Učitelské Noviny, leden-červen 1963 (XIII/1-26)
1963-02-14 / No. 7
a ČITELSKÉ NOVINY v / 14. UNORA 1 963 • ROČNÍK XIII • CISLO Komunistická výchova-první úkol odborářů Ve dnech 30. a 31. ledna se v Praze konalo VII. plenární zasedání ústředního výboru Odborového srazu zaměstnanců školství a kultury. Okoletn prvního dne bylo zhodnotit podíl svazu na uskutečňování usnesení ÜV KSC o komunistické výchově. Na toto téma referoval místopředseda ÜV odborového svazu dr. Alois Felder. Přinášíme výtah z referátu ve 4ormě citátů nebo stručného obsahu některých jeho partií. ■ PŘEDPOKLADEM ÚSPĚCHU IE DOKLADNÁ ZNALOST DOKUMENTU , K zabezpečení stranického dokumentu přijalo a provedlo předsednictvo OV svazu několik opatřeni. Měřítkem účinnosti- práce svazu je však situace v základních odborových organizacích. Některé závodní výbory čekaly, až dostanou k plnění usnesení nějaké pokyny, Jinde se domnívali, že nejvhodnějším způsobem realizace usnesení Je vypracovat další plán, Jichž mají školy už několik. Předsednictvo ÚV svazu je toho názoru, že usnesení o komunistické výchově svou komplexnosti a konkrétností Je tak jasné, že jakékoli další směrnice, pokyny a zvláštní plány organizační povahy by vedly k administrativnímu přístupu k stranickému dokumentu, neodpovídaly by odlišným podmínkám jednotlivých škol a podvazovaly by Iniciativu a tvořivost učitelů a vychovatelů. Předpokladem úspěšné práce v duchu dokumentu je jeho dokonalá znalost. Na plenárních schůzích krajských výborů svazu v Ostí nad Labem a v Ostravě funkcionáři upozorňovali na to, že někleří učitelé toto usnesení dosud důkladně neprostudovali. Mezi školami, které se cílevědomě zabývají otázkami komunistické výchovy a které již také dosáhly některých dílčích výsledků, je střední všeobecně vzdělávací škola v Dačicích. Závodní výbor ve spolupráci s ředitelem školy orientuje práci učitelů především na zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu, na vysokou ideovou úroveň vyučováni a na rozvíjení aktivity žáků Své zkušenosti si dačická škola neponechala pro sebe, ale rozšiřovala je na ostatní školy v okrese. Obdobné příklady iniciativní průkopnické práce učitelů jsou ve všech krajích. Olohou odborových orgánů a organizací je tyto progresivní zkušenosti podporovat a rozšiřovat. H POČET NEPROS PÍVAJÍCÍCH ŽÁKU STOUPA Práce mnohých škol a odborových organizaci neodpovídá nárokům, které na nw klade naše spo lačnost a které brlý vyjádřeny na XII. sjezdu KSC Důkazem toho ifi také počet neprospívajících žáků na devítiletkách. V minutém školním roce se zvýšilo procento propadlých žáků o 0,3 •/«, a dosáhlo 3,5 %, což znamená, že neprospčlo asi 80 tisíc žáků. V loňském školním roce vyšlo z nižší než 9. třídy 18,3 % dští populačního ročníku. Tito absolventi zpravidla odcházejí do stavebnictví a zemědělství, kde tím vznikají nové problémy a obtíže. Jd tedy o to trvale zaměřovat úsilí učitelů k podstatnému snížení počtu neprospívajících žáků. Snaha omezit propadání žáků však nesmí nikde vést — jak se dosud stále někde děje — ke snižováni požadavků na žáky nebo dokonce k administrativnímu nátlaku na školy a učitele. Při důkladném uplatňování zásad komunistické výchovy by bylo možno počet neprospívajících žáků podstatně snížit. To ovšem vyžaduje, aby se touto otázkou zabývaly závodní výbory pravidelně, a to na členských schůzích nebo provozních poradách. Předsednictvo DV svazu doporučilo ministerstvu, aby bylo urychleno vydání nového klasifikačního řádu, v němž by byly důsledněji uplatněny především kladné stimuly, které by též přispěly ke zlepšení výchovných a vzdělávacích výsledků školy. g BOJOVNĚJŠÍ PEDAGOGICKOU PROPAGANDU Stranické usneseni o komunistické výchově zdůrazňuje velký význam výchovy mládeže k volbě povolání. Upozorňuje se v něm na to, aby tato otázka nebyla řešena formálně a aby se opatření nesoustřeefovala jen na organizační stránku problémů. Nedostatečná výchovná jSáce školy a záporný vliv některých rodičů se projevují v neuspokojivých výsledcích volby povoláni. Tak např. učební smlouvu neuzavřelo 25 % z plánovaného počtu žáků, kteří měli pracovat v zemědělství. Z těch žáků, kteří učební smlouvu se svými rodiči podepsali, nenastoupilo k 30. září loňského roku 21,4 %; do hornictví nenastoupilo 9 % původně přihlášených žáků- Nejhorší výsledky jsou v Západoslovenském kraji, kde do zemědělství nenastoupila Třetina žáků. Z této zkušenosti si vezmou poučení nejen školy, ale zejména národní výbory a JZD. Bude třeba zlepšit péči o žáky i po podepsání účební smlouvy. 1 Školy se budou musit mimo jiné postarat o konkrétnější, straničtější a bojovnější pedagogickou propagandu. V poslední době totiž tento druh výchovné práce upadá do formálnosti. Škola namnoze rodiče jen informuje, ale málo mezi nimi i v celé veřejnosti prosazuje otázky komunistické výchovy a jejich řešení, [sou také školy, které dodnes neuzavřely smlouvy o spolupráci se závodem čl s JZD nebo smluv nevyužívají k výchovnému vlivu na žáky a na rodiče. Některé národní výbory si dosud neuvědomily své výchovné poslání a nutí školy k pracím, které výchově neprospívají. Týká se to i Tpř. okresu Martin, kde se školám předpisovalo, kolik hektarů brambor musí sklidit, kolik krychlových metrů kompostu vyrobit apod. Je třeba vysvětlit funkcionářům národních výborů, jaké škody přináší např. usnesení UŽ TO NEPOTŘEBUJI Přednáška OPS v menším okresním městě pro učitele nižšího stupně základních devítiletých škol o' různých formách samostatné práce žáků. Očast je dobrovolná. Sešlo se asi patnáct učitelek různého stáří a tři učitelští mohykáni ve věku padesáti až šedesáti let. Téměř všichni přijeli ze vzdálených vesnic, někteří vyjeli dopoledne a teprve večer se vrátí. Poslední bude doma přednášející, učitel z jiného okresu, který je na cestě od časného rána. Prohlížíte listinu přítomných a podivíte se, že tu není ani jedna učitelka ze dvou místních devítiletek. Ta jediná v zářivě zeleném svetru, která přišla až poslední a ztratila se nenápadně už o přestávce, se ani nepodepsala. „To máš vždycky tak," říká starší přespolní učitelka. „Když už jsou usazeny tady ve městě, tak to vlastně už ani nepotřebují.“ V JEDNOM OKRESE Zase odjinud. Je tam přednáška pro učitele 1. — 5. ročníku z poloviny okresu. Místnost je plná, účast prý je tam povinná a pečlivě se kontroluje. Složení posluchačů obvyklé. Učitelky mladé i starší, hlouček mužů věku už značně pokročilého. Přednáška je podnětná, mnoho otázek však zůstalo nevyřešeno. Bude tedy jtstě bohatá diskuse. V tomto okrese prý bývala velmi živá a často i bojovná a pokračovala někdy ještě na ulici. Už prý však není. Proč? To uvidíte... Po ukončení přednášky následuje ještě delší projev inspektora. Neobsahuje nic nového, jenom stále opakované sloveso musit ve všech osobách čísla jednotného i množného. Co slovo, to vykřičník, co věta, to imperativ. Pozornost posluchačů je při tomto projevu vzorná. Uvidíme. Do diskuse se přihlásí jeden starší učitel a potom ještě jedna učitelka. Nikoho jiného už ani za boha ke slovu nedostaneš. A je tu tolik nevyřešených otázek a problémů! ... A tak jsme hotovi dříve, než jsme měli naplánováno. MNV ve Vrútkáoh, jimž se žákům devítiletky ukládá sběr odpadků jídel z domácností pro družstevní dobytek. Tato zdánlivě prospěšná práce odvádí školu od jejích hlavních úkolů a navíc odrazuje děti od vstupu do JZD a rovněž mezi rodiči nevytváří příznivou situaci. ■ PROČ NEMŮŽEME BÝT SPOKOJENI S ÚROVNI PROVOZNÍCH PORAD V odborových organizacích se dosud plně nerozvíjí provozní práce, přestože se právě organizováním provozních porad vytvářejí příznivé podmínky pro rozvoj iniciativy členstva, zaměřené na neustálé zlepšování výchovné a vzdělávací práce školy. Průzkum v prostějovském okrese ukázal, že obsah provozní práce zvláště v místních organizacích velmi zřídka vyplývá z důkladného rozboru stavu učebně výchovné práce s přihlédnutím k úloze a možnostem odborové organizace. Podobný stav je i v okrese Martin, kde provozní porady začínají pronikat jako plánovitá forma činnosti teprve na devítiletky a střední všeobecně vzdělávací školy, a to ještě ne na všechny. V nastávajícím období budou odborové organizace zaměřovat provozní činnost zejména na pomoc při realizaci stranického dokumentu o komunistické výchově. Půjde zvláště o lepší přípravu a využití závěrů provozních porad a o organizaci výměny progresivních pedagogických zkušeností a jejich uplatňování přímo na školách. Brzdou rozvoje našeho školství je dosud stále vysoké procento nekvalifikovaných učitelů a vychovatelů, zejména v 6.-9. ročníku devítileteik. Dosud se podařilo získat jen asi polovinu nekvalifikovaných učitelů krdálkovému studiu. I když na pedagogických institutech dálkově studuje přes devět tisíc učitelů, není možné se smiřovat s tím, že někteří nekvalifikovaní učitelé kvalifikaci pro školu, na níž vyučují, vůbec nechtějí získat. Referát opět připomněl nedostatek dobrých pedagogických publikací. Také pedagogická čtení nejso-u pohotově publikována, čímž se tlumí rozvoj tvořivosti učitelů. Podle názoru předsednictva nelze tuto skutečnost omlouvat nedostatkem papíru. S širší publikací pedagogických čtení na úkor publikací méně závažných by mělo 'počítat Státní pedagogické nakladatelství a krajská nakladatelství. ■ PLODNÁ INICIATIVA PEDAGOGICKÝCH KOLEKTIVU BUDE OCENENÁ V současné době uvádí ŰV svazu v život nové opatření k rozvoji iniciativy, které počítá i s patřičným oceněním výsledků iniciativy. Předsednictvo předpokládá, že by prvá veřejná uznání bylo možno vyslovit na III. svazovém sjezdu v březnu t. r. Předsednictvo dalo krajským výborům svazu, které budou návrhy na veřejné uznání podávat, pokyn, aby byly při (Dokončení na str. 5.) „O je vždycky tak zarazí,“ vysvětluje ml po přednášce jeden starší učitel. „A někteří už začínají být takoví i na děti.“ PROBLÉMY Schůze metodického sdružení učitelů z několika málotřídek u mladé učitelky na vesnické málotřldce. Školička je stará, ale úhledná a veselá, alespoň zvenčí. „Hle, idyla!“ řekli byste na první pohled. A ona není. Proč? Proto. Škola má stará kamna, komínek netáhne, zdi rohové, prostydlé. Ráno před osmou bývá ve třídě jen několik stupňů nad nulou, potom teplota stoupne a v poledne opět klesá. Dětem je ve škole zima, mladé a nesmělé učitelce také. Paní školnice chodí pozdě zatápět, kamínku st mnoho nehledí, úklid odbude, v létě jej často docela vynechá. Věc užr se řešila i na schůzi rodičů, hledaly se příčiny, ale opatrně, aby se nikde nezavadilo. Nevyřešilo se nakonec nic. Za pár dní po schůzi se topí opět pozdě, komínek je už zase zanesený, uklízí se zase nepravidelně. Jenom pro plat si uklízečka přichází docela přesně. „Zcela jednoduchý problém,“ řekli byste. A on ten problém přece tak jednoduchý není. Proč? Paní školnice je manželkou předsedy MNV. KDYBY VŠICHNI UČITELE Seminář učitelů 1.—5. ročníku o výchovném vyučování. Očast je povinná, sešlo se kolem sedmdesáti učitelek a učitelů z okresu. Přednáška je podnětná a hodně instruktivní, s mnoha praktickými příklady a ukázkami z různých předmětů. Takové přednášky mívají učitelé vždycky nejraději. Tužky se jen kmitají, jak se většina přítomných snaží zaznamenat pro vlastní praxi co nejvíce příkladů. Ale jenom většina. Tam někde uprostřed, kde sedí několik hodně mladých učitelek, je nepíšící skupinka, která se vesele baví. Ozve-li se varovný hlas zvonku vedoucího semináře, chichtot na chvíli ustane, několik hlav se skloní, několik rukou se pokusí předstírat pilné psaní poznámek, ale za chvíli je zábava opět v plném proudu. Pochopte přece, že je tohle vůbec nebaví. je vám trochu líto té staré učitelky u okna vlevo a té mladičké nedaleko ní, které se snaží zaznamenat Si každé slovo, aby už co nejdříve mohly pracovat ještě lépe než dosud. A ta starší dokonce ví, že to už za půl roku nebo za rok vlastně nebude potřebovat. Nic podivného. Nemohou být přece všichni lidé stejní. Snad by to někde jinde ani tak tuze nevadilo. Ale my budeme přece všichni vychovávat děti k vědeckému světovému názoru a ke komunistickému přesvědčeni a všechny naše děti budou žít jednou v komunismu. Kdyby tak všichni... A vůbec: Proč pořád dělá tolik lidí věci, které je vlastně vůbec nebaví? VLADIMÍR DBALÝ, Obora Kdyby tak všichni chlapi... Horničtí Učni Foto: J. Rtžýbek Zvědavost s míčem Foto: M. Voděra