Večerní Praha, červen 1968 (XIV/127-151)

1968-06-01 / No. 127

9 2 K CESTĚ DO RUMUNSKA. Už jsme psali, že s Rumunskem máme bezvízový styk; je ale nutná při­pomenout, že pro cestu je zapotřebí řádně vyplněné celní a devizové prohlášení, opatřené při pobytu do 4 dnů kolkem ve výši 25 Kčs, při delším pobytu kolkem v hodnotě 50 Kčs. 9 z BURZY NA PRÁZDNINY. Od bory pracovních sil ONV Praha 1 2 a 3 pořádají burzu pracovních pří ležitostí pro studenty a mládež v do bě prázdnin 7. června 1968 v budo vě ministerstva vnitřního obchodí: na Staroměstském náměstí 6 od í do 18 hodin. V TEČKA ZA ÚKLIDEM. Na včerej­ším zasedání komise pro zvelebeni města konstatovala, že při jarním úklidu si nejlépe vedl podnik OPBJH v Praze 7, který odvezl přes 700 tun sutě na 182 autech. Z obvodů zí skala nejvíce sběru Praha 6. V POLIMEX V PRAZE.. Průměrní za 5 miliónů rublů stavebních a silničních strojů vyváží ročně k nám polský podnik Polimez. Oznámili to včera v Praze polští odborníci na sympóziu, kde se hovořilo o no­vé technologii v tomto oboru, jen letos se doveze například 60 vařičů asfaltu. Hi Fi ZÁZRAKY. První veřejný přímý stereofonní rozhlasový pře nos se uskuteční zítra v 19.45 hod ve velkém sále Městské lidové kni hovny. Posluchači budou moci sle­dovat na kvalitní přijímací a repro dukční soustavě zahraniční výroby koncert České filharmonie na Praž ském jaru ze • Slíbenou reportáž Olgy Sulcové stávkující Paříže překládáme z technických důvodů na úterý Spánek miste lékaře Washington (dp). 53lety K. H. Brozell z Erie v americké Pen­sylvánii slyšel v noci podezřelé zvu­ky. Domníval se, že se někdo chce vloupat do jeho auta, nabil lovec­kou pušku a šel ke dveřím. Přitom zavadil rukávem o kliku, puška upadla na zem a zazněl výstřel. Střela mu pronikla dolní čelistí i ja­zykem a vyšla pod levým okem ven. Brozell byl tak vyveden z míry, že se vrátil do postele a klidně spal ai do rána. Teprve když se probudil běžel na policii, a ta ho rychle do pravila do nemocnice. Bitva o vědce Až pět tisíc dolarů za odborníka Každý zaměstnanec General Dynamic z Rochesteru ve státě New Jersey dostane odměna až 500 dolarů, jestliže pro pod­nik získá vysokoškoláka s technickým nebo přírodovědeckým vzděláním. Speciální agentury, která se zabývají »dodává­ním« mladých inženýrů a vědeckých pracovníků, požadují od 1000 do 5000 dolarů za jednoho (podle studijního oboru a délky praxe) — a nestačí vyřídit všechny objednávky Neboť Spojené státy již po lé­ta trpí chronickým nedostatkem vědeckých kádrů. Navzdory to­mu, že odčerpávají odborníky ze západní Evropy 1 z některých dalších zemí, navzdory tomu, že platy a další materiální výhody jsou rok od roku vyšší V roce 1966 byla poptávka prů­myslu a výzkumných ústavů uspokojena asi ze 75 procent (i s přílivem ze zámoří); vloni však byla situace mnohem horší: zájem byl o více než 72 000 vyso­koškoláků, ale do zaměstnání jich nově nastoupilo necelých 35 000 — včetně těch, kteří ukon­čili nějaký nástavbový kurs či vojenskou službu nebo byli získáni ze zahraničí. Problém je v tom, že v rozporu s rostoucím počtem příležitostí v letech 1958—1964 počet studen­tů přihlášených ke studiu na technických a přírodovědeckých fakultách neustále klesal. Teprve v posledních třech letech došlo k mírnému vzestupu, ale zase se snížilo procento těch, kterým se podařilo studium úspěšně absol­vovat. Příčinou je zvyšující se ná­ročnost studia, zejména pokud jde o fyziku, elektroniku, chemii a matematiku. , Rozdíly mezi potřebami a mož­nostmi jejich naplnění se stále zvětšují. Americká Národní vě­decká nadace odhaduje, že v ro­ce 1970 bude Spojeným státům chybět asi čtvrt miliónu inžený­rů a přibližně stejný počet od­borníků se specializaci ekonom, sociolog a pod. A tak Severní Amerikou obchází strašidlo nedostatku odborníků, bez nichž zřejmě nebude možné udržet dosavadní tempo vědeckotechnické­ho rozvoje. Perspektivy jsou o to horši, že většina evropských zemi se již brání »vývozu mozků«, poněvadž si uvědomuji, jak nesmírně je tim poškozován a zpomalován jejich ekonomický rozvoj. -mi- Pašeráci s pornografií Lübeck (dp). Celou horu por nografíckých magazínů, lotosérií a propagačního materiálu odhalili cel­­nlci v Liibecku, když zabavili 11 kutrů majiteli dánské zasilatelské firmy z Kodaně. On sám cestoval společně se svými čtyřmi sekretář­­kami do NSR, kde chtěl své »zboží« prodávat. Byli viak všichni nuceni podstoupit cestu do vězení. Podle předpisů se totiž pornografická lite­ratura smi přes hranice posílat, ne smí se však ve velkém pašovat. Hemddki nesl Aberdeen (dp). Vyšetřující úřad pro zkoumání zjevu v jezeře Loch Ness — tak zní plné jméno společnosti, která již šest lei zkoumá proslulé jezero. Nyní opět zahájila pětiměsíční pozorováni. K výzkumu se připojili poslu­chači elektrotechniky Birming­­hamské university t s profesory a pomocí nejmodernějštch pří­strojů chtějí záhadu odhalit. Kromě toho se neustále v po­zorování střídá 150 dobrovolných pozorovatelů a téměř devět dese­tin jezera je pod kontrolou Širo­koúhlých objektivů kamer. Během nocí jezdí po jezeře bezhlučné motorové čluny ve víře, že ne­stvůra miluje noční procházky. Loni bylo zaznamenáno 370 »zjevení« nestvůry, z nichž 29 se považuje za pravděpodobné. Ačkoli prý mnozí lidé zde vidí i to, co neexistuje, je prý dosta­tek materiálu o existenci nějaké­ho živočicha na dně jezera 38 km dlouhého, 1500 m širokého a 250 metrů hlubokého. Tvrdí to mj. pro}. Mačkal z Chicagské univer­sity. Na výzkum jezera přicházejí fi­nanční částky ze všech koutů ze­mě i zámoří. Hodně přispívají t cestovní kanceláře. Letos prý má být 14001eté tajemství Skotska konečně odhaleno, ačkoliv Skoto­vé dobře vědí, že tajemná nestvů­ra přitahuje více zvědavců než odhalené tajemství, jen loni na­vštívilo 25 tisíc osob obytný vůz badatelů, ve kterém jsou vystave­ny fotografie, diagramy a mapa jezera. O Nebezpečí v silničním provozu představuji tato sklenění auta, která se objevila v Londýně. Nejen svou konstrukci, ale hlavně proto, že za volant usedly dívky v minisukních — zřejmě z reklamních důvodů. Žádný z protijedoucích prý neodolal, aby neupřel své oči na tu krásu, a důsledkem byly havárie. Městská rada proto rozhodla, že autíčka mohou po ulicích jezdit, ale sklo musí být opatřeno neprůhledným nátě rem alespoň do výše volanta. Snímek: Repro VP □ Měsíční krajina? Ne <—i je to snímek z karpatského podhůří v Rumunsku. V údolí řeky Buzau mají přírodní kuriozitu m sopky chrlící bahno. Vznikly na místech, kde ne povrch pronikly plynné uhlovodíky, které se na cestě zemskou kůrou setkaly s vodou a slínem. Výsledná hmota vytéká ven a vytváří kuželovité krátery, Místní lidé říkají, že bahnem se dá léčit reumatismus. Snímek CTK - Aeerpres POZDNÍ ODHALENÍ Paul Goschin žil dlouhá léta poklidně v Rheibachu poblíž Bonnů; jeden nerozvážný krok mn však zkomplikoval život: požádal o dů­chod jako »utečenec z Východu«. A orgány sociální péče zjistily, že Paul Goschin, který kdysi skutečně žil na území dnešního Poleká, je už dávno mrtev. Pak se ukázalo, že povedený žadatel je vlastně bývalý SA-Standartenfiihrer Fritz Griittemeier Gröttemelei Člověk tohoto jména je na se­­tnamn hledaných zločinců, poně­vadž v roce 1933 se podílel na vraždě protifaši­stického novináře Felixe Fcchcnba­­cha, která tehdy vyvolala velký rozruch. Fechenbach, redaktor sociálně demokratické­ho listu v Detmoldu, psal po léta o piklech nacistické strany 1 SA. Krátce po nástupu Hitlera k moci byl zatčen a měl být dopraven do koncentračního tábora. Vůz, ve kterém byl transportován, zasta­vil poblíž Warburgu Grtittemeier (v uniformě SA) a začal Fechen­­bacha vyslýchat. Chtěl vědět, kdo mu poskytoval Informace o dění v SA a NSDAP. Když usoudil, že na své otázky nedostane uspo« kojivou odpověd, prudce od vy« slýchaného odstoupil. To byl po« vel. Třesklo několik ran. »Zastře« len na útěku,« oznámili tehdy) nacisté. V roce 1948 byl dopaden jeden z účastníků této vraždy a byl odsouzen k pěti letům vězení, třetí vrah se skrývá dodnes. Ale Grůttemelerovo odhaleni přišlo vlastně pozdě. Je mu totiž už 75 let a má prý těžce nemocné srdce. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Bochumu a lékaři prohlásili, že není schopení zúčastnit se případného soudního řízení. Takže je zřejmé, že spra« vedlivému trestu přece jen unik« ne. -j*­ ze zákulisí sveta SVÉRÁZNÝ PROTEST Poněvadž australské zákony nedo volujl ženám vstup do veřejnýct podniků, kde se čepuje pivo, nechá lo se 23 sydneyských vysokoškola ček připoutat k nálevnímu pultu aby je odtud policie nemohla snad no dostat. Jejich protest nyni bud< projednávat soud a snad i paria ment MLÁDEŽ A DROGY Nedávným průzkumem v Amste­rodamu se zjistilo, že 6000 obyvatel města pravidelně poživá omamně drogy, 24 000 dalších příležitostně. Nejhoršl na tom je skutečnost, že 86 % z celkového počta jsou mla­diství. VĚDA A POŽÁRY V Sovětském svazu se objevil yce la nový vědecký titul: doktor požár nických věd. Stal se jim leningrad­ský vědec A. I. Jakovlev, který pra­cuje v Institutu pro výzkum pro středků ke zdoláváni požárů a svoj! disertační prácí věnoval tomuto té matu PŘIJEĎTE ... ZMOKNOUT Zvláštní reklamu k nalákáni tu­ristů si vymyslili v norském Berge nn. Na letáčcích mj. piši: Počas! sice u nás neni valná, přesto však lze dobře rozeznat léto od zimy V létě totiž je u nás na horáci déšf mnohem teplejší... A proto — přijeďte k námi UŽITEČNÁ MODERNIZACE Z věží velké katedrály ve fran couzskšm městě Lilie chtějí městštj radní zřídit parkoviště pro auta Vozy by dopravovaly nahoru, dve výtahy. Návrh projektu počíti s umístěním tří set osobních au tomobllů. LONDÝNSKA senzace Velkou pozornost vzbddil v brit­ském hlavním městě lSletý školák Oliver Knnzaen, který před několika dny ztál za dirlgentakým poltem Londýnského symfonického orches­tru a řídil provedení — své vlastní symfonie, je to již šedesátá sklad­ba, komponovat začal v šesti letech. JEN ZAPOMNĚTLIVOST? Téměř před rokem vystupoval slavný americký zpěvák Sammy Davis junior ve švédském Gávle a slíbil, že výtěžek koncertu odevzdá pro péčí o sirotky. Zisk činil přes pět tisíc dolarů, ale obyvatelé města dodnes čekají, kdy se Davis rozpo­mene na svůj slib ROMANTIKA TÁHNE A farmáři v okolí amerického města Planfield toho využívají. Na­bízej! turistům, že n nich mohou strávit dovolenou jako kovbojové. Za mírný poplatek si pronajmou ko­ně a mohou objíždět stáda spolu se skutečnými kovboji a třeba s nimi i spát pod stany. CO PRÍRODA NEDALA Zvláštní problém má předseda Spolkového sněmu E. Gerstenmaler: měří pouze 107 centimetrů, zatímco dva z jeho náměstků dorostlí přes 1B0 cm. Aby za pfedsednlckým sto­lem mezi nimi nevypadal směšně. musel správce parlamentní budovy sehnat silný kožený polštář, jímž sl Gerstenmaier vyrovnává to, co mu příroda nedala. BALET PRO ASTRONAUTY Do příštího tréninkového progra­mu astronautů má prý být zařazen 1 balet, aby prý byli schopni např. učinit 32 piruet ve 24 vteřinách a při­tom si stále udrželi v oku pevný bod. Pomůže jim to ve stavu beztí­že, kdy budou pociťovat méně zá­vrati než dosud. Navrhuje to šéf kodaňského baletu. hluk škod! rybAm Západoněmecký odborník v bio­­akustlce dr. Freytag prohlašuje, že velký hluk zabíjí nebo poškozuje ryby podobně jako jedovaté prů­myslové zplodiny. I menší, ale častý hluk škodí, způsobuje prý rybám jakýsi druh nervové nemocí. v£d! komu DEKOVAT Zvláštním dekretem rozhodl fili­pínský president Marcos o propuště­ní všech vězňů starších 65 let. Svá rozhodnutí zdůvodnil tim, že vězni­ce jsou přeplněné n neni kam za­vírat mladší zločince a recidivisty. O I. É«rvna 1968 Ráj podloudníků Která země je na třetím místě v nákupech zlata na londýnském trhu? Kdo mimo USA a SSSR vyváží do Londýna nejvíce stříbra?, Který stát doveze ročně za 100 liber šterlinků hodinek na jednoho, obyvatele? Hádejte — neuhádnete, fe to knížectví Dubaj ve Smluv­ním Omdnu na jižním pobřeží Arabského fdříve Perského) zálivu, Může sl to dovolit, přestože sluneční žár a nehostinná písečná poušt činí z knížectví jeden z nejnesnesitelnějších koutů na světě. na protilehlém pobřeží Arabské­ho moře leží Bombaj, tradiční středisko pašeráků, kam ročně, mizí za 80 miliónů liber zlata a' za další milióny jiného pašované« ho zboží. Tři čtvrtiny zlata při« cházeji z Dubaje, přitom se snad« no prodají i hodinky. Obchod kvete a tak máji dubajské banky, luxusní kanceláře a v ulicích' jezdí nejpřepychovější auta. Podle britského listu Observer by­lo z Londýna do Dubaje přepraveno v r. 1966 více zlata než do které­koliv jiné země s výjimkou Francie a Švýcarska — celá desetina množ­ství vytěženého v tom roce na Zá­padě. Mimo to se do knížectví dove­ze za šest a půl miliónu liber šter­linků hodinek a naopak z knížectví do Londýna bylo dopraveno 5,5 mi­liónu uncí stříbra. Vloni to prý bylQ zhruba stejné. Malé a nenápadné knížectví Dubaj se 60 000 obyvateli se prostě stalo jedním z nejdůleží­­tějších kanálů, jímž proudí velké množství zlata z bank do sou« kromých rukou. Docela prostým dopravním prostředkem —Stalý;« mi rychlými čluny, z nichž u in« dického pobřeží přejímají cen« ný náklad »rybářské« lodi paše« ráků. Protihodnota, tj. stříbro, va« luty nebo dohodnuté zboží, se vy« plácl Ihned, takže obchod je včel« ku bez rizika. -šm- O vládci Dúbaje je známo, že má obchodního ducha. K tomu připočtěme, že knížectví neschá­zí výborný přírodní přístav a že

Next