Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1976 (IX/28-52)
1976-07-05 / No. 28
Politické byro ÖV KSSS projednalo zprávu delegace KSSS vedené generálním tajemníkem ŰV KSSS soudruhem L. I. Brežněvem o konferenci evropských komunistických a dělnických stran, která se konala ve dnech 29. a 30. června tohoto roku v Berlíně, a plně a bez výhrad schvaluje činnost delegace a soudí, že uspořádání a výsledky konference jsou významným přínosem k boji za Evropu míru, bezpečnosti, spolupráce a společenského pokroku. PROČ |E / r ZAVÁZANÁ Výsledek setkání evropských komunista v Berlíně bychom mohli shrnout slovy všeobecné uspokojení. Přesvědčili jsme se o tom při osobních setkáních s účastníky konference komunistických a dělnických stran Evropy. Představitel hostitelské země Erich Honecker při závěrečné recepci řekl: »Prožili jsme dny bohaté na události.« A na rozloučenou zazněla slova Leonida Brežněva: »Za další postup cestou, kterou jsme si vytyčili; za úspěchy každé z našich stran a úspěch našich společných kolektivních akcí, za nová vítězství mim, demokracie a socialismu.« Mamě právo hovořit dnes o »berlínském impulsu« po Helsinkách. Obyvatelé Evropy, kteří sledovali právě ukončené setkání komunistů na nejvyšší úrovni, pocítili Jednotu, důslednost a cílevědomost politiky i činů evropských komunistických a dělnických stran v boji za mír, bezpečnost, spolupráci a společenský pokrok na kontinentě. Co sjednocuje 29 komunistických a dělnických stran ze všeho nejvíce? Při hodnocení současné situace a vytyčení perspektiv odpovídajících zájmům dělnické třídy I všech evropských národů je jejich stanovisko jasně protiimperialistické, vyznačuje se snahou o mír, demokracii a rozvoj společenského pokroku. Jejich pozice je aktivní. To se projevilo už tím, že v přijatém dokumentu si vedoucí představitelé komunistických a dělnických stran kladou za úkol dosahovat účinnosti helsinských dohod a zajistit uskutečnění všech bodů Závěrečného aktu jako nedílného celku. Účastníci setkání to pokládají za nevyhnutelnou podmínku dalšího uvolňování, které by bylo stále životaschopnější, všestrannější a stalo se procesem, který zahrnuje všechno. Tvář Evropy se mění před našima očima. Byl svrhnut fašistický režim v Portugalsku, padla fašistické diktatura v Řecku, frankismus ztrácí akcie v monarchistickém Španělsku — dědici poslední opory fašismu v Evropě. V boji proti Imperialismu a reakci se komunisté opírají o hnutí pracujících, pokrokových sil, které se snaží dosáhnout změn ve všech oblastech života — politické, hospodářské i společenské. Jestliže to někdo nezpozoroval dříve, pak po přečtení berlínského dokumentu pochopí, že v tom je síla komunistů. Taková je praxe komunistického a dělnického hnutí v Evropě, jehož základním ideálem bylo a zůstává učeni Marxe, Engelse a Lenina, jak prohlásili komunisté v Berlíně. O Jaký internacionalismus »pečují« ti, kdo se pokoušejí radit komunistům? Snem těchto nežádoucích poradců je izolovat komunisty. Nezávislost každé strany, nevměšování do vnitřních záležitostí, úcta ke svobodě a volbě různých cest boje za pokrokové společenské přeměny a socialismus, boj za socialismus ve vlastní zemi a odpovědnost každé strany před svou dělnickou třídou a lidem jsou spojeny s vzájemnou solidaritou pracujících všech zemí, všech pokrokových hnutí a národu v boji za svobodu a upevnění nezávislosti, za demokracii, socialismus a mír na celém světě. Tak vidí komunisté svou internacionální povinnost. Podmínky boje komunistických stran jsou různé. Existují i některé rozdíly v názoru jednotlivých stran na řadu otázek. Co se v tom odráží? Konference v Berlíně dokázala, že svobodný, uvědomělý tvůrčí přístup k aktivnímu využití konkrétní situace v boji za mír, demokracií a společenský pokrok. Pohled černými nebo růžovými brýlemi na dnešní Evropu by byl nebezpečný. Střízlivé hodnocení současné evropské situace vysvítá z celého obsahu berlínského dokumentu komunistických a dělnických stran. Tyto strany si uvědomují, že reakční kruhy se pokoušejí útočit na Helsinky z pozic studená války. Sovětský svaz a další socialistické země přišly v poslední době s řadou iniciativ, jejichž cílem je zajistit vojenské uvolnění. Avšak tyto iniciativy dosud nenašly patřičné pochopení západních mocností. Sovětský svaz navrhl uspořádání evropských kongresů nebo mezistátních porad, které by prozkoumaly otázky spolupráce při řešení problémů ochrany životního prostředí, rozvoje dopravy a energetiky. Západní státy jsou slovy pro, ale ve skutečnosti zaujímají vyhýbavé stanovisko. Západní propaganda třese takvzaným třetím košem, neboť z něj chce vysypat skutečné duchovní hodnoty a zaměnit je balastem. Účastníci berlínské konference mají za to, že rozvoj spolupráce zahrnující nejrůznější sféry lidské činnosti přispívá k upevnění míru a bezpečnosti národů, k obohacení osobnosti v duchu ideálů míru, demokracie a humanismu. Předpokladem k tomu a nezbytnou podmínkou je úcta k právům lidu každé země, aby si samostatně, bez zasahování z vnějšku zvolil a rozvíjel vlastni politický, hospodářský a právní systém, chránil a znásoboval hodnoty své historie a kultury. Setkání v Berlíně skončilo, před námi je složitá, obtížná a odpovědná práce. Už dnes můžeme naprosto určitě říci, že vliv konference a její význam pro život evropských národů bude pociťován dlouhou dobu. K tomuto závěru docházejí nejen ti, kteří bylí v oněch dnech v hlavním městě NDR a byli bezprostředně zainteresováni na úspěchu tohoto setkání, aie í pozorovatelé na hony vzdálení komunistickému světovému názoru, kteří však chápou sílu a význam tohoto předního politického hnutí dneška. VIKTOR GLUMAKOV, VADIM NĚKRASOV, zvláštní zpravodajové APN KOMUNISTŮM Berlín PRO BLAHO LIDU Projev L. I. Brežněva, generálního tajemníka ÚV KSSS, vedoucího delegace KSSS na konferenci evropských komunistických a dělnických stran přednesený 29. června v Berlíně vyvolal obrovský zájem na celém světě. V tomto projevu, obsahujícím všestrannou, hlubokou analýzu současné situace v Evropě i na světě, jsou prozkoumány hlavní problémy zápasu za takovou Evropu, která by přestala být zdrojem nejstrašnějších válek v historii lidstva, je v něm ukázán cílevědomý boj KSSS a sovětského státu za Zastavení horečného zbrojení a upevnění vztahů mírového soužití a spolupráce na našem kontinentě. Delegace bratrských stran .konstatova ly, že projev vedoucího delegace KSSS měl hluboce principiální charakter a poukazovaly na to, že vytyčil základní problémy světového vývoje, činnosti a boje komunistického hnutí. Za podmínek, kdy se síly reakce pokoušejí klást odpor uvolnění, vrátit světadíl do temných dob studené války, naslouchaly milióny lidí usilujících o bezpečnost a spolupráci zvlášť pozorně hlasu komunistů. Vždyť právě komunisté — nositelé nejhumánnějšího optimistického světového názoru — navrhují národům cesty k novým obzorům míru a společenského pokroku. Přes třicet let Evropa žije v míru především díky tomu, že v určování osudů našeho kontinentu mají závažné slovo socialistické státy, dělnické a demokratické hnutí v kapitalistických zemích. Soudruh Brežněv na konferenci v Berlíně řekl: »Naše strana, věrna velkým idejím proletářského Internacionalismu, nikdy neoddělovala osudy sovětské země od osudů jiných evropských zemí a celého světa. Zahraniční politika SSSR zaměřená na upevnění míru a svobody národů í naše vnitřní politika, jejímž cílem je vybudovat komunismus, odpovídají nejen životním zájmům sovětského lidu, ale jsou, a o tom jsme přesvědčeni, přínosem ke společnému boji komunistů celého světa za lepší budoucnost lidstva.« Milióny Evropanů, které Sovětský svaz zachránil z fašistické poroby vědí, jaký životní význam má pro jejich osudy neochvějná věrnost KSSS internacionální solidaritě. XXV. sjezd leninské strany pozvedl prapor proletářského internacionalismu ještě výše. V projevu na a konferenci evropských komunistických dělnických stran vedoucí delegace KSSS opět zdůraznil, že soudružská solidarita, jejímiž praporečníky jsou už více než sto let komunisté, si také v naší době plně uchovává svůj velký význam. Byla a zůstané silnou a vyzkoušenou zbraní komunistické strany a celého dělnického hnutí. Účastnící konference zdůraznili, že projev soudruha Brežněva obsahovat vyčerpávající odpověd na otázky, které znepokojují národy, otázky boje za nezvratnosť uvolnění napětí, za pevný mír a spolupráci v Evropě. Věrní pomocníci strany Významnou událostí v sovětském veřejném a kulturním životě se stal koncem června VI. sjezd spisovatelů SSSR. Období, které uplynulo od předcházejícího shromáždění spisovatelů, bylo naplněna pozoruhodnými úspěchy v rozvoji mnohonárodní sovětské literatury. Dnes ji tvoří bohatství originálních talentů, uměleckých forem a stylů vypěstovaných na podkladě metody socialistického realismu. Z tribuny svého řádného sjezdu spisovatelé konstatovali, že k soustředěné tvůrčí práci a smělému uměleckému hledání mají příznivé podmínky jako nikdy dříve. Uveřejňujeme některé myšlenky ze zprávy o činnosti vedení Svazu spisovatelů SSSR — Sovětská literatura v boji za komunismus a její úkoly ve světle usnesení XXV. sjezdu KSSS — kterou přednesl první tajemník vedení Svazu G. MARKOV. Od pátého sjezdu spisovatelů uplynulo pět let. Za tuto dobu dosáhla sovětská mnohonárodní literatura nových významných úspěchů. Nejdůležitější je, že se rozvíjela v těsném spojení se životem lidu, aktivně se účastnila jeho budovatelského zápasu za komunismus a účinně pomáhala straně při komunistické výchově pracujících. Politika strany, její hrdinské činy a plány inspirují všechny umělce, kteří z nich čerpají pravdu života a občanský zápal. Věc strany se stala také věcí spisovatelů. Všichni ze své vlastni práce víme, že v uplynulých pěti letech měla na rozvoj literatury velký příznivý vliv usnesení XXIV. sjezdu KSSS, která nám spisovatelům pomohla v naší tvorbě. Pomohla nám dobrat se jádra života, zabývat se nejdůležltějšími problémy dneška a ještě přesněji vidět perspektivy naší tvůrčí cesty. • V posledních letech se společenská úloha literatury a umění stala zvlášť zřejmá, vzrostl a obnovil se její význam jako neměnného rysu sovětského způsobu života. Zpráva o činnosti ÚV KSSS na XXV. sjezdu tuto situací charakterizovala slovy: »Probíhá životodárný proces obohacování umění o životní poznatky a na druhé straně miliónové masy pracujících získávají širší přístup ke kulturním hodnotám.« Jaké procesy jsou za touto formulací? Především upevnění harmonických vztahů mezi stranou a tvůrčí inteligencí na podkladě hluboké důvěry strany k mistrům pera, neochvějné oddanosti sovětských umělců komunistické straně a jejím ideálům. Za druhé upevnění marxisticko leninského světového názoru; spisovatelé si hlouběji uvědomují zásadu straníckosti, což vede k upevnění Ideových a uměleckých základů naší literatury, které podmiňují její sociální a mravní patos. Konečně je to aktivní umělecké zobrazení života podie komunistických ideálů. To je vyjádřeno šíří a smělostí tvůrčího hledání, volbou uměleckých řešení, různorodostí stylů a žánrů, bojem proti schematismu, primitivismu a literární šedi. Uplynulá léta přinesla mnoho změn nejen v literatuře, ale také podstatně obnovila naše spisovatelské kádry. Nesporným svědectvím velké životnosti sovětské literatury je Ideové společenství, tvůrčí jednota generací a jejich spolupráce při uskutečňování úkolů, které spisovatelům dala komunistická strana. Za hodnocené období přinesli do sovětské literatury velký vklad mladí spisovatelé. Literatura se dotkla mnohých témat a roblémů současného i minulého života, tenářl přesto neustále žádají nové a nové knihy o životě lidu, o velké tvořivé síle naší revoluce a bezvýhradném zápase naší strany, o překrásné tvůrčí energii sovětských lidí a jejich pevné jednotě, která překonala sociální, národnostní i rasové rozdíly a předsudky, čímž se v nebývalé míře znásobil duchovní potenciál naší společností Existuje také další velmi důležitý aspekt tohoto problému, a to je péče o mravní základ společnosti. Veškerá tvorba sovětských spisovatelů, prodchnutá vysokými ideály komunismu, stojí proti ztrouchnivělé morálce buržoazního světa. Náš boj proti všem projevům buržoázni ideologie musí být ještě nesmiřitelnější, aktivnější a ostřejší. Literatura a umění přitahují lidi už odedávna svou neopakovatelností, originalitou uměleckých řešení, různými styly a způsoby, individuálním jazykem, specifickým výběrem zvukomalby. Tady, před tímto poslucháčstvom snad není třeba říkat, že bojem za svébytnost a neopakovatelnost nadání upevňujeme ideové pozice mladých literátů, nebof je přece jasné, že žádný talent se nemůže blahodárně rozvíjet, neoplodňuje-li ho velká správná myšlenka. V tomto smyslu jsme my všichni — sovětští spisovatelé starší, střední t mladé generace — šťastni lidé, protože nás inspiruje ideologie komunismu a ideje leninské strany, která uskutečnila velké revoluční přeměny, jež se staly příkladem pro všechno lidstvo. Zahraniční antisovětčícl — a mezi nimi opovrženíhodní osamělí prebehlíci — nepřestávají zuřivě pomlouvat sovětské spisovatele a náš tvůrčí svaz. Rádi se před svými čtenáři a posluchači blýska nou zvučnými slovíčky o »svobodě« tisku svědomí, o »nezávislostí« talentu v buržoázni společností. Přičemž to všechno dávají do oběhu s jediným cílem — pomlouvat sovětskou zemi. Jsou to však prázdná slova, a jak se lidově říká, sprostá lež. Pouze v naší zemí a v socialistických zemích má pojem svobody tisku a talentu nikoli domnělý, ale opravdu pevný materiální základ, skutečnou podporu společnosti. Nám, sovětským spisovatelům, není nic dražšího než leninská pravda na zemi, než veliké dílo našeho hrdinného lidu a rodné komu nistické strany. Sovětští spisovatelé byli, jsou a budou věrnými pomocníky strany, její oporou v každá iniciativě. 2 TÝDENÍK AKTUALIT / 28