Zemědělské Noviny, listopad 1972 (XXVIII/258-283)

1972-11-08 / No. 264

1 V leíech 1971—75 budou v SSSR uvedeny do provozu nove •obrovské kapacity na výrobu elektrické energie. Část nových agregátů bude spuštěna v roce 1974 v Ust-Ilimské hyd,roelek­­trárně na sibiřské řece Angaře. Je to po Irkutskq a Bratské vodní elektrárně třetí stupeň angorské kaskády. Vst-llimská elektrárna bude dodávat do sibiřské energetické sítě ročně prů­měrně 22 miliard kW elektrické energie. Elektrárna je komso­molskou stavbou, na niž pracuji mladí lidé z celého Sovětského svazu. Ještě letos chtějí stavbaři uložit do přehradní hráze 500 tisíc kubických metrů betonu. (Foto CTK — TASS) Grandjlésní výsledky óslííí mezků a rukeu (Pokračování ze str. 1) Zaujaly modely atomových elektráren, obrovský model atomového ledoborce Lenin i fakta o československo-sovět­­ské vědeckotechnické spolu­práci. Hodně dotazů na mladé hostesky v červených kostý­mech nebo krajkových šatech a na sovětské odborníky měli hosté u modelu startovacího komplexu kosmodromu Baj­­konur, u makety orbitální pi­lotované kosmické stanice Sal­­jut a u fotografií Země a Mě­síce pořízených z kosmického prostoru. Zasloužené pozornosti se tě­šila též expozice sovětského Zemědělství. Vedle široké pa­lety zemědělských výrobků je v této expozici vystavena i kolekce vzácných kožešin — persiánů, norků i soboliny. Na fotografiích se hosté sezná­mili s vysoce mechanizovanou velkovýkrmnou brojlerů s ka­pacitou 2,5 miliónů kusů roč­ně ve Vilniusu, shlédli i ma­ketu výkonných linek na pří­pravu granulovaných hnojiv apod. a NEJVĚTŠÍ FILMOVÝ FESTIVAL Celá střední hala Sjezdové­ho paláce patří kultuře a umění. V kulturní síni vystou­pí během trvání výstavy řada Sovětských i našich souborů, uskuteční se v ní i největší přehlídka sovětských filmů, jaká kdy byla na našem úze­mí organizována. Celkem se při ní promítne více než 50 sovětských filmů, a to i ta­kové jako Křižník Potěmkin, Profesor Poležajev, Jeřábi táhnou a další. V této části výstavy je též umělecká ga­lerie, na níž návštěvníci mo­hou nahlédnout do padesáti­leté historie sovětského umění. Velkou pozornost první ná­vštěvníci věnovali kolekci his­torických i současných plaká­tů, keramice a výrobkům ze dřeva. Součástí galerie je též televizní studio pro barevné vysílání. Hosté prošli i levé křídlo paláce, v němž jsou umístěny expozice dokumentující růst materiální a kulturní úrovně sovětského lidu. S velkým zá­jmem sledovali premiéru ná­padité módní přehlídky, při níž došlo ke kombinaci pro­mítaného filmu s vystoupením manekýnek. Nejvíce se líbily kožešinové modely. ■ VÝKLADNÍ SKRÍŇ ÜSPÉCHÜ V této části výstavy mají své expozice i jednotlivé sva­zové republiky, které se v nich představují svou specifickou zvláštností i svým lidovým uměním. Nejvíce místa v tom­to křídle Sjezdového paláce zabírá obrovská výkladní skříň s velkým množstvím výrobků široké spotřeby — počínaje ukázkami nábytku, přes vý­robky pro domácnost, odívání, sportovní potřeby, fotoapará­ty, rádioprijímače atd. Vý­kladní skříň přechází nahoře v obrovský prostorový strop sestavený z diapozitivů. Návštěvníky výstavy bude jistě zajímat, že v této části je umístěna též prodejna Čaj­ka, nabízející široký sortiment suvenýrů, samovarů, porcelá­nových výrobků, rádiopřijíma­­čů a dokonce i malé přenosné televizory. Ke spokojenosti návštěvníků výstavy také přispěje ruská kuchyně umístěná v dosavad­ní restauraci Prazdroj. O dob­rou úroveň podávaných jídel se v ní stará osm sovětských kuchařů. Podle informací, které po­skytl při vernisáži generální komisař výstavy akad. malíř J. Kilián je už dnes prodáno přes půl miliónu vstupenek. Organizátoři počítají s tím, že výstavu během jejího dvou­měsíčního trvání navštíví mi­lión návštěvníků. Podivný kandidát míra Stanovisko Vietnamců k presidenfským volbám © Čtyři roky klamu a pokrytectví Q Televizní projev Nixona San Clemente (čtk) — President USA R. Nixon vy­zval v posledním předvoleb­ním televizním projevu v no­ci na včerejšek americké vo­liče, aby se všichni zúčastnili voleb. Jeho projev trval jen několik minut. President Ni­xon o sobě prohlásil, že je ,,kandidátem míru“ a slíbil, že dohodu o zastavení války ve Vietnamu podepíše v „nej­­bližší době“. Dohoda o míru ve Vietna­mu, jejíž podepsání Spojené Státy odkládají, byla ústřed­ním tématem Nixonova pro­jevu. President USA sdělil, že i,je ještě třeba vypracovat ně­které podrobnosti dohody, aby Spojené státy mohly skončit S válkou ve Vietnamu“. Presidentova výzva k voli­čům, aby skutečně přišli k volebním urnám, dokazuje, že president Nixon si uvědomuje nebezpečí lhostejnosti voličů, Předvolební průzkumy veřej­ného mínění totiž ukázaly, že jen něco přes 50 procent vo­ličů hodlá skutečně odevzdat svůj hlas. Hanoj — Vietnamcům je lhostejné, kdo vyhraje v pre­­sidentských volbách v USA, napsal ústřední orgán Viet­namské strany pracujících Nhan-dan. Vietnamskou demokratickou republiku zajímá pouze, zda příští president USA bude po­kračovat v agresivní válce v Indočlně, nebo zda ji zastaví. Bude-li válka pokračovat, zbývá vietnamskému lidu je­diná věc — pokračovat v boji proti Američanům, napsal Nhan-dan. V komentáři nadepsaném „Čtyři roky klamu a pokry­tectví“ list uvedl, že Nixon měl možnost ukončit čestně válku v říjnu, ale odmítl po­­depsat návrh dohody, na němž se obě strany shodly v taj­ných jednáních. ZE SVETA Stanovisko čs. delegace k návrhu deklarace o nepouží­vání síly v mezinárodních vztazích a zákazu použití ja­derných zbraní na věčné ča­sy přednesl v úterý v plénu VS OSN dr. M. £lúsák. Generální inspektor západo­­německých ozbrojených sil admirál Armin Zimmermann přiletěl do Madridu. Bude jednat s předsedou sboru ná­čelníků štábů generálpóručí­­kem M. Diazem-Alegriou a navštíví vojenská zařízení. Dav unionistických fanatiků zapálil v Belfastu tři rodinné domky obývané početnými ka­tolickými rodinami. Obyvatelé vypálených domů v katolické čtvrti Lenadoon uprchli do blízké katolické školy. Cholerou onemocnělo v Sýrii v říjnu 507 lidí. 25 pacientů zemřelo a 10 je jich dosud v karanténě. Také z Bahrajnu došly informace o 20 přípa­dech onemocnění cholerou. Na následky zranění, které utrpěl minulý týden při úto­ku skupiny baskických ex­trémistů na budovu konzulátu, zemřel francouzský konzul, v Zaragoze Roger Tur. ígíoéí smlouva ČSSR-Rakousko Vídeň (čtk) — Ministr za­hraničního obchodu ČSSR ing. A. Barčák a rakouský ministr obchodu a průmyslu dr. J. Staribacher podepsali ve Víd­ni novou dlouhodobou ob­chodní smlouvu mezi Česko­slovenskem a Rakouskem na období od 1. ledna 1973 do 31. prosince 1977. Současně byl podepsán protokol o výměně zboží na rok 1973. Celkový objem čs.-rakouské obchodní výměny dosáhne v roce 1974 poprvé hodnoty čtyř miliard šilinků. PozISívbí kroky Berlín (čtk) — Politické byro ÜV SED a vláda NDR vyslechly v úterý zprávu stát­ního tajemníka vlády NDR dr. M. Kohla o závěru jeho jednání se státním tajemní­kem v úřadu spolkového kan­cléře NSR E. Bahrem smlouvě o zásadách vztahů o mezi NDR a NSR. Zároveň jej pověřily, aby tuto smlouvu s dodatkovým protokolem para­­fovaj. ká V úterý také západoněmec­­vláda schválila návrh smlouvy mezi oběma němec­kými státy a zmocnila státní­ho tajemníka E. Bahra, aby smlouvu za vládu NSR para­foval. Stávky se šíří Rím (čtk) - Přes 300 000 zaměstnanců italské státní správy zahájilo 24hodinovou stávku za zvýšení platů a možnost zvyšování kvalifikace. Čtyřhodinovou stávku uspořá­dali též italští kovodělníci. Přes 1,4 miliónu kovodělníků se domáhá podpory nových kolektivních pracovních smluv. — Ve stávce za zvýšení mezd pokračuje již třetí týden 8500 horníků v alsaských dolech na potaš a 80Ó0 kováků z Mar­seille pracujících na opravách lodí. Od 14. listopadu budou francouzští zaměstnanci zestát­něných železnic pořádat 24ho­­dinové stávky postupně v jed­notlivých departementech. (Pokračování ze str. 1) ho oslabení mezinárodního na­pětí. Ministr prohlásil, že Sovět­ská armáda „je stále ve stavu vysoké bojové pohotovosti. Společně s ozbrojenými sila­mi spřátelených socialistic­kých států je vždy připravena splnit svou vlasteneckou a in­ternacionální povinnost Po vojenských jednotkách nastoupili k přehlídce přísluš­níci Komsomolu, Dosaafu a dalších společenských organi­zací s vlajkami, transparenty a alegorickými vozy. Na závěr zaplnily Rudé ná­městí tisíce Moskvami, které nadšeně pozdravovaly před­stavitele strany a sovětské vlády' ná tribuně Leninova mauzolea. Po projevu ministra obrany New York — Třem vý­znamným výročím — 55. výro­čí Velké říjnové socialistické revoluce, 50. výročí vzniku Sovětského státu a 39. výročí navázání diplomatických sty­ků mezi Sovětským svazem a Spojenými státy — bylo věno­váno velké shromáždění v New Yorku. Milióny 1 Američanů dnes zdraví sovětský lid u příleži­tosti 55. výročí Velkého října. My. Američané, chceme po­děkovat sovětskému lidu za podíl, jímž přispěl k uvolnění mezinárodního napětí a k roz­voji vztahů mezi oběma stá­ty. řekl na shromáždění ředi­tel Národní rady americko-so­­větského přátelství R. Mor­­ford. Americký lid vítá zlepšení vztahů mezi Sovětským sva­zem a Spojenými státy po rozhovorech presidenta R. Ni­­xona a generálního tajemníka ÜV KSSS L. Brežněva Moskvě. Bude-li lid obou stá­v tů společně bojovat za trvalý mír. budou z toho mít pro­spěch národy celého světa, zdůraznil R. Morford. ník Varšava — První tajem­ŰV PSDS E. Gierek, předseda státní rady PLR H. Jabloňski a předseda rady mi­nistrů PLR P. Jaroszewicz zaslali L. Brežněvovi. N. Pod­­gornému a A. Kosyginovi bla­hopřejný telegram k 55. vý­­čí VRSR. Ideově politická Jednota, přátelství a všestranná spolu­práce mezi PSDS a KSSS, me­zi Polskem a Sovětským sva­Káhira (čtk) — Egyptský náměstek předsedy vlády a ministr kultury a informací dr. Abdái Kádir Hátim od­mítl přímá jednání s Izraelem, za něž se nedávno znovu při­mlouval americký ministr za­hraničí W. Rogers. Egyptští představitelé již mnohokrát prohlásili, že pří­mé jednání s Izraelem v do­bě, kdy izraelská vojska oku-maršála SSSR Grečka zazněla na Rudém náměstí sovětská státní hymna, doprovázená salvami děl. Přéd Mauzoleem se vytvo­řilo čelo přehlídkových útvarů s mladými bubeníky, praporeč­níky a hudbou. Jako první vykročili poslu­chači vojenských akademií a učilišť — pěšáci, dělostřelci, letci, výsadkáři, námořníci a pohraničníci. Po nich Suvo­­rovci a Nachimovci. Pak se Rudé náměstí na chvíli vyprázdnilo, aby získa­la prostor bojová technika, která se nedávno představila i na společném cvičení armád Varšavské smlouvy „Štít 72“ v Československu. Ve vyrovnaných řadách vy­jely z obou stran historického muzea na náměstí velitelské vozy a za nimi obrněné vozy zem, praví se v telegramu, jsou založeny na zásadách marxismu-leninismu a prole­­tářského internacionalismu, na společných cílech a úspěšně se rozvíjejí ve prospěch obou na­šich zemí. věci socialismu a jednoty socialistického spole­čenství. V telegramu se zdů­razňuje odhodlání polského li­du dále tyto vztahy rozvíjet a upevňovat. Bukurešť — Blahopřání k 55. výročí Říjnové revoluce zaslali L. Brežněvovi. N. Pod­­gornému a A. Kosyginovi ge­nerální tajemník RKS předseda státní rady RSR N. a Ceaušescu a předseda rady mi­nistrů RSR I. Gheorghe Mau­rer. Velká říjnová socialistická revoluce, praví se v blahopřání, zůstane navždy epochální u­­dálostí, která zahájila éru proletářských revolucí za ná­rodní a sociální osvobození. Strana i vláda naší země a všechen rumunský lid. zdů­razňuje se v telegramu, si vysoce cení tradičních přátel­ských vztahů mezi našimi stranami, zeměmi a národy. Sofia — Desetitisíce sofij­­ských pracujících oslavily 55. výročí Velké říjnové socialis­tické revoluce tradiční mani­festací na Náměstí 9. září. Půldruhé hodiny trval pestrý průvod před tribunou, odkud přihlížel první tajemník ŰV BKS a předseda státní rady BLR T. Živkov a další stra­ničtí a vládní činitelé. Mani­festace k 55. výročí VRSR se konaly i v dalších bulharských městech. pují rozsáhlá arabská území, by znamenalo kapitulaci před agresorem a ochotu přistoupit na nespravedlivé mírové pod­mínky. Dr. Hatím zdůraznil, že by Spojené státy měly raději usi­lovat o splnění rezoluce Rady bezpečnosti, která požaduje úplný izraelský odchod z oku­povaných území a obnovení práv palestinského lidu. Místo toho se USA vracejí k obe­hrané notě přímých jednání a neúplných řešení a neváhají použít v Radě bezpečnosti veta, aby zamezily rezoluce odsuzující izraelské agresivní akty. tamanské gardové motostře­­lecké divize. Pak se dostaly na řadu jednotky gardové tan­kové kantěmirovské divize. K slovu se dostaly i útvary dělostřelectva.. Za pásovými tahači defilovala náměstím dalekonosná děla. raketomety a protiletadlová děla. ■ VYVRCHOLENI PŘEHLÍDKY Vyvrcholením přehlídky by­ly rakety nejrůžnějších typů a určení. Na Rudém náměstí se postupně vystřídaly taktic­ké. operativně taktické a ba­listické rakety, rakety strate­gické.. rakety s tuhým pali­vem na samohybných odpalo­vacích rampách, i třístupňové mezikontinentální rakety. ■ V ZAPLAVE živých kvetu Ještě se nad Rudým ná­městím nerozplynul dým z vý­fuků raketových tahačů, když místo motorů opět zazněl říz­ný pochod, aby ohlásil zahá­jení manifestace Moskvanů. U historického muzea se ob­jevilo čelo průvodu — mos­kevští sportovci s 800 vlajko­­noši. vlajka Nad náměstím zavlála se státním znakem SSSR a 15 vlajek se znaky sovětských republik. V pře­krásné barevné paletě se stří­dala před Mauzoleem mládež všech věkových kategorií vú­­borech všech sportovních od­větví a disciplín. Jen v úvod­ní části průvodu projelo Ru­dým náměstím 600 alegoric­kých vozů. Pod vlajkou hlavního města SSSR pak vykročily zástupy moskevských pracujících, kte­ří nesli transparenty s hláše­ními o vynikajících pracov­ních výsledcích. V rukou mno­ha účastníků manifestace — přes teplotu kolem nuly — by­ly živé květy. jichž bylo před svátkem dovezeno do Moskvy několik miliónů. Manifestace Moskvanů bvla symfonií jednoty sovětského lidu a jeho semknutosti kolem komunistické strany. A tato symfonie ještě dlouho zněla náměstím, aby se v odpoled­ních hodinách přenesla do ulic a náměstí, do parků a klubů, kde Moskvané do pozdních ve­černích hodin pokračovali v oslavách 55. výročí Velké říj­nové socialistické revoluce. Jednáni ministrů EHS Brusel (čtk) — Hlavním bodem jednání ministrů za­hraničních věcí rozšířeného Evropského hospodářského spo­lečenství, které skončilo v Bru­selu, byla úprava obchodních styků s 13 státy stredomorské oblasti. Původní návrh šesti na vytvoření oblasti volnéhp obchodu mezi EHS a stredo­morskými státy byl na návrh Velké Británie, beroucí v úva­hu stanovisko USA, vrácen k přepracování expertům. Vláda Sppjenýoh států má ná­mitky zejména proti navrho­vanému zrušení cel EHS na dovoz průmyslového zboží a proti výhodám při dovozu ze­mědělských produktů ze Stře­dozemí do EHS. Vidí v tom ohrožení svých obchodních zájmů. Lidská tragedie Rím (čtk) — „Nepodařilo še mi nalézt práci.“ Tato slo­va a prosbu o prominutí ob-» sáhuje dopis, jenž po sobě za­nechal 451etý Bruno Pezzani. který skočil nedaleko Milána pod vlak. B. Pezzani. ženatý, s třemi dětmi, utrpěl před šesti roky pracovní úraz a od té doby nebyl s to nalézt stó­­lé zaměstnání. Jubilejní vojenská přehlídka CELÝ SVĚT VZPOMÍNÁ VÝROČÍ VELKÉHO ŘÍJNA Svátek pokrokového lidstva Praha (čtk-zn) — Světové tiskové agentury přinášely po celý včerejší den zprávy o oslavách Velké říjnové socialistické revoluce. Obšírně informuji i o velkých shromážděních, která se konala v hlavních městech zemí celého světa. Egvpt trvá na splnění rezoluce Rady bezpečnosti Situace v CfiiEe se normalizuje Santiago de Chile (čtk) — Všechny chilské prů­myslové závody, obchody, ško­ly. nemocnice a doprava za­hájily obvyklý provoz. Celko­vá situace v zemi se tak rych­le normalizuje. To umožnilo presidentu S. Allendovi zrušit výjimečný stav, který byl vy­hlášen ve většině chilských provincií. Vláda uspořádala v hlav­ním městě tiskovou konferen­ci, na níž ministr vnitra ge­nerál C. Prats řekl. že stávku­jící se rozhodli obnovit práci po jasném stanovisku, které zaujala vláda ke stávkovému hnutí. Ministr práce L. Figueroa ocenil, že naprostá většina pracujících nepodpořila pod­vratné plány reakce. 100 pro­cent dělníků, 90 procent ze­mědělců a 80 procent úřední­ků se ke stávce nepřipojilo. Velké hospodářské škody způ­sobené stávkou byly do znač­né míry kompenzovány oběta­vou prací dělníků, úředníků a studentů. Dobrovolnými bri­gádami zajišťovali náhradní formy dopravy a distribuce zboží denní potřeby. VELKÝ PROGRAM ALŽÍRSKÉ REVOLUCE PMa = svoboda Bez velkých slov slavilo před časem lidové Alžírsko 10. výročí samostatnosti, kterou zaplatilo v šestileté válce miliónem obětí. President Huari Bumedien prohlásil v den jubilejni: „Alžírsko odhodilo neokoloniální Evianské dohody. Bude pokračovat ve své politice průmyslové, zemědělské a kulturní revoluce. Půjde socialistickou cestou rozvoje.“ Na účtu desetiletí ještě mla­dé země jsou zapsány vý­znamné mezníky: Provedení první pozemkové reformy, po­tlačení spiknutí v Kabylsku, pohraniční vyrovnání s Maro­kem, zahájení programu in­dustrializace přímořských ob­lastí a konečně znárodnění ne­konečného přírodního bohat­ství oleje, plynů a nafty. V desátém roce samostatnosti se pak uskutečňuje dlouho při­pravovaná druhá pozemková reforma, nesporně rozhodující akt sociální spravedlnosti do­by nové republiky. Když hrstka revolucionářů ještě v době bojů v horách Mejerda sestavovala program Fronty národního osvobození, zapsala do něho: „Rolnictvo, jež tvoří zdrcují­cí většinu národa a jež nese největší tíhu národně osvobo­zenecké války, vložilo do ne­závislosti všechny své nadě­je,.. Proto zrušení hospodář­ské základny agrárního ko­lonialismu a omezení vlast­nictví půdy vytvoří nutné předpoklady pro uskutečnění eásádní pozemkové reformy na základě hesla: Půda patří těm, kdo na ní pracují.“ Pak revoluce získala moc a pozemková reforma řešila jen část úkolů. Vždyť bylo třeba především upevnit stát, najít a prostředky pro industrializaci vychovat specializované kádry. Ze země odešel mi­lión francouzských osadníků (kolonů). Většina z nich byla vlastníky úrodné přímořské půdy, kde dokonalé zavodňo­vání poskytuje mimořádné výnosy pšenice. Tam v kraji Mitidja dozrávají nejlepší po­meranče Středomoří, tam se rodí víno vynikajících kvalit, ona esence zlepšující po desí­tiletí francouzská konzumní vína. Zde. lze získat při nále­žité péči mimořádnou úrodu oliv i jiných zemědělských produktů. A zrovna tady byly položeny základy agrárni re­voluce dnešních dnů. Po útěku kolonů převzali dřívější zedření bezzemci po­zemky a budovy a založili tzv. samosprávný sektor alžír­ského zemědělství — první družstva a státní statky spra­vované dělnickými výbory. Tak se v Alžírsku objevil pří­klad, ale i .naděje Přes dva tisíce mechanizovaných, vyso­ce rentabilních farem začalo poskytovat převážnou část veškeré produkce, třebaže je tu zaměstnáno jen 235 0Q0 děl­níků, spolu s rodinami milión Alžířanů z osmimiliónového obyvatelstva venkova. Do je­jich půdního fondu přešlo i 25 000 hektarů zrušených vi­nic, které byly v minulém roce osety obilovinami. Pak teprve přišel čas a zno­vu byla položena palčivá otáz­ka: Jak dál, když 7 500 000 ha půdy je dosud rozděleno kraj­ně nerovnoměrně? Když z té­měř 600 000 zemědělských vlastníků jich dvě třetiny hos­podaří na méně než 10 hek­tarech, které v alžírských pod­mínkách představují existenč­ní standard ? A přitom hor­naté stepní a polopouštni ob­lasti, což je 8 desetin země; lze označit pouze slůvkem chudé. Na druhé straně pouhá 3 procenta pozemkových vlast­níků disponují čtvrtinou půdy v zemi. Až dosud existuje po­zemková renta oněch vlastní­ků, kteří žijí trvale ve měs­tech a z půdy, na níž dřou jiní, pobírají velké peníze. Znovu se vrátila před alžír­skou moc rovnice. Půda = = svoboda. Letos v březnu schválila Revoluční rada a vláda Alžír­ské demokratické republiky Chartu zemědělské revoluce Její principy stanoví, že: 1. Půdu musí vlastnit jen ti, kdo ji obdělávají. 2. Pozemkové vlastnictví se definitivně omezuje. Přebyt­ky půdy vykupuje stát a odevzdává je do Fondu ze­mědělské revoluce. 3. Z Fondu dostávají půdu nejchudší rolníci s podmín­kou, že vstoupí do druž­stevního hospodářství. Od konce března, kdy Bu­­medien podepsal dekret o roz­dělení půdy, se konal v Al­žírsku soupis veškeré půdy. Vůbec první v zemi. Ruku v ruce se soupisem běží Alžír­ském rozsáhlá politická kam­paň. Usnesení vlády se má dlouhodobě dotýkat venkova, ale i měst Smyslem akce je přesvědčit zemědělce, že ne­lze žít po stáru. Všichni čle­nové Revoluční rady a vlády odevzdali svou půdu jako prv­ní. Všude visí plakáty: „Ko­nej svou povinnost!“ Soupis v srpnu skončil a nyní se už má půda masově přidělovat. Úkoly alžírského zeměděl­ství jsou tak podstatné, že bě­hem několika let změní tvář venkova a tím i celé země. Má být nejen zajištěna výživa, zavedena velkovýroba, ale i pozvednuta životní úroveň li­du. Program agrární revoluce je doslova vyhlášením války zaostalosti a chudobě. Jeho realizaci už nic nemůže za­stavit. Řečeno slovy Huari Bu­­mediena: „Připomínáme dnes, že revoluce pokračuje. S tím musí každý počítat. Ten, kdo v ni nevěří, ať nám nepřeká­ží. Revoluce ho svou silou roz­drtí a půjde dále vpřed.“ Josef HOTMAR, Paříž 2 ZpmíMřtekr nnviFri’ Zelená obchodu SSSR-USA Když se nedávno ve Wa­shingtonu podepsali ministři za­hraničního obchodu SSSR a USA pod text tříleté obchodní, hos­podářské a finančni dohody, ni­kdo nepochyboval, že je to je­den z cenných plodů květnových sovětsko-amerických jednáni na nejvyšši úrovni a celkového zlep­šeni vztahů mezi oběma světo­vými velmocemi. Jednou ze základních otázek, 0 niž se jednalo a jejíž vyřešeni zejména otevírá rozvoji sovětsko­­-amerického obchodu nové slib­né perspektivy, je dohoda o oboustranném uplatněni tzv. klauzule o poskytováni nejvyš­­ších výhod. Znamená to, že se obě strany rozhodly poskytovat si stejné úlevy na clech a tari­fech, jaké již má kterýkoli jiný, z tohoto hlediska nejvýhodně­­nější obchodní partner. Zavedeni takové praxe např. podstatně uvolni celní stavidla rozvoji so­větského exportu do Spojených států. A to je důležité, protože jeho dosavadní omezenost byla jednou z hlavních příčin nízké­ho stavu obchodní výměny me­zi oběma zeměmi vůbec. Ve Washingtonu došlo ovšem kromě toho k dohodě i v řadě dalších otázek, které s hospo­dářskými styky a s obchodem úzce souvisejí: otevřeni obchod­ních zastupitelství v obou ze­mích, poskytováni úvěrů, vy­tvoření pracovní skupiny k pro­jednáni dalších hospodářských problémů jako je např. úprava plateb za licence, společná vý­stavba průmyslových objektů či vládní podpora pro zájemce o navázáni hospodářských a ob­chodních kontaktů. Vyjasněn byl 1 problém amerických dodávek do SSSR za druhé světové války. To všechno dohromady je po­těšitelným symptomem ámene­kéi návratu k rozumu a k realismu. Svědči o tom, že se USA po mnoha letech propra­covaly k poznáni, že politika studené války a její odraz v ob­lasti ekonomiky - embargo na obchod se Sovětským svazem -funguje především jako bume­rang. Sovětský svaz na lopatky nepoložila. Poškozen se nako­nec cítí americký byznys. Po­tvrzuje to voláni amerických ob­chodních kruhů po rozšířeni vý­měny zboži mezi Východem a Západem vůbec. Existenci toho­to problému připomněla minulý měsíc znovu asi 200č!enná sku­pina amerických byznysmenů a specialistů (tzv. výbor pro eko­nomický výzkum), která se kri­ticky zmiňuje o dosavadním sta­vu a mluví o „nové obchodní politice vůči socialistickým ze­mím". Mluvíme-li tedy v souvislosti s ob­chodem SSSR-USA o americkém návratu k rozumu a k realismu, není to náhoda. Úroveň obchodu zde totiž v posledních dvace­ti letech mírně řečeno stagno­vala a neodpovídala ani před­válečné tendenci plynulého roz­voje, ani současné hospodářské a politické úloze obou zemi ve světě. Objem sovětsko-americké obchodní výměny byl loni jen o něco málo větší než obchod me­zi USA a Polskem, asi 200 mil. dolarů. Kdyby se však byl úměr­ně rozvíjel v těch procentuálních hranicích jako před válkou, mu­sel by dnes být už přinejmenším pětkrát větší. Všeobecně se však má za to, že nyní podepsaná dohoda může tento rozdíl v do­hledné době vyrovnat. Ne nadarmo se říká, že roz­voj obchodu a spolupráce je významným faktorem dalšího upevňováni světového miru. V tomto smyslu můžeme tedy so­­větsko-americkou obchodní do­hodu, která je sama o sobě jedním z plodů sovětské mírové ofenzívy poslední doby, poklá­dat zároveň za dokument, který svým významem daleko přesahu­je hranice obou zúčastněných států. Nebof přispěje-li aspoň trochu ke snížení nebezpečí ja­derné smršti nad naši planetou, bude to znamenat mnoho a bu­de to mít význam pro všechny národy i pro každého jednotliv­ce, (meh) j «UiTUR A Herecký koncert Josefa Větrovce Nenápadný, ve všem všude průměrný, v mužské ješitnosti a ctižádostivosti spíše podprůměrný, z ženského hlediska neza­jímavý. nepříliš holdující úpravě zevnějšku, neobratný — prostě' takové zanedbatelné nic a když už pozoruhodné, tak jenom jako komická postavička. — Tak představuje Josef Vě­­trovec svého Anatolije Novoselceva, staršího ekonoma z jed­noho statistického úřadu jež ie místem děje v komedii Spolupracovníci od autorské dvojice Emila Braginského a Eldara Rjazanova. Uvádějí ji v pražském Divadle E. F. Buriana. Jistě každý takového Novo­selceva. nebo do našem spíše Nováka, známe. Neieden má z něho alespoň kousíček. Ta­kový dobrák od kostí, ale co s ním? V ničem se s nim ne­počítá. Ani na milostné plet­ky. ani na povýšení. Jaké pře­kvapení. když se dozvíte, či náhodně zjistíte, že ie to vlast­ně obdivuhodný člověk, obrov­ský táta. kterému neodpověd­ná žena nechala na krku dvě děti! Co by to komu vyprá­věl. co by si stěžoval? I kdvž to někdo z kolegů ví. copak mu pomůže, zase bv se ien vvsmíva! ieho zženštilému ú­­dělu ... Ještě ke všemu má tu smůlu, že ieho ředitelka ie žena. která iako bv zapomně­la na své pohlaví, na všech­no. co dělá ženu ženou, chce se vyrovnat muži. Tmavý kostým z pánské látkv. účes žádný, obličei nevýrazný, kaž­dý bv hádal padesátnice a ie ií ve skutečnosti teprve šesta­třicet. Přísná, strohá až nepří­jemná. tváří se. že osobní ži­vot ie každého soukromá věc a málem buržoázni přežitek. Takhle zase vvstuouie na scé­nu před diváka Viola Zinková iako ředitelka Ludmila Kalu­­ginová A už se nabízí lék pro oba — láska Taková komedie iei můžesnadno naordinovat i na­aranžovat. Zázrak je tu! Ka­­luginovou promění v přitažli­vou ženu Viola Zinková hra­­ie přesvědčivě a s opravdo­vým gustem oba póly charak­teru své hrdinky, citlivě a šťastně překonává úskalí ba­nality. laciné komičnosti, iíž by postava utrpěla. Její výkon ie ukázkou výborného kome­diálního herectví, ie to vvkon. ienž ie skvělým protějškem iedinečné studie Větrovcow. Jeho Novoselcev se rovněž proměňuje, ale tady to není ani proměna. To jenom herec a s ním i divák obievuií do­sud nepoznané povahové rvsv hrdinv ieho gesta maii ne­zvyklý rozmach a najednou iste schopni si to zamilovat, vážit, opravdově mu věřit. Příběh, iak už si to dobrá komedie žádá. není u Spolu- Z NOVÝCH KNIH Se svým podílem na oslavách Měsíce Čs.-sovětského přátelství a 50. výročí SSSR přicházejí t naše nakladatelství. V tomto týdnu se objevují prvé knihy, věnované těmto významným událostem. Prvou z nich Je práce autor­ského kolektivu vedeného K. Brabcem, Malá encyklopedie o SSSR (Práce), obsahující Infor­mace o dnešku 1 minulosti sovět­ského státu. Z užšího pohledu je zpracována učebnice Stručných dějin Komunistické strany Sovět­ského svazu (Svoboda), určená hlavně posluchačům a lektorům stranického školení. S dvěma be­letristickými tituly přichází na­­kladatestvl Odeon. Je to Jednak prvý svazek edice Klasikové so­větské prózy, román L. Leonova Ruský les a slavná revoluční poé ma V Majakovského 150,000 000 ve výrazné grafické úpravě O. Hlavsy s Ilustracemi V. Maška. Z české prózy vycházejí v tomto týdnu vesměs reedice. Dvě díla z pozůstalosti J. Havlíčka, novely Synáček a Vlčí kůže, vydává čs. spisovatel, z tohoto nakladatel­ství Jsou ostatně I dva další titu­ly. V druhém, přepracovaném vy­dáni vychází román D. šajnera Větev dobra, zasazený do pře­krásného rámu Jihočeské kraji­ny. Nové vydáni utopického ro­mánu J. Welsse Dům o tisíci patrech, obohacuji ilustrace D. a P. Bromových. Přepestrá a čtenářsky atraktiv­ní ie tentokrát nabídka překla­dové literatury, Postaralo se o nl nakladatelství Odeon. Z angličti­ny Je přeložen román J. Conrada Almayerův vzdušný zámek, Jehož děj se odehrává na pozadí bar­vitého obrazu Malajska 19. sto­letí I dobrodružný příběh D. du Maurler Dům na pobřeží. Jehož hrdtna žije dvojím svého, reálného času životem. Ze se pomoci drogy přenáší do 14. století. Z francouzského originálu přelo­žené Příběhy lásky a nenávisti F. Maurlaca pod tímto titulem zahrnuji pět menších románů, vesměs věnovaných protikladným stavům lidské duše. Beletristicky zpracovaná historie Jedné z vý­prav k severnímu pólu je přelo­žena ze švédštiny. Kniha P. O. Sundmana Let inženýra Andreého Je plna až verneovského děje. V poezii vycházejí dva tituly Klubu přátel poezie, výbor z bás­ní a próz J. Préverta fakó zázra­kem a autobiografie jednoho z velikánů verše Život J. A. Rim­­bauda z pera J. Štýrského. Z odborné literatury upozorňu­jeme na dva tituly; na příručku Opravy, zkoušen! a seřizováni motorových vozidel (SNTL), vě­novanou problematice správné údržby automobilu a publikaci Statistická ročenka ČSSR 1972 fSNTLJ. jež shrnuje nejdůležitějšf údaje ze všech oborů hospodář­ství, správy a kultury našeho státu (kv) pracovníků nijak složitý. kdvž patřičné komplikace a í nečekané situace isou tu not­ně navršeny: v nich ie také síla působnosti, v nich ie vtip. z nich i z dialogu ie patrno, že oba autoři znají dobře tvrdé řemeslo veseloherního dramatika. Ale nejde tu ien 0 příběh, komické situace, slovním vtipem hýřící dialo­gy — ie tu i něco víc: veselé zamvšleni nad vztahy lidí na pracovišti, nad ieiich lhostej­ností a neupřímností. V takové komedii moc zále­ží na překladateli, režisérovi i hercích. O obou hereckých pro­tagonistech pražského před­stavení isme se iiž zmínili, ale 1 všichni ostatní (Jiří Holý. Consuela Morávková. Lída Roubíková a Marta Kučírko­­vá) mají své pevné místo v inscenaci a vvtvářeií zajímavé typy naší současnosti. Překla­datelem a režisérem ie Josef Palla. Jeho výborný a výstiž­ný překlad, právě tak iako režie, hýřící nápady, přitom ukázněná, pevně kloubící he­recké výkony, isou základem tohoto opravdu úspěšného představení. Po celém Sovětském svazu se už rozletěly komedie E. Braginského a E. Riazanova. Na čtyřicet divadel tu hraje jenom Spolupracovníky DILIA vyšlo pod názvem Sů­(V va). velký úsněch má i hra. kterou pro nůše ieviště přelo­žil opět J. Palla pod titulem Jednou na Silvestra. Dobře, že i my máme možnost sezná­mení se skutečně špičkovými autory současné sovětské ve­selohry. (hš) Mimopražské výstavy Jen v krátkosti upozorňuje­me na některé zajímavé vý­stavy v mimopražských galé­riích. Tak v Galérii výtvarné­ho umění v Litoměřicích při­pravili skvělou vvstavu rus­kých ikon ze sbírek Českoslo­venské akademie věd a Ná­rodní galérie v Praze. Tento soubor starého typického rus­kého umění isme měli příleži­tost zhlédnout před několika letv v Praze na výstavě y ambitech Lorety. Jistě i v se­verních Čechách vzbudí tato výstava zasloužený záiem. Pracovnice Východočeské ga­lérie v Pardubicích dr. Jitka Boučková připravila pro Ga­lérii výtvarného umění v Hav­líčkově Brodě soubor čtyřiceti krajin malířky Věnceslavy Truhlářové, která studovala na pražské Vysoké škole umě­leckoprůmyslové u prof. Svo­­linského a Akademii u prof. Sychry a Silovského. Jejf dí­lo úzce souvisí s Vysočinou. Na Vysočině. zejména Okrouhlici (kraji Jana Zrza­v vého) maluie každoročně své obrazy, které isou spíše poe­tickou transpozicí vzpomínek na tento kraj a smyslového opoiení skutečností přírody. Jednotný klub pracujících v Chrudimi přichází s výsta­vou obrazů Lubomíra Mecla. pořádanou k umělcovým pa­­dasátinám. Také tento malíř má velmi blízký vztah k Chru­dimi. městu svého mládí. Pů­sobil řadu let iako profesor výtvarné výchovv v Pardubi­cích. kde sé trvale usadil. I zde ie dr. Jitka Boučková iniciátorkou této výstavy vý­chodočeského malíře. (pht) Památník s užitkem Chudenice na Klatovsku jsou rodištěm národního umělce laroslave Kvapila. Ten také umístil fadu svých děl do to­hoto kraje, a pro svou man­želku, herečku Hanu Kvapi­­lovon vytvořil role, které při­pomínaly rodné Chudenicko. Občané Chudenic se rozhodli, že založí v upomínku na slav-* nou umělkyni Sad Hany Kva­­pilové. Vybrali si jabloně. Le­tos na jaře bylo vysázeno již více než 170 stromů. Nyní se počet jabloni zvýši na 200 a sad dostane i pamätníček, (str) • Hodonín vystavuje Rěpi­na. Na výstavu děl L J. Rěpi­­na, kterou pořádá Galerie vý­tvarného umění v Hodoníně od 13. 11. do 30. 12., zapůjči­la pražská Národní galerie 36 kreseb ze své grafické sbírky. Jsou mezi nimi mj. studie ke slavným obrazům Záporožci, Búriaci, Večernice (Přástky) a Křížové procesí. . (zn) PRAHA: 16.30 Horizont — 18.00 Zprávy — 18.15 Sparta Praha v. Ferencváros Budapest (2. poločas utkání v kopané) — 19.15 I. Po­pov: Rodina (hra o Leninově mlá­dí) — 20.15 Hudba pro vás — 20.45 Kolotoč. HVĚZDA: Od 19.30 do 22.00 ho kejové přátelské utkáni ČSSR v. Švédsko. VLTAVA: 18.05 Gornostaj (3) — 19.00 Na pomoc Roku stranické výchovy — 19.35 Rytmus pro ste reo — 20.30 Čeští básnici o So­větském svazu — 20.45 K. Molča nov: Neznámý vojín (opera). TELEVIZE: 8.55 TVS: Móda pro nás — 9.15 KInb ruštiny (10) — 10.00 TVS: Moravský kras — 10.20 ND hlásí — 10.55 TVS: Lovná zvěř — 11.20 Počítání strojem — 11.50 TVS: Za socialistický stát — 14.00 Předpremiéry pro učitele — 16.10 Burza podniků — 18.40 Oblastní noviny — 16.55 Utkáni v kopané: Sparta Praha v. Ferencváros Bu­dapest (v přestávce Večerníček) — 19.00 Noviny — 19.40 Chvíle pro písničko — 19.50 K událostem — 20.00 V. Konstantinov a B. Ra cer: Deset dnf za lásku (původní inscenace) — 21.25 Noviny — 21.45 Sovětský filmový týdeník — 21.55 Stíny mizí v poledne (5. část seriálu: Hvězdy na řece) — Na závěr Zprávy. II. PROGRAM: 19.25 ČSSR ». Švédsko (přátelské utkání v ho­keji). 8. LISTOPADU 1972 r

Next