Zábĕr, 1981 (XIV/1-26)
1981-01-09 / No. 1
ZDENA HADRBOLCOVÄ, populární divadelní, filmová a televizní herečka, jež se v poslední době na některých inscenacích podílí i autorsky, hovorí o sve práci i o svých láskách na 8. straně tohoto čísla Záběru Snímek: František Bednář NOVÁ MARLENE DIETRICHOVÁ? Jmenuje se Hanna Schygullová a my ji v rámci zimní části filmového festivalu pracujících máme možnost vidět ve filmu režiséra Rainera Wernera Fassbindera Manželství Marie Braunové. Patří k stálým spolupracovnicím tohoto významného západoněmeckého režiséra, který si u ní váží její herecké citlivosti, s níž vytváří složité postavy žen, žijících bohatým vnitřním životem. Tomu, koho poněkud překvapí neněmecky znějící hereččino jméno, prozradíme, že je polského původu a že se v roce 1943 narodila v Kato-vících. Měla velice ráda svého otce a z úcty k němu si ponechala původní jméno a nezvolila pseudonym. „Nikdy jsem ani nepomýšlela na to, že bych měla změnit jméno, i když zní velmi cize pro německého diváka.“ Od dětství mifovala divadlo a její sen se uskutečnil, když mohla vstoupit v Mnichově do herecké školy a když se pak mohla stát členkou místní scény Action Theater. Zde už Hanna Schygullová nepůsobí z velíce prozaického důvodu: divadlo bylo před časem úředně zavřeno a tento policejní zásah dává sdostatek tušit o jakou scénu šlo. Ještě za studií si mladé a půvabné adeptky herectví povšiml režisér Fassbinder, Tehdy ovšem nebyl -zdaleka ještě známým filmařem, nýbrž spolužákem a kolegou H. Schygullové, s níž ostatně později hrál v Action Tlieater. Hanna Schygullová hrálá v několika Fassbinderových filmech — například v Hořkých slzách Petry von Kantové a v Třetí generaci — ale největšího úspěchu dosáhla v jeho p.episu známého románu Theodora Fontana Manželství Effi Briestové. Na tuto roli se velice těšila a velmi poctivě se na ni připravovala. Když film natáčela, říká Schygullová, nežila svůj život, ale život hrdinčin. Tvůrčí zážitek byl pro herečku tak silný, že musela na delší čas přerušit hereckou práci. „Tak dokonale jsem byla uzavřena v postavě, kterou jsem vytvořila. Měla jsem strach z nových rolí a měla jsem dokonce pocit, že celá má příští herecká kariéra je. ohrožena. Musela jsem se prostě opět najít, uvést do souladů sebe a okolní svět. Uložila jsem si přísnou životní i hereckou disciplínu, hodně jsem se stýkala s dětmi, které jsou velice bezprostřední, a za čas jsem byla připravena. Připravena vytvořit titulní postavu ve filmu Manželství Marie Braunové.“ Při hodnocení její herecké práce se nejednou v tisku objevila narážka na hereččinu podobnost s Marlene Dietrichovou. Nelze předpokládat, že by Fassbinder byl ovlivněn novináři nebo že by čekal až na jejich „upozornění“, leč jisto je, že si Hannu .Schygullovou vybral za titulní představitelku nové verze filmu Modrý anděl, v němž kdysi Marlene Dietrichová slavila triumfy a který jí otevřel cestu do světa. Schygullová hrála i ve Fassbinderově snímku Lili Marlene, věnovaném známé německé písni z druhé .světové války, kterou — podobně jako naši polku Škoda lásky — zpívali vojáci na obou stranách fronty. Stejně tak si Fassbinder na svou bývalou kolegyni a oblíbenou interpretku vzpomněl při natáčení televizní podoby známého Döblinova románu Berlín, Alexandrovo náměstí. Román byl už jednou zfilmován, v roce 1931 režisérem Pielem Jutzim, který ovšem bohatě členěný děj musel velmi redukovat a soustředil se v podstatě jen na několik hlavních motivů. Fassbinder měl ve čtvrnáctidílném televizním seriálu pochopitelně mnohem více místa, aby se mohl románem zabývat hlouběji a aby mohl věnovat mnohem více místa atmosféře města v posledních letech před nástupem fašismu. Kromě Modrého anděla připravuje Fassbinder natáčení kdysi módního románu italského spisovatele erotických příběhů Pitigrilliho — Kokain — v němž pravděpodobně bude hrát 1 Hanna Schygullová. ■ Hanna Schygullová v nové verzi Modrého anděla Snímek: archív Kčs 1,20 ROČNÍK XIV. 9.1.1981 ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA NOVÉ PODNĚTY A ÚKOLY PRO NAŠI FILMOVOU TVORBU V uplynulém roce 1980 jsme na pracovním aktivu vzpomenuli 35. výročí znárodnění naší kinematografie. Při bilancování výsledků práce za uplynulé období, především za posledních pět let, jsme mohli s uspokojením konstatovat, že se naše znárodněná kinematografie dobře rozvíjí, jenom v roce 1980 vytvořili naši filmoví tvůrci a ostatní pracovníci Filmového studia Barrandov, Slovenské filmové tvorby, Krátkého filmu a Filmového studia Gottwaldov 50 celovečerních filmů pro kina, téměř stejnou metráž různých filmových programů v zakázce pro Čs. televizi a další objednatele, včetně zahraničních a na 1800 filmů různé, především krátké metráže, včetně filmů animovaných. Mezi těmito filmy byla řada vynikajících, které upoutaly naše diváky a získaly též různá ocenění na zahraničních festivalech a přeh'ídkách. Za pět uplynulých let zhlédlo různá filmová představení v systému kin národních výborů, ministerstev národní obrany a vnitra, v klubových zařízeních ROH na závodech i v rekreačních oblastech na 500 miliónů diváků. Naše filmová díla reprezentovala s úspěchem naši socialistickou vlast v různých částech světa. Nesporně byl vykonán veliký kus pozitivní práce. Lidové přísloví říká, že kdo hic nedělá, nic nezkazí. A bylo by skutečně napodiv, kdyby se v naší práci neobjevovaly problémy a nedostatky. V souladu se závěry 18. zasedání ÜV KSČ a projevem s. G. Husáka jsme stanovili hlavní směry činnosti celé kinematografie, a to jak v předsjezdové kampani až do XVI. sjezdu KSČ, tak do konce r. 1981 a na celou příští sedmou pětiletku. Vycházíme v našich výhledech do budoucna z toho, co jsme zatím dosáhli. Shodli jsme se na tom, že nebudeme naši filmovou tvorbu dále rozvíjet z hledisek kvantitativních, ale že nyní hlavní pozo'haost budeme ještě ve větší míře věnovat problémům kvality. V oblasti hrané tvorby to znamená prohloubit a odborně zkvalitnit práci nad literární před lohou. Vycházíme z toho, že dra maturgie bude muset pracovat s větším okruhem autorů a s větším předstihem. Bude nutno kvalitněji vypracovat roční i dlouhodobější předpoklady ke skladbě dramaturgických plánů, především v největším podniku filmové tvorby. ve Filmovém studiu Barrandov. Bude nutno daleko odpovědněji již v počátečním stadiu vybírat a hodnotit nosnost a společenskou potřebu jednotlivých témat. První organizační i kádrové předpoklady k tomu byly učiněny na sklonku minulého roku 1980. Další koncepční a kvalitativní podněty si vyžaduje i naše dokumentární tvorba-všech druhů, především vědecký, populárně vědecký i klasický politicko - propagandistický film publicistický. Týká se to z tohoto pohledu i našeho filmu animovaného, chceme-li, aby si udržel vynikající světovou úroveň i nadále. Řadu úkolů bude třeba postupně řešit v oblasti kulturně politické práce s filmem v distribuci. Bude nutno přijít s novými pohledy, podněty a opatřeními jak pokud jde o vlastní výběr zahraničních filmů, tak celkové nasazování filmů do kin. Stále nemáme na úrovni dořešeny problémy filmové propagace a koordinace činnosti s národními výbory, společenskými organizacemi a rovněž s programováním uvádění filmů v televizi. Rozpracování úkolů do období po XVI. sjezdu KSČ se týká rovněž všech dalších činností naší kinematografie. Chceme soustavnou a kvalitní prací dosahovat dalších pozitivních výsledků' v oblasti kemerčních a nekomerčních styků se zahraničím. Zajistit dobrou reprezentaci na všech důležitých mezinárodních filmových akcích, kterých se zúčastníme. V roce 1981 půjde především o důstojnou reprezentaci na XII. MFF v Moskvě. Další závažné úkoly nás čekají v oblasti rozvíjení filmové teorie a kritiky, publikační činnosti, aie i kádrové práce a péče o naše pracující a rovněž v oblasti materiálně technického a ekonomického zabezpečování veškeré naší činnosti apod. Dotkl jsem se jenom někt-erých hlavních úkolů, které budeme v příštím období řešit a zajišťovat jejich realizaci. Jsem přesvědčen, že v kolektivní spolupráci všech tvůrčích i ostatních pracovníků čš. filmu, v úzkém dorozumění se Svazy dramatických umělců, spisovatelů, odborovými svazy a celého ROH a ostatních společenských orgánů a organizací, pod vedením naší Komunistické stranv Československa. se nám bude dařit vypořádat se i s úkoly, které nám uloží XVI. sjezd KSČ. Dr. JlRI PURS, ústřední ředitel Čs. filmu Záběr z filmu Děti zítřků, který ve Filmovém studiu Gottwaldov natočil k 60. výročí založení Komunistické strany Československa režisér Radim Cvrček Snímek; Otto Kamenský járiidní iiměiec Vladimír Menšík a zasloužilý umělec František Filipovský jako průvodci střihového filmu Jak se dělá smích, který byl natočen k 35. výročí znárodněni ěazli—Uva—hŕ (režii měl Aleš Dospívá) Snímek: Jan Kuděla Zasloužilá umělkyně Jana Brejchová ve filmu režiséra Jaromila Jireše Útěky domů Snímek: Jan Kuděla