Vlasta, červenec-prosinec 1966 (XX/27-52)

1966-07-06 / No. 27

BYZNYS NA MĚSÍCI Po předchozím sovětském úspěchu podařilo se nyní také americ­ké měsíční sondě Surveyor 1 měkce přistát na povrchu Měsíce a vyslat odtud přes 2000 snímků. Na konstrukci první z těchto stanic dostala firma Hughes Aircraft 420 miliónů dolarů. Jiná firma, Grumman Aircraft, dostala zakázku v hodnotě 400 miliónů dolarů na stavbu „kosmického taxíku", v němž mají dva kosmo­nauti opustit kosmickou loď „Apollo", která zůstane na oběžné dráze kolem Měsíce, uskutečnit přistání na Měsíci a po splněni úkolu se opět vrátit na palubu kosmické lodi. Firma TRW lne. dostala už 200 miliónů dolarů na projekt nevelkého doutníkového „tryskáče", který by se mohl pohybovat v gravitačních podmínkách Měsíce (ókrát menší přitažlivost). Boeing a Bendix dostaly po 1,5 miliónu dolarů na zpracování projektu terénního pásového vozidla 0 rychlosti 8 až 16 km hod. Vozidlo by použili kosmonauti při prvních krátkých výzkumných cestách. Obě firmy už mají se státem smlouvu na projekt vozidla pro větší vzdálenosti (800 000 dolarů). Ve snaze předstihnout konkurenty pracuje na stejném úkolu na vlastní náklad společnost Northrop. Jde o jakýsi balón, naplněný plynem, s prostorem pro dvě osoby a laboratoř, s akčním rádiem 400.km. Projekty měsíčních vozidel se zabývá také General Motors, kde zatím „investovali" 400 000 dolarů. Smlouvy na konstrukci „měsíčního letadla" pro dvoučlennou posádku a s doletem asi 50 km podepsoíy s americkou vládou firmy Bell Aerosystems (550 000 dolarů). TRW lne. (106 000 dolarů) a Westinghouse (543 000 dolarů). Podrobení Měsíce je pro americké koncerny a monopoly mno­hoslibná příležitost. Firma Martin Marietta podepsala už kontrakty na konstrukci zařízení pro zemní vrty do hloubky 30 metrů (178 000 dolarů), Westinghouse a Northrop dostávají po půl miliónu do­larů na vrtná zařízení pro hloubky až do 300 metrů. Firma Ralph Stone and Co. dělá za 100 000 dolarů schránky pro převoz geolo­gických vzorků z Měsíce na Zemi. Na konstrukci malé televizní kamery pro vysílání obrazů na Zemi dostala firma Westinghouse 4 800 000 dolarů. Koncern Lockheed připravuje projekty pracovní základny, tvořené čtyřmi spojenými cylindry dvoupatrového členění, kde vedle pracoviště a ubytoven pro kosmonauty je pamatováno 1 na sklady a další zařízení. Obdobným výzkumem se zabývá i Ge­neral Electric. Když bývalý president Kennedy vyhlásil přistání Američana jako prvního člověka na Měsíci, počítalo se tehdy s náklady vé*výši 20 miliard dolarů. Dnes se už hovoří o 40 miliardách. Nu a proto ten veliký zájem koncernů a jejich tlak na vládu a Kongres k intenzifikaci kosmického programu. Vidiny „kosmických zisků" jsou příliš lákavé! Firma Boston GCA Corp. obdržela koncem mi­nulého roku zakázku v hodnotě 1700 tisíc dolarů v souvislosti v vý­zkumem Marsu, Venuše a . .. Jupitera. A tak se zdá, že s přistáním prvního amerického kosmonauta na Měsíci, případně dalších planetách, je křečovitě spojena nevybí­ravá soupeřivost o to, reprezentace kterého koncernu USA bude nejvýrazněji sledovat první a další kosmonautovy kroky. Zvláště dobře se mu půjde, když mu sovětský kolega ukáže cestu. Ale to už v amerických plánech asi není. Podle zahraničního tisku. —VK— Z PŘÍRODY • PTAČÍ KREJČÍ. Rákosnílc svoje hnízdo nestaví, ale Šije. Zobák mu slouží jako jehla a místo niti používá žeber listů. • „MILÁČKU, VLEZ Ml NA ZADAT říká asi hroch nebo hrošice svému mláděti, když chce někam plavat. Hroší rodiče totiž převážejí svoje mlá­ďata přes vodu na vlastním hřbetě. • JAZYK JAKO PILNÍK má hyena a doslova opiluje všechno maso z kosti své potravy. A pro její čelisti žádná kost není dost tvrdá. • JABLKO NEPADNE DALEKO OD STROMU. Kokosové ořechy také ne, ale zato padnou často do moře, a to je odnese í na nejmenší ostrovy; zde pak vyklíčí. Proto kokosová palma lemuje břehy všech pevnin tropického pásma. • GALANTNÍ KONÍK. Mláďata mořského koníka se lihnou ve vaku na těle samečka. Do tohoto vaku samička naklade vajíčka, sameček už další obsta­rá sám. vd Na redakčním stole leží pozvánka Ga­lerie Svazu výtvarníků v Atlantě, stát Georgia, USA. Oznamuje se v ní, že zde od 5. června do 2. července 1966 vysta­vuje československá výtvarnice ALENA DOSTÁLOVA. Protože je nám tato mladá výtvarnice (nar. 1932) blízká z dlouholeté spolupráce, máme z jejího úspěchu radost. Naši čtenáři se už sice sotva budou pamatovat na to, že před osmi lety dělala grafickou úpravu Vlasty, ale znají ji jistě zejména ze satirických kreseb, které publikuje v řadě časopisů, z novinových i knižních ilustrací, z propagačních pla­kátů. Méně známá je její malba, portréty žen a dětí, figurální plátna, kompozice postav a krajiny, zejména ze Slovenska. A pravě tuto část své tvorby, pětašedesát malířských prací z posledních dvou let, obsahuje výstava v Atlantě. Po ní má ná­sledovat výstava grafiky v New Yorku, na podzim pak ve Szpilkách ve Varšavě. TAK UŽ JI MÁMEI DÍVKU ROKU 1966 Pozoruhodnou zvláštnosti jsou klatovské katakomby, které vábí naše i zahraniční tu­risty. V kryptě pod jezuitským kostelem leží ve skleněných rakvích 40 mumií již téměř 300 let ^ Prnví britská pilotka Sheila Scottová, bý­valá britská herečka, podnikla se svým jednomístným letadlem „Piper Comancho 260 B“ cestu kolem světa. Let trval 33 dní a za tuto dobu uletěla 45 000 km ▼ Je to Dagmar Silvínová, devatenáctiletá stu­dentka. Volba byla prý nesnadná, poněvadž dívek bylo jedenáct a jedna hezčí než druhá. Foto M. Hucek Foto Andrzej 2ak a Jiří Volek

Next