Zemědělské Noviny, únor 1971 (XXVII/26-49)

1971-02-25 / No. 47

Ročník XXVII - Číslo 4? LM rozhodl Šest únorových dnů v roce 1948 (20. až 25. února), v nichž pra­cující lid Československa, vedený Komunistickou stranou, zmařil kon­­trarevolučni puč buržoázni reakce, která se snažila zvrátit lidově demokratické zřízení, vešlo do vědomí našich pracujících. V historii našich národů je to významný dějinný mezník, historický předěl v životě a vývoji celé společnosti. V těchto památných únorových dnech, které právě před 23 lety vyvrcholily porážkou protilidových sil, šlo totiž nejen o osudy jed­notlivců, ale o rozhodující boj mezi celou dělnickou třídou a ostat­ními pracujícími na jedné straně a mezi veškerou buržoazií na straně druhé, šlo o další zásadní orientaci vývoje v republice. Byl to boj „kdo s koho", vyvrcholeni třídně politických zápasů let 1945-1948. Děl­nická třída, vedená Komunistickou stranou Československa, získávala v těchto letech stále větší sympatie a podporu ostatních pracujících, upevňovala a posilovala svoji moc. Představitelé a mluvčí buržoazie, kteří pronikli do rozhodujících pozic v ostatních politických stra­nách, zejména v národně-socialistické, lidové a slovenské Demo­kratické straně, si dobře uvědomovali, že by jim tak brzy „zvonil umíráček", že v příštích volbách by komunisté získali většinu národa a republika by se pak dala pro ně nepřijatelným smě­rem, na cestu . socialisme. Ve ve­k doucích orgánech těchto tří stran se proto zrodil plán vyvolat vládni krizi, demisi vlády, po níž by došlo ke jmenování úřednické vlády, která by násilnými prostředky potlačila vůli lidu a obrátila kolo dějin zpět ke kapitalismu, závislosti na západní alianci. Reakce, jak tehdy poznamenal soudruh Gottwald, však chtěla dělat účet bez hostin­ského. Její snahy byly v příkrém rozporu s dějinnými zkušenostmi o národním cítěním lidu, který chápal socialismus jako jedinou al­ternativu lepšího zítřku, spojenectví se Sovětským svazem jako jedi­nou trvalou záštitu našich zájmů a KSČ jako strážce tohoto spoje­nectví zpečetěného společným bojem a jednotnými cíli. Hazard, ke kterému buržoazie sáhla, proto nevyšel, Únor 1948 znamenal její prohru i porážku jejich spojenců v oblasti moci a eko­nomiky, Únor 1948 nám naopak otevřel cestu k socialismu. To ovšem neznamená, jak nás poučily i zkušenosti nedávno minulých let, že Únorem 1948 už skončily pokusy domácí a zahraniční reakce o zvrat poměrů, že Únorem u nás definitivně skončil dlouholetý dějinný zá­pas mezi buržoazií a proletariátem. Poučeni z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu Komunistické strany Československa, schválené prosincovým zasedá­ním ÚV KSČ, nám na řadě konkrétních faktů ukazuje, že buržoazie a její spojenci - pravicový oportunismus a revizionismus v dělnic­kém hnutí a v samotných komunistických stranách - jsou houževna­tým nepřítelem, silami s tuhými kořeny, které neni možné úplně pře­konat v krátké historické etapě. Tyto síly nezmizí ze scény ani v ob­dobí výstavby a rozvoje socialistické společnosti. Přizpůsobuji se po­měrům, snaží se získat důvěru a mění jen taktiku a formy odporu a boje. Jakmile se jim však vyskytne vhodná příležitost, zvedají hlavu, vystrkují růžky a zaútočí. Odrazovým můstkem jsou jim především různé chyby a nedostatky v životě a rozvoji socialistické společnosti, a zejména každé osla­bení vedoucí úlohy strany, nejednotnost a slabost jejího vedení, opouštění zásad marxismu-leninismu a narušeni jejího těsného svazku s pracujícími masami, s SSSR a ostatními socialistickými spo­jenci. To všechno, v jednotlivostech už před rokem 1968, v souhrnu a koncentrovaně pak brzy po lednu 1968, vedlo k takovým útokům a projevům protistranického, protisocialistického a protisovětského charakteru, které jasně ukazovaly jejich třídní sounáležitost s proti­socialistickými silami, jež se snažily zvrátit vývoj a obnovit buržoázni pořádky už v únorových dnech osmačtyřicáiého roku. Dnes, poučeni těmito zkušenostmi, jsme opravdu upřímně vděčni tomu, že v této nepříznivé situaci, kdy kontrarevolučni síly bezpro­středně ohrožovaly naše socialistické zřízení, nám v srpnu 1968 znovu pomohl Sovětský svaz a další spojenecké socialistické země, že se zdravým silám v naší straně a společnosti podařilo rozdrtit kontra­revolučni spiknuti a zabezpečit další socialisiický rozvoj naši vlasti. Návrat před Únor 1948 se protisocialistickým silám proto nepodařil a už vůbec nikdy nepodaří. Únor byl, je a bude pro nás navždy historickým předělem, od kterého vede cesta i jen jedním směrem, vyznačeným Gottwaldovým heslem „Kupředu, zpátky ni krok", smě­rem k socialismu a komunismu. Vladimír HEBRON Z PAMÁTNÉ MANIFESTACE LIDU NA PRAŽSKÉM STAROMĚSTSKÉM NÁMÉSTI Jak o tom Jsou dějiny a jsou lidé. My, co nepamatujeme Űnor, i my, pamětníci tJnora, a ti, co měli tehdy pod očima temné kru­hy od nevyspáni. Co bylo před tím? Pro mne je to dějepis mých rodičů, protože jsem se narodil p dor bě, o níž hospodářští a poli­tičtí experti řekli jednou pro­vždy — období krize. Má mně být něco do toho, do jakého času jsem se narodil já a ti druzí? Jistěže, ano! Fotografie vyprávějí, že ten­krát v osmačtyřicátém sněži­lo a soudruh Gottwald si na­sadil beranici. Ze tenkrát by­lo světodějně nabito jedno historické náměstí lidmi Evropě. Byl to tehdy nástup v do nové etapy, která se na stadiónech nadepisuje slovem: START. Co se však psávalo před tím? Byla to hesla, byly stra­ny. byly programy: prý - My volíme dvojku, lidovce, boj­kotujem trojku, novou soc­­dem, jednotka ta málo platí, ve volbách se zcela ztratí! Ta touha se ukázala jako lichá. uvažuji Nejmenší, ale první — jednot­ka — dostala nejvíc. Kolik bylo té naší generaci, dnes ve středních letech, když jsme se narodili do krize? Ko­lik je těm, kteří spatřili svět­lo světa po tom sněživém únorovém dni? Dějiny šly ko­lem nás a my jsme do nich vnikali a poznávali ... Narodili jsme se asi pozdě, ale ne, narodili jsme se včas a čas nám navždy vepsal vztyčenou zaťatou pěst, co ji předtím měli lidé v Pětěrbur­­gu, a potom jinde, až se ko­lena třásla podnikatelům a lichvářům, Neprobděl jsem ty noci. kdy tehdy padal únorový sníh. I když si těch mužů i žen vá­žím, vím, že byli na začátku cesty. Ale právě ti, co dnes upravují cestu k budoucnu, musí vědět o těch, kteří ■ ji štěrkovali. I když možná někteří vědí jenom to, že tenkrát na. Sta­roměstském náměstí sněžilo a soudruh Gottwald měl na hla­vě beranici... M. VESELÝ V Rád práce Lídě Plaché Praha (čtk) — President republiky udělil na návrh vlá­dy člence činohry Národního divadla Lídě Plaché Rád prá­ce. Ministr kultury ČSR dr. M. Brůžek při předání vyzna­menání ocenil zásadový mar­­xisticko-leninský postoj sou­družky Plaché a vyzdvihl její aktivní podíl na rozvoji socia­listického umění a kultury. S čestným názvem Jindřichův Hradec (rý) — V předvečer výročí únorového vítězství se sešil na společné schůzi členové JZD Bradlin a Velká Lhota v Jindřichohradeckém okrese, aby schválili sloučení svých zemědělských podniků do jed­noho ekonomického celku. Na počest slavného výročí nazvali svůj nový podnik „JZD 25. únor“. Pro tranzitní plynovod Ústí nad Labem (čtk) — Všechny armatury pro tran­zitní plynovod, který v délce přes 1000 km povede ze So­větského svazu přes naše úze­mí do NSR a NDR — zhotoví v severočeské Armaturce v Ústí nad Labem. Vybaví jimi 7 kompresorových stanic. Původně se měly armatury pro tranzitní plynovod dovážet ze západních států. V severo­české Armaturce vyráběli do­sud plynové regulátory jen pro tlak 64 a.tm; nyní musejí konstruktéři vyvinout speciál­ní armatury pro. tlak do 100 atmosfér. ÚNOR Bbje, které počátkem roku 1948 probíhaly hlavně v parla­menty. se pomalu a zdánlivě nenápadně přenesly do styku obyvatel mezi sebou. Mnozí, kteří dosud opatrnicky nedá­vali najevo své nesvmpatie s nóvými šmiěry v našem ve­řejném životě a -s tím, jak si stále směleji razí cestu nastu­pující socialismus, začínají vztyčovat hlavy. Dochází k o­­sobním potyčkám na praco­vištích, na ulicích, ve školách, středních i vysokých. Zvlášf bezostyšně si vedou poslucha­či na právnické fakultě Kar­lovy university, v jejichž řa­dách převládá „zlatá mládež“ z buržoazních vrstev. Ba mezi dětmi v národních ško­! lách, které politické jitření přinesly před školu i do škol­ních zdí z rodin a domác­ností: Začalo jakési veřejné politické třídění obyvatelstva. V parlamentě zůstávají ko­munisté osamoceni. Jejich ná­vrhy zákonů, které nejsou ni­čím jiným než plněním Ko­šického vládního programu, jejž po vítězství nad fašis­mem přijaly všechny politic­ké strany,’ podporují nanejvý­še jednotliví sociální demo­kraté. Vyhlídky na nastolení spravedlivého společenského řádu. k němuž se pod živými dojmy 7, porážky fašismu a pod tlakem neodbytné sku­tečnosti. jakou byla v roce 1945 přítomnost vítězících ru­­doarmejcú v naší vlasti, hlá- DENÍK MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝ2IVY CSR Praha, čtvrtek 25. února 1971 Manifestace a shromáždění pracujících po celé vlasti OSLAVY SLAVNÉHO VÝROČÍ Praha (zn—čtk) — Člen předsednictva ÜV KSČ a předseda České národní rady Evžen Erban navštívil v úterý večer Plzeň při příležitosti oslav únorového vítězství. Po příjezdu se setkal s vedoucím tajemníkem městského výboru KSČ RSDr. J. Me­­valdem a dalšími funkcionáři. Poté promluvil na velkém shro­máždění v Plzni na Slovanech, které uspořádaly orgány KSČ a Národní fronty. Připomněl, že Únor zůstává dále, zvláště v sou­časném období, nejen pro komunisty, ale pro všechny, kteří se podílejí na výstavbě socialismu, velkou školou. Po ukončení slavnostního shromáždění se soudruh Er­ban v pozdních večerních ho­dinách setkal se . stranickými funkcionáři, kteří jej infor­movali o některých politic­kých a ekonomických problé­mech města. Soudruh Erban v závěru, seznámil přítomné s mejbližšími úkoly strany před XIV. sjezdem KSČ. ■ SPOLEČNÍ" AKTIV Včera se konal aktiv pra­covníků federálního a národ­ního ministerstva zemědělství a výživy u příležitosti 23. vý­ročí Února, kterého se zúčast­nil federální ministr zeměděl­ství a výživy dr. B. Večeřa a ministr zemědělství a výživy ČSR dr. V. Svoboda. ■Slavnostní projev přednesl vedoucí oddělení zemědělské politiky ÜV KSČ J. Havelka.. Vzpomenu] významu Února, založení Lidových milic a zro­du Sovětské armády i pro současnou dobu. Zdůrazni] též zvláště obdobu taktiky pravi­ce let před únorem roku 1948 a v období let 1968—69. kdy tato chtěla ochromit vedoucí úlohu strany jako mozku děl­nické třídy a současně zne­možnit akceschopnost Lido­­vých milicí jako ozbrojené pěsti dělnické třídy. ■ NA RUDÉM KLADNÉ Na celookresním aktivu k výročí Února se sešli včera odpoledne v Kladně předsedo­vé základních organizací KSČ a příslušníci Lidových milicí. Uvítali mezi sebou první místopředsedkyni Federální­ho shromáždění, předsedkyni Sněmovny lidu dr. Soňu Pen­­nigerovou. ■ která přednesla hlavní referát. Hovořila o vý­znamu a odkazu února 1948 pró socialistickou současnost a budoucnost Československa. , Shromážděni .vyzdvihlo pev­nost a semknu tost složek Li­dových milicí na Kladensku v kritickém období let 1968 až 1969. jednotu potvrzující his­torickou pravdu, že „Kladno bylo. je a zůstane rudé“. Na aktira převzalo šest pří­slušníků LM státní vyzname­náni „Za zásluhy o Lidové milice“ TI. stupně, jeden vy­znamenání „Za zásluhy obranu vlasti“ a tři jednotky o dostaly Čestná uznání středo­českého KV KSČ Z rozhodnutí předsednictva OV KSČ v Kladně byl jed­notkám Lidových milicí Kla­denská na slavnosti předán do majetku a opatrování, histo­rický rudý prapor z roku 1945. Kladenská okresní jednotka LM obdržela také čestný od­znak SČSP I. stupně. ■ VYZNAMENANÍ LM ZE STÁTNÍHO STATKU Ve funkci krajského velitele Lidových milicí přijal včera vedoucí tajemník KV KSČ v Plzni dr. J. Simek delegace jednotek LM ze západních Čech. Kolektivu jednotky LM z dílen ČSD v Plzni předal Rád radě hvězdy a kolektivu jednotky na Státním statku Stříbro vyznamenání „Za zá­sluhy o výstavbu“. ■ SLAVNOSTNÍ SETKANÍ V pražském Mánesu se ko­nalo slavnostní setkání pří­slušníků Lidových milicí Stře­dočeského kraje. Vedoucí ta­jemník KV KSČ V. Hájek ve svém projevu řekl mj.: ..Vzpo­menout 23. výročí Vítězného února znamená oslavit 50 let hrdinně obětavé práce revo­luční dělnické strany. Kořeny února 1948 tkví již v roce 1921. v době založení KSČ. v jejím dlouholetém boj.i za ví­tězství dělnické třídy.“ K RAD RUDÉ HVÉZDY JEDNOTCE LM Slavnostní shromáždění k 23. výročí únorového vítězství pracujících v Českých Budě­jovicích včera odpoledne za­hájila recitaci básně S. K. Neumanna nositelka Rádu práce Jiřina Svorcová. Mili­cionáři a občané krajského města mezi sebou uvítali představitele Jihočeského kra­je a delegaci Střední skupiny vojsk Sovětské armády. Slavnostní projev přednesl vedoucí tajemník jihočeského krajského výboru KSČ J. Hej­na. Delegace ÚV KSČ v Káhire Oficiální rozhovory zahájeny • Výměna zkušeností ze stranické a ideologické práce Káhira (čtk) — Delegace ústředního výboru KSČ a dele­gace ústředního výboru Arabského socialistického svazu zahá­jily včera v Káhiře oficiální rozhovory. Delegaci ŰV KSČ vede člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ V. Bifak. V čele dele­gace ústředního výboru Arabského socialistického svazu .je .člen nejvyššího výkonného výboru ÜV ASS Disaddín Dáud. Na včerejší schůzi si dele­gace vyměnily zkušenosti z oblasti stranické a ideologické práce. Československá stra­nická delegace také vyjádřila jménem. KSČ a českosloven­ského lidu plnou solidaritu a podporu stanovisku SAR krizi na Středním východě a v ocenila vytrvalé úsilí a inicia­tivu SAR p dosažení spraved­livého míru v oblasti Střed­ního východu. Schůzka se ko­nala v ovzduší plného vzá­jemného porozumění. Poté byla delegace ŰV KSČ přijata generálním tajemní­kem ASS Abdalem Muhsínem Abú Núrém. Při schůzce, kte­rá se konala v přátelském a srdečném ovzduší, seznámil Abú Núr naši stranickou de­legaci podrobně s politickým stanoviskem SAR a s úkoly SAR a ASS v nejbližší době. Delegace ŰV KSČ informova­la i zkušenostech ze stranické práce v KSČ. Později přijal československou delegaci člen nejvyššího výkonného výboru ÜV ASS dr. Karnál Ramzí Stino. Odpoledne si delegace pro­hlédla Káhiru. Navštívila py­ramidy a další historické pa­mátky a prohlédla si také mo­derní budovy a čtvrti města, které dokazují úspěchy egypt­ského lidu při budování a modernizaci hlavního mešita. Večer se delegace účastnila večeře, kterou na její počest uspořádal člen nejvyššího vý­konného výboru ŰV ASS. předseda Národního shromáž­dění dr. Labíb Šukajr. otevřel cestu socialismu sily i strany měšfáckého blo­ku, se začínají hroutit. Poražená třída velkoburžoa­­zie a reakce všech odstínů ne­byla pochopitelně žádným po­litickým nemluvnětem. Včas se postarala o to, aby si své mluvčí a agenty posadila na vedoucí místa do všech poli­tických stran, komunistickou stranu nevyjímaje. Také jedinci z veřejného a kulturního života se začali vy­barvovat. Své až dosud za­kuklené hlavy začali z více nebo méně zdařile maskova­ných skořápek, v nichž ukrý­vali svou zpátečnickou pod­statu. vystrkovat ti. kdož se po léta tvářili pokrokově. Ny­ní šlo do tuhého, a tak jeden po druhém odkládali škra­bošky. Odvaha reakčních noviná­řů. střídající se ještě s opa­trností. začíná přecházet v o­­tevřeně bojový postoj. Na stránkách ústředních deníků měšfáckých stran a kulturně politických časopisů se obje­vují již nezastřeně útočné články proti komunistickým požadavkům, proti jednotli­vým komunistům, proti ko­munistické straně jako celku. Obloha našeho veřejného ži­vota se zatahuje těžkými mra­ky. Politika se tak, či onak za­číná dotýkat každého. Bolest­ně doléhá situace na ty, kdož se domnívali, že cesta k so­cialismu . je již očištěna od všech překážek. že návratu do kapitalistické minulosti je definitivně odzvoněno. V této těžké atmosféře se naproti to­mu začalo lehce dýchat, ,těm. kteří, jisti si vítězstvím, již nezahaleně prorokovali smrt pokroku, a triumf tomu, co se už přežilo. Jedním z prvých bojových projevů pracujících v této těžké chvíli byla konference předsedů rolnických komisí. Ta byla reakci popudem k u­­spíšenému výpadu. Noviny reakčního tábora se zrovna předstihovaly v otiskování různých senzačních zpráv, které měly ještě více zčeřit hladinu našeho rozbouřeného veřejného života. Na 20. února byla svolána schůze vlády, která se však nekonala, protože . nepřišli ná­rodně socialističtí a lidovečtí ministři. Po 12. hodině se sešlo před­sednictvo ŰV KSČ. jehož po­rady se protáhly až pozdě do noci. (Pokračování na str. 3.) c I Návrat z Budapešti Komuniké o návštěvě a rozhovorech předsedy vlády ČSSR dr, L. Štrougala v Maďarsku • Úplná shoda v názorech na další rozvoj vzájemných vztahů a na mezinárodní otázky • J, Fock pozván do Československa Praha (čtk) - Včera skončila třídenní oficiální přátelská návštěva předsedy vlády ČSSR dr. L. Štrougala v Budapešti. Na letišti se s premiérem naší federální vlády a jeho doprovo­dem rozloučili předseda maďarské vlády J. Fock a další či­nitelé. Na ruzyňském letišti uvítali dr. L. Štrougala místopřed­sedové federální vlády a další její členové. Na závěr návštěvy předsedy vlády ČSSR v Maďarsku bylo zveřejněno komuniké o roz­hovorech. které měl náš pre­miér s předsedou * vlády MLR J. Rockem. V průběhu rozhovorů se oba představitelé vlád informova­li o situaci ve svých zemích. S uspokojením konstatovali, že široce rozvinuté styky mezi oběma socialistickými státy vytvářejí pevnou základnu pro další rozšíření a zefektivnění spolupráce. Vysoce ocenili mj. kladné výsledky, dosažené při koordinaci národohospodář­ských plánů a při přípravě dlouhodobé obchodní dohody. Vyjádřili též shodný zájem na realizaci dalších záměrů, pře­devším v oblasti průmyslové a zemědělské kooperace a spe­cializace a ve vědeckotechnic­ké spolupráci. Vlády ČSSR a MLR přiklá­dají mimořádný význam neustálému upevňování přá­telství a rozvoji spolupráce se Sovětským svazem a ostatními bratrskými socialistickými ze­měmi. Jsou rozhodnuty aktiv­­(Fokračovánf na str. 2.) Cena 50 hal. 'fyoMoA do poii Že se o celé tři neděle dříve proti normálním letům začalo letos se setím jařin na jižním Slovensku nebo jižní Moravě, je pozoruhodná událost. Ale co ří­ci tomu, že i na Valašsku mají už v Lesné na okrese Vsetín první jarní ječmeny a pšenice v půdě? Zprávu o tom nám poslal redakční dlouholetý spolupra­covník dr. Josel Demela z Rož­nova p. Radhoštěm. Váží si ho především ti agronomové, kteří se zabývají pěstováním tra­vin a jetelovin. Takovéto udá­losti je v tamějšich podmínkách jen málo pamětníků. Jak mimo­řádná je tedy letošní zima na Valašsku, o tom svědčí snaha družstevníků v Libohošti na No­­vojičínsku. Tam bylo dokonce už v lednu takové počasí a pozem­ky tak suché, že uvažovali o setí jarní pšenice s podsevem psárky luční. Nedošlo k tomu jenom proto, že v družstvu ne­měli po ruce potřebná osiva. Ji­nak by byla pšenice a psárka už v půdě a Valašsko si mohlo za­psat tuto mimořádnou událost do kroniky jako věc divouci. V tomto kraji, a ti starší si to prá­vě letos znovu oživují, se výji­mečně ve třicátých letech také začalo místy se setím jařin v únoru. Brzy nato však přišly mra­zy a napadlo po kolena sněhu. Tenkrát byly mezi zemědělci obavy o úrodu, ale ta byla dob­rá. Bude tomu tak letos? Všichni, kteří se již pustili do polních prací, kde to podmínky na polích dovolily, jsou přesvěd­čeni, že jejich práce přinese dobré výsledky. Že úroda bude vysoká. Zprávy, které dostáváme do redakce z nejrůznějšich pra­menů, potvrzují, že v družstvech a na statcích se rozhodli letos dát větší plochy jarním ječme­nům a také jarním pšenicím. Důvodů k tomuto rozhodnuti je hned několik. Agronomové uvědomuji, že opravdovým pá­si nem je ten,- kdo má zrno. Kde jsou sýpky po splněni státního nákuDu obili poloprázdné, tam nečekejte bohatství. Živočišná výroba, tak jak ji potřebujeme, je přímo závislá na dostateč­ném množství zrnin, vyrobených na vlastních polích. A můžeme kolo otočit; kde je zrno, tam je předpoklad k vysoké výrobě ma­sa, mléka a vajec, a tam je ta­ké naděje, žc kožený pytel dá a vysoké tržby. A z čeho ukrojit přidat obilovinám? Přední agronomové jsou toho názoru, že je možno ukrojit z pícnin na orné půdě. Ale přitom nechtějí připustit, aby výnosy pícnin kles­ly. Počítají s tím, že pícniny lé­pe ošetři, přihnojí, seno lépe usuší a zpracuji. To je rozumné. Dá se teď dál v polích pra­covat? Těžko říci. Počasí je ješ­tě nestálé. Místy napadl i sníh a ochladilo se. Lidé v nížinách však říkají, že už letos zima končí. Že do polí a luk vešlo předjaří, a to s konečnou plat­ností. Vyplatí se proto žádný vhodný den pro práci v polích nepromarnit. -va- V. TĚREŠKOVOVA-NIKOLAJEVOVÁ PODRUHÉ V ČSSR Hrdinka vesmíru v Praze Praha (dves) — Blízký a drahý host. první kosmonautka světa, žena, obdivovaná ženami všech ras a národností ,jako průkopnice průzkumu vesmíru i statečná bojovnice za mír a pokrok, Valentina Těreškovová-Nikolajevová,' přiletěla ve stře­du dopoledne do Prahy. Známe ji všichni z její první návštěvy v Československu v létě 1963, usměvavou, skromnou a obdi­vující československý lid i krásu a úspěchy naší socialistické vlasti. Tentokrát k nám zavítala soudružka Těreškovová-Niko­lajevová, předsedkyně Výboru sovětských žen a místopřed­sedkyně Mezinárodní demo­kratické federace žen, na po­zváni Československé rady žen před bojovým svátkem všech pokrokových žen — MDŽ. Vzácného hosta doprovází ta­jemnice Výboru sovětských žen L. G. Balachovská. Rudými karafiáty uvítala hrdinku vesmíru a soudružku Balachovskou na ruzyňském letišti předsedkyně ČR Z sou­družka G. Fučíková i další představitelky našeho ženské­ho hnuti. Srdečného přijetí na půdě ČSSR se' rovněž zúčast­nili zástupci ŰV KSČ, SČSP a další vedoucí činitelé poli­tického a veřejného života. Přítomen byl též sovětský vel­vyslanec S. V. Červoněnko s chotí. Soudružka Valentina Těreš­kovová-Nikolajevová bude v naší republice do 4. března. Československá rada žen, její hostitel, připravila pro Valen­tinu a soudružku Balachov­skou bohatý program. Před­stavitelky sovětského ženské­ho hnutí se zúčastní setkání s našimi ženami, seznámí se s jejich pracovní a politickou aktivitou v jubilejním roce 50. výročí KSČ, navštíví Sloven­skou socialistickou republiku a zúčastní se celostátního se­mináře žen v Lidicích. Pražský lid uvidí vzácné hosty i na své manifestaci u příležitosti únorového vítěz­ství. Výstava sovětské zrcámky Praha (zn) — V Klubu ŰV KSČ v Praze Na příkopě byla včera slavnostně otevře­na týdenní výstava sovětské poštovní známky. Hlavní část výstavy tvoří panely se znám­kami, jejichž tematika je za­měřena na období mezi XX. a XXIV. sjezdem KSSS a v tex­tové části seznamuje návštěv­níky s nejvýznamnějšími úspě­chy, které lid Sovětského sva­zu dokázal. Další výstavní pa­nely předvádějí bohatou známkovou produkci SSSR a pozornost zaujmou především tematické emise — např. Le­­niniana s portéty V. I. Leni­na, první let Gagarina do kosmu, přírodní bohatství So­větského svazu a další. Další část výstavy tvoří exponáty našich sběratelů i s unikátní­­.mi ofrankovanými dopisy. Vý­stava již první den vzbudila u filatelistů velký zájem.

Next