Týdeník Aktualit, leden-červen 1978 (XI/1-26)

1978-01-02 / No. 1

Aktuality Co se očekává od návštěvy soudního Breíněva v Bonnu? Omysl soudruha L. I. Brežněva navští­vit v blízké době Německou spolkovou republiku, — jak vyplynulo z besedy se zpravodajem listu Pravda, — zaktuali­zoval otázku sovětsko-západoněmeckých vztahů. Je příznačné, že odborníci-germanisté I lidé, kteří nemají nic společného s po­litikou, jsou stejného názoru jako sou­druh Brežněv, že jeho cesta do Bonnu a rozhovory s kancléřem Schmidtem při­spějí nejen k dalšímu rozvoji sovětsko­­západoněmecké spolupráce v řadě oblas­tí, ale poslouží také širším zájmům uvolňování napětí a míru v Evropě. Se jménem L. I. Brežněva je spojena zásadně nová etapa rozvoje dvoustran­ných vztahů, které dlouho zůstávaly na mrtvém bodě a dnes jsou aktivním či­nitelem pozitivního vlivu na evropské záležitosti. Mezinárodní pozorovatelé nejednou .frladně hodnotili vzájemné po­chopení při setkáních soudruha L. I. firežněva s Willym Brandtein 1 Helmutem Schmidtem. Usnadňovalo to hledání spo­lečné cesty pro řešení složitých aktuál­ních problémů. Tento duch vzájemného pochopení je charakteristický také pro setkání Gromyka s Genscherem a odráží se na všech úrovních spolupráce. SSSR chce spojit své úsilí s NSR, 1 s dalšími zeměmi, aby dosáhly omezení horečného zbrojení, a odvrácení hrozby jaderné války. Výměna názorů mezi Brežněvem a Schmidtem na odzbrojení a na vídeňská jednání může uspíšit po­krok na této cestě. Západní Němci, kteří draze zaplatili za druhou světovou válku, by měli především první podpořit návrhy soudruha Brežněva na vzájemné zasta­vení výroby neutronových zbraní. Pro NSR je neutronová bomba vzhledem k hustotě obyvatelstva 21krát nebezpeč­nější než pro Sovětský svaz. Každý neví, že po podepsání moskev­ské smlouvy zaujímá NSR první místo mezi obchodními partnery SSSR na Západě. Od roku 1970 do roku 1976 se výměna zboží mezi SSSR a NSR zvýšila pětinásobně a dosáhla částky 11 miliard marek. Hospodářskou spoluprací mezi SSSR a NSR charakterizují velké a dlou­hodobé projekty. Sovětští odborníci se domnívají, že návštěva soudruha Brež­něva bude novým impulsem dalšího roz­voje hospodářské spolupráce a že budou uzavřeny nové smlouvy a dohody. Je to tím pravděpodobnější, že intenzívní roz­voj Sibiře a zejména využití ložisek ro­py a zemního plynu vytváří novfe pers­pektivy pro vzájemně výhodnou koope­rací. Ale každý krok na cestě spolupráce a uvolňování není snadný, neboť odpůrci zlepšení situace nesložili ruce v klín. Někteří činitelé typu F. 1, Strausse kla­­dou všemožné překafky. Nestačí jim rozhlasové stanice Svoboda a Svobodna Lvřopa, a proto založili v Mnichově společně s r.IA Mezinárodní výzkumné středisko. Využívají prostě každé příle­žitosti k zostření situace v otázce Zá­padního Berlína. Přesto ale tyto síly neurčují dnešní sovětsko-západoněmecké vztahy. Při návštěvě NSR se člověk stále víc pře­svědčuje, že spolkový občan prohloubení vzájemně výhodné spolupráce vítá. S návštěvou soudruha Brežněva spojují mnozí západoněmečtí obyvatelé naději na další dobré a pozitivní změny ve vztazích mezi SSSR a NSR. A pochopi­telně stejně tak i občané sovětští. VLADIMtR LOMEJKO.r politický komentátor APNj Jedině rozumná cesta Nový významný návrh L. 1. Brežněva na vzájemné zřeknutí se výroby neutro­nové bomby ukazuje jedinou rozumnou cestu k zastavení horečného zbrojení. Ted by se měl vyjádřit Washington — napsal v Pravdě z 30. p%osince 1977 jurij Žukov, člen předsednictva Světové rady míru. Světová rada míru dostává mnoho pro­testů z celého světa proti pokusům NATO získat od západoevropských spo­jenců USA souhlas s rozmístěním této barbarské zbraně na jejich území, po­znamenal J. Žukov. Situace proto nalé­havě vyžaduje nejvyšší bdělost mírových sil a vzestup zápasu proti neutronové bombě. Podle ohlasů z celého světa lze soudit, že nová iniciativa generálního ta­jemníka ÜV KSSS a předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR, který navrhl do­hodu o vzájemném zřeknutí se výroby neutronové bomby, odpovídá nejtajnější­mu přání národů. Nebezpečné pokusy V roce 1977 bylo komunistické hnutí nejednou svědkem snahy buržoazie vklí­nit se mezi přirozené diskuse komunis­tických stran a z jejich rozdílných ná­zorů na některé otázky se pak buržoazie pokoušela dělat neshody a z neshod rozkol, píše časopis Kommunist. Za hlav­ní zbraň ideově politického boje si bur­žoazie zvolila antikomunismus a jeho podstatu — antisovětismus, který vy­jadřuje imperialistickou koncepci boje proti reálnému socialismu pomocí tzv. ideologické eroze, snahu znepřátelit SSSR se socialistickými zeměmi a KSSS s jinými oddíly světového komunistické­ho a dělnického hnutí. Celá tato činnost — jak poznamenává časopis — může být za určitých podmí­nek nebezpečná pro kteroukoli stranu, může izolovat boj revolučních sil dané země od světového revolučního procesu a od jeho hlavní záštity — států reál­ného socialismu. Avšak obětování prin­cipů pro taktické výhody nepřineslo ni­kdy nikomu nic než porážku. Provize za služby Tel Aviv se stal po Spojených státech amerických druhým největším dodavate­lem zbraní Pinochetovu režimu. List Pravda z 28. 12. 1977 uvádí, že chilská junta si v Izraeli objednala velkou do­dávku protitankových raket. Příčinou rozvoje vojenské spolupráce sionistických předáků a chilské junty je především to, že jsou nepříliš pečlivými prostředníky mezi USA, některými zápa­doevropskými státy a těmi režimy, kte­rým tyto státy z různých důvodů ne­chtějí poskytovat přímou vojenskou po­moc. Zákazníci se snaží choulostivé úko­ly izraelských prostředníků uchovávat v tajnosti. Když se začátkem loňského roku objevily ve světovém tisku zprávy o plánech Izraele dodat do Chile rakety Sea Arer, které jsou nepatrnou modifi­kací amerických raket Sidewinder, vzniklo nebezpečí, že bude odhalena ne­pěkná zákulisní úloha amerického vojen­­skoprůmyslového komplexu. Tehdy spu­stil Washington htfíasné propagandistic­ké tažení. Zazněly dokonce »hrozby«, že bude zastaven program vojenské pomoci Izraeli. Jak vážně byly tyto hrozby míněny, ukazuje nový program pomoci cizím stá­tům, který nedávno schválil americký Kongres. Hlavní podíl dotací ve výši 1,8 miliardy dolarů je určen pro Izrael, při­pomíná Pravda. Vídeň po dalším kole jednání Na vídeňských rozhovorech nebylo zatím dosaženo konkrétních závěrů, — konstatovaly Izvestija v komentáři k výsledkům 13. kola. Západní účastníci komplikují jednání požadavkem, aby ze­mě Varšavské smlouvy snížily stav svých ozbrojených sil a výzbroje téměř troj­násobně více než státy NATO. Vídeňská jednání zůstávají pro toto stanovisko západních států na mrtvém bodě, ale na druhé straně vidíme jiný obrázek — vojenský potenciál západní Evropy roste. Vojska NATO mají být vy­bavena okřídlenými raketami a plánuje se rozmístění neutronové bomby v zá­padoevropských zemích. Všechna tato opatření přijímají západní státy v době, kdy se jedná o snížení ozbrojených sil a výzbroje ve střední Evropě. Vídeňská * jednání přece nemohou a nesmějí sloužit jako pláštík rostoucího vojenského po­tenciálu západní Evropy. V ZRCADLE SOVĚTSKÉHO TISKU TÝDENÍK aktualit / 1 ka vzdělání, na A. Trefnou pozornost věnovaná ochraně zdraví, v níž vidí je­den z příkladů péče státu o člověka, na j. Splitka článek q ochraně životního prostředí a pozorném vztahu k příro­dě, na V. Procházku rovnost všech před zákonem atd. . . Řada čtenářů, mezi nimi Josef Hakl z Nové Páky, Anna Semanová z Novo­­sadu, Karel Zelinka z Havlíčkova Brodu a další, zdůrazňují velký význam nové sovětské ústavy pro všechny socialistic­ké země i pro Československo. Část uvedených ohlasů na návrh nové Ústavy SSSR a na přijetí základního zákona, stejně jako četné dopisy v Tý­deníku aktualit k nejrůznějším strán­kám československo-sovětského přátel­ství a spolupráce, nás opravňují pova­žovat minulý rok za rok dalšího upev­něni spojení redakce se čtenáři. Dou­fáme. že v novém roce 1978 bude toto spojení ještě těsnější a plodnější. Drazí přátelé! Posíláme vám o novém roce nejsrdečnější pozdravy a přání zdraví, Štěstí a dalších úspěchů ve vaSí práci ve prospěch socialistického Československa. Upřímně děkujeme všem, kteří nám zaslali pozdravy a přání tvůrěích úspěchů v roce 1978. Jsme vdéěni i těm, kteří nám svými radami, návrhy a připomínkami spojenými silami pomáhali řešit úkoly, které stály před Týdeníkem aktualit v loňském roce — roce 60. výročí Velkého října. Ohlédnete-li se zpět, můžete se pře­svědčit, že se redakce snažila zaměřit pozornost čtenářů na nejvýznamnější té­mata, která ukazovala velikost úspěchů sovětských lidí v jubilejním roce. Bylo to například vyprávění o práci a lidech na stavbě Kamazu či sajansko-šušenské hydroelektrárny, o kurské magnetické anomálii, o životě za polárním kruhem, o dělnících Kirovóvá závodu v Lenin­gradě a mnoho jiných. Řadu témat jste nám přímo napověděli. Po tři měsíce jsme na stránkách Tý­deníku aktualit uveřejňovali dokumen­tární vyprávění V. Konvisara Dějinná křižovatka o VI. konferenci SDDSR a o pobytu V. I. Lenina v Praze. Významu Velké říjnové socialistické revoluce — hlavní událostí dvacátého století — byly věnovány materiály dvou besed u kulatého stolu APN, řada člán­ků a vystoupení. Pozornost čtenářů si získala rubrika Pod praporem Října věnovaná českoslo­venským internacionalistům, kteří při­spěli svým dílem k vítězství mladé re­publiky Sovětů na bojištích občanské války. Bohatý obsah mělo sváteční dvojčíslo Týdeníku aktualit, které bylo celé vě­nováno výročí Velkého října a úspě­chům sovětských lidí za uplynulých še­desát let. Svědectvím velkého zájmu našich čte­nářů o různé stránky života země So­větů byly výsledky soutěže 60 let le­ninskou cestou. Významné místo věnovala redakce průběhu všelidové diskuse o návrhu no­vé Ústavy SSSR, a když byl tento dů­ležitý dokument na sedmém mimořád­ném zasedání Nejvyššího sovětu SSSR schválen, vysvětlování jeho jednotlivých kapitol a článků, jeho význam pro so­větský lid. Jsme rádi, že i mnozí z vás aktivně reagovali na vznik tohoto his­torického dokumentu a vyjádřili se 0 něm s nejvyšším uznáním. »Poprvé v dějinách lidstva,« napsal nám Milan Trefný z Prahy, »byl vypra­cován návrh ústavního zákona, který vyjadřuje hlavní rysy vyspělé socialis tické společnosti a zakotvuje všechny rozhodující předpoklady pro výstavbu komunismu. Tento závažný právní a po­litický dokument... se pro všechny so­cialistické země plným právem stává spolehlivým a obecně platným ukazate­lem dalšího postupu vpřed.« Ján Bučko z Nitry ve svém dopise připomíná ty články ústavy, ve kterých se hovoří o právech a povinnostech so­větských lidí, a dále píše: »Velmi srdeč­ne prajem sovietskym ľudom, aby sa im tento manifest výstavby komunizmu po­darilo realizoval, a úprimne si želám, aby sa nová Ústava ZSSR stala jasným majákom na ceste ku komunizmu.« V. Pavlíček z Libušina podtrhuje vý­jimečný význam kapitoly o zahraniční politice, zařazené do sovětské ústavy. »V článcích věnovaných zahraniční po­litice Sovětského svazu,« píše. »je podle mého názoru nefpoástatnější, že tato první socialistická země na světě bude 1 nadále dodržovat zásady nepoužívání síly a pohrůžek silou a zásady svrcho­vanosti, rovnosti a nedotknutelnosti hranic ve vztazích k ostatním zemím.« Jak konstatuje J. Provázek z Pelhři­mova, »to, co dokázal Sovětský svaz za šedesát let, to na Západě nedokázali ani za dvě stě let. Právo nu práci, prá­vo na spráuedlivou odměnu za ni, prá vo na bezplatnou lékařskou péči. Tato práva a řada dalších nezaručuje země proklamovaných svobod, USA, svým ob­čanům dodneška.« Pozornost J. Pitoňáka z Popradu upoutalo ustanovení ústavy o všelido­­vém charakteru sovětského státu. »Teší nás skutočnosť, píše, »že práve v jubi­lejnom roku 60. výročia VOSR vojde no­vá ústava do histórie 'ako dokument bu­dovania komunistickej spoločnosti.« »Je mnoho článku v sovětské ústavě, které nutí k zamyšlení, k porovnání,« píše Jarmila Mikolášová ze Slaného. »... v nové Ústavě SSSR je zakotveno i právo na obydlí. A ústava vysvětluje: Toto právo je zajišíováno rozvojem a ochranou státního a společenského by­tového fondu, podporou družstevní a in­dividuální bytové výstavby, spravedli­vým a veřejně kontrolovaným rozdělo­váním obytné plochy poskytované v rámci programu bytové výstavby a rovněž nízkým nájemným. Není tento článek tou nejpřesvědčivější odpovědí všem. kteří nechtějí vidět pravdu, kteří záměrně šíří nepravdy o zemi, která po­kud jde o zabezpečení svých občanů a jejich lidská práva je ve světě na prv­ním místě?« Na V. Kovaříka zapůsobilo největším dojmem to, jak je v ústavě řešena otáz­ Slow ke čtenářům Časopis se vytváří kolektivně — re­dakcí i čtenáři, spočívá na jejich dia­logu. Pouze v tom případě je možné hovořit o skutečně živém, aktuálním ča­sopise. Týdeník aktualit je vydáván pro vás, naši českoslovenští přátelé. Snažíme se, abyste dostali co nejvíce užitečných a potřebných informací o zkušenostech Z výstavby komunistické 'společnosti v SSSR, vytvářeni její materiálně tech­nické základny, výchovy nového člově­ka. Z dopisů vyplývá, že naše čtenáře zajímají nejrůznější stránky života So­větského svazu a také informace o roz­voji a upevňování přátelství mezi náro­dy našich zemí. Na koncepci našeho týdeníku se mů­žete podílet i vy, vážení čtenáři svými radami a upozorněními kritickými při­pomínkami a přáními, svou aktivní účas­tí na jeho tvorbě. Pracujeme přece na společném., díle — budujeme společnost, v níž je hlavním bohatstvím člověk, har­monický rozvoj jeho osobnosti, plná re­alizace jeho tvůrčích schopností, jeho zdraví a štěstí. Když vás seznamujeme s našimi úspěchy a problémy, chceme výrazně ukázat, jakým způsobem jsme' úspěchů v oblasti ekonomiky, vědy, kultury a sociální politiky dosáhli a jaké těžkosti jsme museli přitom překonávat. Chtěli bychom za každým úspěchem v kterékoli oblasti vidět člověka, neboť je dílem jeho rukou, rozumu a srdce. »Člověka budoucnosti,« řekl Maxim Gor­kij, »vidím ne jako aflděla s křidélky, ale zamilovaného do své práce a zdo­konalujícího se v ní.« Vyprávění o so­větském člověku, vlastenci a interna­­cionalistoví, který je těsně spjat s ko­lektivem a rozhodně odmítá jakýkoli projev měšťáctví, nepotřebuje ani při­krašlování, ani lživou nadsázku. Stejně jako dříve vás budeme sezna­movat s názory odborník^, kteří se tě­ší autoritě nejen v Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Vždyť v našem svě­tě, přesyceném informacemi, získává osobnost autora, jeho emocionální vztah k událostem a jevům i důvěra k němu zvláštní význam. i Naše odpovědnost k vám, přátelé, je v novém roce veliká. Je to roz­hodující rok desáté sovětské a šesté československé pětiletky, je to rok 60. výročí Sovětské armády a 60. výročí Komsomolu. Spolu s národy Českoslo­venska oslaví sovětští lidé významné 30. výročí Vítězného února. Přirozeně, že těmto výročím věnujeme nejednu stránku Týdeníku aktualit. Pozornost čtenářů nás zavazuje tím spíše, že v nadcházejícím roce oslaví redakce ještě jedno skromné jubileum — desá­té výročí Týdeníku aktualit. Ujišťujeme vás že se i nadále budeme snažit, aby­chom vaši důvěru ani vaše naděje ne­zklamali. Přejeme vám všechno nejlepší! i/

Next