Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1964 (XIV/27-52)
1964-09-16 / No. 38
z kalendáře Slovenského národního povstání Na pomoc učitelům, kteří se svými Žáky probírají ve vyučovacích hodinách nebo zájmových kroužcích slavné kapitoly historie Slovenského národního povstání, uveřejňujeme pokračování kalendáře z dvojčísla 36—37. 21. septembra obrátili sa predstavitelia českého politického života v Sovietskom sväze s výzvou k českému národu, v ktorej sa hovorí: „Zápas, ktorý vedie Slovensko, zaväzuje aj Čechov. .. Slováci sa hrdinsky b'jú za spoločnú vec, za slobodnú Československú republiku. Preto ich snahu a odpor má podporovať svojou pomocou aj český národ a utvoriť jeden front od Karpát až po Krkonoše.*4 V tento deň vysielač „Za slovenskú slobodu*4 hlási utvorenie brigády Jána Žižku z Trocnova z príslušníkov českčho partizánskeho oddielu. 22. septembra sovietska vláda poslala čs. vláde nôtu, v ktorej sa mj. hovorí: „Sovietska vlád-a pokladajúc rozvinutý boj slovenského Tu lu proti hitlerovským okupantom za cenný prínos v os lobod italskej vojne spojencov' proti spoločnému nepriateľovi, urobila príslušné opatrenie, aby bola poskytnutá pomoc slovenským partizánom a slovenským vojakom a dôstojníkom, ktorí sa k nim pripojili.44 Sovietsky sväz urobil opatrenia, aby časť vojsk prvého ukrajinského frontu čo najrýchlejšie podporila povstanie. 23. septembra trvajú ťažké boje v priestore Martin, nepriateľ útočí v oblasti Handlovej. Ütök nepriateľa pri Telgárte bol úspešne odrazený. 24. septembra pri Telgárte postupujú povstalecké jednotky a obsadili Vernár a Dobšinú. Na hornom Považí bol odrazený nepriateľský útok. 26. septembra v údolí Turca a smerom na Handlovú útočí nepriateľ sťle silnejšie. 28. septembra podľa rozhodnutia Hlavného štábu partizánskeho hnutia prekročila partizánska brigáda Jána Žižku moravsko-slovenskú hranicu, aby organizovala a posilňovala partizánske hnutie na Morave. V tomto čase bojovalo v partizánskych oddieloch na Slovensku asi 300 Francúzov-utečencov zo zajateckých táborov, približne 40 bulharských vysokoškolákov, 800 Maďarov, desiatky antifašistických Nemcov, Rakúšanov, Juhoslovanov, Poliakov, Rumunov i Angličanov. 3. októbra sa v Banskej Bystrici konalo plenárne zasadnutie Slovenskej národnej rady, na ktorom predniesol politický referát o budúcej úprave československých vzťahov Ján šverma. „Nová Československá republika — povedal okrem iného — musí byť vybudovaná ako bratský zväzok dvoch slobodných a rovnoprávnych národov Čechov a Slovákov.“ S velkým zájmem Jsem si přečetla v 28.-29. čísle Učitelských novin čist pedagogického čtení s. M. Mázora z Dolní Strehové „Výchova žáků k volbě povolání v zemědělství“. Poznala Jsem z něho, jak autor i jeho spolupracovníci na škole dobře chápou veliký význam před- ZKUŠENOSTI Z PRACÍ NA POZEMKU * i * * * vesele pobavit. Třihodinovka jim lépe uteče, takže se upřímně těší na příští „pozemky“. Pro mnohé učitele jsou „pozemky44 vážným problémem v zimním období. Stě-, žují si, že nemají co dělat, a litují promarněných hodin. Mohu odpovědně prohlásit, že i v zimě máme co dělat. Zkoušíme druhy půd, poznáváme umělá hnojivá, chemické látky proti škůdcům a plevelům, promítáme filmy a od ledna do března nebo dubna chodíme do městského zahradnictví, kde odbornou výuku v vede z ochoty zahradník. Děti pracují několikačlenných skupinách. Jedna připravuje půdu do truhlíků, prosévá ji a plní truhlíky. Druhá truhlíky řádkuje a vysévá semena, další žáci rostlinky plkýrují a kropí, jiní sázejí vzrostlé rostliny do květináčů, ukládají je do skleníků a pařenišť. Další žáci řízkují pelargónie, begónie a jiné květiny. Později pracujeme v pařeništi. Chlapci pařeniště zakládají, vozí hnůj, listí a zem, děvčata sejí zeleninová semena. Zkrátka práce máme pořád dost. Za tuto práci škola dostává květinovou výzdobu jak pro školní budovu, tak pro školní pozemek a samozřejmě i sazenice zeleniny. Mám svůj předmět velmi ráda a mám * vůbec ráda zemědělskou práci, protože ze zemědělství pocházím. A tak jsem ve „svátém nadšení“ napsala článek o tomto předmětu a orientovala jsem se hlavně na to zdařilé, úspěšné, poutavé. I my máme samozřejmě nedostatky a potíže. Nedokážeme např. získat děti a učitele pro prázdninovou péči o pozemek. Můj článek je však namířen proti těm hlasům, které předmět práce na pozemcích podceňují, zanedbávají anebo dokonce pochybují o jeho účelnosti a potřebnosti. ZKUŠENOST ZE STŘEDNÍ VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍ ŠKOLY V KARLOVÝCH VARECH Když Jsme na konci předminulého Školního roku hodnotili svou práci, dohodli Jsi. e .e, že sí pro nový školí ní rok stanovíme Jako Jeden z hlaví nich úkolů péči o nadané žáky. Došli jsme k názoru, že by se požadavek Individuálního přístupu k žákům na školách II. cyklu (na výběrových škoi lách) měl týkat především větší péče o talenty. Dosavadní praxe — totiž chápat Individuální péčí převážně ze zřetelem k zaostávajícím žákům — dozníi vá na našich školách Ještě z dob, kdy se předpokládalo, že střední všeobecně vzdělávací školou (Jedenéctiletkou nebo dvanáctiletkuu) projdou všichni žáci, a je často ještě dnes školskou správou podporována a vyžadována. Inspektoři se málokdy zajímali o to, co dělá škola pro nadané žáky, ala každý učitel musel mít připravenu dokumentaci, co všechno dělal s neprospívajícím žákem, než mu dal špatnou známku. Tento způsob práce ve svých důi sledcích často snižoval úroveň školy, Učitelé věnovali mnoho energie tomu, aby dotáhli nejslabší žáky aspoň na průměr třídy, a v tomto průměru se ztratili I nadaní žáci. Ti stačili plnit požadavky školy „levou rukou“, na vyi učování se vlastně ani nemuseli připravovat, škola i rodiče byli s nimi spokojeni, ale u žáků se nevytvářely pracovní návyky, bez nichž se vysokoškolský student neobejde. Vysoké školy si pak právem stěžovaly a stěžují, že 1 když absolventi mají slušně známky, nejsou s to zvládnout větší kvantum látky, nedovedou pracovat s textem, chybí Jim pracovní morálka apod. Byli Jsme si toho stavu vědomí Již 'dříve, ale těžko se dalo něco dělat. Výběr do prvních ročníků téměř nebýl, nejlepší žáci šli do průmyslových škol, školská správa nutila učitele .bojovat proti propadání“. Obrat ve výběru žáků do I. ročníku nastal před dvěma lety. Dohodli Jsme se tehdy s řediteli okolních devítiletek, že pohovoří s žáky 9. tříd, zjistí, kteří chtějí Jít studovat na vysokou školu a který obor, a ty pak přesvědi čí, aby šil studovat na SVVS. Zdá se samozřejmé Jít na vysokou školu ze střední všeobecně vzdělávací školyt ale nebylo a není to dosud tak běží né. Mnoho rodičů se domnívá, že zvlášť na technický směr se snáze dostanou žáci z průmyslových škol, že Jsou pro toto studium 1 lépe připraveni, a bylo Je nutno přesvědčoi vat, že to je mylný názor, že příprai va na kteroukoli vysokou školu Je hlavním posláním střední všeobecně vzdělávací školy. Pomohla nám 1 dli ferenciace tříd; máme třídy matemai ticko-íyzikální 1 chemtcko-biologické, Zároveň Jsme devítiletky požádali, aby v komplexním hodnocení žáků uvedi ly nejen Jejich přání, na které vysoi ké škole by chtěli po maturitě stui dovát, ale i jejich zájmy a sklony, v kterém předmětu vynikají, čím se zabývají mimo školu apod. Tato spolupráce se vyplatila. Dostali jsme mnohem více přihlášek, než jsme mohli přijmout, a byli to většinou velmi dobří žáci. Ubyl tak problém, co s neprospívajícími žáky, a uvolnily se nám ruce pro práci s nadanými žáky. V Snoval! Jsřne tSmfö otázkám Tme3 na začátku loňského školního roku dvö pracovní porady a dohodli jsme se na tomto postupu: # Každý učitel si „najde“ žáky, kteří mají nadání pro jeho předmět. • Zřídíme příruční knihovničky s odbornou literaturou z matematiky, fyziky, chemie, biologie, budeme je doplňovat novinkami, seznamovat s nimi žáky a doporučovat Jim četbu a studium podle jejich zájmu. • Předmětové komise projednají konkrétní formy prác* s nadanými žáky. JAK PRACUJEME S NADANÝMI ŽÁKY To ovšem byl teprve začátek práce. Postupně se ukázaly při realizaci těchto zásad různé problémy. Už při evidování nadaných žáků bylo např. třeba ujasnit si hlediska. Jednotky a vyznamenáni nemohly být hlavním kritériem. Bylo nutno zkoumat, dósai huje-11 žák, který má Jednotku, maxima svých možnosti, nebo jsou-li u něi ho Ještě rezervy. A naopak vycházet z toho, že žáci, kteří nejsou klasifikováni známkou prvního stupně, mají často nadáni, ale chybí Jim vytrvalost a někdy 1 chuť učit se školnímu učivu. Vzali Jsme v potaz 1 třídní organizace ČSM, protože žáci znají své zájmy a záliby lépe než kdo Jiný. A tak Jsme dostali seznam žáků, o nichž se domníváme, že mají nadái nl pro určitý předmět. Není to sei znám Jednou provždy stálý, několik jmen během roku přibylo, Jiná sa z něho ztratila. Každý učitel sl „hlídá“ své žáky, ho. vořl s nimi o novinkách v oboru, půji čuje Jim z odborné literatury knihy; atd. Našli se žáci, kteří jsou se svým učitelem ve styku takřka denně, přinášejí výstřižky z novin a časopisů, v kabinetě by proseděli celé hodiny, sami přicházej! s novými nápady a požadavky apod. .Ve II. ročníku chei micko-biologické větve přišil tři chlapci s návrhem, že by chtěli na státním statku v Hlinkách, kam Jezdi na výrobní práci, zjišťovat složeni půi dy, aby mohli určit správné hnojeni, chtějí provádět hodnoceni siláže, určovat chemická hnojivá, která neznají, apod. git, Je to náročná práce na čas 1 enen ale učiteli-odbornlku přináší uspokojen! z práce a z toho, že zís-. kal nadšence pro svůj předmět. Žákům se dále dostává možnost, aby přednesli ve své třídě (popř. 1 v paralelce) referát k určité partu osnov. Učl se tak hovořit před plánem a připravovat sl téma mnohem důkladněji. Nejvíce času a přemýšleni Jsme véi novall hledáni nových forem práce s nadanými žáky v posledních ročnících. Na provozní poradě se objevily rozdílné, někdy až protichůdné názory. Nakonec Jsme se dohodli, že vypíšeme pro nadané žáky vhodná témata k samostatným písemným pra-, cím. Žáci se dobrovolně rozhodnou, chtějl-11 se této akce vůbec zúčastnit, a pak si vyberou téma, které je jim nejbližší. U náročnějších témat se mohou spojit 2—3 žáci a téma zpracovat společně, C6 Jsme sleůóÝaM? Chtěli Jsme žá* kům aspoň trochu přiblížit vysoko* školský způsob studia, tj. naučit Je pracovat samostatně, orientovat sa v literatuře, zvládnout větší množství učiva, rozlišovat podstatné od vedle)« ílho, vyžadovat si konzultace u odborníků mimo školu, vyjadřovat sa přesně, Jasně a stručně. Témata jsma volili 1 se zaměřením na výrobní práci žáků, aby se učili spojovat teorii s praxí. Byli Jsme zvědavi, Jaký bude mezi žáky zájem, a byli jsme mile překvapeni. Žáci sl rozebrali všechna navržená témata a hlásili se o další. Témata jsme zadali začátkem prosince, hotové práce měli žáci odevzdat začátkem května. Ke každému tématu byla doporučena literatura a podle potřeby byl žákům doporučen 1 konzultant. Uvedu některé příklady. Z třídy mateinaticko-fyzikálni, která pracuje v závodě Elektrosvit (výroba důlního a uličního osvětlení), dostali žáci mj. tato témata: Důlní osvětlení z hlediska bezpečnosti a jakosti osvětlení, Povrchová úprava kovů, ochrana proti korozi, Ultrazvuk a Jeho dnešní technické užití, Získávání nízkých teplot — Jejich využití ve vědě a technice, Nedekadické číselná soustavy a Jejich význam pro techniku samočinných počítačů. Žáci ze tříd cht micko-blologlckých konali výrobní práci na státním statku Da* lovíce a v závodě Karlovarský porcelán. Pracovali na těchto tématech: Chemické prostředky používané provozně ve stájích státního statku Daiovlce, Průmyslová hnojívá používaná státním statkem Daiovlce (vhodnost použití, kombinace a způsob skladování), Chemické prostředky používané provozně státním statkem Daiovlce k ochraně rostlin a zkušenosti s Jejich aplikací, Chorobopis skotu v Tašovlcích a v Doubí, Rudné minerály Krušnohořl, Výroba porcelánu, Plastické hmoty založené na polymeract, Kaučuk, Polystyrén, Opravy periodická tabulky O, L Mendělejeva. Ze zeměpisu dostali žáci tato témata! železniční doprava v okrese Karlovy Vary, Automobilová doprava v okrasa K. Vary, Ekonomika lázeňství Karlových Var, Sídla v okrese Karlovy Vary. Na konci školního roku Jsme hodnotili první výsledky. Odevzdaně práce měly pochopitelně různou kvalitu, ale celkově je možno říci, že žáci měli vážný vztah k práci, věnovali jl hodně času a naučili se při nl mnohému, co jím bude dobré při dalším studiu. Poslední den před volným maturitním týdnem jsme věnovali „obhajobě“ těchto prací. Autoři vysvětlili způsob své práce a v diskusi s učiteli a žáky zdůvodňovali své závěry a odpovídali na dané otázky. V letošním školním roce chceme vyjít z poučení a ze zkušeností, které nám loňský pokus poskytl, a budeme hledat další možnosti. Začneme v prvních ročnících tím, že budeme žáky učit nacházet v textu hlavni myšlenky na konkrétním materiálu, který sl vypracujeme. Ve třetích ročnících zadáme samostatné písemné práce už v říjnu, abychom měli delší čas na zpracování a využití. A na závěr: Je to úkol, který není možno přidělit a určit. Může jej plnit Jen kolektiv, který se k tomu dobrovolně rozhodne, a proto Je to 1 velká příležitost pro práci odborové organizace. Štěpán Müller, ředitel SVVŠ Karlovy Vary taětu práce na pozemcích pro výchovu Správného vztahu žáků k zemědělské jbráci a pro výchovu k zemědělskému povolání. To považuji za nejdůležitější i ha nejobtížnější úkol našeho předmětu. Octa mládeže k zemědělské práci a Volba zemědělského povolání jsou do značné míry závislé na úrovni vyučování předmětu práce na pozemcích zvláště v městských školách s minimálním počtem žáků ze zemědělských rodin, kde náš předmět umožňuje hlavní nebo dokonce jediný styk žáků se zemědělskou půdou a prací. Pochopitelně ani nejlepší učitel prací na pozemcích nedokáže mnoho sám, bez spolupráce ostatních učitelů a bez pochopení rodičů, ale mnoho, ba velmi mnoho záleží přímo i na učiteli. Myslím, že nezbytným předpokladem jeho dobrých výsledků vzdělávacích a výchovných je vedle odbornosti i láska k přírodě a k práci na zemědělské půdě. Děti jsou v tom směru velmi vnímavé a citlivé a brzy poznají opravdový vztah učitele k práci na pozemku a k zemědělské práci vůbec. Posuzují jej např. i podle učitelova oblečení pro práci na pozemku nebo pro zemědělskou brigádu. Úzká sukně, střevíčky s vysokými podpatky opatrně našlapujícími na mezi, úsečné příkazy nebo nezájem, to nejsou prostředky vedoucí k dobré úrovni našeho předmětu ani k dobrým výchovným výsledkům. Ty vedou obvykle k nekázni, k lhostejnosti nebo dokonce k odporu žáků k zemědělské práci, jsem daleka toho, abych uvedené nedostatky prohlašovala za obecný jev, nejsou však dosud ani výjimkou. Také s nedoceňováním a podceňováním pracovního vyučování na pozemcích, s přidělováním jeho hodin těm, kteří k němu nemají vážný vztah, se setkáváme ještě dost Často; někdy je to dokonce nutnost, protože není dost učitelských sil znalých věci. Náš školní pozemek měří 32 ary. Když byl před několika lety škole přidělen, byl velmi zanedbaný, několik let neobdělávaný, zaplevelený. Vedle našeho vlastního úsilí nám pomohla smlouva s místním JZD. Podle ní nám družstvo zejména na podzim pozemek pohnojí chlévskou mrvou a zorá, během roku nám pomáhá strojenými hnojivý. My jim za to obděláváme hektar cukrovky a pomáháme přiměřeně při špičkových pracích, jako je sbírání brambor, rosení lnu aj. Při vlastní práci na školním pozemku se snažíme uplatňovat vedle principu spojení Školy se životem didaktickou zásadu uvčdomělosti a aktivity. Vysvětlujeme žákům důležitost a užitečnost našeho předmětu, účelnost pěstování té které rostliny a plodiny, způsob jejich ošetřování, vytvoření optimálních podmínek pro jejich růst, dodržování agrotechnických lhůt apod. Snažíme se vypěstovat u žáků správné návyky při zacházení se zahradním a polním náčiním a jiné pracovní návykv, které u dnešních dětí, zvláště městských, nemůžeme předpokládat. Vštípení těchto správných návyků a zájmu o práci na pozemku a o její výsledky není snadné, ale když děti po roce po dvou vidí, že se jim práce daří, že je zajímavá a přináší výsledky, pracují pak s chutí a některé i s nadšením. Velmi mnoho záleží na atmosféře, na tom, jak učitel prací na pozemku dovede u pracujících žáků vyvolat náladu a pohodu. Naši žáci se při pěkném počasí mohou svléknout a při práci se opalovat, mohou si i přinést z domova tranzistorové rádio, které jim ■gtž práci vyhrává, mohou se při práciSIN 2 HELENA SEDLÁČKOVA, učitelka 2. ZDŠ v Berouně Přiděleni vyučovacích předmětů Jednotlivým učitelům Je Jeden ze základních předpokladů, Jak zajistit kvalifikovanou práci ve třídách. Do Jisté míry na tom záleží 1 dobré soužit! v učitelském sboru. Tak, Jak ře- PROČ STÁLE JEN OBCHÁZÍME ditel se svým zástupcem postřehnou z psychologického hlediska mentalitu, schopnosti a zájem 1 zálibu učitelů, tak bude vypadat 1 práce kolektivu. Hlavně tyto prvky by se měly skloubit s požadavky osnov, s charakterem Jednotlivých tříd a mimotřídní 1 mimoškolní prací. Zda Jsme u problému, který Již několik let doslova obcházíme, aniž bychom ho vyřešili. Stále naříkáme na přechod žáků z pátých do šestých tříd, na jejich malou připravenost pro prácí ve vyšších třídách, na mnoho nedostatků, které se během doby prohlubují, místo aby se odstraňovaly. Především se to obráží v oblastech „výchov“, ve výtvarné, hudební a tělesné výchově. Zde jde o to, Jak dovedeme sladit dovednosti, schopnosti a záliby učitelů s požadavky osnov a potřebami žáků. Jedna z cest, jak zmenšit nedostatky žáků při přechodu z I. na II. stupeň, Je i správné přidělení vyučovacích předmětů. Proč by kvalifikovaní odborníci pro 6.—9. r. nemohli některým předmětům učit i v nižších ročnících, především v 5. ročníku? Máme dost příkladů, Jak kladně se to odrazilo v návycích, dovednostech 1 schopnostech žáků na těch školách, kde se s tím již (přiznejme si, že někdy z nouze] začalo, íýenj přilil pozdě .vést žáky. odborní teprve od jedenácti let? S velkou naléhavosti se tato otázka ostatně ozvala 1 na celostátní konferenci učitelů. Domnívám se, že tu bylo upozorněno na Jednu z cest, jak Je možno rychle a účinně zlepšit výsledky práce škol bez velkých Investic a experimentů. Učitelé nižších ročníků by Jistě uvítali, kdyby nemuseli učit některému z uvedených předmětů. Vždyť ne každý z nich má předpoklady pro vyučováni kresleftí, zpěvu čl tělocviku. Někdy pro stáři, jindy pro nemoc, neznalost hry na hudební nástroj a Jiné příčiny nemohou plnit požadavky na ně kladené. Copak každý učitel musí dobře ovládat všechny tři obory práce, Jež se stávají v současné době stále náročnějšími? Vždyť si to vynucuje život sám. Někde bude zase naopak nutno přesvědčit učitele 6.-9. ročníku, že pro ně nebude degradací, kdyby „svému“ předmětu učili Již devítileté či desítileté děti. I odborové organizace by se zde měly uplatnit. Jako okresní metodik pro výtvarnou výchovu slýchávám, Jak si učitelé v šestých třídách naříkají na to, že žáci neovládají základy barevné harmonie, neznají různé techniky, Jež jsou předepsány osnovami, neumějí pokládat barevnou plochu, nemívali besedy o uměni, neznají základy figurální kresby, nedovedou se „dívat“ na obraz. Někteří vyučujíc! se honí za efektními výkresy, nezasahuji do prací žáků, mnohdy se doslova kopíruje předloha. Co myslíte, soudruzi ředitelé, nestálo bv za to, abychom se v učitelských sborech co nejdříve dohodil? A tam, kde už různé tormy poloodborného vyučování zavedli, by měli své zkušenosti dát k dispozici ostatním. Komunistické výchově to Jistě prospěje. PRAVOSLAV BATĚK, ředitel ZDŠ Střílky