Zdravotnické Noviny, leden-červen 1974 (XXIII/1-25)

1974-03-28 / No. 12

ZDRAVÍME DELEGÁTY KRAJSKÝCH KONFERENCÍ NÁŠEHO SVAZU TÝDENÍK PRACOVNÍKŮ ZDRAVOTNICTVÍ ROČNÍK XXIII (1974) • 28. BŘEZNA • CENA 1,50 Kčs ZAČÍNAJÍ KRAJSKÉ SVAZOVÉ KONFERENCE VE ČTYŘECH krajích scházejí se tento týden delegáti na krajských svazových konferencích. Svým jedná­ním naváží na výsledky okresních svazových konferencí a předcházejí­cích výročních členských schůzí a konferencí základních organizací ROH. Předsednictvo OVOS se na schůzi 21. března zabývalo hodnocením na­šich okresních konferencí a konstato­valo,'že zaznamenaly další růst akti­vity všech funkcionářů a členů, jejich tvůrčí iniciativu a politickou angažo­vanost. Nejlepším dokladem toho je hodnocení plánů aktivity ROH za rok 1973 a letošní plány aktivity, sledu­jící splnéní společného cíle — do­sáhnout trvalé aktivity všech odboro­vých orgánů a organizací a tak za­interesovat všechny členy na usku­tečňování závěrů XIV. sjezdu KSČ a Vlil. všeodborového sjezdu. Upevnila se programová i akční jednota odbo­rového hnutí a podařilo se nám za­pojit do práce našeho odborového svazu převážnou část pracovníků ve zdravotnictví. Politické, organizační a kádrové přípravy krajských konferencí ukazují, že ve stejném ovzduší budou probíhat i jednáni těchto konferencí. V dopise předsednictva 0RO, se kterým byli seznámeni delegáti na okresních kon­ferencích, se zdůrazňuje, že dalšího pokroku v naší práci můžeme dosáh­nout jen tehdy, když podstatně zvýší­me náročnost na práci každého od­borového orgánu, každé základní or­ganizace a člena, když využijeme všech rezerv, které v naší práci ještě máme. Je třeba využit aktivity, obě­tavosti a zkušenosti funkcionářů, aby se v každé základni organizaci, v kaž­dém odborovém úseku žilo aktivním odborovým životem, aby každý člen pociťoval přímou odpovědnost za plně­ni našich úkolů. Odpovědné poslání máji delegáti, jichž bylo zvoleno na okresních kon­ferencích a v Praze a v Bratislavě na výročních členských schůzích ZO ROH 1800. Jejich výběru byla věno­vána velká pozornost a možno proto očekávat, že se aktivně zúčastní ce­lého jednání. Budou hodnotit práci krajské organizace za uplynulé funkč­ní období a stanoví další úkoly. Důle­žitou roli sehrají na konferencích ženy a mládež. Také v nových orgá­nech KVOS budou mít ženy větší za­stoupení nežli dosud, přestože jejich počet stále ještě neodpovídá procen­tu žen pracujících ve zdravotnictví. Z celkového počtu 456 funkcionářů plén KVOS a revizních komisí včetně kandidátů je do funkcí navrženo 214 žen, tedy necelá polovina. Nejlepší si­tuace v tomto směru je v Jihomorav­ském kraji, kde ze 40 kandidátů je 25 žen. Jedním z kladů okresních svazo­vých konferencí byla velká pozornost, která byla věnována ideově výchovné práci a uplatňování různých forem a prostředků politické výchovy, jejímž cílem je ztotožnit se s cíli politiky KSČ a aktivně se podílet na jejím uskutečňování. Očekáváme proto, že také delegáti na krajských konferen­cích posoudí účinnost a výsledky ideo­vě výchovné a politickoorganizátor­­ské práce, že zhodnotí všechno pozi­tivní, co bylo vykonáno, a na základě kritického rozboru stanoví pak kraj­ské konference konkrétní úkoly na příští funkční období, ve kterém oslavíme 30. výročí Slovenského ná­rodního povstání, na ně navazujícího Pražského povstání a 30. výročí osvo­bození Československa Sovětskou ar­mádou. Všech konferencí se zúčastní spo­lečné delegace OVOS, ČVOS a SVOZ a zástupci KV KSČ a KSS, KOR a ve­doucí činitelé našeho zdravotnictví. Jejich účast potvrzuje nejlépe mimo­řádný význam nadcházejících kraj­ských konferencí našeho odborového svazu. Jednání konferencí přeje úspěšný průběh i naše redakce. Zvyšujeme kvalitu zdravotnických PRAVIDELNÁ PORADA s vedoucími odborů zdravotnictví KNV a NVP a řediteli KŰNZ a ŰNZ NVP, kterou svolává ministerstvo zdravotnictví ČSR, proběhla 20. března 1974 v Praze. Zúčastnili se jí mimo jiné soudruzi A. Kozelek, pracovník VII. oddělení OV KSČ, náměstek ministra zdravot­nictví ČSR ing. Jaroslav Veselý, CSc., ředitelé odborů ministerstva. Jednání řídil první náměstek ministra zdra­votnictví ČSR MUDr. Bohumil Štípal. Hlavním bodem porady bylo projed­nání stavu realizace úkolů XIV. sjez­du KSČ podle výsledků plnění za uplynulý rok. Z úvodního referátu vy­jímáme několik poznámek. V roce 1973 byl splněn úkol pre­ference ambulantní péče; z celkové­ho ročního přírůstku lékařů bylo do ambulantní péče přiděleno 644 lékař­ských míst. Oproti předcházejícím ro­kům tedy došlo k podstatnému zlep­šení. V období 1970—1973 se v sou­ladu se zdravotně politickou linií urychlil také přírůstek nových stano­vených územních obvodů. Plán lékař­ských míst územních obvodních léka­řů za rok 1973 byl splněn na 99,7 °/o. V této souvislosti je třeba mít na pa­měti důslednou realizaci plynulého postupného převodu lékařů z lůžko­vé do ambulantní péče. Uspokojivý trend byl v loňském roce také v plnění plánu lékařských míst územních i závodních ženských lékařů. O 68 se zvýšil počet lékař­ských míst obvodních pediatrů, o 56 závodních obvodních lékařů. Všechny tyto údaje ukazují na kvantitativní vzrůst. Efekt hlavního úkolu 5. pěti­letky — zvýšení úrovně zdravotní péče v první linii styku s občany, je však přímo závislý také na změně kvality práce obvodních lékařů. Ve zprávě pro vládu ČSR je jako Jeden z problémů uvedena skutečnost, *" že růst počtu lékařských míst ve spo­lečných vyšetřovacích a léčebných složkách není dostatečně rychlý. Ze statistických údajů vyplývá, že růst lékařských míst od počátku 5. pěti­letky má stoupající trend, avšak pří­růstky v jednotlivýcli krajích a ze­jména v některých oborech jsou níz­ké. Například v radiodiagnostice není pokryta potřeba. Přitom rozvojem ji­ných medicínských oborů se nároky na rtg vyšetření zvyšují. Navíc v tom­to oboru chybí dorost. Obdobné nedo­statky jsou i na úseku patologicko­­anatomické služby a v soudním lé­kařství. Zatímco u všech zdravotnických služeb poskytovaných v obvodech lze hodnotit dosažené výsledky dobře, zůstává nadále nejvážnějším problé­mem v obvodech zubní péče, a to nejen pro kádrové nedostatky, ale 1 pro nedostatečné technické a pros­torové vybavení. Závažnou problematikou je také péče o staré a dlouhodobě nemocné občany, která přesahuje v některých směrech možnosti resortu zdravotnic­tví. Těmito otázkami se již zabývaly stranické i vládní orgány. Výsledky kontrol a statistické údaje za rok 1973 ukazují, že při plnění vládou stanoveného úkolu (4438 lůžek) bylo získáno 1872 lůžek. Pro všechny kra­je z toho vyplývá urychlit tempo plnění tohoto úkolu tak, aby stano­veného počtu bylo dosaženo do konce této pětiletky v plném rozsahu. Důle­žité je také urychlit změnu lůžek do­savadních II. interen na lůžka pro doléčování nemocných. Nerovnoměrné je budování sítě zdravotních sester pro péči o staré a dlouhodobě ne­mocné osoby. služeb Posílení ambulantní péče samozřej­mě neznamená zmenšení pozornosti problémům lůžkové péče. Ve využí­vání lůžkového fondu zatím přetrvá­vají značné rozdíly mezi jednotlivými kraji. Je tomu především v počtech dnů, kdy jsou lůžka vyřazena z pro­vozu. Stále totiž ještě dochází k uza­vírání lůžek pro nedostatek zdravot­nických pracovníků — a to převážně středních. K dlouhodobým a stálým úkolům na úseku ústavní péče patří reprofi­­lizace lůžkového fondu a s ní spojená účelná rajonizace jednotlivých odbor­ných služeb. Krajské národní výbory mají v tomto smyslu řešit úkoly ra­jonizace odborných služeb a tím i přípravu plánu sítě zdravotnických zařízení z hlediska kraje a velkých celků. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také zabezpečování porodnic­­ké péče, aby nedocházelo k uzavírání ženských oddělení. Podle hlášení no­­(Dokončení na straně 2) Patrí im úcta DEft UČITEĽOV, oslavovaný každo­ročne pri príležitosti narodenín vel­kého pedagóga Jána Amosa Komen­ského 28. marca, Je v živote nasej spoločnosti významnou společensko -politickou a kultúrnou udalosťou. Oslavujú ho najmä reprezentanti íe/ časti našej inteligencie, ktorej bolo zverené to, čo je nám všetkým naj­drahšie — výchova mladej generácie, generácie budúcich budovateľov ko­munistickej spoločnosti. Rozvoj vzdelania je súčasťou života socialistickej spoločnosti. Je to práve škola, kde človek získava základy ve­domostí, základy svojho svetonázoru, kde sa formuje jeho charakter. Všet­ky vlastnosti, ktoré určujú profil so­cialistického života, ako socialistická uvedomelosť, socialistický vzťah k práci, vlastenectvo, humánnosť a iníernacionalistické cítenie sa pes­tujú pod vplyvom a za aktívnej účas­ti školy. Po víťazstve robotníckej triedy nad buržoáziou vo februári 1948 komunis­tická strana postavila si ako jeden z hlavných cieľov neustálu starostli­vosť o rozvoj socialistického školstva. V oblasti zdravotníctva to zname­nalo prikročiť k výchove nových zdra­votníckych pracovníkov so socialis­tickou etikou. Bolo nutné vypracovať nový systém výchovy zo začiatku na vyšších sociálnozdravotníckych ško­lách a od r. 1951/52 na stredných zdravotníckych školách. Prikročilo sa tiež k popromočnej výchove zdravot­­ a uznanie níckych pracovníkov v doškoľovacích ústavoch. V našej spoločnosti je a bude uči­teľstvo jedným z najčestnejších a v očiach ľudí najváženejších povo­lám. Právom sa hovorí, že svojou prácou mení človek prírodu. Avšak práca učiteľa je hodnotná a krásna preto, že formuje samotného človeka. Nech by sa človek v živote stal čím­koľvek, robotníkom či vedcom, inži­nierom alebo lekárom, vždy bude s vďakou spomínať na svojho prvého učiteľa, na svoju školu. Učiteľ je akýmsi článkom v reťazi generácií: Odovzdáva štafetu z prítomnosti do budúcňosti a to robí jeho prácu zaují­mavou a tvorivou. Pre realizáciu nových úloh, ktoré i pred zdravotnícke školstvo postavil XIV. zjazd KSČ, a najmä júlové plé­num OV KSČ, ktoré sä zaoberalo vý­chovou mladej generácie, sú dnes vy­tvorené všetky reálne predpoklady, aby zo zdravotníckych škôl odchád­zali absolventi s novou socialistickou etikou a komunistickým svetonázo­rom. Strana i spoločnosť očakáva, že budú . vyzbrojení. vedomosťami, ktoré budú odzrkadľovať najmodernejšiu úroveň vedy a lekárskej praxe, že budú všestranne pripravení pre novú modernú zdravotnícku techniku, nové liečebno-diagnostické metódy a sú­časne sa budú aktívne podieľať na budovaní rozvinutej socialistickej spo­ločnosti. MUDr. M. PETRO Vysoko humánna ROKOVANIA II. ZJAZDU Slovenské­ho červeného kríža v dňoch 22.—23. marca v Bratislave sa okrem 450 de­legátov zúčastnila delegácia OV KSS, vlády SSR a ÜV NF SSR, vedená mi­nistrom zdravotníctva SSR prof. dr. E. Matejíčkom, DrSc. Prítomní boli datej čelní zástupcovia rezortov a spo­ločenských organizácií, predseda ŰV ČSČK dr. F. Valíček, predseda ŰV CČK dr. M. Hlach a ďalší hostia. činnost SČK Zjazd sa konal v znamení ústred­ného hesla „Plnením uznesení XIV. zjazdu KSČ za zdravie a život člove­ka v mieri“. O tom, ako ho členovia SČK napĺňajú, podala plastický obraz správa o činnosti organizácie od I. zjazdu, ktorú predniesol dr. A. Ho­rák. Výchovným pôsobením a organizač­nými opatreniami zvýšila sa členská základňa tak, že dnes je každý de-siaty obyvatel SSR členom SČK. Čle­novia sú organizovaní v 3400 miest­nych, 793 závodných a 728 'dorasto­vých skupinách. Na úseku darcovstva krvi, najmä bezpříspěvkového, zazna­menáva sa v posledných rokoch stú­pajúci trend. Len za r. 1973 uskutoč­nilo sa vyš'e 65 tisíc bezpříspěvkových odberov. Pestrá je pqJeta aj ostatnej činnosti. V sídliskách napr. pracuje vyše 280 staníc prvej pomoci. Dobro­volné sestry p dobrovolní zdravotníci ošetrili vyše pol milióna osôb a pri zdravotníckej činnosti odpracovali takmer 800 tisíc hodín. Aktivisti ČK venujú sa ochrane zdravého procovného a životného pro­stredia a pomáhajú pri plnení vo­lebných programov národných výbo­rov na úseku komunálnej hygieny a skrášlovania a ozdravovania prostre­dia, kde odpracovali 1,4 milióna bri­gádnických hodín a v akcii Z vyše 950 tisíc hodín. Na závodoch má or­ganizácia 63 staníc prvej pomoci. Za uplynulé obdobie v nich ošetrili vyše 440 tisíc osôb a odpracovali 170 tisíc hodín. Sedem tisíc opatrovateliek sa staralo bezplatne o viac ako 10 tisíc prestarnutých, osamelých a pomoci potrebných Iudí. Rozsiahle boli úlohy v brannej prí­prave obyvatelstva. V zdravotníckych kurzoch vyškolil SČK ročne okolo 30 tisíc absolventov, ďalšie školenia za­bezpečuje pre brancov a pre dorast na školách. Prevažná väčšina vyškole­ných vyvíja aktivitu v zdravotníckych hliadkach, družinách, í v ďalšej čin­nosti týchto útvarov. Vo svojom plodnom úsilí chce SČK i naďalej pokračovať. O činnosti, metó­dach práce a výsledkoch mali potom možnosť delegáti pohovoriť si z aspek­tov vlastných organizácií a úsekov práce. Vefmi milým intermezom v pro­grame zjazdu bolo slávnostné udele­nie najvyšších vyznamenaní ČK 37 pracovníkom za pomoc organizácii v celospolečenských reláciách i za dlhoročnú činnosť v skupinách ČK a jeho orgánoch. Bohatú bilanciu a nadšenie i obe­tavosť dobrovolných aktivistov ocenil vo vystúpení aj minister zdravotní­ctva SSR prof. dr. E. Matějíček, DrSc., ktorý poďakoval za všestranne uži­točnú a vysoko humánnu spoločenskú činnesť všetkým členom a funkcioná­rom organizácie. Odporúčal oriento­vať aktivitu organizácie ešte viac na mládež, závody, zdravotnú výchovu obyvateľstva a úzku, konkrétnu spo­luprácu so zdravotníckymi pracovník­mi pri realizácii zdravotno-politickej línie XIV. zjazdu KSČ. Zjazd zvolil v závere rokovania nové orgány a delegátov na VII. zjazd ČSČK. Novým predsedom ÚV SČK sa stal prof. MUDr. Jozef Lukáči, dekan Lekárskej fakulty UPJŠ v Košiciach, nositel Radu práce, dlhoročný pod­predseda QV SČK. p \

Next