03 / No. 27
Dynamika ekonomiky (Dokončeni ze sír. t.) o 6 kilogramů, a!« spotřeba chleba, brambor a některých jiných výrobků le značně snížila. Příjmy z průmyslového a zemědělského hospodářství, plynoucí do státního rozpočtu vytvořily blahodárné podmínky pro další doplnění veřejných fondů pro rozvoj lidového vzdělán! a zdravotnictví, zteplení penzijního zabezpečení a urychlené splněn! programu kulturněbytové výstavby. V letech 1966—1970 bude odevzdáno do užívání půl miliardy čtverečních metrů nové obytné plochy. V Sovětském svazu každoročně dostává nové moderní byty II miliónů lidi. V roce 1966 vstoupila ekonomika Sovětského svazu do nové etapy rozvoje. Postupně se začala uskutečňovat hospodářská reforma průmyslu, obchodu, dopravě i stav vebnictví. Podstata reformy tkví v komplexním přebudováni plánováni, materlálně-technlckého zásobováni, flzení, systému ekonomických stimulů, které musí stmelit zájmy každého výrobního podniku a společnosti. teří Jak tomu bylo již nejednou, někburžoázni politikové, ekonoImové a sociologové si pospíšili s srohlášením o jakýchsi krizových evech, projevujících se v sovětské ekonomice, kterou se pokouší zachránit reformou, zřeknutím se socialistických metod hospodaření a centralizovaného plánováni. Když už všem bylo jasné, že reforma směřuje ke zdokonaleni upevněni socialistických metod řía zení hospodářství, prohlásili buržoázni kritikové, že reforma zkrachovala. — Reforma naopak potvrdila svou životnost, řekl ve svém projevu k voličům v Moskvě předseda vlády SSSR Alexej Kosygin. její — Můžeme již nyní zaznamenat podstatné kladné výsledky. Uvedla do provozu nemalé rezervy v průmyslu, dopravě i jiných odvětvích národního hospodářství. Jako nejlepší ilustrace mohou posloužit vysoká tempa rozvoje sovětské ekonomiky jak v uplynulém čtyřletém období (8,7 procent), tak v tomto roce. — Máme veškeré předpoklady pro kladné hodnocení výsledků za uplynulé čtyři roky. Volební program se kterým šla strana do minulých voleb byl realizován. Velká pozornost byla věnována ve volebních projevech perspektivám ekonomiky SSSR. V roce 1970 se bude konat řádný XXIV. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který projedná základní směry a ukazatele nového pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství země pro léta 1971—1975. Generální tajemník ŰV KSSS Leonid Brežněv řekl, že příprava pětiletého plánu pokračuje a zatím by bylo předčasné mluvit o konkrétních číslech a úkolech, ale ubezpečil voliče, že se předpokládá značný růst průmyslu, především u těch odvětví, která vyrábí výrobní prostředky, zabezpečuji energetickou základnu hospodářství a určuji vědeckotechnický pokrok. Předpokládá se uvolněni v historii sovětské země dosud největších investic pro rozvoj zemědělství. Bude se dále rozšiřovat a prohlubovat hospodářská reforma, zdokonalovat struktura řízeni národního hospodářství provádět koncentrace výroby a obnovovat základní fondy v řadě vedoucích průmyslových odvětví. Konečným výsledkem všech těchto opatření je dalšf zlepšení životní úrovně sovětských lidí. — Rozvoj socialistického hospodářství a upevněni socialistických výrobních vztahů vytvoří další podmínky pro formování společnosti všeobecného blahobytu, nazval soclálně-ekonomické procesy, uskutečňované v SSSR, Alexej Kosygin. Společnost všeobecného blahobytu. Taková společnost může býl utvořena jen v podmínkách opravdové sociální rovnosti, tam, kde moc absolutně patří pracujícím. Jevgenij BOLOTIN P řed 95 lety — 4. června — se narodil český básník Stanislav Kostka Neumann. Onoho dne si znovu a silněji připomněli svého básníka všichni naši socialisticky myslící a cítící lidé, všichni uvědomělí dělníci rukou I ducha, všichni ti, kteři si stejně jako před třemi desítkami let i v zcela nedávném období vzpoury minulosti proti socialistické přítomnosti opakovali se svým básníkem: »Sero je pouhá hříčka času... Nezrazujl« Jestliže si celoživotní dílo, jež vznikalo a rostlo z básnikova bojovně zúčastněného a vroucně zaujatého postoje k době a jejím zápasům, konfrontujeme s nejaktuálnější současností československou, užasneme, jak nejenže nic neztrácí ze své časovosti a — řečeno po šaldovsku — nadčasovosti, ale naopak ji dobou přímo násobí. A právě tohle je nejpádnéjší, nejspolehlivějši důkaz trvalé životnosti tvorby, jejíž tvůrce si vůbec nedělal starosti s nějakou nadčasovostí nebo dokonce nesmrtelnosti svého díla. Překrásně, větami prostými a zároveň obdivuhodně hudebními řekl to o sobě sám již jako 33 letý básník v jedné své úvaze, nazvané »O tendenci v díle uměleckém«: »Miloučkou je mi myšlenka, když vidím tolik marně popsaného papíru mizeti navždy, že jedna moje báseň — třeba jen jedna jediná, a to vím jistě — zbude jako jeden kamének drahý v básnické koruně mého národa. Ale nade vše drahá je mi představa. že snad někdy přijde chvíle, kdy obelstěné, ochuzené lidstvo zbohatne opět, a probírajíc se listy minulosti, najde jména těch, kteří věřili v jeho jasnou budoucnost a tak nebo onak se pro ni bili a mezi posledními najde i moje jméno a řekne: Zachovejme i jemu vzpomínku.« »ELITA DUCHA« U ÚPATÍ VELIKÁNŮ Není nic nepochopitelného nebo překvapujícího na tom, že vzpoura sociální minulosti, jejímž dějištěm se nedávno stalo socialistické Československo, atakovala s takovou vražednou nenávistí právě St. K. Neumanna a s ním osobriosti druhu Zdenka Nejedlého nebo Julia Fučika apod.; že tyto kolosy světlého heroismu a lidskosti — řečí básníka — obestřela dusivým samumem zvířené špíny, slin a kalu. Naopak, nelze ani očekávat nic jiného. Každá reakce, každé houfujíc! se zpátečnictví se vždy pokouší pohasit nejprve majáky, aby bylo možné jednat potmě jak se sluší a patří na podloudníky a chasu s temnými úmysly; aby bylo možné například propagovat soudobé papeženství, křísit z mrtvých středověké duchy modernisovaného baroka a s nimi i »hrdiny« protisovětské intervence, jako třeba mimo jiné M. R. Štefánika, a vydávat jejich zapomenuté visáže ve státních vydavatelstvích ve fotografických kolekcích jako upomínky na národní svaté. t tentokrát trpasličí elita ducha kutila u úpatí velikánů Zůstane všá< zahanbujícím, otřesným faktem, který je třeba také připsat na účet zbabělého oportunizmu a likvidátorstvi, že v těch letech, kdy již nezůstalo dosti čistých stránek novin, aby na nich mohli být tito lidé obhájeni, nebylo toto hanebné počínání vedením strany rázně zakřiknuto. Vždyť nešlo a nejde v tomto případě o pouhý, ač v socialistické společnosti nepřípustně rabijátský čin vůči kulturnímu dědictví, jehož chránění nesporně patří přímo do programu kulturní politiky takové strany, jakou je strana komunistická. Zde také nešlo ani jen o nijaký nekvalifikovaný útqk — tu na vědce, tu na žurnalistu, to zase na básnika. Tady jde o osobnosti, jejichž biografie a díla, jež po sobě zanechaly, spolutvoří nejkrásnější kapitoly historie strany, nemluvě už o tom, že poslední z nich — básník — patří ke spoluzakladatelům KSC. Ne, není strašné, když pět, deset, padesát politických arivlstů, skandalizujících novinářských šmoků či desertérů z revoluční fronty veřejně »zdůvodňuje« neoprávněnost nároků strany na vedoucí úlohu společnosti socialistické. Strašné je, resignuje-li sama strana, tj. jejím jménem tehdejší její vedení, na tuto úlohu. A to, že se vzdala svých soudruhů nejvěrnějších a nejčistších, že dovolila honit uličkami hanby své velké občany, jejichž celoživotní dílo bylo 6 zůstává nesmírným podílem myšlenkové výzbroje revoluční strany -y je jedním z nejotřesnějších důkazu velké — na štěstí nedovŕšené — resignace, kapitulanství a zrady. Neumann si byl dobře vědom ošidnosti iluse v našem stále ještě antagonistickém světě, že revoluční básník může být milován všemi. Věděl, že být milován všemi je nebýt milován nikým. ZÁPAS NA BITEVNÍM POLI Neumannův životopis, tof obdivu hodný zápas na bitevním poli v složitém terénu jednoho lidského osudu. Zápas se zděděným maloměšťacfvím za dobytí poznání pravé skutečnosti. Heroický zápas o nezávislosti ducha Pokračoůúni na str. II. Náš soudruhnáš současník Ha okraj 95. narozenin básnika St. K. HEUMAHNA V dnešním čísle začínáme uveřejňovat ohlasy z Československa. Dnes otiskujeme příspěvek našeho stálého čtenáře Tibora Poloniho z Topolčan, který nám také často píše. Bude to rozhovor se zástupcem ředitele pro ekonomické otázky n.p. Slovenka soudruhem Štefanem Michalíkem. Velký textilní podnik Slovenka už dávno plni objednávky Sovětského svazu. Vzory svých výrobků vystavoval tento podnik také na jubilejní výstavě Československo 1970 v Moskvě. Zároveň žádáme čtenáře, aby nám ještě více zasílali své dopisy a články týkající se nejrůznějšich problémů hospodářství, vědy, kultury, vzájemných československo.-sovětských vztahů atd. Chceme je pravidelně otiskovat v »Ohlasech z CSSR«. Otázka: Jaký je sortipient výrobků vyráběných vašim podnikem podle sovětských objednávek? Odpověď: Máme velmi široký sortiment výrobků, které dodáváme nejen na vnitřní trh, ale též hlavně našim sovětským zákazníkům. Ve vrchním dětském oblečen! jsou to svetry a pulovry, skampola, rukavice, pletené čepice a mnoho dalších potřebných věcí. V co nej širší míře se zaměřujeme na využívání nových vláknových hmot, které kombinujeme s tradičními materiály — vlnou a bavlnou. Pro děti dodáváme také prádlo. Pro naše zákaznice vybíráme široký sortiment prádla, na jehož výrobu používáme stále více umělých vláken z polyamidů. V největším výběru však dodáváme dámské pulovry. Tyto modely se v nejbližší době objeví v sovětských obchodech po ukončení výstavy »Československo 1970«. Kromě toho dodáváme také zdravotní prádlo (pro revmatiky). Nepřehlížíme v naši výrobě ani pánskou módu. Dodáváme do SSSR módní tzv. roláky, pánská pyžama, popelínové košile atd. Otázka: Kolika modely jste se zúčastnili na uvedené výstavě v Moskvě? Ok£cM£ z: ÓSSR Odpověď: Vystavovali jsme 14 vy' braných modelů, které pro sovětské zákazníky dodáme ještě v tomto roce. Otázka: Někteří z vašich pracovníků se zúčastnili moskevské výstavy. Jaký byl účel jejich účasti? Odpověď: Na výstavě byla naše delegace v čele s podnikovým ředitelem !ng. Rudolfem Skulecem. Hlavní náplní práce naší delegace bylo veden! obchodních jednání s našimi sovětskými partnery, se kterými chceme uzavřít závazné dohody pro příští léto, abychom mohli sladit náš výrodní program s požadavky našich zákazníků. V průběhu výstavy jsme se zúčastňovali předvádění modelů, které jsme dali k dispozici našim partnerům. Otázka: Jaké hodnoty dosahuje váš letošní exportní plán do SSSR? Odpověď: Podle posledních dispozicí schválených obchodních smluv pro tento rok dodáme na sovětský trh zboží za 3 milióny 500 tisíc korun. Na našem podniku jsme rozvinuli širokou kampaň uzavírání socialistických závazků a též otvíráme nové provozní prostory, ve kterých máme už nyní vytvořeny všechny základní podmínky pro splnění všech exportních úkolů. Velkou po-moc v plnění našich úkolů nám též poskytuje řada členů Ceskoslovensko-sovětského přátelství, kteří jsou přímými iniciátory úspěšného plnění dodávek pro naše sovětské přátele. Chtěl bych ještě podotknout, že tento rok, který naši pracující, jichž je přes 2800, nazvali rokem leninským, byl a je zaměřen na zvýšení pracovní iniciativy, na splnění a překročení všech výrobních úkolů. Díky tomu se nám přes některé dílčí nedostatky, hlavně to byly zásobovací potíže v zimním období, podařilo splnit všechny úkoly v odbytu zboží na 107,94 % za poslední čtyři měsice. Naši členov SCSP jdou také příkladem při uzavíráni socialistických závazků. Tak v >Slo venka« vyváží 1. července 1970Týdeník a aktualit