Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1970 (III/27-52)

1970-07-03 / No. 27

Dynamika ekonomiky (Dokončeni ze sír. t.) o 6 kilogramů, a!« spotřeba chleba, brambor a některých jiných výrobků le značně snížila. Příjmy z průmyslového a země­dělského hospodářství, plynoucí do státního rozpočtu vytvořily blaho­dárné podmínky pro další doplnění veřejných fondů pro rozvoj lido­vého vzdělán! a zdravotnictví, ztep­lení penzijního zabezpečení a urych­lené splněn! programu kulturně­­bytové výstavby. V letech 1966—1970 bude odevzdáno do užívání půl miliardy čtverečních metrů nové obytné plochy. V So­větském svazu každoročně dostává nové moderní byty II miliónů lidi. V roce 1966 vstoupila ekonomika Sovětského svazu do nové etapy rozvoje. Postupně se začala usku­tečňovat hospodářská reforma průmyslu, obchodu, dopravě i sta­v vebnictví. Podstata reformy tkví v komplexním přebudováni plánováni, materlálně-technlckého zásobováni, flzení, systému ekonomických sti­mulů, které musí stmelit zájmy kaž­dého výrobního podniku a společ­nosti. teří Jak tomu bylo již nejednou, něk­buržoázni politikové, ekono­Imové a sociologové si pospíšili s srohlášením o jakýchsi krizových evech, projevujících se v sovětské ekonomice, kterou se pokouší za­chránit reformou, zřeknutím se socia­listických metod hospodaření a cen­tralizovaného plánováni. Když už všem bylo jasné, že re­forma směřuje ke zdokonaleni upevněni socialistických metod ří­a zení hospodářství, prohlásili bur­žoázni kritikové, že reforma zkracho­vala. — Reforma naopak potvrdila svou životnost, řekl ve svém projevu k voličům v Moskvě předseda vlády SSSR Alexej Kosygin. její — Můžeme již nyní zaznamenat podstatné kladné výsledky. Uvedla do provozu nemalé rezervy v průmyslu, dopravě i jiných odvět­vích národního hospodářství. Jako nejlepší ilustrace mohou po­sloužit vysoká tempa rozvoje sovět­ské ekonomiky jak v uplynulém čtyřletém období (8,7 procent), tak v tomto roce. — Máme veškeré předpoklady pro kladné hodnocení výsledků za uplynulé čtyři roky. Volební pro­gram se kterým šla strana do minu­lých voleb byl realizován. Velká pozornost byla věnována ve volebních projevech perspekti­vám ekonomiky SSSR. V roce 1970 se bude konat řádný XXIV. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, který projedná základní směry a ukazatele nového pětiletého plánu rozvoje národního hospodář­ství země pro léta 1971—1975. Ge­nerální tajemník ŰV KSSS Leonid Brežněv řekl, že příprava pětiletého plánu pokračuje a zatím by bylo předčasné mluvit o konkrétních číslech a úkolech, ale ubezpečil voliče, že se předpokládá značný růst průmyslu, především u těch odvětví, která vyrábí výrobní pro­středky, zabezpečuji energetickou základnu hospodářství a určuji vě­deckotechnický pokrok. Předpoklá­dá se uvolněni v historii sovětské země dosud největších investic pro rozvoj zemědělství. Bude se dále rozšiřovat a pro­hlubovat hospodářská reforma, zdo­konalovat struktura řízeni národního hospodářství provádět koncentrace výroby a obnovovat základní fondy v řadě vedoucích průmyslových odvětví. Konečným výsledkem všech těchto opatření je dalšf zlepšení životní úrovně sovětských lidí. — Rozvoj socialistického hospo­dářství a upevněni socialistických výrobních vztahů vytvoří další pod­mínky pro formování společnosti všeobecného blahobytu, nazval so­­clálně-ekonomické procesy, usku­tečňované v SSSR, Alexej Kosygin. Společnost všeobecného blaho­bytu. Taková společnost může býl utvořena jen v podmínkách oprav­dové sociální rovnosti, tam, kde moc absolutně patří pracujícím. Jevgenij BOLOTIN P řed 95 lety — 4. června — se narodil český básník Sta­nislav Kostka Neumann. Ono­ho dne si znovu a silněji při­pomněli svého básníka všich­ni naši socialisticky myslící a cítící lidé, všichni uvědomělí dělníci rukou I ducha, všichni ti, kteři si stejně jako před třemi desítkami let i v zcela nedávném období vzpoury minulosti proti socialistické přítom­nosti opakovali se svým básníkem: »Sero je pouhá hříčka času... Ne­­zrazujl« Jestliže si celoživotní dílo, jež vznikalo a rostlo z básnikova bojov­ně zúčastněného a vroucně zaujatého postoje k době a jejím zápasům, konfrontujeme s nejaktuálnější sou­časností československou, užasneme, jak nejenže nic neztrácí ze své časo­vosti a — řečeno po šaldovsku — nadčasovosti, ale naopak ji dobou přímo násobí. A právě tohle je nejpádnéjší, nej­­spolehlivějši důkaz trvalé životnosti tvorby, jejíž tvůrce si vůbec nedělal starosti s nějakou nadčasovostí nebo dokonce nesmrtelnosti svého díla. Překrásně, větami prostými a záro­veň obdivuhodně hudebními řekl to o sobě sám již jako 33 letý básník v jedné své úvaze, nazvané »O ten­denci v díle uměleckém«: »Miloučkou je mi myšlenka, když vidím tolik marně popsaného papíru mizeti navždy, že jedna moje bá­seň — třeba jen jedna jediná, a to vím jistě — zbude jako jeden kamé­nek drahý v básnické koruně mého národa. Ale nade vše drahá je mi před­stava. že snad někdy přijde chvíle, kdy obelstěné, ochuzené lidstvo zbohatne opět, a probírajíc se listy minulosti, najde jména těch, kteří věřili v jeho jasnou budoucnost a tak nebo onak se pro ni bili a mezi posledními najde i moje jméno a řekne: Zachovejme i jemu vzpomín­ku.« »ELITA DUCHA« U ÚPATÍ VELIKÁNŮ Není nic nepochopitelného nebo překvapujícího na tom, že vzpoura sociální minulosti, jejímž dějištěm se nedávno stalo socialistické Českoslo­vensko, atakovala s takovou vražed­nou nenávistí právě St. K. Neumanna a s ním osobriosti druhu Zdenka Nejedlého nebo Julia Fučika apod.; že tyto kolosy světlého heroismu a lidskosti — řečí básníka — obe­střela dusivým samumem zvířené špíny, slin a kalu. Naopak, nelze ani očekávat nic jiného. Každá reakce, každé houfujíc! se zpátečnictví se vždy pokouší pohasit nejprve majá­ky, aby bylo možné jednat potmě jak se sluší a patří na podloudníky a chasu s temnými úmysly; aby bylo možné například propagovat sou­dobé papeženství, křísit z mrtvých středověké duchy modernisovaného baroka a s nimi i »hrdiny« protiso­­větské intervence, jako třeba mimo jiné M. R. Štefánika, a vydávat jejich zapomenuté visáže ve státních vyda­vatelstvích ve fotografických kolek­cích jako upomínky na národní svaté. t tentokrát trpasličí elita ducha kutila u úpatí velikánů Zůstane všá< zahanbujícím, otřes­ným faktem, který je třeba také připsat na účet zbabělého oportu­nizmu a likvidátorstvi, že v těch letech, kdy již nezůstalo dosti čistých stránek novin, aby na nich mohli být tito lidé obhájeni, nebylo toto ha­nebné počínání vedením strany rázně zakřiknuto. Vždyť nešlo a nejde v tomto pří­padě o pouhý, ač v socialistické spo­lečnosti nepřípustně rabijátský čin vůči kulturnímu dědictví, jehož chrá­nění nesporně patří přímo do pro­gramu kulturní politiky takové strany, jakou je strana komunistická. Zde také nešlo ani jen o nijaký nekvalifikovaný útqk — tu na vědce, tu na žurnalistu, to zase na básnika. Tady jde o osobnosti, jejichž bio­grafie a díla, jež po sobě zanechaly, spolutvoří nejkrásnější kapitoly histo­rie strany, nemluvě už o tom, že poslední z nich — básník — patří ke spoluzakladatelům KSC. Ne, není strašné, když pět, deset, padesát politických arivlstů, skanda­lizujících novinářských šmoků či de­­sertérů z revoluční fronty veřejně »zdůvodňuje« neoprávněnost nároků strany na vedoucí úlohu společnosti socialistické. Strašné je, resignuje-li sama strana, tj. jejím jménem tehdejší její vedení, na tuto úlohu. A to, že se vzdala svých soudruhů nejvěrněj­ších a nejčistších, že dovolila honit uličkami hanby své velké občany, jejichž celoživotní dílo bylo 6 zůstává nesmírným podílem myšlen­kové výzbroje revoluční strany -y je jedním z nejotřesnějších důkazu velké — na štěstí nedovŕšené — re­­signace, kapitulanství a zrady. Neumann si byl dobře vědom ošid­nosti iluse v našem stále ještě antagonistickém světě, že revoluční básník může být milován všemi. Vě­děl, že být milován všemi je nebýt milován nikým. ZÁPAS NA BITEVNÍM POLI Neumannův životopis, tof obdivu hodný zápas na bitevním poli v slo­žitém terénu jednoho lidského osudu. Zápas se zděděným maloměšťacfvím za dobytí poznání pravé skutečnosti. Heroický zápas o nezávislosti ducha Pokračoůúni na str. II. Náš soudruh­­náš současník Ha okraj 95. narozenin básnika St. K. HEUMAHNA V dnešním čísle začínáme uve­řejňovat ohlasy z Československa. Dnes otiskujeme příspěvek na­šeho stálého čtenáře Tibora Polo­­niho z Topolčan, který nám také často píše. Bude to rozhovor se zástupcem ředitele pro ekono­mické otázky n.p. Slovenka sou­druhem Štefanem Michalíkem. Velký textilní podnik Slovenka už dávno plni objednávky Sovětské­ho svazu. Vzory svých výrobků vystavoval tento podnik také na jubilejní výstavě Československo 1970 v Moskvě. Zároveň žádáme čtenáře, aby nám ještě více zasílali své dopisy a člán­ky týkající se nejrůznějšich problé­mů hospodářství, vědy, kultury, vzájemných československo.-sovět­­ských vztahů atd. Chceme je pravi­delně otiskovat v »Ohlasech z CSSR«. Otázka: Jaký je sortipient výrobků vyráběných vašim podnikem podle sovětských objednávek? Odpověď: Máme velmi široký sortiment výrobků, které dodáváme nejen na vnitřní trh, ale též hlavně našim sovětským zákazníkům. Ve vrchním dětském oblečen! jsou to svetry a pulovry, skampola, ruka­vice, pletené čepice a mnoho dal­ších potřebných věcí. V co nej širší míře se zaměřujeme na využívání nových vláknových hmot, které kombinujeme s tradičními materiá­ly — vlnou a bavlnou. Pro děti do­dáváme také prádlo. Pro naše zákaznice vybíráme ši­roký sortiment prádla, na jehož výrobu používáme stále více umě­lých vláken z polyamidů. V největ­ším výběru však dodáváme dámské pulovry. Tyto modely se v nejbližší době objeví v sovětských obcho­dech po ukončení výstavy »Česko­slovensko 1970«. Kromě toho dodá­váme také zdravotní prádlo (pro revmatiky). Nepřehlížíme v naši vý­robě ani pánskou módu. Dodáváme do SSSR módní tzv. roláky, pánská pyžama, popelínové košile atd. Otázka: Kolika modely jste se zú­častnili na uvedené výstavě v Moskvě? Ok£cM£ z: ÓSSR Odpověď: Vystavovali jsme 14 vy­­' braných modelů, které pro sovětské zákazníky dodáme ještě v tomto roce. Otázka: Někteří z vašich pracovníků se zúčastnili moskevské výstavy. Jaký byl účel jejich účasti? Odpověď: Na výstavě byla naše delegace v čele s podnikovým ře­ditelem !ng. Rudolfem Skulecem. Hlavní náplní práce naší delegace bylo veden! obchodních jednání s našimi sovětskými partnery, se kterými chceme uzavřít závazné dohody pro příští léto, abychom mohli sladit náš výrodní program s požadavky našich zákazníků. V průběhu výstavy jsme se zúčastňo­vali předvádění modelů, které jsme dali k dispozici našim partnerům. Otázka: Jaké hodnoty dosahuje váš letošní exportní plán do SSSR? Odpověď: Podle posledních dispo­zicí schválených obchodních smluv pro tento rok dodáme na sovětský trh zboží za 3 milióny 500 tisíc korun. Na našem podniku jsme rozvi­nuli širokou kampaň uzavírání so­cialistických závazků a též otvíráme nové provozní prostory, ve kterých máme už nyní vytvořeny všechny základní podmínky pro splnění všech exportních úkolů. Velkou po-moc v plnění našich úkolů nám též poskytuje řada členů Ceskosloven­­sko-sovětského přátelství, kteří jsou přímými iniciátory úspěšného plnění dodávek pro naše sovětské přátele. Chtěl bych ještě podotknout, že tento rok, který naši pracující, jichž je přes 2800, nazvali rokem lenin­ským, byl a je zaměřen na zvýšení pracovní iniciativy, na splnění a překročení všech výrobních úkolů. Díky tomu se nám přes některé dílčí nedostatky, hlavně to byly zá­sobovací potíže v zimním období, podařilo splnit všechny úkoly v odbytu zboží na 107,94 % za po­slední čtyři měsice. Naši členov SCSP jdou také příkladem při uzaví­ráni socialistických závazků. Tak v >Slo venka« vyváží 1. července 1970Týdeník a aktualit

Next