Zábĕr, 1983 (XVI/1-26)
1983-01-10 / No. 1
ZÁBĚRY I když je to jen imaginární předěl, protože čas plyne jako řeka, přece se ustálil zvyk oslavovat konec jednotio roku a vítat nástup druhého. Proč? Vždyť se v podstatě nic nemění, ta řeka času valí dál své vody a její proud se neohlíží na to, že člověk sí z praktických důvodů rozdělil čas. Ale i to slavení bude mít v sobě nepochybně něco tuze praktického. Člověk se potřebuje v tom časovém proudu orientovat. Potřebuje se rozhlédnout a zjistit, co se kolem něho událo a jakou měrou se na těch událostech podílel. Zkrátka člověk potřebuje čas od času bilancovat. Děje se tak nejrozmanitějšími způsoby, ale ten, který jsme si zvykli uplatňovat na rozmezí dvou letopočtů, je nejvýraznější. S novým rokem vstupujeme na čistou půdu, je to jako bychom vycházeli do překrásné zasněžené krajiny, kde ještě není jediná lidská stopa. A na nás je, aby ty naše stopy byly krásné a čisté a aby vedly ke kýženému cíli. Kouzlo začátku, kouzlo nepopsané s'ránky je obrovské. Stejně jako kouzlo dobrého předsevzetí. Proto pravděpodobně s takovou radostnou vehemencí vyprovázíme starý rok. To, že ten nový vítáme pak s bolestmi hlavy v posteli nebo dokonce někde na pohotovosti, nic nemění na faktu, že Nový -ok pro nás zůstává tajemným zaříkadlem, pomáhajícím našemu sebevědomí poopravit to, co realita minulého roku pošramotila. Lidé jsou plni dobré vůle a to je na nich krásné. To, že tuto dobrou vůli nedokáží vždy proměnit v činy téže kvality, patří asi k lidské přirozenosti. Neboť naprosto dokonalý svět by byl asi ještě o chlup horší než svět docela špatný — protože by byl dokonale nudný. Vzpomeňme si jen na růžové období v uměni s těmi doko nale kladnými hrdiny, které sí nakonec nemohl nikdo zamilovat, protože byli jenom z papíru. Člověk z masa a krve je nedokonalý, protože je složitý a žije ve složitém, neustále se měnícím světě. Jeho cílem je zlepšit sebe i svět. ale tento cíl se musí přibližovat pouze relativně v závislosti na neustále se měnícím čase. V umění je tomu právě tak. Stále je třeba hledět kupředu, stále je nutné něco hledat a zlepšovat, i když vím, \ 1 že to, co jsem nalezl dnes, je pro zítřek už věcí všední a známou. Ale to věčné hledačství a ta neu-' stálá cesta kupředu je to neikrásnější jak na životě tak na umění. ZÁBĚRU zábžr, Časopis filmového DIVÁKA, ústredni ročník šestnáctý. Vydává ředitelství Cs. filmu v nakladatelství Panorama Praha. Tiskne Mír, novinářské xávody, n. p., závod 4, Praha 1, Václavské náměstí 38. Vychází čtrnáctidenně. — Šéfredaktor: Stanislav Bansch. Redaktoři Ivana Benešová, Jiří Cleslar a Zuzana Horešovská. Výtvarný redaktor: Petr I,ander. Sekretářka redakce: Libuše Nechvátalová. Redakční rada — před. sedá: prof: dr. Miroslav Hladký, členové: Stanislav Bensch, dne. dr. Vladimír Cechák, CSc., Lubor Drahota (tajemník), Vladimír- Goldman, Jiří Janoušek, |an Jarka, dr. Petr Koutný, dr. |aroslav Lhotský, dr. František Marvan, dr. Viliam Pauliny, zasloužilý umělec lindřlcli Polák, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, prof. dr. Vojtěch Trapl, Pavel Turek, Miroslav Zottnar. — Adresa redakce: I5BQO Praha 5 - Smíchov, N. Belojanise 6. Telefon 54 38 58. Předplatné na rok 31,60 Kčs, na pěl roku 15.60 Kčs, jednotlivá čísla 1,20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá adminlslrace PNS, psí? ta a doručovatel. Objednávky da zahraničí vyřizuje PNS, ňstředrl expedice a dovoz tisku Praha, závod 01, administrace vývozu 'Iskn, vafkova 19, 160 00 Praha 8. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. © MEDAILI Za obětavou práci pro socialismus propůjčil prezident ČSSR Jitému Marešovi, scenáristovi, dramaturgovi a více než deset let vedoucímu lektorátu Filmového studia Barrandov. Jiří Mareš se podílel na scénářích řady českých filmů, je autorem televizních her, napsal několik beletristických knih a je publicisticky činný v mnoha časopisech Státním vyznameháním bylg^ oceně na jeho dosavadní práce a politická angažovanost při příležitosti jeho 60. narozenin, jubilant převzal medaili 29. listopadu 1982 v Praze z riikodi ústředního ředitele Cs. filmu dr. Jiří ho Purše a v přítomnosti zástupců stranické a odborové organizace Filmového studia Barrandov. O PROJEKT, středometrážní animovaný snímek režiséra Jiřího Bárty, vytvořený v Krátkém filmu Praha, získal hlavní cenu — Zlatou plaketu na XVIII. mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. Ve dnech 5. až 18. listopadu 1982 zde soutěžilo rekordní množství filmů, mezi nimiž zaznamenaly naše krátké filmy skutečně výrazný úspěch — kromě jíž zmíněného vyznamenaného Projektu získa! ještě další Bártův film nazvaný Diskžokej Čestný diplom. Vedení československé kinematografie obdrželo blahopřejný dopis pořadatelů k tomuto mimořádnérfiu výsledku. © VE DNECH 8. a 9. prosince uspořádalo Maďarské kulturní středisko v Praze ve spolupráci s Československým filmem a Pražskou pobočkou Svazu českých dramatických umělců seminář o tvorbě budapešťského studia Pannónia — Studia animovaného filmu. Při této příležitosti byla ve výstavní síni střediska zahájena* expozice několika desítek fotografií z nejúspěšnějších filmů posledních let. V rámci semináře zhlédli návštěvníci dvě celovečerní díla — kreslený film Syn bílé kobyly režiséra a výtvarníka Marcella Jankovicse a technikou pixilace realizovaný hraný film Školní legrácky režiséra Ference Vprsányiho — a třináct krátkometrážních prací, mezi nimi i držitele loňského Oscara Z pohledu mouchy mladého režiséra a výtvarníka Ference Rófusze. Semináře se zúčastnili představitelé maďarské animované tvorby: ředitel Studia Pannónia István Maróti, generální tajemník AS1FA Péter Tiborszký, režiséři Marceli Jankovics a István Orosz a umělecký fotograf László Haris, kteří na neformální přátelské besedě informovali své kolegy z pražských studii animovaného filmu o současné situaci i plánech maďarské animované kinematografie. © V JIHOITALSKEM AVELLINU skončil 12. prosince 1982 XXIII. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Československá kinematografie na této přehlídce získala hned několik významných ocenění. Filmy Hadí jed režiséra Františka Vláčila a Skleněný dům režiséra Víta Olmera obdržely od poroty zlaté medaile a film Hodina života (režisér Václav Matějka) bvl oceněn stříbrnou medailí. Mllí čtenáři, dostáváte do rukou první číslo nového, už šestnáctého ročníku Záběru. Společně s vámi si přejeme, aby se k vám v jeho průběhu dostávala jednotlivá čísla včas a bez upozornění na technické problémy tiskárny, aby to byl ročník obsahově ještě pestřejší a zajímavější. Proto také přicházíme s některými novinkami. Tak např. v pravidelných intervalech budeme přinášet celostránkové zpravodajství o činnosti a programu jilmových klubů, větší pozornost chceme věnovat naší krátkometrážni tvorbě, novou podobu dostane TV sloupek, atd. Potěší nás a povzbudí v naší práci, když nám napíšete, iak se nám naše úkoly daří plnit, °o >e třeba vylepšit, co vám v Záběru chybí. Vždyt ien takový kontakt, dialog se čtenářem-dlvákem, může přispět k tomu, aby se v plné míře naplnilo poslání Záběru jako časopisu filmového diváka. Vaše redakce Slavnostní premiéra filmu Mä láska s Jakubem, která se konala 9. prosince 1982 v pražském kinu Pasáž, uvedla do našich kin zajímavý snímek režiséra — a zároveň i autora námětu a scénáře — Václava Matějky. Autor se v něm zamýšlí nad lidskou odvahou, charakterem, láskou, nad lidmi, kteří při uskutečňování svých snů a ideálů narážejí na bariéry nejrůznějších překážek a nepochopení. Slavnostní premiéry se zúčastnili — zprava — dramaturgyně filmu Ubuše Váňová, režisér Václav Matějka, vedoucí produkce Oldřich Mach, herečky Zlata Adamovská, Zdena Hadrholcová, Jana Gýrová a herec Ladislav Frej Text a snímek: Jiří Novák ZA ZVÝŠENÍ IDEOLOGICKÉ OFENZÍVNOSTI NAŠEHO FILMOVÉHO UMĚNÍ (Pokračování ze str. 1) ho scénáře. Zde vidíme v současné době hlavní problém a není to problém ppecificky filmový a není to dokonce ani problém specificky pouze československý. Budeme proto v nadcházejícím roce věnovat mimořádnou pozornost zkušenostem ostatních socialistických kinematografií, především sovětské kinematografie. Zde si zaslouží mimořádné pozornosti zkušenosti sovětské kinematografie při realizaci usnesení ŰV KSSS o rozvoji filmů pro děti a dorústájífcí mládež a usnesení o spojení praxe uměleckých časopisů s problémy současného života a výstavby komunistické společnosti. Těmto základním otázkám bude tedy v nadcházejícím roce nutno věnovat pozornost všech filmových pracovníků, kteří se realizací těchto úkolů zabývají. Velkou pozornost věnujeme zapojování mladých tvůrčích pracovníků do konkrétní práce. Zde bude nutno prohloubit spolupráci příslušných filmových studií s uměleckými školami, především FÁMU, kde by měla daleko lépe fungovat provázanost při spolu-práci v době prázdninových praxí, prověřování zvládnutí profese, a (průkaznější prokazování předpokladů pro samostatnou práci. Velmi důležitou otázkou je soustavná masově politická práce s mladými tvůrčími pracovníky, je třeba, aby si daleko hlouběji uvědomovali, jaká je politika naší strany, jaká je politika celé naší společnosti, aby z toho vycházeli při své práci, aby naše filmové umění získávalo daleko větší ideologickou ofenzívnost. Se stejnou náročností bude nutno přistupovat k úkolům v oblasti naší filmové distribuce, a tos ohledem na nezastupitelné postavení orgánů národních výborů od místních až po krajské. Zde bude nutno navazovat na některé pozitivní výsledky v práci S naším filmem, abychom pokračovali dále při stabilizaci a zefektivnění výchovného působení filmového umění na naše diváky. V nadcházejícím roce nás tedy čeká opět řada vážných úkolů a jsem přesvědčen, že ve společné práci se je podaří uspokojivě splnit. Dr. JIŘÍ PURŠ, střední ředitel Cs. filmu POSLÁNÍM FILMOVÝCH TVÜRCÜ i OSTATNÍCH PRACOVNÍKÜ JE VYTVÁŘET DÍLA OBOHACUJÍCÍ ŽIVOT A MYŠLENÍ PRACUJÍCÍCH LIDÍ, PŘISPÍVAT K ROZVOJI KULTURY A UMĚLECKÝMI PROSTŘEDKY HLEDAT PRAVDIVOU POKROKOVOU ODPOVĚĎ NA SOUČASNÉ PROBLÉMY LIDSTVA. Z pozdravného poselství generálního tajemníka OV KSČ a prezidenta ČSSR Gustava Husáka XX. MFF v Karlových Varech, červenec 1976 K oslavám 60. výročí vzniku SSSR sl sovětská filmová distribuce zvolila na obrovském teritoriu země několik filmů, k co nejširšímu uvedení. Výčet titulů dosahuje desítky, zmiňme se alespoň o těch nejdůležitějších. Především jsou to Bondarčukovy Rudé zvony, vyznamenané Velkou cenou na MFF v Karlových Varech. V souvislosti s kámpaní za zvýšení produktivity zemědělství se do popředí zájmu dostal i film Vitalije Kolcova Naděje a opora s podobně nekonvenčním hrdinou, jakým byl stranický tajemník v gruzínském filmu Syn své země. Je jím Nikolaj Kurkov, mladý agronom a nadějný vědec, který vzdá umělecko- kariéru a přijme funkci pře' mlchozu v rodné vsí. I 8-ho pevnou rukou j i roky v prosperující, podářství. Film vypr lik odvahy, polhické ho umu bylo třeba 5 to, co se jeví teor. se proměnilo v prakt vou skutečnost. Filn mana Soukromý živi z našeho repertoáru, i vážnou otázku harmonického rozvoje osobnosti, v níž by pracovní angažovanost neměla potlačovat duchovní a citovou složku, jak to trpce na sobě zakusil významný funkcionář po odchodu do důchodu, když najednou nemohl nalézt společnou řeč s vLaslf»í rodinou. Do kolekce byl pražen i celovečerní debut Arka^/a Střenka Pramen — pohled ďo prvních válečných dnů na ruském venkově. Je tu citlivě zaznamenán složitý vnitřní přerod venkovanů, příštích vojáků, lidí mírumilovných, pokrevně spjatých s půdou, kterou si nyní musí pojmenovat pojmem vlast, tak jako 1 své ženy, matky a děti, jejichž životy odcházejí bránit. K revoluční době se obrací i film Eduarda Gavrilova Vladivostok 1918. Analyzuje se v něm politická situace Dálného východu, ohroženého ve zmíněném roce zahraniční intervencí. O výcviku a životě dnešní Sovětské armády pojednává film Případ ve čtverci 36-80, který je dalším pokladem o tematické pestrosti slavnostního repertoáru; © JAK SE DELÁ FILM — tak se jmenuje až dosud neznámý film Charles se Chaplina, který byl nedávno na lezen v jednom anglickém filmovém archívu. Zprávu o nálezu přinesl americký list Washington Post, který uvádí, že jde o krátkou komedii, trvající třiadvacet minut, kterou Chaplin natočil v roce 1918. Nastavil v ní křivé zrcadlo hollywoodské výrobně filmů- Světová premiéra tohoto filmu se má konat v Londýně. © MAĎARSKÝ režisér Béla Tarr natočil , film Slučitelné vztahy, v němž hlavní role svěřil Judit Poganyové a Robertu Koltaioví. Tito dva herci představují mladý manželský pár, který prodělává komplikované citové krize. Navenek se vnitřní rozpory projevují tím, že se manželé několikrát rozcházejí a opři setkávají, aby posléze na svůj vztah definitivně rezignovali, © SNAD KAŽDÝ herec touží po takzvané životni roli. Ne každému se ovšem podaří, aby sl fi mohl zahrát. Americký herec Jack Nicholson je z těch šťastných, který si tuto roli může obstarat sám. Léta už touží hrát Napoleona. Nyní si sám zakoupil filmovací práva na ro mán -Napoleonova vražda od spisova= tele Roberta Townea, objednal si od autora scénář a hodlá film sám financovat. Jako režiséra si zvolil Stanleye Kubricka, který prý prohlásil, že i on dávno sní o tom, natočit film o velkém francouzském vojevůdci. © O TĚŽKÉ CESTE za sportem před první světovou válkou na polském venkově přinese svědectví nový hraný film Vzhůru nohama, na němž pracuje polský režisér Jerzy Wolen. Hrdiny snímku jsou dvanáctiletí chlapci, jejichž velkým snem je sportovní fotbalový klub. Zatím se však musí spokojovat pouze sny a hraním s hadrovým míčem. Z dospělých herců vystupují ve filmu Adam Baumann, Leszek Piskorz, Jerzy Nowak, Božena Adameková, Ewa Zieteková a Barbara Bargielowská. © VE FRANKFURTU nad Mohanem a v Mnichově' natáčí západoněmecký režisér Alexander Kluge svůj další film, který se bude jmenovat Síla citů. Tak jako v jeho předcházejícím snímku Vlastenka, i v tomto filmu bude hrát hlavní ženskou roli Hennelore Hogeřová, která se ve filmu představí jako sflatková dohazovačka. Protože v tomto díle nepůjde jen o lásku, ale také -o činy, které s láskou nesouvisí, objeví se tu i Fritz Steihanuer v roli detektiva. © ANGLICKÝ SOCHAŘ John Doubledaly je autorem sochy Charlese Chaplina, která bude napříště zdo= bit jedno z náměstí městečka Vevey ve Švýcarsku, kde Chaplin po opuštění Spojených států žil a kde také zemřel. Vynikající herec a režisér bude zpodoben ve svém tradičním oblečení, s hůlčičkou a buřinkou. Uzávěrka čísla 10. prosince 1982 60 LET SSSR