Vlasta, leden-červenec 1969 (XXIII/2-26)

1969-01-15 / No. 2

„I v nové situaci chceme udržovat nadále styky s Mezinárodní demokratickou federací žen, pro­tože jsou pro nás výhodné. MDFŽ se v poslední době totiž začíná zabývat konkrétními problémy žen v jednotlivých zemích. Sleduje určitou dife­renciaci, začíná se přihlížet i k problémům teritorií, k stupni vzdělanosti a k míře životní úrovně. K tomuto obratu došlo poté, co se ujala funkce nová generální sekretářka Cécil Hugel. To se projevuje příznivě i v přípravě Světového kongresu žen, který se měl konat loni v listopadu. K obsahové stránce Kongresu byly položeny zá­klady už při zasedání Rady MDFŽ v Praze, kdy se rozhodlo konat ho pod heslem „Žena v sou­časném světě." Na Kongresu bude předneseno pět základních referátů: 1. Žena v práci, 2. Žena v rodině, 3. Žena ve veřejném životě, 4. Otázky evropské bezpečnosti, 5. Otázky Vietnamu. Připravujeme se, že vystoupíme ke všem pěti otázkám. Zejména nás zajímají první tři otázky, i když nejsme pochopitelně lhostejné k dalším dvěma otázkám. Kongres se bude konat v Hel­sinkách od 14.—18. června 1969 a bude rozdělen do dvou částí. Čtyři dny bude trvat Světový kon­gres za účasti i nečlenských organizací podle ná­vrhů delegace ČSZ na zasedání Rady MDFŽ. Dru­há část (1 den) bude samotný Kongres Federace, kde se budou volit orgány Federace spojené s volbou nové předsedkyně, protože paní Cotto­­novou ještě dosud nikdo nenahradil." Proč se koná Kongres právě v Helsinkách? Protože ženská organizace ve Finsku má dlou­holetou tradici v práci mezi ženami. Finsko bylo první zemí v Evropě, kde ženy získaly volební prá­vo. Ale nejenom pro tuto minulost. I v současné době patří finské ženy mezi vynikající organizá­torky ženských setkání. Jsou zárukou, že průběh tak velkého setkání, s nímž jsou přece jen spojeny nemalé starosti, bude dobře zajištěn. Jaký je letos plán zahraničních styků Českého svazu žen? Chceme spolupracovat především s ženskými organizacemi v MDFŽ. Považujeme za politicky správné a účelné, abychom navazovali ale kon­takty i s jinými ženskými organizacemi národními a mezinárodními, pokud alespoň v některých otázkách se jejich program shoduje s naším. Chtěla bych podotknout, že na základě našeho akčního programu, který hovoří o této myšlence, jsme už v roce 1968 vyslali naši zástupkyni jako pozorovatelku na Kongres Mezinárodní ligy žen v Kodani. Máme čilé styky s pokrokovými organi­zacemi z USA i z Kanady, které prosazují mír ve Vietnamu. Právě nedávno jsme tu měly tři členky kanadské organizace, oplatily nám naši návštěvu v Kanadě v roce 1967. Dále máme styky s italským Svazem žen UDI. Jeho členky byly u nás na ofi­ciální návštěvě v roce 1967 a turistická skupina UDI loni navštívila naší zemi. V roce 1968 naše dvě členky byly na studijní cestě v Itálii. MY A SVET O ZAHRANIČNÍCH STYCÍCH ČSSŽ Začínáme rok 1969 a Čs. svaz žen jej zahajuje významnou akci, jakou je Ustavující sjezd Čes­kého svazu žen, který jistě poznamená další vývoj a práci této naší organizace. Neoddělitelnou sou­části činnosti Svazu jsou i zahraniční' styky, které se rok od roku rozšiřují. Zašla jsem proto ještě před sjezdem za předsedkyni ČSSŽ MILUŠI FISCHERO­VOU, abych se jí zeptala, jak se rozvíjejí naše zahraniční styky. Udržování a navazování zahraničních kontaktů považujeme za velmi prospěšné, poněvadž dochá­zí ke vzájemnému pochopení i poznání za jakých podmínek kde ženy žijí. Je to důležité, neboť zce­la jiné podmínky mají ženy v socialistických stá­tech, v zemích kapitalistických nebo v zemích třetího světa.“ Vím, že ses v minulých dnech vrátila z oficiální návštěvy v Jugoslávii. Jaké jsou Tvoje poznatky a co bys chtěla říci o tom čtenářkám Vlasty? „Byli jsme hosty Konference pro společenskou aktivitu žen v Jugoslávii. Tato organizace není čle­nem MDFŽ, ale úzce s ní spolupracuje. Jugosláv­ské soudružky už od roku 1967 velmi usilovaly o toto naše vzájemné setkání a také my jsme považovaly bližší navázání kontaktů za velice účelné. Návštěva byla asi šestkrát odložena a uskutečnila se až v těchto dnech. Zaujalo nás především to, jak jugoslávské soudružky řeš! slo­žité a naléhavé problémy žen. Struktura jejich or­ganizace je zcela odlišná od naší, ale pokud jde 0 obsahovou stránku v mnohém se shodujeme. Jde především o provádění rozboru příčin nerov­noměrného postavení žen ve společnosti i v ro­dině a hledání cest jak překonat překážky. K tomu organizují širokou spolupráci s vědeckými pracov­níky i s vedoucími pracovišť. Takřka každoročně pořádají různá mezinárodní symposia k jednotli­vým ženským otázkám. Právě v době, kdy jsme tam byly. se konal mezinárodní seminář k úloze ženy v rodině a postavení rodiny ve společnosti. Za náš svaz se ho účastnila dr. ing. Vlasta Brabl­­cová, jejíž vystoupení mělo veliký ohlas. Sleduj! zejména zvýšení účasti žen přímo v samosprávných orgánech ať už v dělnických radách, anebo ve skupštinách. Chtěla bych zdůraznit že všechna setkání 1 s funkcionáři skupštin dělnických rad byla po­znamenána velkou otevřenost! i snahou ukázat nejen dobré výsledky práce, ale i nedostatků, jimž je možno zkušenostmi předejít a neopakovat je. Po sjezdu přijede delegace jugoslávských žen na návštěvu do ČSSR. A jaké jsou kontakty Svazu v současné době s ženskými organizacemi ostatních socialistických zemí. Přirozeně že i s nimi udržujeme nadále kon­takty. Nedávno u nás byla delegace Výboru so­větských Jen, naše delegace byla i v Rumunsku. Sešly jsme se i s maďarskými soudružkami na krátké výměně zkušeností a počátkem prosince se konala v Moskvě schůzka ženských organizací SSSR, Rumunska, NDR, Bulharska, Polska, Ma­ďarska a ČSSR. Jejím smyslem byla konzultace vzájemné přípravy Kongresu v Helsinkách i mož­nosti morální a materiální pomoci Vietnamu. Rozmlouvala VERA ZAHÁLKOVÁ Foto František Jebavý 2 ČESKÉMU SVAZU ŽEN, JEHOŽ USTAVUJÍCÍ SJEZD SE KONÁ VE DNECH 14.-15. LEDNA 1969 V BRNĚ, PREJEME MNOHO ZDARU ZÁKLADY JEDNÁNÍ SJEZDU SVAZU ŽEN Základem jednání českého sjezdu Svazu žen je akční program ČSSŽ loni přijatý. Připomínáme vám jeho hlavní myšlenky: # Posláním organizace je co nejpřesněji vyjadřovat a co nejúčinněji hájit a prosazovat zájmy a požadavky žen a uvádět je do souladu se zájmy celospolečenskými. # Ačkoliv ženy tvoří více než polovinu obyvatel naší republiky, ne­zaujímají ve veřejném životě místo, přiměřené jak svému počtu, tak rostoucímu vzdělání, odborným a politickým zkušenostem, občanskému rozhledu. Neúčastní se v potřebné míře na řízení společnosti, a tím i na rozhodování jak o věcech společných, tak i o svém vlastním po­stavení ve společnosti. Československý svaz žen jim chce pomáhc uplatňovat politická práva a ve větším počtu se zapojovat do v ného života. # Postavení ženy jako matky, manželky a zaměstnané ženy je vei< obtížné. Na ženě, zejména zaměstnané, leží v neztenčené míře • dinné a domácí povinnosti, neskonale větší než rodinné povinno: mužů. To s neuspokojujícím stavem služeb způsobuje naprostý ne­dostatek volného času žen, čímž se žena v porovnání s mužem do­stává do krajně nevýhodného postavení. Československý svaz žen chce svými podněty přispívat k objektivnímu řešení problematiky rodin a k vytvářeni příznivého ovzduší pro jejich harmonický rozvoj. # Růst ženské zaměstnanosti se dříve jednostranně chápal jako dostačující ukazatel emancipace žen. Zastáváme názor, že možnost ekonomické činnosti znamená pro ženu jednu ze základních podmí­nek reálného zrovnoprávnění. Zároveň je nutné dát ženám možnost, aby se věnovaly mateřským povinnostem a mohly se v jednotlivým obdobích svého života svobodně rozhodnout, zda budou doma p< čovat o děti, nebo se budou věnovat zaměstnání. Celospolečens, rozvoj nemůže naše společnost uskutečňovat na úkor žen. Znamená to vytvářet pro ženy takové podmínky, aby mohly být zaměstnány v souladu se svou kvalifikací, schopnostmi, zkušenostmi a zájmy a ne­byly v zaměstnání diskriminovány. Československý svaz žen bude vždy obhajovat zásadu ekonomické nezávislosti žen a vhodnost jejich zapojení do pracovního procesu. # Zemědělské ženy sdílejí nejen stejné postavení s ostatními že­nami, ale jsou ještě více znevýhodněny. Pracují v zemědělství, které je dosud sektorem s výrazně převažující ruční, namáhavou, méně pla­cenou prací v horším pracovním prostředí. Československý svaz žen bude napomáhat zlepšeni pracovních podmínek a života zemědělských žen. 0 Československý svaz žen ve své činnosti vychází ze zásady, že jest­liže se ženy samy nezúčastní tvorby a uskutečňování nejrůznějších opatření, zákonů, programů, usnesení atd., dochází k opomíjení a pře­hlížení zájmů žen. Proto je nezbytné, aby se ženy samy zúčastňovaly všech takových opatření a uplatňovaly při tom své vlastní schopnosti, zkušenosti a znalosti. Významným posláním Československého svazu žen je umožnit ženám, aby mohly rozvíjet svou osobnost, získávat ta­kové vědomosti, které jim umožni všestranněji a s rozhledem řešit jejich osobní a společenskou situaci. Spatřuje v poznáváni objektivní­ho postaveni ženy základni podminku k prosazování zájmů žen a k po­stupnému překonávání mnoha subjektivních a objektivních potiži, které dosud bráni plnému sebeuplatněni ženy. # Naše současné problémy nemůžeme oddělovat od základních otá­zek světové politiky, od současného poměru mezinárodních sil i od situace v mezinárodním demokratickém ženském hnutí. Chceme do­kázat, že socialismus, demokracie a práva žen jsou neoddělitelná.

Next