Zábĕr, 1987 (XX/1-26)
1987-01-13 / No. 1
LEDNOVÉ PREMIÉRY ODYSSEA — Animovaný snímek režiséra Jiřího Tyllora, natočený v koprodukci ČSSR a NDR, volné zpracování stejnojmenné Homérovy starověké báje. PĚTKA S HVĚZDIČKOU — Ospěšný režijní debut Miroslava Balajky, komedie o pětici kluků, kteří připraví svému učiteli řadu svérázných situací. Připojen: Šiju, šiju pohádku — animovaný snímek, v němž jsou propleteny známé pohádkové motivy. Režie Zdeněk Ostrčil. PASODOBLE PRE TROCH — Děj dramatického snímku slovenského režiséra Vladimíra Balca se odehrává v atraktivním prostředí závodů ve společenském tanci a tvoří kulisu lásky studentky a horníka. Připojen: Svět mýdlových bublinek — dokumentární snímek, který je pohledem na neuspokojivý způsob života určité části naší mládeže. Režie Irena Pavlásková. BAMBI — V sovětském studiu M. Gorkého natočila režisérka Natalja Bondarčuková poetický snímek o malém jelínkovi, kterého matka učí poznávat život (česká verze). PŘÍBĚH JEDNOHO ŽIVOTA — Sovětský film o životním osudu válečného veterána a stranického funkcionáře. Režie Igor Gostěv. Připojen: Sto let a jeden den — dokument natočený při příležitosti stého výročí brněnské Rovnosti. Režie Karel Kocman. DEFINICE LÄSKY — Mezi studenty maturitního ročníku se odehrává příběh dvou mladých lidí, kteří nesnadho hledají společnou cestu. Režisérem rumunského snímku je Nicolae Corjos. Připojen: Žonglér — animovapý snímek, etuda o kouzelníkovi, který se stane obětí vlastního triku. Režie Dalimil Koutek. ŽENA V KLOBOUKU — Psychologický snímek o mladé herečce stojící na prahu své umělecké dráhy. Režisérem polského snímku je Stanislaw Rčzewicz. S MUŽI TO NENÍ LEHKÉ — Úsměvný jugoslávský snímek, jehož děj se ode- Brává na jaderském pobřeží, příběh o krásných blondýnkách a jejich nápadnících. Režie Mihaili Vukobratovlč (česká verze). Připojen: Jak najít ideální ženu — maďarský satirický snímek o muži, který v pokročilém věku hledá žiVotní partnerku. Režie Tóth Sarolta. NAHÄ LÄSKA — Marlěne Jobertová v hlavní rolí francouzského psychologického snímku režisérky Yannick Bellonové. drama ženy která svou lásku vykoupí krutou pravdou. MATKA EBE — Zákulisí soudního procesu se „zázračnou“ ženou — to je téma Italského snímku, který natočil režisér Carlo Lizzani. GAPPA — Obnovená premiéra japonského fantastického hororu, který zaujme dokonalými trikovými scénami a vypráví o gigantických nestvůrách, které hledají své mládě. Režie Harujasu Noguěi (česká verze). Připojen: Okamžiky — český doku mentám! film o přípravě branců na spartakiádu. Režie Jan Kutálek. POLICAJT V BEVERLY HILLS — Americký kriminální snímek 0 černošském detektivovi, který na vlastní pěst pátrá po vrahovi svého přítele. Do hlav ni role obsadil režisér partin Brest známého herce Eddie Murphýho. ZKOUŠKA NEVINY — Donald Sutherland v hlavní úloze detektivního příběhu, natočeného podle románu Agathy' Christie, příběh muže, který po návretu ze zahraničí zjišťuje, že mohl zachtvlnit nevinně odsouzeného (česká verze). Režie Desmond Davis. Připojen: Ostrov Margarita — cestopisný dokument z venezuelského ostrova. Režie Lubomír Jakeš. I. B. ■ TEPLOTY n.a obřím teploměru u bratislavského Prioru se na přelomu loňského listopadu iprosinpe sice pohybovaly kolem a nuly, atmosféra v nedalekém V-klubu byla však hřejivá především díky obětavosti a vlídnosti slovenských organizátorů... Ve slovenské metropoli se totiž na čtyři dny séšlo několik desítek tvůrců, publicistů m dalších filmových pracovníků, kteří se během mnoha hodin projekcí a řady veřejných i privátních diskusí společně zamýšleli nad naši současnou kinematografií. Fórum mladého filmu, uspořádané z iniciativy bratislavského MV SZM a tamějšího Filmového klubu (jmenujme- za všechny organizátory alespoň neobyčejně schopného a vždy příjemného Petra Dubeckého], bylo akcí vpravdě zajímavou a nadmíru užitečnou. Šlo o mnohostrannou konfrontací snímků a současných i minulých, hraných dokumentárních, profesionálních a famáckých či dokonce vyrobených „na koleně“ (živý ohlas zaznamenala — jak také jinak — Zaoralova Pavučina), a zejména o srovnání děl poctivých a kvalitních s filmy tak či onak spornýqji či vyvanulými. Nezbývá než si přát, aby se Fóru v Bratislavě dařilo i v budoucnu a aby diskutující aijtoři a kritici nezůstali pouze u odvážných slov . . . Vážení čtenáři .. . , Bylo to právě před dvaceti lety — přesně 13. ledna, kdy se k vám dostal zbrusu nový jilmový Časopis, určený širokému okruhu Čtenářů Jilmových diváků a nadšenců, ale také těch, kdož s jilmem pracuji. Z původně barrandovského závodního časopisu se stal v roce 1968 — jak zní dodnes jeho podtitul — časopis jilmového dlůáka Š celostátní distribucí. Z těch, kdož stáli u jeho zrodu, si připomeňme alespoň jilmového publicistu a kritika Jiřího Hrbase, který byl devět let jeho šéfredaktorem a jména redaktorů Josefa štěcha, Dagmar Stehlíkové, Lydíe Tarantové, Evy Suchomelové i Libuše NechvátalOvé, dlouholeté, sekretářky a pilíře naši redakce Časopis měl tu čest, že s ním od prvopočátku úzce spolupracovali jilmoví historici ing. Jdŕoslav Brož, Myrtjl Frida a Jiří Havelka, z dlouhé řady externistů připomeňme předsedy redakčních rad Jana Kliment a a prof. Miroslava Hladkého, z těch nejvěrnějších Gustava Francia, Ladislava Tunyse, Milenu Nyklovou, Evu Zaoralovou, Galinu Kopaněvovou, Luboše Bartoška, Zdeňka Stáblu. Jim, ale také mnoha dalším autorům patří náš dík za letitou spoluprácí. Záběr — lak jako ostatně každý nový časopis, hledal svou tvář, postupně se stával z populárního čtrnáctideníku časopisem vážnějších zájemců o film, pracovníků distribuce a členů jilmových klubů. Svou pozornost dnes především věnujeme hlavním úkolům československé kinematografie, záměrům a výsledkům naší Celovečerní l krátkometrážni tvorby, problémům jilmové dištribucě a především úzkému kontaktu mezi tvůrci, distributory a diváky. Není dosud v naších silách zajistit nový vzhled časopisu, barevný tisk a vyšší náklad (to Je společné přání všech do třetí desítkyJ, a proto naše jubtieum pojímáme zcela pracovně. Chceme vám přinášet aktuální, zajímavé a kvalitní novinářské zpravodajství d domova t ze Světa. Přejeme si, abyste byli s námi nadále v těsnění kontaktu, společné s námi hodnotili naší jilmovou tvorbu, přinášeli další podněty pro její rozvoj. , ' ■.< ,v; v. Věříme, že náš časopis budete t nadále číst. Bude to pro náš prd všechny, kteří se na jeho podobě podílíme, nejlepším povzbuzením do další práce. ; . > ■ ■> Redakce ■ Československou premiéru měl 15. prosince 1986- v Tlumačově na Gottwaldovsku film Outsider režiséra Zdenka Sírového. Tvůrci z Filmového studia Gottwaldov tim vyjádřili dík pracovníkům tamního Plemenářského podniku za pomoc při natáčeni filmu ze zákulisí stáji anglických plnokrevníků, hřebčíha v Napajedlích a dostihového sportu. Dohoda o spolupráci mezi Krátkým filmem Praha a generálním ředitelstvím trustu podniků cestovního ruchu Čedok podepsali v Praze 11. prosince 1988 ředitel Krátkého filmu Lubomír Jakeš (na snímku vpravo) a ing. Jan Kolařík, náměstek generálního ředitele pro obchodně-politickou činnost. Dohoda se týká mj. spolupráce v oblasti natáčení krátkých filmů a videoprogramů pro potřeby Čedoku, který tyto programy využije pro propagaci cestovního ruchu u nás i v zahraničí. Snímek: František Zahradníček Vánoční program Filmového podniku nabídl divákům v pražských kinech dva hudební bonbónky. Za Semaforu je to do kina Světozor jon pár krqků pasáží. Nový český hudební film Jonáš a Melicharová prošel sice cesiu mnohem delší, ale přesto včas dorazil, aby byl jedním z dárků pod vánoční filmový stromeček. Pod nčj ho při premiéře položili cba protagonisté filmu, který potéší všechny příznivce divadla Semafor — Jonáš s Melicharovou — pardon, Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou. — Těžko hledat nějaký symbolický, originální ti tul pro dokumentární film o prvním zpěvákovi naší populární hudby. A tak byl název prostý — Karel Gott. Film ss těší zvýšené pozornosti diváků, stejně jako národní umělec Karel Gott samozřejmě neušel pozornosti zejména ná vštěvnic slavnostní premiérý filmu v kina Blaník. Nový typ pořadu nenabízí jsn dokument o Karlu Gottovi ale i výstavu jeho cen a obrazů, dotvořenou expo-icí skla architekta Jiřího Soukupa, ve foyeru kina pak videoprogramy atd. Na snímcích fotorepartérky Baženy Matonlkové vidíme Jiřího Suchého s Jitkou Molavcovon, dolfe Karel Gott ve společnosti ředitele Filmového podniku hl. m. Prahy Jiřího Zeiihammola (uprostřed) a architekta Jiřího Soukupa. Kresba: PETR LANDER ZA LÍDOU ,Návrhy kostýmů: Lída Novotná. Titulek, který už po více než třicet let provází několik desítek filmů barrandovské produkce a téměř na tisíc televizních inscenací. Akademická malířka Ludmila Novotná, rodačka ze Zábřehu na Moravě, s filmem a televizí spojila doslova celý svůj život, a to nejen podle počtu titulů, na kterých se jako kostýmní výtvarnice podílela. Už během studia na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové zároveň navštěvovala přednášky profesorů K. Smrže, J. Stallicha. G. Hrdličky a j. Porta na filmové a divadelní fakultě AMU. Po absolutoriu v rocd 1954 nastoupila do Filmového studia Barrandov a tehdy se začíná datovat jeji spolupráce s takovými režijními osobnostmi, jako např. s národními umělci K. Zemanem (Baron . Prášil), J. Sequenseiii (především TV seriály Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana), Elmarem Klasem nebo se zasloužilými umělci Zbyňkem Brynychem, Vladimírem Cechem a mnoha dalšími. Od roku 1960 je její umělecká dráha spjata především s Cs. televizí, kde se stala vlastně první kmenovou kostýmní výtvarnici. Doslova ve všech žánrech, od zábavných pořadů po adaptace literárních děl (F. ,L. Věk, Sňatky z rozumu), operety NOVOTNOU (Netopýr, Bandité), Opery (Prodaná nevěsta, Hubička), dramatické! inscenace či Seriály (Nezralé maliny, seriály Byl jednou jeden důni nebo připravovaný Zlá kreV) vždy prokazovala (kejrňéna v dobovém kostýmu) svou invenci a profer síonalismus. Nejvýraznější úspěch přinesla její, dlouholetá spolupráce s režisérem, Františkem Filipem, který zvlášť citlivě dokázal uplatnit a využít její výtvarný přinos právě v těch inscenacích, které už dnes představují trvalé hodnoty televizní tvorby. Za kostýmní návrhy k inscenaci Džamila, kterou režíroval národní umělec Jiří Sequens, získala Lída Novotná předloni, Cenu Českých dramatických umělců. S mimořádným zaujetím sppl.upracoyala v současné době opět s režisérem' Františkem Filipem na rozsáhlém koproduk'ním projektu r- TV seriálu Cirkus, Humberto podle stejnojmenného románu Eduarda Basse. Práci, do které vkládala celou svou duši a um, přerušila nečekaně smrt. Lida Novotná zemřela: 5. prosince 1986. ve věku 64. let. Odešel v ní, umělec, který nade vše miloval svou profesi, (Slovák, který dovedl naplnit nejen svůj život, ale i životy těch, kteří jej obklopovali. STANISLAV BENSCH ZABER, ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA, ročník dvacátý. Vydává Ústřední ředitelství Cs. filmu v nakladatelství Panorama. Tiskne Mír, novinářské závody, n. p„ závod 4 Praha l. Václavské nám. 3B. Vychází čtrnáctidenně. Šéfredaktor: STANISLAV BENSCH Redaktoři: Ivana Benešová, dr. Jiří Cieslar, Zuzana Horešovská. Výtvarný redaktor: Petr Lander. Sekretářka redakce: Zdenka Seifertová. Redakční rada — předseda: prof. dr. Miroslav Hladký, CSc., členové: Stanislav Bensch, Vladimír Por, dc. dr. Vladimír Cechák, CSc., Lubor Drahota, Vladimír Goldman, Milada Hábová, Jali Jurka (tajemník), dr. Jaroslav Lhotský, dr. Františeř Marvan, dr. Viliam Pauliny, žasl. umělec Jindřich Polák, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, Hvězdoslav Stefan, Zdeně Šfáľda, CSc., Pavel' Turek, Miloslav Vydra, žasl. umělec Miroslav Zounar. — Adresa redakce: 150 00 Praha 5, Smíchov, Nikase Belojanise 6. Telefon 54 38 56. Předplatné na rok 31,20 Kčs, na půl roku 15,80, jednotlivá, j čísla 1,20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS, pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, úřední expedice a dutisku Praha, závod 01, administrace vývozu tisku Kafkova 19, 180 00 Praha 6. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, INDEX 47 802,