Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1971 (IV/27-52)
1971-11-08 / No. 45
Teinski přehlídka a manifestacepramicích na Rudém neitásti hlídky sovětských ozbrojených sil, kterou jsme právě viděli. Jako francouzský vojenský odborník rád konstatuji, že přehlídka byla skvělá. Disciplinovaní vojáci a důstojníci prokázali vynikající úroveň vojenského výcviku. Síla vaší armády je skvělá. ]e to důležitý činitel pro zachování světového míru. Rád bych se ještě zmínil i o tom, že nedávná návštěva generálního tajemníka ÜV KSSS Leonida Iljiče Brežněva ve Francii, rozhovory s francouzským presidentem Georgesem Pompidouem byly velmi konstruktivní. Je příjemné, že tak význačné osobnosti našli klíč k dalšímu rozšiřování vzájemného pochopení mezi našimi zeměmi a národy. Těším se, že bude následovat výměna delegací nejen v oblasti kultury, vědy a výroby, ale i vojenských odborníků. Těším se proto, protože se domnívám, že tato vzájemná výměna pomůže, abychom se lépe vzájemně poznali a tedy i jeden druhému více důvěřovali. Abych se ještě vrátil k přehlídce, chci znovu říci, že Sovětská armáda je velmi dobrá armáda. A ještě jednou mám velkou radost z toho, že sovětská a francouzská armáda se ryni dobře poznají. Jsem přesvědčen, že to sníží napětí v Evropě a prospěje naší společné práci pro mír.« Generálmajor Rudolf Menzel, vojenský přidělenec NDR: »Chtěl bych dnes uvést určité porovnání mezi dvěma přehlídkami; které byly nejpamátnější v mém životě. Je to dnešní skvělá přehlídka ozbrojených sil sovětského lidu a přehlídka z roku 1941. Byla to ona přehlídka, kdy fašistické armády stály před branami vašeho hlavního města. Vracel jsem se tehdy ještě jako mladý člověk ze španělských lírikád a byl jsem fašisty vězněn ve Francii. V koncentračním táboře, ve kterém jsem tehdy byl, jsme se my komunisté-internacionalisté s velkou radostí dozvěděli, že v den Velikého října se konala na Rudém náměstí vojenská přehlídka. To nás posilovalo. Pochopili jsme, že Sovětská armáda bojuje a nepochybovali jsme o tom, že zvítězí. Nyní jako vojenský přidělenec Německé demokratické republiky mám radost z toho, že vidím Sovětskou armádu v plném lesku její vojenské síly. Víme, že ozbrojené síly Sovětského svazu právě v této době posilují lid a přesvědčují ho o tom, že síla Sovětské armády uchrání mír v Evropě. Armáda Německé demokratické republiky se dívá na Sovětskou armádu jako na armádu svých starších bratři, přátel a učitelů. Díváme se s důvěrou do budoucnosti, protože síla sovětských ozbrojených sil ve spolupráci se silou zemí Varšavské smlouvy se může postavit proti jakýmkoliv agresivním silám v Evropě a ve světě.« Vojenský, letecký a námořní přidělenec Bulharské lidové republiky generálmajor Petr Christov Ilijev. »Tyto ukázky vojenské bojové, především raketové techniky, které jsme dnes zhlédli na přehlídce, mne, jako důstojníka bulharské armády spřátelené se Sovětským svazem zvlášť potěšily. Byla to přehlídka mohutnosti sovětských ozbrojených sil. My, bulharští vojáci, si u Sovětské armády osvojujeme nové vojenské výcvikové metody. Bulharská armáda je připravena kdykoli po boku sovětských bratří odrazit útok nepřátel. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit této nádherné přehlídky jako voják i jako prostý člověk, jsem hrdý na překrásné a nerozborné přátelství, které spojuje oba naše národy. Jsem si vědom, že na našem přátelství závisí v mnohém i zachování míru.« Vladislav Raichl, generálporučík československé armády, vojenský přidělenec CSSR. »Nejsem na Rudém náměstí poprvé. Za mlada jsem zde studoval, potom ukončil akademii. A každou vojenskou přehlídku, každou manifestaci na tomto velkém náměstí jsem prožíval celým srdcem, s velkou radostí. Jsem šťasten při pomyšlení na to, co přinesla československému lidu Sovětská armáda. Každý československý občan si pamatuje, že od německého fašismu je osvobodila za cenu nesčíslných obětí Sovětská armáda. Moje bojová cesta začala v československé armádě pod vedením generála Svobody. Zúčastnil jsem se prvního boje, ve kterém si československá armáda změřila síly s fašisty v okrese Sokolovo. Tato bojová cesta, kterou prošli bok po boku sovětští a českoslovenští vojáci ve válečných letech, nás navždy spojila a sjednotila. Ale víme — jak to ukázaly události v Československu v roce 1968 — ,že musíme být bdělí a ostražití. K tomu, abychom mohli svobodně budovat naši budoucnost, potřebuje československá armáda přátelství velké Sovětské armády.. Dnes, když opět stojí na Rudém náměstí, si vzpomínám na slova generála Svohody, která pronesl za války: „Lid si musí sám vybrat cestu, po které se bude ubírat.“ Československo si vybralo cestu socialismu. Jak dnes, tak i v budoucnu budeme kráčet po boku Sovětského svazu, bez jehož přátelství bychom nemohli splnit vysoké cíle, které vytyčila naše strana.« Jagas Václav, brigádní generál, vojenský námořní a letecký přidělenec Polské lidové republiky. »Mám ty nejlepší dojmy z dnešní přehlídky. Jako polskému generálu je pro mne příjemné zhlédnout vojenskou silu sovětské země. Když se díváš na vojenskou přehlídku, na manifestaci pracujících, začínáš opravdu cítit, že sovětský lid je odhodlán uskutečnit závěry XXIV. sjezdu KSSS. Je příjemné vědomí, že Komunistická strana Sovětského svazu upevňuje sílu a moc našeho socialistického tábora, obránce míru v Evropě. My, Poláci, máme radost z úspěchů sovětského lidu, jako jeho blízcí přátelé, jako bratři. Neustálá bojová pohotovost Sovětské armády upevňuje víru v to, že velké ideál . za které bojují naše národy, zvítězí. Hřejivý pocit vyvolává vědomí, že Polská lidová republika je nedílnou součástí našeho socialistického společenství. My, Poláci, spolu se sovětským lidem, uděláme všechno pro upevnění naší vojenské a ekonomické síly.« Podplukovník Krivokapič Stevan, vojenský námořní a letecký přidělenec Jugoslávie. »Dnešní přehlídka je velmi zajímavá. Mám rovněž velkou radost z přátelství, které se zrodilo ve válečných letech, kdy jugoslávská a Sovětská armáda společným úsilím porazily fašisty. Je krásné, že mezi našimi národy existuje takové hluboké vzájemné pochopení a důvěra. Za války jsme my, jugoslávští partyzáni, měli radost z každého vítězství Sovětské armády. Tribuny na Rudém náměstí zaplnili hosté. Je těžké jmenovat zemi, která by zde dnes nebyla zastoupena. Mezí hosty se vyjímá skupinka temperamentních Italů. Před čásem vydalo APN spolu s italským nakladatelstvím CEP dvousvažkovou knihu Sovětský svaz. Byla uspořádána soutěž o nejlepší znalosti života sovětské země. Deset vítězů této soutěže obdrželo pozvání do Sovětského svazu. Dnes jsou na Rudém náměstí. Když jsme se jich zeptali na dojmy z dnešní slavnosti, chtělo odpovídat všech deset. Zaznamenali jsme rozhovor s učitelem z Padovy Mario Santim. »Vše, co jsem zde uviděl, mě přímo ohromilo. Bohužel v Itálii ne všichni znají dobře Sovětský svaz. Na dnešní manifestaci jsme viděli rozjásaný lid. Kdybych chtěl jen stručně vyjádřit pocity, které mi v tuto chvíli naplnily srdce, řekl bych: nádherné, grandiózní, podivuhodné! Až se vrátím do Itálie, budu všem o vyprávět o vaší nádherné zemi, jejích přívětivých lidech, o srdečném přijetí, které cítíme na každém kroku. Pojedeme ještě do Leningradu, kde se setkáme s mládeží, s pracujícími, s inteligencí. Tyto dny budou pro mne nezapomenutelným zážitkem pro celý život. MOSKVA. RUDÉ NÁMĚSTÍ. 7. LISTOPADU 1971 MICHAIL KUCHTAREV 81 Vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Defilují výsadkáři. ■ Vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Raketová technika na pochodu. ■ Tělocvikáři na Rudém náměstí. Snímky APN Památce sovětských novinářů Pietni slavnost v Kostomlatech. V Kostomlatech na Tepličku byl v sobotu 6. listopadu t. r. odhalen za velké účasti občanů ze širokého okolí pomník dvěma sovětským novinářům — Karlu Něpomňaščemu a Alexandru Zvorykinovi, kteří jako pracovníci tiskové agentury Novosti tragicky zahynuli v těchto místech 24. srpna 1968 při výkonu svých novinářských funkcí a při plnění úkolů internacionální pomoci socialistickému Československu. Slavnostní projev na tomto pietním aktu přednesl předseda Svazu českých novinářů J. Valenta, který připomněl, že ve výročních dnech Říjnové revoluce uctíváme památku všech, již padli při uskutečňování revolučního odkazu Října., Mezi ně patří i oba stateční synové Sovětského svazu — K. Něpomňaščlj a A. Zvorykin. Oba jsou příkladem prostých obětavých a statečných sovětských lidí-komunistů, které formoval revoluční odkaz Velkého října a vychovala KSSS. V závěru svého projevu J. Valenta zdůraznil: »Slibujeme slavnostně, že jejich světlý odkaz nezradíme. Ani na okamžik neustoupíme ve své práci od socialistických zásad.« Předseda Svazu českých novinářů pak odhalil pomník, k němuž nastoupila čestná stráž příslušníků ČSL A, Lidových milicí a pionýrů. Jako první položily k pomníku kytice manželky obou tragicky zahynulých sovětských novinářů. O životě a obětavé novinářské činnosti obou novinářů pak promluvil člen vedení tiskové agentury Novosti B. J. Piščik. Pietni slavnosti v Kostomlatech se zúčastnili zástupci Ov KSČ v čele s vedoucím oddělení pro řízení stranické práce v hromadných sdělovacích prostředcích V. Divišem, předsedou Ústředí novinářů ČSSR M. Markem, představitelé Severočeského kraje, okresu Teplice a zástupci čs. sdělovacích prostředků. Přítomni byli rovněž zástupci sovětského velvyslanectví v Praze v čele s radou-vyslancem S. I. Prasolovem, tiskové agentury Novosti a sovětští novináři. ■ Odhalení pomníku sovětským novinářům v Kostomlatech. Člen vedení APN Boris Piščuk při projevu. 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 45