Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1976 (IX/28-52)

1976-07-05 / No. 28

Politické byro ÖV KSSS projednalo zprávu delegace KSSS vedené generálním tajemníkem ŰV KSSS soudruhem L. I. Brežněvem o konfe­renci evropských komunistických a dělnických stran, která se konala ve dnech 29. a 30. června tohoto roku v Berlíně, a plně a bez výhrad schvaluje činnost delegace a soudí, že uspořá­dání a výsledky konference jsou významným přínosem k boji za Evropu míru, bezpečnosti, spolupráce a společenského pokroku. PROČ |E / r ZAVÁZANÁ Výsledek setkání evropských komunis­ta v Berlíně bychom mohli shrnout slo­vy všeobecné uspokojení. Přesvědčili jsme se o tom při osobních setkáních s účastníky konference komunistických a dělnických stran Evropy. Představitel hostitelské země Erich Honecker při zá­věrečné recepci řekl: »Prožili jsme dny bohaté na události.« A na rozloučenou zazněla slova Leonida Brežněva: »Za dal­ší postup cestou, kterou jsme si vyty­čili; za úspěchy každé z našich stran a úspěch našich společných kolektivních akcí, za nová vítězství mim, demokracie a socialismu.« Mamě právo hovořit dnes o »berlín­ském impulsu« po Helsinkách. Obyvatelé Evropy, kteří sledovali právě ukončené setkání komunistů na nejvyšší úrovni, pocítili Jednotu, důslednost a cílevědo­­most politiky i činů evropských komu­nistických a dělnických stran v boji za mír, bezpečnost, spolupráci a společen­ský pokrok na kontinentě. Co sjednocuje 29 komunistických a dělnických stran ze všeho nejvíce? Při hodnocení současné situace a vytyčení perspektiv odpovídajících zájmům děl­nické třídy I všech evropských národů je jejich stanovisko jasně protiimperia­­listické, vyznačuje se snahou o mír, de­mokracii a rozvoj společenského pokro­ku. Jejich pozice je aktivní. To se pro­jevilo už tím, že v přijatém dokumentu si vedoucí představitelé komunistických a dělnických stran kladou za úkol do­sahovat účinnosti helsinských dohod a zajistit uskutečnění všech bodů Závěreč­ného aktu jako nedílného celku. Účast­níci setkání to pokládají za nevyhnutel­nou podmínku dalšího uvolňování, které by bylo stále životaschopnější, všestran­nější a stalo se procesem, který zahr­nuje všechno. Tvář Evropy se mění před našima oči­ma. Byl svrhnut fašistický režim v Portugalsku, padla fašistické diktatura v Řecku, frankismus ztrácí akcie v mo­­narchistickém Španělsku — dědici po­slední opory fašismu v Evropě. V boji proti Imperialismu a reakci se komunisté opírají o hnutí pracujících, pokrokových sil, které se snaží dosáhnout změn ve všech oblastech života — politické, hos­podářské i společenské. Jestliže to někdo nezpozoroval dříve, pak po přečtení ber­línského dokumentu pochopí, že v tom je síla komunistů. Taková je praxe komunistického a děl­nického hnutí v Evropě, jehož základním ideálem bylo a zůstává učeni Marxe, Engelse a Lenina, jak prohlásili komu­nisté v Berlíně. O Jaký internacionalismus »pečují« ti, kdo se pokoušejí radit komunistům? Snem těchto nežádoucích poradců je izo­lovat komunisty. Nezávislost každé strany, nevměšování do vnitřních záležitostí, úcta ke svobodě a volbě různých cest boje za pokrokové společenské přeměny a socialismus, boj za socialismus ve vlastní zemi a odpo­vědnost každé strany před svou dělnic­kou třídou a lidem jsou spojeny s vzá­jemnou solidaritou pracujících všech ze­mí, všech pokrokových hnutí a národu v boji za svobodu a upevnění nezávi­slosti, za demokracii, socialismus a mír na celém světě. Tak vidí komunisté svou internacionální povinnost. Podmínky boje komunistických stran jsou různé. Existují i některé rozdíly v názoru jednotlivých stran na řadu otázek. Co se v tom odráží? Konference v Berlíně dokázala, že svobodný, uvědo­mělý tvůrčí přístup k aktivnímu využití konkrétní situace v boji za mír, demo­kracií a společenský pokrok. Pohled černými nebo růžovými brýlemi na dnešní Evropu by byl nebezpečný. Střízlivé hodnocení současné evropské situace vysvítá z celého obsahu berlín­ského dokumentu komunistických a děl­nických stran. Tyto strany si uvědomují, že reakční kruhy se pokoušejí útočit na Helsinky z pozic studená války. Sovětský svaz a další socialistické země přišly v poslední době s řadou iniciativ, jejichž cílem je zajistit vojenské uvolnění. Avšak tyto iniciativy dosud nenašly patřičné pochopení západních mocností. Sovětský svaz navrhl uspořádání evropských kon­gresů nebo mezistátních porad, které by prozkoumaly otázky spolupráce při řeše­ní problémů ochrany životního prostředí, rozvoje dopravy a energetiky. Západní státy jsou slovy pro, ale ve skutečnosti zaujímají vyhýbavé stanovisko. Západní propaganda třese takvzaným třetím ko­šem, neboť z něj chce vysypat skutečné duchovní hodnoty a zaměnit je balastem. Účastníci berlínské konference mají za to, že rozvoj spolupráce zahrnující nej­různější sféry lidské činnosti přispívá k upevnění míru a bezpečnosti národů, k obohacení osobnosti v duchu ideálů mí­ru, demokracie a humanismu. Předpokladem k tomu a nezbytnou podmínkou je úcta k právům lidu každé země, aby si samostatně, bez zasahování z vnějšku zvolil a rozvíjel vlastni po­litický, hospodářský a právní systém, chránil a znásoboval hodnoty své his­torie a kultury. Setkání v Berlíně skončilo, před námi je složitá, obtížná a odpovědná práce. Už dnes můžeme naprosto určitě říci, že vliv konference a její význam pro život evropských národů bude pociťován dlou­hou dobu. K tomuto závěru docházejí nejen ti, kteří bylí v oněch dnech v hlavním městě NDR a byli bezprostředně za­interesováni na úspěchu tohoto setkání, aie í pozorovatelé na hony vzdálení ko­munistickému světovému názoru, kteří však chápou sílu a význam tohoto před­ního politického hnutí dneška. VIKTOR GLUMAKOV, VADIM NĚKRASOV, zvláštní zpravodajové APN KOMUNISTŮM Berlín PRO BLAHO LIDU Projev L. I. Brežněva, generálního ta­jemníka ÚV KSSS, vedoucího delegace KSSS na konferenci evropských komu­nistických a dělnických stran přednesený 29. června v Berlíně vyvolal obrovský zájem na celém světě. V tomto projevu, obsahujícím vše­strannou, hlubokou analýzu současné si­tuace v Evropě i na světě, jsou pro­zkoumány hlavní problémy zápasu za ta­kovou Evropu, která by přestala být zdrojem nejstrašnějších válek v historii lidstva, je v něm ukázán cílevědomý boj KSSS a sovětského státu za Zastavení horečného zbrojení a upevnění vztahů mírového soužití a spolupráce na našem kontinentě. Delegace bratrských stran .konstatova ly, že projev vedoucího delegace KSSS měl hluboce principiální charakter a poukazovaly na to, že vytyčil základní problémy světového vývoje, činnosti a boje komunistického hnutí. Za podmínek, kdy se síly reakce po­koušejí klást odpor uvolnění, vrátit svě­tadíl do temných dob studené války, na­slouchaly milióny lidí usilujících o bez­pečnost a spolupráci zvlášť pozorně hla­su komunistů. Vždyť právě komunisté — nositelé nejhumánnějšího optimistic­kého světového názoru — navrhují ná­rodům cesty k novým obzorům míru a společenského pokroku. Přes třicet let Evropa žije v míru především díky to­mu, že v určování osudů našeho konti­nentu mají závažné slovo socialistické státy, dělnické a demokratické hnutí v kapitalistických zemích. Soudruh Brežněv na konferenci v Berlíně řekl: »Naše strana, věrna vel­kým idejím proletářského Internaciona­lismu, nikdy neoddělovala osudy sovět­ské země od osudů jiných evropských zemí a celého světa. Zahraniční politika SSSR zaměřená na upevnění míru a svo­body národů í naše vnitřní politika, je­jímž cílem je vybudovat komunismus, odpovídají nejen životním zájmům sovět­ského lidu, ale jsou, a o tom jsme pře­svědčeni, přínosem ke společnému boji komunistů celého světa za lepší budouc­nost lidstva.« Milióny Evropanů, které Sovětský svaz zachránil z fašistické poroby vědí, jaký životní význam má pro jejich osudy neochvějná věrnost KSSS internacionální solidaritě. XXV. sjezd leninské strany pozvedl prapor proletářského interna­cionalismu ještě výše. V projevu na a konferenci evropských komunistických dělnických stran vedoucí delegace KSSS opět zdůraznil, že soudružská so­lidarita, jejímiž praporečníky jsou už více než sto let komunisté, si také v na­ší době plně uchovává svůj velký vý­znam. Byla a zůstané silnou a vyzkouše­nou zbraní komunistické strany a celé­ho dělnického hnutí. Účastnící konference zdůraznili, že projev soudruha Brežněva obsahovat vyčerpávající odpověd na otázky, které znepokojují národy, otázky boje za ne­zvratnosť uvolnění napětí, za pevný mír a spolupráci v Evropě. Věrní pomocníci strany Významnou událostí v sovětském veřejném a kulturním životě se stal kon­cem června VI. sjezd spisovatelů SSSR. Období, které uplynulo od předchá­zejícího shromáždění spisovatelů, bylo naplněna pozoruhodnými úspěchy v rozvoji mnohonárodní sovětské literatury. Dnes ji tvoří bohatství originál­ních talentů, uměleckých forem a stylů vypěstovaných na podkladě metody socialistického realismu. Z tribuny svého řádného sjezdu spisovatelé kon­statovali, že k soustředěné tvůrčí práci a smělému uměleckému hledání mají příznivé podmínky jako nikdy dříve. Uveřejňujeme některé myšlenky ze zprávy o činnosti vedení Svazu spisova­telů SSSR — Sovětská literatura v boji za komunismus a její úkoly ve světle usnesení XXV. sjezdu KSSS — kterou přednesl první tajemník vedení Svazu G. MARKOV. Od pátého sjezdu spisovatelů uplynulo pět let. Za tuto dobu dosáhla sovětská mnohonárodní literatura nových vý­znamných úspěchů. Nejdůležitější je, že se rozvíjela v těsném spojení se životem lidu, aktivně se účastnila jeho budova­telského zápasu za komunismus a účinně pomáhala straně při komunistické vý­chově pracujících. Politika strany, její hrdinské činy a plány inspirují všechny umělce, kteří z nich čerpají pravdu života a občanský zápal. Věc strany se stala také věcí spi­sovatelů. Všichni ze své vlastni práce víme, že v uplynulých pěti letech měla na rozvoj literatury velký příznivý vliv usnesení XXIV. sjezdu KSSS, která nám spisova­telům pomohla v naší tvorbě. Pomohla nám dobrat se jádra života, zabývat se nejdůležltějšími problémy dneška a ještě přesněji vidět perspektivy naší tvůrčí cesty. • V posledních letech se společenská úloha literatury a umění stala zvlášť zřejmá, vzrostl a obnovil se její význam jako neměnného rysu sovětského způso­bu života. Zpráva o činnosti ÚV KSSS na XXV. sjezdu tuto situací charakterizova­la slovy: »Probíhá životodárný proces obohacování umění o životní poznatky a na druhé straně miliónové masy pracu­jících získávají širší přístup ke kultur­ním hodnotám.« Jaké procesy jsou za touto formulací? Především upevnění harmonických vzta­hů mezi stranou a tvůrčí inteligencí na podkladě hluboké důvěry strany k mis­trům pera, neochvějné oddanosti sovět­ských umělců komunistické straně a je­jím ideálům. Za druhé upevnění marxis­ticko leninského světového názoru; spi­sovatelé si hlouběji uvědomují zásadu straníckosti, což vede k upevnění Ideo­vých a uměleckých základů naší litera­tury, které podmiňují její sociální a mravní patos. Konečně je to aktivní umělecké zobrazení života podie komu­nistických ideálů. To je vyjádřeno šíří a smělostí tvůrčího hledání, volbou umě­leckých řešení, různorodostí stylů a žán­rů, bojem proti schematismu, primitivis­mu a literární šedi. Uplynulá léta přinesla mnoho změn nejen v literatuře, ale také podstatně obnovila naše spisovatelské kádry. Ne­sporným svědectvím velké životnosti sovětské literatury je Ideové společen­ství, tvůrčí jednota generací a jejich spolupráce při uskutečňování úkolů, kte­ré spisovatelům dala komunistická stra­na. Za hodnocené období přinesli do so­větské literatury velký vklad mladí spi­sovatelé. Literatura se dotkla mnohých témat a roblémů současného i minulého života, tenářl přesto neustále žádají nové a nové knihy o životě lidu, o velké tvořivé síle naší revoluce a bezvýhradném zá­pase naší strany, o překrásné tvůrčí energii sovětských lidí a jejich pevné jed­notě, která překonala sociální, národ­nostní i rasové rozdíly a předsudky, čímž se v nebývalé míře znásobil du­chovní potenciál naší společností Existuje také další velmi důležitý aspekt tohoto problému, a to je péče o mravní základ společnosti. Veškerá tvorba sovětských spisovatelů, prodchnu­tá vysokými ideály komunismu, stojí proti ztrouchnivělé morálce buržoazního světa. Náš boj proti všem projevům bur­žoázni ideologie musí být ještě nesmi­řitelnější, aktivnější a ostřejší. Literatura a umění přitahují lidi už odedávna svou neopakovatelností, origi­nalitou uměleckých řešení, různými styly a způsoby, individuálním jazykem, spe­cifickým výběrem zvukomalby. Tady, před tímto poslucháčstvom snad není třeba říkat, že bojem za svébytnost a neopakovatelnost nadání upevňujeme ideové pozice mladých literátů, nebof je přece jasné, že žádný talent se nemůže blahodárně rozvíjet, neoplodňuje-li ho velká správná myšlenka. V tomto smyslu jsme my všichni — sovětští spisovatelé starší, střední t mladé generace — šťastni lidé, protože nás inspiruje ideologie komunismu a ideje leninské strany, která uskutečnila velké revoluční přeměny, jež se staly příkladem pro všechno lidstvo. Zahraniční antisovětčícl — a mezi nimi opovrženíhodní osamělí prebehlíci — ne­přestávají zuřivě pomlouvat sovětské spisovatele a náš tvůrčí svaz. Rádi se před svými čtenáři a posluchači blýsk­a nou zvučnými slovíčky o »svobodě« tisku svědomí, o »nezávislostí« talentu v buržoázni společností. Přičemž to všechno dávají do oběhu s jediným cí­lem — pomlouvat sovětskou zemi. Jsou to však prázdná slova, a jak se lidově říká, sprostá lež. Pouze v naší zemí a v socialistických zemích má pojem svo­body tisku a talentu nikoli domnělý, ale opravdu pevný materiální základ, sku­tečnou podporu společnosti. Nám, sovět­ským spisovatelům, není nic dražšího než leninská pravda na zemi, než veliké dílo našeho hrdinného lidu a rodné komu nistické strany. Sovětští spisovatelé byli, jsou a budou věrnými pomocníky strany, její oporou v každá iniciativě. 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 28

Next