Zábĕr, 1987 (XX/1-26)

1987-01-13 / No. 1

LEDNOVÉ PREMIÉRY ODYSSEA — Animovaný snímek reži­séra Jiřího Tyllora, natočený v ko­­produkci ČSSR a NDR, volné zpraco­vání stejnojmenné Homérovy starově­ké báje. PĚTKA S HVĚZDIČKOU — Ospěšný režijní debut Miroslava Balajky, ko­medie o pětici kluků, kteří připraví svému učiteli řadu svérázných situa­cí. Připojen: Šiju, šiju pohádku — animovaný snímek, v němž jsou pro­pleteny známé pohádkové motivy. Re­žie Zdeněk Ostrčil. PASODOBLE PRE TROCH — Děj dra­matického snímku slovenského režisé­ra Vladimíra Balca se odehrává v atraktivním prostředí závodů ve spo­lečenském tanci a tvoří kulisu lásky studentky a horníka. Připojen: Svět mýdlových bublinek — dokumentární snímek, který je pohledem na neu­spokojivý způsob života určité části naší mládeže. Režie Irena Pavlásko­­vá. BAMBI — V sovětském studiu M. Gor­kého natočila režisérka Natalja Bon­­darčuková poetický snímek o malém jelínkovi, kterého matka učí poznávat život (česká verze). PŘÍBĚH JEDNOHO ŽIVOTA — Sovět­ský film o životním osudu válečného veterána a stranického funkcionáře. Režie Igor Gostěv. Připojen: Sto let a jeden den — dokument natočený při příležitosti stého výročí brněnské Rovnosti. Režie Karel Kocman. DEFINICE LÄSKY — Mezi studenty maturitního ročníku se odehrává pří­běh dvou mladých lidí, kteří nesnadho hledají společnou cestu. Režisérem rumunského snímku je Nicolae Cor­­jos. Připojen: Žonglér — animovapý snímek, etuda o kouzelníkovi, který se stane obětí vlastního triku. Režie Dalimil Koutek. ŽENA V KLOBOUKU — Psychologický snímek o mladé herečce stojící na prahu své umělecké dráhy. Režisérem polského snímku je Stanislaw Rčze­­wicz. S MUŽI TO NENÍ LEHKÉ — Úsměvný jugoslávský snímek, jehož děj se ode- Brává na jaderském pobřeží, příběh o krásných blondýnkách a jejich ná­padnících. Režie Mihaili Vukobrato­­vlč (česká verze). Připojen: Jak na­jít ideální ženu — maďarský satiric­ký snímek o muži, který v pokročilém věku hledá žiVotní partnerku. Režie Tóth Sarolta. NAHÄ LÄSKA — Marlěne Jobertová v hlavní rolí francouzského psycholo­gického snímku režisérky Yannick Bellonové. drama ženy která svou lás­ku vykoupí krutou pravdou. MATKA EBE — Zákulisí soudního pro­cesu se „zázračnou“ ženou — to je téma Italského snímku, který natočil režisér Carlo Lizzani. GAPPA — Obnovená premiéra japon­ského fantastického hororu, který za­ujme dokonalými trikovými scénami a vypráví o gigantických nestvůrách, které hledají své mládě. Režie Haru­­jasu Noguěi (česká verze). Připojen: Okamžiky — český doku mentám! film o přípravě branců na spartakiá­du. Režie Jan Kutálek. POLICAJT V BEVERLY HILLS — Ame­rický kriminální snímek 0 černošském detektivovi, který na vlastní pěst pá­trá po vrahovi svého přítele. Do hlav ni role obsadil režisér partin Brest známého herce Eddie Murphýho. ZKOUŠKA NEVINY — Donald Suther­land v hlavní úloze detektivního pří­běhu, natočeného podle románu Agat­­hy' Christie, příběh muže, který po návretu ze zahraničí zjišťuje, že mohl zachtvlnit nevinně odsouzeného (česká verze). Režie Desmond Davis. Připo­jen: Ostrov Margarita — cestopisný dokument z venezuelského ostrova. Režie Lubomír Jakeš. I. B. ■ TEPLOTY n.a obřím teploměru u bratislavského Prioru se na přelomu loňského listopadu iprosinpe sice pohybovaly kolem a nuly, atmosféra v nedalekém V-klubu byla však hřejivá přede­vším díky obětavosti a vlídnosti slovenských organizátorů... Ve slovenské metropoli se totiž na čtyři dny séšlo několik desítek tvůrců, publicistů m dalších filmo­vých pracovníků, kteří se během mnoha hodin projekcí a řady ve­řejných i privátních diskusí spo­lečně zamýšleli nad naši součas­nou kinematografií. Fórum mla­dého filmu, uspořádané z inicia­tivy bratislavského MV SZM a ta­­mějšího Filmového klubu (jme­nujme- za všechny organizátory alespoň neobyčejně schopného a vždy příjemného Petra Dubecké­­ho], bylo akcí vpravdě zajímavou a nadmíru užitečnou. Šlo o mno­hostrannou konfrontací snímků a současných i minulých, hraných dokumentárních, profesionál­ních a famáckých či dokonce vy­robených „na koleně“ (živý ohlas zaznamenala — jak také jinak — Zaoralova Pavučina), a zejména o srovnání děl poctivých a kvalit­ních s filmy tak či onak spornýqji či vyvanulými. Nezbývá než si přát, aby se Fóru v Bratislavě da­řilo i v budoucnu a aby diskutu­jící aijtoři a kritici nezůstali pou­ze u odvážných slov . . . Vážení čtenáři .. . , Bylo to právě před dvaceti lety — přesně 13. ledna, kdy se k vám dostal zbrusu nový jilmový Časopis, určený širokému okruhu Čtenářů Jilmových diváků a nadšenců, ale také těch, kdož s jilmem pracuji. Z původně barrandovského závodního časopisu se stal v roce 1968 — jak zní dodnes jeho podtitul — časopis jilmového dlůáka Š celostátní distribucí. Z těch, kdož stáli u jeho zrodu, si připomeňme alespoň jil­mového publicistu a kritika Jiřího Hrbase, který byl devět let jeho šéfredaktorem a jména redaktorů Josefa štěcha, Dagmar Stehlíkové, Lydíe Tarantové, Evy Suchomelové i Libuše NechvátalOvé, dlouholeté, sekretářky a pilíře naši redakce Časopis měl tu čest, že s ním od pr­vopočátku úzce spolupracovali jilmoví historici ing. Jdŕoslav Brož, Myr­­tjl Frida a Jiří Havelka, z dlouhé řady externistů připomeňme předse­dy redakčních rad Jana Kliment a a prof. Miroslava Hladkého, z těch nejvěrnějších Gustava Francia, Ladislava Tunyse, Milenu Nyklo­­vou, Evu Zaoralovou, Galinu Kopaněvovou, Luboše Bartoška, Zdeň­ka Stáblu. Jim, ale také mnoha dalším autorům patří náš dík za letitou spoluprácí. Záběr — lak jako ostatně každý nový časopis, hle­dal svou tvář, postupně se stával z populárního čtrnáctideníku časopi­sem vážnějších zájemců o film, pracovníků distribuce a členů jilmo­vých klubů. Svou pozornost dnes především věnujeme hlavním úkolům československé kinematografie, záměrům a výsledkům naší Celovečer­ní l krátkometrážni tvorby, problémům jilmové dištribucě a především úzkému kontaktu mezi tvůrci, distributory a diváky. Není dosud v naších silách zajistit nový vzhled časopisu, barevný tisk a vyšší náklad (to Je společné přání všech do třetí desítkyJ, a pro­to naše jubtieum pojímáme zcela pracovně. Chceme vám přinášet ak­tuální, zajímavé a kvalitní novinářské zpravodajství d domova t ze Svě­ta. Přejeme si, abyste byli s námi nadále v těsnění kontaktu, společné s námi hodnotili naší jilmovou tvorbu, přinášeli další podněty pro její rozvoj. , ' ■.< ,v; v. Věříme, že náš časopis budete t nadále číst. Bude to pro náš prd všechny, kteří se na jeho podobě podílíme, nejlepším povzbuzením do další práce. ; . > ■ ■> Redakce ■ Československou premié­ru měl 15. prosince 1986- v Tluma­­čově na Gottwaldovsku film Out­sider režiséra Zdenka Sírového. Tvůrci z Filmového studia Gott­waldov tim vyjádřili dík pracov­níkům tamního Plemenářského podniku za pomoc při natáčeni filmu ze zákulisí stáji anglických plnokrevníků, hřebčíha v Napa­­jedlích a dostihového sportu. Dohoda o spolupráci mezi Krátkým filmem Praha a generálním ředitelstvím trustu podniků cestovního ruchu Čedok podepsali v Praze 11. prosince 1988 ře­ditel Krátkého filmu Lubomír Jakeš (na snímku vpravo) a ing. Jan Kolařík, náměstek generálního ředitele pro obchodně-politickou činnost. Dohoda se týká mj. spolupráce v oblasti natáčení krátkých filmů a videoprogramů pro potřeby Čedoku, který tyto programy využije pro propagaci cestovního ru­chu u nás i v zahraničí. Snímek: František Zahradníček Vánoční program Filmového podniku nabídl divákům v pražských kinech dva hudební bonbónky. Za Semaforu je to do kina Světozor jon pár krqků pasáží. Nový český hudební film Jonáš a Melicharová prošel sice cesiu mnohem delší, ale přesto včas dorazil, aby byl jedním z dárků pod vánoční filmový strome­ček. Pod nčj ho při premiéře položili cba protagonisté filmu, který potéší všechny příznivce divadla Semafor — Jonáš s Melicharovou — pardon, Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou. — Těžko hledat nějaký symbolický, originální ti tul pro dokumentární film o prvním zpěvákovi naší populární hudby. A tak byl název prostý — Karel Gott. Film ss těší zvýšené pozornosti diváků, stejně jako národní umělec Karel Gott samozřejmě neušel pozornosti zejména ná vštěvnic slavnostní premiérý filmu v kina Blaník. Nový typ pořadu nenabízí jsn dokument o Karlu Gottovi ale i výstavu jeho cen a obrazů, dotvořenou expo-icí skla architekta Jiřího Soukupa, ve foyeru kina pak videoprogramy atd. Na snímcích fotorepartérky Baženy Matonlkové vidíme Jiřího Suchého s Jitkou Molavcovon, dolfe Karel Gott ve společnosti ředitele Filmového podniku hl. m. Prahy Jiřího Zeiihammola (uprostřed) a architekta Jiřího Soukupa. Kresba: PETR LANDER ZA LÍDOU ,Návrhy kostýmů: Lída Novotná. Titulek, který už po více než tři­cet let provází několik desítek fil­mů barrandovské produkce a té­měř na tisíc televizních inscenací. Akademická malířka Ludmila No­votná, rodačka ze Zábřehu na Mo­ravě, s filmem a televizí spojila doslova celý svůj život, a to nejen podle počtu titulů, na kterých se jako kostýmní výtvarnice podílela. Už během studia na pražské Vy­soké škole umělecko-průmyslové zároveň navštěvovala přednášky profesorů K. Smrže, J. Stallicha. G. Hrdličky a j. Porta na filmové a divadelní fakultě AMU. Po ab­solutoriu v rocd 1954 nastoupila do Filmového studia Barrandov a tehdy se začíná datovat jeji spo­lupráce s takovými režijními osobnostmi, jako např. s národ­ními umělci K. Zemanem (Baron . Prášil), J. Sequenseiii (především TV seriály Hříšní lidé města praž­ského, Třicet případů majora Ze­mana), Elmarem Klasem nebo se zasloužilými umělci Zbyňkem Bry­­nychem, Vladimírem Cechem a mnoha dalšími. Od roku 1960 je její umělecká dráha spjata přede­vším s Cs. televizí, kde se stala vlastně první kmenovou kostýmní výtvarnici. Doslova ve všech žán­rech, od zábavných pořadů po adaptace literárních děl (F. ,L. Věk, Sňatky z rozumu), operety NOVOTNOU (Netopýr, Bandité), Opery (Proda­ná nevěsta, Hubička), dramatické! inscenace či Seriály (Nezralé ma­liny, seriály Byl jednou jeden důni nebo připravovaný Zlá kreV) vždy prokazovala (kejrňéna v dobovém kostýmu) svou invenci a profer síonalismus. Nejvýraznější úspěch přinesla její, dlouholetá spo­lupráce s režisérem, Františkem Filipem, který zvlášť citlivě doká­zal uplatnit a využít její výtvarný přinos právě v těch inscenacích, které už dnes představují trvalé hodnoty televizní tvorby. Za kos­týmní návrhy k inscenaci Džami­­la, kterou režíroval národní umě­lec Jiří Sequens, získala Lída No­votná předloni, Cenu Českých dra­matických umělců. S mimořádným zaujetím sppl.upracoyala v součas­né době opět s režisérem' Františ­kem Filipem na rozsáhlém kopro­­duk'ním projektu r- TV seriálu Cirkus, Humberto podle stejno­jmenného románu Eduarda Basse. Práci, do které vkládala celou svou duši a um, přerušila nečeka­ně smrt. Lida Novotná zemřela: 5. prosince 1986. ve věku 64. let. Odešel v ní, umělec, který nade vše miloval svou profesi, (Slovák, který dovedl naplnit nejen svůj život, ale i životy těch, kteří jej obklopovali. STANISLAV BENSCH ZABER, ČASOPIS FILMOVÉHO DIVÁKA, ročník dvacátý. Vydává Ústřední ředitelství Cs. filmu v nakladatelství Panorama. Tiskne Mír, novinářské závody, n. p„ závod 4 Praha l. Václavské nám. 3B. Vychází čtrnáctidenně. Šéfredaktor: STANISLAV BENSCH Redaktoři: Ivana Benešová, dr. Jiří Cieslar, Zuzana Horešovská. Výtvarný redaktor: Petr Lander. Sekretářka redakce: Zdenka Seifertová. Redakční rada — předseda: prof. dr. Miroslav Hladký, CSc., členové: Stanislav Bensch, Vladimír Por, dc. dr. Vladimír Cechák, CSc., Lubor Drahota, Vladimír Goldman, Milada Hábová, Jali Jurka (tajemník), dr. Jaroslav Lhotský, dr. Františeř Marvan, dr. Viliam Pauliny, žasl. umělec Jindřich Polák, plk. František Říčka, Jaroslav Soukup, Hvězdoslav Stefan, Zdeně Šfáľda, CSc., Pavel' Turek, Miloslav Vydra, žasl. umělec Miroslav Zounar. — Adresa redakce: 150 00 Praha 5, Smíchov, Nikase Belojanise 6. Telefon 54 38 56. Předplatné na rok 31,20 Kčs, na půl roku 15,80, jednotlivá, j čísla 1,20 Kčs. — Rozšiřuje PNS. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá každá administrace PNS, pošta a doručovatel. Objednávky do zahraničí vyřizuje PNS, úřední expedice a du­­tisku Praha, závod 01, administrace vývozu tisku Kafkova 19, 180 00 Praha 6. Nevyžádané rukopisy se nevracejí, INDEX 47 802,

Next