Zemědělské Noviny, duben 1971 (XXVII/77-101)

1971-04-08 / No. 83

ZÁPADNÍ TISK K JEDNÁNÍ XXIV. SJEZDU KSSS: strategie blahobytu Londýn, Rím, Bonn (čtk - zn) — Všechny hlavní britské listy přinesly obsáhlé informace svých zvláštních zpravodajů z Moskvy o refe- Pozitivní krok amerického Senátu W ashington (čtk) Americký Senát schválil ná­— vrh na zrušení některých o­­mezení. týkajících se financo­vání obchodu se socialistický­mi zeměmi, ačkoli se Bílý dům rozhodně staví proti roz­voji amerického obchodu s tě­mito zeměmi. Rozhodující vět­šina senátorů hlasováním roz­hodla zrušit nařízení, jež za­kazuje bance pro dovoz a vý­voz poskytovat úvěry na ob­chod se zeměmi východní Evropy, a dát presidentovi právo povolovat financování amerického vývozu do socia­listických zemí, jestliže to od­povídá „národním zájmům USA“. Senátor Harris řekl zpravo­daji TASS, že výsledek hlaso­vání je vítězstvím sil, které se v USA zasazují o zlepšení ve vztazích mezi SSSR a USA. rátu premiéra Kosygina. Kon­zervativní Daily Telegraph píše, že „sovětský premiér dal jasně najevo, že Sovětský svaz počítá s tím, že mu vědecko­technická revoluce pomůže předstihnout západní kapita­listické hospodářství.“ List Times označuje plán za „smě­lý“. Italský Paese Sera konsta­tuje, že nová pětiletka se kva­litativně liší od všech před­chozích. SSSR má nyní silnou průmyslovou základnu a mohl proto přistoupit k rozšíření výroby spotřebního zboží. List nazývá tento kurs „strategií blahobytu“ a vyvozuje, že je­ho plnění závisí na vývoji mezinárodní situace. Brežně­­vův plán míru o šesti bodech a cíle sovětské 9. pětiletky jsou navzájem těsně spjaty. V Německé spolkové re­publice si list Rheinische Post všímá zvláště toho, že sovět­ský pětiletý plán věnuje vel­kou pozornost rozvoji těžkého průmyslu, přičemž však se zvyšují. úkoly také v odvětvích vyrábějících spotřební zboží. Připomíná, že se značně zvýší výroba nákladních i osobních automobilů, zrychlí se výstav­ba silnic a bude vybudová­na široká sít servisních stanic. Pohled na kremelský Sjezdový palác, kde jednají delegáti XXIV. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu. (Foto ČTK-APN) Z oči do OČÍ Na dotazy studentů odpovídají člen předsednictva ÚV KSČ ing. A. Kapek a ministr ing. L. Šupka • Proč představitelé strany a státu vystupují proti roku 1968 méně v televizi, rozhlasu a na neoficiálních besedách? Do posledního místa zaplněná posluchárna a především klid­ná, věcná a otevřená atmosféra charakterizovaly úterní besedu posluchačů pražské elektrotechnické fakulty ČVUT, na kterou studenti pozvali člena předsednictva ŰV KSC a vedoucího ta­jemníka MV KSČ v Praze ing. Antonína Kapka a ministra pro technický a investiční rozvoj ČSSR ing. Ladislava Šupku. „Oba dva, ing. Šupka, stejně jako já, jsme na vaší fakultě studovali a proto isme i velmi rádi přijali vaše pozvání — řekl úvodem ing. Kapek a pokračoval: Nikdo z náš nemá napsaný projev, nepřišli jsme agitovat, chceme jen odpovídat na vaše otázky Doufám, že se nám podaří vytvořit naprosto otevřené a klidné ovzduší k diskusi.“ Podařilo se. Z upřímné besedy vyjímáme podstatu některých otázek a odpovědí. nosti a vykonaná práce. Pro­fesoři na školách nesmějí pod­lehnout požadavku, že společ­nost potřebuje inženýry. Po­třebuje především vysoce kva­lifikované odborníky. Myslím, že budoucnost patří těm schop­ným, kteří dovedou uplatnit vědomosti ze škol v praxi. Ing. Kapek: Jistě že by­chom měli vystupovat častěji. Ale pochopte nás, že v sou­časné době pro značné množ­ství ostatní politické práce na to mnoho času nezbývá. V bu­doucnu se s vámi chceme stý­kat rozhodně častěji — af na obrazovce či osobně. • kém Bude' členství v Socialistic­svazu mládeže opět legiti­maci do lepšího zaměstnáni? Ing. Kapek: Jako komunista si velice vážím schopných a charakterních lidí a samozřej­mě ještě více těch, kteří sou­časně vědí, kam politicky pa­tří. Je však zcela nesmyslné, rozhodne-li se někdo z vás ve 4. ročníku vstoupit do SSM ve snaze získat lepší umístěnku. Neustále zdůrazňujeme, že ani stranická legitimace nesmi být pracovním průkazem. To vše­chno je chyba minulosti a ne­dopustíme, aby se znovu opa­kovala. Pokud jde o vztah strany k SSM, jsme spíše než pro nákladné aktivy, pro bez­prostřední styk a diskusi z očí do očí. • Kdo ponese odpovědnost za vleklou hospodářskou krizi, která trvá v našem národním hospodář­ství již déle než 10 let? Ing. Šupka: Nevím, o jaké krizi mluvíte. Snad narážíte na léta 1962 až 1964, kdy jsme skutečně zaznamenali nulový přírůstek národního důchodu. Od roku 1965 až do součas­nosti vzrůstá však národní dů­chod i průmyslová výroba do objemu, za který se nemusí­me stydět. • Lze očekávat, že budou ře­šeny platy Inteligence, jejíž pří­slušnici jsou na tom často hůře, než nekvalifikované síly? Ing. Kapek: Nebezpečí vi­dím v tom, že se u nás stále více cení papírové vzděláni a vysvědčení než skutečné schop-• Na pracovištích se stále pčs­­tu.le lajdáctvi, nepořádek, plýtvá se s časem 1 materiálem. Kdy to zamezíme? Ing. šupka: Musíme koneč­ně přejít od slov k činům a velmi energicky zavést pořá­dek a ostrý postih proti všem. kteří se lajdáctvi dopouštějí. Obdobně to udělali např. v NDR a s dobrým výsledkem. • Jak Je možné, že přes vše­chny optimistické ukazatele ne­jsme s to dohonit západní zemč? Ing. šupka: Každý, kdo pro­náší určité soudy, měl by je mít podložené na faktech a statistikách. Ukazatelé z mno­ha odvětví rozhodně nic tako­vého neříkají. V osobni spo­třebě je Československo (s vý­jimkou individuální motoriza­ce a sféry bytů) na úrovni nejvyspělejších západních ze­mí. V čem zaostáváme, po pravdě řečeno, je technicko­­-ekonomická úroveň zařízeni národního hospodářství. Nedo­statky však budeme odstraňo­vat v té míře, jak si na to budeme vytvářet prostředky. • Domníváte se, že Jsou mezi studenty nepřátelé současné poli­tiky strany? Ing. Kapek: Jistě že jsou a dokonce možná že i zde, mezi vámi. Osobně jsem však pře­svědčen, že většina z nich, až dostuduje, bude mít jiný ná­zor. Všichni absolventi vyso­kých škol nemusí být marxis­­té-leninisté, a většina jich asi také nebude. Musí však mít pochopem pro rozvoj naší spo­lečnosti a snahu pracovat pro blaho své země. To je velmi důležité. Jan ŠUBERT Peníze nejsou všechno (Pokračováni ze str. 1.) dovede pěkně obléknout, jak se baví. Máme samozřejmě radost, když v projevech našich stra­nických a státních představi­telů slyšíme chválu na práči zemědělců — ale je potřeba ještě něco více. Nejsem čle­nem strany, ale velmi pozorně sleduji předsjezdové konferen­ce u nás i jednání sjezdu so­větských komunistů. Generální tajemník KSSS věnoval země­dělským otázkám téměř hodi­nu ve svém projevu a věřím, že i XIV. sjezd KSC věnuje zemědělcům a zemědělské vý­robě nemalou pozornost. — Prestiž zemědělce musí stá­le stoupat, má-li zemědělství nmnocenně obstát v „koňku-rend“ ostatních povolání a získat i udržet pracovníky Tradiční láska k půdě, která po mnoho generad přitahova­la vesnického člověka k země­dělské práci, bude asi v mo­derním světě čím dál víc sláb­nout ... Anebo snad přece ne'! — Taky jsem asi rok praco­val v továrně — vzpomíná předseda Klusáček — a šlo mi to docela dobře. Ale když o žních začali vozit obilí kolem vrat fabriky, bylo mi hrozně. Byl bych tam snad umřel Táhlo mě to zpátky tam, kde ráno vyběhnu a jsem v po­lích. Jinde bych si nezvykl. A neměnil bych ani za práci na ministerstvu. — Jaroslav KLIMENT 2 Zemědělské noviny ZE SVĚTA Na oficiální návštěvu do SSSR přijede ve druhé polo­vině května kanadský minis­terský předseda Pierre Tru­deau. Bylo to oznámeno v Moskvě. Edward Heath se vrátil do Londýna po dvoudenních roz­hovorech se západoněmeckým kancléřem Brandtem. Bonnská jednání se týkala přijetí Bri­tánie do EHS. Jednodenní generální stávka začala včera v Itálii. Počítá se, že stávky za realizaci so­ciálních reforem a urychlení výstavby laciných bytů se zú­častní 11 miliónů pracujících. Podat demisi byl přinucen nátlakem armády ecuadorský ministr obrany Velasco a vrch­ní velitel vojska generál Saco­­to. President Ibarra demisi přijal a jmenoval nové hod­nostáře. Již třetí den byla včera ochromena železniční doprava v Londýně a celé jihovýchod­ní Anglii. Důvodem jsou va­rovné protestní akce železni­čářů, kteří žádají zvýšení mezd asi o 25 procent. Hrubý národní produkt CLR v roce 1970 byl 75 miliard do­larů, což je o 10 procent více než v roce 1969. Vyplývá to ze zprávy japonského vládního úřadu pro národohospodářské plánování. Čína tak postoupila v produkci zboží a služeb na 8. až 9. místo na světě. • UŠETŘENA PRÁCE - Velikonoční vajíčka už nemusí barvit paní Freelandová z an­glického Epsomu. Dvě z jejích slepic totiž snášejí vajíčka už barevná. Slípka jménem Blan­che vejce modrá a slípka jmé­nem Freckles ostře zelená. Vejce mají dobrou chut a po­dle názoru odborníků způsobi­la barevnost nezvyklá kombi­nace genů. Atentát na diplomata Stockholm/Bělehrad íčtk) — Jugoslávský velvysla­nec ve Švédsku V. Rolovič byl včera velmi těžce zraněn dvěma muži, kteří vnikli do budovy velvyslanectví. Rolo­­vič byl střelen do hlavy, bři­cha a nohou, odvezen do ne­mocnice a okamžitě operován. Jeho zdravotní stav je velmi vážný. Jugoslávská vláda vydala prohlášení, v němž zdůrazňu­je, že již několikrát upozor­ňovala švédskou vládu na te­roristickou činnost emigrant­ských organizací. Švédská policie zveřejnila jména atentátníků; jsou to Míro Barisič a Andjelko Bra­­jovič, narození v roce 1950 a 1948. Ü V Svazu komunistů Chor­vátska v prohlášení odsuzuje šíření pomluv o údajném spo­jení vedení Chorvátské socia­listické republiky s ustašov­­skou emigraci. ŰV energicky požaduje, aby se provedlo še­tření- o snaze zdiskreditovat politické vedeni Chorvátské republiky. SOUDRUH BIĽAK NA MOSKEVSKÉM AKTIVU KSČ Pohled do budoucna Moskva (čtk) — Ve stře­du se konal v budově čs. vel­vyslanectví v Moskvě stranic­ký aktiv KSC, na němž pro­mluvil člen delegace na XXIV. sjezdu KSSS tajemník O V KSC Vasil Bilak. Shromáždění zahájil velvyslanec ČSSR a člem delegace KSC na XXIV. sjezdu KSSS B. Chňoupek. Soudruh Bilak seznámil ak­tiv s dosavadním průběhem XXIV. sjezdu, s úlohou a po­stavením čs. delegace na sjez­du a s mimořádně příznivým ohlasem vystoupení vedoucího delegace, prvního tajemníka ŰV KSČ G. Husáka. Rovněž hovořil o úspěšné fázi příprav XIV. sjezdu KSČ a připomněl pokroky, jichž strana dosáhla v úsilí o konsolidaci a jednotu. „Pohled do historie je nut­ný pro poučení, nyní jsme však vkročili do obdobi, kdy je více třeba hledět do bu­doucnosti než do zrcadla. XIV. sjezdem KSČ vstupujeme do kvalitativně nové situace, kte­rá klade na komunisty a ce­lou společnost nové úkoly. Ani po XIV. sjezdu KSČ nám neubude práce.“ Soudruh Bilak poté odpově­děl na otázky, týkající se sjezdu KSSS a čs.-sovětských vztahů, vztahů KSČ k ostat­ním komunistickým stranám, příprav XIV. sjezdu KSČ atd. Delegát z Čukotky J ednoho březnového rána startovalo z magadanského le­tiště, které patří nejsevernější správě civilního letectví So­větského svazu, letadlo IL-18, které mělo uletět vzdálenost 10 000 km na trati Magadan- Krasnojarsk—Moskva. Na pa­lubě letadla byli zástupci ko­munistů Magadanské oblasti, kteří letěli na XXIV. sjezd KSSS, a mezi nimi i vedoucí brigády chovatelů sobů v ču­kotském kolchoze Grigorij Are­­tagin. Grigorij zřídkakdy opouští tundru. Ještě méně bývá v Moskvě. Poprvé navštívil hlav­ni město SSSR před dvěma le­ty jako delegát Všesvazového sjezdu kolchozníků. Podruhé jako delegát XXIV. ‘sjezdu strany. Tentokrát opouštěl tundru bez velkých starostí. Kolchoznici nyní pasou stádo sobů 150 km od sídliště. Dříve by se tato vzdálenost se psím spřežením urazila za několik dní. Nyní mají k dispozicí te­rénní vozy a vrtulníky. A na­víc letos je mnohem lepší po­časí než loni. Loni, to byl těž­ký rok, který sobům nepřál. Téměř celá tundra byla po­kryta vrstvou ledu. Dříve by všichni sobi zahynuli. Nyní jim vozili do tundry krmivo a sůl vrtulníky. To pomohlo všechny soby zachránit. Ještě děda a otec Grigori je Aretagina byli negramotnými nádeníky u boháče. Grigorij vyrostl za sovětské moci, stal se vedoucím pracovní brigády, naučil se číst a psát. O osud svých pěti dětí rozhodně nemá starosti. Kolchoz je nyní velmi bohatý. Chovatelé sobů si ku­pují terénní vozidla pro osob­ní potřebu. Velké prostředky se vynakládají také na byto­vou výstavbu. Jejich sídliště má již 2000 obyvatel. Žije v něm a pracuje několik lékařů, učitelů, mechanizátorů a mno­ho nejrůznějších odborníků... Podruhé jsem se setkal s Grigorijem Aretaginem Kremlu, o přestávce mezi dvě­v ma zasedáními XXIV. sjezdu KSSS. Držel v ruce blok a ně­co si do něho zapisoval... Fjodor REDLICH, zpravodaj APN V dělné atmosféře (Pokračování ze str. 1.) významem socialistického sou­těžení, jehož se účastní přes 71 miliónů lidí. Zdůraznil ta­ké, že sovětské odbory vřele souhlasí s novým společen­ským a ekonomickým progra­mem rozvoje státu. Ředitel Lichačevova automobilového závodu P. Borodin, který se na místo významného organi­zátora výroby vypracoval z po­mocného dělníka, uvedl mj„ že celková délka automatic­kých a proudových mechani­zovaných linek na závodě do­sáhla 75 km. Problematikou západní Si­biře se ve svém vystoupeni především zabýval náměstek předsedy rady ministrů předseda plánovacího výboru a RSFSR K. Gerasimov, který zdůraznil, že se tato oblast promění v nové pětiletce v jednu z největších sovětských základen průmyslu ropy a plynu. Ministr lehkého prů­myslu SSSR N. Tarasov kon­statoval, že v pětiletce bude v SSSR postaveno přes 500 nových podniků lehkého prů­myslu a že celková výroba tohoto odvětví vzroste o 35 až 40 procent. Předseda Státního plánova­cího výboru SSSR N. Bajba­kov zdůraznil, že v důsledku zevrubného a pečlivého pro­jednání různých variant návr­hu v politickém byru ŰV KSSS a ve vládě byly naleze­ny potřebné zdroje pro roz­sáhlý program zvyšování ži­votní úrovně sovětských lidí. V nové pětiletce budou usku­tečněny významné změny ve struktuře sovětské ekonomiky. Tyto změny jsou zaměřeny za prvé na zvýšení rezerv urče­ných pro růst životní úrovně a za druhé na urychlený roz­voj a zdokonalení materiálně technické základny všech od­větví. Ministr školství SSSR M. Prokofjev řekl na sjezdu, že se počet absolventů středních škol má zvýšit z 3 200 000 v roce 1970 na 4,5 až 4,7 mi­liónu v roce 1975. Už teď asi 92 procent mládeže vycházející z osmé třídy pokračuje ve studiu. Ministr upozornil na nutnost zdokonalovat vesnické školy. — Předseda rady mi­nistrů Kazachstánu B. Ašimov oznámil, že Kazachstán je jed­ním z hlavních dodavatelů obili, masa, vlny a dalších produktů rostlinné i živočišné výroby v Sovětském svazu. V nové pětiletce bude mít za úkol zvýšit průměrnou roční výrobu obilí na -24 milióny tun. Během středy se vystřídali na sjezdové tribuně i další hosté ze zahraničí. Předseda KS Belgie M. Drumaux vy­jádřil svou podporu snaze so­větských komunistů o to, aby světová socialistická soustava byla jednotnou a pevnou ro­dinou a sloužila lidem celéhcf světa jako prototyp budoucí­ho celosvětového společenství svobodných národů. Sjezdoví delegáti mezi se­bou srdečně uvítali také před­stavitele Socialistické strany Chile Hernána del Canta. De­legace této strany se sjezdu sovětských komunistů účastní po prvé. Za potlesku přítom­ných oznámil del Canto, že chilský lid ve volbách do obecních rad podpořil vládu Lidové jednoty absolutní vět­šinou hlasů. My socialisté si myslíme, řekl, že rozhodujícím faktorem v procesu, který ny­ní naše země prožívá, je jed­nota dělnické třídy a lidových revolučních sil. Stálý člen předsednictva ť)V KS Japonska T. Nišizava tlu­močil bojovou solidaritu ja­ponských komunistů s delegá­ty sjezdu a se sovětským li-dem. Připomněl mj. i nedáv­né moskevské jednání mezi delegacemi KS Japonska KSSS, při němž se partneřia dohodli na konkrétních opa­třeních pro odstranění překá­žek, bránících normalizaci vztahů mezi oběma stranami. Předseda KS Rakouska F. Muhri řekl, že podle názoru rakouských komunistů lze dů­sledným bojem proti imperia­lismu a západoněmecikému re­­vanšismu dospět ke kladnému vyřešení problémů evropské bezpečnosti, což je nerozlučné spjato s úplným a všestran­ným uznáním NDR i nyněj­ších hranic v Evropě. — Prv­ní tajemník ÜV Irácké KS A. Muhammad prohlásil, že Ko­munistická' strana Iráku po­kládá sjednocení všech irác­kých vlasteneckých a protiim­­perialistických stran, organiza­cí a sil v pokrokové frontě za nutné pro vyřešení národních úkolů. Generální tajemník ÜV KS Izraele Meir Vilner prohlásil, že izraelské vládnoucí kruhy a sionističtí předáci vedou bezuzdnou protisovětskou pro­pagandu a tím poskvrňují pa­mátku šesti miliónů Židů, kte­ré zlikvidovali hitlerovští vy­vrhelové, a spolčují se s nej­­agresívnějšlmi a nejreakčněj­­šími kruhy imperialistických států. Kyperský lid bojuje houžev­natě proti imperialismu a je­ho přisluhovačům, za osvobo­zení od jakékoli závislosti na imperialistech, prohlásil gene­rální tajemník Pokrokové stra­ny kyperských pracujících Pa­­paioannu. Odmítáme jakékoli rozdělení ostrova. Posledním řečníkem byl první tajemník ÜV KS Řecka K. Koliannis. Řekl, že řecký lid zůstává nepokořen. Jeho akce proti diktatuře se stup­ňují, upevňuje se duch jeho bojové jednoty, rostou jeho protiimperialistické a proti­­amerieké nálady. ☆ Na odpolední schůzi byla zvolena komise, která má 115 členů a která projedná dopl­ňovací návrhy k návrhu směr­nic k plánu rozvoje národního hospodářství SSSR na léta 1971—1975. Ve čtvrtek bude sjezd pokračovat ve své práci. Nepůjdou do Káhiry Ammán (čtk) — Jordán­sko oficiálně oznámilo, že se neúčastní káhirské konfe­rence zástupců králů a šéfů arabských států, navrhované Sjednocenou arabskou repub­likou. Jordánská vláda udala jako důvod své neúčasti, že pozvání přišlo „příliš pozdě“. Jak známo, král Husajn na­vrhl svolání arabského sumi­­tu do Alžíru. Pro káhirskou konferenci, která má projed­nat situaci v Jordánsku, kde se znovu zostřily vztahy mezi armádou a palestinskými par­tyzány, se zatím vyslovilo osm arabských států ze čtrnácti. Stanné právo na Cejlónu Kolombo (čtk) — V noci na včerejšek vstoupilo v plat­nost částečné stanné právo, vyhlášené cejlonskou minister­skou předsedkyní Sirimavo Bandaranaikovou po bezúspěš­ném pokusu skupin vzbouřen­ců o přepad hlavního města a veřejných budov i policejních stanic po celém ostrově. Vláda zrušila všechny do­volené příslušníků cejlonských ozbrojených sil; armáda spolu­pracuje po celé zemi s policií v operacích proti vzbouřen­cům. Podle zprávy americké agentury UPI bylo za účast na přípravách protivládního po­vstání zatčeno přes 400 lidí. Autonomisté kontrolují východ něž uvedl, že přes hranice pronikají do Východního - Pá­kistánu další skupiny ozbro­jených Indů. Indická tisková agentura PTI informuje, že podle zpráv přicházejících do Kalkaty, kon­trolují ozbrojení stoupenci za­kázané autonomistické Lidové ligy po těžkých bojích celou východní část Východního Pá­kistánu. Indické prameny uvádějí, že pákistánské vojenské úřady vypsaly vysoké ceny na do­padení všech 161 poslanců za­kázané Lidové ligy, ktreá mě­la obsadit většinu křesel v no­vém celostátním parlamentu. Pokračuje evakuace pří­slušníků všech cizích států z Východního Pákistánu. Washington — Vláda Spojených států se obrátila na pakistanskou vládu s výzvou, aby podnikla „všechny kroky k ukončení konfliktu ve Vý­chodním Pákistánu a k mí­rovému vyřešení vzniklé si­tuace“. Dillí (čtk) - Pákistánský rozhlas včera oznámil, že by­lo obnoveno telekomunikační spojení mezi východní a zá­padní částí státu. Rozhlas rov- Bohatství z chemické krivule (Pokračováni ze str. 1.) vhodné k tisícerému použití, které závisí na některých je­jich základních vlastnostech jako jsou např. pevnost, pruž­­, nost a odolnost. Kombinace i'těchto vlastností je počátkem podivuhodné říše plastických hmot. Molekulární strukturu ehto materiálů dovedou od­borníci velice komplikovaný­mi laboratorními metodami řídit a usměrňovat do té mí­ry, že jim dodají nové vlast­nosti. Chemik tak „kon­struuje“ nejvhodnější mate­riál pro účel, k němuž se ho má použít. Bohatství předzna­menané dnes již historickým symbolem chemické křivule se tak neustále rozrůstá. Objevy a zkušenosti sovět­ských chemiků nezůstávají V trezorech výzkumných ústavů. Rozsáhlá spolupráce sovět­ských odborníků se všemi so­cialistickými státy v rámci RVHP má již svou dlouhole­tou tradici. Zabýval se ostatně ve svém úvodním re­jí ferátu na sjezdu KSSS i L. Brežněv, který mj. uvedl, že sovětské národní hospodářství dostalo v uplynulé pětiletce ze socialistických států zařízení pro 54 chemických závodů. Dokladem toho jsou i Dny so­větské chemie, které u nás proběhly ve dnech 23. až 25. března t. r. jako oplátka začs. odborná sympozia, pořádané u příležitosti mezinárodní vý­stavy „Chemie 1970“ v září 1970 v Moskvě. Hovoří o tom vedoucí odboru základní che­mie českého ministerstva prů­myslu, dr. František Krechl: Vědeckotechnická spoluprá­ce mezi ČSSR a SSSR v ob­lasti chemie se rozvíjela v různých etapách. Nejdříve by­la na základě vzájemných jednorázových požadavků, pře­dávána technická dokumenta­ce, projekty, výrobní předpi­sy, byli zaškolováni pracovní­ci apod. Na základě této spo­lupráce byla mj. realizována výroba syntetického kaučuku v Kralupech, výroba kaprono­­vých vláken v Humenném i rafinérie Slovnaftu, sovětští experti pomáhali našim che­mikům zvládnout složitou vý­robu chloroprenového kaučuku V další fázi se intenzívně rozvi if spolupráce výzkumných ústa­vů a pracovišť. Podle pracov­ních programů se v současné době řeší přes 120 úkolů. V loňském roce proběhlo mezi sovětskými a našimi odborní­ky 90 konzultací, v lednu t. r. byly uzavřeny dvě dohody, dalši dvě jsou v pokročilém stádiu jednání. ším Ale vraťme se k nejnověj­sovětským výzkumům. Radu experimentů provádějí sovětští specialisté s tenouč­kou, zvlášť porézní fólií, kte­rá má lidem umožnit pobyt pod vodou. Vlastností této lát­ky je, že umožní potápěči čer­pat kyslík přimo z vody jako ryba bez dýchacího přístroje. V této souvislosti jsou zajíma­vé i práce na speciálních po­­lopropustných membránách, které by umožnily oddělení soli od mořské vody stejně snadno, jako filtry zadržují písek v tekutině. Lidstvo by tak snadno získalo další zdroj pitné vody, které je stále vět­ší nedostatek. Podivuhodný expres milió­nů zkumavek a křivulí se však stále ještě jen rozjíždí. Až se rozjede plnou rychlostí, stěží si dovedeme představit, kde se zastaví. Stejně jako v ostatních oblastech vědy, stojí chemici na prahu nových, ne­čekaných objevů. Podaří-li se je využít v náš prospěch, bu­de záležet jen na nás. Jan ŠUBERT Záležitost všech dová moudrost a zkušenost říká, že například půdu můžete jed­nou ošidit, ale následky se po­táhnou dlouhé roky. A obráce­ně; co zemědělství a celá spo­lečnost vloží do půdy, do celého zemědělství navíc, to je investi­ce, která se začne za léta splá­cet v dobrém. L. _ Brežněv na sjezdu v této souvislosti připomněl, že nyni jde předevšim o rekonstrukci tech­niky pro zemědělství, o jeho pl­né zmechanizováni, chemizaci a o rozsáhlé práce při zúrodňová­­ni půdy. Z toho tedy vyplývá, že podmínkou úspěšného rozvoje zemědělství se stává široké vy­užíváni celkové ekonomiky země. V Sovětském svazu plán deváté pětiletky, jak říkají směrnice k této pětiletce, přesně vymezí úkoly pro urychlené rozvíjeni těch průmyslových odvětvi, která vyrábějí prostředky pro zeměděl­ství i zařízeni a techniku, po­třebnou ve zpracovatelském prů­myslu, pro skladování surovin, přepravu apod. Zpráva o činnosti ÚV KSSS zdůrazňuje, že vzestup zeměděl­ství závisí nejen na pracovnících vesnice, ale i na úsilí pracovní­ků z průmyslu, na vědcích a technicích. Komunistická strana Sovětského svazu všechny tyto pracovníky vyzývá, aby přispěli k tomuto velkému, vpravdě celo­státnímu, všelidovému dílu. Sjezd sovětských komunistů dává tedy i v tomto směru i nám mnohá poučeni a nuti nás za­myslet se i nad vlastni prací. Přímost a otevřenost sjezdového jednáni, vysoká dělnost a od­hodláni dát sily všech pro rozvoj zemědělství a tím i celé sovět­ské země, to je i našim země­dělcům sympatické a jejich cí­lům blízké. K. VANĚK (Pokračováni ze str. 1.) intenzifikace do všech odvětvi zemědělství je nanejvýš moudrá a také perspektivní. Vždycky pla­tí, že problémy zemědělství jsou takové, že je nelze vyřešit v plné šiří okamžitě, ale ani ne za rok či za dva a ani za pět let. Li- JtV K 50. výročí strany Ve filmovém studiu Barrandov se dokončuje širokoúhlý barevný hra­ný film „Klič“ o živote komunistického funkcionáře Jana Ziky. Film natočil režisér VI. Cech podle scénáře, který napsali Kamil Pixa a Kristián Topič. Do distribuce má přijít v kvétnu t. r. Rada filmů k výroči strany vzniká i v oblasti krátkometrážni tvorby. Formou monotematického žurnálu, uváděného pod titulem „Hovoříme s lidmi“, přijdou do kin během letošního roku následující snímky: „Klement Gottwald“, „Antonín Zápotocký“ (oba Jsou dílem Drahomíra Holuba), tři témata natočil nebo natáčí režisér J. Suran („Dědové a vnuci“, film konfrontujicí rok 1921 s dneškem Oslavanská, a dva díly „Redaktorů“), dále pak Dosedělův snímek „Ilegálni byty“, který chce ukázat odvahu prostých lidí za druhé světové války, kteří u sebe ukrývali významné komunistické ilegální pracovníky, a konečně Kořá­­núv dokument „Z c. k. archívů" o prvních průkopnicích socialismu u nás. Pro Cs. televizi se na Barrandově dokončuji snímky „Rudé zpěvy* Pravoslava Flaka a Molákúv snímek „Kryci heslo -Svoboda-“, který je pátým dílem seriálu „Z tajných archívů n. světové války“. (f) Premiéry našich kin Sovětské filmové drama „Pevnost na moři“ A. Fajncimmera o vzbouření v zajateckém táboře, Sequensova „kasařská roman­ce“ „Pěnička a paraplíčko“. francouzsko-italský „Nevítaný dě­dic“ podle Simenonovy literární předlohy a dětské pásmo „Pan Tau na horách“ - to jsou filmové novinky, které mají 8. dub­na svou celostátní premiéru. — My se dnes ještě vraťme k de­butu Víta Olmera TAKŽE AHOJ, který měl premiéru před tý­dnem. Když na loňském Filmfóru kup.ovali distributoři z Maďar­ska a NDR nový český film „TAKŽE AHOJ“, zdůvodňova­li své rozhodnuti tím, že film zachycuje určitý, zcela kon­krétní sociální jev, který je živý i u nich. I v sousedních zemích se mnoho mladých li­dí potýká s hledáním životní jistoty, kterou chtějí nalézt v partnerském vztahu. Ale ně­kdy jde ono.. hledáni bludnou cestou, tak, jako bloudí fil­mová hrdinka, která už zapo­míná, co vlastně hledá, a jíž se stává smyslem samo hle­dání, samo navazování a ru­šení stále povrchnějších a bez­nadějnějších lásek. A když na­konec snad přece jen najde člověka, který by mohl být tím, koho hledala, pak se s ním — aspoň pro tuto chvíli - míjí. „Takže ahoj“ je filmem, v němž barrandovská dramatur­gie zcela záměrně navazovala na úspěšné filmy debutujících tvůrců ze začátku šedesátých let. I tady točil Vít Olmer ja­ko svůj první film scénář de­butující scenáristky Kristiny Vlachové, i tady se před ka­merou objevují vesměs jen no­vé tváře mladých lidí, kteří měli hrát sami sebe, i tady je příběh veskrze současný — a přece není výsledek nijak jednoznačný. Olmerova režie zůstala něco dlužna nejenom scénáři, ale i výběru herců či vlastně neherců a jejich vede­ní, což bývala právě nejsil­nější stránka vzpomínaných filmů. Právě přesně volení he­rečtí představitelé dávali fil­mům onoho druhu životní au­tenticitu a přesnost sociální sondy, která Olmerovu filmu chybí. Víc než hlavní hrdinka nám v paměti utkví fotograf Kubíček zpodobený výtvarní­kem J. Sládkem, který také zůstal nejvěmější scenáristické předloze, původní (ae) Valerie Chmelová jako Veronika v Olmerově jilmu „Takže ahoj". Objev roku Inna Curikovová, herečka dvou- pozoruhodných sovět­ských jilmů z poslední doby — Přes oheň se nepřebrodíš a Začátek — nepatří do katego­rie jilmových krásek, ale je víc než jilmovou hvězdou: je velkou hereckou osobností. Asi jako její italská kolegyně Giulietta Mašinová či Anna Magnanioyá, pro které jejich režiséři psali nejen role, ale i jilmy, protože jejich partner­kami v tomto případě nebyly jen tvárné interpretky, ale velké umělkyně, schopné vy­jádřit na plátně nejen lidský úděl, ale i svébytný vnitřní svět člověka. Inna Curikovová je herečka z tohoto rodu a její obrovský úspěch, který již začíná pře­sahovat hranice Sovětského svazu, úzce souvisí s jmény tvůrců jejích jilmů. Je to sce­nárista starší generace Jevge­­nij Gabrilovič a mladý režisér Gleb Panjilov, který přišel do jilmu z uralského závodu, v němž léta pracoval jako inže­nýr. Přišel studovat nástavbo­vé kursy režie, aby mohl na­točit jilm podle povídky, která ho nesmírně vzrušila. Byla to jedna ze starších, již zapome­nutých Gabrilovičových próz, vztahujících se k občanské válce. Její hrdinkou byla ne­vzhledná, pologramotná Táňa, ošetřovatelka z lazaretního vlaku, v niž láska k jistému vojáčkovi, rovněž z kategorie „nehrdinů", vyvolá potřebu sebevýrazu. Táňa začne kres­lit, na jakémsi nádraží v agi­­tačním vlaku pozná skutečné­ho malíře, který v tomto hru­bém děvčeti rozpozná mimo­řádný talent. Než se ale děvče z lazaretního vlaku dostane do blahodárnějšího prostředí, je spolu s osádkou vlaku za­jato bílými, a protože má smysl pro čest a věrnost tomu, co v jejích představách repre­zentuje dobro, nezradí své soudruhy a je s nimi popra­veno. Krásný a nadějný talent zahyne... Přes tragický ko­nec jilm zdůrazňuje optimis­mus života, v jehož nejhlub­ších vrstvách se stále rodí a vyzrávají lidé, kteří vlastní ta­lent nejvzácnější — talent k životu. Ze stejného principu vychá­zí i druhý jilm této trojice — Začátek. Curikovová v něm vytváří postavu mladičké děl­nice z provinčního města, člo­věka nadaného velkou vitální silou a duševní krásou. Jde znovu o typ šeredky, „šedě myšky", která však dokáže vzbudit lásku v muži, kterého si vyhlédla a kterého miluje jako „princezna svého pohád­kového prince". Jenže její partner zdaleka nedosahuje úrovně dívky, která se kvůli němu — aby si ho podmanila — doslova stane slavnou jil­movou herečkou: zalíbí se jis­tému režisérovi, který hledá na roli Johanky z Arku pravý „lidový typ". Paša Strogano­­vová tuto nabídku přijme a ve svém „soukromém" milost­ném utrpěni se ztotožni s utr­pením Panny orleánské. Veli­kost hrdinského činu slavné dcery Francie se prolne s ne­­všedností lásky obyčejné rus­ké dělnice, která přes svou osobní prohru — a možná prá­vě v ní — nalezne další sílu k životu, tentokrát na vyšším intelektuálním stupni a s no­vou náročností... Děje jilmů, které byly myš­leny a napsány pro Innu Cu­­rikovovo u (manželku Gleba Panfilova), se těžko vyprávě­jí, protože zdánlivě jde o stručné a možná v některých i aspektech i poněkud banálni málo uvěřitelné příběhy. Avšak to, co se objevuje po­sléze na plátně, ohromuje ži­votní pravdivostí i pronikavos­tí uměleckého zážitku. Právě tuto hodnotu těmto jilmům uděluje talent Curikovové, její temperament, hraničící až * jakousi posedlosti. Curikovová se beze zbytku ztotožňuje s rolí a oživuje ji vší svou by­tostí, vírou v nemožnost ji­ných postojů než jaké zaují­mají její hrdinky. Dnes, ve dnech bilancování sovětské ki­nematografie v souvislosti s XXIV. sjezdem KSSS, oba fil­my tohoto týmu — Gabrilovič —Panfilov—Curikovová — byly vysoce oceněny za svůj přínos v oblasti výrazu niterného svě­ta prostého ruského člověka. (gk) NOVÝ TELEVIZNÍ SERIÁL Z NDR Portrét komunisty Praha (ay) — V neděli 25. dubna ve 20 hodin uvidí televizní diváci první část no­vého čtyřdílného seriálu NDR KOMUNISTA HANS BEIM­­LER. Je uváděn jako jeden z pořadů k 50. výročí naší stra­ny. První díl. který byl včera promítnut novinářům, nazna­čuje, že film si získá oblibu u diváků. Je zasvěcen památce velkého komunisty, který sku­tečně žil a položil svůj živo) v občanské válce ve Španěl­sku při obraně Madridu v ro­ce 1936. Autor scénáře a re­žisér Rudi Kurz líčí život Han­se Beimlera, poslance a ta­jemníka Komunistické strany Německa pro jižní Bavorsko, od roku 1933 přes jeho zatče­ní, kruté vězněni, útěk z Da­chau až po jeho činnost ve Španělsku. ☆ Druhý program Cs. televize připravuje třináctidílný cyklus o historii, přítomnosti a bu­doucnosti kosmonautiky a ra­ketové techniky „Ze Země ke hvězdám“. První díl, nazvaný „Člověk touží létat“, bude vy­sílán 13. dubna ve 21.55 hodin. Tento populárně vědecký se­riál věnovaný 10. výročí Ga­garinova letu provází diváky odvěkou snahou člověka létat v kosmu. i ?. DUB*»

Next