Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1980 (XXX/27-46)
1980-07-03 / No. 27
S ministry a ministryněmi školství, s jejich náměstky a vedoucími pracovníky školství Sovětského svazu, Moldavské sovětské socialistické republiky, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Slovinské socialistické republiky, Vietnamské socialistické republiky, Afghánistánu, Laosu a Etiopie, kteří byli na Československé spartakiádě 1980, sešli se v sobotu 28. června večer na přátelském setkání ministr školství ČSR Milan Vondruška a ministr školství SSR Juraj Buša. Setkání, které se uskutečnilo v pražském Karolinu, byl též přítomen vedoucí odboru vysokých škol oddělení školství a vědy ÜV KSČ Josef Sůva. sha Na ministerstvu školství v Praze přijali 28. června ministr školství ČSR Milan V ondruška a ministr školství SSR Juraj Buša ministra školství Moldavské sovětské socialistické republiky Vasilije Alexandroviče Golovina, ministryni školství Slovinské socialistické republiky Majdu Poljansekovou a ministryni školství Afghánistánu Anhitu Tátebzádovou, V srdečném rozhovoru informovali vzácné hosty, kteří byli na Československé spartakiádě 1980, o realizaci projektu dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy, jakož i o sportu a tělesné výchově na našich školách. zal Ministr školství ČSR Milan Vondruška spolu s ministrem školství SSR Jurajem Bušou přijali minulý pátek v Rohanském paláci ministerstva školství v Praze účastníky a organizátory Československé spartakiády 1980, kteří se podíleli na nácviku skladeb ve školách. Přátelské setkání s téměř sto čtyřiceti cvičenci, cvičiteli, vedoucími krajských školských spartakiádních štábů, s autory jednotlivých skladeb a zástupci odborů školství krajských národních výborů, zahájil předseda školského štábu ČSS 1980 Svatopluk Jančálek. Poté ministr školství ČSR Milan Vondruška poděkoval v srdečném projevu přítomným zástupcům všech krajů-naší republiky za obětavost, za dokonalou přípravu hromadných vystoupení a ocenil dobrou reprezentaci školní tělesné výchovy ría největší tělovýchovné přehlídce v hlavních dnech letošní spartakiády. Jménem všech přítomných poděkovala studentka přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Jana Zemanová oběma ministrům za přijetí a za Všechny cvičence slíbila vzorné provedení skladeb, které se na Strahovském stadiónu staly vizitkou úrovně našeho školství v oblasti tělesné i komunistické výchovy. čá Ministr školství ČSR Milan Vondruška za přítomnosti vedoucího odboru vysokých škol oddělení školství a vědy Ov KSČ Josefa Sůvy předal 23. června pro). Františku Šolcovi, zasloužilému umělci, rektoru Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, které mu propůjčil p-ezidem ČSSR k 60. narozeninám. Současně jubilantovi blahopřál a poděkoval mu za dlouholetou záslužnou práci v socialistické výchově a vzdělávání mladé umělecké generace a za obětavou politickou i veřejnou činnost. han ' Foto UN — Josef Arnold O účasti na řízení Řádná schůze předsednictva OV Odborového svazu pracovníků školství a vědy se konala v červnu 1980 v Brně. Na programu byla řada závažných bodů, jejichž souhrn podává přesvědčivě svědectví o náročném, komplexním obsahu práce odborového svazu. V popředí pozornosti byla kontrolní zpráva o zkušenostech z práce ZO ROH s místními výbory v okresech Pardubice a Prešov. Soustředila se na jeden ze závažných problémů činnosti z-kladních organizací ROH zahrnujících několik malých pracovišť — na uplatnění požadavku systematické účasti pracujících na řízení všech pracovišť, z nichž členové ROH tvoří jednu společnou základní organizaci ROH. Naléhavost řešení dokládá fakt, že plná polovina základních organizací ROH ze školství a vědy má v čele místní výbor. Předsednictvo ŰV odborového svazu ocenilo důsledný přístup obou okresních výborů odborového svazu k zabezpečení neformální práce ZO ROH s místními výbory. Zdůraznilo, že účinnost účasti pracujících na řízení všech pracovišť v rámci ZO ROH ovlivňuje řada závažných skutečností — od celkové koncepce odborové činnosti přes vzájemné vztahy mezi vedoucími pracovníky a orgány ZO ROH až po úroveň politickoorganizátorské práce odborové organizace a akceschopnosti, jejích základních článků — odborových úseků. Se zvláštní naléhavostí přitom vystupuje do popředí nezbytnost přenesení pravomoci a odpovědnosti v otázkách součinnosti a spolurozhodování z místního výboru ROH na schůze odborových úseků tak, aby odpovídaly pravomocem a odpovědnosti ipříslušnéhp vedoucího pracovníka. Kde je toto přenesení pravomoci provedeno jen na papíře či neúplně, nebo kde dokonce s provedením tohoto úkolu dosud váhají, tam zpravidla účast pracujících na řízení jednotlivých pracovišť v rámci ZO ROH s místním výborem kulhá na obě nohy. Předsednictvo OV odborového svazu zabezpečí využití pozitivních zkušeností z okresů Pardubice a Prešov i v ostatních krajích a okresech. Dvě závažné zprávy se týkaly oblasti péče o pracující. Prvá z nich jednala o vývoji pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz za rok 1979 ve školství a védě. Přes pozitivní vývoj tohoto závažného ukazatele zdravotní péče o pracující v uplynulém roce zdůraznilo předsednictvo ŰVOS nezbytnost i nadále zkvalitňovat úroveň rozborů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a odvozovat z nich konkrétní opatřen! jako součást komplexních programů péče o pracující. Druhá zpráva kriticky posuzovala stav a úroveň závodního stravování ve školství a vědě. Rozbor, který otevřeně poukázal na řadu nevyřešených problémů, obsahoval i řadu návrhů pro řídící orgány a úkolů pro orgány odborového svazu. Jejich společným jmenovatelem je naléhavý úkol tvorby, realizace i kontroly zcela konkrétních a materiálně technicky podložených odvětvových plánů rozvoje závodního stravování s využitím všech dostupných rezerv a dobrovolné iniciativy pracovníků. Řešení problémů závodního stravování ve školství a vědě se musí stát nedílnou součástí plánů kádrového, personálního a sociálního rozvoje v sedmé pětiletce. Předsednictvo OVOS dále projednalo plán činnosti OVOS na druhé pololetí 1980 a podrobně se zabývalo přípravou 13. plenární schůze ÜV odborového svazu, která se sejde koncem srpna. Její program bude mimořádně závažný — iprojedná závěry 15. zasedání OV KSČ k dalšímu zvýšení úrovně a účinnosti politickovýchovné a ideologické práce a k jejich uplatnění v Odborovém svazu pracovníků školství a vědy. kjs Vítězný Strahov (Dokončení ze str. 1) němí, režií, ale zejména spontánností vyjádřila svou angažovanou spoluodpovědnost za budování socialismu v naší republice; vyzařovala radost ze života, z možnosti studovat, vzdělávat se, učit se a uskutečňovat projekty vytyčené rozhodnutími komunistické strany, projevovala přání spolu se Sovětským svazem a s dalšími spřátelenými státy dosahovat výšin uchvacujících perspektiv. Mládí patřilo spartakiádě právě tak, jako ona patřila jemu. Chlapci a děvčata — žáci, studenti, učni a vysokoškoláci — předvedením skladeb vytvořili díla světové úrovně, jejichž hodnoty jsou nezměřitelné. K jejich vzniku vydatně přispěla ministerstva školství ČSR a, SSR, která spolu s učiteli a dalšími školskými pracovníky poskytla ke spartakiádnímu nácviku a k závěrečným strahovským dnům neobyčejně příznivé podmínky; mladí to uměli ocenit skandováním i vyjádřením díků. Československá spartakiáda 1980 byla událostí velikého společenského významu a její ohlas bude dlouho znít našimi domovy i zahraničím. Důstojně dovršila oslavy 35. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našich národů a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou — a zároveň dokumentovala s přesvědčivou otevřeností úspěšnou výstavbu socialismu plněním závěrů XV. sjezdu KSČ. Byla nádherná, skvělá, fascinující. Socialistická. UN už Stylem, který si perfektně osvojili v dobách takzvané Sudetendeutsche Heimatfront, zneužili redaktoři Sudetendeutsche Zeitung, novinového orgánu landsmanšaftu působícího v Německé spolkové republice, článku Branná výchova na mateřské škole, který jsme otiskli v Učitelských novinách č. 2/1980. V překrucování a pomlouvání, ve vyvolávání ničím neopodstatněných představ a dojmů, v obviňování druhých z úmyslů, které jsou vlastní jim samým, ve výmyslech a zlovolnostech mají vynikající praxi — a tak se zcela bezostyšně pokusili znevážit ideje příprav na obranu socialistické vlasti. Jejich hlavním’úmyslem však bylo zpochybnit opravdovost snah naší země o zachování míru, o přátelské soužití států rozdílného společenského zřízení, o odzbrojení. Tvrdí, že je prý špatné, co se u nás s dětmi provádí. V pohádce O červené Karkulce vlk také „vysvětloval“ děvčátku, jak má chápat to, co vidí — a všichni vědí, jak se pak zachoval. Všechny hrůzy v pohádkách však mnohonásobně překonala druhá světová válka, na níž mají značný podíl i ti, kteří nyní licoměrné projevují v Sudetendeutsche Zeitung obavy o výchovu našich dětí. Mýlí se, jestliže se domnívají, že jsme zapomněli na to, že majitelé a mnozí podporovatelé tohoto revanšistického plátku působili velice aktivně v přofaštstické Sudetoněmecké straně v předmnichovském Československu. Přičinili se o hitlerovskou okupaci našeho území a nemohou se zbavit spoluodpovědnosti za smrt statisíců československých občanů. Vidíme, že se z minulosti v ničem nepoučili, neboť spolu s dalšími Sudeťáky a jejich příznivci i nadále ospravedlňují mnichovský diktát znovu proklamují své výbojné plány. a Pomýšlejí na revanš, připravují ji. Proto jsme ostražití; po ničem cizím netoužíme, ale překvapit se nedáme. -A oni se uchylují k různým manévrům, mezi jiným i k taktice ukradených idejí. Obviňují nás z toho, k čemu by sami neváhali sáhnout, kdyby k tomu dostali příležitost. Jenže: vezmi chlup na dlani... Navíc je hluboce znepokojuje bezvýchodná krize kapitalismu. Poznamenáni zoufalostí ztrácejí soudnost. Podobni tonoucím chytají se 1 „stébel“, aby představováním věcí jinak, než jaké jsou ve skutečnosti, dokazovali „oprávněnost“ své revanšistické existence. Osočují. Klamou. Štvou. Opět proklamují Heim ins Reich, ačkoli se jim toto přání již splnilo, byla to právě Sudetendeutsche Zeitung, která v roce 1971 napsala, že před Mnichovem si návrat do Německa přálo devadesát procent německých obyvatel žijících v československém pohraničí. S Hitlerovou pomocí tam nyní jsou, ale opět se jim to nelíbí. Hitler v roce 1938 tvrdil, že Sudeťáci ho žádají o osvobození — a jejich freikorps o to usiloval i zbraněmi. Ale pak bezostyšně spolu se Sudeťáky loupil: s přispěním dvou nám vnucených diktátů si přivlastnil třicet procent území naší republiky s třiatřiceti procenty obyvatel, mezi nimiž bylo 1200 000 Čechů, Slováků a dalších neněmeckých národností! Lze snad na tohle zapomenout? K tomu byly nové hranice stanoveny tak, aby se životní centra naší vlasti ocitla v přímém dosahu wehrmachtu; hraniční kameny se posunuly až na kilometr k Ostravě, na tři kilometry k Plzni, na patnáct kilometrů k Brnu a na pětatřicet kilometrů k Praze. Klement Gottwald tehdy o tom řekl: „Každý pochopí, že toto rafinované zmrzačení bylo provedeno proto, aby se země stala z hlediska vojenského neschopnou obrany a aby mohla být kdykoli okupována bez velikého rizika útočníka.“ Po válce kvalifikoval mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku ozbrojené povstání vojenské organizace Sudetoněmecké strany, tzv. 'freikorps, jako „akt otevřené agrese proti Československu“. I tohle máme dobře zapsáno v paměti. Svými protičeskoslovenskými činy a postoji pomáhali sudetští Němci vytvořit podmínky pro zločinný mnichovský diktát i pro „konečné řešení českého problému“ — tedy pro likvidaci českého národa — v duchu plánu válečného zločince Karla Hermanna Franka, který byl věrným komplicem zakladatele fašistické Sudetendeutsche Heimatfront Konráda Henleina. Dějiny nás dostatečně poučily; nechceme, aby se opakovalo něco z toho, čím nás Sudeťáci „obšťastňovali“. Nejsme vinni tím, že reakce v NSR v nich živila a ještě živí iluze o jejich nárocích na území naší vlasti, že je po dlouhá léta sociálně deklasovala nezaměstnaností, ubytováním v lágrech a nevyjasněnou státní příslušností, že je i nadále povzbuzuje povolováním takzvaných Sudetoněmeckých dnů, na nichž do omrzení zaznívají halasná tvrzení o jakémsi dědičném (!) právu na část ČSSR. Letos se takový Sudetoněmecký den konal ve Stuttgartu. Měl znovu potvrdit, že hranice v Evropě pro Sudeťáky neplatí. Dnešní vůdce sudetoněmeckého landsmanšaftu továrník Walter Becher vykřikoval, že sudeťácký „program“ zůstává nezměněn, i když prý už jen Číňané vědí, že na východě byla sudetoněmecké města. Bonnský zpravodaj Rudého práva Jan Kovařík uvedl o tomto srazu revanšistů mimo jiné: „Stuttgartským výstavištěm zněly v nedělním dopoledni bubny těch, kteří rozdávají a vystavují mapy okleštěného Československa a v rozporu s historickou pravdou se vydávají za v obránce práva a demokracie. Ordneři bílých podkolenkách, buršácké spolky, desítky kněží, mladíci s dýkami za pasem, pod fánglemi stovky dětí, jež ani nevědí, proč mají pochodovat.,. Na pomoc Sudeťákňm přišel také bádensko-wůrttemberský premiér Späth. Během jeho řeči o svobodě, vlastenectví a solidaritě s USA procházel halami, kde seděli soukmenovci u piva, muž nápadně podobný Hitlerovi. Všude budil pozornost, vstříc mu letěly úsměvy a někdy i vztyčená pravice s výkřiky. Někteří si pokládali za čest dát se s ním fotografovat, jiným stačilo podání "ruky. Hned vzpomínali, jak zabírali pohraničí a vítali fúhrera. A venku zase hřímal Becher o porozumění, o právu na sebeurčení a o pořádku pro Evropu.“ Nejsou zrovna vynalézaví tihle Sudeťáci — hodně z toho, co říkají, až přespříliš důvěrně známe z „protek torátu Böhmen und Mähren“, z věznic a koncentráků, z nucených prací; jen ta solidarita s rozmísťováním krídlatých amerických raket v Evropě je novější. Ale ani ta nepřekvapuje, neboť výtečně ladí s revanšistickým profilem těch, kteří ji vyhlašují. Nijak se nezměnili. Padesát miliónů mrtvých v druhé světové válce je dokladem jejich skutečných úmyslů. Nepřestáváme proto myslet na odkaz Julia Fučíka: „Lidé, bděte!“ MILOSLAV HÁJEK j BUBNY SUDEŤÁKŮ UN 2 Oznámení, zprávy, glosy, polemika S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v Berlíně (NDR) zemřel vynikající pedagog, věrný přítel Československé socialistické republiky, Šéfredaktor Deutsche Lehrerzeitung soudruh Wolfgang Kurth, který po dlouhá léta úspěšně spolupracoval s redakcí Učitelských no vin a spolu s námi se podílel na předávání zkušeností z dalšího rozvíjení výchovně vzdělávacích soustav obou zemí široké veřej nosti. Čest jeho světlé památce! ük ;• INFORMÁTOREM Vzpomínáme, nezapomínáme Dne 11. 7. 1960 schválilo Národní shromáždění Ústavu ČSSR ■ 11. 7. 1920 osvobodila Rudá armáda Minsk od bělogvardějců ■ 11. 7. státní svátek Mongolské lidové republiky (vítězství lidové revoluce v roce 1921). Řekli nebo napsali Každý sjezd KSSS otevřel nové perspektivy naší straně a zemi. Jsem přesvědčen, že takový bude i nadcházející sjezd, jehož úkolem je shovit strategii a taktiku'boje pro příští eiapu výstavby komunismu. — L. I. Brežněv Z minulého týdne Svolán XXVf. sjezd KSSS — před významnou událostí v životě Sovětského svazu — z projevu soudruha Leonida Iljiče Brežněva — viz Rudé právo 24. 6. 1980. Usnesení ÜV KSSS o mezinárodní situaci a zahraniční politice Sovětského svazu — viz Rudé právo 24. 6. 1980. Lépe řídit a hospodařit — z 16. schůze České národní rady — viz Rudé právo 25. 6. 1980. Vřící kotel opět přetekl — velké rasové nepokoje v americkém Long Beach — viz Rudé právo 26. 6. 1980. Strhující premiéra na Strahově — první programové odpoledne Československé spartakiády 1980 — viz Rudé právo 27. 6. 1980. Cvičenci opět nadchli Strahov — svátek tělovýchovy, oslava míru a naší šťastné současnosti — viz «Rudé právo 28. 6. 1980. Vstříc XXVL sjezdu KSSS — list Pravda k nadcházejícím úkolům sovětských komunistů — viz Rudé právo 28. 6. 1980. Střed filmového světa — XXII. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech zahájen — viz Rudé právo 28. 6. 1980. Fakta pro vaši práci Americké jednotky v zahraniěí čítají celkem 496 000 mužů. Z toho v Evropě je 333 000 vojáků, v Tichomoří a na Dálném řýchodě 137 000 vojáků, v Latinské Americe 16 000 vojáků a v ostatních oblastech 10 000 vojáků. Rozmístění v Evropě je následující: NSR 235 000, Velká Británie 22 000, Itálie 12 000, Španělsko 9000, Turecko 4600, Řecko 3700, Island 3000, Holandsko 2200, Belgie 2000, Portugalsko 1400, 6. flotila 35 000 a ostatní 800. Čtenářský názor Především sami učitelé si uvědomují, že současná modernizace výchovně vzdělávací činnosti'se netýká pouze obsahu vzdělání, ale jak zdůrazňují všechny závazné dokumenty, jde především o modernizaci metod a forem práce, o zvyšování jejich efektivnosti. Proto je potřebné, aby vědeckovýzkumní pracovníci ještě hlouběji rozpracovali teoretické základy výchovně vzdělávacího procesu, zásady jeho efektivnosti a zdůvodnili optimální metody práce. — Karel Kohout, Praha Moudré myšlenky Život činný je opravdu život. Zahálka je hrobem'' člověka za živa. —•: J. A. Komenský Práce je smyslem, cílem i chlebem života. — J. Wolker Zajímavá učební pomůcka Sovětská Střední Asie — obrazový Soubor k zeměpisu SSSR je věnován Kazašské SSR, Uzbecké SSR, Kirgizské SSR a Tádžické SSR. Obsahuje obrazový materiál, mapky a doprovodný text — dodává Komenium. Výstava, kterou doporučujeme Jan Štursa — sochařské dílo; Zbraslav — zámek — sbírka českého sochařství 19. a 20. století. Přečtěte si knihu Zrozen v našich údolích — Gunnar Adalfsson, Svoboda, 272 stran, 27 Kčs; epos o zcela neznámé kapitole v Lití*jinách švédského vystěhovalectví, zachycující osudy pěti generací. Určitě zapněte televizor Pátek 11. 7. ve 20.00 hod., I. program — Znamení zvěrokruhu — polský psychologický film z prostředí vysokoškolských studentů. s