Zábĕr, 1985 (XVIII/1-26)
1985-03-26 / No. 6
XXIII. FČSF — přehlídka celovečerní hrané tvorby Praha 1985, bude slavnostně zahájen uvedením filmu národního umělce Jaroslava Balíka Atomová katedrála. Snímek: Jaroslav Trousil V piogramu FČSF bude mj. uveden také sovétsko-československý koprodukční film Lev Tolstoj. ocenený nejvyšší poctou — Křišťálovým globusem — na loňském XXIV. MFF v Karlových Varech. Snímek: archív 2-tr blíží se fčsf Pod heslem Filmovým uměním za krásu života v míru, v duchu odkazu bojovníků za naši svobodu, se od 9. do 12. dubna t. r. v pražských kinech Světozor, Alfa, Pasáž, Paříž, Hvězda a ve Studijním kinu Praha bude konat Festival českých a slovenských filmů. Jeho XXIII. ročník je zvýrazněn 40. výročím vyvrcholení národně osvobozeneckého boje čs. lidu a osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a blížícím se 40. výročím znárodnění čs. kinematografie. Festival, který divákům nabídne bilanční přehlídku celovečerních hraných snímků natočených našimi filmovými studii v Praze, Bratislavě a Gottwaldově v roce 1984, bude již tradiční příležitostí k zamyšlení nad kvalitou tvorby. Vedle přehlídky oceněných filmů z domácích soutěží, budou součástí přehlídky projekce k výročí znárodnění naší kinematografie, odpolední představení pro mládež, komponované pořady, ale i odborné semináře — mezinárodní, věnovaný filmové teorii a, kritice, seminář Čs. filmového ústavu o podílu filmařů na boji za mír a socialismus a další o využití filmového umění ve výchovném procesu. Oficiální program FČSF doplní jako vždy výstavy, besedy tvůrců s diváky a tradiční autogramiády. FČSF ßude potom ukončen ve dnech 22. až 25. dubna v Českých Budějovicích bilanční přehlídkou krátkometrážni tvorby. Koncem letošního ledna se do Moskvy sjely výběrové komise socialistických kinematografií a televizí, aby z bohaté tvorby Mosfilmu, Arménfllmu, Studia A. Dovženka, Tallinfilmu a dalších sovětských národních studií vybraly filmy, vhodné pro distribuční okruhy svých zemí. Tohoto obchodního jednání a nabídkových projekcí se zúčastnila i československá filmová a televizní delegace. Požádali isme o rozhovor ředitele Ústřední půjčovny filmů Tugana Veselého: lak ie organizován výher sovětských filmů? Sovětská kinematografie produkuje zhruba na 200 filmů ročně. To je množství, které by žádná výběrová komise nebyla schopna naráz posoudit. Proto se nákup organizuje několikrát do roka. Naše lednová „výběrovka“ byla letos první a zhlédla sovětskou produkci posledních měsíců loňského roku. Zástupci Sovexportfilmu nám nabídli 35 celovečerních filmů. Další obchodní jednání proběhnou v dubnu, v červenci na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě a pak ještě ;ia podzfm. Stejným způsobem se výběr filmů provádí i v dalších socialistických, ale také v nesocialistických zemích. Kromě toho dovážíme velké množství zahraničních filmů k výběru přímo do ČSSR. O osudu všech filmových děl rozhoduje naše dramaturgie, která má možnost svá rozhodnutí konzultovat s ideově uměleckým poradním sborem. Každým rokem má v kinech premiéru téměř 200 celovečerních titulů. Když od tohoto čísla odečteme domácí tvorbu, zbývá nám 160 premiér ze zahraničí. Například loni isme ie vybírali z 855 nabídnutých filmů. Hlavním kritériem pro jejich dovoz jsou umělecké, tedy estetické a myšlenkové hodnoty. Přesto je výběr filmů pro naše kina mnohdy kritizován. Diváky, novináři... A to jak výběr filmů ze socialistických, tak _i _nesocia- Iistických zemí. Ano, vím. Isíěkolikrát isme se s takovou kritikou setkali. Slyšeli jsme: Proč jste dovezli tenhle a ne jiný, lepší film. Když j9me chtěli vědět, který lepší film má dotyčný na mysli, ukázalo se. že konkrétní titul není schopný uvést. Nechtěl bych zlehčovat kritiku. ale ve většině případů jde o neznalost věci. Nebo o rvze subjektivní názor. Ně.kdy jde o fámu, reklamní kampaň daleko přesáhne skutečnou kvalitu filmu. A pak, nákup filmů není závislý jen na našich' přáních. Je to, teď mluvím o západní produkci, výhradně komerční otázka, tedy vydělat co nejvíc. Ten pro příklad: už dlouho usilujeme o distribuční práva na Oscarv oceněná díla Gándhí a Flashdance nebo vítěze Cannes, film Paříž, Texas. Ale jednání jsou dosud bezúspěšná. Zahraniční partneři chtějí, abychom s těmito filmy nakoupili 1 další jejich tituly, už zdaleka ne tak umělecky a divácky úspěšné, A dosud nám Ie nenabidli. Samozřejmě, tím nechci tvrdit, že naše práce je bez kazu. Koncem loňského roku byla v oblasti filmové distribuce provedena řada opatření, která by měla vést ke zvýšení kvality výběru zahraničních filmů i jejich programování. Filmová distribuce, to je velíce složitý komplex otázek. Chceme. aby náš divák měl možnost seznámit se se špičkou světové kinematografie, To není ročně tolik titulu. My však musíme zajistit programy našich kin i kvantitativně. Vedle otázek uměleckých a kulturně politických tu hraje podstatnou roli ekonomika. Z peněz, utržených v čs. kinech, je vytvářen tzv. programový fond, kterým ie financována celá naše domácí filmová tvorba. Dovézt můžeme jen tolik filmů, na kolik máme deviz. Vraťme se k lednové „výběrovce“. Které z předvedených sovětských filmů uvidíme v našich kinech? Letošní rok je rokem 40. výročí vítězství nad hitlerovským fašismem a osvobození Československa Sovětskou armádou.Pro tyto slavnostní květnové chvíle jsme vybrali filmy Vítězství a Přehlídka vítězství. První natočil režisér Jevgenij Matvějev; je to umělecká rekonstrukce Postupimské konference. Autoři fimu bohatě využívají i archívních materiáů a do „příběhu historie“ začlenili pouze dvě smyšlené postavy — sovětského a amerického žurnalistu. Druhý titul je čistým dokumentem. Jsou to autentické záběry z přehlídky vítězství na Rudém náměstí v květnu 1945, které natočili kameramani sovětského zpravodajského filmu. Film je dokladem, jakou emocionální sílu mají fakta i po čtyřiceti letech. Celkem jsme z Moskvy dovezli dvanáct celovečerních filmů pro širokou distribuci a pět pro filmové kluby. Z nich chci jmenovat alespoň titul První jízdní, historický příběh z období občanské války, věnovaný legendárním vojevůdcům S. Buďonnému a K. Vorošilovovi, Modré hory aneb Nepravděpodobný příběh režiséra Eldara Sengelaji, který je satirou na byrokracii a život promárněný nicneděláním. Nebo Strašidlo, kritický pohled režiséra Rolana Bykova na dnešní mládež. V našich kinech se dále objeví muzikál Hledá se zpěvačka, dětské snímky Ještě jedna noc Šeherezády, Přišel Bumbo a Třpytící se svět. Dobrodružný žánr zastupuje napínavá kriminálka Dvojité předjíždění, využívající umění kaskadérů. Milovníkům filmové historie bude pokračováni na str. 2 UMĚNÍ VYBÍRAT FILMY Jednlm*z významných příspěvků Filmového studia Barrandov k 40. výročí osvobození je film režiséra Antonína Moskalyka Kukačka v temném lese. Snímek: J. Řezáč Magda Vašáryová vytváří jednu z hlavních rolí filmu režiséra Václava Matějky Noc smaragdového měsíce, který nedávno reprezentoval čs. kinematografii na XXXV, MFF. x Západním Berlíně, Snímek: Jaromír Komárek Vílězstvi Ještě jedna noc Šeherezády Snímky: archív