Zábĕr, 1974 (VII/1-26)

1974-01-04 / No. 1

13 Filmový čtrnáctideník ZÁBÉR, roí nik sedmý. Vydává Ústřední ředi­telství Čs. filmu v nakladatel ství Orbis n. p., Praha 2, Vine hradská 46. Tiskne Mír, novinář ské závody n. p,, závod 4, Pra­ha 1, Václavské nám. 36 Šéf redaktor: JIŘÍ HRBAS Zástupce šéfredaktora: Josef Štěch. Grafic­ká úprava: Dagmar Stehlíková Sekretářka redakoe: Libuše Ne chvátalové. Adresa . redakce 110 00 Praha 1 Národní 28. Tel 22 70 41 až 44. • Předplatné na rok 31*20 Kčs, na půl roku 15.60 Kčs. jed notllvá čísla 1,20 Kčs Poš-tovní novinová služba RozšJřu)e ínfor mace o předplatném podá r před platné přilímá každá pošt?' a ds řučovatel. Obiednávkv ■ clo znhra ničí vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, odd Vývoz tisku Jindřišská 14, Praha 1. Nevyžá dané rukopisy se nevracejí Vstupujeme do nového roku a vstupujeme do jeho čistých bran s množstvím předsevzetí, jakpak také jinak. Co může být příjem­nější než zasednout za uklizený pracovní stůl, z něhož jsme smetli čl opatrně odstranili loňské res­ty. Pini dobré vůle hledíme kupře­du v nezlomné víře, že letos bu­deme pracovat tak, aby na konci roku 1974 bylo těch restů co nej­méně. My, pracovníci časopisu, budeme vymýšlet přitažlivější for­my pro naše 1články, v nichž bu­­d' me ještě více popularizovat do­mácí tvorbu, filmaři se i šichni ne­pochybně vynasnaží, aby ta tvorba byla hodna jen superlativů a aby přilákala do kin co nejvíce divá­ků, pracovníci distribuce věnují zvýšenou pozornost propagaci umělecky a myšlenkově hodnot­ných děl atd. atd. Však to všichni znáte, ten frontální nástup dobré vůle, přepadající člověka na roz­hraní dvou časových etap, jímž se říká starý a nový rok. Jenže, na­padne vás nepochybně, těch no­vých roků už byla hezká řádka a tím i miliardy a miliardy předse­vzetí, která se od sebe příliš ne­liší. Svět se prostě mění pole­­houčku a naše přání a předsevzetí přispívají k jeho kvalitativní pro­měně mnohem menší měrou, než je nám milé. V umění je to jak­bysmet. Rok je krátká doba a teprve z větší dálky přehlédneme kroky a skoky. Sub specie té­to dalekonosné perspektivy ne­musíme rozhodně věšet hlavu. Což ovšem na druhé straně ne­znamená, že bychom do nového roku neměli vstupovat obtíženi předsevzetími. Pokud jde o náš hraný film, stojí právě v jedné z mezních situací, které jsou pro podobná přání jako stvořená. La­pidárně řečeno, přáli bychom na­šemu filmu kvalitativní proměnu. Onu obsahovou, vyvolanou nedáv­nými politickými otřesy, šíastně absolvoval, nyní jde o to, aby zvý­šil svou ideovou působivošt vyšší uměleckou přesvědčivostí. Před časem o tom na stránkách Rudé­ho práva velmi jasně mluvil ústřední ředitel Čs. filmu dr. Jiří Purš, volající po větší míře profe­sionality a po výrazných tvůrčích individualitách. Vyslovil přesvěd cení, že diváka mohou uchvátit jen taková filmová díla, za nimiž je cítit opravdová osobitost auto ra, pronikavá a jasnozřivý talent a zvládnutí všeho, co patří k pro­fesionalitě tohoto druhu umění. „Naši opodstatriěnou pozornost,“ napsal Jiří Purš, „věnovanou ob­sahu díla. musí doprovázet nemé­ně opodstatněná pozornost for­málnímu vujádření tohoto obsa­hu.“ Domníváme se, že kdyby­chom hledali vhodné novoroční předsevzetí pro nová rok 1974, ne­mohli bychom nalézt formulaci vhodnější — a potřebnější. 9 NOVÝ SOVĚTSKÝ film Bok po bo­ku, který natočil režisér Nikolaj Le­­vickij, byl označen jako nejiepší film na festivalu, který uspořádal Lenna­­učfilm. Film zachycuje dramatické okamžiky z druhé světové války, kdy sovětští a francouzští letci bojovali společně proti Hitlerovi. V soutěži bylo uvedeno asi osmdesát snímků. Vzpomínky na odvahu, film režiséra Valerie Kogaje, obdržel čestné uzná­ní poroty. 0 LOVEC OBRAZO — tak nazývají v Sovětském svazu kameramana a dokumentaristu Georgije Asatianiho, který už léta křižuje se svou kame­rou doslova celý svět a kde se ně­co pozoruhodného děje, tam natáčí svá obrazová svědectví. V poslední době obrátil Asatiani pozornost k do­movu a natočil dokument, nazvaný Gruzie, legenda a skutečnost. Jak na­značuje název, přibližuje film jak dávnověk této zajímavé země, tak 1 její dnešní tvář. Nejnovějším plá­nem G. Asatianiho, na němž už del­ší dobu pracuje, je natočení doku­mentárního snímku o Komunistickém manifestu. Poté se chce režisér opět vypravit do světa, aby rozmnožil po­čet zemí, které až dosud se svou ka­merou navštívil. Je jich věru dost: čtyřicet tři. 9 PO MfRNÉM ODBOČENI, jímž by­la postava malého a ne právě šikov­ného podvodníčka ve filmu Tři mi­liardy bez výtahu (promítá se prá­vě v našich kinech), vrací se fran­couzský herec Michel Bouquet k své tradiční postavě. Ve filmu režiséra René Gainvilla Nejmenší zlo vytvoří opět postavu policejního komisaře, který si na cestě za odhalením zlo­činu nepočíná právě korektně a vy­volá. bouře v kraji, kde se případ odehrál. René Gainville natáčí svůj srfímek podle románu Jeana Labor­­da. Poslední Gainvillův film — Kom­plot — patřil k divácky nejúspěšněj­­ším dílům pařížské sezóny. • HEREC TONY CURTIS je autorem i dvou knih, ktqré — jak nedávno pro- j hlásil — by rád sám převedl na fil­mové plátno nebo zpracoval pro te­levizi. První novela má název Julie Sparrow a jejím hrdinou je newyor­ský gangster, druhá — Kid Andrew Cody — vypráví příběh chlapce z amerického Středozápadu, který se dostává do Hollywoodu. Tato Curti­­sova kniha má četné autobiografické rysy. • AMERICKÁ HERECKÁ Betty Hutto­­nová, zvaná kdysi „nejzářivější blon­dýnkou“ byla převezena do nemoc­nice s velmi těžkým nervovým otře­sem. Někteří udávali za příčinu zhroucení nadměrné pracovní zatí­žení herečky, která velmi často účin­kuje v televizi a vedle toho zpívá ještě v nočním klubu. Nakonec vy­šlo najevo, že herečka upadla do těž­ké nervové deprese z toho důvodu, že se nedokázala vyrovnat s ubýva­jícími uměleckými úspěchy a s men­šící se oblibou, což obojí souvisí s jejími přibývajícími léty. Betty Hut­­tomové je dvaapadesát let a v po­slední době měla jak v televizi, tak v nočním klubu několik neúspěchů. 9 ŽÁDNÝ ZE ŠVÉDSKÝCH REŽISÉ­RU se nemůže dost dobře obejít bez spolupráce s herečkami, které své nejznámější role vytvořily ve filmech Ingmara Bergmana. Mai Zetterlingo­­vá patří mezi „postižené“, ale nespa­třuje v tom žádný zvláštní problém. „Většina z nich jsou opravdu dobré herečky. Bergman je obsazoval v pra­vý čas a psal speciálně pro ně, ne­boť velice dobře zná jejich přednosti i slabiny. Bergman je — a ne jen v tomto směru — vynikající umělec,“ říká Zetterlingová. 9 JAKO ÚČASTNÍK letošního mezi­národního filmového festivalu v Mos kvě vzpomínal Richard Burton na tiskové konferenci —' mezi jiným'— na své mládí ve Walesu. „Otec. dě­deček a už i pradědeček pracovali v dolech. Také já jsem tu začínal v šestnácti letech jako horník za 3 lib­ry šterlinků týdně. Ještě několik let předtím, jako malý kluk, jsem se dostal na nějakou politickou schůzi a zaslechl jsem tu z úst jednoho hor­níka větu, kterou si pamatuji do­dnes: Za obzorem se zvedá nová ci­vilizace a východ je rudě zbarvený.“ Burton vyjádřil v této souvislosti přesvědčení, že „komunismus jednou vyléčí všechny sociální i ekonomic­ké neduhy lidstva“. Svěřil se, že ze současných sovětských umělců obdi­vuje zejména Innokentije Smoktu­­novského, především ve filmové adaptaci Hamleta a Strýčka Váni. Sekl, že by velice rád vytvořil Othel­la v inscenaci, v níž by Smoktunov­­skij hrál Jaga. 9 JSOU HERCI, které práce ve fil­mu plně neuspokojuje, a kteří potře­bují občas vystoupit i na divadle. Jedním z nich je například Louis de Funěs, který dokonce prohlásil, že divadelní herectví přímo okysličuje jeho práci filmovou. Tento názor, zdá se, řada herců nesdílí. Taková Jean­ne Moreauová ihrála divadlo napo­sled před patnácti lety, kdy vystupo­vala v divadle Gymnase v hlavní roli Marceauovy Dobré polévky. Od těch dob si na divadlo nevzpomněla — až nedávno. J. Moreauová se rozhod­la, že přijme nabídku ředitele diva­dla Espace Cardin, a že počátkem tohoto roku bude vystupovat ve hře rakouského dramatika Petera Handkeho Projížďka na koni po Kost­nickém jezeře. Spolu s Jeanne Mo­­reauovou budou v této hře, uvedené už kromě Rakouska i v Západním Berlíně, v Římě a v New Yorku, hrát ještě další dva známí filmoví herci, totiž Delphine Seyrigová a-Samy: Frey. 9 „SATIRICKÉ PÍSNIČKY se v po­slední době těší na- divadelní stíéně nesmírné oblibě. Proč by je neměli lidé stejně vděčně přijímat i v kině?“, prohlásil sovětský režisér Vladimír Basov a rozhodl se natočit film, kde by hudba a písně hrály stejně důleži­tou roli jako dějová zápletka. Tímto filmem je Stoprocentní nylon, v němž hlavní ženskou roli svěřil režisér oblíbené sovětské umělkyni Valentině Titovové. 9 VELKÉ BLÁZNOVSTVÍ se bude jme­novat nový francouzský snímek, na němž pro producenta Michela Ardana pracují scenáristé Georges a André Tabetové. Dvě z hlavních rolí mají ve filmu vytvořit Jacques Dufilho a Sim. Prvý se změní v admirála, který je hrou osudu posléze přinucen dělat taxikáře, Sim má vytvořit ve Velkém bláznovství dvojroli: jednak bude hrát klavírního virtuosa, jednak jeho- brat­ra, který se živí prodáváním ryb. 9 SOUKROMÝ DETEKTIV PHIL MAR­LOWE, symnatický hrdina románů Raymonds Chandlera, se vrací na fil­mové nlátno v novém díle americké­ho režiséra Roberta Altmana s pů­vodním názvem literární předlohy Dlouhé sbohem. Hlavní roli vytvořil tentokrát Elliot Gould (naposledy, v roce 1969 ve filmu Marlowe, to byl James Garner). Altmano-vo-u speciali­tou je objevování nových výrazových možností a přístupů v žánrech, vy­zkoušených hollywoodskou filmovou produkcí nesčíselněkrát předtím Tak v případě filmu M. A. S. H. to byla černá komedie z vojenského prostře­dí, ve filmu McCabe a paní Millerq­­vá western, v dalším Altmano-vě dí­le s názvem Images zase psycholo­gické drama. K nim lze nyní přiřadit film Dlouhé sbohem — s příběhem posunutým v porovnání s románovou předlohou o dvacet let dál až do naší současnosti — jako satirickou detektivku. 9 HOLLYWOOD PRO MNE PRESTAL EXISTOVAT, tvrdí americký režisér Sam Peckinpah. Důvodem jsou pře­devším Peckinpahovy neshody s ve-: děním filmových společností MGM a Warner Brothers. Byl jsem také zvyklý — prohlásil v této souvislosti Peckinpah — pracovat s producenty, kteří mne plně podporovali. Takoví dnes už v Hollywoodu nejsou. Sam Peckinpah se nyní usadil v Mexiku, kde nalezl výborné spolupracovníky, a kde prý chce v budoucnu natáčet všechny své filmy. 9 JUGOSLÁVŠTÍ A SOVĚTŠTÍ filma­ři připravují natáčení monumentální­ho válečného filmu, který by měl být věnován postavě hrdiny Velké říjno­vé revoluce Dmitrije Markoviče, pů­vodem Jugo-slávce. Na scénáři pra­cují dva autoři sovětští — Andrej Končalovskij a Jevgenij Grigorjev — a Jugoslávec Zika Ristič. Film bu­de natáčen v poušti Kara-Kum, v Sa­­markandu a v Buchaře; počítá se s tím, že první scény se budou snímat někdy letos na jaře. D. Marko­vié byl velitelem jízdy a nepřáteli byl nazýván Rudý ďábel. 9 NEJPILNĚJŠl NÁVŠTĚVNÍKY KIN má v zemích sdružených v Evrop­ském hospodářském společenství Itá­lie. Podle západoněmeckých oficiál­ních statistik připadá v Itálii na kaž­dého obyvatele v průměru 10 návštěv kina do roka. Daleko zpět jsou v tom­to ohledu další země EHS: Francie s průměrem 3,5, Belgie se 3,0, Lu­cembursko 2,9, NSR 2,4 a Holandsko Jen 1,9. Údaje jsou za rok 1972 a nezahrnují proto no”é členy EHS, především V. Británii. 9 AMERICKÝ REŽISÉR John Huston, který začínal svůj dobrodružný ži­vot jako boxer, aby se pak stal no­vinářem, hercem a konečně vynika­jícím tvůrcem filmů, nezapomíná zřejmě na jednu ze svých minulých profesí. Objeví se totiž jako jeden z interpretů v novém americkém filmu Romana Polaňského China-Town, v němž bude mít zá partnery Faye Dunawayovou a Jacka Nicholsona. 9 FRANCOUZSKÁ ASOCIACE filmo­vých kritiků udělovala své každoroční filmové ceny nejlepším domácím a zahraničním snímkům, promítaným ve Francii v době od 1. října 1972 do 30. září 1973. Meliěsovu cenu, urče­nou domácímu filmu, získal režisér Frangois Truffaut, respektive jeho film Americká noc, Cenu Léona Mous­­sinaca za nejlepší zahraniční snímek obdržel anglický film Rodina režisé­ra Kennetha Loache. 9 ITALSKÝ REŽISÉR Franco Rossi dokončil film, věnovaný mladým le­tům revolucionáře Giuseppa Garibal­diba, „Garibaldi nebyl ani osamělý individualista, ani typ Caudilla,“ pro­hlásil režisér, „ale člověk provozu­jící politiku jako životní poslání. To je jeden z aspektů Garibaldiova ži­vota, který není obecně znám.“ Jako literární podklad posloužily režisé­rovi Paměti, které Shromáždil a se­psal Alexander Dumas. 9 FRANCOUZSKÁ KOMISE, vybírají­cí filmy pro zahraniční festivaly, zvolila jako nové kandidáty na amerického Oskara tyto snímky: pro oblast hraných zahraničních filmů dílo režiséra Frangoise Truffauta Americká noc, pro kategorii doku­mentárních snímků film režiséra Yanna Le Masso-na Ráj Kashima a pro krátkometrážni kategorii snímek Jeleni a brahmán. 9 FRANCOUZSKÉ MINISTERSTVO kultury zakázalo promítání nového filmu režisérů Charlese Belmonta a Mareille Issartelové Dějiny P. Zkratka P. znamená potrat a film se doku­mentární formou zabývá touto chou­lostivou problematikou. Naproti to­mu francouzská cenzura uvolnila snímek známého divadelníka a nyní i režiséra Arrabala Poběžím jako bláznivý kůň, proti jehož některým údajně pornografickým scénám byly námitky. Je zajímavé, že film byl ihned po uvolnění vybrán zvláštní komisí jako jeden z reprezentantů Francie na mezinárodních filmových festivalech. Francouzsko-italský barevný širokoúhlý film režiséra Jeana-Pierra Blanca Sta­rá panna, který uvidíme v rámci FFP-loden ’74, vypráví komorně <ě ný prázdninový příběh dvou opuštěných lidí. Hlavní role vytvářejí Annie Gi­­rardotová a Philippe Noiret Snúnek: archív Mlovníkňm operety je určen maďarský barevný film Princ Bob, který natočil režisér Márton Keleti Snímek: archív Pravidelný odběr ZÁBĚRU vám zajistí vyplněný a odeslaný objednací lístek OBJEDNACÍ LÍSTEK Pŕib'ašuji se k orav’íe’n^nm ndhěru časopisu filmnvého diváka ZÁBĚR Iméno Adresa Okres Datum NEFR ANKUjTE! ADMINISTRACE PNS OKRES podpis (Uveďte okres svého bydliště) VĚC SPOJOVÉ SLUŽBY 2 záběr

Next