Vlasta, leden-červenec 1969 (XXIII/2-26)
1969-01-15 / No. 2
„I v nové situaci chceme udržovat nadále styky s Mezinárodní demokratickou federací žen, protože jsou pro nás výhodné. MDFŽ se v poslední době totiž začíná zabývat konkrétními problémy žen v jednotlivých zemích. Sleduje určitou diferenciaci, začíná se přihlížet i k problémům teritorií, k stupni vzdělanosti a k míře životní úrovně. K tomuto obratu došlo poté, co se ujala funkce nová generální sekretářka Cécil Hugel. To se projevuje příznivě i v přípravě Světového kongresu žen, který se měl konat loni v listopadu. K obsahové stránce Kongresu byly položeny základy už při zasedání Rady MDFŽ v Praze, kdy se rozhodlo konat ho pod heslem „Žena v současném světě." Na Kongresu bude předneseno pět základních referátů: 1. Žena v práci, 2. Žena v rodině, 3. Žena ve veřejném životě, 4. Otázky evropské bezpečnosti, 5. Otázky Vietnamu. Připravujeme se, že vystoupíme ke všem pěti otázkám. Zejména nás zajímají první tři otázky, i když nejsme pochopitelně lhostejné k dalším dvěma otázkám. Kongres se bude konat v Helsinkách od 14.—18. června 1969 a bude rozdělen do dvou částí. Čtyři dny bude trvat Světový kongres za účasti i nečlenských organizací podle návrhů delegace ČSZ na zasedání Rady MDFŽ. Druhá část (1 den) bude samotný Kongres Federace, kde se budou volit orgány Federace spojené s volbou nové předsedkyně, protože paní Cottonovou ještě dosud nikdo nenahradil." Proč se koná Kongres právě v Helsinkách? Protože ženská organizace ve Finsku má dlouholetou tradici v práci mezi ženami. Finsko bylo první zemí v Evropě, kde ženy získaly volební právo. Ale nejenom pro tuto minulost. I v současné době patří finské ženy mezi vynikající organizátorky ženských setkání. Jsou zárukou, že průběh tak velkého setkání, s nímž jsou přece jen spojeny nemalé starosti, bude dobře zajištěn. Jaký je letos plán zahraničních styků Českého svazu žen? Chceme spolupracovat především s ženskými organizacemi v MDFŽ. Považujeme za politicky správné a účelné, abychom navazovali ale kontakty i s jinými ženskými organizacemi národními a mezinárodními, pokud alespoň v některých otázkách se jejich program shoduje s naším. Chtěla bych podotknout, že na základě našeho akčního programu, který hovoří o této myšlence, jsme už v roce 1968 vyslali naši zástupkyni jako pozorovatelku na Kongres Mezinárodní ligy žen v Kodani. Máme čilé styky s pokrokovými organizacemi z USA i z Kanady, které prosazují mír ve Vietnamu. Právě nedávno jsme tu měly tři členky kanadské organizace, oplatily nám naši návštěvu v Kanadě v roce 1967. Dále máme styky s italským Svazem žen UDI. Jeho členky byly u nás na oficiální návštěvě v roce 1967 a turistická skupina UDI loni navštívila naší zemi. V roce 1968 naše dvě členky byly na studijní cestě v Itálii. MY A SVET O ZAHRANIČNÍCH STYCÍCH ČSSŽ Začínáme rok 1969 a Čs. svaz žen jej zahajuje významnou akci, jakou je Ustavující sjezd Českého svazu žen, který jistě poznamená další vývoj a práci této naší organizace. Neoddělitelnou součásti činnosti Svazu jsou i zahraniční' styky, které se rok od roku rozšiřují. Zašla jsem proto ještě před sjezdem za předsedkyni ČSSŽ MILUŠI FISCHEROVOU, abych se jí zeptala, jak se rozvíjejí naše zahraniční styky. Udržování a navazování zahraničních kontaktů považujeme za velmi prospěšné, poněvadž dochází ke vzájemnému pochopení i poznání za jakých podmínek kde ženy žijí. Je to důležité, neboť zcela jiné podmínky mají ženy v socialistických státech, v zemích kapitalistických nebo v zemích třetího světa.“ Vím, že ses v minulých dnech vrátila z oficiální návštěvy v Jugoslávii. Jaké jsou Tvoje poznatky a co bys chtěla říci o tom čtenářkám Vlasty? „Byli jsme hosty Konference pro společenskou aktivitu žen v Jugoslávii. Tato organizace není členem MDFŽ, ale úzce s ní spolupracuje. Jugoslávské soudružky už od roku 1967 velmi usilovaly o toto naše vzájemné setkání a také my jsme považovaly bližší navázání kontaktů za velice účelné. Návštěva byla asi šestkrát odložena a uskutečnila se až v těchto dnech. Zaujalo nás především to, jak jugoslávské soudružky řeš! složité a naléhavé problémy žen. Struktura jejich organizace je zcela odlišná od naší, ale pokud jde 0 obsahovou stránku v mnohém se shodujeme. Jde především o provádění rozboru příčin nerovnoměrného postavení žen ve společnosti i v rodině a hledání cest jak překonat překážky. K tomu organizují širokou spolupráci s vědeckými pracovníky i s vedoucími pracovišť. Takřka každoročně pořádají různá mezinárodní symposia k jednotlivým ženským otázkám. Právě v době, kdy jsme tam byly. se konal mezinárodní seminář k úloze ženy v rodině a postavení rodiny ve společnosti. Za náš svaz se ho účastnila dr. ing. Vlasta Brablcová, jejíž vystoupení mělo veliký ohlas. Sleduj! zejména zvýšení účasti žen přímo v samosprávných orgánech ať už v dělnických radách, anebo ve skupštinách. Chtěla bych zdůraznit že všechna setkání 1 s funkcionáři skupštin dělnických rad byla poznamenána velkou otevřenost! i snahou ukázat nejen dobré výsledky práce, ale i nedostatků, jimž je možno zkušenostmi předejít a neopakovat je. Po sjezdu přijede delegace jugoslávských žen na návštěvu do ČSSR. A jaké jsou kontakty Svazu v současné době s ženskými organizacemi ostatních socialistických zemí. Přirozeně že i s nimi udržujeme nadále kontakty. Nedávno u nás byla delegace Výboru sovětských Jen, naše delegace byla i v Rumunsku. Sešly jsme se i s maďarskými soudružkami na krátké výměně zkušeností a počátkem prosince se konala v Moskvě schůzka ženských organizací SSSR, Rumunska, NDR, Bulharska, Polska, Maďarska a ČSSR. Jejím smyslem byla konzultace vzájemné přípravy Kongresu v Helsinkách i možnosti morální a materiální pomoci Vietnamu. Rozmlouvala VERA ZAHÁLKOVÁ Foto František Jebavý 2 ČESKÉMU SVAZU ŽEN, JEHOŽ USTAVUJÍCÍ SJEZD SE KONÁ VE DNECH 14.-15. LEDNA 1969 V BRNĚ, PREJEME MNOHO ZDARU ZÁKLADY JEDNÁNÍ SJEZDU SVAZU ŽEN Základem jednání českého sjezdu Svazu žen je akční program ČSSŽ loni přijatý. Připomínáme vám jeho hlavní myšlenky: # Posláním organizace je co nejpřesněji vyjadřovat a co nejúčinněji hájit a prosazovat zájmy a požadavky žen a uvádět je do souladu se zájmy celospolečenskými. # Ačkoliv ženy tvoří více než polovinu obyvatel naší republiky, nezaujímají ve veřejném životě místo, přiměřené jak svému počtu, tak rostoucímu vzdělání, odborným a politickým zkušenostem, občanskému rozhledu. Neúčastní se v potřebné míře na řízení společnosti, a tím i na rozhodování jak o věcech společných, tak i o svém vlastním postavení ve společnosti. Československý svaz žen jim chce pomáhc uplatňovat politická práva a ve větším počtu se zapojovat do v ného života. # Postavení ženy jako matky, manželky a zaměstnané ženy je vei< obtížné. Na ženě, zejména zaměstnané, leží v neztenčené míře • dinné a domácí povinnosti, neskonale větší než rodinné povinno: mužů. To s neuspokojujícím stavem služeb způsobuje naprostý nedostatek volného času žen, čímž se žena v porovnání s mužem dostává do krajně nevýhodného postavení. Československý svaz žen chce svými podněty přispívat k objektivnímu řešení problematiky rodin a k vytvářeni příznivého ovzduší pro jejich harmonický rozvoj. # Růst ženské zaměstnanosti se dříve jednostranně chápal jako dostačující ukazatel emancipace žen. Zastáváme názor, že možnost ekonomické činnosti znamená pro ženu jednu ze základních podmínek reálného zrovnoprávnění. Zároveň je nutné dát ženám možnost, aby se věnovaly mateřským povinnostem a mohly se v jednotlivým obdobích svého života svobodně rozhodnout, zda budou doma p< čovat o děti, nebo se budou věnovat zaměstnání. Celospolečens, rozvoj nemůže naše společnost uskutečňovat na úkor žen. Znamená to vytvářet pro ženy takové podmínky, aby mohly být zaměstnány v souladu se svou kvalifikací, schopnostmi, zkušenostmi a zájmy a nebyly v zaměstnání diskriminovány. Československý svaz žen bude vždy obhajovat zásadu ekonomické nezávislosti žen a vhodnost jejich zapojení do pracovního procesu. # Zemědělské ženy sdílejí nejen stejné postavení s ostatními ženami, ale jsou ještě více znevýhodněny. Pracují v zemědělství, které je dosud sektorem s výrazně převažující ruční, namáhavou, méně placenou prací v horším pracovním prostředí. Československý svaz žen bude napomáhat zlepšeni pracovních podmínek a života zemědělských žen. 0 Československý svaz žen ve své činnosti vychází ze zásady, že jestliže se ženy samy nezúčastní tvorby a uskutečňování nejrůznějších opatření, zákonů, programů, usnesení atd., dochází k opomíjení a přehlížení zájmů žen. Proto je nezbytné, aby se ženy samy zúčastňovaly všech takových opatření a uplatňovaly při tom své vlastní schopnosti, zkušenosti a znalosti. Významným posláním Československého svazu žen je umožnit ženám, aby mohly rozvíjet svou osobnost, získávat takové vědomosti, které jim umožni všestranněji a s rozhledem řešit jejich osobní a společenskou situaci. Spatřuje v poznáváni objektivního postaveni ženy základni podminku k prosazování zájmů žen a k postupnému překonávání mnoha subjektivních a objektivních potiži, které dosud bráni plnému sebeuplatněni ženy. # Naše současné problémy nemůžeme oddělovat od základních otázek světové politiky, od současného poměru mezinárodních sil i od situace v mezinárodním demokratickém ženském hnutí. Chceme dokázat, že socialismus, demokracie a práva žen jsou neoddělitelná.