Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1980 (XXX/27-46)

1980-07-03 / No. 27

S ministry a ministryněmi školství, s jejich náměstky a vedoucími pracov­níky školství Sovětského svazu, Moldavské sovětské socialistické republiky, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Slovinské socia­listické republiky, Vietnamské socialistické republiky, Afghánistánu, Laosu a Etiopie, kteří byli na Československé spartakiádě 1980, sešli se v sobotu 28. června večer na přátelském setkání ministr školství ČSR Milan Vondruš­ka a ministr školství SSR Juraj Buša. Setkání, které se uskutečnilo v praž­ském Karolinu, byl též přítomen vedoucí odboru vysokých škol oddělení škol­ství a vědy ÜV KSČ Josef Sůva. sha Na ministerstvu školství v Praze přijali 28. června ministr školství ČSR Milan V ondruška a ministr školství SSR Juraj Buša ministra školství Moldavské so­větské socialistické republiky Vasilije Alexandroviče Golovina, ministryni škol­ství Slovinské socialistické republiky Majdu Poljansekovou a ministryni škol­ství Afghánistánu Anhitu Tátebzádovou, V srdečném rozhovoru informovali vzácné hosty, kteří byli na Československé spartakiádě 1980, o realizaci pro­jektu dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy, jakož i o sportu a tělesné výchově na našich školách. zal Ministr školství ČSR Milan Vondruška spolu s ministrem školství SSR Jura­­jem Bušou přijali minulý pátek v Rohanském paláci ministerstva školství v Praze účastníky a organizátory Československé spartakiády 1980, kteří se podíleli na nácviku skladeb ve školách. Přátelské setkání s téměř sto čtyřiceti cvičenci, cvičiteli, vedoucími krajských školských spartakiádních štábů, s auto­ry jednotlivých skladeb a zástupci odborů školství krajských národních vý­borů, zahájil předseda školského štábu ČSS 1980 Svatopluk Jančálek. Poté mi­nistr školství ČSR Milan Vondruška poděkoval v srdečném projevu přítomným zástupcům všech krajů-naší republiky za obětavost, za dokonalou přípravu hromadných vystoupení a ocenil dobrou reprezentaci školní tělesné výchovy ría největší tělovýchovné přehlídce v hlavních dnech letošní spartakiády. Jmé­nem všech přítomných poděkovala studentka přírodovědecké fakulty Univer­zity Komenského v Bratislavě Jana Zemanová oběma ministrům za přijetí a za Všechny cvičence slíbila vzorné provedení skladeb, které se na Strahovském stadiónu staly vizitkou úrovně našeho školství v oblasti tělesné i komunistic­ké výchovy. čá Ministr školství ČSR Milan Vondruška za přítomnosti vedoucího odboru vyso­kých škol oddělení školství a vědy Ov KSČ Josefa Sůvy předal 23. června pro). Františku Šolcovi, zasloužilému umělci, rektoru Janáčkovy akademie múzic­kých umění v Brně, státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, které mu pro­půjčil p-ezidem ČSSR k 60. narozeninám. Současně jubilantovi blahopřál a po­děkoval mu za dlouholetou záslužnou práci v socialistické výchově a vzdělá­vání mladé umělecké generace a za obětavou politickou i veřejnou činnost. han ' Foto UN — Josef Arnold O účasti na řízení Řádná schůze předsednictva OV Odborového svazu pracovníků školství a vědy se konala v červnu 1980 v Brně. Na programu byla řada zá­važných bodů, jejichž souhrn podává přesvědčivě svědectví o náročném, komplexním obsahu práce odborové­ho svazu. V popředí pozornosti byla kontrol­ní zpráva o zkušenostech z práce ZO ROH s místními výbory v okresech Pardubice a Prešov. Soustředila se na jeden ze závažných problémů činnos­ti z-kladních organizací ROH zahrnu­jících několik malých pracovišť — na uplatnění požadavku systematické účasti pracujících na řízení všech pracovišť, z nichž členové ROH tvoří jednu společnou základní organizaci ROH. Naléhavost řešení dokládá fakt, že plná polovina základních organi­zací ROH ze školství a vědy má v če­le místní výbor. Předsednictvo ŰV od­borového svazu ocenilo důsledný pří­stup obou okresních výborů odboro­vého svazu k zabezpečení neformální práce ZO ROH s místními výbory. Zdů­raznilo, že účinnost účasti pracují­cích na řízení všech pracovišť v rám­ci ZO ROH ovlivňuje řada závažných skutečností — od celkové koncepce odborové činnosti přes vzájemné vzta­hy mezi vedoucími pracovníky a orgá­ny ZO ROH až po úroveň politicko­­organizátorské práce odborové orga­nizace a akceschopnosti, jejích zá­kladních článků — odborových úse­ků. Se zvláštní naléhavostí přitom vy­stupuje do popředí nezbytnost přene­sení pravomoci a odpovědnosti v otáz­kách součinnosti a spolurozhodování z místního výboru ROH na schůze od­borových úseků tak, aby odpovídaly pravomocem a odpovědnosti ipřísluš­­néhp vedoucího pracovníka. Kde je toto přenesení pravomoci provedeno jen na papíře či neúplně, nebo kde dokonce s provedením tohoto úkolu dosud váhají, tam zpravidla účast pra­cujících na řízení jednotlivých pra­covišť v rámci ZO ROH s místním vý­borem kulhá na obě nohy. Předsed­nictvo OV odborového svazu zabez­pečí využití pozitivních zkušeností z okresů Pardubice a Prešov i v ostat­ních krajích a okresech. Dvě závažné zprávy se týkaly ob­lasti péče o pracující. Prvá z nich jednala o vývoji pracovní neschop­nosti pro nemoc a úraz za rok 1979 ve školství a védě. Přes pozitivní vý­voj tohoto závažného ukazatele zdra­votní péče o pracující v uplynulém roce zdůraznilo předsednictvo ŰVOS nezbytnost i nadále zkvalitňovat úro­veň rozborů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a odvozovat z nich konkrétní opatřen! jako součást kom­plexních programů péče o pracující. Druhá zpráva kriticky posuzovala stav a úroveň závodního stravování ve školství a vědě. Rozbor, který otevře­ně poukázal na řadu nevyřešených problémů, obsahoval i řadu návrhů pro řídící orgány a úkolů pro orgány odborového svazu. Jejich společným jmenovatelem je naléhavý úkol tvor­by, realizace i kontroly zcela kon­krétních a materiálně technicky pod­ložených odvětvových plánů rozvoje závodního stravování s využitím všech dostupných rezerv a dobrovolné ini­ciativy pracovníků. Řešení problémů závodního stravování ve školství a vě­dě se musí stát nedílnou součástí plá­nů kádrového, personálního a sociál­ního rozvoje v sedmé pětiletce. Předsednictvo OVOS dále projedna­lo plán činnosti OVOS na druhé po­loletí 1980 a podrobně se zabývalo přípravou 13. plenární schůze ÜV od­borového svazu, která se sejde kon­cem srpna. Její program bude mimo­řádně závažný — iprojedná závěry 15. zasedání OV KSČ k dalšímu zvýšení úrovně a účinnosti politickovýchovné a ideologické práce a k jejich uplatně­ní v Odborovém svazu pracovníků školství a vědy. kjs Vítězný Strahov (Dokončení ze str. 1) němí, režií, ale zejména spontánností vyjádřila svou angažovanou spoluod­povědnost za budování socialismu v naší republice; vyzařovala radost ze života, z možnosti studovat, vzdělávat se, učit se a uskutečňovat projekty vytyčené rozhodnutími komunistické strany, projevovala přání spolu se So­větským svazem a s dalšími spřátele­nými státy dosahovat výšin uchvacu­jících perspektiv. Mládí patřilo spartakiádě právě tak, jako ona patřila jemu. Chlapci a děv­čata — žáci, studenti, učni a vysoko­školáci — předvedením skladeb vytvo­řili díla světové úrovně, jejichž hod­noty jsou nezměřitelné. K jejich vzni­ku vydatně přispěla ministerstva škol­ství ČSR a, SSR, která spolu s učiteli a dalšími školskými pracovníky po­skytla ke spartakiádnímu nácviku a k závěrečným strahovským dnům ne­obyčejně příznivé podmínky; mladí to uměli ocenit skandováním i vyjádře­ním díků. Československá spartakiáda 1980 byla událostí velikého společenského významu a její ohlas bude dlouho znít našimi domovy i zahraničím. Důstojně dovršila oslavy 35. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje našich národů a osvobození naší vlasti So­větskou armádou — a zároveň doku­mentovala s přesvědčivou otevřeností úspěšnou výstavbu socialismu plněním závěrů XV. sjezdu KSČ. Byla nádherná, skvělá, fascinující. Socialistická. UN už Stylem, který si perfektně osvojili v dobách takzvané Sudetendeut­sche Heimatfront, zneužili redaktoři Sudetendeutsche Zeitung, novinového orgánu landsmanšaftu působícího v Německé spolkové republice, článku Branná výchova na mateřské škole, který jsme otiskli v Učitelských no­vinách č. 2/1980. V překrucování a pomlouvání, ve vyvolávání ničím ne­opodstatněných představ a dojmů, v obviňování druhých z úmyslů, které jsou vlastní jim samým, ve výmys­lech a zlovolnostech mají vynikající praxi — a tak se zcela bezostyšně pokusili znevážit ideje příprav na obranu socialistické vlasti. Jejich hlavním’úmyslem však bylo zpochyb­nit opravdovost snah naší země o za­chování míru, o přátelské soužití stá­tů rozdílného společenského zřízení, o odzbrojení. Tvrdí, že je prý špatné, co se u nás s dětmi provádí. V pohádce O červené Karkulce vlk také „vysvětloval“ děvčátku, jak má chápat to, co vidí — a všichni vědí, jak se pak zachoval. Všechny hrůzy v pohádkách však mnohonásobně překonala druhá světová válka, na níž mají značný podíl i ti, kteří nyní licoměrné projevují v Sudetendeut­sche Zeitung obavy o výchovu našich dětí. Mýlí se, jestliže se domnívají, že jsme zapomněli na to, že majitelé a mnozí podporovatelé tohoto revanšis­­tického plátku působili velice aktivně v přofaštstické Sudetoněmecké stra­ně v předmnichovském Českosloven­sku. Přičinili se o hitlerovskou oku­paci našeho území a nemohou se zba­vit spoluodpovědnosti za smrt stati­síců československých občanů. Vidíme, že se z minulosti v ničem nepoučili, neboť spolu s dalšími Su­­deťáky a jejich příznivci i nadále ospravedlňují mnichovský diktát znovu proklamují své výbojné plány. a Pomýšlejí na revanš, připravují ji. Proto jsme ostražití; po ničem ci­zím netoužíme, ale překvapit se nedá­me. -A oni se uchylují k různým manév­rům, mezi jiným i k taktice ukrade­ných idejí. Obviňují nás z toho, k če­mu by sami neváhali sáhnout, kdyby k tomu dostali příležitost. Jenže: vez­mi chlup na dlani... Navíc je hlubo­ce znepokojuje bezvýchodná krize ka­pitalismu. Poznamenáni zoufalostí ztrácejí soudnost. Podobni tonoucím chytají se 1 „stébel“, aby představo­váním věcí jinak, než jaké jsou ve skutečnosti, dokazovali „oprávněnost“ své revanšistické existence. Osočují. Klamou. Štvou. Opět proklamují Heim ins Reich, ačkoli se jim toto přání již splnilo, byla to právě Sudetendeutsche Zei­tung, která v roce 1971 napsala, že před Mnichovem si návrat do Němec­ka přálo devadesát procent němec­kých obyvatel žijících v česko­slovenském pohraničí. S Hitlerovou pomocí tam nyní jsou, ale opět se jim to nelíbí. Hitler v roce 1938 tvrdil, že Sudeťá­­ci ho žádají o osvobození — a jejich freikorps o to usiloval i zbraněmi. Ale pak bezostyšně spolu se Sudeťáky loupil: s přispěním dvou nám vnuce­ných diktátů si přivlastnil třicet pro­cent území naší republiky s třiatřiceti procenty obyvatel, mezi nimiž bylo 1200 000 Čechů, Slováků a dalších neněmeckých národností! Lze snad na tohle zapomenout? K tomu byly nové hranice stanoveny tak, aby se životní centra naší vlasti ocitla v přímém do­sahu wehrmachtu; hraniční kameny se posunuly až na kilometr k Ostravě, na tři kilometry k Plzni, na patnáct kilometrů k Brnu a na pětatřicet ki­lometrů k Praze. Klement Gottwald tehdy o tom řekl: „Každý pochopí, že toto rafinované zmrzačení bylo provedeno proto, aby se země stala z hlediska vojenského neschopnou obrany a aby mohla být kdykoli okupována bez velikého ri­zika útočníka.“ Po válce kvalifikoval mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku o­­zbrojené povstání vojenské organiza­ce Sudetoněmecké strany, tzv. 'frei­korps, jako „akt otevřené agrese proti Československu“. I tohle máme dobře zapsáno v paměti. Svými protičesko­­slovenskými činy a postoji pomáhali sudetští Němci vytvořit podmínky pro zločinný mnichovský diktát i pro „konečné řešení českého problému“ — tedy pro likvidaci českého náro­da — v duchu plánu válečného zlo­čince Karla Hermanna Franka, který byl věrným komplicem zakladatele fa­šistické Sudetendeutsche Heimatfront Konráda Henleina. Dějiny nás dostatečně poučily; ne­chceme, aby se opakovalo něco z to­ho, čím nás Sudeťáci „obšťastňova­li“. Nejsme vinni tím, že reakce v NSR v nich živila a ještě živí iluze o jejich nárocích na území naší vlasti, že je po dlouhá léta sociálně deklasovala nezaměstnaností, ubytováním v lág­rech a nevyjasněnou státní přísluš­ností, že je i nadále povzbuzuje povolováním takzvaných Sudetoně­­meckých dnů, na nichž do omrzení zaznívají halasná tvrzení o jakémsi dědičném (!) právu na část ČSSR. Letos se takový Sudetoněmecký den konal ve Stuttgartu. Měl znovu po­tvrdit, že hranice v Evropě pro Su­deťáky neplatí. Dnešní vůdce sudeto­­německého landsmanšaftu továrník Walter Becher vykřikoval, že sude­­ťácký „program“ zůstává nezměněn, i když prý už jen Číňané vědí, že na východě byla sudetoněmecké města. Bonnský zpravodaj Rudého práva Jan Kovařík uvedl o tomto srazu revan­­šistů mimo jiné: „Stuttgartským výstavištěm zněly v nedělním dopoledni bubny těch, kteří rozdávají a vystavují mapy okleště­ného Československa a v rozporu s historickou pravdou se vydávají za v obránce práva a demokracie. Ordneři bílých podkolenkách, buršácké spolky, desítky kněží, mladíci s dý­kami za pasem, pod fánglemi stovky dětí, jež ani nevědí, proč mají pocho­dovat.,. Na pomoc Sudeťákňm přišel také bádensko-wůrttemberský pre­miér Späth. Během jeho řeči o svobo­dě, vlastenectví a solidaritě s USA procházel halami, kde seděli soukme­­novci u piva, muž nápadně podobný Hitlerovi. Všude budil pozornost, vstříc mu letěly úsměvy a někdy i vzty­čená pravice s výkřiky. Někteří si po­kládali za čest dát se s ním fotogra­fovat, jiným stačilo podání "ruky. Hned vzpomínali, jak zabírali pohra­ničí a vítali fúhrera. A venku zase hřímal Becher o porozumění, o prá­vu na sebeurčení a o pořádku pro Evropu.“ Nejsou zrovna vynalézaví tihle Su­deťáci — hodně z toho, co říkají, až přespříliš důvěrně známe z „protek torátu Böhmen und Mähren“, z věz­nic a koncentráků, z nucených prací; jen ta solidarita s rozmísťováním krídlatých amerických raket v Evropě je novější. Ale ani ta nepřekvapuje, neboť výtečně ladí s revanšistickým profilem těch, kteří ji vyhlašují. Nijak se nezměnili. Padesát milió­nů mrtvých v druhé světové válce je dokladem jejich skutečných úmyslů. Nepřestáváme proto myslet na od­kaz Julia Fučíka: „Lidé, bděte!“ MILOSLAV HÁJEK j BUBNY SUDEŤÁKŮ UN 2 Oznámení, zprávy, glosy, polemika S hlubokým zármutkem ozna­mujeme, že v Berlíně (NDR) zemřel vynikající pedagog, věr­ný přítel Československé socia­listické republiky, Šéfredaktor Deutsche Lehrerzeitung sou­druh Wolfgang Kurth, který po dlouhá léta úspěšně spolupra­coval s redakcí Učitelských no vin a spolu s námi se podílel na předávání zkušeností z dalšího rozvíjení výchovně vzdělávacích soustav obou zemí široké veřej nosti. Čest jeho světlé památce! ük ;• INFORMÁTOREM Vzpomínáme, nezapomínáme Dne 11. 7. 1960 schválilo Národní shromáždění Ústavu ČSSR ■ 11. 7. 1920 osvobodila Rudá armáda Minsk od bělogvardějců ■ 11. 7. státní svá­tek Mongolské lidové republiky (ví­tězství lidové revoluce v roce 1921). Řekli nebo napsali Každý sjezd KSSS otevřel nové per­spektivy naší straně a zemi. Jsem pře­svědčen, že takový bude i nadcháze­jící sjezd, jehož úkolem je shovit strategii a taktiku'boje pro příští eia­­pu výstavby komunismu. — L. I. Brežněv Z minulého týdne Svolán XXVf. sjezd KSSS — před významnou událostí v životě Sovět­ského svazu — z projevu soudruha Leonida Iljiče Brežněva — viz Rudé právo 24. 6. 1980. Usnesení ÜV KSSS o mezinárodní situaci a zahraniční po­litice Sovětského svazu — viz Rudé právo 24. 6. 1980. Lépe řídit a hospo­dařit — z 16. schůze České národní rady — viz Rudé právo 25. 6. 1980. Vřící kotel opět přetekl — velké ra­sové nepokoje v americkém Long Beach — viz Rudé právo 26. 6. 1980. Strhující premiéra na Strahově — první programové odpoledne Česko­slovenské spartakiády 1980 — viz Ru­dé právo 27. 6. 1980. Cvičenci opět nadchli Strahov — svátek tělovýcho­vy, oslava míru a naší šťastné sou­časnosti — viz «Rudé právo 28. 6. 1980. Vstříc XXVL sjezdu KSSS — list Pravda k nadcházejícím úkolům so­větských komunistů — viz Rudé prá­vo 28. 6. 1980. Střed filmového světa — XXII. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech zahájen — viz Rudé právo 28. 6. 1980. Fakta pro vaši práci Americké jednotky v zahraniěí čí­tají celkem 496 000 mužů. Z toho v Evropě je 333 000 vojáků, v Tichomo­ří a na Dálném řýchodě 137 000 vojá­ků, v Latinské Americe 16 000 vojáků a v ostatních oblastech 10 000 vojá­ků. Rozmístění v Evropě je následují­cí: NSR 235 000, Velká Británie 22 000, Itálie 12 000, Španělsko 9000, Turecko 4600, Řecko 3700, Island 3000, Ho­landsko 2200, Belgie 2000, Portugal­sko 1400, 6. flotila 35 000 a ostatní 800. Čtenářský názor Především sami učitelé si uvědomu­jí, že současná modernizace výchov­ně vzdělávací činnosti'se netýká pou­ze obsahu vzdělání, ale jak zdůraz­ňují všechny závazné dokumenty, jde především o modernizaci metod a fo­rem práce, o zvyšování jejich efek­tivnosti. Proto je potřebné, aby vě­deckovýzkumní pracovníci ještě hlou­běji rozpracovali teoretické základy výchovně vzdělávacího procesu, zása­dy jeho efektivnosti a zdůvodnili optimální metody práce. — Karel Ko­hout, Praha Moudré myšlenky Život činný je opravdu život. Za­hálka je hrobem'' člověka za živa. —•: J. A. Komenský Práce je smyslem, cílem i chlebem života. — J. Wolker Zajímavá učební pomůcka Sovětská Střední Asie — obrazový Soubor k zeměpisu SSSR je věnován Kazašské SSR, Uzbecké SSR, Kirgiz­ské SSR a Tádžické SSR. Obsahuje obrazový materiál, mapky a doprovod­ný text — dodává Komenium. Výstava, kterou doporučujeme Jan Štursa — sochařské dílo; Zbra­slav — zámek — sbírka českého so­chařství 19. a 20. století. Přečtěte si knihu Zrozen v našich údolích — Gunnar Adalfsson, Svoboda, 272 stran, 27 Kčs; epos o zcela neznámé kapitole v Lití*­­jinách švédského vystěhovalectví, za­chycující osudy pěti generací. Určitě zapněte televizor Pátek 11. 7. ve 20.00 hod., I. pro­gram — Znamení zvěrokruhu — pol­ský psychologický film z prostředí vy­sokoškolských studentů. s

Next